Ukrajinci sa v záujme mieru prikláňajú stále viac k „nemysliteľnej“ možnosti. Po takmer štyroch rokoch plnoformátovej vojny sa v ukrajinskej spoločnosti objavuje trend, ktorý bol ešte na jar 2022 nemysliteľný. Čoraz viac Ukrajincov pripúšťa možnosť územných ústupkov v prospech Ruska, konkrétne v prípade Donbasu. Uvádza to denník The New York Times (NYT).

Donbas má pre Ukrajinu mimoriadny strategický aj symbolický význam. Podľa autorov NYT krajina počas rokov systematicky posilňovala obranu tohto regiónu a v bojoch oň „stratila obrovské množstvo vojakov“. Napriek tomu Kyjev po štyroch rokoch vojny stále kontroluje približne 20 percent Doneckej oblasti a menšie časti územia administratívne patriaceho k Luhanskej oblasti.

Denník upozorňuje, že úplné dobytie Donbasu by Moskve umožnilo vyhlásiť víťazstvo, hoci pôvodný cieľ – podmanenie celej Ukrajiny – sa Rusku dosiahnuť nepodarilo. Zároveň NYT poznamenáva, že ruské straty v tomto regióne boli výrazne vyššie než ukrajinské.

Strata Donbasu by však mala aj vážne politické dôsledky pre ukrajinské vedenie. Podľa NYT by takýto vývoj mohol negatívne ovplyvniť povesť prezidenta Volodymyra Zelenského aj jeho historický odkaz. Denník upozorňuje, že by mohol prísť o obraz hrdinského lídra, ktorý bránil krajinu, a namiesto toho byť vnímaný ako politik, ktorý „odovzdal Rusku kus územia“, kde podľa odhadov stále žije približne 190-tisíc ľudí.

Zmenu nálad v spoločnosti potvrdzujú aj sociologické prieskumy. NYT pripomína, že v máji 2022, krátko po tom, čo ukrajinské obranné sily odrazili ruské vojská v bitke o Kyjev, bolo podľa prieskumu Kyjevského medzinárodného inštitútu sociológie (KIIS) až 82 percent Ukrajincov proti akýmkoľvek územným ústupkom.

Najnovší prieskum toho istého inštitútu, zverejnený v pondelok, však ukazuje posun. Súhlas so vzdaním sa Donbasu výmenou za bezpečnostné záruky vyjadrilo 40 percent respondentov.

NYT zároveň zdôrazňuje, že aj tí Ukrajinci, ktorí pripúšťajú územné ústupky, ich považujú za prijateľné len za prísnych podmienok. Kľúčovým faktorom sú podľa denníka dôveryhodné bezpečnostné záruky zo strany spojencov. Obavy pramenia z presvedčenia, že bez takýchto garancií by Rusko mohlo konflikt len dočasne zmraziť, získať čas na preskupenie síl a následne pokračovať v ofenzíve z nových pozícií.

Denník ilustruje tieto postoje na príbehu Chrystyny Jurčenkovej, ktorá si na Donbase vybudovala vlastné tanečné štúdio. Napriek osobným stratám je podľa NYT ochotná akceptovať odovzdanie regiónu, ak by to viedlo k ukončeniu bojov.

„Mier je pre mňa prioritou, a ak po tom, čo odovzdáme Donbas, vojna určite nebude, budem pripravená odísť,“ povedala. Zároveň však zdôraznila, že takýto krok by podporila len v prípade, že by Ukrajina získala pevné a spoľahlivé povojnové bezpečnostné záruky od svojich spojencov.

X xx

 Ve válce padlo kolem 55 tisíc ukrajinských vojáku, řada se pohřešuje, uvedl Zelenskyj.

Za téměř čtyři roky obrany proti ruské agresi padlo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kolem 55 tisíc ukrajinských vojáků, velký počet jich je pohřešován. Řekl to v rozhovoru s televizí France 2. Odhady západních odborníků o počtu padlých Ukrajinců ve válce vyvolané Ruskem jsou o poznání vyšší.

 „Na Ukrajině je oficiálně počet padlých vojáků na bojišti – ať už profesionálů, nebo mobilizovaných – 55 tisíc. (K tomu se přidává) velký počet osob, které Ukrajina považuje za nezvěstné,“ citovala Zelenského agentura AFP. Kolik je nezvěstných, neuvedl.

Ukrajinský prezident vyjádřil přesvědčení, že pokud by Rusko chtělo dobýt východ Ukrajiny, muselo by obětovat dalších 800 tisíc vojáků.

„Potřebovali by na to minimálně dva roky s velmi pomalým postupem. Podle mého názoru tak dlouho nevydrží,“ míní představitel země, jejíž vyjednavači se nyní účastní třístranných americko-rusko-ukrajinských jednáních v Abú Zabí.

 Hlavním bodem neshod podle AFP nadále zůstává otázka území. Moskva požaduje, aby se ukrajinské síly stáhly z oblastí, které mají stále pod kontrolou v Doněcké oblasti, jejíž velkou část Rusko okupuje. Ukrajina se naopak snaží o zastavení bojů na současné frontové linii.

Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) v lednu odhadlo, že ve válce dosud zemřelo 100 až 140 tisíc ukrajinských vojáků a 325 tisíc vojáků ruských. Další statisíce na obou stranách utrpěly zranění.

X X X

 Mírovou schůzku vedou dva rivalové. Kyjev ale velké šance jednání nedává, i kvůli silným ruským útokům

K jednomu stolu zasedli dva velcí rivalové: Kyrylo Budanov, někdejší hlava ukrajinské tajné služby HUR, a Igor Kosťukov, který šéfuje ruské zpravodajské službě GRU. V Abú Zabí ale budou jednat o míru mezi svými zeměmi. Ukrajina jednání moc šancí nedává, optimistický je ale americký prezident Donald Trump. Podle něj je dosažení míru na dosah.

Budanov a Kosťukov se znají už z dřívějška, především kvůli podobné náplni jejich práce. Oba totiž jako hlavy tajných služeb měli za úkol plánovat operace proti protivníkům.

Budanov, který už teď působí jako šéf prezidentské kanceláře, byl úspěšnější, protože jeho HUR zlikvidovala rovnou několik seniorních členů ruské GRU.

 Ve středu krátce po poledni středoevropského času se sešli v rámci druhého letošního mírového jednání v hlavním městě Spojených arabských emirátů. To iniciovaly Spojené státy, které na místo poslaly speciálního vyslance pro mírové mise Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, zetě prezidenta Trumpa, vyjmenovává britský deník The Guardian.

Ukrajinskou delegaci doplnil také vyjednavač David Arachamia a šéf generálního štábu Andrij Hnatov. Na ruské straně usedl ještě speciální vyjednavač Kremlu Kirill Dmitrijev.

Ruský prezident Vladimir Putin ani jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se jednání neúčastní. Přestože Zelenskyj je setkání s Putinem nakloněn, pokud proběhne na neutrální půdě, Kreml to odmítá. Putin uvádí, že ukrajinského prezidenta přijme jedině v Moskvě.

Očekávání po útocích

Na rozdíl od Trumpa, který mluví o tom, že mír je na dosah, jsou válčící strany méně optimistické. Kyjev je skeptický především kvůli rozsáhlým ruským útokům z pondělní a úterní noci.

Ty přišly nejen těsně před vyjednávání, ale i v době jedné z nejtvrdších zim za poslední roky. Jen v Kyjevě, kde je bez tepla po ruských útocích přes 1100 rezidenčních domů, teploměry ukazovamyl minus 19 stupňů Celsia.

 Dronové útoky z úterý byly zároveň nejsilnější od začátku roku – Rusko vyslalo 105 dronů. Mířily hlavně na energetickou síť a na civilní budovy.

Ruská akce navíc přišla v době, kdy měl platit klid zbraní. Minulý týden ho vyjednal přímo s Vladimirem Putinem kvůli počasí Donald Trump a platit měl do tohoto pátku. Reakce amerického prezidenta na porušení dohody byla ale mírná – klid zbraní měl podle něj skončit už v neděli.

„Bylo to od neděle do neděle, a když to skončilo, tak na ně tvrdě udeřili,“ cituje server Politico Trumpa. „V tomhle (Putin) dodržel slovo… Bereme cokoliv, protože tam je opravdová zima,“ doplnil.

„Využívat nejchladnějších dní zimy k terorizování lidí je pro Rusko důležitější než využívat diplomacii,“ zhodnotil Volodymyr Zelenskyj. Stejný pohled má také generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Ruské útoky nesignalizují seriózní přístup k míru,“ cituje ho britský deník The Guardian. Rutte byl v Kyjevě zrovna v době, kdy se rozezněly sirény varující před přicházejícím ruským útokem.

Důvodem pro nejnovější útoky může být i snaha podlomit morálku Ukrajinců, aby mělo Rusko lepší vyjednávací pozici.

„Známe to z historie, z první i druhé světové války. Je tu snaha podlomit ochotu druhé strany pokračovat v boji a ukončit to za podmínek, které jsou pro Rusko výhodné,“ popsal minulý týden pro iROZHLAS.cz plukovník Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Územní ústupky?

Země se stále rozcházejí také v otázkách územního vypořádání. Rusko požaduje, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, včetně území, které její jednotky nedobyly.

To Kyjev odmítá, Zelenskyj ale připouští alternativní řešení – ze zbytku Donbasu by se mohly stáhnout ukrajinské jednotky a oblast by mohla působit jako demilitarizovaná zóna.

 Putin však žádné ústupky nepřipouští. Uvedl, že Rusko bude ve válce pokračovat, dokud nebude Ukrajina souhlasit s jejich požadavky.

Kreml také chce, aby Ukrajina snížila velikost své armády – s tím zase nesouhlasí Ukrajina – a uvádí, že nebude tolerovat přítomnost evropských či amerických jednotek v sousední zemi. Jejich přítomnost však vnímá Kyjev jako možnou bezpečnostní záruku.

Ty si Ukrajina předjednala se zástupci Spojených států a Evropy, jak uvedl v úterý deník Financial Times. Pokud bude v budoucnu dosaženo mírové dohody a Rusko ji poruší, přijde koordinovaná reakce ze strany USA a Evropy. Měla by několik úrovní – nejprve diplomatickou, pak intervenční a nakonec by situaci řešily země vojensky.

Veřejné mínění

Běžní Ukrajinci i Rusové jsou pro uzavření mírové dohody. Přestože je složité získat názory Rusů, kteří mohou za kritiku války skončit ve vězení, existují i nezávislé průzkumy veřejného mínění. Ty ukázaly, že 61 procent Rusů podporuje mírové rozhovory, uvádí The Guardian. S Kremlem se ale shodují na tom, že nechtějí přijít o žádné území.

Ukrajinci jsou i vzhledem k počasí viditelně unavení, stále ale vystupují proti tomu, aby přišli o celý Donbas. Obávají se, že to mír nepřinese – naopak by to dalo Moskvě prostor k tomu, aby na zemi mohla dál vyvíjet tlak, domnívají se.

X X X

Argentina chce vyslechnout exprezidenta Madura. Požádala USA o jeho vydání

Argentinská justice požádala ve středu Spojené státy o vydání sesazeného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura kvůli vyšetřování zločinů proti lidskosti. Maduro je zadržován v USA, které se ho začátkem ledna zmocnily při vojenské akci v Caracasu.

Argentinský federální soudce Sebastián Ramos požaduje vydání třiašedesátiletého politika stíhaného v USA pro drogové zločiny, aby ho argentinské úřady mohly vyslechnout v rámci vyšetřování zločinů proti lidskosti.

Argentina, která má kvůli vlastní historické zkušenosti s vojenskou diktaturou v ústavě zakotvenou možnost stíhání zločinů proti lidskosti i v jiných zemích, Madura vyšetřuje od roku 2023 kvůli podezření z podílu na zločinech, jako jsou mimosoudní popravy, mučení či politické pronásledování oponentů ve Venezuele. V roce 2024 na Madura argentinská justice vydala zatykač, kvůli čemuž zrušil svou plánovanou návštěvu Buenos Aires.

 Případ v roce 2023 iniciovala nevládní organizace Argentinské fórum pro obranu demokracie (FADD), a to na základě principu univerzální jurisdikce, který umožňuje zemím stíhat závažné zločiny v oblasti lidských práv bez ohledu na to, kde byly spáchány. Argentina tento princip použila v minulosti například pro stíhání zločinů spáchaných ve Španělsku za éry diktátora Franciska Franka.

X XX

 Země BRICS ovládají 50 % světových zlatých rezerv

BRICS – významný ekonomický blok rozvíjejících se zemí zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku – rychle přesouvá svou závislost z amerického dolaru na zlato prostřednictvím akumulace tohoto drahého kovu. Ačkoli oficiálně země BRICS drží přibližně 20 % světových zlatých rezerv, spolu se svými strategicky spojeneckými státy (které nejsou členy BRICS, ale mají silné vazby na členské země BRICS) nyní dohromady drží přibližně 50 % světové produkce zlata. Takový je úvod analýzy Asita Manohara na portálu infoBRICS.

Rusko a Čína jsou v této strategii na špici. V roce 2024 Čína vyprodukovala 380 tun zlata, zatímco Rusko přispělo 340 tunami. V návaznosti na tuto strategii nakoupila Brazílie v září 2025 16 tun zlata, což byl její první nákup zlata od roku 2021.

Anuj Gupta, ředitel společnosti Ya Wealth, vysvětlil dvojí strategii členských zemí BRICS: „Členské země BRICS produkují více zlata a prodávají méně. Zároveň také nakupují zlato na mezinárodním trhu. Podle stávajících údajů nakoupily centrální banky příslušných zemí BRICS mezi lety 2020 a 2024 více než 50 % světového zlata, což je informace, kterou americký prezident Donald Trump možná nerad slyší.“

Co se skrývá za touto dvojí strategií BRICS?

Sachin Jasuja, vedoucí oddělení akcií a zakládající partner společnosti Centricity WealthTech, dešifroval tuto dvojí strategii BRICS ohledně zlata: „Rostoucí kontrola nad zlatými rezervami a nákupy zlata zeměmi BRICS se jeví jako významný signál napětí v rámci globálního finančního řádu, kterému dominuje americký dolar. Ačkoli americký dolar zůstává hlavní světovou rezervní měnou, nedávný vývoj naznačuje, že jeho nesporná nadřazenost je spíše postupně zpochybňována než náhle napadána.“

Ekonomiky BRICS se dnes podílejí na téměř 30 % světového obchodu, což dává jejich kolektivním měnovým volbám globální význam. Dlouhodobým cílem bloku je snížit jeho závislost na západní finanční infrastruktuře, zejména na americkém dolaru, pro účely obchodních vypořádání a rezerv.

Spouštěč pro tuto změnu

Jasuja zdůraznil vývoj, který vedl k tomuto posunu v myšlení členských zemí BRICS, a dodal: „Rozhodující posun v myšlení následoval po válce mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy západní vlády zmrazily podstatnou část ruských devizových rezerv. Tato epizoda zásadně změnila, jak suverénní státy vnímají bezpečnost rezerv. Ukázala, že rezervy držené v aktivech denominovaných v dolarech nebo v zahraničních jurisdikcích jsou vystaveny geopolitickému riziku, pokud se politická shoda naruší. Od té doby správa rezerv stále více upřednostňuje aktiva, která jsou politicky neutrální, fyzicky držená a imunní vůči vnější kontrole.“

Sachin Jasuja uvedl, že centrální banky BRICS patří k nejagresivnějším kupcům, přičemž Čína, Rusko a Indie se nyní řadí mezi největší oficiální držitele zlata na světě. V důsledku toho se podíl zlata na devizových rezervách BRICS neustále zvyšuje, zatímco expozice vůči dolarovým aktivům se mírně zmírnila. Tento posun rezerv se shodoval s prudkým a trvalým nárůstem cen zlata, což odráží nejen zajištění proti inflaci, ale také silnou oficiální poptávku. Vývoj cen naznačuje, že trhy stále více uznávají obnovenou roli zlata jakožto konečného rezervního aktiva ve fragmentovaném finančním systému – systému, kde důvěra v rezervní měny již není bezpodmínečná.

BRICS snižuje závislost na americkém dolaru

„Země BRICS aktivně snižují závislost na dolaru v obchodu. Během posledního desetiletí podíl obchodu v rámci BRICS vypořádaného v místních měnách neustále rostl, přičemž zhruba třetina tohoto obchodu nyní obchází dolar. Bilaterální dohody – jako je obchod mezi Indií a Ruskem a Čínou a Brazílií v místních měnách – ilustrují pragmatický posun zaměřený na snížení transakčních nákladů, omezení vystavení sankcím a omezení závislosti na cyklech likvidity dolaru,“ uvedl Jasuja.

Jak bude tato strategie fungovat?

Na otázku ohledně výsledku této dvojí strategie pro zlato, kterou přijali členové BRICS a jejich spojenecké státy, Ponmudi R, generální ředitel společnosti Enrich Money, uvedl: „Vliv BRICS v roční produkci zlata jednoznačně roste, přičemž členské a přidružené země představují téměř polovinu nové globální nabídky. Toto rozlišení je důležité, protože kontrola nad budoucími dodávkami zvyšuje strategickou flexibilitu, aniž by znamenala okamžitou dominanci nad globálním měnovým systémem. Nedávné zrychlení nákupů zlata centrálními bankami BRICS by mělo být vnímáno především jako strategie řízení rizik a diverzifikace. Zlato je neutrální, sankcím odolné aktivum a nedávný geopolitický vývoj vedl mnoho rozvíjejících se ekonomik k přehodnocení rizik koncentrace rezerv.“

Výzva pro měnu BRICS krytou zlatem?

Expert společnosti Enrich Money uvedl, že nedávné zrychlení nákupů zlata centrálními bankami zemí BRICS by mělo být vnímáno především jako strategie řízení rizik a diverzifikace. Zlato je neutrální aktivum odolné vůči sankcím a nedávný geopolitický vývoj vedl mnoho rozvíjejících se ekonomik k přehodnocení rizik spojených s držením jejich rezerv v tomto aktivu.

„Skutečnou strukturální konkurencí není jen zlato, je to petrodolarový systém, obchodní restrukturalizace a rostoucí dovozní cla. Strategický tlak Číny na elektromobily, obnovitelné zdroje energie a snížení závislosti na fosilních palivech je součástí širšího úsilí o přepsání globálních obchodních a energetických pravidel a snížení dlouhodobé expozice vůči cenám komodit vázaným na dolar,“ uvedl Ponmudi R.

„Rostoucí akumulace zlata v zemích BRICS nesignalizuje konec role dolaru, ale představuje věrohodný strukturální posun směrem k diverzifikovanějšímu a multipolárnímu globálnímu finančnímu systému – systému, v němž zlato tiše znovu získává svou roli konečné kotvy měnové důvěry,“ uzavřel Sachin Jasuja.

 Asita Manohara, infoBRICS.org, server vasevec.cz 

X XX

 Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře. Hřib a Fiala ve Sněmovně chyběli

Vláda premiéra Andreje Babiše z ANO přežila ve Sněmovně hlasování o nedůvěře. Opozice dala dohromady 84 hlasů. Pro pád kabinetu bylo potřeba nejméně 101 poslanců. Schůzi vyvolalo pět opozičních klubů kvůli kauze SMS, které psal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) Petru Kolářovi, poradci prezidenta Petra Pavla.

Hlasování o nedůvěře vládě se uskutečnilo 20. den potom, co kabinet získal důvěru. Debata zabrala dva jednací dny, vyplnila celkově zhruba 22,5 hodiny.

O nedůvěře vládě nakonec hlasovalo 183 poslanců. Pro návrh na její vyslovení nakonec bylo 84 z 92 poslanců opozice z klubů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Proti 99 ze 108 zákonodárců koalice z klubů ANO, SPD a Motoristů sobě.

Ve Sněmovně v tu chvíli nebyl jak premiér Andrej Babiš z ANO, který byl v Itálii, tak vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO, který byl v Německu. Chyběli ale také zástupci opozice, například předseda Pirátů Zdeněk Hřib nebo expremiér Petr Fiala z ODS.

„Od prosince jsem měl pevně stanovený termín veřejné debaty s občany. Na hlasování došlo dříve, než jsem se stihl vrátit,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Fiala. Hřib na dotazy redakce nereagoval.

Macinka znovu kritizoval Pavla

Středeční jednání Sněmovny o nedůvěře vládě patřilo na rozdíl od úterý především zástupcům opozice, kteří mimo jiné kritizovali ministra zahraničí Petra Macinku kvůli jeho problematickým SMS.

„Proč se tu scházíme? Jistý ministr propadl pocitu nadřazenosti. Toto opravdu nelze tolerovat. A co na to premiér? Nic. Je to totiž nejslabší premiér v historii České republiky,“ prohlásil Jakub Janda z ODS.

 Některým poslancům také vadilo, že příliš mnoho ministrů ve Sněmovně chybí. Premiér Andrej Babiš z ANO měl ráno schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a poté se přesunul na zasedání Bezpečnostní rady státu.

Sám Macinka, který musel kvůli zrušení letu přerušit svou cestu do USA, se v jednacím sále objevil kolem 14. hodiny. A zhruba za hodinu vystoupil se svým projevem.

Prezident podle něj odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí nikoli kvůli právním důvodům, ale na základě subjektivního hodnotového soudu.

„Nebojuje za řád a klid, ale bojuje složitý boj s temnou stránkou své vlastní osobnosti a minulosti,“ řekl Macinka o hlavě státu. „Prezident není nadřízeným premiéra a má konat, ne selektovat. Pokud to odmítá přijmout, tak nemáme parlamentní demokracii, ale prezidentský aktivismus,“ prohlásil. A po svém vystoupení opustil jednací sál.

Macinkův projev vyvolal množství reakcí. „Nepochopil jste, proč jsme tuto schůzi svolali,“ reagoval Petr Hladík z KDU-ČSL. „Petr Macinka si z nás všech udělal rukojmí svého ega a předseda vlády tomu jen přihlíží,“ dodala poslankyně Kateřina Stojanová z Pirátů.

„Místo omluvy přilil benzin do ohně a problém ještě narostl. Nedovedu si představit, že by po tom všem mohl vykonávat funkci ministra zahraničí,“ prohlásil Jiří Pospíšil z TOP 09.

A premiér Babiš mu z Říma vzkázal: „Předpokládám, že to bylo, doufám, už poslední konfrontační vystoupení ze strany koaličních partnerů.“

X XX

 GP Žilinka o stretnutí s Ficom: Nikto mi neponúkol ohryzenú kosť, nie som obchodník s kobercami

Generálny prokurátor Maroš Žilinka v stredu informoval o svojom pondelňajšom stretnutí s premiérom Robertom Ficom (Smer).

Žilinka potvrdil, že spoločne s námestníkmi prijal Fica v sídle prokuratúry. Poznamenal, že je zvykom, aby o stretnutiach informoval vyššie postavený ústavný činiteľ, ktorý je v tomto prípade Fico. Plne rešpektoval toto zaužívané pravidlo, no Fico tak neurobil. Žilinka poznamenal, že správy v médiách ho prinútili informovať o obsahu stretnutia.

„Stretnutie inicioval predseda vlády Slovenskej republiky. Nemal som dôvod to odmietnuť,“ povedal. Žilinka povedal, že sú odkázaní na spoluprácu a ich agendy pri plnení úloh sa niekedy prelínajú a netreba za tým hľadať senzáciu. Odmietol, že by išlo o utajené stretnutie. S Ficom nebol ani sekundu sám.

„Bolo to stretnutie, ktoré sa uskutočnilo na generálnej prokuratúre v úradných priestoroch, v služobnom čase, pod zrakom desiatok zamestnancov,“ priblížil Žilinka.

Témou stretnutia bola podľa Žilinku príprava podkladov k siedmej správe o stave právneho štátu, ktorú vypracúva Európska komisia. Fico podľa neho nesúhlasí so stanoviskom generálnej prokuratúry v časti, ktorá sa týka antikorupčného rámca.

„Vyslovil na stretnutí nesúhlas so stanoviskom GP k hodnoteniu boja proti korupcii v Slovenskej republike. Prišiel s tým, či to stanovisko vieme prehodnotiť, a či sa prípadne dá v tejto súvislosti uskutočniť nejaké kolo alebo ďalšie kolá expertných rokovaní,“ priblížil detaily.

Tento rozhovor trval podľa Žilinku pomerne krátko. Striktne totiž trval na svojom stanovisku s tým, že v tomto smere skutočne k dohode nepríde a trvá na každom jednom fakte a písmene, ktoré je uvedené v stanovisku GP.

Ako ďalej uviedol, keďže sa s Ficom bežne nestretáva, využil príležitosť, aby vyjadril nespokojnosť s priebehom legislatívnych konaní. Trvá na tom, že v súčasnosti ide skôr „o paródiu na legislatívny proces“.

Fico ho ubezpečil, že legislatívne konania budú realizovať v štandardnom režime. „Stretnutie sa nieslo v duchu pokojnom, korektnom a vecnom, ale v tej zásadnej veci, pre ktorú ma predseda vlády požiadal o stretnutie sme, žiaľ, zhodu nenašli,“ skonštatoval Žilinka.

Generálny prokurátor Maroš Žilinka informuje na tlačovej konferencii o pondeľňajšom stretnutí s premiérom Robertom Ficom (Smer) na pôde Generálnej prokuratúry v Bratislave 4. februára 2026

Ako podotkol, prokuratúra nie je orgánom, ktorý odhaľuje trestné činy. „To znamená ani korupcie. My na to nemáme ani personálne kapacity, ani materiálno-technické vybavenie. Odhaľovanie trestných činov, zisťovanie páchateľov a vykonávanie vyšetrovania a skráteného vyšetrovania je zákonnou úlohou Policajného zboru,“ poznamenal.

Žilinka sa počas brífingu uviedol, že experiment s názvom trestná novela a zmeny v polícii sa nevydarili. Hovorí o katastrofálnych následkoch týchto zmien.

„Na základe tých údajov, ktoré máme k dispozícii za rok 2025, žiaľ, musím konštatovať, že experiment s názvom novela Trestného zákona v časti korupcie a zvlášť zmena organizačnej štruktúry orgánov Policajného zboru sa nevydarila. Inštitucionálny rámec a stav boja proti korupcii v roku 2025 je katastrofálny,“ vyhlásil.

Žilinka odmieta tvrdenia, že korupčná trestná činnosť vymizla či poklesla. Hovorí o žalostných výsledkoch a ponúkol aj štatistku. Žilinka svoje vyjadrenie oprel o dáta o ukončených trestných stíhaniach osôb pre trestné činy korupcie v rokoch 2022 až 2025.

Konkrétne uviedol, že v roku 2022 bolo 168 odstíhaných osôb a 83 obžalovaných osôb, v roku 2023 bolo 160 odstíhaných osôb a 76 obžalovaných osôb, v roku 2024 bolo 240 odstíhaných osôb a 136 obžalovaných osôb a v roku 2025 bolo 71 odstíhaných osôb a 45 obžalovaných osôb.

Vyššie čísla v roku 2024 vysvetlil zrušením Úradu špeciálnej prokuratúry. V roku 2025 bolo v porovnaní s rokom 2024 o 70 percent menej odstíhaných a o 67 percent menej obžalovaných.

„V porovnaní s rokom 2023 je ten pokles 56 percent pri odstíhaných a 43 percent obžalovaných. V porovnaní s rokom 2022 je pokles 58 percent pri odstíhaných osobách a 46 percent pri obžalovaných osobách,“ doplnil.

Podľa Žilinku nejde o priebežný trend znižovania korupcie, „Je to skok, ktorý musí mať svoje vysvetlenie. Odmietam vysvetlenie, že vymizla korupčná trestná činnosť. To proste nie je tak,“ podotkol.

„Toto je primárne vecou orgánov Policajného zboru, aby sa odhaľovali náležitým spôsob takéto trestné činy,“ poznamenal s tým, že ide o žalostné výsledky a svoje stanovisko nezmení. „Je to veľký zdvihnutý prst pre to, aby tu došlo k náprave,“ pokračoval.

Žilinka tlmočil Ficovi na stretnutí svoj názor, že odhaľovanie korupcie na najvyšších miestach vníma ako katastrofálne. Poukázal na to, že minulý rok nebol odhalený ani jediný prípad korupcie na najvyšších miestach. „Treba si to otvorene povedať. To je fakt. My sme aplikačný orgán, ale nám takéto prípady doručené neboli,“ priblížil.

Generálny prokurátor kritizoval ako jeho stretnutie s Ficom komentovala opozícia a ako o nej písali médiá. Na margo podozrení o účele stretnutia s Ficom z úst politikov Žilinka reagoval, že ide o urážku všetkých prokurátorov. „Nie som obchodník s kobercami na tureckom trhu. Dodržiavanie zákonov je pre mňa najvyššou hodnotou,“ uviedol Žilinka. Odmietol, že by mu niekto ponúkal ohryzenú kosť v podobe renty alebo veľvyslaneckého postu.

Žilinka odpovedal i na otázku, či zvažuje predčasne odísť z postu generálneho prokurátora. „Nevidím žiadny dôvod, prečo by som mal funkciu generálneho prokurátora opúšťať skôr ako uplynie môj mandát a ako mi káže zákon,“ ozrejmil. Funkčné obdobie generálneho prokurátora trvá sedem rokov, Žilinkovi sa skončí budúci rok.

Šéf prokurátorov včera avizoval, že viac o obsahu prezradí na ďalší deň, pričom svojmu publiku na sociálnej sieti napísal, aby tlačový brífing sledovalo „pozorne“.

Na ich stretnutie upozornil denník Postoj s tým, že schôdzku inicioval Fico a Žilinku navštívil priamo v sídle generálnej prokuratúry.

Vysokí ústavní činitelia sa v posledných mesiacoch dostali do viacerých sporov, pričom si prostredníctvom médií adresovali ostré kritické odkazy. Konflikty eskalovali najmä po tom, keď Žilinka v decembri odvolal žilinského krajského prokurátora Tomáša Balogha, ktorý na rokovaní parlamentného výboru tvrdil, že na neho bol vyvíjaný tlak ohľadom trestných vecí týkajúcich sa ľudí blízkych Ficovi. Generálny prokurátor tieto obvinenia odmietol.

Renta pre Žilinku

Poslanci národnej rady schválili minulý rok v marci v čase konsolidácie doživotnú rentu pre generálneho prokurátora. Na viac ako päťtisíc eur by mal nárok, aj v tom prípade, ak by nedokončil celé funkčné obdobie.

Renta však napokon neprešla cez prezidenta Petra Pellegriniho, ktorý novelu zákon o prokurátoroch a právnych čakateľoch vrátil parlamentu na prerokovanie. Pellegrini navrhol výsluhový dôchodok pre generálneho prokurátora zrušiť. Za alternatívu považoval, aby sa dôchodok pre šéfa prokuratúry priznal, ak by pozíciu zastával celé funkčné obdobie.

 X XX

 PREMIÉR  BABIŠ:

Nechceme konflikt s Pavlem, zahraniční politiku s ním budu řešit já, uvedl Babieš.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se ve středu zúčastnili jednání Bezpečnostní rady státu, předtím se spolu setkali na soukromé schůzce. Babiš po zasedání bezpečnostní rady zdůraznil, že s Pavlem řešili zejména další podobu setkávání ohledně zahraniční politiky. „Shodli jsme se, že ta dřívější setkání nám oběma nevyhovovala a budeme se potkávat bilaterálně,“ vysvětlil. Pavel věří, že Babiš bude tlumit případné rozpory tak, aby neohrožoval zájmy České republiky.

Schůzky v širším formátu podle Babiše nedávají smysl. „Chtěl bych celou tu situaci okolo Petra Macinky a pana prezidenta zklidnit. O zahraniční politice budu s prezidentem jednat sám,“ vysvětlil.

Prezident Pavel prostřednictvím svého tiskového odboru vzkázal, že zachovává přesvědčení, že premiér Babiš bude tlumit případné rozpory s koaličními partnery a ministry tak, aby neohrožoval zájmy České republiky.

„Oba politici se také shodli, že není možné, aby Ministerstvo zahraničních věcí jakkoli přestalo spolupracovat a komunikovat s prezidentem a Kanceláří prezidenta. Takový stav by omezoval fungování české zahraniční politiky a důležité funkce státu,“ sdělil prezidentův mluvčí Vít Kolář v tiskové zprávě.

 Expremiér Petr Fiala v reakci na Babišovo vyjádření uvedl, že zrušení schůzek ke koordinaci zahraniční politiky je „naprosto špatné“.

„Jako předseda vlády jsem si vždy zakládal na tom, že nejvyšší ústavní činitelé společně koordinují zahraniční politiku. Pokud chceme, aby nás v zahraničí brali vážně, musíme mluvit jedním hlasem – a to jsme přesně dělali. Netrvalo to ani dva měsíce a Andrej Babiš, Petr Macinka a Tomio Okamura toto zbořili. Obávám se, že výsledkem bude opět chaos a že nás nikdo nebude brát vážně. To je naprosto špatně,“ reagoval.

Diskuze o NATO i české armádě

Středečního jednání se zúčastnili také ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Oba po skončení jednání odešli ve spěchu a odmítli zasedání jakkoliv komentovat. Jednání se účastnil i ministr zahraničí Macinka, po zrušeném letu do USA schůzku stihl.

„Dlouze jsme diskutovali o situaci v armádě, o našich závazcích, procentech vůči hrubému domácímu produktu v rámci posledního zasedání NATO. Byla to relativně dlouhá diskuse, protože musíme předložit novou koncepci naší armády a vrátit se k závazkům, například pozemní brigádě, které se neplní,“ podotkl Babiš.

 Zmínil také protidronová opatření či protivzdušnou obranu. „Pan ministr Zůna to má za úkol do konce května, abychom to mohli prodiskutovat a shodnout se na tom předtím, než bude zasedání NATO v červenci,“ oznámil.

Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle NATO nejsou realistické. Pavel nedávno v televizi Nova řekl, že Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli země na tento závazek rezignuje, musí politici podle Pavla jasně říct občanům, jak jinak zajistí jejich bezpečnost.

 Ještě před zasedáním Bezpečnostní rady státu proběhla soukromá schůzka Pavla s Babišem na Pražském hradě.

Hrad i Babiš poskytli vyjádření až po Bezpečnostní radě státu. Na soukromé schůzce měli jednat o zrušeném jednání nejvyšších ústavních činitelů či o SMS ministra Macinky adresovaných prezidentovi, jejichž obsah Pavel označil jako vydírání.

 Současná hlava státu se zúčastnila zasedání Bezpečnostní rady státu už po několikáté, mimo jiné předloni v lednu při hodnocení zásahu při tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z prosince 2023.

Jako prezident dorazil Pavel na jednání rady i v dubnu 2023 hned při první příležitosti po nástupu do funkce. Uvedl tehdy, že nemá v plánu účastnit se všech zasedání. Dorazit chce vždy při projednávání témat, která vyžadují jeho účast.

Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další členové kabinetu podle rozhodnutí vlády.

Babišova vláda v prosinci rozhodla, že Bezpečnostní rada státu bude mít osm členů. Místopředsedou rady je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, dalšími členy jsou ministři obrany, zahraničních věcí, financí, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Tajemníkem Bezpečnostní rady státu je poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

X X X

 Za dva roky nebude Petr Pavel prezidentem, míní Macinka. Do té doby prý zvládne řídit oba resorty

Prezident Petr Pavel ve středečním prohlášení po jednání s premiérem uvedl, že je připravený jmenovat ministra životního prostředí a očekává nový návrh. Andrej Babiš (ANO) v Římě řekl, že na Motoristy ohledně navržení jiného kandidáta na ministra životního prostředí tlačit nebude. „Myslím, že prezident není v situaci, kdy by měl něco vyvolávat nebo očekávat,“ uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Dnes (ve středu) jste na plénu mluvil o tom, že prezident Petr Pavel už nikdy nebude prezidentem všech a že možná bojuje s temnou stránkou své minulosti. Premiér Andrej Babiš vyzýval k uklidnění situace. Váš dnešní projev ve sněmovně přispěje podle vás k tomu zklidnění?
Byl to projev směřovaný hlavně opozici, která dnešní schůzi vyvolala. Měl jsem pocit, že je potřeba pojmenovat ty skutečné důvody, proč tak činí a že oni pouze kapitalizují to, že prezident nerespektuje ústavu.

„Prezident je jednoznačně lídrem české opozice,“ řekl Petr Macinka. Náhradu za Filipa Turka hledat nebude, uvedl v rozhovoru pro iRozhlas.cz a Radiožurnál

Prezident uvedl v prohlášení po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem, že je připravený jmenovat ministra životního prostředí, ale že očekává nové jméno. Vy jste připraveni nové jméno navrhnout?
Myslím, že prezident asi moc není v situaci, kdy by měl něco vyvolávat nebo očekávat. My jsme řekli jasně, že žádnou náhradu za Filipa Turka hledat nebudeme. A toto je náš stále stejný postoj. My jsme udělali prezidentovi ústupek a pokud na to má nějaký jiný názor, tak je to jeho názor. Já jsem řekl, že už ho nebudu komentovat. Tento můj postoj platí i nadále.

Znamená to tedy, že vy zůstanete pověřený řízením dvou rezortů a Filip Turek zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal?
Filip Turek je vládním zmocněncem. Má na starosti poměrně rozsáhlou agendu, která se týká právě ministerstva životního prostředí, tam působí každý den. Sice nemůže podle zákona a podle předpisů nic a nikoho řídit, ale může tam působit. Já jako ministr jsem povinen na základě usnesení vlády mu vytvořit podmínky pro to, aby tam mohl působit, což činím. On se věnuje tomu, že mi dává řadu různých doporučení, která já potom přijmu nebo nepřijmu.

Tohle je tedy dlouhodobější řešení?
Podařilo se mi vedení ministerstva nějak stabilizovat a Filip Turek je mi v tom velkou oporou a je důležitým elementem pro to, abych bez problémů zvládl formálně řídit oba dva rezorty.

Takže si dokážete představit, že tato situace je otázka let?
Myslím, že tady za necelé dva roky budou prezidentské volby, to znamená ode dneška za dva roky už Petr Pavel nebude prezidentem.

Do prezidentských voleb a inaugurace nového prezidenta budete tedy řídit dva rezorty.
Je to možné. Pan prezident se rozhodl, že chce tímto způsobem blokovat politický program Motoristů a nové vlády, ale to se mu nepodaří. Tím svým protiústavním vzdorem v podstatě docílil toho, že Filip Turek je stejně na ministerstvu životního prostředí jako vládní zmocněnec a vztahy mezi kanceláří prezidenta a Černínským palácem jsou poměrně nedobré.

Podoba komunikace

Jak ty vztahy budou vypadat dál? Prezident dnes taky uvedl, že se s premiérem shodli, že zkrátka není možné, aby Hrad nekomunikoval s Černínským palácem, respektive naopak. Jak s Pražským hradem budete komunikovat?
Zahraniční politiku České republiky ze sta procent řeší a určuje vláda. To je celé. Daleko důležitější než jakékoliv koordinace s panem prezidentem jsou koordinace na úrovni koaliční rady a vlády. Pokud pan premiér bude mít čas a chuť se s panem prezidentem setkávat, aby ho o tom informoval, tak to je určitě v pořádku. Určitě by se to dít mělo, ale dominantní a stoprocentní pozici v tvorbě a ve formulaci české zahraniční politiky má česká vláda, a to na základě programového prohlášení vlády, ne na základě názoru pana prezidenta, který je lídrem opozice.

 Znamená to tedy, že jste připravený na bilaterální schůzky s panem prezidentem, pokud to bude potřeba, nebo spolu zkrátka nebudete komunikovat vůbec? Co znamená ignorování Hradu?
Pokud pan prezident bude chtít, nechť mi pan Kolář zavolá.

Takže nemáte problém s prezidentem napřímo komunikovat?
Pokud něco bude potřebovat, určitě se umí ozvat. Já na to nemám víc co říct.

Jak vnímáte v celé téhle situaci postup premiéra Andreje Babiše? Postavil se podle vás za Filipa Turka v tom sporu o jeho jmenování dostatečně?
Určitě oceňuju postup a postoj pana premiéra v tom, že naplnil to, na čem jsme se dohodli. To, že pan prezident neumí správně číst ústavu, která říká, že prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády. To je, myslím, tak jasná, jednoznačná a jednoduchá věta, která neumožňuje žádné další kreativní výklady. Pan premiér navrhnul a pan prezident se rozhodl, že bude porušovat ústavu. To není problém pana premiéra, to je problém pana prezidenta a jeho okolí, které si pravděpodobně české ústavy úplně neváží.

Kompetenční žaloba

Proč tedy premiéra nepřesvědčíte o tom, aby podal kompetenční žalobu? Neodblokovalo by to tu situaci?
Já jsem se k tomu mockrát vyjádřil, že si myslím, že Ústavní soud svými judikáty mění ústavní poměry v zemi a myslím, že ústavní poměry v zemi a ústava má být měněna Poslaneckou sněmovnou a Senátem, nikoliv Ústavním soudem nebo jakýmkoliv jiným soudem. To, že by to pan prezident třeba chtěl, protože si myslí, že by mu Ústavní soud přihrál nějaké další pravomoci, tak to je jeho přání. Ale to přání já mu určitě naplňovat nechci.

Takže kompetenční žaloba je zkrátka ze hry. Vaše vláda ji podávat nebude, respektive premiér.
Já jsem proti tomu.

 Když jsem dnes mluvil s Filipem Turkem, tak zopakoval to, co vy jste taky před chvílí naznačoval. Tedy to, že vy jste udělali ústupek prezidentovi tím, že jste si s Filipem Tukem prohodili rezorty, které jste podle původního návrhu měli řídit. Byla napevno dohoda s panem prezidentem, že pokud se rezorty prohodí, tak Filipa Turka jmenuje? Protože Filip Turek naznačoval, že prezident dohody porušuje.
Myslím, že ta slova, která mi pan prezident řekl, zněla nějak v tom smyslu, že pokud bychom to takto udělali a takto nominovali, tak to řadu problémů, které on vnímá, odstraní.

Nicméně jeho pevné slovo, že pokud se prohodíte, tak jmenuje Filipa Turka, to nepadlo?
Řekl mi tuto větu a já ji nějak čtu. Potom o několik hodin později mi přišla zpráva zase ne přímo od něj, ale od jednoho z jeho spolupracovníků, ve které to trošku relativizoval. Ale pořád to je o tom, že jsme si něco řekli a ta situace je jiná. Ale dobře, já to beru, je to nějaký jeho postoj, já tento postoj prostě musím včlenit do svého uvažování a do pravidel, jimiž jsme všichni svazováni.

Pokud jde o to, kdo povede českou delegaci na letním summitu Severoatlantické aliance, tak otázka, jestli to bude prezident nebo premiér, je za vás stále otevřena?
Ta je určitě otevřená.

A vy jste pro to, aby to byl premiér?
Nejenom na tomto summitu, ale i na ostatních multilaterálních akcích, by stanovisko České republiky měla zastávat vláda, nikoliv opozice.

Prezident je podle vás opoziční?

Ano, prezident je jednoznačně lídrem české opozice.

 X XX

 Tejc se zastal Babiše kvůli střetu zájmů. Soudy už o držení akcií rozhodovaly  

Premiér Andrej Babiš podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce zákon o střetu zájmů neporušuje. Držení akcií totiž není podnikáním, opřel se Tejc ve Sněmovně o judikaturu soudů během jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Ministr tak reagoval na kritiku opozice, která Babišův nevyřešený střet zájmů označuje za důvod, proč by kabinet neměl pokračovat.

„Ministerstvo spravedlnosti je gestorem zákona o střetu zájmů. Znám ten zákon a mohu zodpovědně říct, že pan Andrej Babiš jako premiér neporušuje žádný zákaz stanovený právě v tomto zákoně,“ uvedl ministr.

Zdůraznil, že samotné držení akcií nelze považovat za podnikání. „Držení akcií jako takových není podnikáním. A stanovili to nikoliv pouze zákonodárci, ale stanovila to i judikatura soudů,“ dodal.

Demise každý týden

Jednání o nedůvěře vládě se protáhlo na mnoho hodin, ministři vystupovali i před téměř prázdným sálem. Tejc se vůči opoziční kritice vymezil ostře:„Kdybyste měli aspoň polovinu těch nároků, co máte na nás, tak byste museli podávat demisi každý týden,“ uvedl za potlesku části poslanců.

Tejc uvedl, že resort spustil audity hospodaření a prověřuje výdaje na externí služby, včetně právních a IT zakázek. Samostatně podle něj probíhá audit bitcoinové kauzy. „Mohu slíbit, že budeme odpovídat, umožní-li nám to státní zastupitelství, i na všechny otázky novinářů a samozřejmě i Senátu,“ uvedl.

Digitalizace: výpadky rejstříků

Ministr popsal digitalizaci justice jako jednu z největších slabin. Připustil opakované výpadky systémů, včetně rejstříků, které lidé používají denně. „Musel jsem se už opakovaně omlouvat veřejnosti za to, že systémy… nebyly přístupné,“ uvedl.
Za kritický označil projekt elektronického spisu, u něhož hrozí ztráta téměř 100 milionů korun z evropských prostředků, pokud se jej nepodaří dokončit. Úspěšné dokončení podle něj hraničí se zázrakem.

Platy a škrty: chybělo 600 milionů

Tejc uvedl, že resortu chybělo na platy a běžný provoz zhruba 600 milionů korun. Díky dohodě s ministrem financí a premiérem má dojít k navýšení platů zaměstnanců o 10 procent, z toho 9 procent v tarifu.

Navýšení se týká i administrativních zaměstnanců soudů, Probační a mediační služby a civilních zaměstnanců Vězeňské služby (například psychologů a vychovatelů). Netýká se soudců ani státních zástupců. Současně podle Tejce resort šetří. Česká justice už dříve informovala, že ministerstvo financí chce po Ústavním soudu úspory z už schváleného rozpočtu. Podle Tejce ale musí šetřit i obecné soudy nebo státní zastupitelství.

Organizace pod jeden deštník

Ministr oznámil sloučení příspěvkových organizací ministerstva do jedné. Úspory chce hledat i ve Vězeňské službě – nejméně jedna věznice má přestat fungovat jako samostatná a stát se pobočkou. Zároveň vznikla pracovní skupina k lepšímu nastavení spolupráce Probační a mediační služby a Vězeňské služby. Tejc kritizoval duplicity. „Není možné, aby zprávu k jedné osobě zpracovávala Vězeňská služba a k téže osobě po propuštění tu stejnou zprávu zpracovávala Probační a mediační služba. Vytvářeli jsme dvě zprávy za dvoje peníze,“ uvedl.

Ministr také opět hovořil o snižování počtu soudů. Uvedl, že snížení počtu soudců nepřichází v úvahu bez plné elektronizace a posílení asistentů. Podle informací České justice vzniká na ministerstvu pracovní skupina, ve které budou zástupci justice a která bude vyhodnocovat parametry, na základě kterých dojde k redukci či slučování soudů.

Výživné, odčerpání majetku a zabavování aut

Tejc dále zmínil, že ministerstvo rozeslalo návrh na znovuzavedení trestnosti neplacení výživného poslaneckou cestou kvůli rychlé účinnosti. U trestního řádu a občanského soudního řádu chce rychlé novely do půl roku a koncepčnější do dvou let.

Za zásadní označil novelu o odčerpávání majetku nevysvětlitelného původu. Popisoval situace, kdy se v trestním řízení nepodaří spojit peníze s konkrétním skutkem, a prostředky se pak vracejí. Nový typ řízení má umožnit rozhodnout o propadnutí ve prospěch státu. Novelu ovšem dlouhodobě kritizují soudy i státní zastupitelství.

V trestním zákoníku chce řešit opakované řízení pod vlivem alkoholu či drog. Jedním z nástrojů má být možnost zabavit vozidlo. „Když takové osobě podruhé, potřetí bude zabaveno vozidlo, tak asi předpokládám, že už počtvrté jezdit nebude,“ uvedl.

Ministr mluvil i o ochranném léčení, zejména sexuologickém, které podle něj systém neumí vždy efektivně pohlídat. Problémem je nedostatek psychiatrů i nepropojené informační systémy. „Nemáme ani povědomost o tom, jestli se někdo někde v tom systému neztratí… pak se stane neštěstí a všichni se ptají, jak se to mohlo stát,“ řekl. Svůj projev uzavřel tím, že je důležité, aby Babišova vláda pokračovala kvůli programovým prioritám.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Zásahy v USA a Česku: Když se síla státu vymkne přiměřenosti

„Netuším, jaké sluneční erupce či jiné vesmírné vlivy zasáhly v lednu Zemi, ale něco se dít muselo. Jinak si nedovedu vysvětlit sled událostí, které se odehrály ve Spojených státech i v České republice,“ zamýšlí se ve svém komentáři advokát Petr Toman.

S pozdviženým obočím jsem sledoval mimořádně vyostřený spor mezi federálními a národními orgány v USA. To, co se v lednu odehrálo v Minnesotě, otřáslo mým dosavadním přesvědčením o Spojených státech jako o vzoru demokracie a právního státu.

Federální Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA vyslalo do Minneapolis kolem 2000 federálních imigračních agentů z U.S. Immigration and Customs Enforcement (ICE). Jejich nasazení probíhá v rámci celostátní razie nařízené administrativou prezidenta Donalda Trumpa, jejímž cílem je „zesílené vymáhání imigračního práva“. Během jejich nasazení v Minneapolis, největším městě Minnesoty, agenti dne 7. ledna 2026 zastřelili v autě Renée Nicole Goodovou, sedmatřicetiletou matku dvou dětí. Dne 24. ledna 2026 pak nejprve svázali a postříkali pepřovým sprejem a následně několika střelnými ranami zabili spoutaného Alexe Jeffereyho Prettiho. Nikdo z agentů nebyl dosud obviněn.

Nepřiměřenost a brutalita obou zásahů proti vlastním občanům mi vadí. A vadí mi o to víc, že k nim došlo v zemi, která se dlouhodobě hlásí k ochraně lidských práv a individuálních svobod.

Pochlubili se i videem

Krátce na to, 28. ledna 2026, zasahovala Policie ČR na pražském pracovišti Městského úřadu Černošice v Podskalské ulici a na dalších místech v souvislosti s údajným nezákonným získáváním řidičských průkazů, úplatkářstvím a zneužitím pravomoci úřední osoby. Naštěstí nebyl nikdo zastřelen – to byl však v zásadě jediný rozdíl oproti tomu, co se odehrálo v Minnesotě.

Policie se následně pochlubila nejen samotným zásahem, ale i jeho mediální prezentací, včetně zveřejnění oficiálního videa. Do akce bylo nasazeno přibližně tři sta policistů z celé řady útvarů, včetně zásahových jednotek a Útvaru rychlého nasazení. Zadrženo bylo šestnáct osob.

Tři sta policistů na šestnáct podezřelých považuji za poměr přinejmenším velkorysý, ale to by samo o sobě ještě nebylo podstatné. Co mě však skutečně zarazilo, bylo samotné zveřejněné video.

Vpád do bytu s křikem

Zásah začíná nočním vpádem policistů do bytů podezřelých. Po zuby ozbrojení policisté v neprůstřelných vestách a helmách s ostrými zbraněmi rozrážejí dveře beranidlem, křičí „policie, policie“, vbíhají dovnitř, povalují přítomné osoby na zem, některé nahé, jiné spoutané v pyžamu na gauči. Svítí jim do očí baterkami a míří na ně samopaly. Lze důvodně předpokládat, že těmto scénám byly přítomny i děti, které si podobný zážitek ponesou po celý život.

Na rozdíl od Spojených států, kde byly zákroky zachyceny svědky, máme v českém případě k dispozici výhradně obraz, který sama policie považovala za vhodný ke zveřejnění. I v této podobě jde o mimořádně silnou kávu.

Zásah Policie ČR mi vadí. Považuji jej za nepřiměřený. Netýkal se osob podezřelých z vražd či jiné násilné trestné činnosti. Netýkal se ozbrojených gangů, kartelů ani teroristů. Týkal se úředníků státní správy podezřelých z korupce. A jakkoli byli následně vzati do vazby, zůstávají obviněnými a i na ně se plně vztahuje presumpce neviny.

Dopad na děti

Policie má nepochybně právo a povinnost stíhat korupci a organizovanou trestnou činnost. I při tom je však podle Listiny základních práv a svobod a zákona o Policii ČR vázána zásadou, že do základních práv může zasahovat jen v míře nezbytně nutné. Noční vpády ozbrojených komand do bytů podezřelých – a s nimi spojené traumatizování jejich rodin – tuto zásadu těžko naplňují.

Vadí mi především dopad podobných zásahů na osoby, kterých se trestní řízení vůbec netýká, zejména na děti. Představa, že vám do bytu v noci vtrhne ozbrojené komando, povalí rodiče na zem a za neustálého křiku „policie, policie“ jednoho z nich odvede pryč, je pro mě nepřijatelná. Podívejte se na video a řekněte, jestli se mýlím.

Jsem přesvědčen, že zadržení podezřelých mohlo proběhnout jinak – přiměřeněji. Způsobem, který by respektoval nejen práva zadržených, ale i základní lidskou důstojnost těch, kteří s trestním řízením nemají vůbec nic společného.

Petr Toman, ceskajustice.cz

X XX

Vojna  pokračovať, kým sa Ukrajina nevzdá okupovaných území,

 V Abú Zabí sa skončila dnešná časť rokovaní vo formáte USA-Ukrajina-Rusko o vojne na Ukrajine.

 Očakáva sa, že rozhovory budú pokračovať aj vo štvrtok, čo agentúre AFP povedala aj hovorkyňa ukrajinskej delegácie. O tom, že rokovania budú pokračovať aj vo štvrtok, dnes hovoril s novinármi tiež americký minister zahraničia Marco Rubio. Podľa neho na dojednanie zostávajú tie najťažšie otázky. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov pred rokovaním vyhlásil, že Rusko bude vo vojne proti Ukrajine pokračovať, kým Kyjev nepristúpi na podmienky Moskvy na ukončenie štyri roky trvajúcej invázie.

X XX

Ukrajinský prezident očakáva, že sa čoskoro uskutoční ďalšia výmena vojnových zajatcov s Ruskom. Volodymyr Zelenskyj to uviedol po tom, čo hovoril s ukrajinskými vyjednávačmi na trojstranných americko-rusko-ukrajinských rokovaniach v Abú Zabí. Bola by to prvá výmena zajatcov po pauze trvajúca štyri mesiace, poznamenal server RBK-Ukrajina.

Trojstranné rokovania musia viesť k skutočnému mieru, a nie poskytnúť Rusku ďalšiu príležitosť pokračovať vo vojne, zdôraznil Zelenskyj, ktorého krajina sa bezmála štyri roky bráni ruskej agresii.

„Naša ukrajinská pozícia je veľmi jasná: Vojna musí naozaj skončiť. Na to musí byť pripravené Rusko. A partneri musia byť tiež pripravení to skutočne zabezpečiť svojimi reálnymi zárukami, bezpečnostnými zárukami, a reálnym tlakom na agresora. Aby ľudia na Ukrajine pocítili, že sa situácia naozaj posúva k mieru, ku koncu vojny, a nie do bodu, keď Rusi využijú všetko vo svoj prospech a budú pokračovať v útokoch,“ vyhlásil Zelenskyj v prejave na sociálnych sieťach.

X XX

 Rusko dnes zdôraznilo, že je otvorené diplomacii v oblasti jadrovej bezpečnosti, ale že bude rozhodne čeliť akýmkoľvek novým hrozbám. Moskva označila za chybné a poľutovaniahodné rozhodnutie Spojených štátov neviazať sa ďalej obmedzeniami počtu jadrových hlavíc a ich nosičov, ktoré stanovila končiaca zmluva New START. Uviedli to agentúry s odvolaním sa na vyhlásenie ruského ministerstva zahraničných vecí.

Zmluva, ktorú v roku 2010 podpísali v Prahe vtedajší prezidenti oboch krajín Barack Obama a Dmitrij Medvedev a ktorá obmedzovala veľkosť ruského a amerického strategického arzenálu, vyprší na konci dnešného dňa. Obe strany doteraz nezačali žiadne rokovania o jej náhrade. Bezpečnostní experti majú obavy, že ukončenie platnosti zmluvy by mohlo otvoriť cestu k novým pretekom v zbrojení, v ktorých by významným hráčom bola aj Čína, poznamenala agentúra Reuters.

Rusko bude po konci zmluvy New START konať na základe analýzy krokov USA, varovala ruská diplomacia podľa štátnej agentúry TASS. Moskva podľa vyhlásenia svojej diplomacie zostáva otvorená hľadaniu politických a diplomatických ciest k stabilizácii strategickej situácie, hodlá si počínať zodpovedne a uvážlivo, ale je pripravená k ráznym vojenským a technickým protiopatreniam na zmiernenie potenciálnych nových hrozieb pre národnú bezpečnosť.

X XX

 

 Čína pociťuje negatívne ekonomické dôsledky ruskej agresie proti Ukrajine, napriek tomu je podľa britského vojensko-politického analytika ochotná tieto straty akceptovať. Dôvodom má byť strategický a geopolitický prospech, ktorý Peking v konflikte vidí. 

X XX

 Rusko míňa na armádu podstatne viac, než oficiálne uvádza, upozornila v stredu nemecká spolková spravodajská služba BND, ktorá zároveň varovala pred rastúcou hrozbou, ktorú Moskva znamená pre východnú hranicu Organizácie Severoatlantickej zmluvy (NATO).

Podľa analýzy ruských rozpočtových údajov boli vojenské výdavky v rokoch 2022 a 2023 približne o 66 percent vyššie, než Moskva priznala. „Tieto čísla konkrétne ukazujú rastúcu hrozbu, ktorú Rusko predstavuje pre Európu,“ uviedla BND vo výnimočne zverejnenom stanovisku.

Rozdiely vznikajú aj preto, že Rusko definuje obranné výdavky odlišne od štandardov NATO a nezahŕňa napríklad vojenskú výstavbu, IT projekty či sociálne platby rodinám vojakov. Po započítaní týchto „skrytých“ položiek dosiahli ruské výdavky v roku 2024 až 202 miliárd eur oproti oficiálne uvádzaným 140 miliardám.

Za prvé tri štvrťroky 2025 BND odhaduje celkové výdavky na 163 miliárd eur, kým Moskva uvádza len 118 miliárd. V rokoch pred inváziou na Ukrajinu boli skryté výdavky takmer rovnako veľké ako tie oficiálne.

Ruská raketa sa vymkla kontrole a zdemolovala vlastný panelák

X X X

 V Abú Zabí sa v stredu začalo ďalšie kolo rokovaní o ukončení vojny Ruska proti Ukrajine. Napriek tomu, že celkový výhľad pre Kyjev zostáva podľa pozorovateľov nepriaznivý, portál Politico upozorňuje na signály, ktoré by mohli naznačovať posun v postoji Moskvy. Aktuálne rozhovory by podľa viacerých zdrojov mohli priniesť odpoveď na otázku, či ruský prezident Vladimir Putin myslí mierové urovnanie vážne.

X X X

Ukrajina označila stredajšie trojstranné rokovania s Ruskom a Spojenými štátmi v Abú Zabí za vecné a produktívne. Hlavný vyjednávač Rustem Umerov na sieti X bez ďalších podrobností napísal, že sa zamerali na konkrétne kroky a praktické riešenia. Ruská strana stretnutie bezprostredne nekomentovala.

Schôdzka v Abú Zabí sa konala v nadväznosti na predchádzajúce trojstranné rozhovory v metropole Spojených arabských emirátov. Pokračovať budú vyjednávači podľa plánov vo štvrtok. K sporným bodom naďalej patria územné nároky Ruska a žiadna strana zatiaľ neprejavila ochotu dosiahnuť kompromis.

„Rokovanie bolo vecné a produktívne, sústredilo sa na konkrétne kroky a praktické riešenia. Pripravujeme správu pre prezidenta Volodymyra Zelenského,“ napísal tajomník Rady národnej bezpečnosti a obrany Umerov.

Ukrajinskú delegáciu okrem neho tvorili šéf prezidentskej kancelárie Kyrylo Budanov, jeho poradca Oleksandr Bevz, predseda poslaneckého klubu vládnej strany Sluha národa Davyd Arachamija a prvý námestník ukrajinského ministra zahraničných vecí Serhij Kyslycia.

Spojené štáty na rokovaniach zastupovali vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff, zať Donalda Trumpa Jared Jushner, poradca Bieleho domu Josh Gruenbaum, ako aj tajomník ministerstva obrany pre pozemné sily Daniel Driscoll a veliteľ amerických síl v Európe generál Alexus Grynkewich.

Za Rusko sa podľa Umerova zúčastnili vysokopostavení vojenskí predstavitelia.

Šéf americkej diplomacie Marco Rubio vyhlásil, že hoci sa zoznam nevyriešených otázok týkajúcich sa ukončenia vojny na Ukrajine za posledný rok výrazne zmenšil, tie najproblematickejšie v ňom podľa neho naďalej zostávajú.

X X X

 Americký prezident Donald Trump dnes telefonicky hovoril s čínskou hlavou štátu Si Ťin-pchingom o obchode, armáde, vojne na Ukrajine, situácii v Iráne či otázke Taiwanu. Napísal to na sociálnej sieti Truth Social, kde rozhovor označil za excelentný, vzťah s Čínou potom za extrémne dobrý. Prezident Si podľa čínskych médií Trumpovi povedal, že prikladá veľkú dôležitosť vzájomným vzťahom a je ochotný pre ne urobiť ďalšie dobré veci.

Americký prezident vo svojom príspevku rozhovor označil za dlhý a podrobný. Dotkli sa v ňom podľa Trumpa tiež jeho chystanej aprílovej návštevy v Číne, na ktorú sa podľa svojich slov veľmi teší. Hovorili vraj aj o dodávkach lietadiel či nákupoch ropy, plynu a poľnohospodárskych produktov zo strany Číny. O všetkých témach sa podľa Trumpa rokovalo veľmi pozitívne.

„Vzťah s Čínou a môj osobný vzťah s prezidentom je extrémne dobrý a obaja si uvedomujeme, aké dôležité je, aby to tak zostalo,“ uviedol tiež Trump, ktorý verí, že v ďalších troch rokoch jeho prezidentského funkčného obdobia sa podarí dosiahnuť množstvo pozitívnych výsledkov vo vzťahu s Čínou.

X XX

 V Abú Zabí sa skončila dnešná časť rokovaní vo formáte USA-Ukrajina-Rusko o vojne na Ukrajine, píše agentúra Reuters s odvolaním sa na zdroj v diplomacii. Podľa nej sa očakáva, že budú rozhovory pokračovať aj vo štvrtok, čo agentúre AFP povedala aj hovorkyňa ukrajinskej delegácie. O tom, že rokovania budú pokračovať aj vo štvrtok, dnes hovoril s novinármi tiež americký minister zahraničia Marco Rubio. Podľa neho na dojednanie zostávajú tie najťažšie otázky.

Rubio podľa agentúry Reuters povedal, že dnes a vo štvrtok sa konajú v Abú Zabí rokovania medzi technicko-vojenskými tímami z Ukrajiny a Ruska. Časti rokovaní sa podľa neho zúčastnili aj americkí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner. Rubio tiež novinárom povedal, že za jeden rok sa výrazne skrátil zoznam sporných otázok medzi Ruskom a Ukrajinou. „To je dobrá správa. Zlou správou je, body, ktoré zostávajú, sú tie najnáročnejšie. A medzitým vojna pokračuje,“ uviedol minister.

X X X

Rusko bude mať počas tohto roka dostatok zdrojov na pokračovanie vojny na Ukrajine, pričom vážnejšie ekonomické problémy by sa v krajine mohli objaviť až od polovice roku 2027. Ako referuje web Espreso TV, povedal to politický analytik Vadym Denysenko.

„Čo sa týka toho, či Rusko má dosť zdrojov na pokračovanie vojny, môžem potvrdiť, že v roku 2026 Rusku určite vystačia prostriedkov na vedenie vojny. Ďalej bude záležať od toho, ako sa bude vyvíjať situácia s cenami ropy,“ povedal expert.

Podľa jeho slov už v Rusku pozorujú krízové javy v niektorých kľúčových odvetviach ekonomiky. „Ak bude cena ropy nízka a nebudú prijaté správne manažérske rozhodnutia ohľadom kurzu dolára, od polovice roku 2027 sa očakáva vážna ekonomická kríza. Ak však cena ropy porastie, bohužiaľ to predĺži život tohto režimu ešte na dlhší čas,“ dodal Denysenko.

X XX

 V Abú Zabí sa skončila dnešná časť rokovaní vo formáte USA-Ukrajina-Rusko o vojne na Ukrajine, píše agentúra Reuters s odvolaním sa na zdroj v diplomacii. Podľa nej sa očakáva, že budú rozhovory pokračovať aj vo štvrtok. Agentúra AFP cituje hovorkyňu ukrajinskej delegácie, podľa ktorej rovnako dnes rokovania skončili a budú pokračovať vo štvrtok.

Americkú stranu podľa ruskojazyčného webu stanice BBC na rokovaní zastupujú splnomocnenec amerického prezidenta Steve Witkoff a zať šéfa Bieleho domu Jared Kushner. Na čele ruskej delegácie je náčelník vojenskej rozviedky GRU Igor Kosťukov, ktorý viedol vyjednávací tím už pri predchádzajúcich priamych rokovaniach v Abú Zabí. Ukrajinskú delegáciu vedie predseda ukrajinskej bezpečnostnej rady Rustom Umerov.

Prvé kolo trojstranných rozhovorov sa v Spojených arabských emirátoch konalo 23. a 24. januára.

Najcitlivejšími otázkami sú podľa agentúry Reuters trvajúce požiadavky Moskvy, aby sa Kyjev vzdal územia, ktoré si Rusko nárokuje, ale nedokázalo ho vojensky dobyť, a tiež osud Záporožskej jadrovej elektrárne, ktorú Rusi okupujú. Moskva žiada, aby Kyjev stiahol svoje jednotky z celej Doneckej oblasti, kde sa nachádza pás silne opevnených miest. Podľa Kyjeva by konflikt mal byť zmrazený pozdĺž súčasnej frontovej línie.

Rusko okupuje asi 20 percent ukrajinského územia vrátane polostrova Krym a podľa vojenských analytikov ruská invázna armáda od začiatku roka 2024 dobyla asi 1,5 percenta ukrajinského územia, dodal Reuters. Rusko tvrdí, že dosiahne svoje ciele vojenskou silou, ak neuspejú rokovania. Ruské sily každodenne útočia na ukrajinské ciele vrátane energetickej infraštruktúry. V terajšom chladnom počasí sú tak desaťtisíce Ukrajincov bez tepla a elektrického prúdu.

X XX

 Veľvyslanci členských štátov pri Európskej únii sa zhodli na podobe právneho rámca pôžičky Ukrajine vo výške 90 miliárd eur na najbližšie dva roky. Informovalo o tom cyperské predsedníctvo. Rada EÚ, ktorá zastupuje členské štáty, sa teraz bude usilovať o rýchlu dohodu s Európskym parlamentom, ktorá by umožnila vyplatenie prvej splátky začiatkom apríla.

O poskytnutí pôžičky rozhodol decembrový summit EÚ. Česko, Slovensko a Maďarsko si vtedy na stretnutí Európskej rady vyrokovali, že sa nepripoja ku garanciám, ktoré s tým budú spojené, a za pôžičku sa tak zaručí len zvyšných 24 štátov EÚ.

„Dnešná dohoda ukazuje, že EÚ aj naďalej rozhodne rokuje s cieľom podporiť Ukrajinu a jej ľud,“ uviedol cyperský minister financií Makis Keravnos. Nové financovanie podľa neho pomôže Ukrajine čeliť pokračujúcej ruskej agresii. „Zároveň tým vysielame jasný signál, že suverenita a územná celistvosť štátov musia byť plne rešpektované v súlade s medzinárodným právom,“ dodal.

Pôžička pomôže Ukrajine riešiť naliehavé finančné potreby v čase, keď Rusko už takmer štyri roky pokračuje vo vojne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už skôr uviedol, že peniaze budú použité na obranu, kým bude vojna pokračovať, a na obnovu, ak bude ukončená. Časť peňazí Ukrajina tiež využije na chod štátu. Bez peňazí z EÚ by totiž hrozil Ukrajine od druhého kvartálu 2026 štátny bankrot.

X XX

Pápež Lev XIV. v stredu varoval pred rizikom „nových zbrojných pretekov,“ keďže platnosť poslednej jadrovej dohody medzi Spojenými štátmi a Ruskom vyprší vo štvrtok.

New START, posledná zmluva o obmedzení jadrových zbraní medzi Washingtonom a Moskvou po desaťročiach dohôd siahajúcich až do čias studenej vojny, má vypršať vo štvrtok 5. februára.

„Naliehavo vás žiadam, aby ste sa tohto nástroja nevzdali bez snahy zabezpečiť jeho konkrétne a účinné pokračovanie,“ povedal pápež na svojej pravidelnej týždňovej generálnej audiencii.

„Súčasná situácia si vyžaduje, aby sme urobili všetko, čo je v našich silách, aby sme zabránili novému zbrojeniu, ktoré ďalej ohrozuje mier medzi národmi,“ povedal.

Dodal tiež, že je „dôležitejšie ako kedykoľvek predtým nahradiť logiku strachu a nedôvery spoločnými etickými princípmi, ktoré sú schopné usmerňovať rozhodnutia smerom k spoločnému dobru“.

Približne rok po začiatku ruskej invázie na Ukrajinu pozastavil šéf Kremľa Vladimir Putin v roku 2023 účasť Ruska na dohode New START. Svoje rozhodnutie odôvodnil tým, že Moskva nemôže vpustiť inšpektorov NATO kontrolovať ruský jadrový arzenál, lebo Západ koordinuje a riadi útoky Ukrajiny na strategické ciele v Rusku. Putin ale súčasne vyhlásil, že Moskva bude naďalej dodržiavať limity, ktoré sa týkajú bojových hlavíc, rakiet a ťažkých bombardérov.

Vlani v septembri Kremeľ navrhol Bielemu domu, že Moskva bude dodržiavať obmedzenia vyplývajúce zo zmluvy New START ešte rok po uplynutí jej platnosti. Aj keď americký prezident Donald Trump v povedal, že predĺženie zmluvy „znie ako dobrý nápad“, odvtedy obe strany nepodnikli žiadne konkrétne kroky. Námestník ruského ministra zahraničných vecí Sergej Riabkov tesne pred vypršaním platnosti dohody povedal, že aj mlčanie Washingtonu je možné chápať ako odpoveď.

Zmluva sa už nedá prolongovať, lebo umožňovala len jedno predĺženie, na ktorom sa na obdobie piatich rokov dohodol vo februári 2021 Putin s bývalým prezidentom USA Joem Bidenom.

X X X

 Ruský prezident Vladimir Putin sa zaväzuje po skončení platnosti jadrovej dohody New START so Spojenými štátmi „konať zodpovedne“, informoval v stredu Kremeľ.

Podľa poradcu Kremľa Jurija Ušakova Putin počas telefonátu s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom vyhlásil, že Rusko bude po skončení dohody „konať rozvážnym a zodpovedným spôsobom“. Moskva je „otvorená hľadaniu ciest k dialógu a zabezpečeniu strategickej stability“, povedal Ušakov novinárom.

Zmluva NEW Start vyprší 5. februára a formálne tak zbaví Moskvu aj Washington obmedzení týkajúcich sa ich strategických jadrových arzenálov.

Dohoda, ktorá bola podpísaná v roku 2010, obmedzovala pre obe strany počet nasadených strategických hlavíc na 1 550 a počet odpaľovacích zariadení na 800. Rusko v roku 2023 svoju účasť pozastavilo, ale limity naďalej dobrovoľne dodržiavalo.

Putin vlani v septembri navrhol ročné predĺženie dohody. Americký prezident Donald Trump to označil za „dobrý nápad“, ale oficiálna odpoveď podľa Kremľa nikdy neprišla. Moskva minulý rok otestovala nové nosiče jadrových zbraní bez hlavíc, čo viedlo Trumpa k rozhodnutiu presunúť dve americké jadrové ponorky bližšie k Rusku.

Medzinárodná organizácia ICAN, ktorá presadzuje zákaz jadrových zbraní, vyzvala Moskvu aj Washington na dodržiavanie obmedzení podľa zmluvy New START, až kým nedosiahnu novú dohodu.

„Bez New START hrozí zrýchlenie novej zbrojnej špirály – viac hlavíc, viac nosičov, viac cvičení,“ upozornila šéfka ICAN Melissa Parkeová. Dodala, že ostatné štáty s jadrovým arzenálom sa „budú cítiť pod tlakom, aby s nimi držali krok“ .

X X X

Najmenej sedem ľudí zabili a osem zranili dnešné ruské útoky na obec Družkivka v Doneckej oblasti, oznámil šéf regionálnej správy Vadym Filaškin na telegrame. Rusi podľa neho ostreľovali miesto kazetovou muníciou a zasiahli trh, kde sa ráno zhromažďujú ľudia. V Chersonskej oblasti ruská armáda zaútočila na zdravotnícke vozidlo a zabila zdravotnú sestru, pri ostreľovaní Chersonu zabila 38-ročného muža, píše server Ukrajinska pravda. Agentúra AFP informovala o dvoch obetiach ruských útokov v Dnepropetrovskej oblasti.

X XX

Vstup Ukrajiny do Európskej únie už v roku 2027 nie je realistický cieľ, zhodli sa v rozhovoroch pre TASR analytici Marek Dabrowski z think-tanku Bruegel a Zuzana Stuchlíková z think-tanku Europeum. Podľa Fabiana Zuleega z Centra pre európsku politiku (EPC) bude tempo integrácie závisieť od vonkajšieho tlaku a vývoja vojny.

X XX

 Rusko bude vo vojne proti Ukrajine pokračovať, kým Kyjev nepristúpi na podmienky Moskvy na ukončenie štyri roky trvajúcej invázie. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov to vyhlásil pred novinármi v stredu, keď sa začína druhé kolo trojstranných mierových rokovaní v Abú Zabí.

„Naša pozícia je známa. Kým kyjevský režim neurobí príslušné rozhodnutia, špeciálna vojenská operácia pokračuje,“ zdôraznil Peskov v súlade s dlhodobou tvrdou rétorikou Moskvy. Jeho vyjadrenie aj pokračujúce ruské údery na ukrajinskú energetickú sieť pri pretrvávajúcich mrazivých teplotách vrhajú tieň na začiatok rokovaní Spojených arabských emirátoch.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v utorok reagoval, že ruské útoky na energetiku „dokazujú, že Moskva svoj postoj nezmenila: ďalej sa spoliehajú na vojnu a ničenie Ukrajiny a diplomaciu neberú vážne“. Bez ďalších podrobností dodal, že vyjednávací tím tomu prispôsobí svoju prácu.

Podľa amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin dodržal svoje slovo týkajúce sa týždňovej prestávky v útokoch na Kyjev a kritickú infraštruktúru. „Viete, týždeň je veľa, vezmeme hocičo, lebo je tam naozaj veľká zima“ vyhlásil v utorok.

„Chcem, aby vojnu skončil,“ vyjadril sa na Putinovu adresu s tým, že by bol rád keby prestávku v útokoch predĺžil.

Hlavným sporným bodom rokovaní stále zostáva budúci status území na východe Ukrajiny. Ako podmienku akejkoľvek mierovej dohody požaduje Moskva stiahnutie ukrajinských síl z veľkých častí Donbasu vrátane silne opevnených miest s bohatými zásobami nerastných surovín. Zároveň žiada o medzinárodné uznanie území, ktoré počas invázie obsadila.

Okrem Donbasu si nárokuje Luhanskú, Chersonskú aj Záporožskú oblasť a ďalšie územia v najmenej troch ďalších východoukrajinských regiónoch napriek tomu, že nad nimi nemá kontrolu.

Kyjev tvrdí, že konflikt by mal byť zmrazený v súčasných hraniciach frontovej línie a odmieta jednostranné stiahnutie vojenských jednotiek. Zároveň varuje, že územné ústupky Moskvu len povzbudia, aby neprijala dohodu, ktorá by zabránila budúcej agresii.

X X X

 Muž, ktorý konal v prospech ruskej vojenskej spravodajskej služby a ktorého informácie mohli pomôcť okupantom pri pokuse o atentát na ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, bol v Poľsku odsúdený na niekoľko rokov väzenia. Na platforme X to oznámil hovorca poľského ministra-koordinátora špeciálnych služieb Jacek Dobrzyński.

X X X

Ruský prezident Vladimir Putin súhlasil s neútočením na mestá na Ukrajine od nedele do nedele. Novinárom to povedal šéf Bieleho domu Donald Trump, ktorý reagoval na otázku ohľadom rozsiahleho vzdušného útoku na Ukrajinu, ktorý Rusko podniklo v noci na utorok a ktorý v mrazivom počasí opäť zasiahol energetiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po údere podľa denníka The Wall Street Journal (WSJ) obvinil Moskvu z nedodržania dohody a z jej využitia na nahromadenie munície.

X XX

 Platnosť Zmluvy o strategických útočných zbraniach New START sa skončí už vo štvrtok 5. februára. Táto zmluva je poslednou platnou dohodou o kontrole zbrojenia medzi Spojenými štátmi a Ruskou federáciou, ktoré sú najväčšími jadrovými veľmocami vlastniacimi približne 90 percent všetkých jadrových zbraní.

Dokument podpísali 8. apríla 2010 na Pražskom hrade prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medvedev s platnosťou na desať rokov od ratifikácie. Dohoda New START nadobudla účinnosť 5. februára 2011. Nahradila Zmluvu o znížení stavu strategických útočných zbraní START (Strategic Arms Reduction Talks), ktorú 31. júla 1991 podpísali prezidenti USA a Sovietskeho zväzu George Bush st. a Michail Gorbačov. Tá nadobudla platnosť v decembri 1994 a jej účinnosť vypršala v decembri 2009.

Posledná funkčná poistka proti nekontrolovanému rastu amerických a ruských jadrových arzenálov znížila ich počet na princípe nukleárnej parity o približne jednu tretinu na 1550 jadrových hlavíc. Súčasne na 700 redukovala počty jadrových nosičov medzikontinentálnych rakiet na súši, rakiet odpaľovaných z ponoriek a strategických bombardérov. Medzi kľúčové body zmluvy patrili mechanizmy kontroly, ktoré zahŕňali vykonávanie inšpekcií a pravidelnú výmenu údajov o jadrových silách.

Približne rok po začiatku ruskej invázie na Ukrajinu pozastavil šéf Kremľa Vladimir Putin v roku 2023 účasť Ruska na tejto dohode. Svoje rozhodnutie zdôvodnil tým, že Moskva nemôže vpustiť inšpektorov NATO kontrolovať ruský jadrový arzenál, lebo Západ koordinuje a riadi útoky Ukrajiny na strategické ciele v Rusku. Putin ale súčasne vyhlásil, že Moskva bude naďalej dodržiavať limity, ktoré sa týkajú bojových hlavíc, rakiet a ťažkých bombardéro

Vlani v septembri navrhol Kremeľ Bielemu domu, že Moskva bude dodržiavať obmedzenia vyplývajúce zo zmluvy New START ešte rok po uplynutí jej platnosti, ak to isté urobia aj USA. Americký prezident Donald Trump na návrh doteraz nereagoval. Námestník ruského ministra zahraničných vecí Sergej Riabkov tesne pred vypršaním platnosti zmluvy povedal, že aj mlčanie Washingtonu možno chápať ako odpoveď.

Zmluva sa už nedá predĺžiť, pretože umožňovala len jedno predĺženie, na ktorom sa na obdobie piatich rokov dohodol vo februári 2021 Putin s bývalým prezidentom USA Joem Bidenom.

Trump začiatkom tohto mesiaca naznačil, že by mohol nechať platnosť zmluvy uplynúť bez prijatia ponuky Ruska. „Ak vyprší, tak vyprší,“ povedal v rozhovore pre denník The New York Times o dohode New START. „Proste uzavrieme lepšiu dohodu,“ dodal americký prezident.

Trump požaduje, aby nová zmluva, ktorá nahradí New START, zahŕňala aj ďalšie štáty vrátane Číny. V podobnom duchu sa vyjadril aj Putin, ktorý naznačil, že nová zmluva by mala zahŕňať tiež jadrové arzenály Francúzska i Spojeného kráľovstva. Peking však túto požiadavku odmieta.

Deväť štátov vlastniacich jadrové zbrane malo podľa odhadov začiatkom Štokholmského medzinárodného inštitútu pre výskum mieru (SIPRI) začiatkom minulého roka k dispozícii dovedna 12.241 jadrových hlavíc. Ako krajiny s jadrovými zbraňami vymenúva SIPRI Spojené štáty, Rusko, Francúzsko, Spojené kráľovstvo, Čínu, Indiu, Pakistan, Severnú Kóreu a Izrael. Posledný menovaný štát však svoj jadrový arzenál nikdy nepriznal.

SIPRI varuje pred nebezpečnými novými pretekmi v jadrovom zbrojení. Skončením platnosti zmluvy New START totiž nebudú najväčšie jadrové veľmoci na svete prvýkrát za viac ako polstoročie viazané žiadnymi limitmi a podľa expertov môže špirála jadrového zbrojenia priniesť svetu nepredvídateľné riziká.

X X X

 Ruský prezident Vladimir Putin počas stredajšieho videohovoru so svojím čínskym náprotivkom Si Ťin-pchingom ocenil ekonomické, politické a bezpečnostné vzťahy Moskvy s Pekingom. Podľa jeho slov predstavujú stabilizujúci faktor v súčasnej geopolitickej situácii na celom svete.

„Uprostred rastúcich turbulentných časov zostáva zahraničnopolitický zväzok medzi Moskvou a Pekingom dôležitým stabilizujúcim faktorom,“ vyhlásil Putin v prenose v ruskej štátnej televízii.

„Sme pripravení pokračovať v čo najužšej koordinácii pri riešení globálnych a regionálnych otázok na dvojstrannej úrovni, a tiež na všetkých multilaterálnych fórach ako OSN, BRICS, Šanghajská organizácia pre spoluprácu (SCO) i ďalších,“ dodal ruský prezident.

Rusko-čínske partnerstvo a strategická spolupráca majú podľa Putina ukážkový charakter. Zdôraznil, že krajiny si tento rok pripomínajú 25 rokov od podpísania Dohody o dobrých susedských vzťahoch, priateľstve a spolupráci. Putin tento dokument označil za základný dokument, od ktorého sa vzťahy medzi Pekingom a Moskvou odvíjajú.

Ruský líder nazval Si Ťin-pchinga svojim „drahým priateľom“. Čínsky prezident počas videokonferencie uviedol, že obidve krajiny musia svoje strategické partnerstvo neustále prehlbovať. Zopakoval zároveň víkendové vyjadrenie čínskeho ministra zahraničných vecí, že vzťahy medzi krajinami vstupujú do novej etapy vývoja.

Posledné verejné kontakty ruského a čínskeho lídra vo forme videokonferencie sa uskutočnili koncom januára 2025. Prezidenti sa naposledy osobne stretli a rokovali vlani v septembri, keď Putin navštívil Peking pri príležitosti osláv 80. výročia ukončenie druhej svetovej vojny, pripomína TASS.

X X X

 Po ruskom útoku na Ukrajinu v noci na utorok republikánsky senátor Lindsey Graham vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby začal proces dodávok rakiet Tomahawk pre Ukrajinu. Graham to uviedol v príspevku na sociálnej sieti X.

Vyhlásil, že súčasný tlak, ktorý USA vyvíjajú na ruského prezidentom Vladimira Putina s cieľom dostať ho za rokovací stôl a nastoliť mier, príliš nefunguje.

„Spojené štáty a Európa by mali dôrazne podporiť myšlienku prezidenta Trumpa zaútočiť na Putinovych ropných klientov, ktorí podporujú jeho vojnovú mašinériu. Prezident Trump podkopal Putinovu ekonomiku tým, že zaútočil na ropné spoločnosti a rafinérie,“ zdôraznil Graham.

Senátor sa domnieva, že clá na Indiu sú dobrým príkladom toho, ako sa veci môžu zmeniť. Podľa neho India teraz kupuje výrazne menej ruskej ropy a ak by sa k nej pridali aj ďalší významní kupujúci, pomohlo by to zastaviť krviprelievanie.

„Napokon, po tomto masívnom útoku … vyzývam prezidenta Trumpa, aby začal proces dodávok rakiet Tomahawk Ukrajine, čo bude z vojenského hľadiska prelomové,“ dodal Graham. Podľa jeho názoru by USA mali v nasledujúcich týždňoch vyvíjať väčší tlak na Putina, pričom poznamenal, že v tejto chvíli je čas kľúčový aspekt.

X XX

 Delegácia Ukrajiny pricestovala do Abú Zabí na stredajšie rokovania s USA a Ruskom o ukončení vojny. Ukrajinský tajomník Rady národnej bezpečnosti a obrany Rustem Umerov uviedol, že sa začali prvé rokovania, informuje TASR podľa jeho príspevku na sociálnej sieti X.

„Začalo sa ďalšie kolo rokovaní v Abú Zabí. Rokovací proces odštartoval v trojstrannom formáte – Ukrajina, Spojené štáty a Rusko. Nasledujú diskusie v osobitných skupinách podľa konkrétnych tém, po ktorých je na pláne spoločná synchronizácia pozícií,“ uviedol na X Umerov. „Pracujeme podľa jasných pokynov prezidenta Volodymyra Zelenského, ktorými je dosiahnutie dôstojného a trvalého mieru. Hlavu štátu informujeme o pokroku pri každej fáze rokovaní,“ dodal.

X X X

Estónske úrady v utorok večer zadržali kontajnerovú loď plaviacu sa v estónskych vodách pod bahamskou vlajkou kvôli podozreniu, že pašuje tovar z Južnej Ameriky do Ruska. Informovala o tom dnes agentúra Reuters.

„Existuje dôvod sa domnievať, že loď mohla byť využitá na pašovanie,“ uviedol vo vyhlásení estónsky daňový a colný úrad. „Na palubu lode vstúpila špeciálna policajná jednotka K-Commando, načo bolo plavidlo zadržané pod vnútroštátnym dohľadom za účelom vykonania colnej kontroly,“ uviedol úrad. Dodal, že posádka nekládla odpor.

Loď pod názvom Baltic Spirit plávala z Ekvádoru do ruského Petrohradu a do estónskych vôd priplávala kvôli doplneniu paliva. Podľa dostupných informácií nie je súčasťou takzvanej ruskej tieňovej flotily ani nepodlieha sankciám Európskej únie, dodal úrad.

Podľa nepotvrdených správ loď prevážala narkotiká, napísal server estónskej verejnoprávnej stanice ERR.

10:28 Čínsky prezident Si Ťin-pching bude v stredu prostredníctvom videohovoru rokovať s Vladimirom Putinom, informovali štátne médiá. TASR správu prevzala z agentúry AFP.

„V stredu popoludní 4. februára bude prezident Si Ťin-pching cez videohovor diskutovať s ruským prezidentom Vladimirom Putinom vo Veľkej sále ľudu v Pekingu,“ potvrdila štátna televízia CCTV.

Videohovor prichádza niekoľko dní po tom, ako sa čínsky minister zahraničných vecí Wang I a tajomník Bezpečnostnej rady Ruskej federácie Sergej Šojgu zhodli na posilnení bilaterálnych vzťahov. Po ich nedeľnom stretnutí obaja potvrdili, že partnerstvo Pekingu a Moskvy bude pokračovať aj v roku 2026 a mohlo by vstúpiť „do novej fázy“.

X XX

Približne 43 percent Ukrajincov neverí, že sa vojna skončí ešte tento rok, čo je o 14 percentuálnych bodov viac ako v decembri. Vyplýva to z prieskumu Kyjivského medzinárodného inštitútu sociológie (KIIS), ktorého výsledky zverejnil v pondelok. Informuje o tom web Kyiv Independent.

Prieskum, ktorý sa uskutočnili od 23. do 29. januára, tiež ukázal, že 65 percent respondentov je odhodlaných vytrvať vo vojne „tak dlho, ako bude treba“. Približne 20 percent opýtaných uviedlo, že očakáva mierovú dohodu do polovice tohto roka, kým 18 percent si myslí, že vojna by sa mohla skončiť v druhej polovici roka. Podľa autorov prieskumu to poukazuje na rastúci skepticizmus v súvislosti s pokrokom mierových rokovaní.

Ukrajinská armáda po prvýkrát zničila TOS-1A na území Ruska – ide o jednu z najbrutálnejších zbraní

Ďalšie kolo mierových rokovaní sa uskutoční v Abú Zabí 4. februára a potrvá dva dni. Rozhovory by sa mali zamerať na možné energetické prímerie a budúcnosť Donbasu. Moskva žiada, aby Ukrajina stiahla vojakov z Luhanskej a Doneckej oblasti, čo Kyjev odmietol.

Podľa prieskumu KIIS 52 percent opýtaných jednoznačne odmietlo mierovú dohodu, ktorá by umožnila Rusku získať celý Donbas výmenou za bezpečnostné záruky pre Ukrajinu. Ďalších 40 percent respondentov uviedlo, že by bolo pripravených takúto podmienku prijať. Približne 88 percent Ukrajincov zároveň vníma ruské útoky na energetickú infraštruktúru ako snahu pripraviť obyvateľov krajiny o teplo a elektrinu a prinútiť ich ku kapitulácii.

X XX

 Rusko v noci na dnešok zaútočilo na Ukrajinu 105 dronmi, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo. Pr v Dnepropetrovskej oblasti dvaja ľudia zahynuli a dvaja ďalší boli zranení, informovali ráno tamojšie úrady. Deje sa tak pred začatím druhého kola priamych trojstranných rozhovorov zástupcov Ukrajiny, USA a Ruska v Abú Zabí o možnom ukončení vojny, ktorú začala Moskva vo februári 2022 svojou inváziou do susednej krajiny.

Ukrajinská protivzdušná obrana zostrelila či zneškodnila prostriedky elektronického boja 88 bezpilotných lietadiel, uviedlo letectvo na telegrame. Ostatných 17 dronov udrelo na 14 rôznych miestach. Útok pritom pokračuje, vo vzdušnom priestore Ukrajiny sa stále nachádzajú ďalšie drony, upozornila armáda.

Pri útoku dronov na obec Vasylkivka prišli o život 68-ročná žena a 38-ročný muž, uviedol na telegrame šéf vojenskej správy Dnepropetrovskej oblasti Oleksandr Hanža. Ďalšie dve osoby boli zranené a hospitalizované v stredne ťažkom stave, doplnil. Útok spôsobil požiare, zničil jeden dom a ďalšie tri poškodil. Poškodené bolo aj elektrické vedenie, dodal.

Predchádzajúcu noc Rusko zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a viac ako 60 strelami, mierilo pritom predovšetkým na energetiku a obytné domy. Išlo o prvý veľký útok od krátkeho moratória na údery proti energetickému sektoru, bez vykurovania sa ocitli státisíce ukrajinských rodín.

X X X

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Rusko v noci na utorok porušilo energetické prímerie dohodnuté so Spojenými štátmi. Podľa Zelenského ruskí okupanti opäť ignorovali úsilie americkej strany.

„Počas stretnutia našich rokovacích tímov zaznela žiadosť amerického prezidenta o zdržanie sa útokov na energetickú a kritickú infraštruktúru. A americký prezident povedal, že by sme sa mali zdržať útokov týždeň,“ poznamenal ukrajinský líder počas utorňajšej tlačovej konferencie s generálnym tajomníkom Organizácie Severoatlantickej zmluvy (NATO) Markom Ruttem v Kyjeve.

Zelenskyj zdôraznil, že prímerie začalo platiť v noci z piatka 30. januára a podľa názoru Ukrajiny úderom 3. februára Rusi porušili svoj sľub. „To znamená, že buď Rusko verí tomu, že týždeň má štyri neúplné dni namiesto siedmich, alebo sa naozaj zameriavajú na vojnu. A jednoducho čakali na najchladnejšie dni tejto zimy, keď na významnom území Ukrajiny je viac ako mínus 20 stupňov Celzia,“ poznamenal ukrajinský prezident.

Hlava štátu zdôraznila, že okupanti útočili predovšetkým na energetický sektor, aby ľudí pripravili o svetlo a teplo: „Toto je skutočný postoj Ruska ku všetkému, čo sa deje.“ Ukrajina bude v tejto veci kontaktovať štáty a Zelenskyj očakáva, že „partneri nebudú mlčať“ o tom, čo sa deje.

X XX

 Americký prezident Donald Trump uviedol, že chce, aby jeho ruský náprotivok Vladimir Putin ukončil vojnu na Ukrajine. Šéf Kremľa podľa Trumpa dodržal slovo pokiaľ ide o krátkodobé prímerie, v rámci ktorého ruské sily týždeň neútočili na ukrajinskú energetickú infraštruktúru.

„Chcem, aby ukončil vojnu,“ odpovedal Trump na otázku o obnovených ruských útokoch na Ukrajinu. Na otázku, či je sklamaný, že Putin nepredĺžil prestávku v útokoch, americký prezident odpovedal: „Chcel by som, aby ju predĺžil“.

Vojna sa musí skončiť. Trump poslal odkaz do Kremľa a avizuje stretnutie s Putinom

Trump zároveň konštatoval, že Putin dodržal slovo v súvislosti s krátkodobým zastavením útokov. „Je to veľa, viete, jeden týždeň, vezmeme čokoľvek, pretože tam (na Ukrajine) je naozaj, naozaj zima,“ dodal.

Šéf Bieleho domu minulý týždeň povedal, že požiadal ruského prezidenta, aby jeho sily týždeň neútočili na ukrajinskú energetickú infraštruktúru. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov v piatok uviedol, že obmedzené prímerie potrvá len do nedele 1. februára.

Ruská armáda v noci na utorok vyslala na Ukrajinu rekordný počet balistických striel. Masívny nočný útok spôsobil výpadky v dodávkach tepla a elektriny pre státisíce obyvateľov, keď teploty klesli pod mínus 20 stupňov Celzia.

 X X X

 Dvaja tínedžeri v utorok zahynuli pri ruskom dronovom útoku v meste Záporožie na juhovýchode Ukrajiny. Najmenej 11 ľudí utrpelo zranenia, uviedol šéf miestnej správy Ivan Fedorov. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a DPA.

„Dvaja ľudia zahynuli: 18-ročný chlapec a dievča,“ napísal Fedorov na sociálnych sieťach. Lekársku pomoc podľa Fedorova vyhľadalo 11 ľudí vrátane troch detí.

K tomuto útoku sa vyjadrila aj ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. „Medzi obeťami sú dvaja tínedžeri, práve zavraždení v Záporoží. Toto je masová vražda. Toto je genocída,“ napísala premiérka na sieti X, kde zverejnila zábery zo Záporožia po ruských útokoch.

Ukrajinské vzdušné sily v utorok hlásili v Záporoží útoky dronmi a kĺzavými bombami.

Rusko pred blížiacim sa štvrtým výročím začiatku vojny na Ukrajine takmer denne útočí na susednú krajinu dronmi i raketami, pričom svoje údery zameriava na ukrajinskú energetickú infraštruktúru.

Častým útokom ruských síl je vystavená aj Záporožská oblasť, ktorá je jednou zo štyroch ukrajinských oblastí, ktoré Rusko v roku 2022 nezákonne anektovalo.

X X X

Slovensko vypálilo rybník najväčším krajinám sveta. Podarilo sa niečo veľkolepé. Pellegrini spojí v Miláne sily s českým prezidentom

Prezident SR Peter Pellegrini v piatok odcestuje do Milána, kde sa v rámci pracovného programu zúčastní na slávnostnom otvorení Slovenského olympijského domu i Českého olympijského domu spolu s prezidentom ČR Petrom Pavlom.

Prezident SR Peter Pellegrini a český prezident Petr Pavel počas uvítacej ceremónie na Pražskom hrade v Prahe, 26. júna 2024.

Zároveň slovenských športovcov podporí počas otváracieho ceremoniálu zimných olympijských hier 2026 v Miláne a Cortine d’Ampezzo, ktorý sa uskutoční na štadióne San Siro. TASR o tom informovali z Kancelárie prezidenta SR.

V piatok sa Pellegrini zúčastní na slávnostnom otvorení Českého olympijského domu, kde bude prítomný spolu s prezidentom ČR Petrom Pavlom. V sobotu sa prezidenti zúčastnia na slávnostnom otvorení Slovenského olympijského domu – Casa Slovacca.

Slávnostný sľub olympionikov u prezidenta

Dom bude sídliť v prestížnych priestoroch Galleria Meravigli v centre Milána. Prezident SR pri tejto príležitosti ocenil úsilie slovenského honorárneho konzula, vďaka ktorému sa Slovensku podarilo získať priestor.

„Naozaj sa nášmu honorárnemu konzulovi podarilo niečo veľkolepé, pretože o tento priestor súperili najväčšie krajiny sveta, no napokon sa ho podarilo získať pre Slovensko,“ uviedla hlava štátu

Casa Slovacca prinesie počas zimných olympijských hier do talianskej metropoly atmosféru Slovenska prostredníctvom športu, kultúry, gastronómie i regionálnych prezentácií.

Stane sa miestom, kde Slovensko počas hier ožíva naplno a kde sa symbolicky napĺňa motto slovenskej olympijskej výpravy „Držíme spolu“.

Pellegrini sa zúčastní aj na otváracom ceremoniáli ZOH 2026, ktorý sa v piatok od 20.00 h uskutoční na milánskom štadióne San Siro.

„Ceremoniál predstaví príbeh krásy, kreativity a talianskej identity a ponesie názov ‚Harmónia‘, symbolizujúci spojenie športu, kultúry a hodnôt olympijského hnutia,“ ozrejmili z kancelárie hlavy štátu.

X X X

Vedci sú na dobrej ceste k predĺženiu nášho života. A recept môže byť prekvapivo jednoducho. Podľa vedcov špecifická stimulácia črevných baktérií dokáže spustiť tvorbu látok spájaných s predĺžením života a lepším metabolizmom. Prvé výsledky prišli zo štúdií na hlísticiach, ktorých život dokázali predĺžiť a z pokusov na myšiach, u ktorých sa zlepšili vybrané metabolické ukazovatele bez nepriaznivých vedľajších účinkov.

Stimulácia špecifických črevných baktérii môže spustiť regeneratívne procesy v tele. (ilustračné foto)

Vedci z Howard Hughes Medical Institute objavili nový prístup, ktorý by mohol zmeniť spôsob, akým sa raz budú vyvíjať lieky zamerané na možné predĺženie ľudského života, opísali ho v magazíne Science Daily. Namiesto toho, aby sa snažili zasiahnuť priamo do ľudských buniek a orgánov, skúšajú naštarovať proces prirodzenej obnovy v našom tele nepriamo – cez mikróby, ktoré prirodzene žijú v črevnej sústave.

V experimentoch ukázali, že špecifická stimulácia črevných baktérií dokáže spustiť tvorbu látok spájaných s predĺžením života a lepším metabolizmom. Prvé výsledky prišli zo štúdií na hlísticiach, ktorých život dokázali predĺžiť a z pokusov na myšiach, u ktorých sa zlepšili vybrané metabolické ukazovatele bez zjavne nepriaznivých vedľajších účinkov.

Črevná mikrobiota (organizmy, žijúce v črevách) sú v skutočnosti komplikovanou chemickou továrňou, ktorá produkuje množstvo zlúčenín, ovplyvňujúcich fungovanie celého organizmu. Ak sa vedcom podarí mikrobiotu nasmerovať k tvorbe prospešných látok, teoreticky by bolo možné ovplyvniť parametre spojené so starnutím organizmu aj bez toho, aby umelé stimulanty cielili priamo na ľudské bunky. Takáto nepriama stimulácia má potenciál znížiť riziko niektorých vedľajších účinkov, ktoré často sprevádzajú systémovo pôsobiace liečivá.

V centre najnovších experimentov je látka známa ako kolánová kyselina (colanic acid), exopolysacharid, ktorý dokážu vytvárať niektoré črevné baktérie. Výskumníci zistili, že veľmi nízke dávky vybraného antibiotika môžu u týchto mikróbov aktivovať gény zodpovedné za tvorbu kolánovej kyseliny. Dôležité je, že antibiotikum baktérie neničí. Cieľom je skôr „podprahová“ stimulácia, ktorá zmení ich metabolické správanie a zvýši produkciu konkrétnej látky.

Výsledky na modelových organizmoch vyzerajú sľubne, no treba ich zatiaľ brať s rezervou. Pri hlísticiach, ktoré sú v biomedicínskom výskume bežným nástrojom na štúdium mechanizmov starnutia, vedci pozorovali predĺženie života, keď mali hlístice v potrave baktérie, u ktorých sa zvýšila tvorba kolánovej kyseliny. V pokusoch na myšiach sa následne objavili zlepšenia v metabolizme, vrátane zmien súvisiacich s hladinami cholesterolu a inzulínu. Autori zároveň uvádzajú, že pri použitom režime nezaznamenali negatívne vedľajšie účinky, ktoré by naznačovali poškodzovanie organizmu alebo narušenie jeho základných funkcií.

Významným argumentom v prospech tejto stratégie je aj spôsob, akým sa liečivo v tele správa. Ak pôsobí prevažne lokálne v tráviacom trakte a do krvného obehu sa vstrebáva len minimálne, účinok sa môže sústrediť tam, kde je cieľ – na črevné mikróby – a nie na vzdialené orgány. Práve lokálne pôsobenie by v ideálnom prípade mohlo znížiť riziko toxicity a zároveň umožniť presnejšie „ladenie“ mikrobioty.

Aj pri opatrnom optimizme však zostáva viacero otvorených otázok. Kľúčové je, či sa efekt potvrdí aj u ľudí, keďže mikrobiota je výrazne individuálna a jej zloženie sa líši podľa stravy, životného štýlu, veku aj zdravotného stavu. Výskum zároveň bude musieť veľmi citlivo pracovať s tým, že ide o látku z triedy antibiotík. Hoci cieľom nie je ničiť baktérie, už samotná práca s antibiotikami automaticky vyvoláva potrebu sledovať riziko vzniku rezistencie a dlhodobé dôsledky pre ekosystém čreva.

Napriek týmto otáznikom je smer, ktorý vedci naznačujú, pre medicínu zaujímavý. Ukazuje, že „lieky budúcnosti“ nemusia vždy mieriť priamo na ľudské bunky. Niekedy môže byť účinnejšie a bezpečnejšie ovplyvniť mikroorganizmy, ktoré v nás žijú, a prinútiť ich vyrábať látky, ktoré následne podporia metabolickú rovnováhu a mechanizmy spojené so zdravým starnutím. Ak sa tento koncept potvrdí vo väčších a prísnejších štúdiách, môže otvoriť novú kapitolu v tom, ako uvažujeme o prevencii chorôb súvisiacich s vekom – nie ako o boji proti telu, ale ako o práci s jeho vlastným vnútorným ekosystémom.

 X XX

Jste stále svoji, rozvod byl neplatný. Polsko neuznává rozhodnutí minulé vlády, byla moc politická

V Polsku se objevují případy neplatných rozvodů. Polský kabinet premiéra Donalda Tuska totiž neuznává soudní reformy minulé vlády. Bývalí manželé se dozvídají, že v očích státu jsou i přes rozvod stále svoji. Týká se to párů rozvedených po roce 2018, tedy po reformě bývalé vlády. O rozvodech totiž tehdy mohli rozhodnout soudci, jejichž nominování do funkce považuje část polské odborné veřejnosti za nelegální.

V Polsku se objevují případy neplatných rozvodů. Tuskův kabinet totiž neuznává reformy minulé vlády.

Upozornil na to jeden konkrétní případ. Soudce Okresního soudu v Gižycku, což je město na severovýchodě Polska, tehdy rozhodoval o porozvodovém uspořádání majetku bývalých manželů.

Dospěl ale k závěru, že majetek nelze rozdělit, protože rozsudek o rozvodu je neplatný.

Neplatnost usoudil z toho, že o rozvodu rozhodl soudce jmenovaný do funkce na základě procesů zavedených za minulé vlády, kterou vedla strana Právo a spravedlnost.

Problém tkví zjednodušeně řečeno v tom, že do jmenování soudců a rozhodování soudních institucí zasahují politici.

Rozhodnutí soudce v gižyckém případu je přijímáno dost rozporuplně. Například právníci, které oslovil polský deník Rzeczpospolita, tvrdí, že soudce řešící rozdělení majetku nemůže zpochybňovat rozhodnutí o rozvodu.

Jiní zase tvrdí, že rozhodnutí toho soudce z Gižycku by měl zrušit odvolací soud.

Moc politické

Soudce v Gižycku napadl to, že soudce, který rozhodl o rozvodu manželů, byl do funkce jmenovaný takzvanou neo-KRS, tedy reformovanou Národní soudní radou

 „Ta se skládá z 25 lidí. 15 z nich jsou soudci, 10 lidé z politicko-právního světa. Jsou mezi nimi třeba dva poslanci, dva senátoři, generální prokurátor a prezidentův člověk,“ vysvětluje problém analytik Polityki Insight Maciej Czapluk.

„Problém je ve způsobu jmenování těch soudců,“ pokračuje. Rozhodnutí je moc politické. „Před soudní reformou soudce vybírali pouze soudci, politici to mohli pouze akceptovat. Ale strana Právo a spravedlnost provedla změnu a výběr soudců předala parlamentní většině.“

Autorem reformy byl tehdejší ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Ten dnes žije v Maďarsku, kde získal politický azyl, protože je v Polsku stíhaný za zneužití fondu pro prevenci kriminality a na pomoc obětem trestných činů.

Celá reforma proběhla v roce 2028 a až do podzimu 2023 měla parlamentní většinu právě koalice vedená Právem a spravedlností. Teď je vedena parlamentem.

X XX

 Proč nemá Česko dobré pražce z Polska? Nový šéf železničářů nabízí úspory

Kolejnice, pražce, stožáry pro návěstidla. To vše na železnici vyžaduje kromě evropského i české razítko, což omezuje okruh dodavatelů, kteří by se do výstavby mohly zapojit. Zrušením národních certifikátů tam, kde nejsou potřeba, a rozdělením zakázek tak, aby kromě největších dodavatelů byly přijatelné i pro menší firmy, chce nový šéf Správy železnic Tomáš Tóth dosáhnout citelných úspor.

„Pro mě je nepochopitelné, a to znám železnici přes dvacet let, že nedokážeme používat na českých kolejích komponenty, ze kterých se staví v Evropě,“ uvedl Tóth. Jako příklad uvedl pražce z Polska, jejichž schválení na českých kolejích, přestože jsou jinde v Evropě pro železniční provoz naprosto dostačující, trvalo šest let. Podobné je to i s jinými technologiemi, které rovněž pro použití na české železnici vyžadují tuzemský certifikát.

To by bylo pochopitelné v situaci, kdy by byly v evropském prostoru pro vlaky a dopravní infrastrukturu jiné normy a bezpečnostní požadavky a bylo tak nutné kontrolovat, zda je využití zahraniční produkce v českém prostředí bezpečné. Realita je však jiná.

„Nepotřebujeme v evropském prostoru, kde všude platí technické normy TSI, národní certifikáty něčeho, co je v Evropě běžně schválené,“ uvedl Tóth.

 Ten přišel do vedení správce tuzemských tratí s dvěma hlavními úkoly. Zlepšit komunikaci mezi Správou železnic a jejími klienty – osobními a nákladními dopravci – a zjednodušit a zlevnit projektování a výstavbu tratí, protože peněz v rozpočtu bude na železniční dopravu stále méně.

V letošním roce bude Správa železnic hospodařit se 72 miliardami korun. „Příští rok budeme bojovat o to, abychom měli prostředky v podobné úrovni,“ uvedl Tóth s tím, že na základě připravených projektů se ve výhledu naopak počítalo pro rok 2027 se zhruba sto miliardami korun.

Komplexní široké zakázky vychází příliš draze

Nejen nároky na materiál, ale i na stavební firmy a jejich kvalifikaci dnes podle Tótha prodražují železniční stavby. Problémem současného stavu je, že do tendrů se hlásí velká konsorcia sestavená z různých firem. Ty by se mohly při rozdělení zakázek hlásit samostatně, vzájemně si konkurovat a cenu v soutěžích tím srážet dolů, uvedl Tóth.

Další formou šetření má být rozložení investic v čase. To se bude týkat kromě jiného i připravovaných vysokorychlostních tratí, které podle původních plánů měly vyjít zhruba na jeden bilion korun. Nyní budou jednotlivé úseky na připravovaných ramenech očíslovány a označeny čísly od jedné do padesáti podle toho, jaký přínos pro cestování po železnici představují.

 Mezi jednoznačnými prioritami je takzvaný Krušnohorský tunel, který zkracuje cestování napříč hranicemi s Německem, nebo první část vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem do Světlé nad Sázavou. Ten by fungoval i samostatně. Za Světlou by se rychlovlaky opět vrátily na konvenční trať, tak by se dojezdová délka mezi Prahou a Brnem zkrátila na dvě hodiny, tedy zhruba na dojezdový čas automobilem.

X XX

 Hviezdne vojny v réžii Číny: Peking ukázal 120-tisíc tonovú vesmírnu lietadlovú loď. Podľa odborníkov ide len o propagandu na zastrašenie Západu

Čína, ktorá sa dlhodobo profiluje ako druhá najsilnejšia vesmírna mocnosť, opäť rozvírila hladinu medzinárodnej bezpečnosti. Štátna televízia CCTV-7 zverejnila koncepčné video gigantického vesmírneho plavidla Luanniao, ktoré pripomína technológie zo ságy Hviezdnych vojen. Podľa západných expertov však ide skôr o premyslený nástroj propagandy než o stroj, ktorý by v dohľadnej dobe reálne vzlietol.

Projekt s názvom Luanniao predstavuje obrovské sivé lietadlo v tvare trojuholníka s dĺžkou 242 metrov a dychberúcim rozpätím krídel 684 metrov. S predpokladanou vzletovou hmotnosťou 120-tisíc ton by toto plavidlo o pätinu prevýšilo aj najväčšie súčasné americké lietadlové lode, ako je USS Gerald R. Ford.

Stroj má byť kľúčovým prvkom integrovaného systému „Nebeská brána“ (Nantianmen), na ktorom pracuje spoločnosť Aviation Industry Corporation of China (AVIC). „Čína je dlhodobo druhou najsilnejšou vesmírnou mocnosťou – hneď po Spojených štátoch, no s výrazným náskokom pred Európou,“ uviedla pre Deutsche Welle (DW) expertka na vesmírnu bezpečnosť Juliana Süß.

Zbraň, ktorej neutečiete

Podľa predstáv čínskych inžinierov by Luanniao operovalo na okraji zemskej atmosféry, čím by sa vyhlo väčšine súčasných obranných systémov aj nepriaznivému počasiu. Z paluby by loď dokázala vysielať bezpilotné tryskáče a stíhačky Xuannv vybavené laserovými zbraňami či urýchľovačmi častíc.

Peter Layton z austrálskeho Griffith Asia Institute pre portál The Telegraph vysvetlil, že takáto technológia by Číne poskytla drvivú výhodu v strategických oblastiach, ako je Taiwan alebo Juhočínske more. „Bolo by schopné preletieť ponad rakety zem-vzduch a iné stíhacie lietadlá,“ dodal Layton s tým, že Peking by tak mohol útočiť priamo zhora na akýkoľvek cieľ.

Realita alebo drahý blaf?

Napriek vizuálne pôsobivým prezentáciám zostávajú technickí analytici skeptickí. Problémom je najmä pohon, chladenie a extrémne náklady na vynesenie takéhoto kolosu do vesmíru, čo nateraz presahuje možnosti aj tých najvýkonnejších rakiet, vrátane Starship od SpaceX.

Vesmírny analytik Heinrich Kreft pre DW uviedol, že projekt je z dnešného pohľadu „úplne nereálny“. Podobne situáciu hodnotí aj americký National Interest, ktorý v článku s titulkom „Peking chce, aby ste verili, že stavia lietajúce lietadlové lode“ upozorňuje na psychologický rozmer veci. Podľa autora Brandona J. Weicherta ide o „širší propagandistický tlak“, ktorého cieľom je prinútiť Západ plytvať časom a zdrojmi na vývoj protiopatrení proti zbrani, ktorá možno nikdy nebude existovať.

„Podľa mňa to znie, akoby Čína dala svetu niečo najavo práve s Taiwanom, aby zanechala po sebe stopu,“ uzavrel Kreft pre DW.

X XX

Rakouská lyžařská střediska sužuje vlna násilností, takřka neuplyne den bez útoku

Rakouská zimní střediska se potýkají s vlnou násilností, ke kterým dochází odpoledne a večer po lyžování v barech a restauracích. Podle deníku Kronen Zeitung není prakticky dne, aby se nějaká rvačka či útok neodehrály.

 Také tyrolský list Tiroler Tageszeitung nedávno informoval o nekončící řadě násilností během takzvaného apres-ski. Tento výraz pocházející z francouzštiny se používá pro zábavu v restauracích a barech po dni stráveném na sjezdovkách.

V tyrolském Westendorfu v okrese Kitzbühel v neděli jistý útočník nejprve napadl nizozemského turistu, který následně skončil v nemocnici. I když muž už ležel na zemi, útočník do něj nadále kopal. Další nizozemský turista násilníka vyfotil, což dotyčného rozhněvalo a napadl i tohoto muže. Nyní policie sdělila, že útočníka vypátrala a že jím byl rovněž Nizozemec.

Před týdnem ve středu se v tyrolském Söldenu poprali Belgičan s Nizozemcem. Belgičan během rvačky spadl na zem, kde ho jeho sok nakopl do hlavy. Belgičana poté museli zdravotníci převézt do nemocnice.

 V pátek před týdnem rovněž v Söldenu zbila dvojice Portugalců jednoho Němce. I tento muž utrpěl zranění, která si vyžádala převoz do nemocnice. Po jiném útoku před zhruba dvěma týdny v tyrolském Mayrhofenu skončil jistý Belgičan v bezvědomí, útočníka policie zatím nevypátrala.

X X X

V urleri odštartovali olympijské súťaže dva dni pred oficiálnym otvorením ZOH 2026. Na Olympijskom štadióne v Cortine d’Ampezzo sa v stredu odohrali štyri zápasy miešaných dvojíc.

Zimná olympiáda 2026 odštartovala technickými problémami.

Víťazne vstúpili do turnaja Švédi, obhajcovia bronzu si v základnej skupine poradili s Kórejskou republikou 10:3.

Duo Isabella Wranová a Rasmus Wrana si zaistili výhru už po šiestich endoch.

V zápase Kanady a Česka hneď v prvom ende prestalo v hale na chvíľu fungovať osvetlenie, po pár minútach sa pokračovalo.

Favorizovaný kanadský pár napokon triumfoval 10:5.

Tímy dávali počas stretnutia najavo nespokojnosť s kvalitou ľadu, najmä na pravej strane ihriska mali často problémy.

„Ja ten ľad nenávidím,“ citoval portál iDnes.cz českého curlera Víta Chabičovského.

V ďalších stretnutiach Briti zdolali Nórov 8:6 a Švajčiari zvíťazili nad Estónskom 9:7 až po extra ende.

Vo štvrtok vstúpia do bojov domáci Taliani, obhajcovia titulu z Pekingu 2022 narazia na Kórejčanov. Na turnaji miešaných tímov štartuje dokopy desať družstiev, ktoré sa v základnej fáze stretnú každý s každým. Do vyraďovacej časti postúpia prvé štyri tímy tabuľky.

X XX

KOLIK  BUDE  JEŠTĚ  MRTVÝCH,  NEŽ  SKONČÍ  VÁLKA?

 Rusové a Ukrajinci provedli velkou výměnu zajatců. Zelenskyj ohlásil další jednání

Delegace Spojených států, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně 314 vězňů. Ve čtvrtek to oznámil vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, podle nějž to je první taková výměna za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany krátce poté oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých vojáků. Stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí, potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

 „Vracíme naše lidi domů – 157 Ukrajinců,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích. Do vlasti se podle prezidenta vrátili vojáci, poddůstojníci a důstojníci ozbrojených sil, příslušníci Národní gardy, pohraničníci i civilisté. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022, kdy Rusko rozpoutalo válku proti sousední zemi, trvající už téměř čtyři roky.

„Dnešní výměna proběhla po dlouhé pauze a je velmi důležité, že ji bylo možné realizovat. Děkujeme všem, kteří pracují na výměnách, a všem, kteří doplňují výměnný fond (ruských zajatců) pro Ukrajinu na frontě. Bez odhodlání našich vojáků by takové výměny nebyly možné, takže každý výsledek našich jednotek je tím, co podporuje a dává příležitost vrátit Ukrajince z Ruska domů,“ dodal Zelenskyj.

 Ukrajinský koordinační štáb upřesnil, že se z ruského zajetí vrátilo 150 vojáků, gardistů a pohraničníků a sedm civilistů, 139 bylo v zajetí od roku 2022. Nejmladšímu propuštěnému obránci vlasti bylo třiadvacet let. Byl zajat jako devatenáctiletý při obraně Mariupolu, ruský soud ho odsoudil na doživotí. Nejstaršímu propuštěnému obránci je šedesát tři let. Celkově šlo o 71. výměnu zajatců mezi oběma znepřátelenými stranami a první v letošním roce, dodal.

„Dne 5. února se z území kontrolovaných kyjevským režimem vrátilo 157 ruských vojáků. Výměnou se vrátilo 157 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. To rovněž zmínilo, že Ukrajina propustila tři zadržované civilisty z ruské Kurské oblasti. Podle Moskvy jsou propuštění ruští vojáci nyní v Bělorusku, kde mají k dispozici zdravotní a psychologickou pomoc.

 V Abú Zabí se ve čtvrtek druhým a zároveň závěrečným dnem konaly třístranné rozhovory o mírovém řešení války na Ukrajině. Ta se od února 2022 brání ruské invazi. Rozhovory podle ukrajinských zdrojů skončily. Diskuze budou pokračovat a v následujících týdnech lze očekávat další pokroky, poznamenal Witkoff.

Trumpův zmocněnec výměnu vězňů označil za výsledek nynějších podrobných a produktivních mírových rozhovorů. „I když zbývá hodně práce, tak kroky, jaký je tento, ukazují, že trvalé diplomatické zapojení přináší hmatatelné výsledky a podporuje úsilí ukončit válku na Ukrajině,“ napsal Witkoff.

O pokroku v jednáních ráno informoval také vyslanec ruského diktátora Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Konkrétní věci nezmínil, zároveň však kritizoval evropské země jako válečné štváče, kteří se mírový proces snaží ovlivnit.