Fašismus tu nechceme, burcoval dav u české vládní budovy starosta Manhatta. Desítky lidí v noci na pátek protestovaly před Českou národní budovou v New Yorku, a to kvůli debatě organizace Moms for Liberty. Ta je označována za extremistickou a netolerantní vůči sexuálním menšinám. Protestu se zúčastnil starosta Manhattanu i senátoři. Šéf české diplomacie Jan Lipavský konání akce už dříve odsoudil, resort ale uvedl, že nemá možnost akci zabránit.

 Někteří demonstrující měli podle zpravodaje Českého rozhlasu ve Spojených státech Pavla Nováka transparenty, megafony nebo bubny. Budovu střežila asi dvacítka policistů.

„Je to hlučný protest, ale je poklidný. Lidé skandují hesla jako ‚není tady místo pro fašismus‘,“ popsal telefonicky z místa Novák. Někteří demonstrující dorazili s transparenty, kde stálo například místo názvu organizace ‚Mums for Liberty‘ (Mámy pro svobodu) heslo ‚Mums for Intolerance‘ (Mámy pro netoleranci).

Objevily se i vlajky symbolizující sexuální menšiny LGBT+. Protestující viní Moms for Liberty z netolerance, rasismu nebo homofobie, popsal zpravodaj ČRo.

Před budovou byl i starosta Manhattanu Mark Levine. „V celé zemi čelíme hnutí, které je nepřátelské k našim dětem, nepřátelské k právům LGBTQ, nepřátelské k výuce dějepisu, ke čtení knih, k učitelské profesi,“ řekl Levine. „Víme, že Moms for Liberty je banda pokrytců,“ dodal.

Přednášky se mezitím ve třetím patře budovy podle něj účastnilo asi sto lidí. „Mluví o problémech vzdělávacího systému. Zaslechl jsem třeba, že nechtějí indoktrinaci nějakými genderovými ideologiemi, ale diskuze je klidná,“ popsal Novák, podle něhož ředitelka uskupení Tina Descovich popřela, že je organizace Mums for Liberty extremistická. Snaží se prý dát do pořádku americký vzdělávací systém.

 Akce nazvaná „Giving Parents a Voice“ měla podle pořadatelů přinést „upřímnou konverzaci o stavu školství“. Uskupení Moms for Liberty vzniklo v roce 2021 a jeho hlavním tématem bylo zpočátku odmítání očkování dětí proti covidu-19 či nošení roušek.

Nyní se podle svých kritiků vymezuje vůči sexuálním menšinám či inkluzivnímu školství. Agentura AP například loni informovala, že pobočka Moms for Liberty ve státě Indiana použila ve svém věstníku citát nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Americká nezisková organizace Southern Poverty Law Center označila hnutí Moms for Liberty za krajně pravicovou extremistickou skupinu.

Místo v České národní budově organizaci pronajala na základě komerční smlouvy krajanská organizace Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA). Předseda tohoto sdružení Joseph Balaz reagoval na nevoli, kterou akce vyvolala, prohlášením, v němž uvedl, že organizace příležitostně prostory pronajímá, a tuto akci neorganizuje ani nepodporuje.

„Nikdy jsme neměli zavedený mechanismus předběžného prověřování sponzorů akcí a nikdy jsme necítili potřebu tak činit,“ napsal před několika dny na webu BBLA s tím, že sdružení nemůže smlouvu s organizátory debaty o pronájmu porušit.

zavřít ×

Ve stejné budově sídlí krajanské organizace, ale i český generální konzulát a České centrum. Jeho ředitel Miroslav Konvalina se k samotné akci nechtěl vyjádřit, jelikož s ní České centrum podle něj nemá nic společného.

„České centrum ve čtvrtek žádný program nemělo, ale programy na tento týden upravilo tak, aby zdůraznilo, za jakými hodnotami stojíme a jakým způsobem se chceme ve Spojených státech představovat,“ sdělil Konvalina telefonicky. „Na pátek jsme v rámci přehlídky krátkých filmů studentů Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku zařadili film, který se zabývá životem lidí z komunity LGBT+,“ popsal Konvalina.

„S konáním akce nesouhlasím, aktivity této organizace neodpovídají zájmům české zahraniční politiky. Kdyby bylo na mně, akce by se nikdy na půdě české národní budovy neodehrála,“ okomentoval již dříve pro iDNES.cz ministr Lipavský, podle kterého v reakci na situaci generální konzulát připraví nový systém pronájmu prostor České národní budovy tak, aby k podobným událostem už nedošlo.

Jeho úřad uvedl, že akci na základě smlouvy o komerčním pronájmu dohodla krajanská organizace BBLA, generální konzulát o ní nevěděl a nešlo ji už zrušit.

X X X

BOJ  O  UKRAJINU,  VŠICHNI  CHTĚJÍ  TĚŽIT,  POLITICI  UKRAJINY  SI  TOHO  NEVÁŽÍ

UKRAJINU  ZNIČIL   ZELENSKÝ,  ZAVRAŽDIL  VÁLKOU  STATISÍCE  LIDÍ

STÍHAT  ZELENSKÉHO

NA  FAŠISTY  HITLERA  NA  UKRAJINĚ  UPOZORŇUJE  I  RUSKO

NĚMECKO,  USA,  ANGLIE,  FRANCIE  A  DALŠÍ  ZEMĚ  SE  TÍM  NEZABÝVAJÍ

Na Ukrajinu myslel i Hitler, který ji dokonce sliboval po vítězství i generálům SS, kteří dostanou všechny statky, na nichž budou pracovat Ukrajinci. Dnes se o Ukrajinu zajímá vedle Německa také Polsko, které by chtělo získat část území Ukrajiny.

Putin chce Ukrajinu. V létě chystá rozsáhlou ofenzivu?, tvrdí list

Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Uvedl to britský list Financial Times s odvoláním na své ukrajinské zdroje. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny, dodává list.

 Rozsáhlou ofenzivu Rusko možná plánuje už v létě, sdělili deníku nejmenovaní ukrajinští představitelé z bezpečnostního sektoru. Jejím cílem bude ovládnout zbylé části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už v srpnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil za součást Ruska. Vyloučen není ani scénář, kdy se Rusko pokusí o ovládnutí druhého největšího ukrajinského města Charkova nebo i Kyjeva, napsal deník v článku s názvem „Aktivní obrana: jak Ukrajina plánuje přežít rok 2024“.

Západní představitelé se podle listu domnívají, že právě strategie silné „aktivní obrany“ by Ukrajině umožnila upevnit během letoška své síly a připravit se na následující rok, kdy by měla nová ukrajinská protiofenziva větší šanci na úspěch. Deník v této souvislosti rovněž připomněl zprávu estonského ministerstva obrany z prosince, podle níž by se Ukrajina měla vrátit k pokusům o ofenzivu až v roce 2025.

V letošním roce by se podle tohoto estonského hodnocení měla soustředit na „strategickou obranu“, což by jí a jejím spojencům poskytlo čas na posílení průmyslové základny, výcvik rezerv nebo navýšení výroby dělostřeleckých zbraní.

K této strategii podle listu Ukrajinu přesvědčuje i Washington. USA se podle FT domnívají, že namísto pozemní ofenzivy by se Ukrajina měla nyní soustředit na udržení současných pozic.

Podle dat britského deníku a Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má Rusko v současnosti značnou výhodu jak v počtu vojáků, tak také v množství zbraní. Zatímco Ukrajina má necelých 700 000 aktivních vojáků, Rusko jich má k dispozici bezmála 1,2 milionu a Moskva má také značnou převahu co do počtu stíhaček, vrtulníků, tanků a dalších obrněnců i válečných plavidel, uvedl deník.

Další výzvou pro Ukrajinu je nová mobilizace. Ukrajinské armádní vedení požádalo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby nařídil mobilizaci dalšího zhruba půl milionu vojáků. Zelenskyj se nicméně podle britského listu zdráhá učinit takovýto nepopulární krok v době, kdy jeho obliba mezi voliči podle průzkumů slábne.

X X X

VINOU  FIALY  V  ČR  ZCHUDL  PROSTÝ  LID,  FIRMY

Důchodci loni zchudli nejvíce za posledních deset let. Co jim především zdražilo život?

Životní úroveň českých seniorů se v posledním roce snížila. Může za to zdražení energií, které na důchodce často dopadlo více než na jiné domácnosti. Seniory by přitom měla chránit valorizace penzí, která se v době krize provádí mimořádně i několikrát za rok. Naději mají nyní ještě v rozhodnutí Ústavního soudu, který může zrušit změny u mimořádných výplat důchodů. Pokud by se tak stalo, životní úroveň důchodců by se naopak zvedla.

Nižší mimořádná valorizace penzí je v poslední době hlavním tématem některých politiků a odborníků. I s jejím přispěním se ukazuje, že senioři v minulém roce zchudli nejvíce za posledních deset let. Podle dat Českého statistického úřadu se loni průměrný starobní důchod zvýšil o 12,4 %. Míra inflace seniorů ale dosáhla 13,6 %.

 Ve výsledku důchodci reálně zchudli o 1,2 %. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to je nejvíce od roku 2012. „V letech 2014 až 2022 si senioři rok co rok reálně soustavně polepšovali, takže lze říci, že jejich životní úroveň každoročně stoupala. Od roku 2014 až právě do předloňska totiž roční nárůst průměrné starobní penze vždy převyšoval roční míru důchodcovské inflace,“ uvedl Kovanda.

 Český statistický úřad měří inflaci u seniorů jiným výpočtem. Staří lidé totiž mají jiné nároky a odlišný spotřební koš než pracovníci v produktivním věku. „Důchodci například více utrácejí za léky. Současně jsou omezené jejich možnosti investovat do energeticky úspornějších řešení vytápění. Přitom nezřídka obývají, často již jen jako samostatně žijící osoby, energeticky náročná, nezateplená venkovská stavení,“ řekl dále Kovanda.

Podle něj se proto výrazný nárůst energií v minulém roce podepsal na vyšších nákladech seniorů. „Loňský výrazný růst cen energií má zásadní podíl na tom, že míra inflace, které čelí důchodci, byla vyšší než míra inflace běžné populace, tedy než obecná míra inflace,“ dodal Kovanda.

Lidé se na stáří musí zajistit sami

Současní důchodci ale mají jistotu, že na jejich penze bude mít stát peníze. To neplatí o dnešních třicátnících nebo čtyřicátnících. Penzijní systém je totiž v deficitu. Vlády se v minulosti snažily řešit důchody v rámci komisí. Jeden z odborníků, Vladimír Bezděk, v pořadu Svět financí s Trinity Bank uvedl, že stát v budoucnu nikoho nezachrání a každý by si měl na stáří spořit sám.

„Stát přece nemáme proto, aby nás zachraňoval. Máme ho proto, aby byl strážcem pravidel hry,“ řekl Bezděk. Důchod podle něj bude v budoucnu nižší, než měly dřívější generace.

 Lukáš Kovanda s jeho názorem souhlasil a uvedl, že základní důchod stát vyplatí. „Stát jim zajistí, aby nezemřeli hlady a nežili pod mostem, ale cokoliv nad rámec toho si lidé musí vybojovat sami,“ řekl ekonom. Jedním z řešení jsou podle Kovandy investice. A pokud možno od nejnižšího možného věku. „Čím dřív člověk začne, tím lépe,“ dodal.

X X X

Na vyšší valorizace penzí by vládě rezerva nestačila, přiznal Stanjura. Kde by vzal peníze?

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Co na to ministr připustil, že peníze na vyšší valorizace by vláda musela hledat jinde než ve svých rezervách. Pokud by Ústavní soud příští týden smetl ze stolu úpravu valorizací, stát by musel hledat jiné výdaje či úspory. Stanjura také ve vysílání na CNN Prima NEWS řekl, že inflace bude nižší než v roce 2021 a lidem se letos zvednou reálné mzdy.

Vláda Petra Fialy (ODS) čeká na verdikt Ústavního soudu ke změně valorizací. Pokud by se soud přiklonil k námitkám opozice, stát by musel důchodcům doplácet penze za loňskou mimořádnou valorizaci. „Vláda dělá všechno pro to, aby před Ústavním soudem obhájila svou legislativu a své kroky. Dopředu jsme říkali, že jako členové vlády budeme respektovat rozhodnutí soudu, a podle výsledku se zařídíme,“ řekl Stanjura.

 Pokud by vláda nakonec seniorům penze doplácela, musela by najít asi 20 miliard korun. Peníze by proto nemohly jít z vládní rezervy, která disponuje částkou okolo 12 miliard korun. „Kdyby to bylo tak, jak říkáte, tak bychom případně našli úspory. Také některé další plánované výdaje by se neuskutečnily. Částka ale není zas tak vysoká,“ řekl Stanjura.

 Podle ministra financí byl problém s penzemi do poslední chvíle nejasný. Vláda totiž nevěděla, jak vysoko se inflace vyšplhá a kolik následně bude muset důchodcům vyplácet v mimořádné valorizaci. „Nerozhoduje se o jednom konkrétním rozpočtu. Dopad by byl okolo 400 miliard v následujících 15 až 20 letech,“ dodal Stanjura.

Šéf stání kasy se také vyjádřil k inflaci, která setrvale klesá. Podle něj bude rok 2024 velmi optimistický, protože ceny nebudou tak prudce růst. „Určitě by měla být inflace nižší než v roce 2021. Tehdy byla 3,8 a letošní rok může být 3,2 nebo 3,4,“ řekl Stanjura.

Letos by ale podle něj mělo dojít k příjemné změně, kdy už lidé nebudou kvůli vysoké inflaci chudnout. Po dvou letech se očekává, že růst mezd bude vyšší než inflace. Jinými slovy, po dvou letech se začnou zvyšovat reálné příjmy domácností. Důležité je také upozornit, že neklesla ani reálná hodnota důchodů,“ dodal ministr.

X X X

ZDECHOVSKÝ  PROTI  JUREČKOVI

Zdechovský: Naše ministerstva nám nesvědčí. Výběr byl ukvapený, Jurečka měl vést zemědělství

Jako lidovci můžeme vinit sami sebe, že jsme získali ministerstva, která nám nesvědčí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Tomáš Zdechovský. Podle něj by bylo lepší, kdyby ministr práce Marin Jurečka spravoval resort zemědělství a současný ministr zemědělství Marek Výborný vedl resort školství. Zdechovský se rovněž rozpovídal o náladách uvnitř KDU-ČSL.

Lidovci mají v kabinetu na starost tři ministerstva – konkrétně resort práce, zemědělství a životního prostředí. Podle Zdechovského byl tento výběr, který vládní strana učinila během vyjednávání v roce 2021, ukvapený.

„Můžeme vinit i sami sebe, že jsme si v uvozovkách nechali dát portfolia, která nejsou silná a nesvědčí nám. Ministerstvo práce bylo vždy průserové. Jít tam ze zemědělství (Marian Jurečka byl ministrem zemědělství v letech 2014 až 2017, pozn. red.) bez předchozí zkušenosti? Nemyslím si, že to byl dobrý nápad. Markovi Výbornému by zase daleko víc slušelo ministerstvo školství než zemědělství,“ řekl Zdechovský pro CNN Prima NEWS s tím, že by byl daleko spokojenější, kdyby Jurečka vedl resort zemědělství a Výborný resort školství.

Lidovecký europoslanec také nijak neskrývá svou rozhořčenost v souvislosti s večírkovou kauzou šéfa KDU-ČSL na resortu práce. „Na Mariana Jurečku se zlobím hodně. Zlobím se i na jeho okolí. Největší zlost mám právě na lidi kolem něj, jelikož jeho tým v tu chvíli nezareagoval, nebyl dostatečně kompetentní a důsledný. Selhal až neskutečným způsobem. Kdyby se to stalo mně, tak se s těmi lidmi rozloučím,“ sdělil Zdechovský redakci CNN Prima NEWS.

 Sám připustil, že uvnitř KDU-ČSL panuje obrovská naštvanost: „Není zde čas na omluvy a ani to nebudu čímkoliv omlouvat. Místo toho, abychom se bavili, kam se posunout, řešíme tyto vnitřní kauzy.“

Jurečka se stal terčem kritiky poté, co se ve veřejném prostoru začaly objevovat okolnosti vánočního večírku na jeho resortu. Akce proběhla ve stejný den jako tragická událost na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde mladý střelec zabil 14 lidí a dalších 25 zranil. Večírek pokračoval ještě dlouhé hodiny poté, co se informace o tragédii objevily v médiích. Jurečka se k incidentu vyjádřil až po dvou týdnech, přičemž měnil své výpovědi, mlžil a v některých ohledech očividně nemluvil pravdu.

Začátkem ledna se kvůli kauze sešlo širší vedení KDU-ČSL, které Jurečku podrželo. O špatné náladě uvnitř strany však nemluví jenom Zdechovský. Například českobudějovická KDU-ČSL před časem požádala o nejrychlejší možné svolání celostátního sjezdu, aby mohl být zvolen nový předseda.

 Řádný termín sjezdu lidovců je v současnosti plánován na letošní říjen. Zdechovský v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznal, že by si přál výraznou změnu v předsednictvu. „Minule jsem nekandidoval, abychom vedení více otevřeli novým lidem. Naopak došlo k tomu, že se tam někteří jaksi zabetonovali,“ uvedl. Sám nevyloučil kandidaturu na předsedu či místopředsedu KDU-ČSL.

Ve veřejném prostoru už se mluví o hypotetických kandidátech, kteří by mohli Jurečku ve vedení strany nahradit. Na tento seznam patří například jihomoravský hejtman Jan Grolich, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek či ministr životního prostředí Petr Hladík.

X X X

Fialovi Tataři v bezvýchodné situaci, třesou se o svá koryta, nikdo nechce odejít

Vláda nemá co říct, mluví jako Tataři, míní Kolář

 Předseda Starostů Vít Rakušan spotem Debaty bez cenzury z volejbalové šatny odpískal poločas. Dle zástupce šéfredaktora a komentátora MF DNES Petra Koláře nejde o nic výjimečného v roce, kdy nás čekají trojí volby. „Asi na tom všechny zaráží jen to, že říkali, že jsou soudržní, dělají kompromisy, nebudou to tahat na veřejnost, a v tom jsou lepší než strany, co vládly před nimi,“ řekl v podcastu Kontext.

 Komentátor MF DNES Petr Kolář navazuje, že „se naprosto logicky ukazuje, stejně jako u spousty dalších věcí, které říkali a pak byly jinak, že to tak není a vláda funguje jako v jakékoliv jiné koalici, že strany, které ji tvoří a mají samozřejmě jiný, dejme tomu, hodnotový nebo programový základ, tak dřív nebo později se proti sobě musí začít vymezovat, zvlášť, když je před volbami.“

Podle Koláře se důvěra v koalici nedrolí a výjezd do regionů je naprosto správný, ale ne nový koncept, který aplikovali exprezidenti a tehdy předsedové svých stran Václav Klaus a Miloš Zeman.

„Nejsem si jistý, zda to teď Vítu Rakušanovi pomůže, protože všichni ti, o kterých jsem mluvil, si to turné naplánovali a odjeli, aniž by k tomu museli natočit poměrně bizarní video o tom, že jsou vlastně ‚přizdihráči‘ a že je všechno špatně. Je to prostě zvláštní,“ kroutí hlavou Kolář.

„Byl jsem z toho zaražený a zajímal jsem se, jestli jsou v hnutí STAN spokojeni, a oni jsou. Že to novináři a další lidé kritizují, ale všichni to sdílejí, což znamená, že se to dostane ke spoustě lidem, to je pravda. Ale to ještě neznamená, že to je dobře. Když kolovalo video Andreje Babiše ve škole, kde bojuje s tím, kolik žaludků má kráva, tak se to také dostalo ke všem, ale nemyslím si, že mu to jakkoliv pomohlo a tohle je velmi podobný příklad. Tak je to ostatně i s videem premiéra Fialy o cenách Nutelly,“ připomíná.

Že by to byl problém špatné komunikace, Kolář nepřipouští. „Já už na tu frázi začínám být alergický. Všechno je dobré, ale špatně komunikujeme. Tak nazývejme věci pravými jmény. Prostě ty výsledky nejsou bůhvíjaké a ještě ke všemu o tom mluví jako Tataři, zaklíná se to do slavného slůvka nedostatečné komunikace,“ komentuje.

Jako věc, která se vládě povedla, vyzdvihuje přístup k válce na Ukrajině. „Část jejich skupiny voličů, která evidentně podle průzkumů začíná být čím dál menší, si nadále cení toho, jak například vláda vystupuje v zahraniční politice. Jenže čím dál větší část, a myslím, že větší než na začátku, už je z toho roztrpčena,“ domnívá se Kolář.

X X X

RAKUŠAN  OTEVŘENĚ  VYSTOUPIT  PROTI  FIALOVI

NA  HRADĚ  JEDNAT  S  PAVLEM  O  DEMISI  FIALY

RAKUŠAN  LIDEM,  PODNIKŮM  ZAŘÍDIT  VÍC  PENĚZ,  JEN  SLIBY  NESTAČÍ

Staráme se o lidi, hlásí STAN s novým logem. Růžová má značit liberální směr

Starostové a nezávislí (STAN) změnili svou grafickou prezentaci. Novým vizuálům vévodí růžová barva doplněná žlutými prvky. Změnilo se také logo, celé hnutí názvu hnutí vystřídalo pouze označení Starostové s dovětkem „staráme se o lidi“. Podle mluvčí STAN Sáry Beránkové nová grafika reflektuje moderní a liberální směřování hnutí.

 Dosavadní logo Starostů tvořily žlutý, červený, zelený a modrý čtverec uspořádané do většího čtverce. Hnutí ho představilo v létě 2017, krátce po rozpadu plánované volební koalice s KDU-ČSL. Lidovci od ní tehdy ustoupili kvůli obavám, že strany společně nepřekročí desetiprocentní práh nutný pro vstup do Sněmovny.

Nové logo tvoří růžový nápis Starostové s dovětkem „staráme se o lidi“. „Nový vizuál reflektuje směřování našeho hnutí, tedy moderní a liberální, v duchu typické barevnosti liberálních stran v jiných evropských zemích,“ řekla Beránková. Změna je podle ní trvalá a zahrnuje i používání zkráceného označení Starostové. „To explicitně vypovídá o tom, že v naší DNA je starat se. Oficiální název hnutí se ale nemění,“ doplnila mluvčí.

 Tohle jsou místa, odkud Starostové a vláda neslyší zrovna velkou chválu. 📍 A proto je důležité se osobně potkat a říct si všechno úplně narovinu.

Novou grafiku začalo hnutí STAN využívat ve stejné době, kdy Rakušan zveřejnil video, ve kterém formuloval některé výhrady k opatrnému chování vládní koalice a představil sérii chystaných „debat bez cenzury“. Video vzbudilo nevoli některých občanských demokratů, premiér Petr Fiala (ODS) prostřednictvím mluvčího reagoval slovy, že po letech koaličních válek považuje cestu kompromisu a vzájemné dohody za jedinou možnou. Rakušan uvedl, že video není útokem na Fialu.

X X X

USA:  UKRAJINA  VÁLČIT  PŘES  DVA  ROKY?

Ukrajina bude válčit nejméně dva roky, volby mohou snížit pomoc, varuje Biden

Válka na Ukrajině potrvá nejméně další dva roky, odhadují americké a další západní zpravodajské služby. Podle portálu CNN se kvůli těmto odhadům Bílý dům snaží zajistit finanční a vojenskou podporu Ukrajiny i pro případ, že současný prezident Joe Biden nevyhraje nadcházející americké volby.

Současná americká administrativa, ale i vedení NATO či vláda v Kyjevě počítají s tím, že pokud do prezidentského křesla opět usedne největší favorit Republikánské strany pro listopadové volby Donald Trump, Spojené státy podporu Ukrajině sníží.

Biden nyní naléhá na Kongres, aby schválil další balík pomoci Kyjevu ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun). CNN podotýká, že administrativa si uvědomuje, že jde patrně o poslední možnost, jak doručit Ukrajině nové finanční prostředky před letošními volbami v USA.

 

 

Bez ohledu na politické dění ve Spojených státech se ovšem západní zpravodajské služby domnívají, že válka bude patrně mnohem delší než prezidentské mandáty ve Washingtonu. Hodnocení se liší, ale prakticky všechna vycházejí z toho, že se na Ukrajině bude bojovat nejméně další dva roky. Někteří západní a američtí představitelé ovšem tvrdí, že konflikt, který v únoru před dvěma lety na Ukrajině rozpoutalo Rusko svou invazí, bude pokračovat až dalších pět let.

Ukrajina i Rusko jsou vyčerpané

Současná situace na bojišti je do velké míry statická, shodují se představitelé západních zemí oslovení CNN. Očekává se, že Ukrajina letošní rok stráví posilováním svého průmyslu a obnovou sil v očekávání větších bojů v roce 2025, uvedl nejmenovaný americký představitel. Stejnou strategii podle něj pravděpodobně bude prosazovat i Rusko.

„Obě strany jsou příliš vyčerpané pokud jde o vojáky a vybavení, než abychom letos zaznamenali větší manévry,“ uvedl americký vojenský činitel působící v Evropě.

Ukrajina se loni neúspěšně pokusila prolomit ruskou obranu směrem k jihoukrajinskému městu Melitopol. Další pokus o protiofenzivu tímto směrem je vzdálen alespoň další dva roky, uvedl stejný představitel.

List The Financial Times naopak v pátek s odkazem na své zdroje napsal, že Rusko na letošní rok podle všeho plánuje rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást.

X X X

Delegace Hamásu jednala v Moskvě. Rusko vyzvalo k propuštění rukojmích

Na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě v pátek jednala delegace radikálního palestinského hnutí Hamás vedená jedním z jeho čelních představitelů. Moskva delegaci vyzvala k propuštění zbývajících rukojmích včetně tří ruských občanů, které Hamás dosud zadržuje v Pásmu Gazy.

Vyslance Hamásu v čele s Músou abú Marzúkem, členem vedení politického křídla hnutí, které Spojené státy a Evropská unie označují za teroristickou organizaci, v Moskvě přijal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov.„Rozhovory se soustředily na pokračující konfrontaci v palestinsko-izraelské konfliktní zóně, na jejímž pozadí dosáhla humanitární krize v pásmu Gazy katastrofálních rozměrů,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení.

„Ruská strana zdůraznila potřebu urychleného propuštění civilistů zajatých během útoků 7. října 2023 a zadržovaných palestinskými frakcemi, včetně tří ruských občanů – A. Kozlova, A. Lobanova a A. Trufanova,“ dodalo.

Bogdanov v pátek jednal také s izraelskou velvyslankyní v Moskvě Simonou Halperinovou, uvedlo ministerstvo v další zprávě, kterou vydalo později. Sdělil jí, že Rusko podporuje komplexní urovnání situace na Blízkém východě na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Izraelská velvyslankyně byla rovněž informována o cílevědomém úsilí ruské diplomacie v zájmu okamžitého a bezpodmínečného propuštění civilistů zadržovaných v pásmu Gazy, včetně Rusů.

Ozbrojenci Hamásu i dalších radikálních skupin během brutálního vpádu do jižního Izraele loni 7. října povraždili na 1 200 lidí, většinou civilistů, a přes 240 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Během dosud jediného příměří na konci listopadu jich Hamás 105 propustil, včetně dvou žen s izraelským i ruským občanstvím. Zhruba 130 lidí však Hamás stále zadržuje, někteří z nich jsou přitom po smrti.

Delegace Hamásu v Moskvě jednala o propuštění rukojmích a také o evakuaci Rusů z tou dobou zcela izolovaného Pásma Gazy už na konci října. Návštěvu tehdy důrazně odsoudil Izrael.

X X X

Damaškem otřásly exploze. Při útoku zahynul představitel íránských gard

V hlavním městě Sýrie byly v sobotu dopoledne slyšet exploze, uvedla místní média. Podle státní tiskové agentury SANA šlo pravděpodobně o izraelský útok namířený na objekt na západě metropole. Podle zdroje z prosyrské opoziční aliance, na který se odvolává agentura Reuters, byl při útoku zabit představitel íránských revolučních gard.

„Izraelský útok se zaměřil na obytnou budovu v damašské čtvrti Mazza,“ uvedla SANA.

Podle zdroje Reuters byl útok zaměřen na několikapatrovou budovu, která sloužila íránským poradcům podporujícím syrskou vládu. Budova byla srovnána se zemí. Kromě jednoho zabitého příslušníka íránských revolučních gard bylo několik dalších lidí zraněno.

Izrael opakovaně útočí především na cíle na západě Sýrie. Snaží se zabránit tomu, aby Írán v regionu rozšílil svůj vojenský vliv prostřednictvím milic. Častým cílem izraelských úderů jsou dodávky zbraní z Íránu či systémy protivzdušné obrany.

X X X

AMERIKA  TRVAT  NA  STÁTU  PALESTINY

Palestinský stát by mohl vzniknout i za Netanjahua, tvrdí Biden

Palestinský stát by mohl vzniknout, i když je izraelským premiérem Benjamin Netanjahu, míní americký prezident Joe Biden. V pátek novinářům řekl, že to nemá za nemožné. Informovala o tom agentura DPA. Netanjahu se ale veřejně staví proti vzniku samostatného palestinského státu.

Novináři se amerického prezidenta v pátek večer zeptali, jestli je dvoustátní řešení, a tedy vznik palestinského státu, nemožné, když je Netanjahu ještě v úřadu. „Ne, to není,“ odpověděl jim Biden.

„Myslím, že se nám podaří něco vymyslet,“ řekl na další dotaz prezident USA, který naznačil, že by řešením mohl být vznik palestinského státu, jenž by neměl vlastní armádu. „Je řada zemí, které jsou členy OSN a nemají vlastní armádu,“ podotkl.

Netanjahu, v jehož vládě jsou i krajně pravicoví politici, naposledy vznik palestinského státu odmítl na čtvrteční tiskové konferenci. Stejně tak podle zdrojů zpravodajské televize NBC News reagoval minulý týden na americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu.

 

 

Hamás a další palestinští ozbrojenci při teroristickém útoku na Izrael ze 7. října zabili na 1200 lidí a dalších 240 unesli. V odvetě Izrael zničil velkou část Pásma Gazy, kde kvůli tomu většina z 2,3 milionu Palestinců musela opustit své domovy. Kolem 24.000 jich přišlo o život.

Palestinský stát by měl podle představ palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu, který v rozporu s mezinárodním právem Izrael desítky let okupuje, a také ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.

X X X

TRUMP  PREZIDENTSKOU  IMUNITU

Trump:  Absolutní prezidentská imunita, Bez ní nejde vládnout

Donald Trump volá po absolutní prezidentské imunitě. Bez ní podle něj není možné správně vykonávat funkci. Zámořská média spekulují, že jde o promyšlený krok v právě probíhajících soudech, kterým někdejší prezident čelí. Podle průzkumů jsou zatím tyto spory hlavní překážkou na cestě Trumpa zpět do Bílého domu.Trump přišel se smělým návrhem na své sociální síti Truth. Volání po absolutní imunitě pro prezidenty Spojených států se pokusil podpořit v sérii příspěvků, tradičně psaných pro větší dopad na čtenáře verzálkami. Argumenty jsou však podle expertů na zámořskou ústavu chabé. „Prezident Spojených států musí mít plnou imunitu, bez které by v podstatě nemohl správně vykonávat svou funkci,“ zamýšlí se favorit probíhajících republikánských primárek.

Imunita by se podle Trumpa měla vztahovat i na věci, které jsou takzvaně za čárou. Konkrétní však v tomto případě nebyl. Pokud se takové ochrany prezidentovi nedostane, vyústí to podle něj v „roky traumat při zjišťování toho, co je dobré a špatné“. Prezident musí mít podle Trumpa vždy pocit jistoty.

Argumentuje tím, že pochybení hlavy státu se bez patřičné imunity stane zbraní v rukách politické konkurence. „Jakákoli chyba, byť byla dobře zamýšlená, se takřka jistě stane předmětem obvinění od opozice po skončení prezidentského mandátu,“ píše Trump. Následně nabízí paralely s fungováním policie.

„Nemůžete přece policii jako celku bránit v důrazné a účinné prevenci kriminality, protože zároveň hodláte bojovat proti minoritním případům nepoctivých policistů a takzvaným zkaženým jablkům,“ míní někdejší prezident. „Občas prostě musí člověk dělat velké věci, i když nejsou úplně perfektní,“ dodává.

Na závěr se vrací k ústřední myšlence absolutní imunity. „Všichni prezidenti musí mít úplnou imunitu, jinak bude autorita prezidenta Spojených států navždy pryč,“ míní. Disputaci zakončuje reakcí na pro něj velmi aktuální téma. „Doufejme, že to bude snadné rozhodnutí. Bůh žehnej nejvyššímu soudu!“ píše s odkazem na své odvolání k této instituci. Ta bude rozhodovat o jeho diskvalifikaci z voleb ve státě Colorado.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států může být klíčové pro Trumpovo zapojení do prezidentských voleb nejen v Coloradu. Podněty k soudům usilující o vyřazení jeho jména z volebních listin podaly zájmové skupiny napříč celými USA a bez rozhodnutí nejvyššího soudu by se mohlo stát, že některé státy Trumpovi účast umožní, a jiné nikoliv.

Absolutní imunita jako zbraň v rukách Trumpa

Trump je v současnosti klíčovým jménem v řadě soudních sporů. Nejdiskutovanější jsou body obžaloby související s jeho pokusy o setrvání v úřadu po jeho prohře v posledních prezidentských volbách a jeho údajné roli při útoku na kapitol ze 6. ledna 2021. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith je mu v patách rovněž kvůli pokusu zmanipulovat volby v Georgii či nelegálnímu nakládání s utajovanými materiály po jeho odchodu z úřadu. Manhattanský okresní prokurátor rovněž Trumpa obvinil v souvislosti s pochybnými platbami před volbami v roce 2016.

Otázka prezidentské imunity je v těchto případech stále ve hře a soud ji bude brát v potaz, připomíná CNN. Federální soud by měl oficiálně začít v březnu letošního roku. Verdikt ve sledované kauze podle zámořských médií bude formovat podobu prezidentství v následujících letech.

Sněmovna reprezentantů sice v roce 2021 provedla na Trumpa druhý impeachment, Senát ho ale nakonec odmítl. Několik senátorů, včetně tehdejšího vůdce většiny Mitche McConnella, však tehdy uvedlo, že soudy přesto mohou Trumpa dohnat k trestní odpovědnosti.

Od roku 1789 Bílý dům ve svém prvním funkčním období opanovalo 45 prezidentů. Trump je prvním, který se ohání nutností absolutní imunity. Ano, i prezidenti před ním určitým způsobem testovali hranice ústavy a pravomocí Kongresu, nikdy však takto výrazně. Abraham Lincoln například na nějaký čas pozastavil habeas corpus, právní ustanovení, jež umožňuje lidem, kteří považují své držení ve vězení či ve vazbě za nezákonné, aby se proti tomu mohli odvolat.

Zajímavý je rovněž pohled na odpovědnost prezidentů Spojených států za účast jejich vlasti v zahraničních vojenských konfliktech. Jejich kroky vždy kontrolovaly soudy, ani ti největší velikáni americké historie jim však nestáli v cestě. Trump se rád ohání tvrzením, že jeho úřadování skončilo kvůli tlaku politické konkurence. Soudní spory se však na něj začaly valit po důkladném vyšetřování až o několik let později.

Hranice pravomocí prezidenta

Nový rozměr Trumpovým výrokům dávají vyjádření jeho právníků u soudu. John Sauer, jeden z početného Trumpova týmu, se dostal do úzkých během úterního slyšení před federálním soudem ve Washingtonu. Soudkyně Florence Panová se ho zeptala, zda by podle něj měl prezident čelit soudům v případě, že prodává milosti či státní tajemství. Ne, pokud na něj předtím nebyl proveden úspěšný impeachment, odpověděl Sauer.

Soudkyně v následné otázce přitvrdila. „Mohl by prezident dát pokyn speciální jednotce SEAL Team 6, aby zavraždila jeho politického konkurenta?“ zeptala se Sauera. Ten ji překvapivě odpověděl, že o přímočarou trestní odpovědnost by nešlo.

„Musel by nejdříve, a to urychleně, projít procesem impeachmentu a být obviněn. Sauer tvrdí, že tato legislativní vrstva navíc je stěžejní pro ochranu demokracie. Zjednodušeně řečeno, v případě absolutní imunity by prezident bez impeachmentu měl takřka neomezené možnosti, alespoň podle logiky jeho právníků.

X X X

„Opravdu chceme u moci fašisty?“ Modla migrantů chce spasit německou Levici

Pětatřicetiletá Němka Carola Racketeová je jednou z nejznámějších současných aktivistek. Jméno si udělala záchranou migrantů ve Středozemním moři. Na její sílu se rozhodla vsadit rozpadající se postkomunistická Levice, která ji vyšle jako hlavní tvář do blížících se evropských voleb. Výroky Racketeové naznačují, že se mají v Bruselu na co těšit.

 „V poslední době jsem cítila, že už nemám jinou možnost, než vstoupit do politiky. Prostě nastal ten správný čas. Doba velí k tomu, abychom se všichni politicky angažovali,“ svěřila se Racketeová britskému listu The Guardian . Vadí jí sílící vliv krajní pravice a extremistů. „Opravdu chceme u moci pravičáky a fašisty, nebo někoho, kdo se zajímá o lidská práva a stav klimatu?“ ptá se.

Rázné názory a známá tvář by měly postavit na nohy skomírající stranu Levice (Die Linke), která se v posledních měsících potýká s odlivem členů a obává se o své posty v Bundestagu. Ve vlasaté aktivistce vidí naději, jak partaji dodat novou jiskru. Barometrem úspěchu budou červnové volby do Evropského parlamentu, kam strana Racketeovou vyšle jako lídryni. Byť zůstane formálně mimo stranické struktury. „Dá mi to větší manévrovací prostor při oslovení různých voličů,“ vysvětluje.

Klíčový při rozhodování o vstupu do politiky pro ni byl říjen loňského roku, kdy z Levice odešla její hlavní tvář Sahra Wagenknechtová s plánem založit si vlastní hnutí, píše Deutsche Welle.

„Viděla jsem to jako příležitost a možnost, jak stranu nasměrovat trochu jinam a přilákat k ní nové členy. Nadobro odstřihnout nacionalistickou rétoriku a udělat ze strany místo pro příznivce progresivní levice,“ vysvětluje.

Racketeová už hlásí první úspěchy. „Máme velký ohlas od lidí zastávajících levicové názory, kteří se dosud nikdy politicky neangažovali. Vycítili, že teď by mohl být ten správný moment na změnu,“ myslí si. Pro inspiraci nemusí chodit daleko. Labouristická strana ve Velké Británii je na cestě k výhře v příštích volbách, potěšil ji taky návrat brazilského prezidenta Lula da Silvy, který se dokázal vypořádat s ostrými výpady Jaira Bolsonara.

„Ukazuje nám to, že posun směrem k pravici nemusí být vždy jasně daný,“ myslí si. K Levici by chtěla přilákat i voliče Zelených. „Šokuje mě, že pomalu opouští témata migrace a klimatické změny,“ vysvětluje. Pro její stranu bude v budoucnu každý hlas důležitý, aby překročila minimální zisk pro vstup do Spolkového sněmu.

Aktivistická Johanka z Arku

Rodačka ze severoněmeckého města Preetz nedaleko Kielu se může pochlubit bakalářským titulem z námořního inženýrství, magisterský titul získala na britské Edge Hill University. Účastnila se několika expedicí v rámci institutu Alfreda Wegenera a Helmholtzova centra pro polární a mořský výzkum. Jako dobrovolnice pracovala v ruské Kronocké přírodní rezervaci a dohlížela na bezpečnost na palubách výletních lodích Silversea Cruises.

Racketeová podle svých slov vždy tíhla k aktivismu. V roce 2018 se účastnila akce hnutí Extinction Rebellion, kdy jeho členové blokovali několik londýnských mostů, píše web stanice Sky News. Bojovala také za práva domorodých obyvatel na severu Finska. Největší mediální pozornosti se jí však dostalo za kormidlem plavidla organizace Sea Watch během uprchlické krize v roce 2019.

Tehdy na sklonku června zachránila z moře na palubě lodi Sea Watch 3 přes padesát migrantů, kteří se na gumovém člunu pokoušeli přeplout Středozemní moře. Racketeová je vylovila u břehů Libye. Ta povolila běžence vyložit, aktivisté se však rozhodli, že je převezou na ostrov Lampedusa. Italské úřady v reakci zavřely pro loď všechny přístavy na přímý pokyn tehdejšího ministra vnitra Mattea Salviniho.

Loď strávila na moři sedmnáct dnů. Na palubě měla ženy i děti. Racketeová se nakonec rozhodla, že zákaz zakotvení poruší, při přiblížení k pobřeží dokonce narazila do plavidla pobřežní stráže. Na molu už na německou aktivistku čekala policie, po čtyřech dnech ji z vazby propustili na kauci. Zadržení Racketeové zasáhlo i do politických kruhů, Berlín s Římem si vyměnily několik ostrých výroků. Za propuštění aktivistky v ulicích protestovaly tisíce lidí.

Přívrženci v Racketeové viděli hrdinku, označili ji za Johanku z Arku. Slovy chvály nešetřil ani papež František. Snesla se na ní však i tvrdá kritika. Salvini ji označil za „pirátku, zločince a potenciální vražedkyni“. Němka ho za jeho slova hnala k soudu a překvapivě vyhrála. Italské soudy nakonec upustily i od jejího stíhání v případu Lampedusa. S odstupem let vzpomíná, že jí během nejvyhrocenějšího období chodily výhrůžky smrtí a přání, aby ji někdo znásilnil.

Tlak na skandalizaci

Přehnané představy o svém hrdinství si však Racketeová k srdci příliš nebere. „Nemyslím si, že můj veřejný obrázek odráží to, kým opravdu jsem. Ukazuje to jen, že jako lidi toužíme po příbězích plných naděje. Jako když se malá neziskovka postaví proti šikanátorské vládě,“ tvrdí.

Navoněná slova jí však při případné zvolení do Evropského parlamentu stačit nebudou. Některé kroky, kam by svou politiku na poli EU vedla, však už zná. Brusel považuje za město plné lobbistů, bojovala by proto za jeho větší transparentnost. Prosadit by chtěla radikální zemědělské reformy, které by pomohly s potravinovou stabilitou po celém světě. A pochopitelně se nevzdá ani boje za klima, vadí jí zejména zcela nefunkční systém obchodu s emisními povolenkami.

Za absurdní považuje i další podoby ekologických offsetů. „Ty říkají, že když v Německu vykácíme les, abychom měli kde postavit továrnu, tak stačí zaplatit dostatek peněz a jako protiváhu vybudovat hnízdiště plameňáků ve Španělsku. To je přeci ekologická absurdita,“ zlobí se. V ochraně životního prostředí se chce soustředit na opatření, která budou mít okamžitý dopad v praxi, například budování mokřadů. Ráda by také veřejnost přemluvila k omezení živočišné produkce a preferování rostlinných produktů.

Jak sama říká, i v politice chce zůstat aktivistkou. „Myslím si, že musíme dát určitým tématům skandální nádech. Pokud lidi ani netuší, že by měli být kvůli něčemu naštvaní, nemůžete na tom stavět a vytvářet tlak veřejnosti,“ tvrdí.

Volby do Evropského parlamentu Evropské volby se konají každých pět let. Příští se uskuteční 6. až 9. června 2024 (v Česku 7. a 8. června). Volit se bude 720 poslanců. O jejich počtu se rozhoduje před každými volbami. Celkový počet nesmí přesáhnout 750 plus předseda. Ve volbách se utkávají národní politické strany, ale jakmile jsou poslanci EP zvoleni, většina z nich se rozhodne stát součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je přidružena k celoevropské politické straně. Poslanci Evropského parlamentu zasedají v politických skupinách podle ideové sounáležitosti. Parlamentní pravidla vyžadují, aby každá skupina měla alespoň 23 poslanců a zastupovala nejméně jednu čtvrtinu členských států EU. V současnosti je v Evropském parlamentu sedm politických skupin. Po vyhlášení výsledků zahajují noví poslanci Parlamentu práci na vytvoření těchto skupin. Na prvním plenárním zasedání zvolí nový Parlament svého předsedu. Na následujícím zasedání zvolí nového předsedu Evropské komise a později posoudí a schválí celé kolegium komisařů.

X X X

KLDR testovala, zda její podvodní drony mohou nést jaderné zbraně. Výsledky tají

Severní Korea oznámila, že provedla test svého „podmořského systému jaderných zbraní“ na protest proti společnému námořnímu cvičení Jižní Koreje, Spojených států a Japonska, které se konalo tento týden. S odvoláním na severokorejskou státní agenturu KCNA o tom v noci na pátek informovaly agentury Reuters a AFP.

KLDR hlásí provedení zkoušky systému „Heil-5-23“, což je název, který podle Reuters tato země dala svým podvodním útočným dronům schopným nést jaderné zbraně.

Zkouška se měla odehrát ve vodách u východního pobřeží země. Datum testu Pchjongjang nesdělil, z dostupných zpráv není ani jasné, zda byl úspěšný.

Země o testech útočných podvodních dronů schopných nést jaderné zbraně informovala už v minulosti, například loni v dubnu. Server BBC podotkl, že o provedení testu neexistují žádné důkazy a upozornil na dřívější prohlášení Soulu, podle kterého KLDR při popisu schopností dronů značně přehání.

Jihokorejské ministerstvo obrany v pátek severokorejský test označilo za provokaci. „Ohrožuje mír na Korejském poloostrově a ve světě,“ uvedl vládní úřad. „Pokud nás Severní Korea bude přímo provokovat, drtivě odpovíme podle zásady okamžité, silné a konečné akce,“ dodal.

Pchjongjang naopak v dnešním prohlášení z destabilizace situace v regionu a ohrožení bezpečnosti KLDR obvinil Washington, Soul a Tokio a provokací nazval jejich společné námořní cvičení.

Napětí na Korejském poloostrově je největší za několik posledních let. Vůdce KLDR Kim Čong-un vystupňoval testy severokorejských zbraní, zatímco USA, Jižní Korea a Japonsko posílily společné vojenské manévry. Rostou rovněž obavy ze zbrojní spolupráce mezi KLDR a Ruskem, kterému Pchjongjang podle Západu dodává zbraně pro jeho válku proti Ukrajině.

Agentura AP tento týden informovala o společném námořním cvičení USA, Jižní Koreje a Japonska, které označila za pravděpodobně největší v historii. Třídenní manévry, do kterých se zapojila americká letadlová loď Carl Vinson, byly součástí snahy trojice zemí o zlepšeni reakcí na hrozby ze Severní Koreje, píše Reuters.

X X X

Hlídala plagiátorství, sama podváděla. Norská ministryně rezignovala

Norská ministryně pro výzkum a vyšší školství Sandra Borchová oznámila, že podala rezignaci kvůli obvinění z plagiátorství ve své diplomové práci. Borchová na tiskové konferenci uznala, že byla chyba citovat cizí texty bez uvedení zdroje. Ve vládě byla zodpovědná mimo jiné také za nastavování pravidel proti plagiátorství.

 Borchová v roce 2014 na univerzitě v Tromsö obhájila diplomovou práci o regulacích v ropném průmyslu. V té době nikdo žádné pochybnosti ohledně jejího textu nevznesl.

O závěrečné práci se začalo mluvit až nedávno poté, co na nestandardní podobnosti mezi textem Borchové a dalšími publikacemi upozornil současný univerzitní student. V diplomové práci se objevily celé pasáže z textů jiných studentů, a to včetně překlepů.

Na tiskové konferenci se Borchová za využívání zdrojů bez citací omluvila. „Je zřejmé, že tato chyba není slučitelná s tím, že jsem odpovědná za nastavování pravidel (v této oblasti),“ řekla.

Obviněním týkajícím se opisování v závěrečných vysokoškolských pracích v posledních letech čelilo mnoho evropských politiků, například bývalý lucemburský premiér Xavier Bettel či expředseda slovenského parlamentu Boris Kollár.

V Německu kvůli plagiátorství opustili své funkce ministryně pro otázky rodiny Franziska Giffeyová, ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg či ministryně školství Annette Schavanová. V Česku kauzy kolem opisování stály místo ministryni spravedlnosti Taťánu Malou a ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála.

X X X

Jedině za plentou je volič svobodný, je tam sám, prohlásil Vondráček

Tři dny bojovali politici ve Sněmovně o to, zda budou moci Češi v zahraničí volit poštou. Prosazuje to vládní koalice. Politici opozičního ANO navrhují místo toho zvýšit v cizině počet míst, kde mohou Češi volit. Kriticky k návrhu koalice vystupoval v pátek ve Sněmovně tři a půl hodiny Radek Vondráček. „Jedině za plentou je volič svobodný, je tam sám,“ prohlásil.

Navrhl vrácení návrhu k přepracování. Korespondenční volba bude podle něj vždy náchylná k fenoménu, jemuž se říká „family voting“, kdy členové rodiny domlouvají své volební záměry a může se tak ztrácet svoboda volby.

Za problém označil Vondráček připisování hlasů ze zahraničí do volebních krajů. Mají se přičítat do dvou regionů vylosovaných ze čtveřice největších krajů. Vondráček míní, že kandidáti v těchto dvou volebních krajích se mohou cítit tímto mechanismem poškozeni. Podle něho by se měla najít širší politická shoda na tom, jak hlasy voličů z ciziny rozprostřít. Jednou z možností, kterou nabídl, by bylo rovnoměrné rozdělení těchto hlasů do všech 14 krajů.

Schůzi ke korespondenční volbě přerušila Sněmovna v pátek na návrh šéfa poslanců ODS Marka Bendy do úterý dopoledne. Politici se ve Sněmovně o korespondenční volbu tento týden bez jakéhokoli závěru přeli tři dny.

Lipavský nevidí jako reálné zvýšit počet míst, kde mohou Češi v cizině volit

Zvýšení počtu míst, kde mohou Češi v zahraničí fyzicky volit, nad nynější stovku nevidí ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský jako reálné.

„Problém tohoto návrhu je, že i s tím konzulárním jednatelstvím musí souhlasit přijímající země, to znamená, že bychom pro každou z těchto místností po celém světě museli vyžadovat souhlasy přijímající států, a je otázka, jestli bychom to vůbec dokázali zajistit,“ řekl Lipavský.

Možnost rozšíření počtu míst, kde lze v zahraničí volit, zmínil už ve čtvrtek předseda stínové vlády ANO a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček.

Sněmovnu blokovaly dlouhé projevy opozice

Vondráček, který v pátek mluvil tři a půl hodiny, navázal na trend velmi dlouhých vystoupení opozičních politiků proti korespondenční volbě, která vadí ANO i SPD.

Ve středu vystupoval expremiér a šéf ANO Andrej Babiš přes tři hodiny a první čtení návrhu koaličních poslanců nedokončila Sněmovna ani ve čtvrtek, kdy si řečnický pult pro sebe uzmul šéf SPD Tomio Okamura. Dokázal mluvit rekordních 10 hodin a 44 minut, čímž překonal i délku projevu bývalého kubánského komunistického lídra Fidela Castra.

Proti schválení možnosti korespondenční volby jsou opoziční ANO a SPD. „Svobodné volby jsou svátek demokracie a ti hrdí Češi, co jsou v zahraničí, by sem měli přijít osobně, ani ne na tu ambasádu, kde můžou volit bez problémů. Tady se vytváří nějaká atmosféra, jako kdyby nemohli volit. No, můžou volit, ale měli by přijet přece domů, kde se narodili, a hrdě jít k volbám a odvolit,“ řekl šéf ANO Andrej Babiš.

Zavedení korespondenční volby podle šéfa SPD Tomia Okamury účelově porušuje Ústavu. „Korespondenční volba je pro vládní koalici evidentně větší priorita než stav země,“ řekl Okamura.

Korespondenční hlasování by se mohlo týkat až půl milionu českých občanů žijících v zahraničí. Jde o Čechy dlouhodobě usazené v zahraničí, ale i o ty, kteří vyrazili do ciziny kvůli studiu nebo zaměstnání. Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích.

Česká republika je jedním ze čtyř členských států EU, v nichž není možné korespondenční volbu ze zahraničí využít. Kromě Česka nemají zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí Francie, Chorvatsko a Malta, z dalších evropských zemí také Island. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí prostřednictvím internetu.

X X X

ODBORÁŘI  ŠKOL  ČR  VÁHAVÍ  STŘELCI,  MUSÍ  JEDNAT  JAKO  NĚMCI

MILIARDY  MĚLI  ZÍSKAT  HNED,  STÁVKOVAT  JAKO  LÉKAŘI

ZEMĚDĚLCI  TAKÉ  DLOUHO  ČEKAJÍ  S  PROTESTY,  POUČIT  SE  V  NĚMECKU

Navýšení rozpočtu pro školství vláda probere do dvou týdnů, oznámil Bek

Navýšením rozpočtu pro školství se vláda bude zabývat v příštích dvou týdnech, sdělil na briefingu po jednání se školskými odbory ministr školství Mikuláš Bek. Finální podoba rozpočtu podle něj bude známá na přelomu ledna a února. Bek odborům už v září slíbil přidání čtyř miliard, z toho 2,8 miliardy na nepedagogické pracovníky. Odbory žádaly šest.

 „S vedením odborů jsme se dohodli, že se budeme setkávat pravidelně a vzájemně se informovat o svých pozicích. Kolegy odboráře jsem seznámil se stavem vývoje rozpočtu, kdy vláda se v následujících čtrnácti dnech bude zabývat navýšením rozpočtové kapitoly ministerstva školství. Povedeme také politické debaty o doplnění rozpočtu některých resortů v dalších týdnech,“ oznámil po jednání Bek a debaty označil za „pokročilé“. Vláda podle něj bude projednávat navýšení sum pro ministerstva kultury a vnitra.

Pětikoalice v následujících dnech ovšem projedná i rozdělení neutracených peněz z loňského roku. Rozpočet roku 2023 skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, plánovaný deficit byl 295 miliard korun.

Původně se předpokládalo, že by se z rozpočtu hradilo o 17 tisíc nepedagogických pozic méně. „Redukce financí bude mnohem menší, nebude to víc než osm tisíc pozic. Finální výsledek se může změnit, může to být méně,“ podotkl ministr. Dodal, že do škol pak mohou mířit ještě i dodatečné prostředky.

Šéf školských odborů František Dobšík po jednání připomněl, že odbory po Bekovi požadovaly navýšit rozpočet o šest miliard, což ministr na jednání razantně neodmítl.

„Pan ministr sdělil, že hledají cestu, a už ji v podstatě našli, aby mohli vyjít vstříc personálním požadavkům takzvaných malotřídních škol. Aby u nich v následujícím školním roce nemuselo docházet k masivnímu snižování úvazků a tím pádem komplikování personální situace,“ řekl Dobšík.

Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové je pořád ve hře osm tisíc neobsazených míst nepedagogů. Ta pravděpodobně budou muset být dofinancována z navýšených platů učitelů. Problém je podle ní nyní přehozený na ředitele, kteří budou muset zajistit chod škol.

Problém je podle Seidlové větší u samostatných jídelen nebo například dětských domovů, které fungují samostatně, a nikoliv při škole. Tato zařízení nedostanou ani peníze, které by měly být navíc pro učitele.

Podle Beka není financování školství jediná oblast, kterou se vláda ještě bude zabývat. Na řadu podle něj přijde například revize vzdělávacího programu pro základní školy či změny v oblasti legislativy. Předmětem debat bude také bezpečnost ve školách, která si „žádá nový pohled vlády“, sdělil Bek s ohledem na tragickou prosincovou střelbu na Filozofické fakultě UK.

Proti škrtům ve školství 27. listopadu stávkovalo přes sedm tisíc škol napříč celou republikou, Prahou prošly protestní průvody. K pedagogům a dalším zaměstnancům školství se tehdy přidali i zaměstnanci z průmyslu a služeb a doplnili je i sami studenti.

X X X

Čínská ekonomika vzrostla za minulý rok o 5,2%

Čína tedy splnila úkol, který si dala, tzn. zajistit meziroční růst HDP přes 5%. Je zvláštní, že v propagandistickém sinožroutském nadšení čeští novináři, když už nemohou psát o tom, že Čína nesplnila zadání, které si dala u tohoto základního makroekonomického ukazatele, zdůrazňují nedostatky.

A tak se dozvídáme, že Číně poklesl počet obyvatel meziročně o 2 miliony, což je jistě nepříjemné, stejně tak jako stárnutí populace, k němuž v Číně bude docházet. Ale jak znám Číňany, kteří jsou zvyklí věci řešit plánovitě a když je potřeba i kampaňovitě, zcela nepochybně se zaměří na to, aby mladé rodiny měly více dětí. Ostatně tak, jak to bylo v Číně vždy zvykem. Až do doby „politiky jednoho dítěte“, kterou Čína zastavila obrovský nárůst populace, ke které v této zemi došlo po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.

Při svém vzniku měla ČLR 600 milionů obyvatel a o 70 let později o 800 milionů obyvatel více. To je obrovský nárůst. A zvládnout tento nárůst bylo stěžejním úkolem čínských úřadů v posledních několika desítkách let. Znamenalo to změnit a zkvalitnit systém péče o děti a ženy před porodem a po něm. Tedy zkvalitnit systém zdravotní péče o ženu a dítě prakticky ve všech částech Číny. Zkvalitnit výchovu dětí ve školách tak, aby se Čína stala konkurenceschopnou vůči světu.

Zejména v posledních 40 letech se to Číně v zásadě podařilo. Po problémech, které Čína zaznamenala ve svém hospodářství v letech 2020 a 2021, tedy v covidových letech (a v tom nebyla ve světě výjimkou), se Čína dostává na velmi dobrou růstovou trajektorii svého hospodářství.

Také Spojené státy zaznamenávají velmi dobrý růst ekonomiky, a i když zatím nebyla zveřejněná celková čísla za celý rok, zdá se, že se meziroční hospodářský růst bude pohybovat mírně pod 5% anebo na 5%. Takže obě největší světové ekonomiky loni rostly.

Největší evropská ekonomika, ekonomika Německa, naopak za minulý rok meziročně ztratila 0,3% ze své výkonnosti. Německo přežilo celkem rozumně období roku 2021. V roce 2020 zaznamenalo hospodářský pokles meziročně o 3,8%. A již v roce 2022 se dostalo Německo na předcovidovou úroveň svého hospodářství, díky meziročnímu růstu HDP v tomto roce o 1,8%.

Tak tedy Německo zažívá hospodářský pokles a zdá se, že jeho hospodářství nemá dobře našlápnuto ani v tomto roce. Vlastně první dny tohoto roku zažilo Německo stávky železničářů. A zejména vlastně celoněmecké demonstrace zemědělců, kterým jsou v rámci rozpočtových úspor kráceny dotace ze státního rozpočtu. Je zřejmé, že německá ekonomika byla silně zasažena ztrátou levných ruských zdrojů energie, ale i dalších surovin a určitým poklesem poptávky pí německém zboží ze strany Číny.

V tomto roce očekává Německo, respektive OECD, meziroční růst HDP o 0,6%. Tímto titěrným růstem zůstává Německo mezi velkými světovými ekonomikami na jednom z posledních míst. Přitom inflace v Německu se snížila na konci roku 2023 z 11%, které dosahovalo na konci roku 2022, na 2,3% v listopadu 2023.

Nepříliš příznivé zprávy o německé ekonomice jsou nepochybně zdrojem obav z vývoje české ekonomiky v tomto roce. Tzv. konsolidační, ale spíše útlumový balíček, který přijala Fialova vláda, povede ve svých důsledcích k utlumení hospodářského růstu, neboť prakticky neobsahuje žádná významnější prorůstová opatření. A vzhledem k tomu, že ani německá ekonomika nebude schopna tu českou táhnout vzhůru jako v příznivých letech, můžeme očekávat v nejlepším případě stagnaci, spíše však další pokles české ekonomiky.

Jinak řečeno, všichni sinofobní komentátoři, kteří se zabývají nedostatky čínské ekonomiky s jejím růstem 5,2% HDP, by měli věnovat pozornost právě české ekonomice. Nebude-li hospodářský růst, a pokud vláda bude plodit nesmyslné výdaje zj. vojenského charakteru, bude to v tomto roce znamenat další pokles životní úrovně obyvatelstva. Ing. Jiří Paroubek, server vasevec.cz

X X X

František Škvrnda: V Nemecku na začiatku roka nič potešujúce

Semaforová vláda nevie vybŕdnuť z patálií, do ktorých dostala Nemecko. Na začiatku roka ju znovu kvária ťažkosti, ktoré si v zložitej domácej i medzinárodnej situácii sociálno-ekonomickej i bezpečnostnej situácii vytvorila aj svojou politikou, najmä „zelenými“ nápadmi. K jej kritickým miestam patrí aj prílišné podriaďovanie sa požiadavkám USA, ktoré škodí hospodárskemu vývoju v štáte.

Podpora vládnych strán je už dlhšie na veľmi nízkej úrovni a začala sa zhoršovať už vlani v lete. Súvisí aj s rastúcou politickou neistotou a frustráciou obyvateľstva. Vo výskume agentúry INSA zverejnenom 13. januára 2024 boli preferencie pre CDU/CSU 30 %, AfD 22 %, SPD 15 %, Zelených 12 %, FDP 5 % a Ľavicu 4 %. Podľa nich by bolo rozloženie kresiel v „štandardnom“ Bundestagu so 630 poslancami nasledovné: CDU/CSU 225, AfD 165, SPD 113, Zelení 90 a FDP 37 kresiel. Semaforová koalícia by mala len 240 miest. Na koni je CDU/CSU. Väčšinu (aspoň 316 miest) by mala čierno-žlto-zelená koalícia „Jamajka“ (CDU/CSU, FDP a Zelení) s 352 a veľká koalícia (CDU/CSU a SPD) s 338 kreslami

Podľa výsledkov prieskumu agentúry You Gov, uverejneného 11. januára, sa podpora AfD zvýšila na 24 %. Doteraz bola najviac 23 %. Rast o 1 % je v rámci štatistickej odchýlky a nemožno ho preceňovať. V zložitej vnútropolitickej a sociálno-ekonomickej situácii však vyvoláva obavy „demokratických“ strán, ktoré s úrovňou svojej podpory nie sú spokojné.

V dynamickom týždennom prehľade priemeru posledných prieskumov zo 16. januára mali podporu CDU/CSU 30,5 %, AfD 22,5 %, SPD 14,0 %, Zelení 13,0 %, FDP 5,0 % a Ľavica 4,3 %. Zaujímavé je, že z vládnych strán najmenej klesla podpora Zelených.

V prieskumoch preferencií sa nesleduje podpora BSW (Bündnis Sahra Wagenknecht – Vernunft und Gerechtigkeit | Aliancia Sahry Wagenknechtovej – Rozum a spravodlivosť). Začiatkom roka, 8. januára, sa BSW transformovala na stranu, ktorá bude zatiaľ pôsobiť pod týmto názvom. Za najbližší cieľ si vytýčila získať vo voľbách do Európskeho parlamentu v júni aspoň 10 % hlasov. O podpore novej strany však viac napovedia voľby v septembri v „nových“ spolkových krajinách Sasku, Durínsku a Brandebursku.

Podľa niektorých zdrojov nie sú vylúčené v roku 2024 ani predčasné voľby do Bundestagu (riadne by mali byť na jeseň 2025). Uvedieme preto údaje z aktuálnych prieskumov, ktoré počítajú aj s BSW. Zatiaľ sú protichodné. Podľa prieskumu INSA pre Bild (13. januára) v otázke, ak by sa voľby do Bundestagu konali budúcu nedeľu a „Strana Wagenknechtovej“ by v nich kandidovala, mala 14 % podporu respondentov rovnako ako SPD. Zvíťazila by CDU/CSU (27 %), za ktorou by nasledovala AfD (18 %). Zelení by mali 12 %. FDP ani Ľavica by neprekročili kvórum. V prieskume Politbarometer pre ZDF v rovnakom čase BSW však získala podporu len 4 %. Do Bundestagu by sa dostali iba štyri strany CDU/CSU (31 %), AfD (22 %), Zelení (14 %) a SPD (13 %).

Tieto čísla treba brať s rezervou. Vstup BSW do nemeckej politiky na krajinskej a spolkovej úrovni sa však zdá byť reálny. Médiá ho nespochybňujú, aj keď BSW hodnotia niekedy príliš kriticky až útočne, akoby sa jej báli. Ide o to, že možný vstup BSW do Bundestagu zmení pomery na nemeckej politickej scéne a sú z toho aj politicko-mediálne obavy „tradičných“ strán. Vzhľadom na otázky, ktoré sa pri tom nastoľujú, je téme vhodné venovať samostatnú analýzu.

Najväčšie starosti nemeckého obyvateľstva na prelome rokov 2023/2024

V médiách i prieskumoch sú v popredí pozornosti otázky, ktoré pracovne označíme za najväčšie starosti obyvateľov pociťované v politickej a sociálno-ekonomickej oblasti ich života. Zahrnieme pod ne všetko, čo sa považuje za obavy, nebezpečenstvá, hrozby, riziká, výzvy a pod. Na tieto otázky sa pýta rôznym spôsobom, preto je celkový obraz o nich nejednotný až nejasný.

Oprieme sa o súhrnný materiál na webovej stránke Statista „Čo je podľa vášho názoru v súčasnosti najdôležitejším problémom v Nemecku?“ (Was ist Ihrer Meinung nach gegenwärtig das wichtigste Problem in Deutschland?), kde sa uvádzajú výsledky prieskumov na túto tému v rokoch 2018 – 2023 (respondenti si mohli vybrať dva problémy). Témy boli formulované značne široko, čo ich relativizuje. Išlo o:
– energie/dodávky/klimatické problémy,
– sociálny úpadok,
– dôchodky,
– frustrácia z politiky,
– Ukrajina/vojna/Rusko,
– corona,
– cudzinci/integrácia/utečenci,
– hospodárska situácia,
– výdavky/platy/ceny.

V najnovšom prieskume uverejnenom 12. januára tohto roku v tejto schéme opýtaní najviac pociťovali problémy: cudzinci/integrácia/utečenci (26 %), energie/dodávky/klimatické problémy (21 %) a frustrácia z politiky a výdavky/platy/ceny (po 13 %). Ostatné problémy uviedlo menej ako 10 % respondentov. Úplne najväčší problém predstavovala v apríli 2021 pre 84 % respondentov corona. V januári 2024 ju medzi problémy nezaradil už nikto.

Podľa prieskumu DeutschlandTrend pre ARD, ktorý bol zverejnený 21. decembra 2023, až 41 % opýtaných počítalo v roku 2024 so zhoršením svojej finančnej situácie. Obavy boli vyššie v nových spolkových krajinách, kde ich vyjadrila takmer polovica (47 %) respondentov. Výraznejšie pociťovali tento problém aj opýtaní s nižším príjmom.

Stručný prehľad zakončíme údajmi o veľkej nespokojnosti s pôsobením vlády, ktorá sa tiež už dlhšie udržiava na vysokej úrovni. V už zmienenom prieskume INSA pre Bild to bolo až 76 % opopýtaných, čo je najhorší výsledok v prieskumoch tejto agentúry od decembra 2021. Hromozvodom nespokojnosti je kancelár Olaf Scholz. S jeho prácou v prieskume nebolo spokojných 72 %, čo bolo o 3 % viac ako pred mesiacom.

Rok 2024 sa v nemeckej politike začal problémami so štátnym rozpočtom. Schválená podoba je kompromisom medzi vládnymi stranami, ale ako to býva, nikto nie je úplne spokojný, ale  tešia sa aspoň z toho, že sa dohodli. Väčšinu občanov to však neteší, čo sa premieta nielen do prieskumov spokojnosti s vládou, ale aj do rozsiahlych protestov vo viacerých oblastiach.

Protest poľnohospodárov

Politicko-mediálny priestor ovládol veľký protest poľnohospodárov, ktorý má finančné pozadie. Po rozhodnutí Spolkového ústavného súdu z 15. novembra 2023, že nevyčerpaných 60 miliárd eur, ktoré boli vyčlenené pre pandemické opatrenia, nemožno previesť do Klimatického a transformačného fondu, sa vážne narušili finančné plány vlády (pozri Nad Nemeckom stále ekonomicky i politicky pochmúrne, 1. časť, Slovo 4. decembra 2023). Rozpočtový deficit vo výške 17 miliárd eur federálni ministri kompenzovali škrtmi v rozpočtoch rezortov. Minister pôdohospodárstva Cem Özdemir (Zelení) zrušil dotácie na poľnohospodársku naftu (podľa médií existujú už viac ako 70 rokov) a zrušil úľavy dane z vozidiel na poľnohospodárske vozidlá.

Predseda Nemeckého združenia roľníkov (Deutsche Bauernverband – ďalej len DBV) Joachim Rukwied vyzval spolkovú vládu v Berlíne, aby škrty zrušila, lebo po nich poľnohospodárstvo nemá v Nemecku budúcnosť. Ohrozená bude najmä produkcia kvalitných domácich potravín. Minister C. Özdemir v súvislosti s protestmi síce označil škrty za problematické, ale minister hospodárstva a vicekancelár Robert Habeck (Zelení) finančné kroky v poľnohospodárstve obhajoval. Ustúpiť nechce ani minister financií Christian Lindner (FDP).

Prvým varovaním roľníkov bol 18. december 2023, keď DBV zvolalo do Berlína veľkú demonštráciu s traktormi na protest proti zrušeniu dotácií a daňových úľav. Protesty boli aj inde. Spomenieme len Lipsko, kde sa asi 300 traktorov symbolicky zišlo pri Pamätníku bitky národov. Ešte predtým došlo 15. decembra k epizóde vo Schweinfurte (Bavorsko), kde protestujúci roľníci „vykydli“ kopu hnoja pred kanceláriou poslanca Landtagu za Zelených Paula Knoblacha a 75 traktorov hlučne jazdilo po centre mesta.

Protesty menšieho rozsahu, pri ktorých sa v stovkách „nasadzovali“ traktory a spôsobovali narušenia dopravy, pokračovali aj v novom roku vo viacerých spolkových krajinách. Medializovaná bola aj akcia 4. januára 2024 v prístave Schlüttsiel (Šlezvicko-Holštajnsko), kde asi 250 až 300 protestujúcich zablokovalo mólo pri návrate vicekancelára R. Habecka  s manželkou z výletu. Nasledujúce udalosti sa mediálne objasňujú rozlične. Demonštranti odmietli vicekancelárovu ponuku prijať na trajekte len malú delegáciu, lebo kvôli osobnej bezpečnosti sa s davom nechcel stretnúť. Protest bol vcelku pokojný, ale objavili sa na ňom „narušitelia“. Podľa polície nedošlo k priamemu pokusu násilne preniknúť na trajekt s vicekancelárom. Účastníci protestu sa po čase rozišli, ale R. Habeck vyšiel na breh až o niekoľko hodín. Štátne zastupiteľstvo aj tak začalo po proteste vyšetrovanie neznámych osôb pre podozrenie z urážky, nátlaku a narušovania pokoja.

Rozsiahle akcie sa rozbehli 8. januára 2024, ktorý sa mediálne označuje za prvý deň protestov. Na mnohých miestach po celom Nemecku boli demonštrácie a roľníci traktormi, ale aj dopravcovia a obchodníci ďalšími vozidlami blokovali cesty a vjazdy na diaľnice. Dotklo sa to aj dopravy v blízkosti hraníc. Časť blokád bola polícii vopred ohlásená. Nedošlo k vážnym incidentom, ale doprava bola na niektorých miestach výrazne ochromená.

Bolo by možné urobiť zaujímavé prehľady o vynaliezavosti protestujúcich, ktorí vládu poriadne zosmiešnili. Zostaneme len pritom, že v nasledujúce dni protestov sa na nich zúčastňovalo mnoho tisíc traktorov. Podľa mediálnych zdrojov sa ich najviac na jednom mieste, asi 5 000, zhromaždilo 10. januára v Drážďanoch. Protesty boli aj v sobotu 13. januára.

Po nedeľnej prestávke veľké demonštrácie pokračovali 15. januára (8. deň protestov). Centrom bolo zhromaždenie, podľa niektorých zdrojov až viac ako 10 000 ľudí, pri Brandenburskej bráne v Berlíne. Dav pri prejave C. Lindnera bučal a pískal. Skandovalo sa „klamár“ a vláda bola vyzývana k odstúpeniu, ale minister sa držal svojho. V meste blokovalo dopravu viac ako 5 000 trúbiacich traktorov. Celkovo sa do protestov podľa DBV v celom Nemecku zapojilo asi 100 000 ľudí.

V ten deň boli aj rozhovory predstaviteľov semaforovej koalície s poľnohospodárskymi organizáciami. Hoci „semaforisti“ vyjadrovali sympatie s demonštrantmi, poľnohospodári zostali rozčarovaní, lebo im neponúkli nijaké dohľadné riešenie. Rušenie škrtov nebude, koalícia prisľúbila len úľavu v nich, resp. ich rozloženie na dlhší čas. Ide o to, k čomu to vlastne povedie. Poľnohospodári sú pripravení protestovať aj naďalej.

Podľa niektorých názorov protesty neboli len o dotáciách a úľavách. Veľká časť spoločnosti sa obracia proti nezmyselnej zelenej politike (ktorá sa príliš odklonila od pôvodných ideálov hnutia). Roľníkom chýba aj poľnohospodárska politika, ktorá by im dala priestor na rozvoj. Pre neoliberálov je aj v Nemecku poľnohospodárstvo na konci záujmu, lebo zamestnáva čoraz menej ľudí, avšak umožňuje zisky na základe dovozu zo štátov, kde sa produkuje pri väčšom zdieraní pracujúcich lacnejšie i menej kvalitne (na potravinárskom tovare vo veľkoobchodných reťazcoch to vidíme aj u nás).

Roľnícke protesty podľa prieskumu INSA pre Bild podporuje až 69 % opýtaných, pričom najviac ich schvaľujú voliči AfD. Na otázku, či Nemci podporujú viac poľnohospodárov alebo klimatických aktivistov, ktorí nedávno tiež protestovali a blokovali dopravu, až 64 % respondentov vyjadrilo sympatie s poľnohospodármi, zatiaľ čo podporu skupine Posledná generácia (Letzte Generation) uviedlo len 11 %. S oboma zoskupeniami sympatizovalo 20 % oslovených.

Niektorí politici z podpory protestov obviňujú extrémistické pravicové sily a žiadajú ochranu demokracie. Nechýba ani hľadanie „ruskej“ či „putinovskej“ stopy v protestoch. Je pochopiteľné, že CDU/CSU ako opozičná sila protesty podporuje a využíva ich na kritiku vlády. Diskutabilné je, či AfD je až taká extrémistická, ako sa to politicko-mediálne prezentuje vláda. Vzhľadom na konzervativizmus nemeckých roľníkov je ich podpora zo strany ľavicových síl nižšia. Iné názory na riešenie situácie ako predstavitelia spolkovej vlády často prezentujú vedúci činitelia na krajinskej, okresnej či miestnej úrovni.

Kancelár O. Scholz (ktorý sa čoraz viac bojí AfD a ani rast sily BSW mu nepridáva na nálade) už zo zotrvačnosti vyzval protestujúcich roľníkov, aby sa vyhli extrémizmu a pri vyjadrovaní svojho nesúhlasu boli umiernení. K nijakým násilnostiam na protestoch roľníkov v Nemecku však zatiaľ nedošlo.

Vo viacerých mestách Nemecka boli 14. januára protesty s viactisícovou účasťou proti radikalizácii pravice (AfD). V Postupime sa na nich zúčastnili O. Scholz a ministerka zahraničných vecí Annalena Baerbocková (Zelení). Na zamyslenie je, či sa niečo na podpore AfD konaním týchto politikov a ich spojencov zmení, najmä keď nie sú ochotní zobrať na vedomie verejnú mienku a stále príliš poškuľujú smerom na Washington a Brusel.

Štrajk rušňovodičov

Dopravnú (aj hospodársku) situáciu v Nemecku okrem blokád ciest zo strany roľníkov skomplikoval aj opakovaný celoštátny štrajk rušňovodičov. Zorganizovali ho odbory nemeckých rušňovodičov (Gewerkschaft Deutscher Lokomotivführer – ďalej len GDL). GDL a Deutsche Bahn od začiatku novembra 2023 rokujú o nových kolektívnych zmluvách. Odbory žiadali skrátenie týždenného pracovného času zamestnancov v zmenách z 38 na 35 hodín s plnou mzdovou kompenzáciou, ako aj zvýšenie platov o 550 eur mesačne a bonus na vyrovnanie inflácie. Zdôvodňovali to potrebou zatraktívniť prácu na zmeny aj pre nových zamestnancov, ktorých treba urýchlene prijať. V práci na zmeny by podľa odborov nešlo o štvordňový, ale skôr „skutočný päťdňový“ pracovný týždeň. Šéf GDL Claus Weselsky doterajšie rokovania vyhlásil za neúspešné. Odbory sa rozhodli tlak na vedenie železníc doplniť štrajkmi.

Predchádzajúce štrajky trvali len 24 hodín, ale teraz sa srozhodlo štrajkovať dlhšie. Nemecké železnice (Deutsche Bahn) sa držali postoja neskrátiť týždenný pracovný čas zamestnancov.  Do poslednej chvíle sa snažili zabrániť štrajku aj súdnou cestou, ale podanie i odvolanie súdy zamietli.

V osobnej doprave bol štrajk od 10. do 12. januára (pre nákladné vlaky sa začal už 9. januára). Podľa núdzového plánu vlaky premávali len na 20 %. Nebola teda vypravená väčšina diaľkových a regionálnych spojov, ale dotklo sa to aj medzinárodných liniek. V Berlíne a ďalších mestách nepremávali ani rýchlovlaky mestskej a prímestskej dopravy. Od 13. januára sa železnice vrátili k obvyklému harmonogramu, ktorý však „naskakoval“ len postupne.

Po skončení štrajku dali odbory železniciam čas, aby sa spamätali. Ak to neurobia, bude vraj nasledovať ďalšia protestná akcia. Má byť dlhšia aj s väčšími následkami. Dátum ďalšieho štrajku nebol uvedený.

V súvislosti so štrajkom nemeckých rušňovodičov (nie všetkých železničiarov) treba stále pripomínať jeden z hrdelných politických i sociálno-ekonomických zločinov vlády Mikuláša Dzurindu (ktorý svoju pracovnú dráhu začínal ako železničiar). Bolo to využitie súdu na zákaz štrajku železničiarov vo februári 2003. Neskôr sa ukázalo, že predbežné opatrenie súdu nemalo byť vôbec realizované, lebo vraj sudkyňa sa pomýlila. No ale najvážnejší štrajk v doterajších dejinách Slovenska bol zrušený a opakovať sa nedal. Ekonomickí neoliberáli (sú obľúbení aj medzi politickými konzervatívcami) dostali silnú vzpruhu. Odbory naopak postupne slabli a dnes veľkej akcie celoštátneho dosahu za práva pracujúcich nie sú už schopné. No a pri všetkej úcte k demokracii – ukázalo sa, že viera v súdy je pochybná – spravodlivosť je skutočne slepá, ale spravidla viac to využívajú silnejší a arogantnejší.

Záverom – Scholzov kabinet sa zatiaľ nevzdáva

Mohli by sme doplniť ešte ďalšie údaje o nedobrom stave nemeckého hospodárstva V roku 2023 upadlo do miernej recesie, ale v tomto roku vládne očakávanie zlepšenia a rastu. Dôvodov na nespokojnosť občanov i obavy vlády zostáva však neúrekom.

Jednou z tém, ktorá v takýchto podmienkach vystupuje do popredia, je zmena vlády. V Nemecku k nej môže dôjsť dvomi spôsobmi. Dá sa „zrekonštruovať“ kabinet, a to dvomi cestami. Prvou je neobvyklá zmena kancelára v rámci koalície. Za možného kandidáta sa pri dohadoch často považuje minister obrany Boris Pistorius. Druhou je vytvorenie novej koalície s väčšinou v Bundestagu. Okrem súčasnej koalície sú formálne možné dve iné koalície, čo by však hraničilo s nepeknou politickou hrou, ktorá by asi veľa nevyriešila.

No a druhým spôsobom sú predčasné voľby. O tie však súčasná koalícia nemá záujem, lebo by stratila veľa miest a FDP sa môže stať aj to, že neprekročí kvórum. V každom prípade však po nových voľbách bude zostavovanie koalície ešte ťažšie ako bolo v minulosti.

Rozhodnutie o predčasných voľbách môžu urýchliť výsledky dvojice iných volieb. Prvými budú výsledky volieb do Európskeho parlamentu v júni a potom pôjde o výsledky spomínaných troch krajinských volieb v septembri.

Napriek sile tradícií v nemeckej politike sa v nej tiež prejavuje nešvár chaotického neoliberalizmu a „úpadku politických mravov“. Keď sme získali moc, musíme ju udržať čo najdlhšie, nech sa deje, čo sa deje. A tak sa vážne politicko-mediálne úvahy o predčasných voľbách zatiaľ nepripúšťajú, hoci takmer polovica respondentov v rôznych prieskumoch by si ich želala. Tlak verejnosti však môže v podmienkach zhoršujúcej sa sociálno-ekonomickej situácie zohrať svoje. František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

ZEMŘEL  MAJITEL NAKLADATELSTVÍ  TORDEN  JÁN  SEMAŇÁK

Celá desetiletí při různých příležitostech opakuji: My nemáme duši. My jsme duše. Máme jenom tělo.

Ve středu 17. ledna 2024 nečekaně zemřel zakladatel a majitel nakladatelství TORDEN, úspěšný podnikatel a vřelý člověk Ján Semaňák. Odešlo jeho tělo.

Ján Semaňák se narodil 25. května 1964 v Kežmarku, kde žil se svou ženou Marií. Studoval na Strojní fakultě Technické univerzity v Košicích, získal diplom MBA na UK v Bratislavě, ale nejvíce si cenil otcovy školy zdravého rozumu. Byl nejstarší z devíti sourozenců.

Jeho přátelé a známí, ke kterým se řadím, ho znali jako dobrosrdečného optimistu, perfekcionistu a vytrvalého cholerika. Říkal, že je jako orel, který rád létá sám, že má rád vlka na souši a delfína ve vodě. Miloval svou práci, rodinu, přírodu a knihy.

Za sebe mohu říci, že byl modelem vizionáře a inovátora, který věčně hledá nové cíle. A na cestě hledání jsme se před několika léty seznámili a spolupracovali až do posledního dne jeho života. Ján jako organizátor, distributor mých knih a vydavatel druhého vydání knihy Symposia, já jako referent na semináři. Společně jsme strávili hodiny při vyprávění, vínu a zpěvu. Setkání s ním byla poučná, protože měl nadhled, znalosti a moudrost.

Ještě v úterý jsme se domluvili na setkání příští týden v Bratislavě, kde budu mít dva semináře a chtěli upřesnit podrobnosti další spolupráce. Včera, ve středu odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zocelit tak velkou ránu.

Produkty společnosti KARLOFF, kterou založil společně s manželkou v roce 2002, získaly dosud 39 ocenění převážně v zahraničí – v Šanghaji, Moskvě, Kyjevě, Rize, Rotterdamu, Chicagu, Londýně, Hong Kongu, Frankfurtu, Berlíně, San Franciscu, Cannes, Bruselu, Paříži a samozřejmě několik doma.

Nakladatelství TORDEN, které řídil od roku 2017 dostává trvalé ocenění od tisíců čtenářů a spřízněných duší. Duše nakladatelství se řídila mottem: Naším cílem není být největší, ale nejlepší.

Pro tichou chvíli, kdy duši blízké dáváme sbohem, přeji všem v rodině a pracovníkům nakladatelství zdraví, odvahu a sílu. Čas nikdy neběží tak rychle, aby se dalo zapomenout.Jan Campbell, server vasevec.cz

X X X

O MATCE  DÍVKY  SE  NEHOVOŔÍ,  VĚDĚLA  O  TOM,  NEBO  NE?

Znásilňoval ji otčím, pokusila se zabít. Na pomoc pro dívku se vybraly tři miliony

Českem otřásl případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky nevlastním otcem z Vyškovska. Původně mu prvoinstanční soud vyměřil tři roky vězení, odvolací senát krajského soudu mu ale trest změnil minulý týden na podmínku. Ačkoli podle soudu se znásilnění na poškozené negativně nepodepsalo, pokusila se o sebevraždu a je v péči psychiatrů. Dárci poslali do sbírky určené na pomoc poškozené za den již tři miliony.

U sbírky, kterou založila nezisková organizace Pod svícnem, je i příběh dotyčné dívky, která je označená jako Anička. Znásilňování podle ní začalo v roce 2020. Otčím si pořizoval i fotky a video soulože.

„Vydíral mě, že pokud s nim nebudu spát, všechno zveřejní. Ty jeho praktiky jsem podstupovala i třikrát denně. Po nějaké době, nevím po jaké, jsem prostě přestala odporovat, věděla jsem, co se stane když nebudu po vůli. A tak jsem rezignovaně na styk přistupovala… Chtěl to všude, kde ho zrovna napadlo. Doma. V lese. Na poli. Kdekoliv v autě,“ popisuje poškozená.

Podle soudu ji muž nejméně od začátku roku 2020 do června 2022 až pětkrát týdně nutil k souložím a orálnímu sexu, a to v rodinném domě na Vyškovsku i v lese, kde spolu pracovali.

Činil tak v době, kdy byla nezletilá, i po jejích osmnáctých narozeninách. Obžalovaný obměkčil soudce mimo jiné tvrzením, že se musí postarat o rodinu, přestože jako lesní dělník čelí několika exekucím.

Dívka o činu nakonec řekla třídní učitelce poté, co na ni otčím před školou křičel, že všem řekne o jejím sexuálním životě. Anička se začala sebepoškozovat a několikrát se pokusila o sebevraždu. Další pokus přišel právě po rozsudku.

„Bylo mně z toho špatně. Přála bych soudnímu znalci, aby jen z poloviny zažíval to, co já,“ uvedla pro server Seznam Zprávy. „Teď jsem hospitalizovaná potřetí. Sebepoškozování trvá pořád. Žiju v tom, že to je moje vina, nenávidím se a byla bych spokojenější, kdybych nebyla,“ dodává.

Přes tři miliony na pomoc

Skrze sbírku na platformě Donio se za jeden den vybralo přes 3 miliony korun. Sama Anička přes Pod Svícnem dárcům vzkázala, že si pomoci moc váží a věří, že díky sbírce bude moci začít nový život. Prostředky půjdou také na psychologickou pomoc a bydlení. „Ideálně někde daleko od této rodiny, aby začala život nanovo,“ řekla iDNES.cz poslankyně a spoluzakladatelka neziskové organizace Pod Svícnem Barbora Urbanová.

 VZKAZ OD ANIČKY
Chtela bych pozdravit vsechny mile darce a ty, kteri mi jakymkoliv zpusobem posilaji podporu. Nesmirne si vasi pomoci vazim! Je pro me za nepredstavitelne, ze po tom vsem se mi dostane tolik pomoci. Kdyz si procitam vase vzkazy, oko nezustava suché.

Dodala, že jsou s dívkou ve spojení. „Myslím, že po sbírce je jí výrazně lépe. Případ není úplně uzavřený. Dostala náhradu újmy 300 tisíc korun, judikáty ale říkají, že by měla být minimálně 500 tisíc. Tato věc by se dala napadnout, byť jí to zřejmě nepomůže, protože víme, že pán je v exekucích, ale spravedlnosti by mělo být učiněno zadost,“ podotkla.

Kritickou částí rozsudku byl znalecký posudek, který říká, že je poškozená v pořádku a znásilňování otčímem na ni nemělo negativní dopad. K tomu přihlédl soud, proto trest snížil. Podle advokátka Martiny Houžvové, která se specializuje na sexuální trestné činy, jsou pro soudy znalecké posudky silným důkazem.

„Jsou to jediné, co mohou soudy vnímat objektivně. Mají výpověď poškozené, pachatele, nějakých svědků, všichni mají ke všem nějaké vztahy. Znalec pro soudy ten, kdo nemá k ničemu a ještě navíc je to odborník psychiatrie, lékař. Má razítko a na to soudy slyší,“ poznamenala Houžvová.

Dopady se mohou projevit i po letech

Urbanová i Houžvová se s rozsudkem neseznámily, protože soud zatím nevyhotovil jeho písemné odůvodnění. To se také nejprve musí doručit účastníkům trestního řízení. „Jakmile soud prvního stupně doručí rozsudek účastníkům, krajský soud zveřejní na svých internetových stránkách doprovodné tiskové prohlášení,“ sdělila tisková mluvčí brněnského Krajského soudu Klára Belková.

Podle psycholožky Hany Vidlák Kanisové z neziskové organizace Persefona, která s oběťmi sexuálního násilí pracuje, se dá očekávat, že podobný čin na oběti následky zanechá. Jde například o noční můry, pocity viny a studu, posttraumatickou stresovou poruchu či vyhýbavost ve vztazích.

„U spousty potíží se opravdu dá očekávat, že se můžou objevit až s nějakým odstupem buď od činu samotného, nebo od jeho uzavření. Některé můžou pak souviset s konkrétními spouštěči, například když si člověk, který si něčím takovým prošel, pořídí vlastní děti a podobně,“ podotkla Vidlák Kanisová.

Podobný rozsudek podle psycholožky může pro oběť být ránou pod pás, že se za ni soud nepostavil a nikdo nechápe vážnost situace. „V souvislosti s tím se může zlobit, plakat, může propadnout pocitu bezmoci, může to prohloubit pocity vyloučenosti ze společnosti, může to další oběti odradit od toho svou situaci řešit touhle cestou a tak dále. Nemůžeme se pak divit, že to oběti znásilnění nebo zneužívání nechtějí hlásit,“ poznamenala psycholožka.

Urbanová uvedla, že trauma ze znásilnění se může projevit i po letech. „Rozsudek je další bagatelizace podobných případů. Systém neustále ukazuje, že znásilnění není dostatečně vážná věc, a proto je běžným trestem podmínka,“ řekla Urbanová.

Poslankyně Urbanová se kvůli případu obrátila už v úterý na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Jeho resort rozsudek prověří. „Jakmile ministerstvo spravedlnosti obdrží spis, o nějž již požádalo, budu se zabývat otázkou, zda byl před soudem porušen zákon. Jen pokud byl porušen zákon, mohu podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona,“ uvedl na sociální síti X Blažek.

 Dnes jsem hovořil s předsedou Krajského soudu v Brně a byl jsem ujištěn, že po doručení rozsudku soud ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. A jakmile @SpravedlnostCZ obdrží spis, o nějž již požádalo, budu se zabývat otázkou, zda byl před soudem porušen zákon.

S citlivějším přístupem k podobným případům by podle poslankyně mohly pomoci specializované soudní senáty zaměřené na sexuální delikty. Dále by pak mohla přispět i redefinice znásilnění, kterou již schválila vláda. Novela je postavená na zásadě, že „ne znamená ne“. Trestný čin znásilnění bude nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky ministerstvo vyčlenilo do samostatného nového trestného činu sexuální útok.

X X X

Irsko se obrátilo na štrasburský soud kvůli britské amnestii pro účastníky nepokojů

 Evropský soud pro lidská práva (ECHR) dnes oznámil, že Irsko podalo žalobu proti Británii kvůli novému kontroverznímu zákonu, který poskytuje imunitu před trestním stíháním některým účastníkům krvavých nepokojů v Severním Irsku z konce minulého století. Informovala o tom agentura Reuters.

Zákon odsoudily rodiny obětí, lidskoprávní organizace a všechny hlavní politické strany na irském ostrově, včetně britských unionistů a irských nacionalistů. V platnost vstoupil loni v září. Zákon navrhla v roce 2021 vláda tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona. Slibovala si od něj, že tak udělá tlustou čáru za minulostí a ukončí dosud neuzavřené stovky případů.

Irská vláda tvrdí, že některá ustanovení zákona nejsou slučitelná s Evropskou úmluvou o lidských právech.

Británie argumentuje tím, že je stále méně pravděpodobné, že trestní stíhání spojená s událostmi starými až 55 let povedou k odsouzení. Podle Londýna je zapotřebí přijmout právní předpisy, které by za konfliktem udělaly tlustou čáru.

Dublin minulý měsíc prohlásil, že nemá jiné východisko než podniknout právní kroky, protože Londýn uzavřel jakoukoli možnost politického řešení.

Během 30 let střetů mezi převážně katolickými republikány a převážně protestantskými unionisty zemřelo v Severním Irsku na 3600 lidí, píše Reuters. Zatímco první skupina usilovala o připojení Severního Irska k Irské republice, druhá o jeho setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Skotskem. Násilnosti, které Britové označují jako Troubles (Nepokoje), skončily v roce 1998 podepsáním Velkopáteční mírové dohody. Zhruba 1200 úmrtí stále policie prošetřuje, píše AFP ceskajustice.cz

X XX

NSZ se začalo z vlastní iniciativy zabývat případem opakovaného znásilnění dívky

 Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) se začalo z vlastní iniciativy zabývat případem opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od odvolacího soudu podmíněný trest. Eviduje i podnět k podání dovolání od nezúčastněných lidí. Především ale vyčká na písemné vyhotovení rozhodnutí, uvedlo dnes NSZ na sociální síti X. Okresní soud nevlastnímu otci dívky za znásilnění a dětskou pornografii původně vyměřil tříleté vězení, odvolací senát krajského soudu v Brně ale vyhověl mužovu odvolání a trest snížil na podmíněný.

NSZ se případem začalo zabývat na základě veřejně dostupných poznatků. „Vyžádali jsme si informaci o dosavadním postupu od kolegů z OSZ (okresního státního zastupitelství) ve Vyškově a KSZ (krajského státního zastupitelství) v Brně a především vyčkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které dopodrobna přezkoumáme a vyhodnotíme, zda jsou dány podmínky pro podání dovolání k Nejvyššímu soudu,“ sdělilo NSZ.

Věc prověřuje i ministerstvo spravedlnosti, zváží další postup, uvedlo na sociální síti X. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že Krajský soud v Brně po doručení rozsudku ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. Ministr po obdržení spisu přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, a případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu.

Okresní soud podle serveru Novinky nevlastnímu otci dívky za znásilnění a dětskou pornografii původně vyměřil tříleté vězení. Odvolací senát ale vyhověl mužovu odvolání a trest snížil na podmíněný. Podle posudku znalce nemělo opakované znásilňování na oběť „zásadní negativní dopad“. Serveru Seznam Zprávy dívka řekla, že se dlouhodobě potýká s psychickými problémy. V současnosti je hospitalizována na psychiatrii po pokusu o sebevraždu. Muž dívku podle Novinky.cz u znásilnění natočil a potom ji začal vydírat tím, že video a fotografie zveřejní.

S dívkou je nyní v kontaktu iniciativa Pod svícnem, která řeší zajištění jejího ubytování a další právní pomoci. Zařídila i sbírku, dosud se vybralo asi 3,9 miliony korun.

Kvůli rozsudku se v úterý 23. ledna od 18:00 uskuteční před ministerstvem spravedlnosti demonstrace, kterou svolaly organizace Konsent a Amnesty International. „Tento případ je jen další z mnoha, kde se ukazuje, že naše justice selhává při poskytnutí spravedlnosti obětem. Nemůžeme nadále mluvit jen o excesu. Soudci a soudkyně, kteří soudí sexualizovanou trestnou činnost, nemají povinnost se v této problematice vzdělávat,“ uvedly podle Seznam Zpráv organizátoři protestuceskajustice.cz

X X X

 Kanály TV Barrandov přestaly vysílat, Soukup má dál problémy s exekucí

V noci z pátku na sobotu přestaly vysílat televizní kanály TV Barrandov. Zadlužená společnost podnikatele Jaromíra Soukupa před několika dny skončila v exekuci, kvůli které má zablokované bankovní účty. V sobotu na to upozornil portál Blesk.cz.

 Podle informací listu byla společnost Barrandov Televizní Studio odstavena od přívodu elektřiny. Hlavní stanice TV Barrandov i sesterské kanály Barrandov Krimi a Kino Barrandov vysílají jen barevné pruhy s nápisem Skupina Barrandov a hodinami.

Společnost má kvůli zadlužení zablokované účty a nemůže proto provádět finanční operace. Městský soud v Praze ale v pondělí podle Deníku N udělil firmě dočasnou ochranu před klíčovým věřitelem. Individuální moratorium má umožnit další fungování firmy.

„Současná situace dává společnosti Barrandov Televizní Studio čas se nadechnout, znormalizovat provoz a nabídnout věřitelům řešení,“ uvedl Jan Čermák, který od loňského října vlastní polovinu Soukupovy společnosti Empresa Media.

Individuální moratorium, které televizní společnost nyní od soudu získala, může do velké míry omezit možnosti věřitele uplatňovat vůči dlužníkovi své pohledávky vlastní cestou. V tomto případě je věřitelem agentura Knowlimits Group, které firma dluží 70 milionů korun.

Problémy se kupí

Jaromír Soukup se s finančními potížemi potýká dlouhodobě. Na jaře loňského roku podaly Česká televize a Prima společný insolvenční návrh na jeho agenturu Médea, pod kterou spadá i vydavatelství Empresa Media a TV Barrandov. Agentura televizím celkem dlužila 30 milionů korun na neuhrazených obchodních pohledávkách. Soukup tehdy jejich návrh označil za „šikanózní“.

Soukup prodal půlku Empresa Media. Spolumajitelem bude Čermák ze Servis-24

V minulosti Médea čelila několika insolvenčním řízením. Loni na firmu podaly insolvenční návrh společnosti Cinema City Czech, Cinexpress a Knowlimits Group. Tvrdily, že dluhy vůči firmě Médea byly měsíce po splatnosti a Médea je nesplatila ani po opakovaných výzvách. Mediální společnost dlužila za poskytnutí reklamního prostoru v kinech a obchodech provozovaných trojicí navrhovatelů.

Pod Empresa Media vedle TV Barrandov spadají také časopisy Týden, Sedmička nebo Instinkt. Čermákova firma Servis-24 se specializuje na pomoc firmám zatíženým dluhy.

X X X

Katolická fakulta UK má podle auditu příliš studentů a učitele beze smlou.

Audit Univerzity Karlovy našel několik pochybení na katolické teologické fakultě, mimo jiné i v personální oblasti. Rektorka univerzity Milena Králíčková o výsledcích auditu informovala na pátečním jednání akademického senátu. Za výrazná pochybení označila především násobně větší počet přihlášených studentů oproti možnostem fakulty a také to, že někteří učitelé na škole nemají smlouvu.

 Králíčková vyzvala vedení fakulty i ke smíru s historikem Tomášem Petráčkem, který byl loni ze školy propuštěn.

Audit našel podle Králíčkové několik drobných a tři významná pochybení. Jedním z nich jsou personální kroky vedení fakulty. „Audit potvrdil pochybnosti, které vedení vyjadřovalo od počátku,“ řekla Deníku N rektorka.

Audit podle Králíčkové našel i další dvě významná pochybení. Prvním je to, že na bakalářském oboru filozofie a etika bylo přihlášeno násobně víc studentů, než by mělo být. Dalším problémem je to, že část pedagogů na fakultě působí bez smlouvy.

Vedení katolické fakulty propustilo Petráčka loni v létě. Děkan Vojtěch Novotný to zdůvodnil úsporami a nadbytečností. Petráček však míní, že za jeho koncem byl tlak církevních hodnostářů i děkanovy osobní antipatie. Dříve veřejně kritizoval konzervativní Alianci pro rodinu a vystupoval smířlivě k manželství pro všechny. Koncem loňského roku podal žalobu na neplatnost výpovědi.

Králíčková uvedla, že se obrátí se na proděkana fakulty Jakuba Jinka, aby znovu zvážil možnost smírného řešení s Petráčkem. Kvůli auditu chce začátkem příštího týdne zaslat vedení fakulty „upozornění v rovině pracovněprávního vztahu“. Podrobnosti neupřesnila.

Děkan fakulty Novotný v prosinci oznámil, že nejpozději k 1. květnu rezignuje. Jako důvod uvedl zdravotní důvody. Skončit chce poté, co akademický senát fakulty vybere, a papežský stolec schválí, jeho nástupce. V rezignačním dopise zaslaném rektorce Králíčkové odmítl, že by tím reagoval na kritiku v souvislosti s Petráčkovým propuštěním.

V říjnu akademický senát fakulty neschválil usnesení, že je návrh na odvolání Novotného z funkce děkana přípustný. Na dalším jednání proto senát o odvolání děkana nejednal. Odvolání děkana navrhli někteří členové akademického senátu fakulty. Důvodem podle nich byla například děkanem řízená likvidace některých oborů, protežování jiných oborů, a také propuštění Petráčka.

Králíčková koncem srpna uvedla, že je situací na katolické teologické fakultě v souvislosti s udělením výpovědí Petráčkovi znepokojena. Postup vedení fakulty při řešení pracovněprávních vztahů označila za nesprávný. Následně rozhodla o interním auditu na fakultě. Vedení fakulty na webu porušování vnitřních předpisů odmítlo. Proděkan fakulty Jakub Jinek řekl, že vedení fakulty audit vítá, odmítá ale „poškozování dobrého jména fakulty a ničím nepodložené spekulace o motivech organizační změny“.

Fakulta závěry odmítá

V reakci na zprávu o výsledcích auditu vedení fakulty uvedlo, že „si není vědomo porušování vnitřních předpisů“ a tvrdí, že „žádné aktuální podněty a stížnosti, které by naznačovaly porušení vnitřních předpisů v oblasti pracovně právních vztahů, studia či habilitačních řízení, nebyly podány“.

Závěry auditu chce vedení univerzity zveřejnit poté, co vyřeší otázky spojené s ochranou osobních údajů. Zástupci univerzity představí hlavní zjištění také příští týden na jednání akademického senátu katolické teologické fakulty.

 X X X

 Vedoucí Zastoupení Evropské komise navštívila Karlovarský kraj

Karlovarský kraj navštívila v rámci pracovního jednání Monika Landmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. S hejtmanem Petrem Kulhánkem a radním pro regionální rozvoj Patrikem Pizingerem diskutovala zejména o transformaci regionu a o 20. výročí členství České republiky v Evropské unii.

„Jednání považuji za velmi příjemné a přínosné, protože paní Ladmanová chtěla znát nejen aktuální stav transformace v kraji, ale zároveň byla otevřená našim připomínkám, které může posunout dále v rámci svého pracovního působení. Nabídla také svou pomoc v případě jakýchkoliv problémů a potíží v oblasti transformace. Domluvili jsme se, že bude jedním ze speakerů na naší krajské ideové konferenci, kde bychom rádi připomněli výročí vstupu České republiky do Evropské unie,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

„Jsem ráda, že jsme pro první cestu do krajů v tomto roce, kdy si připomínáme 20 let vstupu ČR do EU, vybrali Karlovarský kraj. Důležitý totiž není jen pohled do zpětného zrcátka – co se podařilo -, ale také výhled dopředu. Věřím, že Karlovarsko má veliký potenciál pro další rozvoj, ke kterému může dále přispět i efektivní využití evropských fondů. Zpětná vazba a diskuse s partnery v terénu je pro mou práci naprosto zásadní, i proto jsem za setkání s panem hejtmanem a panem radním velice ráda a těším se na další diskusi, tentokrát v širším formátu, 18. dubna,“ uvedla vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová.

„Velmi bychom ocenili pomoc ze strany Evropské unie, a to zejména v oblasti komunikace poslání Fondu pro spravedlivou transformaci směrem k obyvateli v území. Domnívám se, že jsou spíše vnímány dopady, přitom ale přínosy jsou tím, co by lidé mohli vnímat jako to pozitivum. Během jednání jsme také otevřeli téma energetiky a problematiku veřejné podpory u strategických projektů,“ doplnil radní pro oblast regionálního rozvoje Patrik Pizinger.

Kromě návštěvy krajského úřadu absolvovala vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR také schůzku s vedením města Karlovy Vary, se zástupci Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje a významnými podnikateli v regionu a nechybělo ani jednání s představiteli společnosti Sokolovská uhelná, s nimiž navštívila lokalitu jezera Medard a dolu Jiří na Sokolovsku. Bc. Jitka Čmoková, oodělení komunikace

X X X

Nemocnice Karlovarska získají od kraje peníze na provoz ztrátových oddělení

Zastupitelstvo Karlovarského kraje na svém pondělním zasedání schválilo poskytnutí finančních prostředků na provoz ztrátových oddělení v nemocnicích v regionu. Formou služby obecného hospodářského zájmu bude na tyto účely uvolněno téměř 142 milionů korun.

„Jedná se o finanční prostředky určené na částečnou úhradu ztrát oddělení, která ekonomicky neprofitují. Vzhledem k tomu, že je naší povinností zajistit pro obyvatele kraje dostupnou zdravotní péči, je potřeba nemocnicím finančně pomoci, aby tato oddělení mohla i nadále bez problému fungovat,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Výši a rozdělení vyrovnávací platby schvaluje krajské zastupitelstvo na základě žádostí samotných nemocnic a doporučení rady kraje. Nejvyšší vyrovnávací platbu přesahující 99 milionů korun obdrží Karlovarská krajská nemocnice, pod níž spadají nemocnice v Karlových Varech a Chebu. V obou dvou lékařských zařízeních bude podpořena lékařská pohotovostní služba nejen pro dospělé, ale také pro děti a dorost, a provoz celé řady oddělení, včetně interního, neurologického, infekčního, gynekologicko-porodnického nebo například dětského.

Podobně kraj přistoupil k řešení situace ztrátových oddělení nemocnic v Sokolově a Ostrově. Sokolovská nemocnice dostane vyrovnávací platbu ve výši necelých 33 milionů korun na zabezpečení chodu pohotovostí a dále pak třeba na provoz očního oddělení, anesteziologicko-resuscitačního oddělení nebo oddělení soudního lékařství a toxikologie. V Ostrově se podpora ve výši 5 milionů korun bude týkat činností oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče a interního oddělení. Stranou nezůstane ani nemocnice v Mariánských Lázních. Díky finanční injekci od kraje ve výši 3,9 milionu korun zde bude zajištěno fungování všeobecné a chirurgické pohotovostní služby. Dalších 500 tisíc korun pak získá společnost Ambulance Penta na provozování pohotovostní služby v oboru zubní lékařství na Sokolovsku a Kraslicku.

Mgr. Veronika Svobodová

X X X

 Kristýna Zajícová ovládla prestižní kuchařskou soutěž. Karlovarský Pupp jí leží u nohou

Jen 24 studentů kuchařských a cukrářských oborů z celé České republiky mohlo předvést, co umí, na prestižní odborné soutěži Lázeňský pohárek, která se koná v reprezentačních prostorech karlovarského Grandhotelu Pupp. V kategorii kuchařů získala zlato a uznání odborné poroty Kristýna Zajícová, studentka OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava. Její přípravu na soutěž koordinoval mistr Tomáš Partl.

Tématem letošního už 24. ročníku tradiční soutěže bylo podmáslí, které museli budoucí šéfkuchaři zakomponovat do připravovaného menu. Na něm byla jak slaná, tak sladká jídla. Soutěž se skládá ze dvou kategorií. V první, takzvaně studené, přiveze student už připravené pětichodové menu, které se vystaví a mohou si ho porotci i veřejnost prohlédnout po celou dobu soutěže. V další části musí kuchař na místě připravit studený nebo teplý předkrm. Má na něj 30 minut v zázemí a pouhých 15 minut pro dokončení přímo před zraky veřejnosti na podiu. Hotová jídla hodnotí odborná porota složená ze špičkových kuchařů a cukrářů, mimo jiné i z národního kulinářského týmu.

Kraj Vysočina patří k regionům, kde je gastronomickým oborům na středních školách věnována velká pozornost, žáci se pravidelně pod vedením svých zkušených mistrů účastní velkých národních soutěží. „Účast na tak prestižních soutěžích, jako je ta karlovarská, jde tak trochu mimo realitu běžné výuky. Je to více než běžná praxe, je to o obrovském odhodlání a dřině jak ze strany mistrů, tak i soutěžících žáků,“ popisuje Libor Fasora, ředitel OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava.

Kraj Vysočina už několik let zapojuje žáky hotelových škol do gastroakademie zaměřené na společné vzdělávání žáků, pedagogů i kuchařů, společně právě s OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava pořádá národní kulinářskou soutěž Trophée Mile Česká republika. Její vítězové reprezentují Českou republiku na světovém finále ve francouzské Remeši. Jejím pořadatelem je Philippe Mille, francouzský šéfkuchař a držitel dvou michelinských hvězd. Gratulujeme Kristýně a týmu kuchařských mistrů OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava k vítězství.

X X X

Slevy na vybrané služby a výrobky pro seniory. Karlovarský kraj pokračuje i letos v projektu Senior pas

2024) Rada Karlovarského kraje na svém prvním lednovém zasedání odsouhlasila realizaci projektu Senior pas 2024. Na jeho podporu bude z rozpočtu vyčleněna částka 900 000 korun. Místní senioři tak budou moci i v roce 2024 čerpat slevy na vybrané služby a výrobky.

„Seniory a jejich aktivity podporujeme dlouhodobě. Aktuálně se mohou zapojit do výtvarné soutěže ‚Věk pro nás není překážkou‘ a každý rok také vyhlašujeme anketu Senior roku. Projekt Senior pas nabízí pestrou nabídku výhod a senioři díky němu mají možnost zlepšit kvalitu svého života, dodržovat zdravý životní styl, aktivně trávit volný čas, setkávat se s vrstevníky nebo se třeba vzdělávat. Těší nás, že se počet zapojených seniorů každý rok zvyšuje, na konci roku 2023 bylo v Karlovarském kraji 21 000 držitelů pasu. Všem přejeme pevné zdraví a mnoho atraktivních zážitků,“ uvedl radní pro oblast sociálních věcí Robert Pisár.

Část vyčleněného finančního obnosu bude použita na zajištění chodu a aktivit nezbytných pro fungování projektu. Těmi jsou například nábor poskytovatelů slev a výhod, vydání nových karet a jejich distribuce, provoz celoroční kontaktní linky, aktualizace webu, administrace rozšířené verze aplikace aj. Z další části peněz se uhradí vzdělávací akce – Den seniorů 2024, Seminář genealogie, pět Tréninků paměti pro seniory na určených místech v kraji a Komentovaná procházka s průvodcem.

Senior pas je určen pro osoby od věku 55 let, které mohou využívat slevy v oblasti volnočasových a sportovních aktivit, zdraví, lázeňství, wellness, cestování, gastronomie, ubytování a spotřebních nákupů. Snížené vstupné platí také do muzeí, galerií a památkových objektů.

Přehled všech slev a informace o projektu najdou zájemci na webu nebo si mohou stáhnout aplikaci „Senior pas“. Výhody jsou zde rozřazeny do kategorií a doplněny o podrobnosti, včetně přímé navigace na místo, kde je sleva poskytována. Pomocí aplikace jsou uživatelům zasílána pravidelná oznámení o novinkách, blížících se akcích a další. Uživatelům z Karlovarského kraje jsou k dispozici také informace o složkách Integrovaného záchranného systému a v případě potřeby budou navigováni na nejbližší z těchto složek. Aplikace v běžném použití funguje bez internetového připojení, takže není potřeba Wi-Fi, ani mobilní data. Ke stažení zdarma pro operační systém Android a iOS.  Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení