O politickém zemětřesení či tsunami hněvu píší německá média v reakci na výsledek nedělních voleb ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko. V obou získala přes 30 procent hlasů Alternativa pro Německo (AfD), v Durynsku dokonce zvítězila. Německý kancléř Olaf Scholz to označil za „hořký“ výsledek. Vyzval k vládám bez pravicových extremistů.

 „Výsledek voleb musí být varováním pro všechny demokraty, jak je možné dlouhodobě rozkolísat politické poměry, když občané považují za špatné ze samé podstaty, o čem vláda rozhoduje a co dělá,“ píše v komentáři Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle něj voliči v Sasku a Durynsku strany celoněmecké vládní koalice „kolektivně potrestali“, o výsledku píše jako o „tsunami hněvu“. 

Sociální demokraté (SPD) dosáhli v obou spolkových zemích jednociferného zisku, v Durynsku se zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) vůbec nedostali do sněmu.

„Byla to celoněmecká témata, která AfD zajistila enormní podporu a která Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dopomohla k raketovému startu,“ napsal FAZ.

Nová levicová formace BSW, která kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci, skončila v obou zemích na třetím místě. Kancléř Scholz by si měl podle komentáře FAZ nyní uvědomit, že stěžejním tématem, která občany zajímá, je migrace.

Také podle listu Frankfurter Rundschau (FR) byla neděle „vskutku historickým dnem“. „SPD, zeleným a FDP se vrátilo jako bumerang, že se v posledních měsících zabývali jen sami sebou,“ napsal FR v komentáři. I řada vládních politiků už v neděli připisovala neúspěch ve volbách vnitřním sporům v berlínské koalici. Časopis Der Spiegel označil výsledek vládních stran v zemských volbách v Sasku a Durynsku za „debakl“ a „katastrofu“.

Složitá povolební jednání na obzoru

List Süddeutsche Zeitung se v komentáři věnuje nadcházejícím koaličním jednáním, která budou vzhledem k rozložení sil ve sněmech velmi složitá. Sasko a Durynsko se podle něj ocitly na hranici toho, že jim nebude možné vůbec stabilně vládnout. Stejně to vidí například web zpravodajské stanice ntv.

Analýza zpravodajské relace Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD se věnuje fenoménu AfD. Podle této analýzy dlouho platilo, že příznivci AfD volí z protestu. „To se ale změnilo. Poprvé volili lidé AfD, protože jí nejvíce důvěřují, že je schopna vyřešit jejich problémy,“ napsal Tagesschau.

 

List Münchner Merkur píše dokonce o „kontrarevoluci“ na východě. Podle něj po zániku Německé demokratické republiky (NDR), kam dnešní Sasko a Durynsko patřily, „převzaly západoněmecké strany východ“. Nyní se ale situace obrací. Také zpravodajský web stanice ntv napsal, že strany Scholzovy vládní koalice – SPD, zelení a FDP – jsou na východě „cizím tělesem“.

Klíčovou otázkou podle listu Münchner Merkur je, zda dokáže konzervativní unie CDU/CSU, která je nyní na celoněmecké úrovni v opozici, sehrát roli stabilního centra a získat zpět konzervativní voliče, kteří zčásti přešli ke krajně pravicové AfD a nové krajně levicové formaci BSW. Řádné spolkové volby Německo čekají za rok v září.

Sbal si kufry, vyzývá AfD Scholze

Scholz v první reakci na volby, kterou poskytl agentuře Reuters, označil výsledky AfD za „znepokojivé“. „Nemůžeme a nesmíme si na to zvykat. AfD Německo ničí. Oslabuje hospodářství, rozděluje společnost a ničí pověst naší země,“ uvedl kancléř, ale zdůraznil, že komentář dává jako poslanec SPD. Výsledek vlastní strany pak označil za „hořký“. Vyzval rovněž, aby v Durynsku i Sasku vznikly zemské vlády bez krajní pravice.

 Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová na pondělní tiskové konferenci v Berlíně prohlásila, že „Olaf Scholz a jeho vláda by si měli po volbách ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko sbalit kufry“. „Je to historický výsledek,“ prohlásila Weidelová a dodala: „Byli jsme svědky dramaticky špatného výsledku semaforové koalice.“

Podle Weidelové volby ve dvou východoněmeckých spolkových zemích ukázaly, že voliči chtějí předčasné volby. „Na to se připravujeme. Kancléř Olaf Scholz by měl vyvodit důsledky a se svými koaličními partnery si sbalit kufry,“ dodala.

Řádné volby Německo čekají až za rok. Weidelová rovněž varovala před tím, aby ostatní strany při jednání o zemských vládách AfD ignorovaly. Zvlášť se obrátila politička na CDU, která se chystá v Sasku i v Durynsku sestavit vlády pod vedením svých politiků: Michaela Kretschmera a Maria Voigta.

Šéf CDU Friedrich Merz prohlásil, že německá vládní koalice zažila „totální fiasko“. „Něco takového jsme tu v této formě ještě nikdy neměli,“ zhodnotil Merz nedělní volby ve dvou východoněmeckých spolkových zemích.

Svou konzervativní stranu, která zvítězila v Sasku, zatímco v Durynsku skončila druhá za AfD, označil za „poslední baštu politického středu“, která je schopná vzdorovat krajní pravici i krajní levici.

Scholzovu vládu vyzval, aby v reakci na volby a na výsledek AfD změnila především svou migrační politiku. Také podle saského premiéra Michaela Kretschmera voliči zadali politikům úkol, aby se tímto tématem zabývali. CDU chce podle Merze na změně migrační politiky s Scholzovou vládou spolupracovat. V úterý se zúčastní jednání vlády se zástupci spolkových zemí. Cílem je najít shodu k rychlému prosazení změn.

X X X

 Černobyl už nebude. Věřím, že Ukrajinci nevyvolají problémy v Kurské jaderné elektrárně, říká expertka

Kurská jaderná elektrárna funguje v téměř normálních podmínkách, případný útok by ale mohl způsobit havárii, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Asi 40 kilometrů od elektrárny probíhají boje vyvolané ukrajinskou ofenzivou. „V Kursku se používá RBMK reaktor známý jako černobylský. Ale už jsme jinde, Černobyl nebudeme opakovat,“ říká pro Český rozhlas Plus Lenka Frýbortová z Katedry jaderných reaktorů na ČVUT.

 Jaký typ reaktorů využívá Kurská jaderná elektrárna? A jak staré jsou?
Je to reaktor známý pod označením RBMK, který využívá lehkou vodu jako chladivo a jako moderátor má grafit. Bohužel je to také reaktor, který je známý jako takzvaný černobylský typ. Elektrárna pochází ze 70. a 80. let. 

O bezpečnosti Kurské jaderné elektrárny v souvislosti s ukrajinskou ofenzivou s Lenkou Frýbortovou

Podle ruské strany byly v elektrárně nalezeny zbytky dronů. Elektrárně chybí ochranná kupole, která by ji právě před drony, raketami nebo dělostřelectvem chránila. Byly jaderné elektrárny budované tak, aby odolaly útokům?
Žádná elektrárna není koncipovaná tak, aby odolala dělostřeleckému útoku. Na to nestačí ani plnotlaký kontejnment, který mají reaktory v Záporožské jaderné elektrárně, i když je bytelnější. 

I reaktory RBMK mají nějaký ochranný systém. Jednak pro ochranu vnějšího prostředí v případě, že by bylo něco špatně s tím reaktorem. Jsou tam hermetické boxy, které mají zvládnout případný nárůst tlaku. A zároveň i ten reaktor je do jisté míry chráněný před vnějším světem, je tam obrovská železobetonová deska.

 Takže pokud by došlo k nějakému nechtěnému zásahu, tak velmi pravděpodobně by se nic dramatického nestalo a reaktor by to bez problémů zvládl.

Ale pokud by se jednalo o cílený útok, tak bychom se dostali do vážných problémů. Respektive Rusové by se dostali do vážných problémů, protože by oblast čelila úniku radioaktivních látek. 

Srovnání se Záporožím

Zmínila jste Záporožskou jadernou elektrárnu, o které se mluvilo hlavně v prvních dnech ruské invaze v roce 2022, kdy se jí zmocnila ruská armáda. Záporoží je považováno za největší jadernou elektrárnu v Evropě. Je dnešní situace v Kursku z hlediska bezpečnosti podobná tomu, co se dělo tehdy?
Ano, dá se to srovnat co do zdroje nebezpečí. Je to válečný konflikt, který se přesunul do jiné oblasti. 

Z hlediska technologie se jedná v Kursku o jiný typ reaktoru, který může být problematičtější, pokud se dostane do nestabilního režimu. Přece jen reaktory v Záporoží, a odpovídá to i těm, které máme v Česku, jsou tlakovodní reaktory. To nejhorší, co se jim může stát, je, že se poškodí palivo v důsledku tavení a nedostatečného chlazení aktivní zóny. 

Naopak u RBMK reaktorů je riziko, že se reaktor dostane do nestabilního provozu a můžou tam hrozit další následky. 

Na druhou stranu je potřeba říct, že už jsme jinde a že už nebudeme opakovat Černobyl. Následky, i když doufám, že žádné nebudou, by byly lokální. Postihly by Rusko a možná i Ukrajinu, protože Kurská oblast je blízko hranic. 

Na druhou stranu díky tomu, čím si Ukrajinci prošli a stále procházejí kolem Záporožské jaderné elektrárny – mají problémy s dodávkou elektrického proudu, měli problémy s chlazením v průběhu konfliktu – nevěřím, že by tohle chtěli někde cíleně vyvolat. 

Stejně tak chci věřit tomu, že i ruští odborníci si uvědomují riziko toho, co by se mohlo dít. 

Do jaké míry je to spíš politická hra? Rusko požaduje od Mezinárodní agentury pro atomovou energii objektivnější informace. Máte pocit, že informace nejsou dostatečné?
Myslím, že směrem k veřejnosti informace dostatečné jsou. Tohle je samozřejmě čerstvá situace. Šéf agentury Rafael Grossi byl v Kursku v úterý.

Takže předpokládám, že ještě vyjde třeba další prohlášení agentury směrem k veřejnosti. Tak jako agentura reportuje po celou dobu konfliktu – a nejenom o situaci, která se dotýká války na Ukrajině, ale o zabezpečení všech jaderných elektráren ve světě. 

Nedokážu ale posoudit, jak probíhala komunikace přímo na místě. Věřím, že se setkali zástupci elektrárny i zástupci agentury, předpokládám, že tam byli i zástupci politiků nebo ruské agentury Rosatom. Jednání určitě probíhala na mnohem intenzivnější úrovni, než co se dostane na veřejnost. 

X X X

 Rusko zasypalo Kyjev v první školní den raketami, zasáhlo i stanici metra

Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci čelilo ruskému vzdušnému útoku, který zranil nejméně dva lidi. Protivzdušná obrana zlikvidovala asi 20 řízených střel a balistických raket, uvedla vojenská správa podle agentury Reuters. Celkem Rusko na Ukrajinu vyslalo 35 raket a 23 dronů.

Poškozená je podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička kotelna kyjevské vodárny a vchod do jedné ze stanic metra. Stanice ale nadále funguje.

  V zasažené čtvrti je univerzitní areál a několik škol. Záchranáři vyjížděli také k dopadům úlomků raket v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, kde je velké vlakové nádraží.

Varování před útoky ze vzduchu platilo ve velké části země téměř dvě hodiny do 6:30 místního času (5:30 SELČ). Rozsáhlý ruský útok přišel v den, kdy jdou ukrajinské děti po prázdninách znovu do školy.

Dopady měl i v sousedním Polsku, které nasadilo svá i spojenecká letadla, aby během útoku zajistilo bezpečnost svého vzdušného prostoru.

 X X X

 Borrell kritizuje maďarské veto ukrajinskému programu EU „zbraně za hotovost“

 Nejvyšší diplomat unie vyjádřil frustraci z toho, že Budapešť neumožnila proplacení výdajů za zbraně Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell vyjádřil frustraci nad tím, že Maďarsko odmítlo zrušit své veto na použití přibližně 6 miliard eur (6,6 USD) přidělených na zbraně Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje (EPF).

EU tento program spustila v roce 2021, ale do popředí se dostal poté, co se Brusel rozhodl jej využít k pomoci ukrajinskému válečnému úsilí proti Rusku. Maďarsko, hlasitý odpůrce politiky EU ohledně ukrajinské krize, blokuje vojenskou pomoc Kyjevu už přes rok.

Mimo jiné to znamená, že členským státům nemohou být propláceny dodávky, které již uskutečnily.

„Nemohu akceptovat, že mám na svém běžném účtu 6 miliard eur,“ řekl Borrell médiím, když byl dotázán na peníze mírového fondu po čtvrtečním neformálním setkání ministrů zahraničí EU v Bruselu. „Tyto peníze musí jít členským státům.“

Budapešť protestuje proti zaslání zbraní na Ukrajinu a tvrdí, že dodávky nedokázaly změnit průběh konfliktu a stojí v cestě mírovým rozhovorům. Odmítá poskytovat vojenskou pomoc přímo nebo prostřednictvím společného rozpočtu EU.

Zatímco fondy EPF zůstávají kvůli maďarským námitkám nedostupné, Borrell řekl, že EU převedla na Ukrajinu zhruba 1,4 miliardy eur (1,5 miliardy dolarů) ruských peněz, vytvořených ruskými suverénními aktivy, která EU zmrazila v odvetě za ukrajinský konflikt.

Brusel tvrdí, že má právo nakládat se zisky z ruského majetku, jak uzná za vhodné. Převod „podpoří ukrajinský [zbrojní] průmysl doma,“ řekl Borrell novinářům. Moskva krok EU odsoudila jako formu krádeže.

Vysoký komisař EU je hlasitým zastáncem podpory Ukrajiny proti Rusku. Borrell vyjádřil plnou podporu EU ukrajinské invazi do ruské Kurské oblasti, kterou Kyjev zahájil začátkem tohoto měsíce, vyzval k dalekonosným úderům na Rusko západními zbraněmi a prohlásil, že Evropané „nejsme stranou války, ale jsme součástí konfliktu.“

Vysocí maďarští představitelé takové poznámky kritizovali a ministr zahraničí Peter Szijjarto je tento týden označil za „šílenství“, které „musí být ukončeno“.

Moskva považuje ukrajinský konflikt za zástupnou válku vedenou USA proti Rusku, v níž ukrajinští vojáci slouží jako „kanóenfutr“. EU byla Washingtonem rozvrácena a podporuje americké geopolitické cíle, i když to poškozuje zájmy občanů členských států EU, argumentují často ruští představitelé. Dr. Ivan David, europoslanec. server vasevec.cz

 X X X

 Rusko staví u Moskvy sila pro rakety nové generace, naznačují satelity

Rusko možná staví odpalovací zařízení pro mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik severně od Moskvy. Pravděpodobné místo podle agentury Reuters identifikovali dva američtí výzkumníci na základě satelitních snímků z konce letošního července.

 Ruský prezident Vladimir Putin označil Burevestnik (Buřňák), v kódu NATO nazývaný SSC-X-9 Skyfall, za neporazitelný. Dříve uvedl, že zbraň má téměř neomezený dolet a dokáže se vyhnout americké protiraketové obraně. Někteří západní odborníci ale tato tvrzení a strategickou hodnotu střely zpochybňují.

Analytici Decker Eveleth z americké neziskové výzkumné agentury CNA a Jeffery Lewis z institutu MIIS v Kalifornii se domnívají, že odpalovací rampy pro střely vznikají nedaleko skladiště jaderných hlavic ve Vologdské oblasti asi 475 kilometrů severně od Moskvy, známého jako Čjobsara nebo Vologda-20.

Eveleth na satelitních snímcích od společnosti Planet Lab z 26. července nalezl objekty, které jsou podle něj horizontálními odpalovacími rampami ve výstavbě. Rozmístěny jsou ve třech skupinách po třech uvnitř vysokých náspů, které je mají chránit před útokem nebo před nehodou v případě výbuchu. Od náspů vedou silnice k budovám, které budou podle Eveletha sloužit k obsluze, a ke stávajícímu komplexu pěti bunkrů pro skladování jaderných hlavic.

Místo „je určeno pro velký, nemobilní raketový systém a jediný takový systém, který (Rusko) v současnosti vyvíjí, je Skyfall,“ uvedl Eveleth.

„Ukazují na něco opravdu jedinečného, velmi odlišného. A samozřejmě víme, že Rusko vyvíjí tyto střely s jaderným pohonem,“ řekl ke snímkům Lewis.

Satelitní fotografie předal Eveleth k posouzení i Hansu Kristensenovi z amerického think-tanku FAS, podle kterého jsou na nich patrně odpalovací rampy a další prvky související se střelami Burevestnik. Nelze to podle něj ale plně potvrdit, protože Moskva obvykle neumisťuje odpalovací zařízení v blízkosti skladů jaderných hlavic.

Běžnou praxí v Rusku je naopak podle trojice výzkumníků a tří dalších nejmenovaných odborníků skladovat hlavice daleko od odpalovacích zařízení.

 X X X

 Kdy začala 2. světová válka?

Asistent ruského prezidenta Vladimira Putina a bývalý ruský ministr kultury v letech 2012 až 2020 Vladimir Medinskij označil 1. září 1939 za „kanonické“ datum začátku druhé světové války.

Prohlášení je  důležité, protože  Medinskij je jedním z úředníků podílejících se na utváření ruské narativní a historické politiky. Je rovněž předsedou Ruské vojenské historické společnosti.  Jeho  deklarace se liší od obecného přístupu, který hlavní důraz klade na „Velkou vlasteneckou válku“, tedy německo-sovětskou válku, která začala útokem Německa  na Sovětský svaz 22. června 1941.

Medinskij komentoval hlasy objevující se v ruské veřejné debatě, že za skutečný okamžik začátku druhé světové války je třeba považovat 7. červenec 1937. Toho dne došlo u Pekingu k tzv. „incident u mostu Marca Pola“, když japonská hlídka požadovala vstup do města Wan-ping. Střety   mezi japonskou armádou a silami Čínské republiky   zahájily čínsko-japonskou válku, která trvala až do roku 1945. Tato válka  byla důležitým dějištěm globálního konfliktu, jehož se účastnili jeho významní aktéři.

Připomněl, že existují i  návrhy na uznat za počátek světového konfliktu uzavření  „Mnichovské dohody“ z roku 1938 mezi Velkou Británií, Francií, Německem a Itálií o připojení pohraničních území Československa  k nacistickému Německu.

„Mezi historiky převládá názor, že druhá světová válka byla pokračováním první světové války a že na 20 let bylo prostě ‚příměří‘.“ Proto se o tomto tématu dá diskutovat donekonečna. Všechno jsou to historické novinářské úvahy,“ řekl Miedinskij.

 X X X

 MYNÁŘ  USPĚL  U  SOUDU

‚Jsem rád, že zvítězila pravda.‘ Mynář uspěl u kasačního soudu v kauze dotace na svůj penzion

Nejvyšší správní soud podržel Vratislava Mynáře v případu téměř šestimilionové dotace na jeho penzion v Osvětimanech. Zatímco dotační úřad a provoinstanční správní soud konstatovaly, že Mynářova firma neměla nikdy dotaci získat, kasační soud nesouhlasí. Podle něj Mynářova firma v žádosti nic netajila, pouze informace „neuvedla v celistvé podobě“. „Jsem rád, že zvítězila pravda,“ zhodnotil exkancléř verdikt pro iROZHLAS.cz.

Na začátku dubna 2023 se firma Clever Management vlastněná bývalý kancléřem Vratislavem Mynářem rozhodla náhle vrátit šestimilionovou dotaci na dostavbu penzionu Malovaný v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz, Mynář se tak snažil získat abolici končícího prezidenta Miloše Zemana a zabránit tak svému případnému trestnímu stíhání.

 I přesto tehdy ještě podal – společně s ministerstvem financí – kasační stížnost proti verdiktu správního soudu, který mu nařídil peníze vrátit pro porušení dotačních pravidel.

V čem mělo toto porušení spočívat? Mynář měl ve své žádosti o evropskou dotaci úředníkům zatajit, že stejná stavba už dříve veřejnou podporu získala. A to 13 milionů korun od ministerstva školství (MŠMT) na ubytovny pro sportovce ze Spolku Chřibák, ve kterém byl Mynář hospodářem.

Jak ale nově konstatoval Nejvyšší správní soud, firma v žádosti ve skutečnosti návaznost na předchozí projekt spolku Chřibák nezatajila. „Naopak tuto návaznost přiznala také v kolonce, v níž měl být dle správce daně a krajského soudu uvedeny informace o veřejné podpoře pro jiné příbuzné projekty,“ konstatoval v rozsudku, o němž informovala Česká televize, soudce Radovan Havelec, který přesto upozornil, že firma postupovala „zčásti netransparentně“, když o získané dotaci MŠMT „pregnantně neinformovala“.

Podle soudce Havelce to ale ani udělat nemusela, stačilo, že předchozí projekt zmínila. I proto konstatoval, že nedošlo ke zneužití práva a není tedy přiměřené ani žádat vrácení dotace.

 ‚Říkám to celou dobu‘

Bývalý kancléř, kterého se podařilo serveru iROZHLAS.cz zastihnout, nechtěl verdikt kasačního soudu blíže komentovat. „Jediné, co vám k tomu mohu říct je, že jsem rád, že to, co říkám celou dobu, potvrdil i Nejvyšší správní soud. Jsem rád, že zvítězila pravda,“ řekl krátce reportérovi.

S otázkou, jaký může mít verdikt vliv na rozhodování soudu v trestní větvi této kauzy, Mynář pouze odkázal na svého advokáta Lukáše Trojana. „Já těmto věcem nerozumím. Obraťte se na mého právního zástupce,“ reagoval.

V trestní větvi kauzy státní zástupce Martin Malůš, který obžalobu na Mynáře a jeho firmu Clever Management v dubnu ke Krajskému soudu v Brně podal, navrhuje exkancléři v případě odsouzení tří až čtyřletou podmínku a peněžitý trest ve výši deseti milionů korun. Podle trestní kvalifikace by ale exkancléř mohl strávit dokonce dva až osm let za mřížemi.

Mynář od začátku jakoukoli chybu a vinu odmítá. Soud vnímá jako příležitost bránit se veřejně v trestním řízení, které proti němu policie vedla. „Věřím, že v řízení před soudem, které je ze zákona veřejné, budu mít konečně k dispozici prostor pro svoji obhajobu před účelovým obviněním,“ uvedl již dříve Mynář.

 Boj o dotaci

Že mohly být peníze na rekonstrukci Mynářova penzionu v Osvětimanech získány neoprávněně, upozornili v dubnu 2019 Reportéři ČT. Podezření novinářů tehdy potvrdil i dotační úřad, který po provedené kontrole konstatoval, že dotace nebyla vyplacena v souladu s pravidly a Mynář, respektive jím vlastněná firma Clever Management, která byla příjemcem peněz, ji musí vrátit.

 Překvapivě tehdy bývalému kancléři pomohlo ministerstvo financí, když v odvolacím řízení příkaz dotačního úřadu zrušilo a konstatovalo, že nechyboval Mynář, ale úředníci, kteří si jeho žádost o dotaci dostatečně neověřili.

Do případu se ale vložil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který na resortní rozhodnutí podal správní žalobu k ostravskému krajskému soudu. A ten znovu konstatoval, že Mynářova firma získala dotaci „v rozporu se zásadou poctivosti“. Peníze proto měla „ve veřejném zájmu“ vrátit.

X X X

 Místo zatčení jen drobný protest. Putin přiletěl do Mongolska jednat o plynu

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí přiletěl na státní návštěvu Mongolska. Tento stát leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině, a měla by ho tedy zatknout. Kreml už dříve uvedl, že se toho neobává.

 Ruský prezident dlouhodobě usiluje o výstavbu plynovodu, který má přepravovat 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z ruské Jamalské oblasti do Číny přes Mongolsko. Moskva jím chce kompenzovat ztrátu většiny prodeje plynu v Rusku v Evropě od začátku války na Ukrajině.

Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.

Nový projekt uvízl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku totiž požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny.

Putin však v předvečer své návštěvy uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.

V hlavním městě Mongolska Ulánbátaru lidé s ukrajinskými vlajkami uspořádali nesouhlasný protest s návštěvou ruského prezidenta, který zahájil krvavou, ničivou válku proti sousednímu státu. Putin se zároveň těsně minul s papežem Františkem, s nímž se setkal Uchná Chürelsüch.

Návštěva Mongolska je první cesta ruského prezidenta do země, která podepsala římský statut ICC, od loňského března, kdy soud vydal na Putina zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Ukrajina vyzvala Mongolsko, ať šéfa Kremlu zatkne.

„Žádáme mongolské úřady, aby dostály závaznému mezinárodnímu zatykači a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ napsalo ukrajinské ministerstvo zahraničí na síti Telegram. K požadavku se podle agentury AFP přidala i EU i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv, jako Amnesty International či Human Rights Watch.

 Kreml, který ICC neuznává, tato obvinění vůči ruskému prezidentovi vždy důrazně odmítal. Už téměř rok a půl se však Putin vyhýbá některým zahraničním cestám, například vynechal summit BRICS v Jihoafrické republice v srpnu 2023 a summit G20 v Indii loni v září.

 Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Každý členský stát je povinen zatknout na svém území jakéhokoliv člověka, na kterého byl vydán zatykač ICC.

Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak kromě Ruska neuznávají například Spojené státy nebo Čína.

 X X X

Náklaďák s migranty zastavila policie na D8. Část chtěla utéct, jeden má být mrtvý

Policisté v pondělí večer na dálnici D8 u Veltrus zastavili nákladní auto, které převáželo asi 30 migrantů. Někteří se pokusili neúspěšně utéct. Policie to uvedla na síti X. Podle záchranářů jsou migranti ve špatném zdravotním stavu, jedna žena zemřela. Dálnice byla zhruba půl hodiny neprůjezdná, momentálně je zavřený už pouze sjezd na Novou Ves.

Policisté vozidlo zastavili po 20:00. Cizinci byli ukrytí v návěsu. Podle policie šlo o takzvané tranzitní migranty, Česko tedy nebylo jejich cílovou destinací. „Bohužel prvotní informace z místa hovoří o jedné zemřelé osobě,“ uvedla policie 

Po cizincích, kteří se pokoušeli utéct, pátral také vrtulník. „Všechny osoby jsou nyní omezené na osobní svobodě, pátrání po okolí je čistě preventivní a nemáme informace o tom, že by se někomu podařilo utéct,“ sdělili policisté.

Záchranáři se snažili oživit zhruba třicetiletou ženu v bezvědomí. „Po desítky minut trvající resuscitaci byla lékařkou konstatována smrt,“ uvedli na síti X. Ostatní uprchlíky záchranáři vyšetřili, převoz do nemocnice ale nebyl nutný. Předali je za policejní asistence do speciálního autobusu hasičů.

 X X X

 KOHO  CHCE  CHRÁNIT  NSZ  STŘÍŽ? SPÍŽ  BY  SE  MĚL  ZABÝVAT  FIALOU, 

KTERÝ  MILIARDY  NA  SPORTOVÁNÍ   A  OPRAVY  SPORTOVIŠT  DOSUD  NEDAL

FIALA  MILIARDY  VYHÁZEL  NA  ZBRANĚ  PRO  UKRAJINU, KDE  JSOU  STATISÍCE  MRTVÝCH

PROTI  TOMU  BY  MĚL  BÝVBALÝ  VOJENSKÝPROKURÁTOR  STŘÍŽ  RÁZNĚ  ZASÁHNOUT

 Nestandardní postup odvolacího soudu? Stříž podal dovolání v kauze Pelty a spol.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v neprospěch všech obžalovaných v kauze zneužívání sportovních dotací ministerstva školství. Uvedl to mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. U bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty a někdejší náměstkyně ministerstva školství Simony Kratochvílové Stříž mimo jiné zkritizoval „nestandardní postup odvolacího soudu“, tedy Vrchního soudu v Praze. U šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty a dalších dvou pravomocně osvobozených lidí nesouhlasí se zproštěním viny.

Obžaloba tvrdí, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch Fotbalové asociace ČR (FAČR) a České unie sportu (ČUS) a že představitelům těchto organizací vynášela informace. Pražský vrchní soud ale letos v červnu pravomocně uzavřel, že skutky popsané v obžalobě se sice staly, nebyly ale trestnými činy. Proto Janstu, Boháče a Břízu pravomocně osvobodil. V této části obžaloby zprostil viny i Peltu s Kratochvílovou. K dalšímu projednání vrátil jen poslední část skutků ohledně údajného nezákonného přidělení peněz 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů, a ta už se týká jen Pelty a exnáměstkyně.

„U dvou obviněných osob, které byly uznány vinnými, nejvyšší státní zástupce nesouhlasí s právní kvalifikací a s nestandardním postupem odvolacího soudu, který zamítl odvolání státního zástupce a současně věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání,“ uvedl nyní mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství. Tato část dovolání se týká Pelty a Kratochvílové.

„U tří obviněných osob nejvyšší státní zástupce nesouhlasí se zprošťujícím rozsudkem a namítá, že skutkové závěru soudu jsou v rozporu s provedenými důkazy,“ pokračoval Malý. Tento výrok se týká šéfa ČUS Jansty, sekretáře unie Jana Boháče a bývalého šéfa ministerského odboru sportu Zdeňka Břízy.

Mluvčí doplnil, že dovolání směřuje i v neprospěch obou obžalovaných právnických osob, tedy FAČR a ČUS. Všichni obžalovaní dlouhodobě trvají na tom, že se ničeho nezákonného nedopustili.

Zbývající nerozhodnutou část obžaloby vůči Peltovi a Kratochvílové začal pražský městský soud projednávat potřetí právě dnes. Dospěl k závěrečným řečem, v nichž státní zástupce pro Peltu navrhl šest let vězení, pětimilionový peněžitý trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedení korporací. Pro Kratochvílovou žádá 6,5 roku za mřížemi, dvoumilionový trest a šestiletý zákaz funkcí ve veřejné správě., ceskajustice.cz

X X X

 Ministerstvo spravedlnosti má příští rok dostat o 2,8 miliardy více než letos

 Ministerstvo spravedlnosti má podle návrhu státního rozpočtu dostat příští rok na výdaje zhruba 38,57 miliardy korun. Je to přibližně o 2,8 miliardy více než letos. Úřad plánovanou částku odmítl komentovat.

„Je to návrh, o kterém se ještě bude jednat,“ napsal dnes bez dalších podrobností mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Není tedy zřejmé, zda je úřad z navržené částky schopen pokrýt všechny plánované výdaje, zda bude požadovat její navýšení a případně za jakým účelem.

Ministerstvo nekomentovalo ani dotaz, zda z peněz dokáže uspokojit požadavky odborů – ať už zaměstnanců soudů, státních zastupitelství či samotného ministerstva – na navýšení platů. Například justiční zaměstnanci letos za zvýšení platů jednou stávkovali a jsou připraveni se k této formě protestu vrátit. Stávku zvažovali i zaměstnanci ministerstva. Předsedkyně ministerských odborů Eliška Hronová minulý týden sdělila, že v současné době vyčkávají na to, jak dopadnou jednání mezi vedením ministerstev spravedlnosti a financí. Stávku podporují i soudci. Na některých soudech dokonce proběhla sbírka, která má stávkující finančně podpořit.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Návrh předpokládá růst výdajů u většiny ministerstev. Vláda musí návrh projednat a poslat Sněmovně do konce září. Kabinet ještě může parametry rozpočtu změnit, schodek ale s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže překročit 231 miliard korun, ceskajustice.cz

 X X X

 Prezident Pavel vetoval omezení přísedících. Chce i hlasy opozice

 Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Informoval o tom dnes odbor komunikace prezidentské kanceláře. V dopise předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) napsal, že zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza.

Pavel využil svého práva vrátit zákon Parlamentu poprvé za téměř rok a půl ve funkci. Pekarová Adamová na dotaz sdělila, že plně respektuje prezidentovo veto novely o přísedících. Předloha je ale podle ní součástí vládního opatření na snížení byrokracie a zefektivnění soudních řízení.

„Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí respektuje. Je to ústavní právo pana prezidenta, jeho stanovisko si prostudujeme,“ sdělil a žádost o reakci mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) sdělil, že neshledává žádné relevantní důvody, proč zachovávat stávající nastavení.

 Vláda změnu prosadila jako součást snižování byrokracie, očekávala osmimilionovou roční úsporu. Přísedící by podle novely nemohli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestali by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů by řízení vždy konal samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

Pavel: neměl by se systém zlepšit?

Podle Pavla by stálo za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ dodal prezident.

Změna se stala ve Sněmovně terčem opoziční kritiky. Například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) obvinila vládu z toho, že podlamuje důvěru ve spravedlivost rozhodování a justici zapouzdřuje. V srpnu jednala s Pavlem na Hradě a požádala ho, aby svůj podpis pod novelou zvážil. Podle poslankyně hrozí, že se justice „zapouzdří“.

„Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ poznamenal dále prezident. Nedostatky současné právní úpravy soudních řízení, související s institutem přísedících spíše okrajově, po plánované redukci počtu přísedících podle Pavla nezmizí.

Účast laických přísedících na výkonu soudní moci je v různých podobách podle hlavy státu obvyklým standardem ve státech Evropské unie, obsahuje ji třeba právní úprava v sousedních státech, ve Francii, Španělsku či v Dánsku.

Vláda chtěla zefektivnit soudní řízení

„Také právní teorie formuluje řadu relevantních důvodů pro zachování laického prvku v rozhodování soudů, který může přispět k větší demokratizaci, legitimitě a otevřenosti soudnictví, pozitivně ovlivnit úroveň soudního rozhodování anebo přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti v justici,“ uvedl Pavel.

„Novela zákona je součástí vládního opatření na snížení byrokracie a zefektivnění soudních řízení. Revizi právní úpravy týkající se soudních přísedících jsme navíc v TOP 09 doporučovali už v minulosti. Novelu zákona proto považujeme za přínosnou,“ reagovala Pekarová Adamová.

Sněmovna se podle lhůt stanovených jednacím řádem může novelou znovu zabývat nejdříve v týdnu od 13. září, dodala.

Ministr Šalomoun také Pavlovo rozhodnutí respektuje, nicméně debaty o redukci laických přísedících se podle něj vedou už od dob, kdy byl ministrem spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09). Resort vedl v letech 2006 až 2009 a 2010 až 2012.

„Neshledávám žádné relevantní důvody, proč zachovávat stávající nastavení. Ve své advokátní praxi jsem se nesetkal se situacemi, kdy bych dokázal ocenit přidanou hodnotu laických přísedících,“ uvedl Šalomoun. Naopak jejich snížení by přispělo k zjednodušení a zrychlení soudních řízení a snížení byrokracie, míní.

U krajských soudů by podle předlohy přísedící nadále působili v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících by byla u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou, ceskajustice.cz

X X X

 První dáma Pavlová dostala v Hanušovicích koloběžku a školáci milióny 

  Začátek školního roku se v Hanušovicích nesl hodně zvesela. Školáky tam totiž přivítala první dáma Eva Pavlová, která od města dostala darem koloběžku. A žáci obdrželi od radnice milióny korun – ne v hotovosti, ale formou rozsáhlé modernizace své školy. Na přípravě stavebních prací se pak děti samy podílely.  

„Chtěla bych hlavně prvňáčkům popřát, aby se jim ve škole líbilo a aby se jim splnila všechna přání, která mají,“ uvedla během návštěvy hanušovické základky Eva Pavlová, které na první stupeň chodila v dětství do sousedního Jindřichova a na druhý právě do pivovarského města.  

První dáma dostala od města darem koloběžku. Jak s ní naloží, je podle radnice zcela na ní – může ji využít k vlastní přepravě nebo třeba jako dar dětem. 

„Přáli jsme si dát paní prezidentové něco originálního.  Koloběžka nám připadla jako fajn věc a věříme, že si jí paní Pavlová, nebo kdokoli jiný, naplno užije,“ vysvětlil netradiční dar Marek Kostka, starosta Hanušovic, kde se koloběžky vyrábějí.  

 Investice za milióny korun 

Hanušovická škola o prázdninách nespala, naopak. Místo školního zvonku se ale chodbami rozléhal zvuk sbíječek, aku vrtaček a míchaček. Investice v rozsahu cca 10 miliónů korun zahrnují nové kabinety, třídy a další školní prostory. 

„Chtěli jsme, aby si školáci zároveň uvědomili, že za každým zlepšením jejich školy nejsou jen peníze, ale také práce. Takže zedníkům pomáhaly děti třeba tím, že před započetím stavby vyklízely jednotlivé třídy,“ dodal František Felner, ředitel základní školy v Hanušovicích.  Marek Kostka, starosta 

Město Hanušovice  

Hanušovice jsou městem na křižovatce Jeseníků. Můžete z nich vyrazit nejen do nejvyšších moravských hor, ale třeba i na Králický Sněžník nebo prozkoumat zapomenuté Rychleby. A pokud se vám tady zalíbí, můžete v Hanušovicích klidně bydlet. Zdejší radnice aktuálně připravuje realizaci projektu H-blok, který nabídne moderní bytové a cenově dostupné jednotky. V současné době patří Hanušovice mezi regionální centra s plnou občanskou vybaveností a krátkými dojezdovými vzdálenostmi do dalších měst i do krajské metropole.    

 X X X

Ostrava vyhlásila soutěž o návrh Domu městských služeb

 Na Černé louce vyroste nová správní budova, která výrazně zlepší služby poskytované občanům. Ve svých prostorách sdruží dva důležité odbory magistrátu, pod které spadá agenda cestovních dokladů, občanských a řidičských průkazů. Zázemí poskytne i několika městským organizacím. Její podobu přinese právě vyhlášená architektonická soutěž organizovaná Městským ateliérem prostorového plánování a architektury (MAPPA). Výsledky budou známy v polovině příštího roku.

 Do budovy se přestěhují dva odbory ostravského magistrátu – odbor dopravně správních činností a odbor vnitřních věcí, které v současné době sídlí v pronajatých objektech na dvou různých adresách. Sídlo zde nalezne také Městská policie a Expat centrum poskytující služby a poradenství cizincům. „Dlouhodobě jsme řešili nevyhovující prostory, ve kterých dva odbory magistrátu sídlí, a také rostoucí náklady na jejich pronájmy. Na základě finanční analýzy jsme dospěli k závěru, že je pro město z dlouhodobého hlediska výhodnější investovat do výstavby nového objektu. Sdružení dvou důležitých odborů pod jednu střechu navíc výrazně usnadní občanům vyřizování jejich záležitostí,“ vysvětluje náměstkyně primátora Hana Tichánková.

Dům městských služeb sehraje důležitou roli v rozvoji území Černé louky, která dříve sloužila jako výstaviště a nyní ji čeká zásadní proměna. Aktuální plány zahrnují revitalizaci oblasti pro rekreaci a kulturní vyžití a zároveň počítají s výstavbou nových objektů, jež scelí zástavbu směrem
historickému centru města. Jednou z těchto budov má být i Dům městských služeb, který bude sousedit s Divadlem loutek a novostavbou bytového domu Nové Lauby. „Jsme přesvědčeni, že nová budova přispěje k oživení Černé louky. Přízemí poskytne prostory pro Divadlo loutek, služby či obchody, a lidé zde proto budou mít důvod chodit i za jiným účelem než jen na úřad. Předpokládá se, že objekt také podnítí dostavbu dalších parcel v okolí,“ uvedla náměstkyně.

Soutěž je vyhlášena jako architektonická, otevřená, dvoufázová a projektová. Vítězný návrh by měl přinést architektonicky kvalitní a nadčasové řešení, které bude počítat s rychlým vývojem informačních technologií. Důraz bude kladen na uživatelskou přívětivost, energetickou úspornost a šetrnost k životnímu prostředí. Zájemci mohou do 20. 11. 2024 posílat soutěžní návrhy, na jejichž základě porota vybere účastníky, kteří postoupí do druhého kola. Ti pak budou moci do dubna příštího roku dopracovávat svá řešení.

„Cílem soutěže je získat návrh budovy, která dotvoří centrální část Moravské Ostravy a bude svěží kancelářskou stavbou sloužící veřejnosti, reflektující moderní trendy ve stavitelství. Věříme, že výsledná budova bude vést zajímavý dialog s připravovaným parkovým prostranstvím Černé louky a zároveň se harmonicky začlení do historického centra,“ shrnuje ředitel MAPPA, architekt Ondřej Vysloužil.

Do přípravy soutěže zapojil ateliér MAPPA členy poroty, odborníky, památkáře i zástupce Magistrátu města Ostravy. Její financování, stejně jako následnou projektovou přípravu a realizaci stavby, bude zajišťovat město. V plánu je zahájit stavbu do 4 let od vyhlášení výsledků soutěže, předpokládané finanční náklady na realizaci se odhadují na 750 milionů korun bez DPH.

X X X

 V Brně kraj otevřel nové přírodovědné gymnázium. Je propojené s univerzitami a firmami z oboru

Gymnázium s přírodovědným zaměřením s důrazem na chemii v brněnské ulici Pionýrská otevírá první tři třídy pro 90 studentů. V dalších letech budou počty narůstat do finální podoby – na 5 tříd v ročníku, tedy celkem 20 tříd s kapacitou gymnázia 700 žáků. Kraj chce tímto krokem zvýšit kapacitu škol s ohledem na nárůst počtu studentů kvůli demografické křivce. Poptávka je právě po gymnáziích. Předpokládané celkové náklady dosáhnou 300 milionů korun a hradí je Jihomoravský kraj.

Nové gymnázium zřizované Jihomoravským krajem vzniklo v Brně po třiceti letech. Je součástí Střední průmyslové školy chemické a gymnázia Brno, Vranovská, p. o. Obsahovou koncepci přírodovědného gymnázia řešili ředitelé firem a rektoři či prorektoři a další zástupci akademické sféry z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického, Mendelovy univerzity nebo Univerzity obrany.

„Otevření nového přírodovědného gymnázia v Brně je výbornou zprávou. Jihomoravský kraj se potýká s nedostatkem kapacit na středních školách a poptávka studentů je vysoká právě po studiu na gymnáziích a lyceích. Dáváme tak studentům lepší šanci na kvalitní vzdělání a budoucí uplatnění. Gymnázium výborně navazuje jak na profilaci brněnských univerzit, tak na poptávku inovativních firem v našem kraji,“ uvedl premiér Petr Fiala.

„Jsme jediný kraj, který dokázal v tomto volebním období otevřít gymnázium. Jsem rád, že se nám to podařilo, když se právě na gymnázia hlásí nejvíce dětí,“ konstatoval hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Nové přírodovědné gymnázium v Brně je cestou, jak využít zájem mladých lidí o přírodovědné obory, jejichž rozvoj je pro další směřování regionu, ale i celého Česka, klíčový. Oceňuji zejména moderní přístup k výuce, který zahrnuje intenzivní spolupráci s vysokými školami, regionálními průmyslovými partnery a zapojení odborníků z praxe. To umožní lépe připravit naše studenty na budoucí kariéru a zvýší jejich schopnost reagovat na reálné potřeby společnosti,“ okomentoval vznik gymnázia Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

„V Jihomoravském kraji je velká poptávka po středoškolských a vysokoškolských absolventech. Jde o skvělý počin jednak svým přírodovědným zaměřením, a také proto, že je kapacita gymnázií malá. Je úžasné, že se to Jihomoravskému kraji povedlo. Chemie je navíc požadována v mnoha dnes vysoce potřebných oborech, jakými jsou třeba stavebnictví, strojírenství, zemědělství, potravinářství nebo textilní průmysl. Všechny tyto obory pak kopírují transformaci, která se snaží o ekologicky odpovědné chování i přístupy napříč různými segmenty výroby i produkce. Brněnské gymnázium s přírodovědným zaměřením tak studentům bezpochyby dodá nezbytné vědomosti i praktické dovednosti nejen díky novým laboratořím a pomůže jim s výběrem dalších možností,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Moderní pojetí výuky na gymnáziu nabídne studentům i projektové týdny.

„Výuka je nastavena na dialog s přírodovědným průmyslem v regionu a reakci na něj. Do projektové výuky budou zapojeni i odborníci z praxe. Ta by probíhala přímo v samotných firmách, kde budou studenti pracovat pod vedením lidí z firem na odborných projektech,“ zmínil krajský radní pro vzdělávání Karel Jurka.

Kromě klasických 16 kmenových tříd a 14 dělených učeben jsou v objektu gymnázia laboratoře a odborné učebny pro výuku chemie, biologie a fyziky. Učitelé najdou zázemí ve 24 kabinetech. Zrekonstruovány byly rovněž prostory pro tělesnou výchovu tvořené tělocvičnou, posilovnou a zrcadlovým sálem s potřebným zázemím.

Zároveň bylo vybudováno nové venkovní multifunkční hřiště, parkoviště pro potřeby školy a nechybí ani zahradní úpravy celého areálu. Stavba je připravená na budoucí osazení fotovoltaické elektrárny a nabíjecí stanice pro elektromobily.

„Provedli jsme komplexní rekonstrukci stávajícího objektu včetně rozšíření prostor školy do podzemního podlaží a podkroví. Rekonstruovaná budova splňuje požadavky na moderní, efektivní, inteligentní a udržitelnou budovu. Kapacita školy je navržena na konečný stav 700 studentů gymnázia. Stavbu jsme zahájili v prosinci roku 2022 a dokončili letos v srpnu,“ popsal průběh rekonstrukce radní pro investice Vladimír Šmerda a doplnil: „Škola je i moderně zabezpečena. Přístup do budovy mají pouze oprávněné osoby, a to díky propojení s elektronickým zabezpečovacím a kamerovým systémem. V případě mimořádných situací se systém přizpůsobí pro zajištění bezpečné evakuace.“

Vilém Koutník, ředitel Střední průmyslové školy chemické a gymnázia Brno, Vranovská, p. o. sdělil, že finální počet zaměstnanců gymnázia bude asi osmdesát lidí: „Odborná témata budou vyučována ve specializovaných učebnách školy a na demopracovištích partnerských institucí. Žáci školy budou mimo jiné využívat v podkroví relax zónu, jejíž součástí je knihovna, studovny, pracovna školního psychologa a kouče, bufet, prostory k projektové výuce. To vše a další klade vysoké nároky na zaměstnance školy. Počet nových vyučujících a nepedagogických pracovníků se bude v následujícím období navyšovat.“

Jihomoravský kraj zřizuje ve školství 179 příspěvkových organizací. Z toho je 88 středních škol a konzervatoří, přímo v jihomoravské metropoli je 10 krajských veřejných gymnázií.

X X X

Domov pro seniory v Křešicích zahájí provoz

 Město Děčín dokončilo jednu z největších investic posledních let a v pondělí 2. září 2024 otevřelo nový Domov pro seniory v Křešicích. Klienti se sem budou stěhovat během září.

Stavba trvala dva roky. Celkové náklady dosáhly 155 milionů korun včetně vybavení vnitřních prostor, přičemž 49,6 milionu pokryla dotace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zhotovitelem stavby byla společnost IR.Construction, s.r.o. V domově je klientům k dispozici 42 lůžek, mohou také využívat společenskou místnost či zahradu.

„Šlo o nesmírně náročnou stavbu, proto jsem velmi rád, že se ji podařilo dotáhnout do úspěšného konce. Děkuji všem, kteří se na pracích podíleli. Pevně věřím, že se zde klientům bude líbit a že nový domov bude všem dobře sloužit,“ říká primátor města Jiří Anděl (ANO), který předal symbolický klíč od objektu příspěvkové organizaci města Centru sociálních služeb Děčín (CSS). Právě CSS bude nový domov provozovat.

„Velmi si ceníme možnosti poskytovat sociální službu domov pro seniory v objektu, který zaručuje klientům klidné, přívětivé a moderní prostředí. V době, kdy se počet osob odkázaných na péči jiných stále zvyšuje, je potřeba navyšovat kapacity těchto služeb a udržovat kvalitně nastavené standardy,“ říká Jana Skalová, ředitelka CSS. To během léta spolupracovalo na vybavení objektu nábytkem a dalším zařízením, a také zajistilo nábor zaměstnanců, kterých je v současné chvíli dostatek.

Bývalou budovu hotelu s bowlingem začalo město původně přestavovat se záměrem, že zde vznikne Domov se zvláštním režimem pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. V průběhu stavby ale došlo ke změně záměru, která se dotkne také Domova pro seniory na Kamenické ulici.

„Sledujeme trend nárůstu počtu osob s diagnózou Alzheimerovy nemoci či jinou formou demence. Kumulace dvou sociálních služeb v jednom objektu tak, jak je tomu nyní v objektu na Kamenické ulici, není z hlediska poskytování služeb ideální. Proto zažádalo naše Centrum sociálních služeb Krajský úřad Ústeckého kraje, zda by bylo možné provést změnu a jednotlivým službám vymezit samostatné objekty,“ vysvětluje náměstkyně primátora Anna Lehká (Volba pro Děčín), která má ve své gesci sociální oblast.

Na Kamenické ulici proto bude nově pouze Domov zvláštního určení s kapacitou 91 lůžek, v Křešicích pak Domov pro seniory, kam se přestěhuje část klientů právě z Kamenické ulice. Změny využití objektu v Křešicích odsouhlasil poskytovatel dotace a došlo i k rekolaudaci stavebním úřadem.

Náročná rekonstrukce začala před dvěma lety. Objekt ve tvaru písmene „L“ má tři patra, vyhlídkové ochozy, na něž se klienti dostanou přímo z pokojů, a je také částečně podsklepený.

„Součástí objektu jsou kromě zázemí pro klienty kancelářské prostory, sesterna s ošetřovnou, šatny a sklady,“ popisuje náměstek primátora pro rozvoj města a IT Ondřej Smíšek (Náš Děčín) s tím, že v suterénu jsou umístěny technologie: vytápění, vzduchotechnika a elektro rozvaděč. Pokud budou chtít klienti trávit čas venku, mohou posedět na zahradě, jejíž součástí jsou lavičky, vodní prvky, květiny a altán. Zahrát si zde mohou také pétanque.

V rámci celého projektu nechalo město navíc zrekonstruovat hřiště v blízkosti domova. Původní oplocení zůstalo na přání místních obyvatel zachované, u dětského hřiště byl kvůli bezpečnosti doplněn plastový plot a vysazené túje, které budou sloužit i jako protihluková stěna. Luděk Stínil

X X X

Podpora venkovských hospůdek i zvýšená alokace. Nový Program na obnovu venkova reaguje na potřeby obcí

Za účelem zlepšování života obcí o malém počtu obyvatel je každoročně vyhlašován Program obnovy venkova. Krajským radním byl na jednom z jejich posledních zasedání předložen ideový návrh tohoto titulu, který oproti předchozímu období dozná změn. Nově budou moci starostové obcí zažádat o podporu na provoz venkovských hospůdek, dojde k navýšení alokace u jednotlivých podprogramů a čerpání dotace bude variabilní.

V plánovacím období 2025–2028 bude program členěn na tři podprogramy. První je určen na zlepšení občanské vybavenosti a venkovské zástavby. Ročně si mohly obce žádat o 250 000 korun, od příštího roku to bude o 50 000 korun víc. Za čtyřleté období tedy celkem 1,2 milionu korun. „Obcím nově nabídneme možnost předvyčerpat vyšší částku než roční stanovený limit a v prvním roce mohou požádat až o 600 000 korun. Někteří starostové totiž spoří a dotaci čerpají najednou, tím pádem zůstávají volné prostředky. Při velkém množství požadavků pak dostane přednost vždy menší obec,“ shrnuje novinky v prvním podprogramu, ve kterém mohou žádat obce do 10 tisíc obyvatel, radní pro oblast rozvoje venkova Vít Hromádko.

Druhý podprogram byl historicky zaměřený na venkovské prodejny, nově bude kraj přispívat také na provoz venkovských hospůdek. „Smyslem toho je podpořit komunitní život a hospůdka bývá v některých malých obcích jediné místo, kde se obyvatelé mohou potkávat. Padesátitisícová dotace jim pomůže s úhradou nájmu a energií,“ vysvětlil radní Hromádko. V podprogramu se kromě účelu rozšíří také okruh potencionálních žadatelů. Původně totiž mohly žádat pouze obce do 1 000 obyvatel, nyní jsou to obce do 3 000. Na příspěvek tak v rámci podprogramu 2 dosáhne celkem 118 obcí v regionu.

A konečně podprogram č. 3, ze kterého mohou čerpat místní akční skupiny. Ty mohou nově získat 1 milion korun (původně 920 000 korun) a zvýší se také dotace pro mikroregiony, z 450 000 korun na 500 000 korun. Celková roční alokace programu se přitom zvýšila o přibližně 10 milionů korun.

Ideový návrh bude zpracován do pravidel dotačního programu a následně projednán. Zastupitelstvo Karlovarského kraje ho bude mít na programu dne 9. 12. 2024, v den schválení krajského rozpočtu na následující rok.

 Mgr. Jarmila Ivasková

X x x

Proměna parku u Svitavské psychiatrie odstartuje v listopadu. Ještě předtím bude projekt představen veřejnosti

Úprava parku v okolí psychiatrie svitavské nemocnice je ve fázi před zahájením stavebních prací. Začít by se mělo v listopadu, dokončení prací je naplánované na konec roku 2025. Kromě úprav stromů a křovin se počítá s rekonstrukcí oplocení, drobnými demolicemi, včetně odstranění kotelny. Cílem je vytvořit v areálu příjemné prostředí pro posezení a relaxaci.

 Přípravy projektu odstartovaly v roce 2022, kdy radní schválili záměr revitalizace. V únoru loňského roku, před samotným projektováním, měli občané na pracovním workshopu příležitost sdělit své názory a představu, které byly následně zohledněny při tvorbě architektonické studie a projektové dokumentace. Finálová podoba bude veřejnosti představena 11. 9. 2024 přímo v parku u pavilonu psychiatrie Svitavské nemocnice a kostela sv. Josefa ve Svitavách.  

 „Pardubický kraj realizuje projekt s finanční podporou Integrovaného regionálního operačního programu IROP2021+, který pokryje bezmála 11 milionu korun. Do jeho přípravy jsme hned od začátku zapojili nejen veřejnost, ale i zástupce Svitavské nemocnice a města Svitavy. Těší mě tedy, že proměna celého parku je koncipována nejen ekologicky, kdy například nezapomínáme na využití dešťové vody, ale právě také s participací lidí přímo z lokality. Místo pro odpočinek si zde najdou nejen pacienti, ale především místní obyvatelé,“ vysvětluje radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.

 Revitalizace parku se nebude týkat pouze zeleně, v záměru se počítá i s dalšími nutnými úpravami. To vše se promítne do odhadovaných nákladů, které vedení kraje na základě zpracovaného projektu očekává. „V současné době předpokládáme náklady zhruba 17 milionů korun. Jsem rád, že pokračujeme v investicích do majetku kraje a v tomto případě přispějeme ke zlepšení kvality života jak obyvatelům, tak pacientům,“ dodává hejtman Martin Netolický.

 Projekt revitalizace parku u Svitavské nemocnice je dalším z významných kroků k vylepšení veřejných prostor v našem regionu nejen pro pacienty. „Samozřejmě měli bychom také myslet na to, že stavební práce by měly probíhat takovým způsobem, aby byly minimalizovány negativní dopady na provoz Svitavské nemocnice. Věřím, že se to podaří a všichni budou ve finále spokojeni,“ dodává náměstkyně Michaela Matoušková, která má v gesci zdravotnictví.

 „Tento krok svědčí o snaze kraje investovat do udržitelných a uživatelsky přívětivých projektů, které přinesou dlouhodobý prospěch nejen občanům města Svitavy, ale i příležitostným návštěvníkům. Snažili jsme se o maximální využití venkovního prostoru a nakonec se rozhodli odstranit i zdejší kotelnu, která už delší dobu není v provozu. Díky tomu se rozšíří zelené plochy,“ popisuje náměstek hejtmana Roman Línek. Věra Málek Říhová

 X X X

 DNY RODIN UPOZORŇUJÍ NA PĚSTOUNSTVÍ. LÁKAJÍ NA ATRAKTIVNÍ PROGRAM

V rámci kampaně Dejme dětem rodinu se i letos konají Dny rodin. O zářijových víkendech se budou konat na hradě Sovinci (8. 9.), v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici (15. 9.) a v ostravském Trojhalí (21. 9.). Kromě zábavy je jejich hlavním posláním podpořit pěstounství a neformální péči o blízkého člověka.

„V Moravskoslezském kraji máme aktuálně asi 700 dětí, které vyrůstají v ústavní péči. Nejvíce dětí je věku od 12 do 18 let, těch je 500. Najít náhradní rodinu dětem právě v tomto věku je samozřejmě složitější než například předškoláčkům. Komplikované je také umístění dětí s handicapem nebo sourozeneckých skupin, které není vhodné rozdělovat. Naší snahou je upozorňovat na náhradní rodinnou péči, vyprávět příběhy opuštěných dětí, které mají díky pěstounům nakonec šťastné životy. Věříme, že oslovíme další dobré lidi, kteří svou náruč a domovy potřebným dětem nabídnou,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil a vysvětlil, že existují dva druhy náhradní rodinné péče. Jedná se o pěstounství a pěstounství na přechodnou dobu.

„Náš kraj je v rámci republiky na úplně špici v oblasti pěstounství na přechodnou dobu. Těchto skvělých a obětavých lidí máme u nás více než 160, pečují o děti vyžadující rychlou nebo okamžitou pomoc, než zhruba po roce přecházejí do náhradní rodiny. Trvalé pěstounské péči se v našem kraji věnuje zhruba 3500 pěstounů,“ vyčíslil náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil.

Dny rodin se budou konat na hradu Sovinec, v kopřivnickém Muzeu nákladních automobilů Tatra a také v Ostravě v Trojhalí Karolina. „Každá z akcí nabídne návštěvníkům atraktivní program, například nejrůznější stánky, workshopy, atrakce pro děti, na hradě vystoupí kouzelník, v muzeu se můžete těšit na kabaret, budeme losovat o volné vstupy na některé krajské kulturní památky. V Trojhalí pozveme na koncerty Adama Mišíka nebo kapely Monkey Business, stejně jako vloni také oceníme výjimečné pěstouny a obdarujeme dvě svépomocné skupiny pečujících osob,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje s tím, že v rámci všech akcí se budou moci lidé také seznámit s možnostmi a podmínkami náhradní rodinné péče. V Trojhalí se program navíc zaměří i na neformální péči o blízkého člověka /bir/