Napětí v postsovětském prostoru roste, hrozí tři ozbrojené konflikty. Rusko v posledních dnech čelí drtivému ukrajinskému protiútoku na východní i jižní frontě. Mezitím roste ale také napětí v jižní části postsovětského prostoru, kde se otevírají staré historické rány. Gruzie debatuje o referendu, zda má vstoupit do války proti Rusku.

Opět se rozhořely spory mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Naposledy vypukly také přestřelky na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Logicky se tak nabízí otázka, do jaké míry ztratila Ruská federace vlivem vojenských neúspěchů na Ukrajině svůj vliv v okolních zemích.

Ukrajinské síly od začátku září dobyly podle prezidenta Volodymyra Zelenského zpět území větší než 8 000 kilometrů čtverečních. O totálním selhání ruské invaze na Ukrajinu čím dál častěji referují západní analytici, ale i ruští představitelé, kteří byli 

Že Rusko v posledních dnech či týdnech výrazně ztratilo svůj vliv a prestiž, může ukazovat i současná situace v dalších postsovětských zemích. Jedna z gruzínských vládních stran v úterý přislíbila uspořádat referendum o tom, zda má země vstoupit do války proti Rusku, a otevřít tak jakousi druhou frontu. Ve středu na to upozornil ruský deník Kommersant.

„Ať lidé rozhodnou o tom, zda chtějí v Gruzii otevřít druhou frontu proti Rusku. Úřady budou jednat v souladu s přáním lidu,“ prohlásil šéf strany Gruzínský sen Irakli Kobachidze.

Smyslem referenda je podle něj získat odpověď od gruzínských občanů, zda „souhlasí s prohlášeními ukrajinských politiků o nutnosti zapojit Gruzii do války, nebo jestli jsou zastánci postoje úřadů své země“. Samotný Kobachidze a jeho strana totiž další válečný konflikt s Ruskem nechtějí riskovat.

Gruzie s Ruskem válčila už v roce 2008. Okolnosti vzniku konfliktu v lecčem připomínaly současnou válku na Ukrajině. Předmětem sporu v tomto případě byly gruzínské autonomní republiky Jižní Osetie a Abcházie. Obě sporná území si Rusko dlouhodobě nárokuje, přičemž argumentuje stejným způsobem jako v případě samozvané Doněcké či Luhanské lidové republiky na Ukrajině.

Konflikt mezi gruzínskými armádními silami a jihoosetskými jednotkami nakonec vyústil v ruskou invazi do Gruzie. Rusové dodnes Jižní Osetii i Abcházii okupují. Ukrajinští představitelé Gruzii vybízejí k tomu, aby nyní využila vojensky oslabeného Ruska a podnikla konkrétní kroky k osvobození Abcházie i Jižní Osetie.

Využil Ázerbájdžán spícího ruského medvěda?

Ztráta ruského vlivu by mohla souviset i s obnovením bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Ostré střety mezi oběma zeměmi propukly v noci na úterý. Arménie ve středu aktualizovala počet svých padlých vojáků na 105, Ázerbájdžán zatím informoval o 50 mrtvých armádních příslušnících.

Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. O rozsáhlém ostřelování svého území však první informovala Arménie. Hlavním předmětem desítky let trvajícího napětí a několika válek mezi oběma státy je sporné území Náhorní Karabach. Současné boje se však odehrávají i v dalších oblastech.

 Poslední rozsáhlejší konflikt v Náhorním Karabachu skončil na podzim roku 2020, kdy Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly dohodu o příměří. De facto nezávislá Republika Arcach podporovaná Arménií (částečně i Ruskem), válku prohrála.

 Ázerbájdžán (podporovaný Tureckem) tak mohl obsadit několik arcašských měst a mnoho vesnic na jihu a severu země. Kolem 70 tisíc Arménů tehdy muselo opustit své domovy. Mnoho z nich po sobě nechtělo Ázerbájdžáncům nic nechat, a tak svá obydlí zapálili. I když Arménie válku prohrála, díky Rusku si tehdy udržela kontrolu alespoň nad částí zmíněné enklávy v ázerbájdžánském území.

Arménsko-ázerbájdžánské spory sahají do sovětských dob. Ázerbájdžán vyhlásil 30. srpna 1991 nezávislost na rozpadajícím se SSSR. Arméni z Náhorního Karabachu však nechtěli být součástí nového státu, a tak vyhlásili vlastní nezávislost. V následující válce, která skončila v roce 1994, vyhráli Arméni s podporou Rusů.

I když nyní nelze s naprostou jistotou říct, kdo aktuální boje vyprovokoval, někteří západní politici viní Ázerbájdžán. Ten teoreticky mohl využít zaneprázdněnosti Ruska, a pokusit se tak vojenskou cestou získat ještě větší kus Náhorního Karabachu. Už v pátek by měl o nejnovější eskalaci arménsko-ázerbájdžánského konfliktu jednat ruský prezident Vladimir Putin se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Sporná hranice mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem

Další konflikt vypukl v noci na středu na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní. Ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.

K podobným přestřelkám mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem dochází poměrně často. Zatím poslední výraznější konflikt propukl v dubnu, vyžádal si šest mrtvých a desítky zraněných. Oba státy vidí problém ve společné hranici (dlouhé přes 980 kilometrů), její přesnou polohu vnímají odlišně.

Oba státy jsou paradoxně strategickými spojenci Ruska. Právě Moskva se v minulosti konflikty na zmíněné hranici snažila uklidňovat a přivést obě strany k dohodě. Vzhledem k situaci na Ukrajině je však možné, že Kreml nyní na řešení kyrgyzsko-tádžických sporů nemá mnoho času.

X X X

Žádný ústup, ale rafinovaná taktika, káže Kadyrov „gaučovým ignorantům“

Proruský vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov prohlásil, že informace o ústupu ruských sil v Charkovské oblasti jsou jen „falešnými zprávami a západní provokací“. Jedná se prý pouze o dobře promyšlenou strategii, která nemusí být na první pohled zřejmá. Lidé by se tak „neměli nechat oklamat“, Rusové na ústupu nejsou, tvrdí.

Kadyrov přitom krátce po zveřejnění ruského debaklu o víkendu ještě ostře kritizoval ruské vojenské velení. Pak ale změnil zřejmě názor.

„Přišel jsem uklidnit ty nejnepokojnější a nejskeptičtější jedince. V rámci speciální vojenské operace neustupujeme z žádné části fronty. Všechno to jsou falešné zprávy a západní provokace. Nenechte se jimi oklamat,“ prohlásil Kadyrov na Telegramu.

„Naši generálové, kteří vystudovali vojenské akademie, znají jemnosti vedení války a nechávají protivníka dělat to, co je pro nás výhodné. Abychom zničili nepřátelské jednotky, musíme používat různé techniky: rozptýlit jejich síly po celé frontové linii, odlákat je, obklíčit je, donutit je jít na bojiště nebo je vlákat do pasti. Velení armády všechny tyto metody mistrně kombinuje,“ uvedl Kadyrov.

 „Nemůžeme si dovolit bez rozdílu střílet do každého, včetně civilistů, jen abychom uspokojili manické touhy gaučových ignorantů. Rusko se v této speciální operaci snaží minimalizovat lidské oběti. Nacističtí banderovci si to ale mohou dovolit do té míry, že střílejí do vlastních. Proto ty rozdíly v taktice,“ tvrdil dále čečenský vůdce.

„Kdyby to bylo jen na mně, vyhlásil bych stanné právo v celé zemi a použil bych jakékoli zbraně, protože dnes jsme ve válce s celým blokem NATO,“ doplnil.

V době kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu potvrdil, že ukrajinské síly dobyly zpět strategické město Izjum a dosáhli tak převratného úspěchu na Charkovské frontě, Kadyrov doslova soptil.

„Udělali chyby a myslím, že z toho vyvodí nutné závěry,“ reagoval Kadyrov rovněž ve zvukovém vzkazu, který zveřejnil na Telegramu.

„Pokud dnes nebo zítra nedojde ke změně strategie, budu nucen promluvit s vedením ministerstva obrany a vedením země a vysvětlit jim skutečnou situaci na místě. Je to velmi zajímavá situace. Řekl bych, že je to zarážející,“ dodal bývalý povstalec, který se stal spojencem Kremlu a vládne v Čečensku tvrdou rukou už od roku 2007.

X X X

‚Krasnohorivka nebude existovat.‘ Rusko na Ukrajině útočí na civilní cíle jako chrámy nebo modlitebny

Jedním z útočišť lidí na Ukrajině jsou kostely, chrámy nebo modlitebny. Před ruskými raketami se v nich schovávají spíš intuitivně, protože ani církevní budovy nejsou vůči válce imunní.

Teď někam letí minometný granát. Za těchto hrozivých zvuků mě provází protestanskou modlitebnou v Krasnohorivce paní Taťána, která se o svatostánek stará se svou kamarádkou. Byl zde velký sál, který čekala oprava. V horním patře byla ubytovna, pokoj pro děti, záchod. Vše bylo vybavené.

Jak říká paní Taťána, býval to takový dům kultury, který koupila církev a chystala se ho opravit. Po bombardování začalo místo hořet, včetně dřevěné střechy. Požárníci a hasiči nestačili přijet včas, takže to všechno shořelo.

A znovu nešlo o žádný vojenský cíl. Sem se lidé přicházeli modlit.

‚Modlení asi pomohlo‘

Ženy v Krasnohorivce v Doněcké oblasti zůstávají, ačkoliv by se mohly evakuovat do bezpečí. Ony ale slouží svatostánku. Říkají, že dokud přichází lidé, tak tu musí být také. V neděli modlitebnu navštívilo tolik lidí, že nestačily židle. Obvykle bývá šedesát, ale přišlo 150.

Syn paní Taťány zažil začátek války v městečku Buča u Kyjeva. „Skončili ve sklepě, už neměli vodu ani elektřinu. 23. února je měl vyzvednout jejich kamarád, ale uvízl tam taky. Zůstávali tam, dokud měli nějaké potraviny, ale pak se odtud pokoušeli utéct. Rusové je nepouštěli a my jsme se za ně modlili. To asi pomohlo. Pět hodin s nimi syn vyjednával, za ostřelování, u tanků, před samopaly, a prosil Rusy, ať je nechají odjet. Kolonu aut před nimi rozstříleli, ale je nakonec pustili,“ popisuje Taťána.

 V Krasnohorivce zůstalo málo lidí. Občas projede jen nějaké auto. Kdo by také v tomto žil. Během dne se za minutu ozývá několik detonací a v noci to bývá i horší. Svědčí to o prudkých bojích na linii mezi separatisty podporovanými ruskou armádou a ukrajinskými silami.

Pro vodu si do církevního centra přišel pan Žeňa Žeka. Jak sám říká, elektřina tu není už dva měsíce. Všechny výbuchy přichází ze sousední Marjinky.

„Marinka už dávno neexistuje, stejně jako naše Krasnohorivka nebude existovat. Bydlel jsem kousek odtud na předměstí, ale to už se nedalo vydržet, tak jsme se přestěhovali sem. Mám otce 86 let. On už žádnou evakuaci nechce. Já se o něj musím starat, tak tu se ženou zůstáváme. A všechno je v rukách božích,“ říká Žeňa.

O přivyknutí si na život mezi výbuchy svědčí i černý kocour, který se jmenuje Schwarz. Několik minut mě následuje. Chce být mezi lidmi.

X X X

LEYENOVÁ  PODPORUJE  NIČENÍ  A  ZABÍJENÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ,  MÍSTO  JEDNÁNÍ  S  RUSKEM  A  NĚMECKEM,  SCHOLZEM,  O  KONCI  BOJŮ.  SNAŽIL  SE  O  TO  UŽ  I  PAPEŽ  A  IZRAEL.

ZELENSKYJ  SVÉHO  VYJEDNÁVAČE  O  MÍRU  ODSTRANIL,  ZEMŘEL.  DOSTAL  K  TOMU  POKYN  Z  USA? TEĎ  ZATAHUJE  DO  SPOLUPRÁCE  I  MANŽELKU  ZELENSKÉHO,  PROTOŽE  SE  ZELENSKÝM  ŽÁDNÝ  SVĚTOVÝ  POLITIK  NEBUDE  JEDNAT.

EU bude Ukrajině dál pomáhat v obraně proti Rusku, řekla von der Leyenová. Se Zelenskou vyráží do Kyjeva

Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v její obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku. V tradičním poselství o stavu EU to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která si jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní vyrazí do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

 Unijní exekutiva bude mimo jiné podle své šéfky pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (necelých 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie, prohlásila.

„Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina,“ řekla von der Leyenová s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu a aktuální protiofenzivu. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná unií nakonec zvítězí.

X X X

KANDIDÁTI  SPD  OHROŽENI  SMRTÍ,  KONKURENCE  JE  CHCE  POPRAVIT

Profil kandidátky za SPD hrozí lidem popravou. Zneužili ji, tvrdí Okamura

„Neboj ty děvko, celou tvou rodinu popravíme před tebou a pak tebe,“ stojí v jedné z mnoha zpráv, které lidem chodí z internetového účtu Světlany Ekateriny Tomaštik, kandidátky za SPD s podporou Trikolory v Pardubicích. Šéf SPD Tomio Okamura tvrdí, že její jméno zneužila politická konkurence. Žena na Facebooku, kde si založila účet ve středu odpoledne, napsala, že věc řeší policie. Profil však po několika desítkách minut zase zmizel.

Světlana Ekaterina Tomaštik je na 31. místě magistrátní kandidátky, jak upozornil web Manipulátoři.cz. Pardubice jsou však ve volbách rozděleny i na městské části. V městské části Pardubice II. známé jako Polabiny je Tomaštik na kandidátce SPD s podporou Trikolory.

Původní profil, který šířil prokremelské lži a ze kterého odcházely výhružné zprávy, již není na sociální síti dostupný. Lidé, kteří z něj však zprávy dostali, na internetu nasdíleli jejich originální znění.

„Neboj ty děvko, celou tvou rodinu popravíme před tebou a pak tebe. Bude sranda ty stará kur*o tlustá. Jsi na seznamu a každý den se někdo vyřeší. Kopej si hrob. A tvá zemička, co nemá ani populaci Moskvy, není vidět ani na mapě, tak bude brzo vymazaná…. tentokrát vás vyřešíme pořádně. Jste jen pár nevzdělaných, retardovaných, zaostalých hov*n,“,“ napsala 21. srpna ženě, která poslala 1968 korun do sbírky pro Ukrajinu.

Výhružná zpráva kandidátky za SPD v Pardubicích.

To však není jediná zpráva, kterou Ekaterina Tomaštik někomu měla poslat. „Nazdar ty retarde. Ráda ti oznamuji, že si vyhrál balíček usrajina, v blízké době tě navštíví moji lidé. To teprve poznáš co podporuješ. Zažiješ mejdan očima Rusů… Nápravu chyby přírody beru velmi vážně,“ psala lidem na konci března.

Podle webu Manipulátoři.cz zprávu dostali lidé, kteří podporovali Ukrajinu. V polovině léta k tomu přidala urážení České republiky.

„Lidé mi začali posílat výhružné zprávy“

Redakce iDNES.cz oslovila šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru, zda bude Ekaterina Tomaštik vyřazena z kandidátky. Ten však pro iDNES.cz zdůraznil, že žena není členem SPD a její jméno bylo pouze využito.

„Zřejmě někdo, kdo viděl její jméno, jej zneužil na nějaký profil a šíří tyhle věci. Je to nahlášené na policii. Vyžádal jsem si, aby dala na svůj Facebook své vyjádření,“ řekl pro iDNES.cz šéf hnutí.

Ekaterina Tomaštik na Facebooku na profilu, který vznikl dneska (ve středu 14. září 2022 pozn. red.) napsala: „Tímto bych se chtěla veřejně distancovala od těch lží a pomluv, které poslední dny obletěly internet. Tyto zprávy jsem já nepsala, šlo o falešné profily s mým jménem a fotografiemi, které byly odcizené z mého profilu. Tato situace se opakovala od února, kdy se objevil profil, na kterém se objevovaly příspěvky, odeslané zprávy,“ stojí ve vyjádření Ekateriny Tomaštik.

Vyjádření na profilu, který vznikl ve středu.

Profil, na kterém dané vyjádření stojí, však po několika desítkách minut zase zmizel. Zároveň nevysvětlil rozpor – jak z něj mohl někdo ukrást fotografii, když dodnes neexistoval?

Policie přijala oznámení kvůli vyhrožování

Policejní mluvčí Markéta Janovská pro iDNES.cz uvedla: „Za policii Pardubického kraje mohu potvrdit pouze to, že jsme přijali několik oznámení, že ze sociálních sítích jedné z kandidátek politické strany jsou šířeny nenávistné komentáře nebo je vyhrožováno jiným osobám.“

Profil údajné Ekateriny Tomaštik je však dostupný na sociální síti VKontakte, což je ruská sociální síť podobná Facebooku. Právě tady má žena účet se stejnou fotografií, kterou měla na profilu, kde vydala prohlášení k celému případu.

Rovněž na ruské sociální síti uvádí, že jí Facebook zablokoval účet, ze kterého odešly výhrůžky lidem o popravě. Snímky o zablokování doprovodila označením „Fashistbook“.

Profil na ruské sociální síti.

Ekaterina Tomaštik není první z SPD, která šíří proruské lži. V pondělí se bruntálský zastupitel za SPD u Okresního soudu v Bruntále přiznal k šíření výroků schvalujících ruskou invazi na Ukrajině. Na sociálních sítích psal, že Rusko odzbrojí „ukrofašisty“ a že by mělo na Ukrajinu shodit vodíkovou bombu. Dostal za to peněžitý trest, zaplatit má 45 tisíc korun.

Právě šíření ruského vlivu v Česku pomáhali lídři hnutí SPD. Vyplývá to z analýzy Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Předseda hnutí Tomio Okamura je navíc podle analýzy spolu s místopředsedou hnutí Radimem Fialou a bývalým předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem šiřitelem čínského vlivu v Česku.

X X X

Vládní pomoc firmám? Energetická poprava českého průmyslu, míní Kolovratník

Vláda představila pomoc pro velkoodběratele elektřiny a plynu. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) ji v pořadu 360° na CNN Prima NEWS označil za energetickou popravu českého průmyslu. Reakce firem bude podle něj velmi ostrá. Kritizoval také působení ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN).

Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Pro program je v rozpočtu vyčleněno 30 miliard korun, dosáhnout na něj má asi osm tisíc firem. „To, co vláda představila, jako opozice považujeme za energetickou popravu českého průmyslu v přímém přenosu,“ sdělil Kolovratník.

 Další host pořadu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák vládní pomoc firmám ocenil a doufá, že by ji společnosti mohly obdržet do konce letošního roku. „Je to pouze dočasný krizový rámec. Příští rok bude nutné prodloužení,“ řekl na CNN Prima NEWS Hanák. „Chci upozornit, že jsme již v červnu žádali vládu, aby do svých opatření zařadila i firmy. Dnešní rozhodnutí je doplněk, který jsme očekávali, protože jsme na něm spolupracovali,“ dodal Hanák.

Kolovratník Hanáka nazval alibistou, který nebojuje za český průmysl. „Mohu se jen domnívat, že se chce vládě zalíbit a že si ji příliš nechce nahněvat. Já být zástupcem velké firmy, budu volat po tom, aby rezignoval,“ pronesl Kolovratník. „Z informací, které máme, vyplývá, že opatření nepomůže českým firmám. Vláda bohužel s různými čísly o zastropování přichází velmi pozdě. Navíc se liší od čísel z Evropské unie,“ pokračoval zástupce ANO. Kritizoval, že nejsou stanoveny jasné podmínky, podle kterých budou firmy s právem na podporu vybírány. „Proč jich bude zrovna osm tisíc? Bude to prostor pro korupci? Program má extrémní rizika. Nejistota, to si myslíme, že je největší problém,“ varoval Kolovratník.

Místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Lacina se vůči kritice ohradil. „Požádal bych opozici o míru zdrženlivosti. Situace je turbulentní. Vláda začala v posledních týdnech reagovat velmi dobře. Ministru Síkelovi se podařilo svolat radu ministrů EU a uvést věci do pohybu, což poté srazilo ceny na burzách,“ uvedl Lacina. Kolovratník přesto očekává, že firmy budou proti způsobu vládní pomoci protestovat. „Jsem přesvědčen, že reakce společnosti, firem a průmyslu bude velmi ostrá,“ dodal.

Nejisté signály

Možnost přihlásit se ke kompenzování by pro firmy měla vzniknout od 1. 11. „Bude velmi důležité, aby ministerstvo průmyslu a obchodu vyčlenilo dostatek zaměstnanců, aby se žádosti stihly co nejdříve zpracovat,“ zdůraznil Lacina. Zároveň připomněl, že během pandemie koronaviru to tehdejší vládě Andreje Babiše trvalo výrazně déle. „Předpokládám, že ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením skutečně schopného ministra, kterým je Jozef Síkela, bude velmi důsledné a schopné žádosti vypořádat,“ dodal Lacina.

Místopředseda sněmovního hospodářského výboru tomu ale nevěří. „Chápu, že kolega Lacina brání svého ministra, ale řadu opatření si pod sebe musel převzít premiér a lidé z ODS. Jednoznačně tedy ministru Síkelovi za STAN prostě nevěří, nenechali ho to zpracovat a dělalo se to na Úřadě vlády, jsou to nejisté signály,“ uzavřel Kolovratník.

X X X

Pečivo nezlevní ani po zastropování cen energií. Pekaři dohánějí ztráty z předchozí doby

Potraviny by mohly přestat zdražovat. Myslí si to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Pomoct by prý mohly vládní kroky proti drahým energiím. Rohlík ale podle pekařů stejně levnější nebude, spíš naopak. Potřebují prý dohnat ztrátu z přechozích měsíců.

Optimismus je vlastnost, která se nedá upřít ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi. „Když se nám podaří zastropovat ceny elektřiny a plynu, tak to potravinářům velice pomůže udržet ceny a naopak tlačit je směřem dolů,“ řekl Nekula.

Lidé jsou ale vůči zlevňování potravin spíše skeptičtí. „Tady v tom státě? No, to teda těžko. Tady půjdu akorát já do kolen, ale ne ceny,“ řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Toho se já už asi nedožiju,“ dodal další. „Tak já jsem optimista a určitě ještě někdy půjdou ceny dolů,“ doufá další dotazovaný.

Takové vyhlídky ale nevládnou mezi potravináři a zemědělci. Těm se totiž zvýšily i jiné náklady než ty na energie. „Jsou tady další vstupy, které jsou několikanásobně vyšší, než byly před rokem. Třeba minerální hnojiva, tam se dokonce mluví o pětinásobku,“ podotkl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Pokud se vládě nepodaří najít řešení, jak potravinářům kompenzovat zvýšené ceny v zemědělství, ke stabilizaci cen potravin určitě nedojde. Ministr zemědělství také věří, že se na stejné úrovni udrží ceny pečiva. Jenže s ministrem nesouhlasí Svaz pekařů. Podle nich cena obyčejného rohlíku v supermarketech už brzy přesáhne hranici tří korun. „Pokud dojde ke zmražení nárůstu cen pšenice a energií, tak pekaři musí dohnat ztrátu z předchozích měsíců, protože pod tlakem obchodních řetězců nebyli schopni cenu zvednout natolik, aby to pokrylo navýšení nákladů,“ sdělil výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Bohumil Hlavatý.

Zvyšující se náklady mají podle dat Svazu pekařů první oběti. Letos prý zavřelo už pět procent českých pekáren.

X X X

Z Bruselu do Česka nedohlédnou. Vraťme ČEZ do státních rukou, vyzval Fiala z SPD

Podle poslance a místopředsedy hnutí SPD Radima Fialy je nutné vrátit ČEZ do státních rukou. Řekl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Zároveň sdělil, že z Bruselu do Česka nedohlédnou, proto je zastáncem řešení energetické krize na národní úrovni.

„Nestane se hned, abychom ČEZ vrátili do státních rukou. Nebude to za deset dní, týden či měsíc. Do budoucna to však je nutné. Jestli chceme stavět další jaderné elektrárny, tak je nejde stavět s minoritními vlastníky, kteří nechtějí investovat, ale požadují zisk,“ podotkl.

 Vyjádřil se i k evropskému a národnímu řešení energetické krize. „Česká vláda má blíže k lidem, kterým chce pomoci. Ví, komu adresně pomáhat – jakým občanům, domácnostem či firmám. Obávám se, že z Bruselu k nám nedohlédnou tak přesně jako naše vláda,“ dodal.

X X X

EU omezí nadměrné zisky výrobců energií. Státy získají 140 miliard eur, uvedla Leyenová

Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, z jejíhož prodeje mají výrobci nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Unijní exekutiva podle von der Leyenové také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.

Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK podle dosud neoficiálních informací uniklých do médií stanovit nejvyšší prodejní cenu elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškerý zisk nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření.

 Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv.

Von der Leyenová zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.

Trh s energiemi nefunguje

„Raději plyn spálí, než by ho dodávali… Tenhle trh už nefunguje,“ prohlásila ve středu šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.

Vedle těch zmíněných chce komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh. EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je podle ní zastaralý.

K těm dlouhodobým bude patřit snaha o oddělení ceny plynu a elektřiny, na jejíž zdražení má v současnosti právě plyn klíčový vliv. „Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou,“ slíbila von der Leyenová. Lidé i firmy by podle ní měli více těžit z nízkých výrobních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, do nichž se EU chystá dále investovat a snižovat podíl plynu na její výrobě.

X X X

POLICISTÉ  VYMYSLELI  PŘÍBĚH  PROTI  BABIŠOVI  A  ČAPÍMU  HNÍZDU

Policie vymyslela příběh, který se nestal, řekl Faltýnek o Čapím hnízdě

U Městského soudu v Praze skončil třetí den jednání kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Soud odpoledne povolal exšéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Obžalovanému bývalému premiérovi Andreji Babišovi se podle něj nevyplatilo páchat podvod kvůli dotaci, která představovala pět procent z celkové investice. Případ byl podle něj uměle vytvořen s cílem odstranit Babiše z politiky.

 Faltýnek se na úvod své výpovědi vrátil do období, kdy byl sám v kauze Čapí hnízdo trestně stíhán. „Když jsem poprvé četl výmysly policejních orgánů, tak jsem nevěřil vlastním očím. Příběh, který si vymyslely, se nestal,“ řekl Faltýnek na úvod.

„Protože jsem si kauzu sám prožil, jsem přesvědčen, že její jediný cíl je dostat pana předsedu (Babiše, pozn. red.) z politiky,“ uvedl Faltýnek. Poslanec byl jedním z původně jedenácti obviněných v kauze. Jeho stíhání však skončilo zastavením v květnu 2018. U soudu prohlásil, že měl případ negativní vliv na jeho rodinný i osobní život.

 

Soudce Jan Šott se Faltýnka zeptal na vztah s Andrejem Babišem. „Známe se od roku 2000, kdy jsem nastoupil do společnosti Agrofert. Známe se dlouho a dobře,“ řekl exšéf poslaneckého klubu ANO.

„Proto, když se mě někdo zeptá, jestli spáchal dotační podvod, vždy odpovím: Investice do Čapího hnízda byla miliarda korun. Myslíte si, že kvůli pěti procentům z investice, se někomu vyplatí páchat dotační podvod?“ pokračoval Faltýnek, který při popisu svého vztahu s Babišem mluvil značně pohnutým hlasem.

Odmítl však, že by jeho vztah s Babišem byl přátelský. „Je to šéf,“ reagoval na dotaz soudu. O osud farmy se Faltýnek podle svého vyjádření po jejím převodu mimo Agrofert dále nezajímal. „Že s Čapím hnízdem potenciálně existuje nějaký problém, jsem se dozvěděl, až když jsem si v září 2017 přečetl své obvinění,“ řekl.

Všichni jsou u soudu, protože já jsem šel do politiky, řekl Babiš:

  Firemní strategie

Faltýnek v roce 2007 působil v představenstvu firmy ZZN Pelhřimov, která spadala do koncernu Agrofert. Společnost prodala členům Babišovy rodiny akcie své dceřiné společnosti ZZN Agro Pelhřimov, ze které se později stala firma Farma Čapí hnízdo. Politik ve středu odmítl tvrzení, že byl tento prodej účelový.

Návrh na převedení nepotřebné firmy podle něj předložil tehdejší předseda představenstva Zdeněk Kubiska spolu se znaleckým posudkem. „Byl kupec, který nabídl cenu, která byla vyšší než účetní hodnota,“ uvedl Faltýnek.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch se Faltýnka ptal na přeměnu společnosti ZZN Pelhřimov ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. „Byla to běžná praxe v rámci Agrofertu. Zapadalo to do firemní strategie,“ uvedl Faltýnek.

Následně se svědka ptal také obhájce Andreje Babiše. Zajímalo ho, zda se Babiš o Čapí hnízdo někdy speciálně zajímal. „Nikdy, bylo to pod jeho rozlišovací schopnost,“ doplnil Faltýnek.

Následně na dotaz soudce Šotta uvedl, že na Čapím hnízdě byl několikrát osobně. „Je to krásný areál za miliardu korun,“ dodal Faltýnek. Jeho výpověď u soudu tím skončila, dohromady vypovídal přes čtyřicet minut.

Jako další svědek před soudem vystoupil bývalý předseda představenstva ZZN Pelhřimov Zdeněk Kubiska. Soudce Šott se ho ptal, zda ho zaujalo, že se firma měla prodat dětem Andreje Babiše. „Bral jsem to jako fakt. Z ekonomického hlediska jsme se jako představenstvo nezabývali tím, komu se firma prodává,“ odpověděl Kubiska.

Další svědek, bývalý šéf představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Josef Nenadál, u soudu odmítl vypovídat.

Posouzení stavu Babiše mladšího

Soudce Šott následně oznámil, že návrh Babišových právníků, aby se před pátečním výslechem jeho syna Andreje Babiše mladšího provedlo znalecké posouzení jeho zdravotního stavu a toho, zda je schopen vypovídat, odmítl jako nedůvodné.

Andrej Babiš starší se výpovědi svého syna u soudu nezúčastní. Soudu předal omluvenku na čtvrtek i pátek. „Vaše žádost je zcela v pořádku a záleží pouze na vás. Pokud se nedostavíte, jste omluven,“ uvedl soudce Šott.

Babišův advokát Eduard Bruna po konci líčení novinářům potvrdil, že jeho klient v pátek k soudu nedorazí. „Nechce přijít proto, aby to na jeho syna nemělo negativní vliv. Syn k němu nemá dobrý vztah a pan Babiš si myslí, že by ho (syna) jeho přítomnost v sále mohla poškodit,“ řekl Bruna.

Třetí den jednání trval dohromady necelé tři hodiny, dopoledne líčení začalo v 9:00 a skončilo v 10:15, odpoledne soud začal ve 12:30 a skončil ve 14:00. Do soudní síně ráno dorazil Andrej Babiš s manželkou Monikou, která měla vypovídat jako první středeční svědek, to však odmítla. Svědčit měla i Babišova dcera Adriana Bobeková, ta k soudu nepřišla, z jednání se omluvila ze zdravotních důvodů.

Obžaloba tvrdí, že Babiš svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert.

Úspěšnou žádost o padesátimilionovou dotaci na stavbu kongresového areálu podala v únoru místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Jana Nagyová.

Žalobce podle dřívějších informací navrhuje pro expremiéra tříletou podmínku a peněžitý trest deset milionů korun, pro Nagyovou pak žádá stejný podmíněný trest, zaplatit by měla půl milionu korun. Babiš i Nagyová od začátku vinu odmítají.

X X X

Babišova rodina nemá u soudu co dělat. Nagyová nečekaně promluvila

V soudní síni, kde se projednává žaloba v kauze kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo, nastal nečekaný zvrat. Během středečního dopoledne se o slovo přihlásila obžalovaná Jana Nagyová a překvapivě se začala omlouvat rodině Andreje Babiše, který je společně s ní v kauze stíhaný. „Nikdo z Babišovy rodiny tady u soudu nemá co dělat,“ řekla Nagyová.

 „Obhájci mě za to nepochválí, ale říct to musím. Chci se velice omluvit celé rodině pana Babiše, včetně jeho osobně. Pokud někdo v minulosti hypoteticky pochybil, tak jsem to byla já,“ řekla Nagyová soudci.

„Hypoteticky jsem mohla něco špatně vyhodnotit. Věřím však, že jsem postupovala v souladu s tím, jak byla v dané době daná problematika dotací vykládána. Nikdo z této (Babišovy, pozn. red.) rodiny tady u soudu nemá co dělat,“ uzavřela Nagyová.

Poté vystoupil i Andrej Babiš. „Strašně mě to vůči paní Nagyové mrzí a děkuji za její vyjádření. Všem v Česku je jasné, že kdybych nešel do politiky, žádné trestní stíhání by nebylo,“ uvedl.

Nagyová se o slovo přihlásila během středečního líčení poté, co soudce přečetl zbylé výpovědi svědků z přípravného řízení. Babišova žena Monika a její bratr Martin Herodes, které soud ve středu předvolal, vzhledem k příbuzenskému vztahu s Babišem odmítli vypovídat.

„Obžalovaný je můj švagr a také kvůli tomu, že jsem byl v této věci ze začátku trestně stíhaný,“ uvedl k tomu Herodes. Babišova dcera z prvního manželství Adriana Bobeková se k jednání ze zdravotních důvodů nedostavila. Ze zákona mohou svědci odmítnout výpověď, pokud by tím uškodili sobě nebo svým blízkým.

Soud pokračoval čtením seznamu listinných důkazů. Jedním z nich je i záznam dokumentu Víta Klusáka Matrix AB, ve kterém Babiš poprvé na veřejnosti přiznal, že Čapí hnízdo byl jeho projekt, který ho napadl při čekání ve frontě v pražské zoo. Babiš se proti tomu v soudní síni ohradil.

Obžaloba tvrdí, že Babiš svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky.

Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o padesátimilionovou dotaci na stavbu kongresového areálu podala v únoru místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Jana Nagyová.

Žalobce podle dřívějších informací navrhuje pro expremiéra tříletou podmínku a peněžitý trest deset milionů korun, pro Nagyovou pak žádá stejný podmíněný trest, zaplatit by měla půl milionu korun. Babiš i Nagyová od začátku vinu odmítají.

X X X

SOUDKYNĚ  BUŠTOVÁ  OS   Z  MĚLNIKA  POSTIŽENA,  ZANEDBÁVALA  PRÁCI SOUDCE,  PRŮTAHY

Soudkyni vedení ubralo práci, přesto nezvládá vyřizovat případy ve lhůtách. O talár nakonec nepřišla

 Zřejmě jen malý krůček chyběl k tomu, aby se soudkyně Marcela Buštová vrátila z Brna bez taláru. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) totiž v závěru veřejného jednání konstatoval, že jen stěží hledal důvody k tomu, aby návrhu předsedy Okresního soudu v Mělníce na řešení ultima ratio v jejím případě nevyhověl. Soudkyně má totiž s průtahy problémy už řadu let a v poslední době se problémy stupňují. A to i přesto, že má vytvořeny nadstandardní podmínky na úkor zbylých tří soudkyň trestního oddělení.

Soudkyně OS v Mělníce, které do vypršení mandátu chybí pouhé tři roky, čelí výhradám ke své práci už delší dobu. Podle místopředsedkyně soudu Markéty Martincové, která zastupovala kárného navrhovatele, jde především o nedůvodné průtahy řízení v trestní agendě. „Vždy jde o stejnou situaci – nekoncentrovanost a nekoncepčnost při vedení případu. Nejsou dodrženy lhůty pro první jednání, často odročuje bez právního důvodu, nevyužívá dostatečně čas, který má k dispozici. Týká se to i vazebních věcí. Jde o setrvalý stav, kdy už v roce 2015 při nástupu nového předsedy soudu byl zjištěn sedmiletý nedodělek.

Vážná pochybení konstatovala také hloubková kontrola nadřízeného soudu v roce 2018. Vedení soudu se jí snažilo maximálně vyjít vstříc – k ruce dostala jen pro svojí potřebu vlastní zkušenou asistentu v situaci, kdy na civilním úseku se o jediného asistenta dělí dvanáct soudců, od ledna 2020 jí byl snížen nápad nových trestních věcí na polovinu a od ledna letošního roku byl zcela zastaven, to vše samozřejmě na úkor zbývajících tří soudkyň trestního úseku.“

Ani to podle Martincové nepomohlo a nedodělky přetrvávají dodnes ve velkém rozsahu. Snaha vedení najít společnou řeč a udržitelnou pozici soudkyně je marná – Buštová jakékoliv pochybení od začátku popírá a chybí jakákoliv známka sebereflexe a snahy o zlepšení. Po dvou výtkách z let 2019 a 2020 proto následovala kárná žaloba z října 2021, která obsahovala 14 vytýkaných skutků. Ani to ale nepřineslo sebemenší zlepšení, po necelém půlroce byla tedy ještě rozšířena na přibližně šest desítek případů. Vedení soudu s ní už do budoucna na trestním úseku nepočítá a řeší její další uplatnění, dodala Martincová.

Soudkyně nevypovídala

Kárně obviněná soudkyně během jednání důsledně využila svého práva nevypovídat a veškerou argumentaci ponechala na svém právním zástupci Stanislavu Balíkovi. Ten především hned v úvodu zkritizoval samotný kárný návrh i jeho rozšíření, protože prý obsahují případy, které do nich vůbec nepatří jak věcně, tak s ohledem na lhůty: „To je taky důvod, proč jsme nebyli ochotni přistoupit na dohodu o vině a kárném opatření. Kdo by byl ochoten to udělat, je-li řada skutků prekludována? Osobně se kloním k tomu, aby účastníkům byla poskytnuta lhůta, kdy znovu probereme, co skutečně průtah je a co není. Pokud k tomu nedojde, budeme muset soud obtěžovat a detailně oponovat celé řadě skutků.“

Podle předsedy kárného senátu Davida Hipšra skutečně Buštové chyběla koncentrovanost a „tah“ směrem k rozhodnutí konkrétních kauz Foto: Ivan Holas

Předseda kárného senátu David Hipšr však dal okamžitě důrazně najevo, že k detailnímu probírání jednotlivých spisů prostor nedá: “Pro posouzení zaviněného porušení soudcovských povinností je rozhodující tvrzené období nečinnosti, samotné spisy případů s průtahy nejsou samostatnými věcmi, ale pouze dílčími doklady tvrzeného neřádného postupu – nerozhoduje se tedy o každém spisu zvlášť, ale o tvrzené nečinnosti jako celku… Do spisů jsem nahlédl, a dokud neuslyším konkréta, a doufám, že je neuslyším, nebudeme žádný spis otevírat.“

Ohledně dohody připomněl, že stanoviska obou stran k ní se postupně měnila, ale nyní už není ochoten jednání odročovat, maximálně přerušit na několik desítek minut pro případné vytvoření dohody přímo na místě.
To ovšem vyloučila místopředsedkyně Martincová s odůvodněním, že vedení soudu možnost dohody nabízelo Buštové několikrát. Naposledy se tak stalo před týdnem a soudkyně dohodu vždy rezolutně odmítla.

Mezigenerační spor?

Právní zástupce kárně obviněné kromě výhrad k některým konkrétním případům vyslovil podezření, že může jít i o mezigenerační spor (zejména v reakci na nezvykle negativní hodnocení kárně obviněně ze strany Soudcovské rady OS v Mělníku pozn. red.), který na soudech není podle něj ničím zvláštním. „Doplnění kárného návrhu vlastně potvrzuje to, že smyslem je, jak ´to vyřešit s paní JUDr. Buštovou´, u řady nově zařazených případů se přímo nabízí ono známé: Kdo chce psa bít, hůl si najde.“

Balík se přitom odvolával i na osobní zkušenosti z předchozí praxe ústavního soudce, kdy při psaní několika složitých nálezů i jemu počet nedodělků dočasně prudce vzrostl. „Trestní agenda je velmi ošidná, velmi špatně se měří. Zdánlivá pomalost může být dána i tím, že se soudce snaží najít skutečnou spravedlnost. Jestliže povedeme justici ke statistikám a čárkovému systému, budeme mít sice všechno rychle, ale nemělo by se přitom vytrácet, zda ta rozhodnutí jsou spravedlivá.“ Obhajobu uzavřel konstatování, že jeho mandantka soudí od roku 1999, za tu dobu dostala dvě výtky a před kárným senátem stojí poprvé – odvolání z funkce tedy nelze považovat za adekvátní kárný postih.

A s tím se nakonec kárný senát ztotožnil, byť podle předsedy Hipšra jen velmi obtížně hledal polehčující důvody pro to, aby nebylo akceptováno navrhované kárné opatření. Jedním z nich byl výrazně snížený počet skutků – JUDr. Buštová byla zprostěna nejen těch, které byly uvedeny až v dodatečná kárném návrhu, ale i některých z návrhu původního, kde se kárný senát neztotožnil s tím, že byly zaviněny soudkyní. Většinou také nešlo o průtahy absolutní, ale jen relativní, které podle je nutno posuzovat velmi opatrně, neboť jejich hodnocení se pohybuje na hraně soudcovské nezávislosti.

Vesměs však prý nemohlo být ani řeči o nějaké koncentrovanosti řízení a „tahu“ vedoucímu k rozhodnutí, například teprve po nařízení termínu hlavního líčení byly činěny pokusy o zajištění účastníků, často neúspěšné.
Přitěžující okolností bylo rovněž to, že neuspokojivý stav přetrvával i po vytvoření zcela nadstandardních podmínek pro práci ze strany vedení soudu a také zjevná absence jakékoliv sebereflexe, počítaje v to i samotné kárné jednání. Proto senát sáhl k druhého nejpřísnějšímu opatření – maximální srážce z platu 30 % po maximální dobu 12 měsíců. Ivan Holas, ceskajustice.cz

X X X

Babiš kupuje v centru Lublaně pozemek pro výstavbu bytů, píšou média. Spojil se se slovenským developerem

Andrej Babiš kupuje v centru Lublaně pozemek pro výstavbu více než 400 bytů. Transakce v odhadované hodnotě 25 milionů eur (613 milionů korun) by z bývalého českého premiéra učinila jednoho z největších hráčů na slovinském realitním trhu, informoval investigativní server Necenzurirano.si.

Babiš se podle serveru pustil do nových podnikatelských projektů ihned poté, co loni v říjnu prohrál české parlamentní volby, přičemž Slovinsko, kde tehdy stál v čele vlády jeho blízký politický spojenec Janez Janša, bylo jedním z jeho prvních cílů. Na konci loňského roku Babišův český fond Hartenberg investoval desítky milionů eur do partnerství se slovenskou developerskou firmou Corwin. Jejich cílem je nákup a rozvoj realitních projektů v regionu, uvádí dále portál.

Babišův Hartenberg a slovenský Corwin

Téměř čtyřhektarový pozemek se nachází v areálu bývalé továrny Kolinska poblíž lublaňského vlakového nádraží. Babiš a Slováci za něj podle zjištění serveru zaplatí slovinskému podnikateli Igoru Lahovi přes 25 milionů eur bez DPH. Lublaňský územní plán umožňuje, aby na pozemku vzniklo až 464 bytů a 145 tisíc metrů čtverečních komerčních prostor.

Kromě zmíněného pozemku mají společnosti Corwin a Hartenberg v současné době v Lublani další tři realitní projekty, píše Necenzurirano.si. Pozemky za osm milionů eur pro jeden z nich získalo konsorcium loni v prosinci na základě smlouvy se slovinskou státní společností, která spravuje pohledávky místních bank. V čele jejího představenstva stál tehdy Franci Matoz, dlouholetý právník expremiéra Janši. Další pozemek pro česko-slovenský realitní projekt v Lublani prodala za 8,2 milionu eur státní firma Triglav, dodal server.

X X X

Šíření covidu zrychluje devátý den v řadě. V úterý přibylo 3 027 případů

V úterý v Česku přibylo stejně jako předchozí den více než 3 000 nových případů covidu. Laboratoře odhalily 3 027 pozitivních testů, to je o zhruba pětinu víc než před týdnem. Dalších 1 474 lidí se nakazilo opakovaně. V nemocnicích leží s prokázanou nákazou téměř 800 pacientů, v mezitýdenním srovnání počet hospitalizovaných stoupl o 14.

Dále roste incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy za posledních sedm dní na 100 000 obyvatel. Ke středě činilo 128, před týdnem bylo 104. Ve všech krajích je vyšší než sto.

 Nejvyšší incidence zůstává nadále v Královéhradeckém kraji se 149 případy, následuje Praha s incidencí 147. Nejnižší je tento ukazatel šíření epidemie momentálně v Karlovarském kraji s 110 nakaženými v přepočtu na obyvatele.

Denní počty nakažených v mezitýdenním srovnání rostou od minulého pondělí. Každý všední den uplynulého týdne přibylo více než 2 000 nakažených, šíření nákazy pokračovalo i o víkendu. Toto pondělí přibylo poprvé od začátku srpna víc než 3 000 pozitivně testovaných, v úterý byla tato hranice překonána znovu.

V poslední době rostou i počty testovaných na koronavirus. Za uplynulý den laboratoře zpracovaly 11 600 antigenních i PCR testů, což bylo dohromady o zhruba 2 500 víc než předchozí úterý. V nejpočetnější kategorii testů – diagnostické, v níž jsou testováni lidé s příznaky nemoci, se pozitivita v průměru za posledních sedm dní pohybuje kolem 30 procent.

Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno víc než 4,06 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu eviduje ministerstvo zdravotnictví víc než 318 000.

Za celou dobu epidemie zemřelo v zemi 40 924 lidí s prokázaným covidem. Proti nemoci bylo v Česku plně očkováno 6,89 milionu lidí. První posilující dávku dostalo přes 4,3 milionu lidí a druhou 200 000. V úterý bylo očkováno skoro 5 500 zájemců, zhruba stejně jako před týdnem. Většina očkovaných si chodí pro posilující dávky.

X X X

Nejhorší chvíle pro Alžbětu II.: Kdy poprvé plakala na veřejnosti a čeho nejvíc litovala?

Během své 70leté vlády byla královna Alžběta II. svědkem nespočtu tragédií po celém světě. Na jednu z nich však nikdy nezapomněla. Ta se udála 21. října 1966 ve vesnici Aberfan v jižním Walesu, kde došlo k sesuvu půdy, která zasypala místní školu. Bilance byla hrůzostrašná – zahynulo 144 lidí, z toho 116 dětí.

Bylo kolem čtvrt na deset ráno, když se na velšské městečko Aberfan severně od Cardiffu řítila lavina 150 tisíc tun zeminy, bahna a důlního odpadu. Lavina se přiblížila rychle a tiše, bez jakéhokoli předchozího varování či předchozích otřesů. Zavalila základní školu Pantglas a několik obytných domů. Ze školy se tehdy nevrátilo 116 dětí a pět učitelů. Dalších 23 lidí zahynulo v ostatních budovách.

 Hned druhý den na místo tragédie dorazil královnin manžel princ Philip. Britská panovice do Aberfanu přijela až osm dní po katastrofě. S cestou otálela, údajně nechtěla, aby její návštěva odváděla jakoukoliv pozornost od záchranných prací.

Když panovncie dorazila na místo, promluvila s pozůstalými. Bylo to také snad poprvé, co Alžběta plakala na veřejnosti. „Když vešla do domu, byla opravdu rozrušená a musela se uklidnit, než se vydala na setkání s příbuznými a rodinami, které ztratily děti,“ řekl webu BBC tehdy osmiletý Jeff Edwards, poslední přeživší, který byl vytažen zpod sutin. Královna o něm vždy mluvila jako o „malém chlapci s blonďatými vlasy“.

Alžběta II. v roce 2002 podle některých zdrojů uvedla, že rozhodnutí nejet do Aberfanu okamžitě, ale až se zpožděním, lituje z celého období své vlády nejvíce.

Katastrofě se dalo zabránit

Podle Edwardse bylo královnino rozhodnutí přijet později správné. Prvních několik dní totiž stále probíhaly záchranné práce a její příjezd by mohl odvádět pozornost. „Přijet do Aberfanu by nebylo vhodné,“ vysvětlil Edwards. „Problémem každé královské návštěvy je, že vás naprosto pohltí a záchranné práce stále probíhaly. Kdyby přijela o něco dříve, přispělo by to akorát k naprostému zmatku,“ dodal přeživší.

To nejhorší na celém neštěstí bylo, že se mu nejspíše dalo zabránit. Okolní doly na černé uhlí patřily společnosti National Coal Board, na kterou se už tři roky před tragédií obraceli různí důlní odborníci s obavami, že výsypky nejsou stabilní, a že si společnost neuvědomuje nebezpečí, pokud by dorazily četné deště nebo po tuhé zimě přišlo prudké oteplení. V lednu 1965 dokonce vznikla petice matek dětí, které do místní školy chodily. Vše bylo marné.

X X X

TENISTKA  NAVRÁTILOVÁ  Z  USA  SPORTOVCE  RUSKA  OBHAJUJE,  CHCE,  ABY  VŠUDE   HRÁLI,  BRANKÁŘ  HAŠEK  JAKO  POMINUTÝ  VYSTUPUJE  PROTI  NIM

Hašek nechce Rusy na pražském zápase NHL. Už je řeší i s ministerstvem zahraničí

Praha se pomaličku chystá na velkou hokejovou slávu. 7. a 8. října se v české metropoli dvakrát představí týmy hvězdné NHL San Jose Sharks a Nashville Predators. Tento zápas udržuje už delší dobu v tenzi brankářskou legendu Dominika Haška. Přál by si, aby se kvůli válce na Ukrajině tento výlet kanadsko-americké soutěže do srdce Evropy netýkal ruských hráčů. Dokonce kvůli tomu jedná s Černínským palácem.

Jakmile bylo na jaře jasné, že cirkus NHL opět dorazí do pražské O2 areny, začal se Dominik Hašek prostřednictvím Twitteru ozývat v angličtině, aby jeho příspěvek byl slyšet i v zámoří. Považoval za nepřijatelné, aby Česká republika přivítala slavné hokejisty, kteří jsou narození v Rusku, když největší stát světa ostřeluje Ukrajinu.

„Pokud bude hráčům z Ruska dovoleno, aby tu hráli, udělám vše pro to, aby se tento zápas v naší zemi neuskutečnil,“ zdůraznil „Dominátor“ ve svém původním postu. „Uvědomme si, že účastí ruských sportovců na akcích děláme obrovskou reklamu Rusku a jeho činům. Tedy agresi ruské armády proti demokratické zemi, zabíjení desetitisíců Ukrajinců a páchání zločinů proti lidskosti,“ pokračoval šestinásobný vítěz Vezinovy trofeje pro nejlepšího gólmana NHL.

Tomáš Hertl ze San José má aktuálně šest ruských spoluhráčů, kteří by měli za necelý měsíc do Prahy dorazit. V Nashvillu mají kontrakt tři Rusové.

Podle Haška se nyní rýsuje možnost, že by jedinečná událost byla skutečně „neruská“. Na Twitteru oznámil, že má radost, protože jedná s českým ministerstvem zahraničí. „Požádalo mě o jména ruských hráčů, kteří by v Praze mohli nastoupit. A zároveň o kontakt na vedení NHL. Hodně práce před námi, ale věci už se dávají do pohybu,“ napsal strůjce olympijského zlata v Naganu.

X X X

Hašek je malý fašista, schytal hodně puků do hlavy, tepe legendu za její výroky Rusko

Další spor na ose Dominik Hašek – Rusko. Brankářská legenda se opřela do kontroverzního přestupu útočníka Dmitrije Jaškina do Petrohradu, paradoxně viní především tuzemskou vládu. Kritiku šestinásobného nejlepšího gólmana hokejové NHL zaregistrovali i v zemi Vladimira Putina a příliš šampiona z Nagana nešetří. Padají i slova o malém fašistovi.

Nejprve Rudolf Červený, pak Libor Šulák a nyní Dmitrij Jaškin. Tyto tři české hokejisty válka na Ukrajině neodradila od angažmá v ruské KHL, ve které budou příští sezonu působit.

Poslední jmenovaný Jaškin vzdal boj o místo v zámořské NHL a vrátil se tam, kde se mu dařilo. A také do země, ve které má kořeny. V sezoně 2019–2020 se coby hráč Dynama Moskva stal prvním Čechem, který kdy byl vyhlášený nejužitečnějším hráčem KHL. Teď se pokusí na tento úspěch navázat, a to jako útočník SKA Petrohrad.

„Mrzí mě to moc. Práce českého občana v Rusku je podporou ruského režimu, války na Ukrajině, a tedy i nebezpečí pro naši zemi a občany. Neviním však toho kluka (Jaškina) ani jeho agenta, ale vládu a Parlament ČR, že doposud nepřijal zákon, který by toto zakazoval,“ naťukal na sociální sítě Dominik Hašek. „Ten člověk neporušil zákon. Parlament nechá naše občany podporovat fašismus, jedná proti zájmům ČR. Naši poslanci by se z toho měli zodpovídat. Je to jejich povinnost,“ dodal v diskuzi s jedním z uživatelů.

Zřejmě schytal hodně puků do hlavy

Už před válkou byl Hašek velkým kritikem Kremlu, teď ovšem ve své rétorice přitvrdil. A drsný tón brankářské ikony Rusku neuniká. I proto, že pardubický rodák i odchovanec končil veleúspěšnou kariéru ve Spartaku Moskva.

„Co mám na to říct, když Hašek jen blouzní. Možná má koronavirus. Z nějakých důvodů náhle mění své životní postoje. Dřív se setkával s Rusy, hrál tady a všechno bylo v pořádku. Teď se Dominik nějak změnil. Je to jen malý fašista, nemocný člověk,“ reagoval prostřednictvím agentury RIA Novosti na poslední Haškova slova Alexandr Koževnikov, dvojnásobný olympijský vítěz se „sbornou“.

 Připojila se i další známá tvář ruského hokeje. Valerij Kamenskij si myslí, že ostrými vyjádřeními si Hašek dělá PR. A že práce českého občana v Rusku a podpora tamního režimu může znamenat pro republiku hrozbu? „Jaká hrozba? Jak souvisí hokej s politikou? Zřejmě během kariéry schytal hodně puků do hlavy,“ citovala Kamenského agentura TASS.

Ozval se i jeden politický představitel, předseda výboru Státní dumy pro tělesnou kulturu a sport Dmitrij Sviščev. „Je pro mě zvláštní od něj slyšet takové prohlášení. Z minulých dob je v Rusku známý, milovaný a respektovaný jako sportovec a člověk. Teď se ale bohužel chová podivně,“ podotkl Sviščev.

Jde o pokračování ságy Hašek versus Rusko. Koncem února – tedy v prvních dnech invaze – volal někdejší brankář po tom, aby NHL pozastavila smlouvy všem ruským hokejistům. A že pokud to vedení soutěže neudělá, je spoluzodpovědné za úmrtí na Ukrajině.

„Velký Dominátor se svými výroky proměnil v obyčejného fašistu. Za současnou situaci na Ukrajině mohou jeho optikou zřejmě i naši kluci, kteří řadu let hrají NHL. Je velmi těžké najít jinou vinu kromě toho, že jsou to Rusové,“ poznamenal tehdy web sovsportu.ru.

X X X

Jágr k Rusku mlčí, kvituje hokejová legenda a kritizuje Haška. Dres od Putina vracet nehodlá

Podepisování smluv v KHL je pro mimoruské hokejisty kvůli válce na Ukrajině ožehavým tématem. Někdo hráče chápe, jiní nešetří kritikou. Kontroverzní názor naposledy vypustil do světa bývalý československý reprezentant a dvojnásobný olympijský medailista Jozef Golonka. „Dres od Putina nemám proč vracet. Jsem přesvědčen, že by se politika neměla míchat se sportem,“ řekl 84letý rodák z Bratislavy webu čas.sk.

 „Položme si otázku, proč někomu vadí, že Slováci a Češi jdou hrát do KHL, a nikomu nevadí, že Rusové oblékají dresy klubů z NHL,“ řekl pro Nový Čas Jozef Golonka, československá hokejová legenda.

Reagoval tak na kritiku z úst například brankáře Dominika Haška. Ten se do českých hokejistů, kteří nakonec budou v nadcházející sezoně v Rusku hrát, nevybíravě opřel.

„Musím přiznat, že mě Hašek dost překvapil. Je zajímavé, že takový Jágr, což je třetí nejlepší hráč v historii NHL, se k tomuto tématu veřejně nevyjadřuje. Já měl mezi Rusy nepřátele i přátele. Také mezi Švédy. Vždy jsme si to vyřídili na ledě. Pak jsme si však sedli a dali deci vínka,“ přemítal držitel olympijského stříbra z Grenoblu 1968, bronzu z Innsbrucku 1964 a čtyř medailí z mistrovství světa mezi léty 1959 a 1969.

 KHL je od svého zrodu pevně spojena s ruským režimem a prezidentem Vladimirem Putinem. Do největších klubů navíc postupem času vstoupily nejbohatší ruské společnosti – mnohdy státní. Účast zahraničních hráčů v soutěži se tak některým hokejovým osobnostem příčí.

„Mrzí mě to moc. Práce českého občana v Rusku je podporou ruského režimu, války na Ukrajině, a tedy i nebezpečí pro naši zemi a občany. Neviním však toho kluka (Jaškina) ani jeho agenta, ale vládu a Parlament ČR, že doposud nepřijal zákon, který by toto zakazoval,“ kritizoval před několika dny Hašek odchod Dmitrije Jaškina z NHL do Petrohradu. „Ten člověk neporušil zákon. Parlament nechá naše občany podporovat fašismus, jedná proti zájmům ČR. Naši poslanci by se z toho měli zodpovídat. Je to jejich povinnost,“ dodal olympijský vítěz z Nagana v diskuzi na sociální síti.

 Řady Čechů a Slováků, kteří budou KHL v nadcházející sezoně hrát, se v posledních týdnech rozrostly. Ze Slováků to budou brankář Patrik Rybár, obránci Michal Čajkovský a Christian Jaroš a útočníci Samuel Buček, Adam Liška a Michal Krištof. K tomu čeští zástupci Dmitrij Jaškin, Rudolf Červený, Libor Šulák a Michal Jordán.

Putin přitom KHL využívá i ke své propagandě. V březnu 2022 například obdržely kluby od svazu příkaz, aby během zápasů podporovali armádu, která vtrhla na Ukrajinu. Kluby měly distribuovat připravené letáčky a plakáty, doporučené byly i vzkazy na kostce nad ledem. Propagace je povinná a musí být dokumentována.

Ovečkin je výjimečný

Vlna kritiky se nese také na jednu z největších hvězd zámořské NHL, útočníka Washingtonu Alexandra Ovečkina, který válku neodsoudil. Na svém Instagramu má navíc stále profilovou fotku s Putinem. „Co se týká Ovečkina, myslím si, že mnohým překáží ze sportovní stránky. Je to výjimečný hokejista, na ledě vyniká. To, že má fotku s Putinem, je jeho soukromá věc. On tu válku nevyvolal. Vážím si ho. Když jsou mistrovství světa nebo olympijské hry, ještě ani pořádně nedohraje svůj zápas v NHL a už si balí kufr a letí za sbornou,“ hájil Golonka vítěze Stanley Cupu ze sezony 2017/2018.

Československý útočník navíc přiznává, že má od Putina vzácný suvenýr. V roce 2020 si na Ruském velvyslanectví v Bratislavě slavnostně převzal dres, který mu poslala sama hlava Ruské federace. „Nemám proč ho vracet. Jsem přesvědčen, že by se politika neměla míchat se sportem. Jsem apolitický člověk. Mou politikou bylo vítězit a dělat radost divákům. Dres mám doma dobře schovaný. Byla to pro mě velká čest,“ pokračoval hokejista, který je členem síní slávy slovenského, českého i německého hokeje a také mezinárodní federace IIHF.

 Rusům nepodal ruce

Kontrastem k jeho současným výrokům je mistrovství světa z roku 1969 ve Stockholmu. Československo tehdy získalo bronz, nejvíce se ale vzpomíná na výhry 2:0 a 4:3 nad později zlatým Sovětským svazem. Turnaj se hrál jen sedm měsíců po okupaci Československa a oslavy triumfů se do historie zapsaly pod heslem „vy nám tanky, my vám branky“.

Po prvním zápase Golonka a spol. na protest proti invazi odmítli soupeřům podat ruce. „Riskovali jsme a StB to naštvalo. I mě vyslýchali. Kdo si teď na ty naše kluky vzpomene?“ vrátil se do minulosti a dodal: „Já jsem kvůli politice přišel o dva tituly mistra světa. V roce 1962 nedostal tým NDR víza do USA a my jsme tam také necestovali. Měli jsme přitom na zlato. V roce 1969 měl být šampionát v Praze, ale přesunuli ho do Stockholmu. Byli jsme ve skvělé formě, ale neměli jsme výhodu domácího prostředí. Navíc polský rozhodčí neuznal můj ‚zlatý gól‘.“

X X X

Slovenský hokej na pranýři. Rusové ho ale chválí a píšou: Češi by se měli učit a budou pykat

Dlouho to vypadalo, že „bratrské“ státy budou i nadále zajedno. Ale český hokejový svaz se na rozdíl od toho slovenského rozhodl odstřihnout od reprezentace hráče, kteří po začátku ruské invaze na Ukrajině podepsali smlouvu v KHL. Pod Tatrami kvůli benevolentnímu přístupu asociace v jejím vedení skončil bývalý veleúspěšný útočník Michal Handzuš, jehož názor se liší od většiny výkonného výboru. Rusku se naopak dominující přesvědčení činovníků pochopitelně velmi libí.

Trend nastolily severské státy. Svazy ve Finsku a ve Švédsku se rozhodly své hráče bratříčkující se s KHL potrestat nemožností reprezentovat. Soutěž je totiž značně napojena na ruský režim, při eskalaci situace na Ukrajině navíc celý svět viděl, že se nebojí zneužít zápasy pro do očí bijící propagandu.

Finsko se Švédskem následovalo Lotyšsko a se zpožděním zareagoval i český orgán řídící hokej v čele s novým prezidentem Aloisem Hadamczikem. Ten přitom předtím vytrvale razil názor, že by bylo špatné upřít hokejistům působícím v Rusku místo v národním týmu. Později se přidala dokonce i Francie.

 To na Slovensku nic. Respektive svaz, kterému šéfuje legendární Miroslav Šatan, v minulém týdnu rozhodl, že své hráče v KHL bude do národního týmu nadále zvát. Vzhledem k tomu, že každý podpis – nebo setrvání – slovenského hokejisty v Kontinentální hokejové lize se potkal s nemalou mírou nevole a nepochopení na Slovensku, nebo třeba i v Česku, verdikt direktorátu vášně jen umocnil.

„Tohle se Slovákům fakt povedlo. Mají spoustu dalších hráčů, slušnou nastupující generaci a budou čekat na pár zoufalců, kteří se rozhodli pro prachy zahodit páteř,“ zhodnotil krok svazu trojnásobný vítěz Stanley Cupu Jiří Hrdina. „Pár zoufalců“ znamená konkrétně osm hráčů.

U sousedů se najde mnoho person, které se snaží vytvořit mužům smluvně zavázaným v KHL alibi, bývalý hráč zámořské NHL a mistr světa z roku 2002 Michal Handzuš mezi ně ale nepatří. Po úspěšné kariéře se dostal do výkonného výboru svazu, ale teď své místo dobrovolně dává k dispozici.

„Většina výkonného výboru rozhodla, že hráči z KHL mohou nadále reprezentovat Slovensko, a já to respektuji. Stanovisko je však v rozporu s mým hodnotovým nastavením, a proto si za těchto okolností už nadále nedovedu představit další působení v jakékoliv funkci na svazu,“ vzkázal v prohlášení.

„Víc takových lidí“, „ukázal jste charakter“, „Šatan by se od vás měl učit“. Takovými a podobnými komentáři byl Handzuš zahlcen.

Zrovna této části reality ale Rusko nechce věnovat pozornost. Když kvůli válce přišel exodus kvalitních hráčů, kteří nehodlali dál spojovat své jméno s režimem Vladimira Putina, snaží se v největším státě světa vychválit ty, jeňž se ke KHL neotočili zády. Vzácný „zahraniční“ druh a jeho svaz si hýčkají.

„Na Slovensku si dobře uvědomují, že všichni tito hráči mohou reprezentaci na mezinárodních turnajích skutečně pomoci, neboť na svých pozicích patří k nejlepším v Evropě,“ podotýká web Championat.

„Co se dá ještě říct o Slovácích? Jsou to skvělí kluci, protože nemíchají sport a politiku. Češi, Švédové, Finové a jim podobní by se měli učit a brát si příklad ze Slováků. Slovenská reprezentace a její federace se ukázaly jako nejschopnější v Evropě. To je neoddiskutovatelný fakt,“ chválí dál.

A Čechům, Švédům, Finům, Lotyšům i Francouzům prý kvůli jejich „chybě“ hrozí, že po sportovní stránce „brzy zažijí pád“. „Sportovec by se měl věnovat sportu a ukázat se na hřišti, ne se pouštět do politiky,“ stojí na konci článku už známé klišé.

Nicméně zrovna v KHL není úplně těžké se v pozici sportovce do politiky nechtěně namočit. „Budete přisluhovat Putinově propagandě,“ zpravil hokejisty odcházející slovenský tajemník pro sport Ivan Husár z politické strany Sloboda a Solidarita. „Budete propagovat ligu v zemi, která vaši rodnou vlast zařadila na seznam nepřátel. Jste bezcitní ignoranti.“

X X X

Slovácko se má na co těšit. Přijde na něj 50 tisíc lidí, vzkazuje záložník německého Kolína

Přiznal, že o fotbalovém Slovácku nevěděl takřka nic. Ale za los, který svedl tým z Uherského Hradiště s jeho 1. FC Kolín nad Rýnem, je rád. Také proto, že rodina slovenského ofenzivního záložníka Ondreje Dudy to bude mít při odvetném utkání na stadion mnohem blíž. První zápas se Slováckem ale sehrají svěřenci německého trenéra Steffena Baumgarta doma v Kolíně.

Ve čtvrtek od 21:00 hodin dojde k prvnímu střetu mezi německým tradičním klubem s bohatou a až fanatickou fanouškovskou základnou a moravským týmem, který si poprvé v historii proklestil cestu do skupiny jedné z evropských soutěží.

Na duel druhého kola skupiny D Konferenční ligy mezi Kolínem a Slováckem dorazí 50 tisíc diváků. „Bude vyprodáno. Tak jako na všechny předchozí zápasy. Lidé klub milují a chodí na nás jako na jeho hráče, ne na soupeře. Nezáleží na tom, jestli je tu Bayern nebo Dortmund, i na Slovácko bude plno,“ vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS Ondrej Duda.

Ondrej Duda (27 let)

Slovenský fotbalista, hrající převážně na pozici ofenzivního záložníka, momentálně působící v německém prvoligovém klubu 1. FC Kolín nad Rýnem. Do něho přestoupil za sedm milionů eur z Herthy Berlín v létě 2020.
Narodil se v Snině na východním Slovensku nedaleko ukrajinských hranic. V juniorském věku působil v klubu MFK Košice, odkud v 19 letech odešel do polské Legie Varšava a po dvou sezonách se posunul do Berlína. Půl roku hostoval v klubu anglické Premier League Norwich City.
Za slovenskou reprezentaci nastoupil k 52 utkáním, ve kterých vstřelil pět gólů.

Odmítá, že by bylo Slovácko outsiderem skupiny, přestože má nejnižší rozpočet i desetkrát nižší hodnotu kádru než Kolín. Přesto však na dálku vzkazuje: „Ne, ne, u německého týmu nehrozí, že bychom Slovácko, nebo jakéhokoliv soupeře, podcenili.“

X Zachytil jste výsledek a průběh prvního zápasu Slovácka doma s Partizanem Bělehrad? Co jste na něj říkal?

Ale ano, samozřejmě. Viděl jsem výsledek i průběh zápasu hned po našem utkání ve francouzském Nice. Vím, že Slovácko vedlo 2:0 a hrálo proti deseti, ale skoro prohrálo. Muselo to být dost divoké, zvlášť, když vyrovnali až tak na konci.

X Co vám především ten průběh utkání před čtvrtečním duelem naznačil?

Že Slovácko hraje otevřený fotbal. Pro diváky to muselo být zajímavé a utkání se muselo líbit. Domácí fanoušci asi po tom průběhu byli nakonec rádi za bod. Myslím, že takový fotbal by se měl na evropské scéně hrát. Atraktivní pro diváky.

X Víte tedy, že Slovácko může být nebezpečné, ale také že má slabá místa?

Každé mužstvo má dobré i slabší stránky. Ve středu jsme si hru Slovácka detailně rozebrali. Určitě mají svou kvalitu, když hrají základní skupinu Konferenční ligy, vyhráli národní pohár a prošli kvalifikací. Ve čtvrtek to bude zajímavé, protože oni mají bod z prvního utkání ve skupině, my také. Pro nás hraje výhoda domácího prostředí a budeme chtít zápas zvládnout, abychom si připsali tři body do tabulky.

X Je pro slovenské fotbalisty zajímavější, když za soupeře dostanou tým z Česka

Samozřejmě. Je to jiné než proti klubům z jiných států. Vždyť my Češi a Slováci jsme pořád bratři, pokud to tak mohu nazvat. Byl jsem rád, že jsme dostali soupeře ze sousední země, která je tak blízko Slovensku. Těším se na to, že rodina a známí budou moci přijet na domácí zápas Slovácka proti Kolínu, aby mě viděli a nemuseli tolik cestovat.

Hrozila mužstva, kam by se mi nechtělo cestovat nebo by to bylo výrazně komplikovanější. Ale Bělehrad, Nice i Uherské Hradiště jsou dobře dostupné. Myslím, že hlavně pro Slovácko je skupina velmi zajímavá.

X Co jste říkal na složení skupiny?

Určitě atraktivní skupina pro diváky i pro nás samotné hráče. Přiznám, že hrozila mužstva, kam by se mi nechtělo cestovat nebo by to bylo výrazně komplikovanější. Ale Bělehrad, Nice i Uherské Hradiště jsou dobře dostupné. Myslím, že hlavně pro Slovácko je skupina velmi zajímavá. (smích) Když naši skupinu porovnám s tou, ve které je Slovan Bratislava (v základní skupině má švýcarskou Basilej, Žalgiris Kaunas z Litvy a arménský Pjunik, pozn. red.), tak ta naše je výrazně atraktivnější.

x Kolín asi nemůže mít jiný cíl než postup ze skupiny…

To ne. Ale naší prioritou zůstává domácí bundesliga. Nechci tím říct, že by evropské poháry pro nás nebyly důležité, ale… Ano, patří do této sezony, dost jsme se na ně nadřeli. Uděláme samozřejmě vše proto, abychom v Konferenční lize postoupili do play-off.

 X Hodnota celého kádru Slovácka činí téměř devět milionů eur, Kolína je desetkrát vyšší. A současná cena defenzivního záložníka Ellyese Skhiriho dosahuje 13,5 milionu eur.

To nás hráče vůbec nezajímá. To není měřítko. Myslím, že jde spíš o mediální „hrátky“ v porovnávání. Ale ano, může to být zajímavé i pro fanoušky, jaké jsou rozdíly mezi kluby. Ale rozhoduje se na hřišti a tam se rozdíly mažou.

Nehrozí u vás ve čtvrtek podcenění soupeře?

Z naší strany určitě ne. Zvlášť pokud znáte a znají na Slovácku německou mentalitu. Všichni v klubu, od trenérů přes nás hráče až po celý realizační tým, nepodceňují žádného soupeře. Jen připomenu a zopakuji, že pokud Slovácko hraje v evropské soutěži, tak musí mít kvalitu.

X Vyptával se vás trenér nebo spoluhráči na Slovácko? Přece jen z národnostního hlediska k němu máte blíž než Němci.

Ano, ptali se. Ale musel jsem jim říct, že nevím skoro nic. (smích) Nikdy jsem proti Slovácku nehrál, ani proto žádnému jinému českému týmu v evropských pohárech. Myslím, že trenéři vědí daleko více než já. Takže oni mi budou předávat informace.

X Váš Kolín remizoval v prvním utkání v Nice 1:1. Lze to označit za dobrý vstup do Konferenční ligy? Remíza na hřišti favorita skupiny…

Ano, bod z venku se vždy počítá. Šlo o zaslouženou remízu, protože první poločas byl z naší strany výborný, kdy jsme měli mnoho šancí vstřelit ještě další branky a utkání kontrolovat. Přiznám, že ve druhé půli nás Nice přehrálo. Ale to je zase věc médií, že Nice označila za favorita skupiny.

Je těžké označit skutečného favorita této skupiny. Zvlášť proto, že v evropských pohárech dochází k hodně překvapivým výsledkům.

X Vy tedy Nice neberete jako favorita skupiny? Je jím Kolín nad Rýnem?

(smích) Jen jsem se tomu pousmál. Podle mě je těžké označit skutečného favorita této skupiny. Zvlášť proto, že v evropských pohárech dochází k hodně překvapivým výsledkům. Ale připustím, že papírově by Nice asi mělo být favoritem. Ale fotbal je nevyzpytatelný, tak uvidíme, jak to celé proběhne.

X V Nice jste odehrál 56 minut. Byl jste spokojený se svým výkonem?

V každém utkání se dá něco vylepšit. Málokdy jsem spokojený. Ale myslím, že jsem odehrál dobrý zápas. Škoda, že šance, které jsem i já vypracoval, jsme nedotáhli do konce. Kdyby se to podařilo, tak by i hodnocení mého individuálního výkonu vypadalo lépe.

 X Jak na hráče na hřišti působí to, co se událo v hledišti? Bitky, nepokoje, kvůli tomu odložení úvodního hvizdu…

Já jsem byl na podobné věci zvyklý z Legie Varšava. Ta měla a má vynikající fanoušky, ale chuligáni jsou skutečně nebezpeční. Takže pro mě nebylo nic nového, když teď v Nice byl bordel na tribunách. Ale vím, že někteří spoluhráči něco takového prožili poprvé v životě. Ale mě ani je to na výkonu nijak neovlivnilo. Nepříjemnější bylo, že se to stalo po rozcvičce, takže jsme museli čekat v šatnách na to, co se stane. Jestli se bude hrát, nebo ne. Jasně, na stadiony nic takového nepatří. Ale… Vždyť s námi cestovalo osm tisíc fanoušků. Nejde uhlídat všechny. A vše pokazilo pár jednotlivců, kteří tam takto řádili.

X Tušíte, já bude návštěva na domácí zápas se Slováckem?

Vím to úplně přesně. Bude padesát tisíc lidí, takže vyprodáno. U nás je jedno, proti jakému soupeři hrajeme. Jestli je to Slovácko v Konferenční lize nebo Bayern či Dortmund v bundeslize. Lidé chodí na nás, ne na soupeře.

X V Kolíně nad Rýnem je tedy hlad po špičkovém fotbale, zvlášť po návratu z druhé ligy?

Pozor, tady nejde o to, jestli se hrají evropské poháry či bundesliga. Jen připomenu, že když Kolín hrál druhou ligu, tak i tehdy byl stadion pořád plný, vždy chodilo 50 tisíc lidí. Oni klub milují a až fanaticky stojí za ním. A je vlastně jedno, v jaké soutěže a proti komu hrají.

X To je dost rozdíl od toho, co jste zažil ve Herthě Berlín…

To ano. Pamatuji si, že jsme hráli doma na Olympijském stadionu s kapacitou 75 tisíc diváků proti Atlétiku Madrid a přišlo deset tisíc lidí. To vypadalo jako na tréninku. Mentalita kolínských fanoušků je zcela jiná.

 X Byl pro vás přestup z Herthy Berlín vysvobozením? Také proto, že se tam trenéři dost střídali…

Ani nemám nic proti fanouškům Herthy, ale tehdy se tam Evropská liga nebrala až tak s velkým nadšením jako nyní v Kolíně. A vysvobozením jen z toho důvodu, abych se dál fotbalové rozvíjel. Za krátkého působení trenéra Jürgena Klinsmanna jsem šanci nedostal, takže jsem musel odejít na hostování do Norwich City v Premier League. Po půl roce jsem se vrátil a Kolín o mě měl zájem. Navíc jsem věděl, že budu hrát, což pro mě bylo klíčové. Jsem rád, že jsem tady a fanoušci jsou krásný bonus.

X Když už jste jednou byl v Premier League, o které se říká, že je momentálně nejlepší soutěží na světě, nechtěl jste tam zůstat delší dobu?

Přišel jsem tam v těžké situaci, kdy byl Norwich na posledním místě tabulky a byla jen malá šance, že se klub zachrání. Odehráli jsme pár zápasů a vše přerušila pandemie koronaviru. Norwich nakonec sestoupil, takže jsem nechtěl jít do druhé ligy. Ale přiznám, že kdybych zůstal v Premier League, tak by to bylo super. Nedostal jsem však takovou nabídku. Proto jsem rád, že jsem v bundeslize, což je pro mě jedna z nejlepších soutěží.

V probíhajícím ročníku bundesligy jste nastoupil do čtyř ze šesti utkání. Je to záměr trenéra Steffena Baumgarta rozložit síly vzhledem ke startu v Konferenční lize?

Rotace hráčů je výrazně větší než v minulé sezoně. Každý hráč už zasáhl do nějakého utkání, ať už v bundeslize nebo Konferenční lize. Pro nás je těžké odhadnout, kdo bude hrát, nevidíme trenérovi do hlavy. Proto jsme všichni připravení na sto procent. Nikdo si nemůže být jistý tím, že bude hrát. Už jsme odehráli dost zápasů a do dalších půjdeme v rychlém sledu, takže očekávám, že střídání hráčů bude pokračovat.

Je vždy lepší, když vedle sebe máte někoho, s kým si můžete popovídat v mateřském jazyce. Vždyť čeština je nám Slovákům pořád velmi blízká. Ať už to byli Vladi (Darida) nebo Tomáš (Ostřák), tak to byli skvělí kluci, ať fotbalisté nebo jako lidé.

X Může mít před čtvrtečním duelem proti Slovácku nějaký dopad nedělní prohra 0:1 s Unionem Berlín 0:1?

Na pondělním tréninku bylo ještě trochu vidět zklamání. Ano, porážka, zvlášť před domácím publikem, bolí, ale od úterý už všechno probíhalo normálně a dopad na čtvrteční zápas to nebude mít žádný. Je třeba říct, že Union Berlín byl velmi těžkým soupeřem. Škoda, že jsme nedokázali aspoň uhrát remízu. Jde o naši první prohru v tomto ročníku bundesligy, takže se s tím musíme vyrovnat. A dá se čekat, že ještě nějaká přijde, takže tato nebyla ani první ani poslední. Uděláme však vše proto, aby se to hlavně doma neopakovalo.

X V Kolíně jste načal třetí sezonu. V čem je kouzlo trenéra Baumgarta?

Že z hráčů dostane maximum. Ví, jak má s kterým hráčem pracovat. A zakládá si na disciplíně, která je tu na prvním místě. Proto nikdo nemá jisté místo v sestavě, každý o něj bojuje. A protože každý chce hrát, tak je to boj na každém tréninku, v každém zápase.

X Jak byste kouče Baumgarta pojmenoval? Psycholog, odborník, motivátor?

Kdyby to šlo, tak vším dohromady. Je však těžké ho pojmenovat jednom slovem. Má od každého něco. Je jak dobrým psychologem, tak i motivátorem. Protože přesně ví, co dělá, tak je samozřejmě i odborník.

X Jak v Berlíně, tak i v Kolíně jste měl českého spoluhráče. V Herthě Vladimíra Daridu, před sezonou jste přišel o Tomáše Ostřáka. Chybí vám, že si nemůžete tzv. pokecat česko-slovensky?

Sem tam ano. Je samozřejmě vždy lepší, když vedle sebe máte někoho, s kým si můžete popovídat v mateřském jazyce. Vždyť čeština je nám Slovákům pořád velmi blízká. Ať už to byli Vladi nebo Tomáš, tak to byli skvělí kluci, ať fotbalisté nebo jako lidé. Měl jsem s nimi výborný vztah a byl jsem rád, že jsme byli v jednom týmu. Proto je teď škoda, že už tady v Kolíně nikoho nemám.

X Zůstal jste ve spojení s Vladimírem Daridou s Herthy, se kterým jste tam byl skoro čtyři roky?

Občas jsme si zavolali nebo napsali textovou zprávu. Ale ten vztah nám zůstal. Když proti sobě hrajeme, tak se samozřejmě sejdeme po popovídáme si. Zeptám se, jak se má, co je nového v rodině. On udělá totéž. Doopravdy jsem rád, že jsem ho v Berlíně potkal, protože mi i v začátcích pomohl, mohl jsem se o něj tzv. opřít.