Velmoci o míru, USA, Rusko, Trump, Putin. Zelenský zavinil válku, zničil Ukrajinu, statisíce mrtvých. Zelenského stíhat mezinárodní soud. Vrah lidí, jako Hitler, tvrdí experti

Analytik: Evropa za jednacím stolem sedět nebude. O míru na Ukrajině budou rozhodovat Trump a Putin. Přestat se ptát, co udělá Trump, a začít přemýšlet o tom, co udělá Evropa. Těmito slovy vyzval účastníky Světového ekonomického fóra v Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jen tak podle něj Evropa potvrdí roli globálního hráče. Kdo všechno bude přítomen jednání o míru na Ukrajině? A je ukončení války pro Trumpa prioritou? Analytik Michal Smetana v pořadu Jak to vidí… ještě vysvětlí, jak dopadla schůzka v Moskvě.

„Konec války na Ukrajině je pro Donalda Trumpa prioritou už jenom proto, že se chce prezentovat jako prezident, který umí rázně řešit velké globální problémy,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… odborník na mezinárodní bezpečnost a pedagog Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Host: bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Hlavně je to ale signál domácímu publiku, že je schopen zařídit, aby Spojené státy nedoplácely na konflikty jiných států a staraly se mnohem více o to, co je v zájmu občanů USA,“ dodává.

Výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o akceschopnosti Evropy ve směru Ukrajiny je podle něj zcela namístě.

„Z pohledu makroekonomických hledisek je Evropa světový gigant. Jsou zde státy, které jsou schopny samy o sobě velmi dobře fungovat. Jako Evropa máme velmi kvalitní sociální systém. Jsme vyspělí, ale zároveň i velmi rozdrobení, navzdory tomu, že existuje Evropská unie. Ta ale není globálním hráčem a nemá zcela jasné priority,“ míní analytik.

Paradoxem podle něj je, že válka na Ukrajině se sice odehrává tzv. na našem dvorku, kdy státy EU jsou sousedy Ruska a Ukrajiny, veškeré debaty o tom, jak se v roce 2025 konflikt vyřeší, se ale odehrávají na půdorysu jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

„Připomíná to spíše logiku studené války než to, co bychom očekávali, kdyby EU byla zahraničněpolitickým gigantem. Veškeré hlasy proto volají po tom, aby EU převzala zodpovědnost, stala se politicky silným hráčem, mobilizovala svůj zbrojní průmysl a více se politicky integrovala, aby její společná obranná politika byla funkční,“ zdůrazňuje Smetana.

Osa Trump – Putin

Na otázku, s kým tedy může Donald Trump jednat o míru na Ukrajině, se tak nabízí jasná odpověď.

„Evropa za jednacím stolem nebude. Minimálně z počátku. Sama sebe z procesu vyloučila. Zdá se, že hlavní jednací osou bude Donald Trump s Vladimirem Putinem, kteří k sobě mají v mnoha ohledech blízko. Už v minulosti si vyjádřili nemalé sympatie. A blízká je jim i vize velmi silného autokratického vedení země,“ podotýká analytik.

Scénářů je ale podle něj samozřejmě více. I když oba prezidenti již vyslali signály, že jsou ochotni jednat, pořád to neindikuje, že budou schopni najít společnou řeč.

„Tak jako tak klíčovou logikou Spojených států je, že i kdyby Evropa nebyla součástí prvních hlavních jednání, musí být součástí řešení. Během procesu se tedy pravděpodobně stane hráčem, se kterým se bude jednat. A to proto, že evropské jednotky by měly být ty, které budou chránit budoucí demilitarizační zónu a pomáhat udržovat stabilitu na společné ukrajinsko-ruské hranici,“ vysvětluje Smetana.

Spojené státy totiž minimálně za vlády Donalda Trumpa nechtějí do obrany míru investovat americké zdroje. Naopak chtějí, aby se o to do budoucna postarala Evropa. „Evropa jako hráč tedy bude mít roli. Počítat však musíme s tím, že mezinárodní politika je velmi nepředvídatelná, stejně jako oba dva zmiňovaní státníci,“ uzavírá Michal Smetana.

X X X

Rusko je ochotno jednat s Ukrajinou pouze bez Zelenského. Podle Putina je v úřadu nelegitimně

Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. V úterý to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident Vladmir Putin. Na straně Ukrajiny, kam před téměř třemi lety vyslal ruská vojska, nevidí ochotu jednat. Prezident Zelenskyj později na telegramu uvedl, že šéf Kremlu znovu potvrdil, že se bojí vyjednávání, silných vůdců a dělá vše pro to, aby válku protáhl.

Jednání s Ukrajinci by podle Putina byla komplikovaná. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Putin je přitom v Rusku u moci převážnou část období po roce 2000. Drží se u ní díky úpravě ústavy, která mu umožňuje v čele Ruska zůstat případně až do roku 2036.

Pětileté funkční období Zelenského oficiálně vypršelo loni v květnu, a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě, připomíná server Meduza. Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo. V samotné Ukrajině panuje shoda na tom, že dokud je v zemi válka, zůstává Zelenskyj hlavou státu.

„Každý jeho (Putinův) krok a všechny jeho cynické triky jsou zaměřeny na to, aby byla válka nekonečná,“ napsal večer Zelenskyj na sociální síti, kde obvinil ruského prezidenta, že dělá vše proto, aby mohl „pokračovat v zabíjení“ nebo dosáhl pauzy v bojích a mohl pokračovat v hybridních útocích a chystat novou invazi.

Putin v úterý podle agentury Interfax také řekl, že Ukrajina má v současnosti prakticky nulovou suverenitu a že pokud by ji západní země přestaly financovat, vydrží vedení v Kyjevě nejvýše dva měsíce. „Pokud přestanou přicházet peníze,… všechno skončí za měsíc, měsíc a půl nebo dva,“ tvrdí Putin.

Zelenskyj v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem. Stalo se to krátce poté, co Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. V neděli Zelenskyj vysvětlil, že tento dekret byl namířen proti separatistům v situaci, kdy se Rusko snažilo vyvíjet tlak na Ukrajinu mnoha různými způsoby.

X X X

MMR dostalo pokutu 150.000 korun od ÚOHS, právní služby kupovalo bez tendru

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 150.000 korun za to, že v letech 2022 a 2023 pořizovalo právní služby bez zadávacího řízení. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, ministerstvo podalo rozklad až po uplynutí zákonné lhůty. MMR uvedlo, že se s rozhodnutím úřadu neztotožňuje, ale respektuje ho. Pokutu zaplatí ve stanoveném termínu dvou měsíců.

„Ministerstvo se dopustilo přestupku podle zákona o zadávání veřejných zakázek, když od počátku roku 2022 do poloviny roku 2023 pořídilo od různých dodavatelů na tři desítky plnění spočívajících v poskytování právních služeb, které byl zadavatel povinen zadat v režimu zákona,“ uvedl ÚOHS.

Celková hodnota těchto objednávek a smluv byla vyšší než šest milionů korun. Zadavatel přitom musí u pravidelných zakázek sčítat skutečnou cenu uhrazenou za 12 měsíců. Pokud hodnota takových zakázek přesáhne dva miliony korun, musí je instituce zadávat v některém ze zadávacích řízení, která stanoví zákon.

 Ministerstvo se ale domnívá, že mezi právními službami je třeba rozlišovat jak z hlediska jejich předmětu, tak i jejich nahodilosti nebo opakovaného charakteru. „Taková plnění by pak nebylo nutné sčítat jako jednu veřejnou zakázku. V některých případech se MMR neztotožňuje ani s kvalifikací plnění jako veřejné zakázky na právní služby,“ sdělila mluvčí MMR Karolína Nová.

Pokutu úřad ministerstvu vyměřil už na konci loňského listopadu. MMR sice proti tomuto rozhodnutí podalo rozklad, ale až po uplynutí zákonné lhůty. Předseda ÚOHS jej proto v prosinci zamítl jako opožděný, rozhodnutí tak je pravomocné, ministerstvo musí pokutu zaplatit. „Navrhli jsme, aby podaný rozklad považoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za podnět k provedení přezkumného řízení,“ dodala Nová, ceskajustice.cz

X X X

FICO: SVOBODA  PŘIŠLA  Z  VÝCHODU  DO  SR,

ZVRÁCENOST  ZE  ZÁPADU

  Svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenost ze západu, řekl Fico

Nezapomínejme, že svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenosti progresivismu ze západu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico v projevu zveřejněném na Facebooku. Fico začal svoji řeč připomenutím výročí osvobození města Poprad na východě země sovětskou Rudou armádou, k jejímuž odkazu se hlásí Rusko.

Fico dále kritizoval vůdce opozice a předsedu opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečku, který podle něj neprojevuje žádný vlastní názor, ale jen bezhlavě útočí na Ficovu vládu. Opoziční politik podle něj jen „jako dobře zaplacený předčítač“ opakuje články nezávislých médií Aktuality.sk, DenníkN a Sme, které Fico označil za „protivládní a protislovenské“.

Šimečka tak při kritice Ficovy cesty do Moskvy za Vladimirem Putinem, na jehož rozkaz Rusko před téměř třemi lety rozpoutalo válku proti Ukrajině, podle Fica jen opakoval názor novinářů, že se slovenský premiér lépe cítí s diktátory, respektive se diktátorům rád klaní. Jako lživé odmítl tvrzení Šimečky a médií, že vláda připravuje půdu na vystoupení Slovenska z Evropské unie.

„Hanba na 100 let, pane Šimečko. A to se divíte, že jsme nepřišli na vámi organizovanou schůzi (slovenského parlamentu o návrhu menšinové opozice na vyslovení nedůvěry vládě),“ řekl a dodal, že vláda má důležitější práci, než poslouchat citace z médií. V úterý se opozici kvůli obstrukci koalice nepodařilo schůzi zahájit, další pokus má následovat dnes.

Fico rovněž ocenil prohlášení Evropské komise, že je připravena pokračovat v jednáních s Ukrajinou o tranzitu plynu do EU, který skončil počátkem roku kvůli vypršení dosavadní rusko-ukrajinské smlouvy a kvůli tomu, že Rusko exportem plynu částečně financuje válku proti Ukrajině.

Fico to přičetl tlaku maďarského premiéra Viktora Orbána, že jinak Maďarsko nebude souhlasit s pokračováním sankcí proti Rusku, a vlastních prohlášení, že bude vetovat další finanční pomoc Ukrajině. Slovenský premiér současně znovu kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že zastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu vážně poškozuje Slovensko a celou EU. „Nevěřím mu ani nos mezi očima, ale přinutili jsme ho alespoň změnit rétoriku,“ prohlásil.

Jako „perly“ Fico kritizoval výroky generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ohledně další podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi. „Taky se považuji za Evropana, ale ani v nejtemnějším snu neuvažuji o tom, že bychom na Slovensku měli platit za americké zbraně, kterými se Ukrajinci mlátí s Rusy.

„Pokud tu někdo v Evropě reálně ohrožuje demokracii, tak je to síť Sorosových nevládních organizací,“ dodal pak na adresu kritických vyjádření francouzského premiéra na adresu amerického miliardáře Elona Muska, kterému patří sociální síť X. Fico zmínil amerického finančníka maďarského původu George Sorose, který je setrvalým terčem Orbánovy kritiky.

Ficova prosincová schůzka s Putinem vyvolala na Slovensku manifestace za potvrzení proevropského směřování země. Demonstrace pokračovaly minulý pátek, kdy byly nejmohutnější od svého začátku. Organizátoři demonstrací ke svým původním požadavkům přidali nový, a to demisi premiéra. Tuto výzvu Fico o víkendu odmítl.

Není to poprvé, co Fico tvrdí, že svoboda přišla na Slovensko z východu. Premiérovi kritici připomínají, že v jiných východo- a středoevropských zemí bývá příchod Rudé armády vnímán kontroverzněji jako začátek sovětské nadvlády a nastolení komunistických režimů, a tedy až s jejich pádem a rozpadem východního bloku přišla skutečná svoboda.

X X X

 Bradáčová má před nástupem do nové funkce nařízenou kauzu Bereta

Na vyhlášení rozsudku ve známé kauze Bereta přišla dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová v bílém kostýmku a inertním pohledem klouzala po obžalovaných a veřejnosti. Při vyhlášení rozsudku, ve kterém soud výrazně přitvrdil nad její požadavky, nehnula ani brvou. Nyní, těsně před nástupem na post Nejvyššího státního zástupce má šanci si to u soudu ještě jednou pořádně užít. Krajský soud v Praze totiž po dlouhé době studia prvoinstančního rozsudku nařídil hlavní líčení v kauze Bereta.

O čem je kauza Bereta? Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že její podřízená z městského státního zastupitelství Dagmar Máchová, elitní protikorupční detektiv Radek Holub a celník Pavel Šíma poskytovali soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík, a v jednom případě i další bývalý policista Vladimír Zmrhal, je měli podle obžaloby předávat dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství.

Bradáčová původně navrhla čtyři roky vězení pro bývalého policistu Igora Gáboríka, pro další obžalované, pražskou žalobkyni Dagmar Máchovou, policistu Radka Holuba a celníka Pavla Šímu, žádala tříleté podmínky s odkladem na pět let. Bývalému policistovi Vladimíru Zmrhalovi státní zástupkyně navrhla peněžitý trest 100 tisíc korun.

Okresní soud Praha-východ ale návrhy trestů obžaloby výrazně pozměnil. Pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové vyměřil tři roky a čtyři měsíce nepodmíněně plus peněžitý trest 150 tisíc korun. Soukromého detektiva Igora Gáboríka pak poslal do vězení na tři roky s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc korun, přičemž mu snížil navrhovaný trest o rok, policistu Radka Holuba potrestal vězením po dobu třiceti měsíců a „peněžákem“ ve výši 150 tisíc korun. Celník Pavel Šíma si pak vyslechl trest 36 měsíců z šedesátiměsíční podmínkou, peněžitým trestem 100 tisíc korun a Vladimír Zmrhal roční podmínku a „peněžák“ 40 tisíc korun.

Součástí rozsudku je vyjma peněžitých trestů i propadnutí majetku a zákazy činnosti.

Rozsudek na doputoval na krajský odvolací soud loni v březnu, „ale s ohledem na značnou rozsáhlost spisového materiálu a zároveň nutnost vyřizování dalších věcí napadlých do senátu“ byl spis ještě v půlce loňského roku „nadále studován“.

Aktuálně tomu tak už ale není. Lenka Bradáčová se na apríla stane z rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) Nejvyšší státní zástupkyní a čirou náhodou soud nařídil líčení v kauze Bereta těsně před jejím odjezdem do Brna.

Podle mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé bylo líčení v této věci nařízeno na  bylo, na dny 20., 21. a 24. března. Na přímý dotaz, zda se tak mohlo stát po apelu Lenky Bradáčové, Černá odpovědělo stroze: „Ne.“

V kauze Bereta se odvolali všichni obžalovaní i státní zástupkyně. „Odvolání obžalovaných, ostatně stejně jako samotný rozsudek, jsou velmi obsáhlá. Stručně by se dalo shrnout, že shodně namítají, že skutkové závěry soudu prvního stupně nemají oporu v provedeném dokazování a požadují buď zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k novému projednání nebo zproštění,“ uvedl soud.

Lenka Bradáčová se odvolala jen k jednomu obžalovanému, u kterého žádá zpřísnění trestu, „a to alternativně buď nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo trestu peněžitého“.

Věc rozhoduje senát ve složení: předseda Roman Lada, Tomáš Jureček a Markéta Polanecká.

Odvolali se všichni

Rozsudek nalézacího soudu vychází z důkazů a tvrzení dnes už zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachty a obžaloby vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Obhajoba obžalovaných se do pronesené řeči v podstatě vůbec nepromítla.

Rozhodnutí provoinstančního soudu loni v dubnu v podobě dvou trestů „natvrdo“ oproti návrhu obžaloby překvapilo nejen obžalované, jejich právní zástupce, novináře i veřejnost.

Předseda senátu Michal Matouš po vynesení rozsudku obhajoval mimo jiné místně nepříslušné a účelové povolování odposlechů v Chebu, přičemž místní příslušnost při povolování odposlechů nebyla v té době judikována, ale i prohlídky auta obžalovaného soukromého detektiva Igora Gáboríka bez povolení soudu. Při ní bylo zajištěno několik jeho telefonů a policie je začala odposlouchávat.

Předseda senátu, který na začátku líčení zkonstatoval, že šlo „o prohlídku jako vyšitou“, při vynášení rozsudku prohlásil, že nešlo o soukromí podezřelého, protože Igor Gáborík v autě šeptal, vedl jednání mimo vůz a používal rušičku.

Matouš při odůvodnění rozsudku zmínil i to, že se kauza ocitla před jeho soudem, kam byla podle informací Ekonomického deníku posunuta z obav nad rozsudkem účelově posunuta, přestože spadala do gesce pražského městského soudu. Matouš uvedl, že drobná část trestné činnosti se měla odehrávat v této jurisdikci, takže je řízení před tímto soudem v pořádku.

Tři roky trvající hlavní líčení odůvodnil nepříliš zkušený soudce Michal Matouš především zátěží pandemie Covidu-19. Soudce narozený v roce 1987, působil dříve jako asistent soudce Ústavního soudu, asistent soudkyně Nejvyššího správního soudu a advokátní koncipient. Soudcem Okresního soudu Praha-východ se Matouš stal teprve v roce 2020. Předseda senátu při obsáhlém čtení dlouhého rozsudku z papíru zmiňoval také závažnost a náročnost kauzy.

„Šlo o přátelské vztahy, které pro nás překročily v rámci poskytovaných laskavostí a protislužeb hranice trestnosti. Byli zkušenými vzdělanými erudovanými profesionály ve svých funkcích, trošku nás jejich činnost zarazila,“ uvedl v odůvodnění předseda soudního senátu Michal Matouš.

„Rozsudek je opsaná obžaloba i s chybami,“ reagovala na verdikt Dagmar Máchová s tím, že od údajného spáchání uplynulo deset let.

Pražská vrchní státní zástupkyně (VSZ) Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali někdejšímu detektivovi – soukromému detektivovi – Igoru Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík, a v jednom případě i Zmrhal, je měli podle obžaloby předávat dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství.

„Co se týká pana obžalovaného Gáboríka, je základní přitěžující okolností soustavnost páchání trestných činů, mnohost těchto trestných činů. V podstatě on je v pozici iniciátora jednání, u něhož se sbíhaly informace, které získával neoprávněně z trestních řízení od různých složek veřejné moci,“ řekla ve své závěrečné řeči Lenka Bradáčová.

Tu přednášela přibližně čtyři hodiny, podrobně se věnovala jednotlivým skutkům a tomu, jak se obžalovaní při hlavním líčení hájili. Gáborík, který v minulosti pracoval jako policista a pohyboval se v bezpečnostní komunitě, podle Bradáčové musel vědět, že pokud obžalovaní jeho žádostem o informace vyhoví, poruší tím svou povinnost. Všichni obžalovaní si pak podle Bradáčové byli vědomi toho, že jednají protiprávně. Jejich vinu podle Bradáčové prokazují nejen odposlechy, ale i výpovědi svědků a další důkazy.

Jak to, že tady není?

Ekonomický deník už zmínil i závěrečné řeči obžalovaných Igora Gáboríka nejprve udivila nepřítomnost Lenky Bradáčové při pronášení závěrečných řečí obžalovaných.

„Je škoda, že neslyšela to, co tu zaznělo a zaznívá, snad to je neprofesionální či neslušné, snad i zbabělé. Samozřejmě si o tom mohu myslet, co chci, někdo, kdo by důkladně nastudoval její obžalobu, spisový materiál a sledoval průběh zde u vašeho soudu, slyšel všechny argumenty obžalovaných a jejich advokátů, by mohl říci, že se ani nediví, že tu není,“ začal Igor Gáborík.

Kauza Bereta byla v médiích vždy prezentována jako obrovský zločin, který je zadokumentovaný roky sledování a odposlechů. Tomu však podle Gáboríka neodpovídala ani dvousetstranná obžaloba ani desítky tisíc stran spisu.

„V rámci mnoha dní v hlavním líčení jste sami viděli a slyšeli, že nejde o žádné zločinné spiknutí, ale jen o domněnku obžaloby, o umělý závěr paní státní zástupkyně, postavený na fragmentech telefonních odposlechů a rozhovorů a jejich fabulací,“ prohlásil Gáborík.

„Zvrácená snaha vedená až chorobnou touhou za každou cenu na nás najít něco trestného, je patrná od samého počátku prověřování – vyšetřování. Výmysly, úpravy skutečností a pozměňování výpovědí se staly pro policii a státní zástupkyni Bradáčovou samozřejmou praxí. Toto všechno nakonec kulminuje i v závěrečné řeči paní Bradáčové. Položme protokoly z hlavních líčení, výslechy, nahrávky z odposlechů proti jejím tvrzením a uvidíme to zcela jasně. Uvedu pár příkladů z její přednesené řeči. Paní Bradáčová jde i tak daleko, že mezi svědky mé údajné trestné činnosti řadí i pana Salamánka a pana Hercíka, mé společníky, kteří hned na počátku odmítli vypovídat, ani později nikdy nevypovídali. Z pana Szaba, zástupce PMI, udělala spojku mezi pachateli trestné činnosti (myšleno mě a Pavla Šímu). Pokyn vrchního státního zástupce pana Havla z roku 2016 u případu Českých drah schválně nahrazuje jeho pokynem z roku 2017. Můj rozhovor s Pavlem Šímou o způsobu zpracování tabáku vykazuje jako únik informací. Soukromí v mém autě neguje používáním rušičky. Vzpomeňme si, kolikrát bylo slyšet rušičku v mém autě při přehrávání hodin odposlechů – možná jednou na krátkou chvíli, vícekrát určitě ne,“ uvedl dále soukromý detektiv.

Soukromý detektiv Igor Gáborík (vpravo) hovoří se spoluobžalovanými a právníky těsně před vynesením rozsudku. Foto: Jan Hrbáček

Nepřístupný vyloučený spis

Gáborík soudu sdělil, že nikdy nikoho nenaváděl k trestné činnosti a trestnou činnost nepáchal. Nastínil také, že soud nepřistoupil na žádost obžalovaných na vydání minimálně jednoho vyloučeného spisu ke kauze Bereta. Ten by mohl obsahovat i informace použitelné pro obhajobu, ale pro obžalované je nedostupný. Podle neoficiálních informací z bezpečnostních kruhů má být prošpikována dalšími odposlechy a sledováním. Mimo jiné v něm vyšetřovatelé podle kuloárních informací mířili i na některé pražské soudce.

„Navíc spis, respektive celé řízení, se jeví jako zpravodajské. Kdybychom měli k dispozici vyloučenou část tohoto už tak rozsáhlého spisu, přesvědčili bychom se o tom. Nejen že bychom se dostali k dalším důkazům o naší nevině, ale jasně bychom viděli, na jakou skupinu osob masivní nasazení operativních prostředků cílilo. Už jsem o tom hovořil ve svých výsleších u policie a také u tohoto soudu. Vybraní policisté a špičky VSZ monitorovaly v rámci tohoto prověřování významné osoby z politiky, advokacie a soudu, a také podnikatele a policisty. O tom vlastně podle mého přesvědčení celý případ je. My jsme byli pouze zástěrka a krytí. Odstavení JUDr. Máchové od vyšetřování Sittů kamarády a vyšetřovateli naší kauzy v jedné osobě a jejich společná snaha se žalobci udržet Sittu ml. v pozici svědka ve věhlasném případu VSZ se zde jeví velmi reálně. Absence vyloučeného spisu v tomto řízení u vašeho soudu vnímám jako velkou výhodu pro orgány činné v trestním řízení a žalobkyni. Nám všem obžalovaným byl upřen prostor pro naši obhajobu a byli jsme tak zkráceni na našich právech. Stejně tak vnímám odmítnutí provedení výslechů svědků Mgr. Michala (advokát lobbisty Ivo Rittiga – pozn. red.) a MUDr. Dbalého (exředitel nemocnice Na Homolce – pozn. red.) u tohoto soudu, o jejichž odposlech a deník se žalobkyně opírá ve své obžalobě a závěrečné řeči. Soud provedl dokonce i důkaz pouze deníkem MUDr. Dbalého,“ upozornil Gáborík.

Soukromý detektiv dodal, že spoluobžalované Holuba ani Máchovou nikdy k ničemu nenaváděl a žádné informace od nich nevyzvídal.

„To je naprostý nesmysl a ničím nepodložené tvrzení obžaloby, o čemž jste se sami v hlavním líčení přesvědčili. Nic takového tady nezaznělo, a to ani přes roky odposlouchávání a sledování. Ve zbytku odkazuji na závěrečné řeči všech obžalovaných a jejich advokátů, zejména mého obhájce. Žádám, abych byl zproštěn obžaloby,“ uzavřel Igor Gáborík svou závěrečnou řeč.

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová se před průběhem líčení nechtěla ke kauze Bereta vyjadřovat. Foto: Jan Hrbáček

Nemá dostatek důkazů, uvádí nepravdy, není nestranná

„Doufala jsem, že pro provedeném dokazování u hlavního líčení bude závěrečný návrh státní zástupkyně její sebereflexí, kdy uzná, že řízení provázela pochybení a že uzná, že pro obvinění vznesená v obžalobě nemá dostatek důkazů… …Státní zástupkyně zašla ještě dál a ve své závěrečné řeči uvedla i nepravdivé skutečnosti. Potvrdila tak naše přesvědčení, že nebyla a není nestranná, a že je navíc vůči nám osobně zaujatá,“ začala svou řeč státní zástupkyně Dagmar Máchová. A tyto nepravdy z úst Bradáčové rozvedla ve své řeči konkrétně a obsáhle.

Návrh čtyřletého trestu u Gáboríka je podle Máchové naprosto nepřiměřený, ačkoliv je v sazbě 1 rok až 6 let, Bradáčová mu navrhla nepodmíněný trest blíže horní sazby.

„Nevzala v úvahu, že první skutek měl být spáchán přesně před 10 lety. Máchové, Šímovi, Holubovi navrhla zákaz činnosti ve složkách, které vůbec nepřipouštějí pro výkon pravomoci pravomocné odsouzení. Máchové a Zmrhalovi navrhla peněžité tresty, ačkoliv u Zmrhala jde o důchodce, u Máchové v případě odsouzení rovněž,“ pozastavila se žalobkyně Máchová.

Provedenými důkazy v tomto trestním řízení se podle Máchové závěry obžaloby nepotvrdily.

„Některé jsou zcela nepravdivé, o některých přetrvávají pochybnosti a některé by mohly mít sotva dopad i v kárném provinění. K žádné trestné činnosti u nikoho z obžalovaných nedošlo, naopak ze způsobu vedení přípravného řízení vyplývá podezření, že bylo nedůvodné a nezákonné,“ vytkla policii a obžalobě Máchová.

Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Útok žháře ve Zlíně: Do baru vhodil neznámý předmět. Začalo hořet, jeden člověk se zranil

V baru ve Zlíně hořelo, když tam někdo hodil neznámý předmět

Do baru na autobusovém nádraží ve Zlíně v úterý před 17:00 vhodil pachatel nezjištěný předmět, který způsobil požár. Při tom se jeden člověk zranil. Policie to oznámila na síti X. Mluvčí krajské zdravotnické záchranné služby Gabriela Netopilová Sluštíková řekla, že zraněný utrpěl popáleniny druhého stupně a záchranáři ho převezli do nemocnice. Pacienta čeká operační zákrok, řekl mluvčí FN Brno Pavel Žára. Po pachateli nyní policisté pátrají. Podle hasičů jsou příčina vzniku požáru i výše škod neznámé.

„Na místě stále operují hasiči i policejní vyšetřovatelé, kteří vstoupili dovnitř baru. Kdo incident spáchal, zatím není jasné. Podle policejní mluvčí je pachatel stále na útěku a intenzivně po něm pátrá několik desítek policistů,“ popsal z místa reportér CNN Prima NEWS Robert Héč.

 „Jeden člověk byl popálený, do péče si jej převzala posádka zdravotnické záchranné služby,“ uvedli na Facebooku krajští hasiči. „Pacient utrpěl popáleniny druhého stupně na hlavě a krku. Byl při vědomí. Podali jsme mu kyslíkovou terapii, ošetřili jsme ho a zajistili,“ řekla mluvčí záchranné služby. Zraněného poté sanitka převezla na urgentní příjem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Následně jej přijalo popáleninové centrum brněnské Fakultní nemocnice. „Je u nás na jednotce intenzivní péče Kliniky popálenin a plastické chirurgie a čeká ho operační zákrok,“ sdělil mluvčí nemocnice Žára.

Podle informací CNN Prima NEWS je zraněný provozovatelem baru, neměl by však být v ohrožení života. V době incidentu mělo být uvnitř podniku asi šest lidí.

V době příjezdu hasičů už byli všichni lidé venku a hasiči požár rychle zlikvidovali. Poté prozkoumali objekt, jestli se v něm ještě někdo nenachází. „Během krátké chvíle jsme měli požár pod kontrolou a velitel zásahu vyhlásil lokalizaci. Následně rozebírali konstrukce objektu a dohašovali skrytá ohniska,“ sdělili hasiči. Bar nevyhořel, autobusové nádraží je otevřené a provoz autobusů požár neovlivnil.

Rozsáhlý požár letos zničil restauraci U Kojota v Mostě. Hořet začalo v noci ze soboty na neděli 12. ledna a požár si vyžádal sedm lidských životů a několik těžce zraněných, kteří stále zůstávají v nemocnici. Požár způsobilo převržené mobilní topidlo.

Před rokem hořelo v baru Black Panther nedaleko vlakového nádraží v Liberci. Požár, při kterém se zranilo 15 lidí, založil Kamil Petr – soud mu za to loni v listopadu uložil 18 let vězení. Motivem jeho činu byla snaha získat zpět 500 korun za to, že ho jeden z hostů podvedl, když mu místo pervitinu prodal bílý prášek. Bar neměl ve svém okolí dobrou pověst, chodili do něj i narkomani či bezdomovci.

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.