Výsledky ještě ani zdaleka nebyly sečteny, ale svět už gratuloval. Odhadovanou výhru Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách krátce po osmé večer přivítal třeba šéf Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří zdůraznili význam stabilní a silné Francie pro Evropskou unii. Blahopřejí i čeští či belgičtí politici.

„Bravo, Emmanueli,“ napsal Charles Michel. „V této turbulentní době potřebujeme stabilní Evropu a Francii, která je naprosto oddaná suverénnější a strategičtější Evropské unii,“ dodal.

Macronovu výhru mezi prvními přivítal i belgický premiér Alexander De Croo, který prezidentovi pogratuloval. Von der Leyenová blahopřála s tím, že se těší na pokračování skvělé spolupráce pro budoucnost EU.

Připojil se i lucemburský předseda vlády Xavier Bettel nebo český premiér Petr Fiala. Ten tweetoval, že „Francie je náš důležitý partner, máme zájem rozvíjet intenzivně naše vztahy a naše předsednictví EU přímo navazuje na to francouzské“.

„Přeji Emmanueli Macronovi, ať se mu ve funkci i nadále daří,“ vzkázal také do Francie. „Vítězství Emmanuela Macrona vítám a chápu jako dobrou zprávu pro Evropu. Jsem ráda, že prohrál populismus a nacionalismus a Francie bude nadále partnerem v EU i NATO,“ míní také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pak prohlásil, že „je třeba zároveň říci, že (Macronovo) nakonec relativně bezpečné vítězství nesmí být uklidněním, nýbrž mnohem spíše výzvou pro demokratické politiky k těsnější spolupráci“.

Ministr vnitra Vít Rakušan zase uvedl, že „porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel“. „To by mělo být velkým poučením – a zdrojem naděje – i pro nás,“ podotkl.

Britský premiér Boris Johnson Macronovi poblahopřál a řekl, že se těší na další spolupráci. Podle premiéra Itálie Maria Draghiho je výsledek skvělou zprávou pro Evropu.

Na Slovensku také Macronovo odhadované vítězství vítají. Prezidentka Zuzana Čaputová píše, že se těší na další spolupráci v budování silné a jednotné EU. „Populismus a destrukce byly poraženy. To je excelentní zpráva a zodpovědné rozhodnutí,“ poznamenal i slovenský premiér Eduard Heger.

„Félicitations, srdečné blahopřání milý prezidente Emmanueli Macrone,“ napsal německý kancléř Olaf Scholz. „Těším se, že budeme pokračovat v naší dobré spolupráci,“ dodal.

„Kancléř Scholz zavolal prezidentovi, aby mu pogratuloval,“ uvedl poté Elysejský palác. „Byl to první hovor, který prezident přijal, je to znamení německo-francouzského přátelství,“ pokračovalo prohlášení. Sjednocená Evropa je největším vítězem francouzských prezidentských voleb, míní také německý ministr financí Christian Lindner.

Volby byly podle něj zásadním hlasováním, v němž šlo o základní hodnotové otázky. „Francouzky a Francouzi se rozhodli pro Macrona. Tím pádem je sjednocená Evropa největším vítězem těchto voleb. Vive la France, vive l’Europe (Ať žije Francie, Ať žije Evropa),“ napsal.

„Vaše znovuzvolení je i pro nás Němce dobrou zprávou,“ popsal v gratulaci Macronovi i německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Vyjádřil radost z toho, že Francouzi většinově podporují Macronův proevropský kurz. Ocenil, že se francouzský prezident v nelehké kampani neuchýlil k příliš jednoduchým odpovědím na složité hospodářské a mezinárodněpolitické otázky, ale „držel směr“, čímž prokázal demokracii ve své zemi a v Evropě velkou službu.

Steinmeier také připomněl ruský útok proti Ukrajině, který podle něj bolestivě ukazuje, že mír v Evropě není samozřejmostí. Naději mu v těchto „temných dnech“ dává to, že Francie a Německo stojí tak blízko při sobě a podporují lidi na Ukrajině v jejich statečném boji.

Samotné výsledky francouzských prezidentských voleb budou známé v noci na pondělí. Podle prvních projekcí Macron zvítězil s 58 procenty hlasů.

X X X

Vítěz Macron chce být prezident všech. Myslím i na voliče Le Penové, řekl

Ve Francii skončily prezidentské volby. Podle odhadů zvítězil současný šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron a porazil tak krajně pravicovou političku Marine Le Penovou. Konečné výsledky lze očekávat v noci na pondělí. Pravděpodobný vítěz svým příznivcům řekl, že následující roky budou „náročné, ale historické“. Le Penová řekla, že svůj boj nevzdá.

 „Děkuji vám, milí přátelé. Nejdřív ze všeho, děkuji vám. Většina z vás se rozhodla vložit ve mě svou důvěru na dalších pět let. Vím, co jsem vám dlužen,“ řekl staronový prezident, když před desátou hodinou po boku své ženy Brigitte došel na Martovo pole u Eiffelovy věže.

Tam na něj čekali jeho příznivci, oslavující jeho výhru. „Macron, prezident,“ skandovali. Macron v projevu uznal, že dostal hlasy části voličů, kteří chtěli zastavit krajní pravici, ale příliš ho nepodporují. Bere to jako velký závazek. Lidem řekl, že je potřeba dále pracovat.

„Roky, které přijdou, budou určitě náročné, ale budou historické a my je budeme muset napsat, společně, pro další generace,“ pokračoval. Připomněl také válku na Ukrajině, význam Evropské unie, rovnost mužů a žen nebo ekologii.

Poděkoval i lidem, kteří volit nešli nebo hlasovali pro jeho rivalku. „Protože už nejsem kandidát jednoho tábora, ale prezident všech,“ prohlásil. Mluvil i o své rivalce Le Penové, ona jej přitom ve svém projevu nezmínila. Odmítl pískání davu a řekl, že je potřeba respektovat všechny názory, jak krajní pravice, tak těch, kteří na protest volit nešli.

Krátce před půlnocí bylo podle televize BFMTV sečteno 86 procent hlasů, z nichž Macron dostal přes 56 procent a Le Penová necelých 44 procent.

Macron se stane prvním francouzským prezidentem, který dokázal obhájit svůj mandát za posledních dvacet let. Naposledy se to podařilo Jaquesu Chirakovi v roce 2002. Le Penovou nicméně zjevně porazí s výrazně menším náskokem než v roce 2017, což podle pozorovatelů odráží nespokojenost mnohých Francouzů s dosavadním vedením země.

O té svědčí i výjimečně nízká volební účast, k urnám podle odhadů nepřišlo mezi 27,8 a 28,8 procenta voličů. Letošního druhého kola voleb se tak zúčastnila nejmenší část elektorátu za posledních více než padesát let.

Podle agentury Reuters vypukly v sídle Macronova volebního štábu po oznámení projekcí hlasité oslavy, v táboře Le Penové se naopak ozývalo bučení a pískání. Na Martově poli pod Eiffelovou věží se lidé objímali, mávali vlajkami Evropské unie a skandovali mimo jiné: „Jeden rok a dva a dalších pět let!“

Podle agentury Reuters policie v centru Paříže použila slzný plyn na lidi, kteří vyšli protestovat proti Macronově výhře. Neznámý počet lidí také zatkla. Podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích rozháněla nepovolené shromáždění u náměstí Châtelet, na které přišli převážně mladí lidé. Několik stovek lidí se podle médií sešlo také na pařížském náměstí Republiky v dalších francouzských městech.

Jelikož Macron ve své funkci pokračuje, nemůže podle agentury Reuters očekávat poklidný nástup druhého volebního období. Mnozí příznivci levice pro něj totiž například hlasovali jen kvůli tomu, že chtěli zabránit vítězství Le Penové.

První zásadní výzvou pro Macrona budou červnové volby do Národního shromáždění. Podle Reuters lze očekávat, že strany nalevo i napravo od Macrona začnou ihned s předvolební kampaní ve snaze zvolit vládu, která bude naladěná proti prezidentovi. To večer potvrdila i Le Penová, když vzápětí po uznání porážky řekla, že „právě začala velká legislativní volební bitva“.

Svou prohru uznala, ale nazvala ji „velkým vítězstvím“, protože miliony Francouzů volily její Národní sdružení. Slíbila, že bude pokračovat v boji za občany, na které se prý zapomíná. Podle ní už byla její strana „tisíckrát pohřbena a tisíckrát neprávem“. Poukázala také na blížící se parlamentní volby s tím, že ještě není dobojováno.

A ačkoliv výsledky nedělních voleb ještě známé nejsou, Macronovu výhru už přivítal třeba předseda Evropské rady Charles Michel nebo belgický premiér Alexander De Croo, který prezidentovi pogratuloval. Také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová blahopřála Macronovi ke znovuzvolení. Dodala, že se těší na pokračování skvělé spolupráce pro budoucnost

Dalším důležitým datem je pak také 24. červen, do kdy musí kandidáti odevzdat vyúčtování volební kampaně. Ti, kteří nepřekročili kritickou hranici pěti procent hlasů, mají výrazně nižší příspěvek státu na náklady na kampaň a mnozí z nich teď horečně shánějí prostředky k uhrazení dluhů.

Macron využil výhody obhajujícího prezidenta a rozhodující hodiny trávil v Elysejském paláci v centru města. Výběr Martova pole pak nebyl náhodný, Eiffelova věž je symbolem Francie po celém světě a objeví se na záběrech všech přítomných novinářů. Těch se do Macronova tábora akreditovalo 1 200.

Le Penová byla obklopena kolegy a nejbližší rodinou, večer se přemístila do konferenčního centra Pavillon d’Armenonville u Bouloňského lesíka na západním okraji Paříže. Politička, která se během kampaně prezentovala jako kandidátka obyčejných Francouzů, si pro svůj štáb zvolila rozlehlou budovu, která svým vzhledem připomíná stavby na lázeňské kolonádě.

Modré hrázděné průčelí, vyřezávané okraje střechy a uvnitř mramorové podlahy a bohatě zdobené skleněné lustry. Akreditaci tam získalo 500 novinářů, kteří už odpoledne bojovali o místa na stupíncích, aby jejich kamera měla Le Penovou při projevu v záběru.

X X X

Slzný plyn a hořící barikáda. Odpůrci Macrona vyrazili protestovat do ulic.

V některých velkých francouzských městech vyrazili lidé protestovat proti odhadované výhře prezidenta Emmanuela Macrona v nedělních prezidentských volbách. V centru Paříže policie rozháněla demonstranty slzným plynem stejně jako v Rennes, kde protestující zapálili barikádu v ulicích. Protesty hlásili rovněž z Marseille, Toulouse, Lyonu, Nantes či Štrasburku.

Podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích policie rozháněla nepovolené shromáždění u náměstí Châtelet v centru Paříže, na které přišli převážně mladí lidé. Několik stovek lidí se podle médií sešlo také na pařížském náměstí Republiky.

Současný prezident Emmanuel Macron podle projekcí porazil ve volbách krajně pravicovou kandidátku Marine Le Penovou a Francii tak nečeká výrazný politický obrat, který by nastal v případě jeho prohry.

Volby nicméně provázela nejnižší volební účast za více než padesát let, protože řada voličů nechtěla dát svůj hlas ani jednomu z kandidátů druhého kola voleb. Mnozí levicoví voliči pak podle expertů se zapřením volili Macrona, aby zabránili vítězství krajní pravice.

„Ani Macron, ani Le Penová; revoluce!“ stálo na transparentu, který podle záběrů na Twitteru nesli demonstranti v Toulouse. Na videu z města Rennes na západ od Paříže je vidět hořící barikáda a zásah policistů proti přítomným protestujícím.

Dvoutýdenní období mezi prvním a druhým kolem voleb provázely protesty studentů na Sorbonně i dalších francouzských univerzitách, v nichž demonstranti dávali najevo nespokojenost s oběma kandidáty.

X X X

Le Penová nazvala svoj volebný výsledok „brilantným víťazstvom“

Francúzka krajne pravicovo orientovaná politička Marine Le Penová označila v nedeľu svoj výsledok v prezidentských voľbách za „brilantné víťazstvo“ napriek tomu, že prieskumy predpovedajú víťazstvo jej súpera, úradujúceho prezidenta Emmanuela Macrona. Informovala o tom agentúra AFP.

Le Penová zároveň prisľúbila, že bude pokračovať vo svojej politickej kariére a „nikdy neopustí“ Francúzov. „Výsledok predstavuje brilantné víťazstvo,“ vyhlásila 53-ročná konzervatívna prezidentská kandidátka.

X X X

Dohody vznikly před embargem, reaguje MPO na zprávy o zbraních pro Rusko

Česká ministerstva v neděli reagovala na zprávy, podle nichž Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů korun). Podle ministerstva průmyslu a obchodu to muselo být na základně smluv uzavřených před 1. srpnem 2014. Resort obrany uvedl, že v období nevydal žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do Ruska.

Pokud Česko dodalo Rusku od roku 2015 nějaké zbraně, pak to bylo na základně smluv uzavřených před 1. srpnem 2014, řekl v neděli mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka.

MPO upozornilo, že mu zákon neumožňuje uvádět detaily o konkrétních vývozech. „Obecně lze uvést, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu stávajících kapacit,“ sdělil Srnka

Ministerstvo obrany prohlásilo, že od roku 2014, kdy Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem na Rusko, nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země.

„Vydávání licencí pro obchod s vojenským materiálem je primárně v kompetenci MPO, soulad dovozu a vývozu se zbrojními embargy pak MZV. Ministerstvo obrany se v dílčích stanoviscích vyjadřuje k žádostem o vývoz významného vojenského materiálu. Od uvalení embarga na Rusko ze strany EU roku 2014 nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného vojenského materiálu do Ruska,“ uvedla vedoucí tiskového oddělení resortu obrany Jana Zechmeisterová. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) reakci chystá na pondělí.

Embargo po anexi Krymu

Podle sobotního vydání britského listu The Daily Telegraph mimo Česka dodaly Francie a Německo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy korun). EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.

Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.

Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.

Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů korun). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.

České ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy informaci nepotvrdilo. Mluvčí úřadu Srnka stejně jako nyní obecně poznamenal, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.

X X X

Ženete lidi do chudoby, vyčetl Havlíček Pekarové v TV

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček tvrdě zkritizoval stávající vládu. Podle něj dostatečně nepomáhá domácnostem ani firmám v problémech při nárůstu cen. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová postup kabinetu bránila. „Zdědili jsme veřejné finance v rozkladu, nechceme dále roztáčet inflační spirálu,“ oponovala.

„Ženete 30 procent domácností do chudoby a firmy na hranici krachu,“ vyčetl kabinetu Petra Fialy bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v debatě na Prima CNN.

„Nestrašme krachem, máme nízkou nezaměstnanost. Nenecháme nikoho padnout do chudoby, pomáháme tam, kde je to potřebné. Děláme cílené a promyšlené kroky,“ odvětila předsedkyně vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vláda podle ni zvýšila existenční minimum, což má pomoci 360 tisícům lidí, kabinet chce dále zvyšovat slevy na poplatníky a zavést další opatření.

Havlíček vládě navrhl, aby využila peníze z Modernizačního fondu na podporu domácností a firem. Dále by čerpal peníze z výdělků polostátní společnosti ČEZ a toho, co se vybere navíc v důsledku zvyšující se inflace. Prostředky získané z těchto zdrojů by podle něj pokryly pomoc domácnostem a firmám v energetické krizi. Havlíček dále navrhl například dočasně zrušit DPH u energií a pohonných hmot či přerušit odvádění doplatku na obnovitelné zdroje.

„Kdybychom realizovali 12 bodů, které navrhuje Andrej Babiš, směřovali bychom k bankrotu,“ bránila se Pekarová. „Zrušení daně je jen odložení v čase a situaci neřeší,“ dodala. Tento týden byla vypsaná například kotlíková dotace, tedy čerpání 5,5 miliard z evropských fondů na výměnu kotlů pro nízkopřijmové rodiny, což je podle ní jedním z příkladů, jak vláda pomáhá.

Meziroční inflace v Evropské unii dosáhla v březnu 2022 úrovně 7,8 procent, což je nárůst o 1,6 procenta z únorových 6,2 procent. O rok dříve, činila míra 1,7 procenta. Inflace v České republice byla v březnu opět třetí nejvyšší, a to 11,9 procenta.

Pekarová obvinila opozici, z toho, že rozdmýchává ve společnosti nenávist. „Naší povinností je pomáhat lidem, kteří prchají před válkou.“ Havlíček odvětil, že s pomocí Ukrajincům souhlasí, ale nikoli všem. „Nebráníme se tomu, že sem někdo přijde. Otázkou je, jestli všichni potřebují naši podporu,“ uvedl Havlíček.

X X X

Smeráci a oligarchovia chceli cez Imreczeho vidieť do daňových konaní. Pýtali sa aj na firmy Reháka, ktorý predal dom Kažimírovi

Kauza Súmrak prináša nové odhalenie. Podľa výpovede bývalého šéfa daniarov Františka Imreczeho sa politici zaujímali o daňové konania prominentných firiem. Otázky smerovali napríklad aj k firme bývalého ministra Petra Žigu či spoločnosti Budamar – známej zo staršieho daňového prípadu.

Exprezident Andrej Kiska a líder OĽaNO Igor Matovič mali byť hlavným terčom útokov údajnej zločineckej skupiny okolo Roberta Fica, vyplýva z textu obvinení v najnovšej kauze prominentov Súmrak. Kompromitáciou politických súperov sa to ale nekončilo.

Bývalý šéf finančnej správy a dnes známy kajúcnik František Imrecze sa pred vyšetrovateľom priznal, že dostával aj iné neštandardné požiadavky.

„Toto neboli jediné prípady, kedy bol zo strany politikov a prípadne oligarchov z pozadia strany Smer požiadaný o informácie, prípadne o ovplyvnenie konkrétnych daňových konaní,“ citoval vyšetrovateľ NAKA Imreczeho slová v uznesení o obvinení Roberta Fica a Roberta Kaliňáka (obaja Smer-SD).

Imrecze sa síce vyviňuje, že na to vždy reagoval slovami „nikdy nezasiahnem do priebehu nejakej daňovej kontroly“. Na druhej strane im ale vždy sľúbil, že v požadovaných konaniach zistí stav veci a bude ich informovať. Vo svojom výsluchu Imrecze nespresnil mená, od koho takéto požiadavky dostával – názvy firiem mali byť napísané na lístočkoch alebo ústne vyslovené počas osobných stretnutí.

Medzi spoločnosťami, na ktorých daňové prípady sa ho politici a oligarchovia vypytovali, mali byť aj firmy, ktoré sú priamo alebo cez svojich majiteľov blízke vrcholovým politikom Smeru. Imrecze spomenul napríklad Loject 1-6. Verejnosti sú to pomerne neznáme názvy spoločností zaoberajúcich sa fotovoltikou, ktoré však súvisia s trestným prípadom exministra financií, dnes guvernéra NBS Petra Kažimíra.

Firmy spojené s Kažimírovým obvinením

Guvernér národnej banky Peter Kažimír je stíhaný v korupčnej kauze z éry, keď šéfoval rezortu financií. Podľa informácií portálu tvnoviny.sk stojí prípad na tom, že mal dať úplatok 50-tisíc eur už spomínanému Imreczemu. Exminister mal za peniaze požadovať urýchlenie daňových kontrol.

Podľa zistení Aktuality.sk išlo o daňové konania v spoločnostiach Loject, ktoré spoluvlastní známy podnikateľ Ladislav Rehák. Jeho meno sa objavuje aj v prípade podozrivej kúpy Kažimírovej vily. Rehák je oficiálne väčšinovým vlastníkom firmy S.I. Developer, ktorá dnešnému guvernérovi NBS predala vilu na bratislavskej kalvárii za podozrivo nízku cenu. Druhým majiteľom S.I. Developer je architekt obvinený v kauze Mýtnik Miroslav Slahučka. Rehák už dlhšie tvrdí, že väčšinu firmy predal Slahučkovi.

Podnikateľ Rehák má aj dlhodobý biznis súvisiaci s daniarmi – Daňový úrad Bratislava sídli v budove jeho firmy Apores na Ulici Vladimíra Clementisa. Práve táto firma má podiel aj vo firmách Loject, na ktorých daňové konania sa mali za Ficovej vlády vypytovať Imreczem nemenovaní politici či oligarchovia. Imreczeho obhajca nám ani teraz po prevalení kauzy Súmrak nepovedal, či sa na daňové konania v Lojecte pýtal Kažimír.

„František Imrecze vypovedá v kauze týkajúcej sa spoločností Loject v trestnej veci obvinenia guvernéra Národnej banky Slovenska. Vzhľadom k aktuálne prebiehajúcim procesným úkonom bližšie informácie týkajúce sa danej trestnej veci nie sme oprávnení poskytnúť,“ uviedol právny zástupca Imreczeho Miroslav Ivanovič.

Mlčí aj Peter Kažimír.

„Tieto otázky sú predmetom vyšetrovania a mimo súčasný výkon funkcie guvernéra NBS. Stále však platí vyjadrenie, že počas svojho pôsobenia na ministerstve financií Peter Kažimír nikdy a nijakým spôsobom neovplyvňoval priebeh daňových konaní v prospech alebo v neprospech konkrétnych osôb,“ odpovedalo komunikačné oddelenie Národnej banky Slovenska.

Biznismen Rehák úplne vylúčil, že by o projekte Loject s exministrom niekedy komunikoval. „Pána Imreczeho osobne nepoznám. S pánom Kažimírom (ani s nikým iným) som sa na tému spoločností Loject nikdy nerozprával,“ uviedol pre Aktuality.sk veľkopodnikateľ Rehák. Dodal, že daňové konania boli uzavreté v neprospech firiem Loject.

Okrem toho poznamenal, že účasť v spoločnostiach Loject je pre spoločnosť Apores finančná investícia. „Vzhľadom na našu minoritnú spoluúčasť nemáme žiadnu výkonnú pozíciu a ani v jej mene v žiadnej súvislosti nekonáme.“

Druhým vlastníkom firiem Loject 1-6 je Michaela Ikrényi Lazarová. Je to manželka právnika Ivana Ikrényiho, spolumajiteľa advokátskej kancelárie Ikrényi & Rehák. Táto kancelária v minulosti organizovala zabíjačku, na ktorej sa zúčastnilo viacero advokátov a sudcov. Bol na nej aj Marian Kočner, o ktorom je záme, že sa chcel dostať do priazne viacerých sudcov.

Ikrényi: Daniari nám v ústrety nevyšli

Advokát Ivan Ikrényi priznal, že už aj on počul verziu o tom, že František Imrecze mal zasahovať do daňových kontrol v ich spoločnostiach Loject. Podľa neho však niečo také nedáva zmysel.

„U nás ani žiadna kontrola nebola. My sa s daniarmi súdime, lebo nám odmietli vyplatiť peniaze, pretože nám odmietli vrátiť peniaze v rozpore s princípom daňovej neutrality. Všetky doterajšie spory sme vyhrali a daniari nám vždy vyplatili peniaze až po rozhodnutí súdov,“ uviedol advokát.

Pre spresnenie treba uviesť, že guvernér národnej banky Peter Kažimír je v tomto prípade obvinený za ovplyvňovanie daňového konania, takže nemuselo ísť o daňovú kontrolu.

Ikrényi však rezolútne argumentuje, že finančákov na svojej strane nemali. „Neviem, či sa za nás niekto prihováral, ale mám dojem, že nám finančné riaditeľstvo robilo systematicky zle.“

Daňové konania za státisíce

Firmy Loject vlastnia šesticu fotovoltických elektrární v Dolnom Badíne neďaleko Krupiny. Práve výstavby elektrární sa týkal spor, v ktorom vystupovali okrem firiem Loject aj bratislavský daňový úrad a generálna prokuratúra.

V roku 2011 si firmy Loject objednali výstavbu elektrární od nemeckej firmy, ktorá sa na Slovensku zaregistrovala ako platca DPH a vyfakturovala firmám Loject výstavbu elektrární aj s daňou z pridanej hodnoty. Spoločnosti Loject si potom túto istú daň vypýtali späť formou nadmerného odpočtu DPH – teda ako takzvanú daňovú vratku.

Takýto postup sa však nepozdával bratislavskému daňovému úradu. Podľa neho mali firmy postupovať inak. Dodanie elektrárne na Slovensku považovali len za montáž, nie za stavbu, keďže sa dala rozmontovať a previezť inam. Daniari boli presvedčení, že nemecká firma preto mala slovenským firmám vyfakturovať cenu bez dane (keďže také sú pravidlá pri montáži).

Následne sa mali firmy Loject takpovediac „samozdaniť“ a zaplatiť daň štátu – nie zahraničnej firme. Hoci pre laika je to zrejme pomerne zložitý opis, možno to zjednodušiť: daniari mali iný názor na proces zdanenia ako firmy, a preto blokovali vyplatenie vratiek firmám Loject. Podľa súdnych rozhodnutí išlo o státisícové sumy.

Do celého prípadu sa vložila aj generálna prokuratúra, ktorá podala voči rozhodnutiam daňového úradu protest prokurátora. Daňový úrad, finančná správa a ani ministerstvo financií požiadavkám prokuratúry nevyhoveli.

Prokuratúra sa ale napokon obrátila na krajský súd, ktorý jej dal za pravdu. Voči tomuto rozhodnutiu sa daňový úrad odvolal na Najvyšší súd. Ten dal takisto za pravdu generálnej prokuratúre, resp. firmám Loject.

Súd potvrdil, že dodanie fotovoltickej elektrárne je stavbou, a teda, že firmy Loject a nemecký dodávateľ postupovali správne. Súd vo svojom rozhodnutí dospel k záveru, že daniari musia o daňovej vratke rozhodnúť znovu.

Keď sme sa finančnej správy pýtali, ako vlastne celý prípad u nej dopadol, dostali sme len odpoveď, že nám inštitúcia nemôže nič povedať. „Finančná správa je viazaná rozhodnutím Najvyššieho súdu SR. Vzhľadom na daňové tajomstvo však nemôžeme poskytnúť žiadne bližšie informácie.“

Pýtali sa aj na Žigovu firmu

Imrecze vo výpovedi okrem firiem Loject menoval aj ďalšie dve firmy zo známych daňových káuz – Taper a Budamar.

Kým kontext trestného stíhania Petra Kažimíra naznačuje, že na daňové konania firiem Loject sa pýtal vtedajší minister financií, nie je známe, kto mal Imreczeho žiadať o informácie týkajúce sa konaní okolo Taperu a Budamaru.

Firma Taper, ktorá patrí exministrovi životného prostredia a hospodárstva Petrovi Žigovi, podľa týždenníka TREND figurovala v reťazci daňových podvodov, v ktorom daniari pôvodne dorubili Taperu doplatenie státisícov eur. Firma exministra Smeru, ktorý dnes pôsobí v Pellegriniho Hlase, sa však bránila, že sa len stala obeťou pochybného dodávateľa.

„Je pre mňa prekvapením, že sa mal – podľa vašich otázok – niekto pýtať na daňové konanie v súvislosti so spoločnosťou Taper,“ uviedol pre Aktuality.sk šéf spoločnosti Taper Marek Dvořák.

S bývalým ministrom Žigom sa redakcii Aktualít nepodarilo spojiť.

Druhá spomenutá spoločnosť Budamar patrí skupine okolo českého miliardára Tomáša Chreneka. O vyšetrovaní jej podozrení z daňových podvodov za desiatky miliónov eur v roku 2014 písal týždenník .týždeň.

„Pána Imreczeho osobne nepoznám, nikdy som sa s ním osobne nestretol ani iným spôsobom som sa s ním nekontaktoval. Mám vedomost, že rovnako ako ja sa s pánom Imreczem nikdy nestretol ani s ním nekomunikoval žiaden iný predstaviteľ našej spoločnosti,“ vyjadril sa k Imreczeho výpovedi šéf Budamaru Peter Malec, aktuality.sk

 X X X

 Žilinka mal už dávno konať, hovorí Čaputová o rozpustení ĽSNS. Existuje aj lepšie riešenie, tvrdí odborník

Ak by aj súd rozpustil ĽSNS, z praktického hľadiska sa veľa nezmení. Kotlebovci už dávno majú záložnú stranu a mnohí z nich sú už navyše v Republike.

Právoplatne odsúdený predseda či podozrenie, že strana prijímala peniaze z Ruska. Len v priebehu posledného mesiaca sa objavili dva významné dôvody, pre ktoré sa už viacerí politici obrátili na generálneho prokurátora Maroša Žilinku s výzvou, aby začal pripravovať žalobu na rozpustenie ĽSNS.

Pridala sa k nim aj prezidentka Zuzana Čaputová, ktorá v rozhovore pre Aktuality.sk uviedla, že „už dávno je čas, aby sa tým generálny prokurátor zaoberal“. Žilinka odkazuje, že sa stranou Mariana Kotlebu skutočne zaoberá.

Na podanie žaloby na rozpustenie ĽSNS vyzvala generálneho prokurátora koaličná SaS už v marci, teda ešte pred tým, ako bol Kotleba definitívne odsúdený.

Vyplávalo totiž na povrch, že ĽSNS mala prepojenia na ľudí, ktorí podľa polície brali peniaze od Rusov za to, že im donášali. Jedným z nich bol Bohuš Garbár, ktorý pred šiestimi rokmi kotlebovcom dokonca daroval 10-tisíc eur.

Ďalším, ktorý mal s Rusmi spolupracovať, bol Jozef Mihalčin, asistent poslanca Miroslava Suju. Suja už medzitým vymenil ĽSNS za Republiku.

Len čo špionážna aféra prehrmela, padol začiatkom apríla verdikt Najvyššieho súdu, ktorý uznal Kotlebu vinným z prejavov sympatií k neonacizmu.

Prokurátor Tomáš Honz, ktorý prípad dozoroval, to považoval za dostatočný dôvod na to, aby generálny prokurátor začal konať.

„Znalci hovoria, že pokiaľ čelný predstaviteľ politickej strany presadzuje nejakú ideológiu, takýmto spôsobom je infikovaná celá politická strana. Je dôvodné zamyslieť sa nad tým, že táto strana by mala byť zrušená,“ vyhlásil.

Žilinka skúma možnosti

Generálna prokuratúra sa po vynesení rozhodnutia Najvyššieho súdu k prípadnej žalobe na rozpustenie ĽSNS vyjadruje trocha nejasne. Z jej odpovedí však vyplýva, že podanie žaloby nevylučuje.

Podľa Žilinkovho hovorcu Dalibora Skladana v súčasnosti „z vlastnej iniciatívy skúma splnenie podmienok pre prípadné podanie žaloby na rozpustenie politickej strany“.

Žilinka ešte len ako kandidát na generálneho prokurátora čelil aj otázkam, či by sa Kotlebovou ĽSNS zaoberal. Odpovedal vtedy, že určite áno.

Kritizoval navyše svojho predchodcu Jaromíra Čižnára, ktorý žalobu na rozpustene strany kotlebovcov podával, no Najvyšší súd ju v apríli 2019 zamietol s argumentom, že „žalobca, generálny prokurátor, neuniesol dôkazné bremeno“.

„Keď chcete vidieť učebnicový prípad zlyhania, odfláknutia práce, tak toto by mohol byť hodný príklad do učebníc,“ hovoril Žilinka ako kandidát. Od zamietnutia Čižnárovej žaloby Najvyšším súdom sa navyše situácia dosť zmenila, a to výrazne v neprospech ĽSNS.

Ďalší odsúdení

V septembri 2019 Najvyšší súd uznal vinným z hanobenia rasy a národa aj poslanca Milana Mazureka. V tom čase išlo o jedného z najviditeľnejších predstaviteľov Kotlebovej strany, dnes už je Mazurek v Republike.

Zhruba pred rokom Najvyšší súd odsúdil za ľudácky pozdrav „Na stráž!“ aj okresného predsedu ĽSNS v Bánoviach nad Bebravou Antona Grňa.

Následné odsúdenie samotného Kotlebu môže byť pomysleným klincom do rakvy ĽSNS a podľa politológa Tomáša Nociara, ktorý sa zaoberá výskumom krajnej pravice, zvyšuje šance prokuratúry uspieť.

Vyvstáva však otázka, aký význam by prípadné rozpustenie ĽSNS malo z praktického hľadiska. V čase, keď žalobu podával Čižnár, išlo o relatívne silnú stranu, ktorá v prieskumoch atakovala 10 percent. Dnes sa kotlebovci pohybujú pod hranicou zvoliteľnosti.

Okrem toho stále majú k dispozícii svoju záložnú stranu s názvom Ľudová strana Pevnosť Slovensko. Ak by súd zrušil ĽSNS, nič by im nezabránilo jednoducho sa preskupiť v druhom subjekte.

Príklady z Belgicka a Talianska

Navyše je tu stále Republika, ktorej čelní predstavitelia sú viac-menej bývalí lídri ĽSNS – vrátane už spomínaného a z extrémizmu právoplatne odsúdeného Mazureka. Nociar si preto myslí, že existuje ešte jedno riešenie, ktoré majú navyše vo svojich rukách sami politici.

„Efektívnejším opatrením v tomto smere by bola podľa môjho názoru okrem rozpustenia strany aj príprava takej legislatívy, ktorá by politikom odsúdeným za špecifickú, protidemokratickú trestnú činnosť, kam extrémistické trestné činy spadajú, obmedzila právo kandidovať do verejných úradov, buď na špecifickú dobu, alebo natrvalo, čo by odsúdeným politikom zamedzilo obísť takéto opatrenia napríklad možnosťou preskupiť sa do inej strany,“ vysvetľuje.

Príklady takýchto legislatív už pritom podľa Nociara existujú. Napríklad v Taliansku takto nedovolili po dobu šiestich rokov kandidovať do verejných úradov bývalému talianskemu premiérovi Silviovi Berlusconimu, ktorý bol odsúdený pre daňové podvody.

V Belgicku zasa bolo bývalému predsedovi krajne pravicového Národného frontu Danielovi Féretovi zakázané kandidovať vo voľbách po dobu až desiatich rokov za podnecovanie nenávisti a diskriminácie v politickej kampani, aktuality.sk

X X X

  Poruchy dýchání ve spánku trápí až polovinu Čechů

Kvůli covidu se k léčbě nedostal každý pátý nemocný

 Kvůli pandemii koronaviru nemohli lékaři za poslední dva roky provést více než 7 tisíc nočních monitorací spánku. Ty jsou přitom základní metodou, jak zjistit, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. Léčbu k odstranění dechové zástavy (apnoe), která s poruchami spánku často souvisí, tak ze stejného důvodu nepodstoupilo asi 5 tisíc pacientů. Spánkové laboratoře, kde se vyšetření provádějí, musely za doby pandemie sloužit jako „covidová“ oddělení. Nyní již sice funguje většina spánkových pracovišť bez omezení, ale péči, která se nedostala ke 20 % nemocných, se podle lékařů už nahradit nepodaří. Odborníci odhadují, že poruchami dýchání ve spánku v Česku trpí až polovina obyvatel – v konečném důsledku tato obtíž může způsobit řadu závažných nemocí, například cukrovku, vysoký krevní tlak či deprese.

 „V počátcích covidové pandemie došlo k pozastavení činnosti spánkových laboratoří, řada z nich se změnila na covidová oddělení, lékaři pracovali, kde jich bylo třeba. Některá spánková pracoviště později fungovala alespoň částečně, jiná byla kompletně uzavřena,“ říká doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno. Omezením činnosti spánkových pracovišť nedostalo péči asi 20 % nemocných. Podle lékařů se tuto „díru“ nepodaří zaplnit ani v budoucnu. Kapacita pracovišť, které se léčbě spánku věnují, je totiž zcela zaplněna a nové laboratoře v tuzemsku nevznikají. Čekací doba na monitoraci spánku a následnou léčbu je nyní až jeden rok. Lékaři proto nyní usilují o vznik dalších pracovišť, a to především v oblastech, kde zatím žádná nejsou, jako je například Karlovarský kraj.

Lidem, kteří trpí poruchami dýchání ve spánku a nedostanou včasnou léčbu, hrozí v budoucnu zhoršení či rozvoj celé řady onemocnění, jako je např. cukrovka, deprese, vysoký tlak či infarkt. „Včasnou diagnostikou a zahájením léčby lze řadě přidružených nemocí zabránit a také snížit úmrtnost pacientů. Zároveň je třeba si uvědomit, že poruchy dýchání ve spánku významně zhoršují kvalitu života pacienta,“ popisuje kardiolog prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a dodává:

„Jestliže se pacient kvůli poruchám dýchání ve spánku v noci nevyspí, může v důsledku toho trpět tzv. denní spavostí, což znamená, že usíná přes den. Není proto bezpečné, aby např. řídil motorové vozidlo. Jednomu řidiči z povolání jsme takto zjistili poruchy dýchání ve spánku spojené s nadměrnou denní spavostí a on dočasně přišel o řidičský průkaz. Covid ale znemožnil zahájení léčby, a pacient tak musel čekat na znovuotevření pracovišť několik měsíců.“ Alespoň lehkou poruchou dýchání ve spánku podle něj trpí každý druhý Čech. Nejčastější je spánková apnoe, která trápí přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Typickým pacientem je muž ve středním věku s nadváhou. Lékaře obvykle vyhledá na popud manželky, kterou znepokojilo partnerovo chrápání a výpadky dechu. „Apnoe nepříznivě ovlivňuje obezita a ani tady nám covidová pandemie nepomohla. Řada pacientů v tomto období přibrala, a jejich stav se tak ještě zhoršil,“ říká doc. Sova.

Mgr. Dominika Cardová

X X X

Filip Salač si připsal další dva body

V neděli 24. dubna vyvrcholil letošní pátý závod světového šampionátu silničních motocyklů. V závodě nechyběl v kategorii Moto2 Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Ten startoval ze sedmé řady, závod ovlivnily pády i restart. Filip nakonec dokončil na čtrnáctém místě a připsal si další dva body do hodnocení šampionátu.

 Ranní warm-up znamenal pro Filipa devatenácté místo. Laborování s nastavením motocyklu se bohužel přičinilo ke špatnému startu, po kterém český reprezentant ztratil několik pozic. V osmém kole upadlo hodně jezdců a závod byl zastaven. Pro restart se Filipův tým rozhodl pro mokré pneumatiky, očekávaný déšť bohužel nepřišel. Zbytkem závodu se tak Salač protrápil, nemusí ale úplně smutnit. Čtrnácté místo pro něj znamená další dva body do hodnocení kategorie Moto2.

„Dnes byl první suchý den tohoto víkendu. Ráno ve warm-upu se od začátku jelo hodně rychle. Snažil jsem se stíhat tempo, což se mi docela dařilo, ale měl jsem problém s přední částí motocyklu. Neměl jsem optimální přilnavost na předku a měl jsem velké riziko pádu. Do závodu jsem měl špatný start, protože jsme nastavovali Launch Control a motorka se mi hodně zvedla. Ztratil jsem na startu hodně pozic, byla to moje chyba. Poté začalo pršet, na prvním sektoru upadlo hodně jezdců, byla červená vlajka a restart závodu. Bohužel když jsme vyjížděli, u boxu poprchávalo a náš kouč nám řekl, že trať je úplně mokrá. Domluvili jsme se s týmem, že pojedeme na mokrých pneumatikách. To by chyba, modlil jsem se, aby pršelo, ale nevyšlo to. Teď jsme sice celý tým za hlupáky, ale kdyby zapršelo, byli bychom na pódiu.

Chyba celého týmu, nebudu to na nikoho svádět, jsme jeden tým. Musíme se z toho poučit pro příště. Každopádně byl to wet race a kdyby zapršelo, na slickách bychom byli ztracení. Na mokrých pneumatikách se nedalo jet, hodně to klouzalo, kdo to zažil, ví, jaké to je. Jsem rád, že jsem alespoň předjel svého týmového kolegu. I tak je to škoda, pro mě další utrpěné body, ale uvidíme v Jerezu. Tu trať mám moc rád, je to jedna z jednodušších tratí, tak doufejme, že se mi tam začne dařit a polepšíme si. Děkuji všem za podporu,“ okomentoval pátý závod sezóny Filip Salač. 

Kolotoč MotoGP teď čeká závod v Jerezu hned příští víkend. Ve Španělsku jezdci do závodu odstartují v neděli 1. května. Jak se zde Filipovi bude dařit, to se dozvíme přesně za týden. Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR