Kdy před Ukrajinou a Zelenským zavřou dveře i další rozumní politici světa a přestanou dodávat na Ukrajinu zbraně, aby nebylo ještě více mrtvých?Tak jako Ukrajinci Steinmeiera ještě nikdo neurazil. Potupu, které se dočkal německý prezident, Evropa nepamatuje
Není vítán – vyjádřili se údajně ukrajinští diplomaté k plánu německého prezidenta Steinmeira navštívit Kyjev.
Hlava Německa se podle původního plánu měla přidat k dnešní návštěvě čtyř kolegů z Polska a Pobaltí. Ukrajinský prezident Zelenskyj se s ním ale odmítl sejít. Steinmeier je znám svou dřívější náklonností k Rusku, což dnes přiznává a označuje za chybu. Potupu, které se dočkal, evropská diplomacie dlouho nepamatuje.
Německo váhá s plným energetickým embargem Ruska i s dodávkami těžkých zbraní pro Ukrajinu.
Ze zemí EU má nejvíce obyvatel i bezkonkurenčně nejsilnější ekonomiku. Po odchodu Británie z Unie se právě Německo mělo stát jednoznačným lídrem Evropy.
V Kyjevě se poslední týdny u Volodymyra Zelenského vystřídalo několik evropských státníků. Jako první se tam nebáli vydat český premiér Fiala, předseda a místopředseda polské vlády a ministerský předseda slovinský. Následovali další představitelé států i EU a dnes do Kyjeva přijeli prezidenti Polska a tří pobaltských zemí.
Němečtí lídři však v metropoli, která odolala ruské ofenzivě, nebyli.
Během války na Ukrajině jsou téměř neviditelní. A když už se na návštěvu Kyjeva chystal německý prezident Frank-Walter Steinmeier (měl přijet dnes s výše zmíněnými kolegy), Ukrajinci mu dali najevo, že není vítán.
Šlo o vážné ponížení německých politiků, napsal deník Financial Times, podle švýcarského Neue Zürcher Zeitung šlo o jednoznačnou a zaslouženou urážku.
Není vítán
Steinmeier si během návštěvy ve Varšavě postěžoval, že jeho polský kolega Andrzej Duda navrhl Ukrajincům cestu spolu s ním (Steinmeierem) i prezidenty pobaltských států, ale nakonec pozván nebyl.
Německý Bild dokonce citoval ukrajinské představitele, kteří řekli, že pokud by přijel, Volodymyr Zelenskyj by se s ním nesetkal.
Takové odmítnutí 66letý německý prezident ve své kariéře podle NZZ ještě nezažil. „Steinmeiera nemusíte litovat. Jen málo západních politiků tak vytrvale bagatelizovalo ruskou hrozbu pro evropskou bezpečnost a propagovalo závislost na Moskvě v oblasti energetické politiky tak, jako kdysi nejbližší spolupracovník Gerharda Schrödera,“ zhodnotil v komentáři švýcarský deník.
Jak připomínají Financial Times, Steinmeier měl navíc jako bývalý šéf německé diplomacie blízký vztah s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Mužem, který popírá, že Rusko vede proti Ukrajině válku, a je za svou obhajobu ruské agrese na sankčním seznamu i se svou rodinou.
Podobně jako německá elita i Steinmeier dlouhodobě podporoval kontroverzní plynový projekt Nord Stream 2, který je kvůli válce odstaven.
Mnozí kritici jsou přesvědčeni, že kdyby Berlín tolik s Ruskem nekoketoval, Ukrajina by nyní nemusela čelit kremelské agresi.
Proti plynovému embargu i těžkým zbraním
Berlín odmítá embargo na plyn z Ruska, kterému platí milionové částky za energie každý den, a zadržuje dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu, která je požaduje, aby se ubránila chystané nové ruské ofenzivě na Donbase.
Podle německého Spiegelu je ale Berlín po ruských masakrech v ukrajinské Buči a jinde pod stále větším tlakem, aby svůj váhavý přístup k Moskvě změnil.
„Okamžité zastavení dovozu ruského plynu po desetiletích závislosti by pravděpodobně způsobilo vážné škody německé ekonomice s nevyčíslitelnými důsledky i pro ostatní evropské země. Mnozí spojenci mají pro neochotu Německa uvalit radikální energetické sankce určité pochopení, i když je pro ně toto uznání bolestivé,“ napsal Spiegel.
Zdrženlivost by se podle německého magazínu přitom dala do jisté míry kompenzovat, kdyby se Německo postavilo do čela dodávek zbraní na Ukrajinu.
„Jenže i to vláda Olafa Scholze brzdí,“ píše Spiegel a ptá se, jestli je to proto, že se obává toho, aby naopak Němce od dodávek ruského plynu dřív neodřízl Putin.
Podle německých odborníků to ale není reálné – nemůžete plyn vypnout okamžitě, odklonit ho také není jednoduché a náhlé zastavení dodávek by ohrozilo plynová pole, píše Spiegel.
„Je to proto, že německá vláda, na rozdíl od Britů, východní Evropy a Američanů, vůbec nepočítá s úplným vítězstvím Ukrajinců? Protože předpokládají, že Putin zůstane u moci a Berlín s ním bude muset v budoucnu obchodovat? Protože Scholz, člen sociální demokracie, se nedokáže úplně odpoutat od katastrofální milostné aféry jeho strany s Ruskem?“ ptá se německý týdeník.
Vysvětlením by podle něj mohla být i německá byrokracie – ta se neumí rozhýbat ani v době války a nechce jednat pod tlakem. Vše musí být precizně a důkladně podloženo.
Přitom malé Estonsko poskytlo Ukrajině více obranného materiálu než velké Německo. Jak píše Spiegel, na jeho seznamu jsou javeliny, protitankové miny, malé zbraně i houfnice. Česká republika poskytla mezitím Ukrajině tanky a Slovensko protiraketový systém S-300, a to navzdory ruským hrozbám.
Proč je těžší poslat Ukrajině migy než rakety S-300 nebo tanky
Těžkopádné Německo si na novou situaci zatím nezvyklo
Düsseldorfská zbrojařská společnost Rheinmetall podle NZZ přislíbila, že Ukrajině dodá desítky starých tanků. „Ale až po generální technické revizi a politických vývozních povoleních. To celé má trvat šest týdnů, tedy stejnou dobu, jakou už tato válka trvá. Bude pak Ukrajina ještě k nalezení?“ ptá se NZZ.
„Je cítit, že celá německá politika je z ruského útoku na Ukrajinu v šoku a myslím si, že kořeny tohoto šoku jsou hlubší,“ říká slovenský europoslanec Vladimír Bilčík (ze slovenské neparlamentní strany Spolu), který se jako expert SFPA věnoval výzkumu a studiu německé politiky.
Novodobý úspěch německé politiky, tedy hlavně sjednocení Německa po pádu železné opony, byl podle něj založen právě na dohodě a spolupráci s bývalým Sovětským svazem v čele s Michailem Gorbačovem.
„Jenže dnešní Putinovo Rusko je úplně jinou zemí než Sovětský svaz za Gorbačova. Tento fakt německé politické třídě dochází jen velmi pomalu a obtížně. Myslím si, že velmi náročně zpracovávají tu podstatnou změnu, kterou to přináší nejen pro Evropu, ale i pro Německo samotné. Hodně věcí se v rámci německé politiky bude muset změnit, pokud máme z této války vyjít vítězně, a hlavně má-li uspět Ukrajina,“ řekl Bilčík Denníku N.
I on je přesvědčen, že německé zájmy jsou ovlivňovány hlavně zájmy německého byznysu.
„Jednak Německo vidí v Rusku odbytiště svého průmyslu. Ale hlavně – Německo dlouhodobě profitovalo z dovozu ruského plynu. Mezi Moskvou a Berlínem operuje síť lobbistů. Nejznámějším z nich je bývalý německý kancléř Schröder, který figuruje v představenstvech Rosněfti a Gazpromu a byl manažerem projektu Nord Stream 2,“ říká Bilčík.
I když se Schröderova (a Steinmeierova a Scholzova) mateřská strana SPD od něj distancuje, ve straně dosud působí mnoho jeho zastánců. „Ale doba, kdy si Němci mohli dovolit dělat business as usual, skončil. Německo si už nemůže dovolit vést vůči Rusku stejnou politiku, jakou vedlo po anexi Krymu,“ míní slovenský europoslanec.
jako ministr zahraničí v Kremlu u Putina v roce 2006. Foto: Kreml, kremlin.ru
Se svými německými kolegy v Evropském parlamentu vede Bilčík často velmi tvrdé diskuse o sankcích. „V Evropské lidové straně, ve které působím, mají největší zastoupení právě Němci z opoziční CDU/CSU. O poslední rezoluci ve vztahu k sankcím vůči Rusku jsme měli velmi dlouhou otevřenou debatu, která trvala přes dvě hodiny. Bylo z ní cítit, že nás Němci poslouchají a opravdu postupně přehodnocují své postoje, ale je to velmi náročný proces,“ vypráví Bilčík.
Už se ale podle něj posunul, což se ukázalo i při hlasování v europarlamentu – ten v rezoluci vyzval k úplnému embargu ruského plynu, ropy, uhlí i jaderného paliva. Europoslanci zároveň žádají vyloučit Rusko ze skupiny G20 a z organizací jako UNHCR, Interpol, UNESCO a Světová obchodní organizace.
Dnes jsou kvůli slabému postoji Berlína podle Bilčíkova mínění lídry EU jiní.
„Lídry musíme být my, země jako Slovensko, Česko, Polsko, pobaltské země, které rozumějí, o co na Ukrajině skutečně jde – je to existenční zápas. Musíme být pro Evropu příkladem, jak reálně pomáhat Ukrajině. Musíme ukázat schopnost vést a táhnout zbytek Unie,“ říká europoslanec.
Demokratická evropská Ukrajina je podle něj v životním zájmu úspěšné budoucnosti evropského projektu. „Právě o tom musíme přesvědčit samotné Němce,“ říká Bilčík.
Berlín to zkouší oklikou. I přes Slovensko a Česko
Německo zatím dodalo Ukrajině zbraně a vojenský materiál za 80 milionů eur, jak píše Neue Zürcher Zeitung. Jsou mezi nimi protitankové a protiletadlové zbraně a prý také kulomety a munice. Podle Scholze budou další dodávky pokračovat. Jak přesně, je ale tajné.
Ukrajinci by chtěli například německé tanky Leopard, bojová vozidla, houfnice, dělostřelecké radary Cobra. Jak ovšem píše NZZ, německá armáda jich má podle vlastních slov příliš málo, než aby je mohla prodávat přímo z vlastních zásob. A jejich nahrazení potrvá měsíce.
„Německo proto spoléhá především na dodávky zbraní sovětské výroby, které Ukrajina zná. Například nedávno dal Berlín České republice zelenou k prodeji bojových vozidel pěchoty původem z východního Německa Ukrajině. Německo zároveň pomáhá Slovensku nahradit systém protivzdušné obrany S-300, který postoupila Ukrajině umístěním systémů protivzdušné obrany Patriot na Slovensku,“ píše NZZ.
Po českých tancích slovenské rakety. Bratislava darovala Ukrajině S-300. Přesun mohl být riskantní operace
Jestli ale Německo Ukrajině nakonec pošle těžké zbraně, je podle švýcarského deníku stále nejasné a bude to záviset i na dalším vývoji ruské války.
„V každém případě tlak na kancléře roste – mezinárodní i vnitřní,“ píše NZZ. Ke změně postoje například vyzvala i ministryně zahraničních věcí ze strany Zelených Annalena Baerbocková. „Teď není čas na výmluvy,“ citovalo ji Politico.
Scholz zatím zůstává zdrženlivý.
X X X
Sankce jsou bezzubé. Pokles ekonomiky o 11 procent si Rusko může dovolit, kritizuje ekonom Marek
Ruská ekonomika by v letošním roce měla poklesnout o 11 procent, ta ukrajinská ale o 45 procent. „Přestože zavádíme stále nové a nové sankce, tak vidíme, že jsou relativně bezzubé. 11 procent je něco, co si země, která je natolik agresivní, že napadne svého souseda, může dovolit. A je asi ochotná to snést. Salámovou metodou sankcí jsme nedosáhli téměř ničeho,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Aby Rusko skutečně pocítilo západní sankce, měla by Evropa přestat nakupovat od Moskvy ropu a plyn, navrhuje Marek.
Aby Rusko skutečně pocítilo západní sankce, měla by Evropa přestat nakupovat od Moskvy ropu a plyn, navrhuje ekonom David Marek. Proč? Poslechněte si Řečí peněz
„Spojené státy už se k tomu odhodlaly. Samozřejmě jsou v podstatně jednodušší situaci,“ připouští ekonom a zdůrazňuje:
„Pokud se podíváme na strukturu ruské ekonomiky a příjmů ruského státního rozpočtu, pak je evidentní, že tím jediným opravdu citlivým bodem je vývoz ropy a plynu. Jedině tak může Evropa přispět k tomu, aby válka na Ukrajině skončila.“
Rusko sice přišlo o velkou část svých deviz zmrazením jejich rezerv, ke kterému Západ přistoupil, každý den ale za ropu a plyn dostává další peníze.
„Náklady na válku jsou obrovské a pro Rusko jsou devizy velmi důležité. Proto se snaží obejít splátky svého vlastního dluhu, které jsou v eurech nebo dolarech, a nabídlo platby v rublech. Rusko na splácení svých závazků má, ale ty prostředky v devizách se samozřejmě snaží šetřit, co to jde. Proto se snaží kličkovat,“ soudí Marek.
Inflace až 15 procent
Inflace v Česku bude podle ekonoma nejspíš ještě sílit – v březnu se přitom meziročně dostala na 12,7 procenta.
„Očekáváme, že by se mohla v nejlepším případě ustálit na 14, maximálně na 15 procentech a možná v závěru roku začít klesat. To všechno ale záleží na tom, jestli bude dál eskalovat konflikt na Ukrajině – kvůli tomu rostou dál ceny komodit,“ předpokládá David Marek.
„Spíš než aby firmy omezovaly produkci a končily, tak se budou snažit zdražení zákazníkům vysvětlovat.“
David Marek
V současné míře inflace ale ještě nejsou započítány stoupající ceny potravin. „Proto bude ze současných 12 procent inflace ještě zrychlovat,“ upozorňuje.
V současnosti je inflace plošná, protože firmy si nemohou dovolit ji pokrývat z vlastních marží a zdražování promítají do koncových cen pro zákazníky. „Spíš než aby firmy omezovaly produkci a končily, tak se budou snažit to zákazníkům vysvětlovat. A mohou doufat, že poptávka na to nezareaguje příliš negativně a že se jim podaří alespoň část své produkce udat na trhu i za vyšší ceny.“
„Myslím, že ČNB měla úplně správně zvyšovat úrokové sazby už na začátku loňského roku, ale to jsme byli ještě uprostřed pandemie.“
David Marek
Na rozdíl od jiných ekonomů Marek chválí Českou národní banku (ČNB) za to, jak teď postupuje. „Byla jednou z prvních a jednou z nejrychlejších v tom, jak přečetla současnou situaci,“ vyzdvihuje ekonom. Se zvyšováním úrokových sazeb podle něj mohla banka začít i dřív.
„Myslím, že ČNB měla úplně správně zvyšovat úrokové sazby už na začátku loňského roku, ale to jsme byli ještě uprostřed pandemie. I když teoreticky by to bylo správné. Ale když s tím ČNB začala v červnu, když se ekonomika uvolnila, tak to byla nejlepší možná reakce.“
Marek předpokládá, že by se sazby mohly ještě dál zvyšovat. „ČNB v poslední prognóze počítala s inflací nad 10 procent, ale vypadá to spíš až na 15 procent. Na to musí reagovat. Pokud jsme čekali, že se sazby ustálí lehce nad 5 procenty, tak je možné, že půjdou až na 6,“ uzavírá hlavní ekonom společnosti Deloitte.
X X X
Zelenskyj koněm Bidena a Johnsona? Plní jejich válečnou strategii?
USA slíbily Ukrajině vojenskou pomoc za 800 milionů dolarů. Moskva hrozí odplatou za ‚sabotáže‘
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry či helikoptéry. Uvedl to americký prezident Joe Biden po středečním telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vojenský balík bude obsahovat už dříve dodávané zbraně a další vybavení, ale také nové druhy zařízení, píší zahraniční agentury.
„Součástí tohoto nového balíku pomoci budou vysoce účinné zbraňové systémy, které jsme již dříve (Ukrajině) poskytli, a také nová zařízení šitá na míru širšímu útoku, který podle našich očekávání Rusko podnikne na východě Ukrajiny,“ vysvětlil Biden.
USA podle něj chtějí nadále spolupracovat se spojenci na dalších podobných dodávkách do budoucna. „Stabilní přísun zbraní, který poskytují Spojené státy a jejich spojenci Ukrajině, hraje zásadní roli při udržování boje proti ruské invazi,“ uvedl americký prezident.
„Pomohl zajistit to, že (ruský prezident Vladimir) Putin neuspěl ve svém původním vojenském cíli podrobit si a ovládnout Ukrajinu. Nyní nesmíme polevit.“
Mluvčí Pentagonu John Kirby později řekl, že ukrajinští vojáci budou potřebovat k zacházení s některým z nově poskytovaného vybavení zvláštní výcvik. Jedná se podle něj především o houfnice a o protidělostřelecký radar.
Kirby rovněž poznamenal, že se Pentagon snažil minulý týden spojit s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem, Rusové ale podle ně neměli zájem jednat.
Biden nový balík oznámil krátce po telefonátu se Zelenským, s nímž je v posledních měsících v pravidelném kontaktu. „Hodnotili jsme ruské válečné zločiny. Projednali dodatečný balíček obrany a možnou makrofinanční podporu. Dohodli jsme se na posílení sankcí,“ napsal k telefonátu ukrajinský prezident.
O přípravě zásadního vystupňování probíhajícího vyzbrojování Ukrajiny ze strany USA informovala některá americká média a agentura Reuters ještě před Bidenovým jednáním se Zelenským. Ta ale mluvila o balíku techniky v hodnotě asi 750 milionů dolarů (skoro 17 miliard Kč).
Zelenskyj také na twitteru zopakoval žádost o „těžké zbraně“ a volal po dodání dělostřeleckých kanónů, tanků i stíhaček.
Další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi ve středu schválily země Evropské unie.
Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.
Biden v úterý použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině poprvé termín genocida, což Zelenskyj následně ocenil s tím, že je důležité věci „označovat pravými jmény“. Kreml slova šéfa Bílého domu kategoricky odmítl.
X X X
Odplata za ‚sabotáže‘
Moskva ve středu podle agentury TASS varovala, že ruské síly zaútočí na velitelství v Kyjevě v případě, že budou pokračovat údajné ukrajinské sabotáže a útoky na ruském území.
„Zaznamenali jsme pokusy o sabotáž a útoky ukrajinských vojáků na cíle na území Ruské federace. Pokud budou takové incidenty pokračovat, ozbrojené síly Ruské federace zaútočí na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě, kterým se ruská armáda dosud vyhýbala,“ oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Český diplomat musí opustit Moskvu. Kreml reaguje na březnové vyhoštění pracovníka ruské ambasády
Mluvčí neupřesnil, jaké útoky Moskva zaznamenala. V úterý však ruské úřady informovaly o poničení železniční trati v ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Není ovšem jasné, kdo trať poškodil.
Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle ruské správy na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.
Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov následně prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemich.
X X X
VNOU FIALY LIDÉ A FIRMY ČR V CHUDOBĚ
Za exprezidenta Klause by se to nikdy nestalo, tvrdí lidé i odborníci. Fiala se nikdy neměl stát premiérem.
Migrace z Ukrajiny bude stát ČR 54 miliard. Vláda navrhla, za co je utratí
Vláda schválila strategické priority pro řešení uprchlické vlny z Ukrajiny a zřídila funkci národního koordinátora. Nového postu se dočasně ujme vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), uvedl po středečním jednání předseda vlády Petr Fiala (ODS). Materiál se strategickým materiálem je podle premiéra otevřený veřejné diskuzi.
Připravovaná strategie je stále otevřeným dokumentem, který se bude upravovat po diskusi, včetně jednání ve Sněmovně, uvedl Fiala. „Mezi priority patří například digitalizace, integrace, trh práce, školství, vnitřní bezpečnost či financování,“ vyjmenoval předseda vlády. Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou „boj o bezpečí“, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba uprchlíky rychle stabilizovat, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy.
Rakušan uvedl, že první krizová fáze migrační vlny z Ukrajiny přechází do další a budou třeba dlouhodobější řešení, které se bude týkat řady institucí. „Dnes to posíláme zaměstnavatelům, odborářům, Asociaci krajů, zástupcům neziskového sektoru,“ vypočítal Rakušan. Další postup se podle něj bude odvíjet od vývoje války na Ukrajině.
Ministr vnitra dále uvedl, že podle odhadů počítá vláda na 250 až 300 tisíc uprchlíků s náklady ve výši 54 miliard korun. Upozornil však, že tyto peníze ještě utraceny nebyly. Kabinet předpokládá, že část peněz získá od Evropské unie. Náklady vynaložené na uprchlíky bude moct po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu, sdělila dnes podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ministrům místopředsedkyně EK Věra Jourová.
„Budeme doufat, že nedojde k eskalaci, zatím tomu vývoj nenapovídá,“ uvedl Rakušan k počtu uprchlíků. Nyní se podle něj ustálil zhruba na 300.000. Data od mobilních operátorů a počty lidí mířících z Ukrajiny a zpět po železnici podle něj nasvědčují tomu, že příliv nových uprchlíků zpomalil nebo se už zastavil. Také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis podle Rakušana informoval, že Kyjev se pomalu zaplňuje lidmi, kteří se do ukrajinské metropole vracejí.
Nejhorší scénář by podle vicepremiéra nastal, kdyby Ukrajinu opustily další miliony lidí. Řešení migrační vlny takového rozměru by už bylo v rámci celoevropského řízení, uvedl.
Fiala také oznámil, že vláda schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Vláda tak reaguje na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Ukrajina obnažila západní průměrnost. Vládne třída bez vůdcovských kvalit
Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale. Ministři se na snížení domluvili už před týdnem, dnes rozhodli o legislativní úpravě. Musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny.
X X X
Po skončení války by se NATO s Rusem mělo sbližovat, řekla Le Penová
Po skončení války na Ukrajině by mělo NATO podle Marine Le Penové navázat užší strategické vztahy s Ruskem, uvedla to ve středu na tiskové konferenci. Pokud by uspěla ve druhém kole voleb, které se koná 24. dubna, prosazovala by odchod Francie ze společného velení NATO.
Odchod by prosadila zejména kvůli neslučitelnosti francouzských strategií s těmi německými a požadavku na větší suverenitu pro francouzské jednotky. Naopak členství Francie v Evropské unii a podpis Paříže pod klimatickou dohodou by politička zachovala, informovala francouzská média.
„Jakmile skončí rusko-ukrajinská válka a bude uzavřena mírová smlouva, podpořím strategické sblížení mezi NATO a Ruskem,“ slíbila Le Penová. „Je to v zájmu Francie a Evropy, ale domnívám se, že i Spojených států, které (…) nemají zájem na tom, aby vzniklo blízké čínsko-ruské spojenectví,“ dodala kandidátka Národního sdružení (RN).
Le Penová opětovně odmítla, že by usilovala o odchod Francie z Evropské unie, a uvedla, že se bude i nadále pokoušet o reformu této instituce zevnitř. Europoslankyně chce snížit francouzský příspěvek do společné unijní kasy o pět miliard eur (122 miliard korun), zatímco aktuálně Francie dává zhruba osm až devět miliard eur (195 až 219 miliard korun) a je čistým plátcem.
Česká republika z unijního rozpočtu dosud stále více dostává než odvádí. V posledních letech je český čistý příjem zhruba 3,5 miliardy eur (85 miliard korun).
„Po zvolení prezidentkou bych odešla ze společného velení (NATO), ale nevzdala bych se článku 5 o vzájemné obraně členů Severoatlantické aliance. Neposlala bych naše vojska pod společné vedení NATO ani pod případné budoucí evropské vedení,“ uvedla politička. Vysvětluje to tím, že nechce Francii „podřídit americkému protektorátu“ a dostat se do válek, které vedou USA.
Le Penová ve středu kritizovala bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou za její energetickou a migrační politiku, ale nechce podle svých slov podporovat jakoukoliv nenávist vůči Němcům. Uznala také ekonomickou provázanost a závislost obou zemí.
V rámci NATO „má Německo odlišné zájmy od těch našich. (…) S ohledem na tyto neshody, které jsou nesmiřitelnými strategickými rozdíly, zastavíme veškerou spolupráci s Berlínem (v oblasti obrany), bojových letounů a tanků budoucnosti, abychom mohli pokračovat ve vlastních programech, které nahradí tank Leclerc a Rafale. Zastavím také francouzskou podporu požadavku Německa na stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN,“ uvedla Le Penová.
Hodinu a půl trvající tiskovou konferenci provázely nepokoje, dva novináře ze sálu vyvedli.
Le Penová v nedělním prvním kole voleb získala přes 23 procent hlasů a postoupila do druhého kola spolu s úřadujícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Poslední průzkumy předpovídají pro druhé kolo Macronovo těsné vítězství.
X X X
Rupnik: Le Penová využívá úzkosti a strachu. Její výhra by znamenala demontáž EU
První kolo prezidentských voleb ve Francii zásadní překvapení nepřineslo. Souboj Emmanuel Macron – Marine Le Penová je opakováním druhého kola, které se uskutečnilo před pěti lety a ze kterého vzešel současný francouzský prezident. Nálada uvnitř francouzské společnosti se však od té doby proměnila. V Rozstřelu to řekl politolog a historik Jacques Rupnik, podle něhož Le Penová využívá strachu a úzkosti Francouzů a její výhra by mohla znamenat demontáž EU.
„Hra je daleko otevřenější než před pěti lety,“ míní Jacques Rupnik. „I tentokrát si myslím, že je velice velice pravděpodobná výhra Emmanuela Macrona.“
„Když se spočítají hlasy z prvního kola a vidíte, co většina neúspěšných kandidátů doporučuje svým voličům, tak až s výjimkou pana Zemmoura, tedy kandidáta krajní pravice, všichni buď doporučuji rovnou hlasovat pro Macrona nebo aspoň nehlasovat pro Le Penovou,“ pokračuje politolog.
Má to ale háček. Třetí v pořadí, kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon podle Rupnika své voliče přímo nevyzval, aby pro Macrona hlasovali. „Jeho voliči jsou podle průzkumů rozděleni na tři stejné části. Třetina ví, že chce pro Macrona hlasovat. Ale druhá třetina si to rozmýšlí a poslední třetina k volbám nepůjde.“
Ve Francii panuje strach a úzkost
„Víte, poslední dobou jsme si zvykli na překvapení. Například naposledy v amerických volbách, když byl zvolen Donald Trump, to nikdo nečekal. Totéž platí o brexitu. Všichni předpovídali, že je to nepravděpodobné, všechny průzkumy veřejného mínění. Všichni říkali, že to je hloupost a neracionální. A nakonec se to stalo. Takže bych byl velice opatrný,“ upozorňuje Jacques Rupnik.
Podle Rupnika zažíváme zcela jiný historický kontext než před pěti lety. Ve francouzské společnosti panuje strach a úzkost. Žluté vesty, dozvuky teroristických útoků, Trumpova zahraniční politika, která změnila priority Spojených států na mezinárodní úrovni, následně přišel návrat demokratů k moci, v Německu odešla Angela Merkelová a v neposlední řadě je tu rusko-ukrajinská válka.
Kromě toho se podle Rupnika kompletně proměnila francouzská politická scéna. Po neúspěchu gaullistické pravice v minulých prezidentských volbách a krachu socialistů po neúspěšném prezidentském mandátu Francoise Hollanda došlo k zásadnímu překreslení politické mapy.
Tradiční politické strany, které formovaly politiku země galského kohouta po druhé světové válce, se ocitly v krizi, což dokázalo první kolo letošních prezidentských voleb. První tři kandidáti reprezentují politické proudy, které měly v poválečné politice jen marginální zastoupení.
Progresivismus, antikapitalismus a národ
Vítězný Macron reprezentuje liberálně progresivistický proud, druhá Le Penová národně-pravicový populismus a Mélenchon krajně levicovou antikapitalistickou alternativu, která chce ukončit éru „Páté republiky“.
Ve druhém kole proti sobě podle Rupnika stojí dvě možné „budoucnosti“ pro Francii. „Vítězství Macrona by znamenalo to, že až se Francie otřepe z covidu a až pokud možno co nejdříve skončí válka na Ukrajině, bude chtít současný prezident znovu nastartovat svůj reformní program. Chce se stát reformátorem Francie.“
„Chce, aby Francie byla silným hráčem. Budoucnost vidí v Evropě, to je pro něj absolutně klíčová dimenze,“ myslí si politolog.
Vítězství Marine Le Penové by znamenalo zpochybnění této politiky. „Nedovedu si představit, jak by Marine Le Penová spolupracovala s německým sociálnědemokratickým kancléřem a jeho zelenou ministryní zahraničí. Před Evropou upřednostňuje francouzskou svrchovanost. Francouzské zákony jsou podle ní nadřazené zákonům evropským.“
Le Penová? Konec evropského projektu
Podle Rupnika by tak úspěch Le Penové mohl předznamenat demontáž současné EU. „To by byl začátek konce francouzsko-německého partnerství, na kterém byl po válce celý evropský projekt postaven.“
„Její vítězství by bylo triumfem pro Orbána v Maďarsku, Kaczynského v Polsku či Salviniho v Itálii, prostě pro celý tento směr napříč Evropou, který chce demontáž evropského projektu. Říkají tomu Evropa národů. Tedy každý je pánem doma a spolupráce je minimální, možná by byla nějaká v ekonomice, ale všechno ostatní jde stranou. Takže to by byl velký zlom,“ uzavírá Jacques Rupnik.
X X X
Rusové zajali Brita válčícího v Mariupolu. Nemůžeme utéct ani bojovat, psal
Do ruského zajetí padl Brit bojující jako dobrovolník na ukrajinské straně v Mariupolu. Aiden Aslin, jenž se k Ukrajincům přidal už v roce 2018, svým blízkým popsal, že jeho jednotku obklíčili Rusové a že nemá jinou možnost, než se vzdát, protože jí chybí jídlo a munice. „Nemáme jak odsud utéct, ani jak se dostat ke zbraním nebo zásobám,“ řekl jim před zajetím.
„Jednotka mého syna svedla pekelný souboj, ale museli se vzdát, protože už neměli žádné zbraně, kterými by mohli dál bojovat,“ řekla stanici BBC vojákova matka Ang Woodová. Zároveň vyzvala britského premiéra Borise Johnsona, aby našel způsob, jak „sejmout Vladimira Putina“.
Aslin, jenž pochází z britského Newarku, v letech 2015 až 2017 bojoval za syrské kurdské milice YPG proti teroristům Islámského státu. Poté se přesunul na Ukrajinu, kde od roku 2018 slouží v námořní pěchotě. Jeho blízcí doufají, že ho Rusové propustí při výměně zajatců.
Aslin psal o bojích v Mariupolu pod jménem „Cossack Gundi“ na Twitteru či Telegramu, kde ho sledují tisíce lidí. Se zhoršující se situací ve městě správu svého účtu předal svým přátelům. Ti se nyní zavázali, že budou pod tímto jménem informovat o dění na Ukrajině i nadále
„Dostali jsme od Aslina zprávu: ,Je to 48 dní. Snažili jsme se co nejlépe bránit Mariupol, ale nemáme jinou možnost, než se vzdát ruským silám. Nemáme jídlo ani munici. Bylo mi potěšením vás informovat. Doufám, že tato válka brzy skončí,’“ stálo v úterním příspěvku na Twitteru.
„Tuto zprávu publikujeme po konzultaci s Aslinovou rodinou. Budeme pokračovat ve sdílení faktů z invaze na Ukrajině,“ zaznělo dále ve sdělení
Rusové město u Azovského moře obléhají od počátku března. Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že ruské síly pokračují v náletech a útočí na ocelárnu Azovstal a námořní přístav, kde se stále drží ukrajinské jednotky. V obklíčeném městě přišlo podle místních úřadů o život až 21 tisíc civilistů, dalších 100 tisíc lidí stále čeká na evakuaci.
Mnozí z nás zemřou, uvědomoval si Brit
V únorovém videu natočeném krátce před začátkem ruské invaze Aslin řekl, že chtěl být původně policistou, ale rozhodl se připojit k boji proti islamistům, aby „doma jen neseděl a nestěžoval si, ale šel s tím něco raději udělat“. „Válka s Ruskem může znamenat, že mnozí z nás zemřou a další utrpí vážná poranění,“ uvědomoval si Brit možná rizika.
Američtí a britští dobrovolní bojovníci se podle listu The Times stali během invaze významnými cíli ruských sil.
Účet prokremelského Telegramu začátkem dubna tvrdil, že Rusové mezi ostatky „zlikvidovaných nacistů“ nalezli fotokopii pasu Shauna Pinnera, bývalého vojáka britské armády bojujícího na Ukrajině. Aslin, jenž s Pinnerem bojoval, ale o několik dní později napsal, že „příběh o Pinnerově skonu je předčasný. „Rusové hodně lžou,“ prohlásil.
Na sociálních sítích se po zprávách o Aslinově zajetí objevila nahrávka, na které je údajně jeho hlas. Zdá se, že jde o telefonát mezi britským bojovníkem a americkým dobrovolníkem připravujícím se na cestu na Ukrajinu. „Asi mě použijí ke své zas*ané propagandě,“ říká Aslin v narážce na ruskou armádu. Nahrávku nelze nezávisle ověřit.
Na facebookovém profilu 36. brigády ukrajinské námořní pěchoty, která tvoří jádro obránců obklíčeného přístavu, se v pondělí objevila zpráva, že definitivní pád Mariupolu je zřejmě otázkou nejbližších dnů.
„Bombardovali nás z letadel, ostřelovali artilerií, z tanků a dalších palebných prostředků. Dokázali jsme nemožné věci, abychom udrželi obranu. Ale všechny zdroje se jednou vyčerpají,“ stojí v příspěvku.
X X X
Česko by se mělo zásobit pšenicí a omezit její vývoz, tvrdí poslanec Tureček
Česká republika by měla podle stínového ministra zemědělství Karla Turečka regulovat vývoz pšenice, je to podle něj nutný krok k tomu, aby Česko zůstalo soběstačné. V pořadu Benešovský Impuls dále řekl, že je nutné posílit zásoby pšenice v hmotných rezervách Česka.
„Vláda musí regulovat to, aby se nevyvezlo víc než 30 – 40 procent pšenice, což je z hlediska nadprodukce možné. Ale nemůžeme si dovolit vyvážet více,“ uvedl.
Stát by měl podle Turečka také posílit zásoby pšenice v hmotných rezervách. V pořadu mluvil o tom, že má naše země v rezervních sýpkách málo obilovin a nepodaří se tak zamezit dalšímu zdražování.
Podle Turečka je zásobení cestou, jak zastavit růst ceny. „Stát může provést takzvaný intervenční nákup do zásob a pak samozřejmě tu cenu pšenice může regulovat. Učinil to už několikrát v historii. Nevidím důvod, proč tak vláda v této oblasti nekoná.“
Zakázat vývoz české pšenice nelze
Vyhovět volání po zákazu vývozu některých komodit z Česka není podle právníků možné. Současný český právní rámec to neumožňuje, šlo by o o porušení evropského práva. O zákazu vývozu pšenice usiloval v posledních dnech například Svaz pekařů a cukrářů.
„Chápu, že krizová situace může dovést vládu k různým krokům. Pro tento krok ale není zákonný rámec zejména proto, že obchod s pšenicí neprovádí stát jako celek, ale provádí ho v nějaké formě soukromé subjekty, které se na tom trhu aktivně podílí jako výrobci a prodejci,“ uvedl náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti při úřadu vlády Štěpán Černý.
Pokud by kabinet k podobnému kroku přistoupil, bude podle něj muset upravit legislativu.
Chleba za 60 korun
Svaz pekařů a cukrářů v minulých dnech varoval před rostoucími cenami pšenice. Ta kvůli bojům na Ukrajině meziročně zdražila na dvojnásobek. Česko by proto podle Svazu mělo omezit vývoz, jinak by například ceny běžného chleba mohly vylétnout až k šedesáti korunám.
Ministerstvo zemědělství nepovažuje regulaci vnitřního trhu za dobré řešení. Mohla by fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem, sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Pšenice se v současné době prodává za rekordních 10 500 až 11 500 korun za tunu, loni v březnu jí tuna stála 5 500 korun. Mnoho asijských a afrických států je závislých na dovozu obilovin z Ruska a Ukrajiny, kvůli zákazu vývozu z těchto zemí tak začaly skupovat obiloviny z jiných států, včetně Česka. Maďarsko už v minulých týdnech vývoz pšenice omezilo.
Důležité je podle ministerstva zemědělství zachovat vnitřní trh a volný pohyb zboží v Evropské unii. Ta by zároveň měla podle resortu prosazovat volný obchod i na mezinárodní úrovni. Ministerstvo hledá možnosti, jak snížit tlak na růst cen. „Od Evropské komise očekáváme, že předloží dočasný rámec pro státní pomoc podnikům zasaženým krizí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu,“ uvedl Bílý.
X X X
Sever Španělska skrýval plantáže marihuany na 67 hektarech, policie je zničila
Španělská policie objevila největší plantáž s konopím v Evropě. V autonomním společenství Navarra na severu země zabavila a zničila přes 400 tisíc rostlin konopí vysazených na 67 hektarech. Správce pole úřadům podle policie tvrdil, že rostliny jsou určeny na průmyslové zpracování, které je v zemi legální.
Španělská policie tvrdí, že zničila největší plantáž s konopím v Evropě. (13. dubna 2022) | foto: web španělské policie
Podle úřadů z rostlin bylo možné získat psychoaktivní látku kanabidiol (CBD). Kromě polí úřady zabavily i průmyslovou halu určenou pro sušení sklizených rostlin. Ty pak putovaly do dalších evropských zemí, například do Itálie či Švýcarska. Úřady zadržely tři osoby a další dvě vyšetřují na svobodě.
Policie odhadla hodnotu pěstovaných rostlin na 30 milionů eur (750 milionů korun). Po zpracování a získání CBD by ale hodnota vzrostla až na 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).
Správce plantáže úřadům sdělil, že rostliny pěstuje pro průmyslové zpracování. To je totiž, společně s užitím pro lékařské účely, v zemi legální. Podle policie byly ale rostliny určené na trh s drogami.
Španělsko patří v posledních letech k největším výrobcům a vývozcům konopí v Evropské unii. V loňském roce bylo v zemi zabaveno zhruba 2,3 milionu rostlin, což je pětkrát více než v roce 2016.
Pole o rozloze třiceti Václaváků
Mexická armáda před několika lety objevila vůbec největší plantáž marihuany, jaká kdy v zemi byla nalezena. Soustava polí, na nichž bylo konopí pěstováno, měla rozsah téměř 120 hektarů, uvedlo ministerstvo obrany. Pro srovnání: 120 hektarů je zhruba třicet pražských Václavských náměstí.
Plantáž tak byla čtyřikrát větší než ta doposud největší, která byla objevena ve státě Chihuahua v roce 1984. Armáda neupřesnila, kde rekordní množství konopí rostlo, nebylo ani jasné, kterému z drogových kartelů pole patřilo.
X x x
Liverpool dal Benfice znovu tři góly. V semifinále Ligy mistrů je také Manchester City
Pokud to byl v úterý španělský večer, tak ten středeční byl pro změnu pod taktovkou anglických týmů. Do semifinále postoupil jak Liverpool, tak Manchester City. První jmenovaný porazil v součtu 6:4 Benfiku Lisabon. Citizens zase remíza 0:0 stačila na vyřazení Atlética Madrid.
Fotbalisté Manchesteru City postoupili do semifinále Ligy mistrů přes Atlético Madrid. Loňští finalisté po domácí výhře 1:0 ve čtvrtfinálové odvetě ve španělské metropoli remizovali bez branek.
Mezi nejlepší čtyřku elitní soutěže se podle očekávání dostal také další anglický tým Liverpool, který Benfice znovu nastřílel tři góly. Po vítězství 3:1 v Lisabonu „Reds“ v domácí odvetě stačila remíza 3:3. Dva liverpoolské góly dal Roberto Firmino.
Manchester City si o postup do finále zahraje s jiným madridským soupeřem Realem, jenž ve čtvrtfinále vyřadil obhájce trofeje Chelsea. Liverpool v druhém anglicko-španělském semifinále narazí na Villarreal, překvapivého přemožitele Bayernu Mnichov.
Opatrná partie v Madridu s červenou na závěr
Během opatrné první půle s minimem velkých šancí měl na madridském stadionu Wanda Metropolitano nejblíže k vedoucímu gólu záložník City Gündogan, který přízemní střelou zamířil do tyče.
Atlético po přestávce trochu přidalo v ofenzivě a Griezmann z těžké pozice o kousek minul. Komplikace pro hosty přišla po hodině hry, kdy museli krátce po sobě odstoupit kvůli zranění záložník De Bruyne a obránce Walker.
Domácí poté několikrát sahali po gólu, který by jim zajistil prodloužení, ale defenziva City v čele s brankářem Edersonem s vypětím sil odolávala. Těsně před koncem Felipe fauloval Fodena a spustil hromadnou strkanici. Felipe byl ve druhé minutě nastavení po druhé žluté kartě vyloučen.
Přestřelka na Anfieldu
Liverpoolský trenér Klopp udělal v základní sestavě domácího týmu oproti prvnímu vítěznému duelu (1:3) hned sedm změn a na lavičce začaly například ofenzivní hvězdy Salah a Mané. Domácí poslal do vedení ve 21. minutě hlavičkující Konaté. Francouzský obránce otevřel skóre také minulý týden v Lisabonu.
Núňezovo rychlé vyrovnání neplatilo kvůli ofsajdu, ale ve 32. minutě se už Benfica dočkala regulérního gólu. Ramos na hraně ofsajdového postavení přebral míč a zamířil přesně k tyči.
Liverpoolu v 55. minutě vrátil vedení Firmino střelou do odkryté branky po Jotově přihrávce, které předcházelo zaváhání gólmana Vlachodimose. Brazilský útočník hned za deset minut zvýšil na 3:1, druhou asistenci si připsal Tsimikas.
Benfica však druhou porážku 1:3 nepřipustila a duel ještě zdramatizovala góly střídajícího Jaremčuka a Núňeze. Senzační obrat se však na stadionu Anfield nekonal. Liverpool tak zůstává ve hře o historický „quadruple“, tedy čtyři trofeje během jedné sezony.
X X X
NA KRNOVSKU SE TOČÍ FILM S PRACHAŘEM A DYKOVOU V HLAVNÍCH ROLÍCH
Moravskoslezský kraj si filmaři vybírají pro natáčení stále častěji. Začátkem dubna padla na Krnovsku první klapka filmu Citlivý člověk podle románu Jáchyma Topola. Snímek bude celovečerním debutem režiséra Tomáše Kleina, do kin se dostane ve druhé polovině příštího roku. Vznik filmu finančně podpořil také Moravskoslezský kraj.
„Chceme v našem regionu podpořit filmový průmysl. Jsem přesvědčený, že tu máme pro kameru zajímavá místa, kvalitní služby, ale také nadané lidi. Proto jsme přišli s dotačním titulem, který má do našeho kraje filmaře nalákat. Mezi prvními podpořenými byl právě film Citlivý člověk. Držím jeho tvůrcům palce, aby se zařadil na špici české kinematografie,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška a připomněl, že v rámci dotačního titulu bylo spolu s právě natáčeným filmem podpořeno dalších 9 snímků. Kraj mezi produkce rozdělil 5 milionů korun, film Citlivý člověk získal celý milion. Dotační titul byl už vyhlášen i podruhé, v minulém měsíci krajští zastupitelé schválili dalších zhruba 5 milionů korun pro celkem 6 produkcí.
Režisér Tomáš Klein ještě před natáčením o filmu a jeho tématu prozradil: „Chci divákovi nabídnout silný film, který ho konfrontuje s těžkými tématy dnešní doby, ale zároveň mu skrze svou stylizaci, energii a živelnost nabídne východisko a povzbuzení. Film, který diváka třeba inspiruje k tomu, aby opustil komfortní zónu, a dobrodružství a nejistotu vnímal jako příležitost, která ho může posílit. Citlivý člověk je drama o komplikovaném vztahu syna a otce odehrávající se v žánru road movie. Je to bláznivá pouť, která se snaží postihnout vytěsnění smrti z našich životů a současně je podobenstvím o zasvěcení chlapce do dospělosti. Aby Eliáš mohl dospět, musí si uchovat svou dětskou citlivost nejen vůči cynickému světu, který ho obklopuje, ale i vůči vlastnímu otci, který svou citlivost upozadil.“
V hlavních rolích filmu se představí David Prachař, Tatiana Dyková, Jiří Schmitzer, Vladimír Javorský, Jiří Lábus, role malého chlapce se ujal talentovaný Jaroslav Cuhra.
Důležitou pomoc filmařům nabízí v Moravskoslezském kraji krajská filmová kancelář. Pro příchozí produkce je kontaktní spojkou v regionu. Pomáhá při hledání vhodných lokací, asistuje při organizaci místních služeb všeho druhu. Jejím cílem je zajistit, aby produkce co nejvíc využívaly právě místní zdroje. „Literární předloha Jáchyma Topola se odehrává v Posázaví. Obrazová stránka Krnovska byla ale pro režiséra a místního rodáka Tomáše Kleina natolik důležitá, že se rozhodl příběh přesunout právě na sever Moravy. Za filmovou kancelář mám velkou radost právě z projektů, které jsou vizuálně tak silně v myslích tvůrců s naším regionem spjaty. Tomáš Klein kolem sebe navíc vytvořil partu filmařů, kteří z regionu pocházejí a jsou jím velmi silně ovlivněni. Natáčejí tak na lokacích, které „znají jako svoje boty“, filmová kancelář tak už mohla pomoci třeba jen s ubytováním, nebo karavany,“ prozradila šéfka Moravskoslezské filmové kanceláře Hana Vítková. Producenti: Tomáš Michálek (MasterFilm, CZ) + Ivan Ostrochovský (Punkchart Films, SK) Koproducent: Česká televize, kreativní producent Jaroslav Sedláček. TOMÁŠ KLEIN, režisér, spoluautor scénáře
Jako svůj celovečerní debut připravuje adaptaci knihy Jáchyma Topola Citlivý člověk. Jeho studentské filmy byly úspěšně uvedeny na řadě mezinárodních festivalů. Bakalářský film Retriever, který natočili v režijním duu s Tomášem Mertou, byl uveden na MFF v Cannes v sekci Cinéfondation. Jako druhý režisér spolupracoval na filmu Jana Němce Vlk z Královských Vinohrad. Snímek na přání zesnulého režiséra následně dokončil (film získal zvláštní uznání poroty na MFF Karlovy Vary a byl uveden na MFF v Rotterdamu). Na filmu FREM Viery Čákanyové se podílel jako kameraman (film měl mezinárodní premiéru ve Forum Berlinale, získal cenu Pavla Kouteckého a byl uveden řadě dalších festivalů). Petr Slavík, Mgr. Alice Aronová, Ph.D.