Právník Merz chce nezávislost na USA. Muskovy zásahy do voleb byly podle něj drastické. V Německu proběhly předčasné volby. Podle prognózy ARD vyhrála CDU/CSU, její zisk je 29 procent. Volební účast výrazně převýšila tu před čtyřmi lety. Druhou nejsilnější stranou je AfD, svůj zisk označila za historický úspěch.

 Němci odvolili. Ve volbách podle prognózy veřejnoprávní stanice ARD vyhrála Konzervativní unie CDU/CSU, jejíž zisk je 29 procent. Výrazného úspěchu dosáhli i populisté z AfD, kteří mají mít 19,5 procenta. Naopak SPD Olafa Scholze zaznamenala nejhorší výsledek po druhé světové válce. Novým kancléřem tak zřejmě bude lídr vítězů Friedrich Merz, který okamžitě zaujal ostrými vyjádřeními na adresu USA a Elona Muska. Dění kolem německých předčasných voleb sledujeme v tomto on-line článku.

Příští německý kancléř se bude jmenovat Friedrich Merz, prohlásil po zveřejnění prognóz výsledků parlamentních voleb generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Carsten Linnemann. Merz je předsedou CDU a volebním lídrem konzervativní unie CDU/CSU, která podle prognóz volby vyhrála.

 „Vyhráli jsme, protože CDU a CSU skvěle spolupracovaly,“ řekl Merz. „Děkuji za důvěru, kterou jste do nás vložili. Ostrý předvolební boj byl nutný, abychom probrali nejdůležitější problémy, kterým Německo čelí. Nyní budeme rychle jednat, svět tam venku není zvědavý na sáhodlouhé koaliční vyjednávání. Teď už můžeme bouchat šampaňské. Dnes budeme slavit, od zítřka se bude pracovat!“

 Ostrý však nebyl jen předvolební boj, bez obvyklých diplomatických frází se obešla i Merzova povolební vyjádření pro německou televizi. „Naší absolutní prioritou bude zesílit Evropu tak rychle, jak jen to půjde, krok za krokem, abychom mohli dosáhnout opravdové nezávislosti na USA,“ prohlásil.

„O Trumpovi nemám absolutně žádné iluze. Spojeným státům je už osud Evropy v podstatě ukradený. Nikdy bych nečekal, že budu o USA říkat takové věci… Teď je absolutní prioritou evropská jednota. Jen se podívejte na nedávné zásahy pana Elona Muska do německých voleb. Zásahy z DC nebyly o nic méně dramatické, drastické a nestoudné než ty z Moskvy. Jsme pod masivním tlakem ze dvou stran,“ dodal Merz.

Další vítězkou nedělního večera ale byla i kandidátka na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelová. Zisk své strany označila za „historické vítězství“.

„Jako jediná strana jsme oproti minulým volbám dokázali zdvojnásobit svá čísla,“ prohlásila. „Naše ruka bude stále nataženější ke spolupráci s ostatními. Chceme se podílet na vládě. Chceme realizovat vůli německého lidu. Uvidíme, co nám příští týdny přinesou. Pokud ale bude CDU podvádět voliče koalicí s levicí, volby budou rychleji, než si myslíte. A pak CDU porazíme.“

Tisková konference Alice Weidelové: AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, svůj zisk oproti předchozím volbám v roce 2021 zdvojnásobila. Podle prognóz získala kolem 20 procent hlasů. Naopak sociální demokracie kancléře Olafa Scholze dosáhla nejhoršího výsledku po druhé světové válce.

 X X X

 TISK  NĚMECKA  PROTI  MERXOVI

Slabé vítězství Merze, hrozí další růst krajní pravice, hodnotí volby německý tisk

Vítězství Friedricha Merze a jeho CDU/CSU v nedělních volbách považuje německý tisk navzdory zisku více než 28 procent hlasů za slabé. Komentátoři očekávají komplikovaná jednání o koalici a že případná slabá Merzova vláda by dále posílila krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD), která ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

 „Němci hlasovali pro změnu kurzu, zejména v migrační a hospodářské politice. Merz bude muset v jakémkoli myslitelném spojenectví dělat kompromisy a tím i škrty ve vlastním programu,“ upozornil FAZ.

 Deník Süddeutsche Zeitung píše o „slabém vítězství“ CDU/CSU a dodává, že nejhorší co by se teď mohlo Německu, ale i Evropě stát, by byly „rakouské poměry“, tedy zdlouhavé utváření vlády, kdy by Merz musel mnoho měsíců vyjednávat, zatímco socialista Scholz by zůstával v kancléřství.

Němci podle listu dosavadního kancléře zcela jasně odmítli, ale neřekli jasné „ano“ jeho vyzývateli. Merzovi se v krátké zimní předvolební kampani nepodařilo nadchnout voliče pro něj nebo nebo nějaký projekt, který by byl spojován s jeho nástupcem do čela vlády. Voliči však neřekli jasně, co si přejí místo předchozí „semaforové“ koalice, míní deník.

„Hospodářsky nejúspěšnější země kontinentu musí musí co nejrychleji opět zaujmout onu vůdčí roli, bok po boku s Francií, kterou měla za (předchozí kancléřky Angely) Merkelové,“ napsal Süddeutsche Zeitung

 Deník Bild vyzývá vítězné konzervativce k tomu, aby začali co nejdříve pracovat, mimo jiné proto, že „svět se právě obrací vzhůru nohama“. Bulvární list také poukazuje na skutečnost, že téměř 50 procent lidí hlasovalo pro liberálně-konzervativní až krajně pravicové pozice a uspěly síly požadující změny v migrační a hospodářské politice.

 „Vůle voličů – i když se to někomu nemusí líbit – se nesmí zvrhnout ve svůj opak,“ napsal Bild. „To znamená, že musí nastat politická změna u migrace a ekonomiky. Jinak se může AfD – jako FPÖ v Rakousku – stát nejsilnější stranou,“ varuje Bild.

„Triumf vypadá jinak než relativní vítězství Friedricha Merze,“ píše zpravodajský portál T-Online, podle něhož na Merze čeká „nejtěžší kancléřství v poválečných dějinách“. Merz podle portálu musí zemi učinit bojeschopnou, více vyžadovat od občanů, opět nastartovat hospodářství a stát se ústřední postavou nové, silné Evropy, která může uspět i bez USA.

 Deník Handelsblatt píše o obtížném novém začátku. Na příštího kancléře Merze podle něj čeká pět výzev: Musí se stát „evropským“ kancléřem, posílit obranyschopnost Německa, nastartovat obrat ekonomiky, rozvíjet „novou formu pragmatické politiky“ a zároveň nesmí vzbuzovat falešné naděje, že politická rozhodnutí v Německu budou přijímána beze sporů a někdy dlouhých debat.

 „Efektivní, ale na kompromisech založený krizový management“ vlády a stran středu ve Spolkovém sněmu by byl podle listu prospěšný nejen pro blahobyt a bezpečnost země, ale také nejlepší cestou, jak zabránit dalšímu posilování AfD.

Handelsblatt rovněž připomíná vysokou volební účast v nedělních volbách, která dosáhla zhruba 82,5 procent. „Lidé význam těchto voleb pochopili, protože volební účast byla enormně vysoká, což je podivuhodné po dnech, kdy mnozí nevěděli, koho by vůbec měli volit. To je silné znamení pro parlamentní demokracii, která je zvenčí i zevnitř pod masivním tlakem,“ napsal Handelsblatt.

 X X X

LEYENOVÁ   Z  NĚMECKA   PROTI  USA,  TRUMPOVI?

HÁZÍ  TRUMPOVI  KLACKY  POD  NOHY,  CHRÁNÍ  KOMIKA  ZELENSKÉHO?

UKRAJINA  HLAVNĚ  PATŘÍ  RUSKU

VYSTĚHUJE  LEYENOVÁ  FAŠISTY  HITLERA  Z  UKRAJINY?

UŽ  DÁVNO  TO  MĚLA  UDĚLAT.  NEJEDNALA  ANI  O  UKONČENÍ   VÁLKY,

JAKO  TRUMP

Jde i o osud Evropy. Do Kyjeva přicestovala delegace Evropské unie,

února 2025 

Do Kyjeva v pondělí ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu.

 „Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy,“ uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

 „Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou,“ napsal ke svému příjezdu do ukrajinské metropole Costa.

Dnešního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit 13 zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení. Přítomna má být většina členů unijní exekutivy včetně českého eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkely.

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si od schůzky s vůdci spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane „bodem obratu“ v době, kdy se Kyjev a jeho partneři snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, uvedla agentura AFP.

 X X X

 BABIŠ:  VÝSLEDKY  VOLOB  V  NĚMECKU  KATASTROFA

 Expremiér Andrej Babiš byl v hodnocení německých voleb ostřejší. „Je to katastrofa, Zelení ničí Evropu. Čekal jsem, že CDU/CSU bude mít přes 30 procent. Nevypadá to dobře, Evropa by potřebovala stabilní vládu s CDU/CSU a SPD,“ prohlásil šéf hnutí ANO v televizi.

Úspěch AfD je podle Babiše varováním, že v dalších volbách může populistická strana vyhrát, pokud se „Evropa nevzpamatuje“. I on považuje za hlavní téma migrační politiku. „Na evropskou půdu nesmí přijít nikdo bez pozvání, řešení musí být radikální. Porazit pašeráky, vracet lodě, domluvit se se zeměmi, dát jim peníze,“ vyjmenoval několik možných kroků, které by Německo mohlo podpořit.

 Volby provázela vysoká volební účast, podle ARD a ZDF se pohybovala mezi 83 a 84 procenty. V roce 2021 činila 76,4 procenta. V Německu lidé opakovaně demonstrovali proti krajní pravici a spolupráci s ní.

X X X

 Německo nás potřebuje k revizi Green Dealu, míní Kubáček. Co přinesou tamní volby Česku?

Nový německý kabinet zřejmě bude tak různorodý, že od něj nemůžeme očekávat snahy omezit Green Deal. Tamní administrativa proto bude v tomto spoléhat na své zahraniční partnery, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček a mezi Francií a Nizozemskem zmínil i Česko. Vzhledem k provázanosti tuzemského a německého průmyslu bychom měli v budoucnu uvítat každý krok nového kabinetu západních sousedů směřující k revizi Zelené dohody, dodal.

Politolog zmínil, že komunikace možného budoucího německého kancléře a šéfa Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze s představiteli evropského autoprůmyslu je lepší, než jak je tomu u sociálních demokratů současného kancléře Olafa Scholze.

 „Zelení nejspíše u vlády zůstanou. Uvidíme, jaká ministerstva si vyjednají. Dostanou se i zástupci CDU, bez nichž kabinet s velkou pravděpodobností nevznikne. Nečekejme proto hurá akci ve stylu ‚Green Deal je opuštěn‘ jako v USA,“ poznamenal politolog v pořadu K věci.

Politici v budoucí německé vládě budou podle všeho muset uzavírat kompromisy. „Co se týká zvrácení ‚zeleného údělu‘ a tlaku na Evropskou komisi, bude Merzova CDU, která by jinak byla ráznější, potažmo německá administrativa, více spoléhat na své partnery,“ podotkl Kubáček a jmenoval Francii, Nizozemsko, ale i například Česko.

Budoucnost energetiky? Spíše omyl. Obří solární elektrárna v USA se zavírá už po 11 letech

„Vzhledem k tomu, jak jsou česká a německá ekonomika provázány, buďme rádi za každý racionalizační posun v duchu toho, že je Zelenou dohodu potřeba podrobit významné revizi,“ uvedl také.

Konec pohodového Schengenu?

Politolog zmínil i další možné dopady výsledku německých voleb na Česko. „Z CDU se také ozývají slova o významném zpřísnění kontrol na hranicích. Beru to ale spíše jako volební folklor. Realita je taková, že potřebuje zajistit průchodnost trhu práce pro pendlery. Značná část Bavorska a Saska by bez českých a polských pracovníků hospodářsky padla,“ zdůraznil.

 Trvalé kontroly zakazuje smlouva o Schengenu. „Znamenalo by to bohužel konec pohodové podoby tohoto prostoru, jak ho známe. Záleží na míře takových kontrol. Bylo by velmi smutné, pokud by se Schengen stal obětí nezvládnutého migračního prostoru,“ dodal Kubáček.

 X X X

 TRUMP  BLAHOPŘÁL  MERZOVI,  AfD

Skvělý den pro Německo, pochvaluje si Trump úspěch konzervativců a AfD

Neděle je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa skvělým dnem pro Německo díky vítězství konzervativní unie CDU/CSU a úspěchu pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo v parlamentních volbách. Němce unavila politika dělaná bez zdravého rozumu, napsal Trump na sociální síti Truth.

„Vypadá to, že konzervativní strana v Německu vyhrála velmi důležité a dlouho očekávané volby. Podobně jako v USA se lidé v Německu unavili z politiky bez zdravého rozumu, zejména v oblasti energetiky a imigrace, která přetrvávala mnoho let,“ míní.

„Toto je skvělý den pro Německo a pro Spojené státy americké,“ uvedl také. „Gratulujeme všem – přijde mnoho dalších vítězství!!!,“ doplnil.

CDU/CSU podle průběžných výsledků získala 28,6 procenta hlasů. Druhá je AfD s 20,4 procenty a třetí dosud vládní sociální demokracie (SPD) se 16,3 procenta.

Americký viceprezident J. D. Vance před volbami otevřeně podpořil AfD, stejně jako miliardář a blízký Trumpův spolupracovník Elon Musk.

X X X

Německým kancléřem bude Merz? Slaví i druhá AfD. Scholz mluvil o hořké porážce.

Předčasné parlamentní volby v Německu na základě exit polls a postupného sčítání hlasů vyhrála podle předpokladů konzervativní unie CDU/CSU, kterou vede jako kandidát na kancléře Friedrich Merz. Výrazný úspěch zaznamenala Alternativa pro Německo, která podle odhadů získala kolem dvaceti procent hlasů. Sociální demokraté jsou až třetí.

První odhady výsledku na základě exit polls televizní stanice ZDF volby vyhraje CDU/CSU se ziskem 28,4 procenta, druhá skončila AfD se 20,4 procenta. Velký propad zaznamenali sociální demokraté, kteří získají asi 16,4 procenta. Zelení mají podle sondáže lehce přes dvanáct procent, Levice překvapivě slušných devět procent. Kolem pěti procent připisuje prognóza Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a svobodným demokratům (FDP), zda se tyto strany do parlamentu dostanou, tak nyní není jasné.

Průzkum stanice ARD se liší v řádech desetin procent. Postupné sčítání naznačuje, že sondáže televizních stanic budou velmi přesné, uvádí agentura Reuters. Pokud se do Bundestagu nedostanou BSW a FDP, vznikne pravděpodobně velká koalice CDU/CSU a SPD, v případě úspěchu jedné či obou stran balancujících na hraně vstupu do parlamentu by koalice musela přibrat ještě Zelené.

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie Carsten Linnemann prohlásil, že „příští německý kancléř se bude jmenovat Friedrich Merz“. Ten v prvním projevu označil 23. února 2025 za historický den.

„Vyhráli jsme, protože CDU a CSU skvěle spolupracovaly. Byl to skvělý předvolební boj. Děkuji za důvěru, kterou jste do nás vložili, jsem si vědom odpovědnosti, kterou nyní máme. Ostrý předvolební boj byl nutný, abychom probrali nejdůležitější problémy, kterým Německo čelí. Nyní budeme rychle jednat, svět tam venku nebude čekat a není zvědavý na sáhodlouhé koaliční vyjednávání,“ prohlásil. „A teď už můžeme bouchat šampaňské. Dnes budeme slavit, od zítřka se bude pracovat!“ dodal.

Slavilo se i ve štábu AfD. „Jako jediná strana jsme oproti minulým volbám dokázali zdvojnásobit naše čísla. Naše ruka bude stále nataženější ke spolupráci s ostatními. Chceme se podílet na vládě. Chceme realizovat vůli německého lidu. Uvidíme, co nám příští týdny přinesou. Pokud ale bude CDU podvádět voliče koalicí s levicí, volby budou rychleji, než si myslíte. A pak CDU porazíme,“ uvedla spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová v povolebním projevu.

X X X

 V povolební debatě na ZDF dodala, že AfD je podle výsledků voleb „všelidovou partají“. „Budeme souhlasit s konstruktivními návrhy CDU/CSU, oni opsali náš program i postoje. S levicovými stranami je nemohou prosadit, s námi by je prosadili,“ uvedla Weidelová.

Zklamání bylo cítit ve štábu sociálních demokratů. „Tohle je výsledek, na základě kterého musíme vykročit do budoucnosti. I když prognózy nebyly dobré, sociální demokraté i přesto vedli aktivní kampaň. Proto i přes hořkou porážku děkuji všem, kteří se na naší kampani podíleli. Tentokrát je volební výsledek špatný a já za něj nesu zodpovědnost. Extrémní pravice AfD má velký zisk a s tím se nesmíme smířit, á osobně se s tím nikdy nesmířím. Nebudeme spolupracovat s extremisty. Doufáme a věříme, že všichni ostatní budou zastávat stejný názor,“ uvedl končící kancléř Olaf Scholz. V povolební debatě zástupců jednotlivých stran na ZDF potvrdil, že se nebude ucházet o

Také ministr obrany za SPD Boris Pistorius označil výsledek za „katastrofální“. Podle některých spolustraníků měl právě on vést SPD do voleb místo Scholze.

Kandidát strany Zelených na kancléře a současný ministr hospodářství Robert Habeck na tiskové konferenci po sedmé hodině večerní uvedl, že je jeho strana opět připravena přijmout vládní zodpovědnost.

Úspěch krajních stran u mladých U mladých německých voličů do 30 let se v parlamentních volbách nejvíce dařilo dvěma stranám z okrajů politického spektra. Krajně levicová strana Levice od nich dostala 24 procent, krajně pravicová Alternativa pro Německo 21 procent. Vyplývá to z analýzy, kterou představila agentura Forschungsgruppe Wahlen.

Nový Spolkový sněm se musí sejít nejpozději 30 dní od voleb. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zvolit nového kancléře či kancléřku. Předchází tomu koaliční jednání, současný kancléř Scholz byl zvolen až zhruba dva a půl měsíce po volbách. Vlivný člen CDU a mluvčí strany pro zahraniční politiku Jürgen Hardt uvedl, že cílem je, aby byla nová vláda akceschopná do Velikonoc. Ty letos připadají na konec dubna.

Vysoká volební účast

Volební místnosti se otevřely v neděli v osm hodin ráno, poslední hlasy Němci odevzdali krátce před šestou hodinou večerní. Parlamentní volby provázela vysoká účast, podle ARD a ZDF se pohybovala mezi 83 a 84 procenty. V roce 2021 činila 76,4 procenta.

Hlasovalo se ve 299 obvodech, každý volič vybíral jedním hlasem konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podpořil politickou stranu. Nových 630 poslanců vybíralo 59,2 milionu oprávněných voličů.

Krátce po otevření volebních místností hlasoval ve škole na západě Berlína prezident Frank-Walter Steinmeier. „Bez voleb není demokracie… Volte s vědomím, že právě váš hlas může být ten rozhodující,“ řekl.

Předák konzervativní opozice, 69letý Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, odevzdal svůj hlas ve svém bydlišti v Arnsbergu na západě země. Šestašedesátiletý kancléř Scholz hlasoval v Postupimi, kde žije a kde také kandiduje do Spolkového sněmu.

Přímou konkurentkou mu byla v braniborské metropoli ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která kandidovala za Zelené. Habeck využil možnosti korespondenčního hlasování a volil už před dvěma týdny. Šéf CSU a bavorský premiér Markus Söder hlasoval v Norimberku.

Právník a manažer Merz, který se stane příštím německým kancléřem, CDU po éře Angely Merkelové vrátil ke konzervativním kořenům. Původně chtěl v předvolební kampani vsadit na hospodářství a hlasy voličů získat slibem nastartování růstu. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, loni druhý rok v řadě klesla. Pro letošek vláda počítá s růstem jen o 0,3 procenta.

Klíčový bod kampaně

Zlom v kampani přinesl lednový útok v Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.

Především v reakci na tento útok předložil Merz Spolkovému sněmu nezávaznou rezoluci vyzývající ke zpřísnění migračních a azylových pravidel. Podařilo se ji ovšem schválit jen za pomoci hlasů AfD. CDU/CSU si za to vysloužila ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu.

Hlasování prohloubilo rovněž příkop mezi CDU/CSU a stranami současné menšinové vlády, ta se rozpadla už loni kvůli hlubokým neshodám ohledně hospodářské a finanční politiky, které plynuly mimo jiné z ideologické rozdílnosti koaličních stran. A bez širší koalice to zřejmě nepůjde ani po aktuálních volbách. Merz bude muset zřejmě ke svým konzervativcům do vlády přizvat jak sociální demokraty, tak Zelené, aby získal ve Spolkovém sněmu většinu.

X X X

Premiér Fiala a Babiš pogratulovali Merzovi k vítězství ve volbách. Okamura chtěl více procent pro AfD

Premiér Petr Fiala (ODS) pogratuloval pravděpodobnému příštímu německému kancléři Friedrichu Merzovi a konzervativní unii CDU/CSU k nedělnímu vítězství v německých předčasných parlamentních volbách. Na síti X uvedl, že se těší na prohloubení česko-německé kooperace a společnou práci na silnější Evropě.

 Expremiér a předseda opozičního ANO Andrej Babiš uvedl, že vítězství CDU/CSU je dobrou zprávou pro Německo, Evropu a také pro česko-německé vztahy.

CDU/CSU pogratulovali také předsedkyně Sněmovny a koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, šéf vládní KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný či vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že doufal v ještě lepší výsledek Alternativy pro Německo (AfD), pro Německo i Evropu by to podle něj znamenalo svěží vítr. Volby sleduje ve štábu AfD. Podle prvního místopředsedy opozičního ANO Karla Havlíčka výsledky poměrně přesně odpovídají prognózám, koalice se bude ale podle všeho sestavovat složitě a bude to zřejmě o velkých kompromisech konzervativců.

Volby do Spolkového sněmu vyhrála opoziční CDU/CSU, vyplývá z prognóz veřejnoprávních stanic ZDF a ARD. Příštím kancléřem se tak zřejmě stane předák konzervativců Merz. Na druhém místě se umístila AfD. Strana označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou dosáhla svého historicky nejlepšího výsledku.

Do parlamentu se podle prognóz dostali ještě sociální demokraté (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze, na čtvrtém místě skončili Zelení. Postkomunistická strana Levice získala podle prognóz kolem devíti procent hlasů. Zatím není jasné, zda se do parlamentu dostanou Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Svobodná demokratická strana (FDP).

„Přeji hodně sil a úspěchu při sestavování spolkové vlády. Těším se na další prohloubení česko-německé spolupráce a společnou práci na silnější Evropě,“ uvedl premiér Fiala. „Prosperující a stabilní Německo je základem pro silnou Evropu, což má přímý vliv i na náš hospodářský úspěch. Čím dříve vznikne nová německá vláda, tím lépe,“ napsala Pekarová Adamová (TOP 09).

Migrace jako téma

Hnutí ANO pogratulovalo vítězi a úspěšným stranám. „Nebudeme nikoho poučovat ani kádrovat, je to výsostné rozhodnutí německých občanů. Přeji, ať vznikne hlavně stabilní vláda, která stabilizuje slábnoucí německou ekonomiku, což má vliv i na naše hospodářství,“ dodal.

Okamura (SPD) řekl, že ve štábu AfD vidí, že všichni doufali v lepší výsledek, na druhou stranu je v něm ale i spokojenost s výrazným nárůstem poslaneckých mandátů. Šéf SPD si přál v Německu změnu, po které by mohla nastat změna i v celé Evropě. Výsledek voleb podle něj není dobrý ani pro Českou republiku, která je na německé ekonomice závislá. Vývoj v Německu bude důležitý ekonomicky, ale i z hlediska migrace či Green Dealu, řekl.

Podle Výborného (KDU-ČSL) potřebuje Německo silnou stabilní vládu, ekonomické reformy, racionální postoj k evropským ambicím, bezpečnosti i migraci a principiální postoj k Ukrajině. „To bude pozitivní pro Česko i pro Evropskou unii,“ uvedl na síti X. „Německo i celá Evropa potřebují v těžkých časech silné křesťanské demokraty více než kdy jindy,“ napsal Jurečka (KDU-ČSL).

Šéf hnutí Přísaha Róbert Šlachta uvedl, že jako nejdůležitější témata voleb se ukázaly bezpečnost a migrace, nikoli ekonomika. Pro Česko podle senátorova vyjádření, které poskytla mluvčí Přísahy Barbora Šťastná, znamená výsledek voleb v první řadě „příval migrantů, které Německo přestane přijímat na svoje území, pokud Merz uskuteční svůj předvolební slib a zavře hranice“.

„Přála bych si, ať vznikne stabilní vláda a ať už bude složena jakkoliv, aby česko-německé vztahy byly na výborné úrovni jako doposud. Je to důležité, protože Německo je náš dobrý soused, ale i významný obchodní partner,“ podotkla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Vše nasvědčuje tomu, že vítězem bude blok CDU/CSU, což jsou strany s dlouhou demokratickou tradicí,“ dodala.

Nejdůležitější otázkou tak tedy není, kolik dostala procent AfD, ale to, jak je na zavření hranic připraven ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a česká vláda, míní Šlachta.

Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek poznamenal, že Merzovo vítězství je slabé a že pro něj bude těžké sestavit vládu. „Navíc Merz nemá vládní ani zahraničněpolitické zkušenosti, bez kterých se dnes v měnícím se světě neobejde,“ konstatoval. „Německo Evropě silného lídra nedodá,“ napsal také.

X X X

Merz bude silně angažovaný v evropské politice. Nebude se nám to ale nutně vždy líbit, míní odborník

Příštím německým kancléřem se pravděpodobně stane Friedrich Merz z CDU/CSU. Jeho strana podle předběžných odhadů dosáhla výsledku okolo 29 procent hlasů. „Myslím si, že budou spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD,“ říká v rozhovoru ve speciálním vysílání Radiožurnálu Jakub Eberle z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

 X Jaká je vaše první reakce na předběžné výsledky německých voleb?

Není tam žádné velké překvapení. Průzkumy to odhadly poměrně přesně, s nějakými drobnostmi. Pokud dokáže Merz s von der Leyenovou dobře fungovat, mohou vytvořit silný tandem, říká odborník

Co si myslím, že překvapilo všechny, je to opravdu vysoká volební účast. V tuto chvíli to vypadá na zhruba 83 procent, což je o skoro osm procent víc než minule. A to i minule byla účast vysoká, a to si myslím, že ukazuje, jak je německá společnost politizovaná a mobilizovaná, že ji volby opravdu zajímají.

X Velkou silou přispěli prvovoliči. Bude zajímavé sledovat, ke komu se jejich hlasy nakonec dostaly, ale to je opravdu v tuto chvíli předčasné. Jaký bude pravděpodobný první krok, až bude potvrzený ve funkci, Friedricha Merze jako nového německého kancléře? Bude to spíš směrem k ekonomice nebo směrem k tématu, které nakonec převážilo, a tím byla migrace?

Já si myslím, že až se Friedrich Merz do kancléřského úřadu dostane – což je otázka, kdy to bude, protože, protože pokud se dostanou některé z těch dvou stran, které balancují nad pětiprocentní hranicí, do parlamentu, tak nás čeká velmi dlouhé skládání vlády – a to by byl opravdu nejhorší scénář, kdyby se vláda skládala třeba i několik měsíců.

Já si myslím, že Merz bude naprosto tlačen okolnostmi, že jeho první kroky budou řešit – Donald Trump, obrana a další věci.

Otázka je, jakým způsobem, do jaké míry, jak rychle se vláda dostane k reformám. Protože bude, podle mého názoru, tak vlečena těmito velkými globálními událostmi – mír na Ukrajině a další věci – bude mít velmi složité se na to koncentrovat.

Evropská politika

X Může být tedy konzervativní koalice CDU/CSU zatím spokojena s tím, jak se rýsuje povolební pole?

Teď mě překvapilo, jak moc spokojení byli, protože pořád je Merzův výsledek druhý nejhorší v historii a je pod 30 procent.

Myslím si, že budou spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD, protože to si myslím, že by se ta vláda složila rychle a že by v ní měli silnou pozici.

Pokud to tak nebude, tak je to pro ně velmi složitý výsledek a myslím, že sami spokojeni nejsou, protože když se rozpadla předchozí vláda, tak měli 33 nebo 34 procent v průzkumech, takže za ty tři měsíce poztráceli pět procent.

X Vy už jste mluvil o vnějších okolnostech a o tom, že ne všechno má pravděpodobný příští německý kancléř v rukách, že nevyzpytatelná je situace v postojích Spojených států amerických, válka na Ukrajině, další témata. Bude mít skládání vlády možný vliv na Friedricha Merze i v tom, že ho oslabí, takže už se nestane tím, čím chce být, a to příštím evropským lídrem?

Já si myslím, že Merz zrovna v té evropské politice angažovaný bude velmi silně, protože to dlouhodobě zdůrazňuje a zaznělo i z jeho medailonku, že on osobně o Evropu zájem má. Takže já si myslím, že politiku bude chtít dělat od počátku na evropské úrovni.

Ostatně už před volbami se třeba úzce koordinoval v rámci Evropské strany lidové s pravicovými lídry jiných zemí, to tam určitě bude. Myslím si, že se nám to nutně nebude vždycky líbit, protože vidíme, že tady je nějaká taková ambice, to je mimochodem posun celé německé politiky mimochodem, prosazovat svoji pozici poměrně asertivně.

Ale myslím, že Merz to bude dělat na evropské úrovni, protože ví, že samotné Německo dostatečnou váhu jako globální hráč nemá, zatímco Evropa ji má úplně jinou, minimálně v ekonomických záležitostech.

A ještě dovětek: hodně důležitý bude jeho vztah s Ursulou von der Leyen, což je jeho stranická kolegyně. Takže tady se spekuluje o tom, že pokud oni dokážou dobře fungovat, což zatím vypadá, že by šlo, přestože byli dřív rivalové, mohlo by to vytvořit velmi silný tandem. A opět, nemuselo by se všem líbit, že Evropu vedou Němci.

‚Zaparkovaná AfD‘

X Je možné, že by tito dva němečtí politici, jedna v evropské exekutivní funkci a jeden v německé exekutivní funkci, kladli na stůl témata, která by směřovala i vzhledem k těm vnějším okolnostem k silnější federalizaci Evropy?

Myslím si, že ne. Myslím si, že federalismus je, jak vidí politiku von der Leyen, ale Friedrich Merz příliš velký federalista není. Ostatně já si myslím, že skutečných federalistů v Evropě v tuto chvíli moc nezbylo.

Spíš vidím úplně opačně jinou strategii. A to už jsme viděli různé formáty, které teď vyjednávali v pěti velkých státech nebo i dalších, že spíš uvidíme nějaké direktorium, že Merz bude chtít domlouvat věci s ostatními velkými státy, to znamená primárně Francií, Polskem, Itálií, Španělskem a že se nám to opět možná jako menšímu státu nebude vždycky nutně líbit.

X Jak předpokládáte, že s volebním výsledkem naloží Alternativa pro Německo?

Alternativa pro Německo na jednu stranu může být spokojená, i když teď zrovna jsem viděl, že poslední čísla jí dávala pod dvacet procent, což je rekordní výsledek, ale také si určitě přáli víc a spousta lidí se bálo, jestli si nesáhnout třeba na čtvrtinu hlasů.

Ale jinak je Alternativa pro Německo zaparkovaná, zablokovaná. Alternativa má plán využít toto volební období k tomu, aby posílila svou pozici a příští volby vyhrála a bude se snažit tlačit právě na CDU.

Myslím si, že riziko velké německé politiky je, že pokud bude CDU vládnout nějaké složité nestabilní trojkoalici, tak bude logicky alternativa sílit a je otázka, jestli se třeba nestanou časem jako běžné společné schvalování nějaká ad hoc spolupráce mezi CDU a AfD a nebude to už dále oslabovat takzvaná protipožární zeď.

X Jaké je, když to řeknu vznosně, hodnotové zakotvení Friedricha Merze? Jinými slovy, bude předseda CDU vracet stranu někam zpátky před působení Angely Merkelové?

Ano, on už to udělal. Friedrich Merz je klasický konzervativec a ekonomický liberál. Angela Merkel byla politička středu, která v něčem byla trochu konzervativnější, v něčem liberálnější, v něčem dokonce v podstatě sociálně-demokratická.

Ale Merz je klasický demokratický pravičák, to znamená sociálně konzervativní… – konzervativní hodnoty, rodina, větší skepse, co se týče třeba klimatu – trošku větší než u jiných politiků. A ekonomicky je velmi napravo, on je klasický liberál.

Friedrich Merz by v Česku pravděpodobně byl politik ODS, což by Angela Merkelová určitě nebyla.

X X X

Konečná a Wagenknechtová jsou politicky podobné osobnosti. Mají stejnou rétoriku i témata, říká expert

V neděli volí Němci v předčasných parlamentních volbách, kde dominují čtyři strany. Největší podporu má podle průzkumů křesťanskodemokratická unie CDU/CSU a za ní krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která od loňských voleb značně zesílila. Na třetí pozici pak vládní sociální demokraté (SPD) a Zelení. Politolog a odborník na extremismus Aleš Michal pro server iROZHLAS ilustroval největší německé strany a hnutí na české politické scéně.

 X K jakým českým stranám byste přirovnal ty německé největší? Je tam silové rozložení podobné?

U strany Zelených je to celkem přirozené, zkrátka naši čeští Zelení. Tam je to relativně podobné programově i vizemi, obrovský rozdíl je ale disproporce v preferencích. Zatímco čeští Zelení nemají tak silnou voličskou základnu, těm německým se postupem času od osmdesátých let na německé scéně povedlo etablovat.

Co se týče koalice CDU/CSU, tam je to trochu složitější. Z ekonomického hlediska by částečně sedělo přirovnání k nějakým cílům ODS, které jsou dlouhodobé. Svého času se spojení s touhle unií snažila zdůrazňovat KDU-ČSL, byť si myslím, že CDU/CSU je v ryze konzervativních otázkách umírněnější než čeští lidovci. Asi bychom je tedy našli někde na půl cesty mezi ODS a lidovci. Záleželo by v jakých konkrétně otázkách.

Možná bych doplnil jedno srovnání, které je nyní poměrně aktuální, a zároveň docela dobře funguje, a to je to srovnání aliance Sahry Wagenknechtové, která se oddělila od Die Linke, a české koalice Stačilo!

Myslím, že Sahra Wagenknechtová a Kateřina Konečná (KSČM) jsou si politicky relativně podobné osobnosti. Zaměřují se na podobná témata, volí podobnou rétoriku a jsou ze stran, které jsou relativně proruské, kritické k migraci a vyvolávají nějakou nostalgii po komunistickém režimu. Sahra Wagenknechtová zejména v NDR, ale Kateřina Konečná aspoň částečně potom československém. Tam si myslím, že je to srovnání poměrně zajímavé.

X Má něco společného německá SPD (Sociálnědemokratická strana Německa) s naší SPD Tomia Okamury (Svoboda a přímá demokracie)?

Ty strany jsou prakticky na úplně opačném konci politického spektra, protože v Německu je SPD sociální demokracie. To znamená, že česká obdoba by byla spíš SOCDEM pod vedením Jany Maláčové, případně nějaká jiná levicová strana. Kdežto česká SPD snese mnohem spíš srovnání s AfD.

Finanční propojení s Ruskem

X V čem jsou si AfD a SPD podobné? V čem se liší?

Je tam poměrně dost rozdílů, které asi můžeme vidět na první pohled. První je skutečně míra extrémní rétoriky, respektive vliv osobností, které by skutečně spadaly do extrémistického proudu. Tam bych třeba Radima Fialu ani Tomia Okamuru přímo nepočítal.

 Kdežto na organizaci německé AfD má skutečně vliv třeba lídr durynské odnože strany Björn Höcke, který byl souzen za neonacistické výroky. Našli bychom spoustu dalších lídrů třeba v Bavorsku, kteří jsou skutečně spjati s tím neonacistickým, nebo řekněme kriminálním a radikálním prostředím. To je myslím první rozdíl, který je docela velký mezi SPD a AfD. AfD je jako celek mnohem radikálnější.

Druhá věc je možná přímý vztah k Rusku, respektive v případě AfD k Číně. Už před evropskými volbami jsme mluvili o přímém vlivu ruských a čínských peněz na vedení strany, konkrétněji na spolupředsedkyni Alici Weidlovou. Proruská rétorika je samozřejmě přítomná i u SPD, ale vnitřní finanční propojení s Ruskem a Čínou není prokázáno tak, jako u německé AfD.

X Jak jsou si strany podobné organizačně?

Dalo by se říct, že jsou trochu odlišné. To souvisí i s nastavením politického systému obecně jako celku.

SPD v České republice neusiluje o širokou členskou základnu, která bude platit členské příspěvky, je skutečně orientovaná spíše volebně. Jde jí o sestavení kandidátních listin, které budou strategicky fungovat na voliče, a vnitrostranický život zas tak důležitý není.

 V případě AfD je tohle jinak právě tím, jak vypadá to německé prostředí. V Německu obecně, což je historicky dáno i velkou přítomností masových stran, je prestižní záležitostí mít takzvanou „volkspartei“, to znamená velkou lidovou stranu s obrovským množstvím členů, kteří budou podporovat jednotnou myšlenku.

Byť samozřejmě AfD nefunguje tak dlouho jako ostatní německé strany, tak je to něco, o co usiluje. Chce tedy být přímo napojeno na společnost skrz regionální stranické organizace, ať už na východě nebo na západě.

Právě blízkost společnosti je něco, co v německém prostředí obecně vytvářelo stranický systém po dlouhá desetiletí a AfD se na tom jako nová strana chce podílet taky. To jsou asi hlavní rozdíly.

Když bych měl vypíchnout ještě nějaké podobnosti, tak myslím, že asi nejdůležitější je zaměření na témata typická pro radikální pravici, zejména téma migrace – to vidíme jak u SPD, tak i u AfD poměrně silně.

Strany často tápou nebo jsou nejednoznačné v nastavování ekonomických agend, respektive ve formulování ekonomických názorů. Nedokáží se vyjádřit ke všemu a nemají dostatečné expertní týmy v oblastech školství nebo zdravotnictví.

Pokud jde ale o migraci, tak dokážou přinášet jednoduchá rychlá řešení, která jsou teď v Německu minimálně částí společnosti určitě žádaná. V tom tematická blízkost určitě mezi SPD a AfD může být.

Kdy jde o extremismus?

X Kdy bychom mohli mluvit o extremistickém hnutí nebo straně? Čím se vyznačuje?

Z hlediska klasických definic extremismu je nejdůležitější rozdělit si to, kdy je strana extrémní nebo extremistická a kdy je strana radikální. Tyhle dva pojmy se docela často zaměňují, ale neznamenají totéž.

O radikální straně mluvíme v případě, kdy se ještě pohybuje v ústavním rámci dané země, respektive dnes typicky velmi ostře kritizuje třeba liberální demokracii, ale jejím hlavním cílem není zrušit demokratický řád nebo změnit systém jako celek. U extrémní nebo extrémistické strany se už mluví o snaze zbořit demokratický řád nebo systém jako celek. Je to už v nějakém mimoústavním rámci.

X Jsou v Česku a v Německu radikální nebo extremistické strany a hnutí? Které?

V Čechách bychom se o radikálních stranách bavili, třeba když bychom mluvili o SPD. Ale myslím, že tam určitě v posledních měsících a letech aspoň částečně spadá i hnutí ANO, respektive některé výroky představitelů hnutí ANO.

Na německé straně typicky vždycky do radikální sféry spadala Die Linke, respektive radikální levice.

O extremismu bychom se u nás mohli bavit zejména třeba ve spojitosti se sdružením kolem Ladislava Vrabela. Máme tu ale spoustu stran – úplně typicky třeba německou AfD – kde jsme tak trochu na pomezí radikalismu a extremismu. Hodně záleží na tom, co je skutečný cíl.

Někteří tam rétoricky mluví o pádu celého systému a demokratického řádu. Někteří si to přejí a jiní zase v rámci strany říkají, že takhle daleko by nezašli. Naše představa o radikalismu a extremismu se zde trochu spojuje a je velmi těžké říct, že by třeba celá AfD jako strana v Německu byla extremistická.

X Jak AfD tak SPD tedy řeší migraci – nabízí podobná řešení? Jsou na stejné úrovni?

Čistě prakticky na podobné úrovni jsou, je to hlavně zaměření se na nelegální migraci, na revizi azylových řízení a na návratovou politiku. V tomhle jsou si strany čistě prakticky podobné. Problém je v tom, že Česká republika a Německo mají v tomhle zcela odlišné jak zkušenosti, tak zájmy.

Co se týče zkušeností tak to souvisí zejména s politikou posledních let. S velkou německou otevřeností vůči migraci a ne úplně dobrým a efektivním hlídáním procesu azylového řízení, což je možná teď největší problém. AfD tak mluví trochu víc konkrétně o migraci než SPD, protože zkušeností, které v německém prostředí jsou, je jich skutečně mnohem víc a jsou mnohem hmatatelnější.

Co se týče české SPD, tak je v tom trochu vágnější, mluví prostě o „stop migraci“, „stop migračnímu paktu“, „nechceme přijímat žádné migranty“. Tady ale nastává trochu paradox, že kdyby se přijaly návrhy, které prezentuje AfD v Německu, tak by to znamenalo zavření německých hranic, a tudíž celkem bezprostřední migrační zátěž na Česko.

Čistě prakticky by se tedy SPD a AfD v tomto tématu vůbec neměly potkat. Tím, že jsou to nacionalistické strany, tak má každá země úplně jiné zájmy. Ale ve světě sociálních sítí a ve světě formulace politických programů se tyhle nuance často ztratí. Radikálně pravicovému hnutí v Evropě potom často stačí, že ty věci znějí stejně.

Migrace se změní

X Takže čistě ideologicky by si naše SPD mělo přát neúspěch AfD, protože by to znamenalo větší příliv migrantů do Česka?

Dá se to tak říct. Ale i pro SPD je důležité budovat nějaké mezinárodní aliance s ostatními radikálně pravicovými stranami, oni jsou SPD a AfD i v jedné evropské frakci, takže to nikdy neřeknou takhle otevřeně.

Druhá věc je, že z toho, co vidíme před volbami v Německu, je celkem zjevné, že se s tamní migrací něco stane, ať už by se AfD podílela na příští vládě, což se pravděpodobně nestane, nebo ne.

X Co dalšího by pro Česko znamenalo vítězství jedné z radikálních stran v německých volbách?

Co se týče případného úspěchu radikální pravice v Německu, je potřeba říct, že v Německu po druhé světové válce funguje konsensus na tom, že s radikální pravicí, respektive obecně s radikálními stranami, se nevládne.

Nic zásadního nenasvědčuje tomu, že by se po volbách mělo něco změnit. Ani konzervativní unie CDU/CSU, která volby vyhraje, s největší pravděpodobností nebude vládnout s AfD, protože by jí to poškodilo a strana by se mohla rozpadnout zevnitř.

Viděli jsme to trochu na vývoji posledních týdnů, kdy Fridrich Merz, lídr CDU/CSU, hlasoval o takovém velmi radikálním prohlášení k migraci spolu s AfD a už v tu chvíli se mu strana začala vnitřně štěpit a vyvolal tím poměrně silnou reakci, kterou pak sám musel korigovat vyjádřením, že s tou stranou nikdy vládnout nebude.

Kdyby se tedy AfD dostala k vládě, změnilo by se asi hodně. Ale vzhledem k tomu, že se s ní nevládne ani na regionální nebo komunální úrovni, tak je prakticky vyloučené, že by s ní kdokoliv skládal koalici na úrovni celostátní.

Až k vystoupení z Unie

X Co bychom ale při nějakém velmi nepředpokládaném vítězství mohli očekávat? Co by se v Německu dělo?

Kdyby se teoreticky dostala k moci AfD, tak by to určitě znamenalo velký otřes v umírněných stranách. Ona by nemohla vládnout sama a muselo by skutečně dojít k něčemu bezprecedentnímu a neočekávanému, aby se ostatní strany rozhodly spojit s AfD do vládní koalice. Otřes samotnou podstatou toho stranického systému by byl asi první čistě praktický důsledek.

Druhý by byl opravdu zásadní a radikální obrat v migraci. Pokud by se AfD na vládní úrovni odmítla bavit s ostatními evropskými zeměmi, tak by to postupem času vedlo i k postupné izolaci Německa na mezinárodní scéně, což je něco, co si myslím, že si v evropském kontextu zatím neumí nikdo představit.

A třetí věc, ke které by úspěch AfD vedl, by bylo vystoupení Německa z Evropské unie.

X Vystoupení z Evropské unie by bylo prostřednictvím referenda? Nebo by to mohlo AfD zkrátka rozhodnout?

Pravděpodobně asi prostřednictvím referenda, ale mají to dlouhodobě v programu i ve vizích jako věc, kterou chtějí prosazovat. Nemyslím si, že by referendum muselo být úplně jisté, asi by bylo docela problematické ho vyhrát. Určitě by se do toho zapojila spousta dezinformačních kampaní, které by se snažily Němce přesvědčit, že je to dobře.

 Myslím ale, že je tu i možnost, že by se o to pokusili cestou mimo všelidové schvalování, ale v tenhle okamžik to vidím jako vysoce nepravděpodobný scénář.

Jsou dezinformační a manipulativní kampaně něco, co AfD běžně používá?
Nevím, jestli se dá říct, že úplně používá, ale spíš to používají mocnosti, které jsou tím známé, zejména Rusko a Čína.

Je to vidět i v německých volbách, kdy se objevují různá videa, ve kterých se poukazuje třeba na selhání volebních komisí nebo na to, jakým způsobem neférově funguje korespondenční volba, která v Německu funguje běžně. Zaměřují se tedy na podobná témata jako v Čechách, ve Spojených státech a po celé Evropě.

AfD spíš tedy používá narativ z jiných dezinformačních kampaní ve svůj prospěch.

X U radikálních stran se často používá označení autoritářské strany. Je to totožné?

Záleží na stylu, který by strany pravděpodobně prosazovaly. Ony se často rétoricky vztahují k režimům, které už nepovažujeme za plně demokratické – zejména k tomu maďarskému, v případě AfD ale i k tomu ruskému – to jsou autoritářské režimy. Možná kvůli síle osobnosti, která by v sobě právě měla koncentrovanou větší moc, tak bychom se mohli bavit o autoritářství.

X X X

Pohřbu Nasralláha se účastní desetitisíce lidí. Izrael poslal nad Bejrút letouny

Na největším stadionu v Libanonu začal v neděli v poledne pohřeb někdejšího vůdce militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, který zemřel před téměř pěti měsíci při izraelskému úderu v Bejrútu. Pietní akce se účastní desetitisíce lidí včetně členů Hizballáhu, mnozí z nich se žlutými vlajkami hnutí či fotografiemi zabitého vůdce v rukou.

Izrael paralelně se začátkem smutečního obřadu provedl několik vzdušných úderů na jihu a východě Libanonu a také nízké přelety nad jižním předměstím Bejrútu, které je považováno za baštu hnutí a kde se akce koná. Informují o tom světové tiskové agentury i libanonská a izraelská média.

Dlouholetý vůdce Hizballáhu zemřel 27. září, když izraelské letectvo shodilo 82 těžkých bomb na podzemní bunkr, v němž se nacházelo hlavní ústředí skupiny.

Jeho smrt zasadila citelnou ránu Íránem podporovanému šíitskému hnutí, které Nasralláh za více než 30 let v jeho čele proměnil v mocnou sílu v blízkovýchodním regionu. Smuteční obřad se koná i za jeho nástupce Hášima Safíjuddína, jehož Izrael zabil necelý týden po něm.

Smuteční obřad

Podle novinářů agentury AFP na místě byly tribuny a trávník, které mohou pojmout dohromady až 78 000 lidí, zcela zaplněny. Mnozí lidé plakali, zatímco se na obřích obrazovkách vysílaly Nasralláhovy projevy.

Když smuteční vůz zvolna projížděl davem, lidé na rakve házeli květiny a někteří také kusy oblečení v naději, že pokud se jich dotknou, budou požehnáni, píše AP.

Sahár Attarová přijela na pohřeb z údolí Bikáa na východě země, které je vedle jižního pohraničí považováno za další baštu Hizballáhu a hlavně na podzim bylo častým terčem izraelských úderů. Aby se lidé mohli pohřbu zabitého vůdce hnutí zúčastnit, „přijeli by i pod palbou“, řekla agentuře AP. „Je to nepopsatelný pocit,“ dodala.

Podle agentury Reuters chce Hizballáh masovým smutečním obřadem, zřejmě největším za nejméně dvě desetiletí, demonstrovat svou sílu poté, co po uzavření příměří na konci listopadu vyšel z války značně oslaben.

Při vzdušných úderech, hlavně během intenzivní podzimní kampaně, zahynula většina členů vedení a také tisíce bojovníků hnutí. Po svržení jeho spojence a někdejšího prezidenta Bašára Asada v sousední Sýrii přišel Hizballáh na začátku prosince také o klíčovou zásobovací trasu.

‚Unaven válkou jiných‘

Nedělního smutečního obřadu se zúčastnili mimo jiné íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí, irácká delegace včetně šíitských politiků a velitelů milicí a také zástupci jemenských povstalců Húsíů.

Arákčí a další íránští představitelé se předtím setkali s libanonským prezidentem Josephem Aúnem, který byl na obřad pozván, ale nezúčastnil se jej. Aún podle prohlášení prezidentské kanceláře íránské delegaci řekl, že Libanon je již „unaven válkou jiných“ a že „za palestinskou věc zaplatil vysokou cenu“.

Obřadu se nezúčastnil ani současný vůdce Hizballáhu Naím Kásim, jehož projev byl na stadion přenášen z neznámého místa a který prohlásil, že hnutí zůstává silné. „Nepodvolíme se a nebudeme nečinně přihlížet tomu, jak jsme nadále zabíjeni a okupováni,“ řekl Kásim.

 Nedovolíme Americe, aby ovládala naši zemi. Izrael si nevezme politikou to, co si nevzal ve válce,“ uvedl s odkazem na dohodu o příměří, kterou s Izraelem uzavřela libanonská vláda a zprostředkovaly ji Spojené státy a Francie.

Ačkoli se izraelská armáda z jižního Libanonu už převážně stáhla, její letectvo stále útočí na cíle, které označuje za pozice Hizballáhu, a pozemní jednotky zůstaly v na jihu země na pěti strategických kopcích poblíž izraelských hranic.

Kásim řekl, že Hizballáh považuje izraelskou přítomnost na těchto pěti stanovištích za okupaci a že se spoléhá na libanonskou vládu, že diplomatickou cestou zajistí úplné stažení izraelských sil. „Izrael se musí stáhnout ze všech oblastí, které okupuje,“ dodal šéf Hizballáhu.

Izraelské údery

Izraelská armáda v neděli mezitím potvrdila, že ráno a také v době pohřbu uskutečnila několik vzdušných úderů na skladiště zbraní Hizballáhu na jihu a na severovýchodě Libanonu poté, co v těchto místech identifikovala aktivitu hnutí. Armáda v den pohřbu navíc zveřejnila záběry z úderu z 27. září, při němž podle ní zemřelo vedle Nasralláha dalších nejméně dvacet velitelů.

Krátce po zahájení obřadu dvakrát proletěly nízko nad jižním Bejrútem letky izraelských stíhaček.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac k tomu na síti uvedl: „Letadla izraelského letectva, která nyní přelétají nad Bejrútem a nad pohřbem Hasana Nasralláha, vysílají jasný signál: Kdokoli vyhrožuje Izraeli zničením a na Izrael útočí, bude to jeho konec. Vy se budete specializovat na pohřby, a my na vítězství,“ dodal. Armáda později také zveřejnila fotografie přeletů.

„Hluk vašich letadel nás nevyděsí“, reagoval na přelety jeden z řečníků na smutečním obřadu, zatímco dav skandoval „Smrt Izraeli, smrt Americe“.

Nasralláh bude uložen k poslednímu odpočinku později během dne v Bejrútu. Jeho bratranec a nástupce Safíjuddín, který byl zabit při izraelském náletu jen o několik dní později a ještě předtím, než Hizballáh jeho jmenování veřejně oznámil, bude pochován ve svém rodném městě na jihu Libanonu.

Oba byli dočasně pohřbeni na tajných místech a Hizballáh na začátku února oznámil úmysl uspořádat jim oficiální veřejný pohřeb, s nímž čekal na stažení izraelských sil z jižního Libanonu.

X X X

Čečensko pořádá hony na čarodějnice, ponižování věštců obhajuje islámem

Čečenský režim Ramzana Kadyrova stále tvrději potírá obyvatele, kteří vyhledají pomoc u léčitelů, jasnovidců nebo numerologů. Provinilce poté nutí, aby se veřejně káli a ponižuje je v televizním vysílání. Úřady postup obhajují ochranou islámských hodnot, které okultismus zapovídají.

Ústřední součástí boje proti okultním praktikám je Centrum islámské medicíny, které vzniklo v Grozném v roce 2009 na Kadyrovův povel.

„Úkolem instituce je chránit obyvatele před šarlatány a podvodníky,“ uvedl jeho šéf Daud Elmurzajev. Centrum poskytuje tradiční islámské lékařské služby nebo exorcismus, podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) ale nejvíce proslulo právě zásahy proti věštcům a lidovým léčitelům.

Kampaň je natolik rozsáhlá, že ji obyvatelé líčí jako hon na čarodějnice. Státní televize ChGTRK pravidelně vysílá pořady, v nichž se údajní vyznavači okultismu před kamerou omlouvají národu za své prohřešky.

Podobné doznání musela podstoupit Roza Caralijevová, kterou policie předloni zadržela v Grozném na základě udání jejích sousedů, že praktikuje okultismus. Vyšetřovatelé uvedli, že v ženině bytě našli „předměty související s čarodějnictvím“ a seznam klientů.

Před dvěma lety ve vazbě skončila také osmdesátiletá důchodkyně Roza Gastijevová, která se podle úřadů provinila věštěním z karet a komunikací s duchem sto let mrtvého křesťanského mnicha. Také ona se musela kát.

„Policisté někdy posílají k věštcům své lidi převlečené za klienty a natáčí je skrytými kamerami,“ popsal obyvatel Grozného Salman.

Vlídné slovo a naděje

„Všichni vědí, že je to podvod, ale někdy lidé chodí k věštcům proto, aby slyšeli vlídné slovo, aby měli naději. Většina těch, kteří skončí na Elžurkajevových převýchovných sezeních, je tam proto, že je někdo udal,“ popsal RFE občanský aktivista, jenž si přál zůstat anonymní.

Pokud policie dopátrá klienty těchto lidí, musí se na kameru za své „pochybení“ omluvit také oni.

Islám zakazuje čarodějnictví a považuje ho za jeden z nejtěžších hříchů, rovněž ale zapovídá ponižování. RFE to řekl nejmenovaný islámský učenec, podle něhož navíc není jasné, co všechno se obviněným děje mimo kameru. Čečenská policie je proslulá brutalitou vůči zadrženým.

Elžurkajev už dříve prohlásil, že zásahy orgánů činných v trestním řízení proti lidem podezřelým z okultismu „jsou v souladu s ruskými zákony“, a přirovnal věštecké rituály k terorismu.

Ve zbytku Ruska se nicméně věštci, numerologové a astrologové od rozpoutání invaze na Ukrajině těší stále větší oblibě. Lidé u nich často hledají odpovědi na otázky, na které nedokážou odpovědět jejich lídři.

Okultismu se věnuje také řada ruských televizních pořadů, kde jasnovidci předpovídají vítězství Moskvy a varují před nebezpečím temných sil. V souladu s propagandistickými vyjádřeními nejvyšších politických představitelů též zdůrazňují vyvolenost ruského národa.

Že v Rusku roste obliba ezoterismu, zaznamenávají i obchodníci. Prodej knih o věštění a duchovních praktikách v prvním roce po vypuknutí bojů vzrostl o 53 procent. A poptávka po tarotových kartách na ruském online trhu Wildberries vzrostla ve stejném období o 486 procent.

X X X

Se skrytou kamerou v Tibetu. Dohled Číny je všude, učitel mlátí žáky židlí

Kamery jsou úplně všude a hlavně v klášterech, děti už mluví hlavně čínsky a o dalajlámovi se tu nemluví. Novinář britské televize ITV rok tajně točil poměry v Tibetu a vše ukázal v dokumentu Inside China: the Battle for Tibet. Čína sousední zemi obsadila před pětasedmdesáti lety a nyní tvrdí, že se tamní občané mají lépe než kdy dřív. A žádá stažení dokumentu.

„Architektura, jazyk i životní styl lidí jsou postupně čím dál víc čínské,“ popisuje novinář dojmy z Tibetu. V hlavním městě Lhase je i na čínské poměry masivní množství kamer, každých pět set metrů policejní checkpoint. Na křižovatce policie upozorňuje na zákaz natáčení.

Reportér televize ITV, jehož jméno média neuvádějí, tu však se skrytou kamerou točil celý rok a mohl tak zaznamenat, jak pod čínským tlakem hynou zdejší zvyky a tradice. Před vstupem do kláštera je potřeba projít stejnou bezpečnostní kontrolou jako na letišti.

„Obvykle musíte naskenovat svůj průkaz totožnosti. Zdejší technologie už dokážou rozpoznávat obličeje,“ líčí. Uvnitř klášterů na věřící a mnichy dohlíží ještě víc kamer než venku. Expert na kybernetickou bezpečnost Greg Walton to vykládá coby snahu Číny „kontrolovat, vyvolat pocit strachu v celé společnosti, a to zcela záměrně“.

 „Každodenní činnosti, jako je zachování jazyka, předávání tradičních tibetských zvyků, jsou kriminalizovány,“ dodává. O čtrnáctém duchovním vůdci – dalajlámovi – není pochopitelně nikde ani slovo. Jeho Svátost žije od roku 1959 v indickém exilu a Tibeťané o symbolu svého odporu proti čínské okupaci nesmějí mluvit, potvrzuje muži tibetský taxikář.

Záběry z cesty po extrémně uzavřeném území ukazuje nový dokument Inside China: the Battle for Tibet. Čínská ambasáda ve Velké Británii už podle bulvárního portálu Express žádala stažení filmu s tím, že je „zkreslený a plný falešných obvinění“. Tibet prý zažívá „pokračující a solidní ekonomický růst a společenskou harmonii a stabilitu“.

Novinář třeba zjistil, že počínšťování obyvatelstva tu u dětí začíná už od velmi útlého věku. „Nemluví naším jazykem, od školky a základní školy mluví jen čínsky,“ vypráví matka jednoho z místních žáků a dodává, že její potomci jí už dávno odpovídají v čínštině.

„Pokud budou tyto školy fungovat ještě za patnáct dvacet let, tibetská národní kultura a identita budou kompletně zničené,“ potvrzuje podle listu The Times tibetský sociolog a výzkumník Gyal Lo, který navštívil přes padesát internátních škol pro tibetské děti napříč regionem. Indoktrinace čínskými hodnotami vlastenectví a loajality začíná už ve čtyřech letech.

„Tyto školy mají dva cíle: Prvním je vštípit jim komunistickou ideologii, druhým pak čínskou kulturu. Tyto internáty mažou samotný základ smýšlení tibetských dětí a nahrazují ho novým čínským myšlením,“ říká expert. Děti jsou na internátech bez rodičů a veškerá výuka probíhá v čínštině. Režim takto vychovává zhruba milion nových Číňanů.

Dokument ukazuje i násilí, kterého se tu na dětech dopouštějí. Jeden z ředitelů bije žáka do hlavy, jinde zase učitel mlátí dítě rákoskou přes ruce. Dokonce na něj vezme i židli a mrští s ním na stůl.

 Státní zaměstnanci mají zakázáno praktikovat své náboženství. Jak novináři řekl jeden z představitelů tibetské správy, v minulosti s kolegy běžně chodili do chrámu, ale teď už mají strach. „Pokud vás zabere kamera, budete odstraněn,“ popisuje. Svobodně v Tibetu přitom nemohou mluvit ani lidé, kteří nejsou odsud.

„Mám pocit, že místní obyvatelé – jak Tibeťané, tak Číňané – už si v sobě vybudovali autocenzuru. Všichni vědí, o čem se může a o čem se nemůže mluvit,“ tvrdí. „Cílem komunistické strany je, aby je postupně asimilovali do Číňanů, aby nemohli dělat problémy,“ líčí vládní strategii další z místních Číňanů.

Čínská vláda tvrdí, že úroveň lidských práv obyvatel Tibetu je na „historicky nejlepší úrovni“ a že životy místních jsou „výrazně lepší“. A jak sarkasticky poznamenává jeden z čínských starousedlíků, „Tibeťané tu ostatním obecně neubližují“. „Když dělají potíže, polijí se benzínem, zapálí se a začnou běhat po ulici,“ vysvětluje.

 Na protest proti čínským okupantům se v Tibetu od roku 2009 upálilo nejméně 160 lidí a podle novináře se tyto případy stále objevují, byť se zprávy o nich jen málokdy dostanou za hranice přísně střeženého regionu. Čínské úřady médiím omezují vstup do Tibetu a Tibeťany jen zřídka pustí ven.

Místo portrétu dalajlámy nad občany visí obrazy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a předešlých lídrů Komunistické strany Číny. Komunističtí úředníci, kteří sídlí v tibetských vesnicích a sousedstvích, se snaží prezidentův portrét dostat do každého domu.

Dalajlámovi bude v červenci devadesát a až se bude vybírat jeho nástupce, dá se očekávat, že i tady bude Peking chtít mít hlavní slovo. Tvrdí totiž, že jedině vládnoucí strana má právo určit, do koho se reinkarnovala duše Jeho Svátosti.

Současný dalajláma už v roce 1995 určil, že jedenáctým pančhenlámou, který je po dalajlámovi druhým nejvýše postavenou osobností buddhismu, bude chlapec Gedhun Choekyi Nyima. Pančhenláma je jedním z těch, kdo by měl v budoucnu vybrat nového dalajlámu. Čína jej však zajala a kromě jedné staré fotografie o něm od té doby nejsou žádné zprávy.

Peking také trvá na tom, že dalajláma tehdy porušil buddhistické tradice a jednal protiprávně. Čínským kandidátem na pančhenlámu se pak stal jiný chlapec, Gyaltsen Norbu. Ten vyrostl pod dohledem čínských úřadů a veřejně schvaluje čínskou vládu. A někteří Tibeťané se bojí, že až opravdu dojde na jmenování nového dalajlámy, Čína Tibet definitivně pohltí.