Pohrdání seniory, zuří Jermanová z Ano. Snahu vlády o snížení červnové valorizace důchodů kritizují i někteří politici z pětikoalice. Například senátor Michael Canov (SLK) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS označil zmíněný návrh za protiústavní. Stejného názoru je v tomto případě i opoziční poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Naopak zastání vládní koalice našla u senátora Zdeňka Nytry (ODS).

O kontroverzním návrhu na snížení růstu penzí jednají poslanci už čtvrtý den v kuse. „Dobře se tam likvidují, ničí si zdraví. Přitom nemá smysl se tím návrhem zabývat, je dvojnásobně protiústavní,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Canov, který je členem Starostů pro Liberecký kraj – krajské buňky hnutí STAN.

„Jedná se ,pouze‘ o výdaje 19 miliard, což nemůže být považováno za dostatečně silný argument, aby bylo nutné projednávání v legislativní nouzi. Jedná se o důchody, nejde mluvit o škodě. Navíc je ten návrh retroaktivní,“ vysvětlil Canov svůj nesouhlas. Rovněž potvrdil, že pokud se diskuse přesune do Senátu, tak on sám poslance z pětikoalice nepodrží.

Podobným způsobem jako Canov argumentují také členové opozice. O retroaktivitě a nevhodnosti legislativní nouze hovořila v pořadu 360° na CNN Prima NEWS i Jaroslava Pokorná Jermanová. Doslova ji pak rozčílilo, že Sněmovna v pátek večer, kdy uběhlo 83,5 hodiny od úterního zahájení schůze, omezila čas pro vystoupení poslanců včetně řečníků s přednostním právem.

„Došlo ke zlomení jednacího řádu a ke zlomení přednostních práv. To mi přijde naprosto nepřípustné. Jde o nedemokratické jednání vládní koalice. Pětikoalice neumí jednat, neumí politiku a neumí dosáhnout kompromisu. Rozhodla se, že už ji názory opozice nezajímají, a tak nás válcuje silou. Arogance těchto politiků je neuvěřitelná. Vláda pohrdá seniory,“ prohlásil Jermanová.

 Napětí ve vysílání CNN Prima NEWS klidnil Zdeněk Nytra. „Ať o případné protiústavnosti rozhodne Ústavní soud. Riziko tu bezesporu je,“ uvedl.

K údajnému válcování opozice pětikoalicí se pak senátor z ODS vyjádřil následovně: „Žijeme v parlamentní demokracii. Pokud má tedy určitá skupina většinu, tak by měla mít možnost prosadit své zákony, ať už jsou dobré či špatné. Nemyslím si, že by se více než 80 hodin jednání dalo označit tak, že opozice nedostala slovo. Kdyby tam někteří lidé s prominutím neplácali nesmysly a nečetli bakalářské práce, mohli se vyjádřit k meritu věci.“

Opozice obsadila řečnický pultík

Během vysílání se atmosféra ve Sněmovně ještě výrazně zhoršila. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš totiž odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili další poslanci opozice, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Schůze dolní komory proto musela být přerušena.

Současná vláda předložila návrh s cílem omezit růst penzí v poměru k průměrné mzdě a zabránit tím zvyšování výdajů státu. Průměrný měsíční důchod by podle novely vzrostl od června o 760 korun místo o předpokládaných 1 770 korun. Stát by takovým krokem podle důvodové zprávy ušetřil letos 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.

Zástupci pětikoalice zmiňují, že jsou úpravy valorizace nutné kvůli udržitelnosti systému. Zároveň popírají, že s úpravou červnové valorizace otáleli. Argumentují nečekaně vysokým vzrůstem inflace, který neočekávala ani většina expertů. Kabinet chce prosadit návrh do 21. března, aby vstoupil v platnost včas. Proto požádal o jeho zrychlené projednání ve stavu legislativní nouze.

Představitelé vlády jsou přesvědčeni, že by k případné retroaktivitě docházelo pouze v případě, že se věc nestihne prosadit do zmíněného termínu 21. března.

X X X

ŠÉF  ANO  ODMÍTL  OPUSTIT  MIKROFON,  PŘEDNOSTNÍ  PRÁVO  NA  DISKUZI

  Paralyzovaná Sněmovna. Babiš po omezení času odmítal opustit mikrofon

Sněmovna omezila čas pro vystoupení poslanců včetně přednostních řečníků. Vyhověla tak návrhu koalice. Šéf ANO Andrej Babiš omezení řečnické doby ale dvakrát odmítl respektovat a řečniště opustit. Kolem něj se vzápětí shromáždili poslanci opozice, schůze na chvíli musela být přerušena. Situace se ale neuklidnila. Schůze byla následně opět přerušena.

 

Předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL) po přestávce, která trvala asi deset minut, žádal poslance, aby zaujali svá místa v sále, tak aby další přihlášení mohli ke spornému snížení červnové valorizace důchodů předložit své pozměňovací návrhy. Babiš následně požádal o své druhé vystoupení, které mu Bartošek umožnil. Opoziční poslanci pak řečniště opustili.

„Nemáte právo mě omezovat v mém vystoupení. Proto v mém vystoupení budu pokračovat,“ řekl Babiš s poukazem na komentář k zákonu o sněmovním jednacím řádu. Po skončení vyměřeného času opět odmítl od řečniště odejít, Bartošek mu stejně jako v prvním případě vypnul mikrofon a znovu ho obklopili opoziční zákonodárci. „Opakovaně vás žádám, abyste opustili tento prostor,“ vyzýval marně Bartošek. „Já vás žádám, abyste šel pryč,“ bylo slyšet Babiše, jak volá na předsedajícího.

Schůze dolní komory tak byla po druhé přerušena. Situace se po jejím skončení ale příliš nezměnila a nyní se jí zabývají členové širšího vedení Sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

K pozměňovacímu návrhu měla vystoupit Taťána Malá (ANO), k čemuž jí Bartošek vyzval a upozorňoval na to, že jí běží čas. Malá ale jen řekla, že má vystupovat Babiš s přednostním právem a ona promluví, až na ni dojde řada.

„To, co předvádíte, je normální trhací kalendář,“ prohlásila. Zuzana Ožanová (ANO) jako další v pořadí řekla, že vedení Sněmovny využilo situace a uzavírá gastronomická zařízení v dolní komoře. „Já při svém typu postavy to fakt vydržím,“ poznamenala. Tomio Okamura (SPD) nazval počínání koalice za protiústavní politický puč. „Nás odtud nedostanete, klidně tady na nás pošlete ty antony, tu policii,“ prohlásil.

Předsedající pak vyvolával jednotlivé poslance podle pořadí přihlášek, aby vystoupili ke svým úpravám novely. Nečinili tak a po doběhnutí časomíry jim podle Bartoška skončil vymezený čas. Přímo v jednacím sále se ale konaly různé porady poslaneckých lídrů, které vyústily v rozhodnutí předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) svolat takzvané velké grémium.

Sněmovna po 21:00 na návrh koalice omezila po 83 hodinách od začátku schůze ke spornému návrhu na snížení růstu penzí vystoupení poslanců na nejvýše dvakrát pět minut, a to včetně řečníků s přednostním právem. Předseda lidoveckého klubu Marek Výborný návrh zdůvodnil tím, že opoziční obstrukce dosáhly míry destrukce.

„Nastal okamžik, kdy obstrukce se staly destrukcí této Sněmovny. Není možné, aby Sněmovna byla tímto způsobem blokována,“ řekl Výborný.

Poukázal na to, že dolní komora jedná o penzijní novele čtvrtý den. Rovnováha mezi právy opozice na zdržování jednání a tím, aby sněmovní většina mohla tuto většinu naplnit, byla podle šéfa lidoveckých poslanců naplněna. „Je povinností parlamentní většiny, aby zasáhla,“ uvedl.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová proti koaličnímu návrhu protestovala, podle ní o něm nebylo možné hlasovat.

„Naprosto vaše ego zatemnilo váš rozum,“ prohlásila. Postup koalice označila za „naprostý hnus“ a tázala se, zda koalice příště přijde s usnesením, že opozice má mlčet. Lídr SPD Tomio Okamura prohlásil, že nebude naskakovat na cenzuru a umlčování. „Postupujeme úplně v souladu s ústavou,“ řekl.

Koalice nechala ve Sněmovně omezit dobu na vystoupení poslanců i v předchozích fázích postupu schůze. Omezení se ale netýkalo řečníků s přednostním právem ani krátkých dvouminutových poznámek. Ve čtvrtek vyvolalo pobouření v opozici, kdy dolní komora podle návrhu koalice rozhodla, že se ve druhém čtení důchodové předlohy nebude konat obecná rozprava.

X X X

OMEZENÍ  ŘEČNĚNÍ  V  PARLAMENTU  BYLO  ZRUŠENO

Babiš zablokoval Sněmovnu, omezení řečnění nakonec zrušila. Hlasovat se má v sobotu

Skončil čtvrtý den mimořádně chaotického jednání v Poslanecké sněmovně. Opoziční obstrukce nabraly svůj vrchol pozdních večerních hodinách, kdy se šéf hnutí ANO Andrej Babiš odmítl vzdát řečnického pultíku i přes opakovanou výzvu předsedajícího. K Babišovi se posléze přidal předseda SPD Tomio Okamura, který prohlásil, že pokud budou chtít vyvést expremiéra z jednací síně, budou muset vyvést všechny zákonodárce. Vzápětí se v řečništi sešli všichni opoziční poslanci a blokovali rozpravu. Po půlnoci došlo ke kompromisu, vládní politici uvolnili omezení výstupů a Sněmovna začne projednávat sníženou valorizaci důchodů v sobotu 8:00 ráno.

V Poslanecké sněmovně již čtvrým dnem pokračuje jednání o vládní novele, která má za cíl snížení plánované valorizace důchodů. Poslanci jednali přes noc.

Babiš i Okamura si svými „fyzickými“ obstrukcemi vybojovali zpět neomezené řečnění, které původně bylo omezeno na pět minut. Opoziční poslanci po dosažení kompromisu stáhli své přihlášky do rozpravy a na jednání navážou v sobotu v 8:00. Finální hlasování o snížené valorizaci důchodů by tak mělo definitivně proběhnout o víkendu.

 Únava a vyčerpání je ve Sněmovně hodně znát. Poslanec hnutí ANO Milan Wenzl se při cestě na řečnický pultík hroutil, na pomoc mu přiběhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další kolegové z dolní komory. Nakonec svůj projev dokončil, byť byl kratší, než původně zamýšlel. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nabídla zákonodárci, aby vystoupil případně později, pokud se necítí dobře, to ale odmítl. I tak musel svůj projev zkrátit, k čemu ho přemluvili další přítomní poslanci poté, co slyšeli pokašlávání a těžknoucí hlas.

 Poslankyně za hnutí STAN Lucie Potůčková si z dlouhého jednání dolní komory odnesla nechtěnou památku. „Přiznám to, selhala jsem, nevydržela jsem a třetí noc spánkuprostých obstrukcí mě udolala (nejen mě). Hodila jsem čelíčko na lavici a ten obtisk hodinek tam mám už dvě hodiny. Tak nevím. Tento způsob sněmovní práce zdá se mi poněkud nešťastným,“ napsala dopoledne na sociální sítě.

Předseda SPD Tomio Okamura si během dne postěžoval, že si od něj Jurečka drží odstup. „Jeho místo je v záběru, vždy si při mém projevu odsedne. Buď si jde sednout na kraj, nebo do lavice – aby nemohl být konfrontován, aby veřejnost neviděla jeho reakci na mé vystoupení. Všiml jsem si toho opakovaně. Vždy si srabácky odsedne. Není to chlap. Pokud bych to měl říct slovy expremiéra Mirka Topolánka – asi nemá gule. Nejsem vulgární, to je výraz vašeho expremiéra za ODS,“ řekl rozčíleně Okamura.

Lidovecký ministr Jurečka se po chvíli vrátil do jednacího sálu, ale na své místo si hned nesedl. Okamurovi se přitom nelíbilo, že na něj ukazuje gesta, že žvaní. „Tady máte sedět, tady to ukazujte na kameru,“ vyzval ho. Jurečka pak reagoval na svém Twitteru. „Jsou lidé, se kterými nechcete jít nejen na pivo či být v jejich blízkosti, ale ani ve společném záběru kamery či na fotografii. Ale to v mém případě neplatí, pokud by šlo o Hayata Okamuru, naopak. Vůči němu mám hluboký respekt,“ napsal.

Sněmovna hlasovala o souhlasu se zkráceným projednáním sporného návrhu na snížení červnového růstu důchodů ve čtvrtek ve 20:00. Pevný čas stanovila podle návrhu Patrika Nachera (za ANO). Koalice chtěla hlasování už v 15:30.

 Schválení Nacherova protinávrhu rozhořčilo Tomia Okamuru, který ho stejně jako zbytek přítomných poslanců z SPD podpořil. „Nechápu, co se to tady děje. Tady je nějaká dohoda mezi vládní koalicí a hnutím ANO? Já navrhoval, aby se o tom hlasovalo až v neděli ve 20 hodin,“ zamotal se do sněmovních procesů šéf SPD, který sám pro návrh hlasoval.

„Pane Okamuro, nebuďte demagog, tady žádná dohoda nebyla,“ vzkázal mu v reakci poslanec Robert Králíček (ANO). „Ono to kupodivu prošlo, a teď je z toho takové pozdvižení. Že já blbec jsem ten návrh vůbec dával,“ doplnil pak samotný Nacher. „Kolegové, co to v té SPD konzumujete?“ ptal se s notnou dávkou pobavení na Twitteru místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Průměrný měsíční důchod by měl podle novely od června vzrůst jen o 760 korun místo o předpokládaných 1 770 korun. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.

X X X

GENERÁL  PAVEL  CHCE  KOMPROMIS  PRO  DŮCHODCE

ZRUŠIT  PLACENÉ  SVÁTKY,  JAKO  V  CIZINĚ,  BUDOU  MILIARDY  PRO  DŮCHODCE

Méně peněz důchodcům? Pavel chce kompromis, říká Schillerová. Sama nastínila jiné řešení

Zvolený prezident Petr Pavel přímo neřekl, jak se postaví k novele o snížení červnové mimořádné valorizace penzí. Po pátečním zhruba hodinovém jednání v Hrzánském paláci to novinářům řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. První místopředseda ANO Karel Havlíček míní, že Pavel chce, aby se spor mezi opozicí a koalicí vyřešil kompromisem. Zvolený prezident podle Havlíčka vnímá jako poměrně velké riziko projednávání novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze.

Ke spornému vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů se Sněmovna sejde v úterý 28. února. ANO a další opoziční hnutí SPD už ohlásily obstrukce. Vedle samotného návrhu zpochybňují i stav legislativní nouze, který vyhlásila šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na žádost vlády a jenž má umožnit rychlejší schvalování. V případě přijetí zákona mluví opoziční zákonodárci o jeho napadení u Ústavního soudu. Kabinet žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.

„Samozřejmě přímo neřekl, jak se rozhodne, to jsme ani nečekali,“ řekla Schillerová. Podle bývalé šéfky státní kasy by bylo nejpoctivějším řešením zákon neschvalovat, stáhnout ho a přijít s novelou zákona o státním rozpočtu, případně se bavit o řešení k 1. lednu příštího roku. Uvedla, že podložila daty ministerstva financí, že zemi nehrozí hospodářské škody a návrh neřeší strukturální deficit, je pouze řešením toho, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s mimořádnou valorizací nepočítal v rozpočtu na letošní rok.

 Podle Havlíčka se vedla debata o tom, zda je vhodný nástroj k přijetí novely stav legislativní nouze. Nabyl dojmu, že Pavel to vnímá jako poměrně velké riziko. „Uvědomuje si, že kdyby to Ústavní soud nakonec shodil, tak že by to byla obrovská blamáž,“ uvedl. Zvolený prezident má podle něj zájem na tom, aby se věc vyřešila kompromisem. Havlíček se Schillerovou Pavla požádali, aby zajistil to, že předloha v současné podobě přijata nebude.

 Nakonec by rozhodl Ústavní soud

„Pokud to vláda protlačí na sílu a nastane to, že to Ústavní soud shodí, poté má vláda jedinou možnost, a to je podat demisi,“ dodal Havlíček. Schillerová také uvedla, že předseda SPD Tomio Okamura se s ní chce sejít vzhledem k úterní schůzi. „Prostor vidím například ve sladění pauz, máme každý dvě hodiny v jednacím dni. Zbytek si budeme ladit po svém,“ uvedla k možné podobě obstrukcí.

Zásluhová procentní část penzí by se měla podle předlohy zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k novele o 760 korun místo 1 770 korun, o které by s ohledem na míru inflace rostla podle nynějších pravidel. Kabinet zdůvodnil nižší přidání snahou o zpomalení zadlužování státu.

Pavel se podle Schillerové tázal, zda je hnutí ANO ochotno se s koalicí bavit například o parametrech důchodové reformy, na což šéfka klubu reagovala pozitivně. Na závěr jednání podle ní Pavel uvedl, že by se rád s opozičním hnutím scházel pravidelně, což ANO vítá.

X X X

SUMMIT  G20  KONČÍ  PATEM

 Indie se tento týden chopila těžkého úkolu – jako hostitel summitu G20 se snažila vybalancovat postoje USA, Ruska a Číny k Ukrajině. Neúspěšně. A otázkou je, jestli ostatní brzy nedonutí lavírující Indii odkrýt všechny karty.

 V houstnoucí atmosféře stále nekončící války na Ukrajině roste tlak na přímé i nepřímé účastníky konfliktu. A také na ty, kteří se po celý rok pokouší o neutrální roli.

Do této škatulky by se ráda zařadila Čína – o jejím nezaujatém postoji však nejen vzhledem k nepopíratelnému přátelství s Vladimírem Putinem snad už ani nemůže být po roce války řeč. A pak je tu Indie.

Čínská představa o neutralitě

Rok války na Ukrajině ohraničují dvě zjištění USA, podle kterých Čína s Ruskem v tichosti spolupracuje. Těsně před ruskou invazí – minulý rok v únoru – představily Moskva a Peking prohlášení o pěti tisících slovech, v němž deklarovaly „neomezené“ partnerství. O rok později přišlo druhé americké varování. Čína má podle něj tentokrát v plánu dodávat Rusům zbraně a munici.

Snaha přišla vniveč

Indie momentálně předseda skupině G20, která sdružuje největší ekonomiky světa. A je to pro ni slavná událost. Všude visí billboardy s tváří premiéra Naréndry Módího, silnice prošly důkladným čištěním a budovy dostaly nový nátěr.

Tento týden se v zemi sešli šéfové diplomacií skupiny.

Největší demokratická země světa se s více než 1,5 miliardami obyvatel snaží zaujmout pozici lídra rozvíjejících se a rozvojových zemí – často označovaných jako země globálního Jihu. A to v době, kdy na spotřebitele silně doléhají v důsledku války rostoucí ceny potravin a energií. Tato témata tak převládala i v úvodním projevu premiéra Naréndry Módího.

Hovořil o vícenásobných krizích, jimž svět čelí, přičemž obzvláště trpí méně bohaté země. „Zkušenosti z posledních několika let, finanční krize, změna klimatu, pandemie, terorismus a války jasně ukazují, že globální správa selhala,“ řekl Módí. V narážce na válku na Ukrajině Módí připustil, že tento konflikt způsobuje „hluboké globální rozdělení“.

Vyzval ministry zahraničních věcí, aby během setkání odložili rozdíly stranou. Snahy Indie prosadit svou agendu však komplikují přetrvávající rozpory ohledně války. Ty byly znatelné minulý měsíc v jihoindickém městě Bengalúru, kde se ministři financí zemí G20 nedokázali dohodnout na společném prohlášení.

Rusko a Čína odmítly připojit svůj podpis na dokument kritizující ruskou invazi, Indii tak nezbylo než vydat jednoduše „shrnutí a výsledný dokument“, ve kterém přiznala neshody.

A neslavně dopadl i druhý summit G20 pod taktovkou Indie. „Snažili jsme se. Ale propast mezi zeměmi byla příliš velká,“ uvedl rezignovaně ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. Rozbroje ohledně Ukrajiny se nepodařilo snížit, dodal. Žádné společné komuniké, natož jednohlasé odsouzení války na Ukrajině, tak ani tentokrát nevzniklo.

Indická volba

Ačkoli se Indii doposud dařilo balancovat mezi Ruskem, Čínou a Západem, dle analytiků je pravděpodobné, že si Módí brzy bude muset vybrat. Válka postoupila do dalšího roku a tlak na „nerozhodnuté“ země je stále větší.

Mnozí Indové, zejména ti staršího ročníku, mají z mládí zakořeněný citát Nikity Chruščova – Hindi Rusi bhai bhai. Indové a Rusové jsou bratři. „Je mi 74 a moje generace vyrostla s Hindi Rusi bhai bhai. Teď by to bylo jako zaútočit na drahého starého přítele,“ řekl novinářům The Guardianu Ram Agarwal, který v ulicích Nového Dillí provozuje obchod. Tím i zodpověděl dotaz, proč neodsoudí ruskou invazi. Hrůzu o rozměrech zabíjení civilistů nepopírá. Kritizovat Rusko se však zdráhá.

Už před válkou byly součástí indické společnosti „antitábory“. Jedny popohání antipatie vůči západní kultuře, další se netají antiamerikanismem. Válka na Ukrajině tak pro mnohé víc než cokoli jiného znamená důkaz pokrytectví a dvojí metr Západu. Intervence a kampaně za změnu režimu jsou v pořádku – dokud se o ně nepokouší Rusko. O pokrytectví by však mohla vyprávět i Indie.

Kritika Indie

Mohlo by jít o příběh o pokrytectví světa či nostalgickém přátelství. Indická neutralita ve válce je ale čistý pragmatismus. Rusku se sice tenčí zásoby cukru a papíru, nový domov ale hledá jeho ropa. Za zvýhodněnou cenu.

Indie patří mezi hrstku států, které se rozhodly zdržet hlasování o protiruských usneseních jak v Radě bezpečnosti OSN, tak na Valném shromáždění. Indie od získání nezávislosti prosazuje i nezávislou politiku.

Její první premiér Džaváharlál Nehrú jednou prohlásil, že smyslem je „držet se stranou od velkých bloků, být přátelští ke všem zemím, nepřipojovat se k žádné alianci“.

Vazby Nového Dillí s Moskvou sahají až do dob studené války a země je na Kremlu nadále silně závislá, pokud jde o vojenské vybavení – což je vzhledem k přetrvávajícímu napětí mezi Indií a Čínou na společné himálajské hranici zásadní spojení.

Neutralita je přitom pro Indii nepříjemný kalkul. Na jednu stranu tu sice je dlouholeté přátelství s Ruskem, na straně druhé tu jsou obavy z jeho spojence – Číny. A do třetice tu jsou Spojené státy, do jejichž náruče Indii dohnal hlavně rostoucí vliv Číny.

Nynější postoj Indie není otázkou principů a zásad. Už dříve se spekulovalo o přesvědčivé síle ruského černého zlata. Po uvalení sankcí na Rusko ze strany Evropské unie se Indie a Čína staly největšími dovozci ruské ropy. Indie má pro nákup ruské ropy typu Urals lepší polohu než Čína. Tento typ se těží na Urale a v Povolží a odtud je to do Indie blíž a tamní rafinérie jsou navíc dobře uzpůsobené k rafinaci ruské ropy.

Ruská ropa pro Indii a Čínu

Když EU zavřela dveře ruským dodávkám ropy, udělala tím službu přinejmenším dvěma velmocím. Ruská ropa vytěžená v arktické oblasti našla domov v Číně a Indii, které si nepopulární zboží navíc dopřávají s výraznými slevami.

Indie umožňuje do svých přístavů přístup i lodím, které Evropa už do svých vod nepouští, a navíc dál uznává i pojistná krytí poskytovaná Ruskem. Země se tak po uvalení evropských sankcí dostala do obzvlášť výhodné situace.

Britský list Guardian také přišel s informací, že Indie ve velkém do Ruska dováží kůži pro výrobu vojenské obuvi a tím tak nepřímo podporuje ruskou válečnou kampaň. Rusko také v Indii nakupuje výrobky, které už ze Západu nepřichází. Obchod mezi Ruskem a Indií navíc vzrostl o závratných 413 procent.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Indii obvinil, že umožnila Rusku využít efektivní způsob, jak obcházet západní sankce. Zároveň nabádá, aby země byla více proaktivní ve snaze ukončit ruskou agresi.

10 minut Blinkena a Lavrova

Přes to všechno indická půda posloužila k návratu velkých rivalů k jednacímu stolu, byť opravdu na krátko. Na summitu G20 spolu osobně poprvé od ruské invaze na Ukrajinu prohodili několik slov šéfové diplomacií Spojených států a Ruska.

Antony Blinken a Sergej Lavrov se ve čtvrtek setkali asi na deset minut. Blinken podle informací agentury AP během schůzky zdůraznil Lavrovovi tři body, mimo jiné že USA budou Ukrajinu v konfliktu podporovat tak dlouho, jak bude třeba k ukončení války.

Představitel, který s novináři hovořil pod podmínkou anonymity, odmítl komentovat, jak Lavrov na Blinkenova slova reagoval. Blinken ale prý nenabyl dojmu, že by Rusko v nejbližší době mohlo své postoje změnit.

Antony Blinken k členům G20 promlouval i v pátek. „Pokud dovolíme, aby Rusko beztrestně dělalo to, co na Ukrajině, pak je to vzkaz pro případné agresory všude, že jim to může projít také,“ dodal během setkání se svými protějšky z Indie, Japonska a Austrálie – uskupení známého jako Quad neboli Čtyřstranný bezpečnostní dialog.

„Velká síla čtyřky spočívá v tom, že máme čtyři podobně smýšlející země, které spojují základní hodnoty, základní zájmy a které přinášejí různé síly, zkušenosti a různé srovnatelné způsoby řešení těchto problémů,“ řekl. Ačkoli žádné „potenciální agresory“ neupřesnil, vzhledem ke kontextu zřejmě mířil na Čínu a její aktivity v asijských mořích.

Americká mise ve Střední Asii

Pro Antonyho Blinkena to byl obzvlášť bohatý týden. Poprvé ve funkci ministra zahraničí zavítal i do Střední Asie, kde se setkal s lídry Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.

Donald Lu, náměstek ministra zahraničí pro jižní a Střední Asii, před cestou uvedl, že „hlavním cílem“ bylo „ukázat, že jsou Spojené státy spolehlivým partnerem“ – na rozdíl od Ruska.

V rozhovoru s novináři v Taškentu Blinken uznal, že válka způsobila Střední Asii obrovské potíže, ale zdůraznil, že tato obtížná situace podtrhuje smysl amerického programu na podporu soudržnosti v regionu, která zvyšuje odolnost.

„Jsme si velmi dobře vědomi důsledků, které ruská agrese proti Ukrajině měla pro lidi ve Střední Asii,“ řekl. „Bezprostředními důsledky byl tak či onak nárůst cen energií a potravin a pak obecněji inflace.“

Mezi dvěma mocnostmi

Suverénní státy, přesto porcovány mocnostmi. Střední Asie je zásobárnou nerostného bohatství a ideálním prostranstvím pro šíření vlivu. Dosud se o „dělbu práce“ staralo Rusko s Čínou, válka na Ukrajině však zřejmě zamíchá kartami.

Před Blinkenovou návštěvou vydalo ministerstvo zahraničí informační list, v němž zdůraznilo, že Washington poskytl ve fiskálním roce 2022 25 milionů dolarů na pomoc Střední Asii při diverzifikaci obchodních cest a rozšiřování investic.

Ne všichni v Ruskem silně ovlivněném regionu Blinkena a americké dary přivítali s nadšením.

„Smutná částka 25 milionů dolarů je směšná vzhledem k tomu, že obrat obchodu (mezi Ruskem a Střední Asií) se pohybuje v desítkách miliard dolarů,“ řekl ruskému listu Vzgljad Marat Šibutov, kazašský komentátor s výrazně proruskými názory. „Říkat, že se země od sebe vzdálily nebo se sblížily, je možné až poté, co uděláte nějaké politické kroky nebo podepíšete nějaký dokument. Na konci Blinkenovy návštěvy však žádné dokumenty podepsány nebyly. Takže není o čem mluvit.“

Očima Kazašky

Na začátku roku je ruská vojska přijela „uklidnit“, na konci u nich ruští uprchlíci před Putinovou mobilizací nacházeli útočiště po tisících. Teď Kazachstán čeká, jak se mu to vymstí.

Kazašský ministr zahraničí dal také významně najevo, jaké problémy zemi dělají sankce řízené Západem.

„Kazachstán má historické vazby jak na Rusko, tak na Ukrajinu. Naše ekonomiky jsou již dlouhou dobu vzájemně propojeny, a právě proto je tato situace pro nás a pro naši ekonomiku velmi obtížná,“ řekl novinářům Muchtár Tleuberdi.

„Kazachstán je členem Eurasijské unie (obchodního bloku), mezi Kazachstánem, Ruskem a dalšími členy této unie nejsou žádné celní hranice. Zároveň se snažíme zabránit jakýmkoli pokusům ruských nebo jiných zahraničních společností o obcházení sankcí,“ dodal.

Blinken tlumočil myšlenku, že Washington je v tomto bodě připraven poskytnout určitý prostor pro manévrování, ale naznačil, že dříve či později se budou muset předpisy dodržovat.

 X X X

PREZIDENT  ZEMAN  BUDE  MÍT  KANCELÁŘ

Zeman si zřídí kancelář, asistentkou bude manželka. Mynář skončí v den inaugurace

Prezident Miloš Zeman byl v pátek naposledy ve své kanceláři na Pražském hradě. Po odchodu z funkce si podle svých slov zřídí kancelář. Asistentku mu bude dělat jeho žena Ivana. Současný hradní kancléř Vratislav Mynář pak na funkci rezignuje zřejmě 9. března dopoledne. Po odchodu z funkce se chce věnovat rodině, o práci ve státní správě usilovat nebude.

 Prezidentův a svůj program v příštích dnech Mynář nastínil v rozhovoru pro ČTK.

Poslední dny Zemana pracovně hektické. Mynář připomněl čtvrteční schůzku s rakouským prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a páteční přijetí maďarské prezidentky Kataliny Novákové. V pondělí má ještě prezident v plánu poslední pravidelnou schůzku s premiérem Petrem Fialou.

V pondělí bude Zeman naposledy úřadovat v lánské pracovně. V následujících dnech se přestěhuje do nového domu, který si nechal postavit v Lánech. V něm setrvá až do 9. března, kdy složí slib nový prezident Pavel. Funkční období Zemanovi vyprší o půlnoci z 8. na 9. března.

Na inauguraci se Zeman vydá ze svého domu. Ještě před jejím začátkem společně s manželkou Ivanou poobědvá s Pavlem a jeho ženou Evou. „Součástí oběda bude jedno příjemné překvapení pro pana prezidenta Pavla,“ řekl Mynář.

Mynář také potvrdil, že se po diskusi se Zemanem v užším kolektivu dohodli, že si končící prezident zřídí kancelář. „Protože poptávka po panu prezidentovi je už teď tak velká, že určitě bude potřebovat nějakou kancelář. Respektive nebylo by vhodné, aby tak velké množství lidí pravidelně docházelo k němu do rodinného domu,“ poznamenal.

V nejbližší době proto chce podepsat nájemní smlouvu. Existují podle něj dvě až tři varianty, kde by mohla sídlit. Asistentku mu bude dělat manželka Ivana.

Po odchodu z funkce pobírá prezident republiky doživotní rentu 50 tisíc korun měsíčně a paušální náhradu ve stejné výši, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu asistenta či asistentky.

 Mynář rezignuje v den inaugurace

Vedoucí prezidentské kanceláře Mynář pak na svou funkci rezignuje zřejmě ve čtvrtek 9. března dopoledne, tedy v den inaugurace nového prezidenta Petra Pavla. Před rezignací své nástupkyni Janě Vohralíkové předá potřebné dokumenty.

Ve funkci chce ještě dořešit audit, který pro prezidentskou kancelář připravila soukromá auditorská společnost. Podle Mynáře byla vybrána na základě výběrového řízení vypsaného v souvislosti s usnesením Nejvyššího kontrolního úřadu, který činnost Kanceláře prezidenta republiky (KPR) kontroloval.

Firma připravila interní audit týkající se „specifické oblasti hospodaření“ Správy Pražského hradu a zámku v Lánech. „S těmito závěry jsem byl konfrontován a seznámen, požádal jsem náš interní audit, aby mi k tomu dali své vlastní stanovisko, a samozřejmě i advokátní kancelář, která zastupuje Kancelář prezidenta republiky,“ uvedl. K výsledkům se také vyjádřilo nové vedení Správy Pražského hradu. Téma by chtěl okomentovat na tiskové konferenci.

Doplnil, že s Vohralíkovou se shodli na tom, že závěry auditorských zpráv i doporučení advokátní kanceláře by mělo analyzovat ještě stávající vedení KPR.

Mynář se dohodl s kancléřem Sněmovny Martinem Plíškem a Vohralíkovou, že se ještě jednou příští týden setkají, aby zkontrolovali přípravu inaugurace. Se svou nástupkyní se chce poté ještě jednou sejít a odevzdat jí například předávací protokoly.

„Budu se věnovat rodině“

„Já budu 9. března rezignovat na svou funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky,“ řekl Mynář. Očekává, že se tak stane ve čtvrtek dopoledne ještě před inaugurací. Na ni se již nechystá. „Budu se podílet v maximální možné míře na zajištění inaugurace, ale moje přítomnost na ní, si myslím, není nutná,“ uvedl.

Po odchodu z čela KPR nechce Mynář usilovat o žádné místo ve státní správě. „Není to klišé, za těch deset let jsem se vůbec nevěnoval své rodině, mojí paní a mým dvěma malým dětem,“ řekl. „Poté, co si odpočinu, chci vysadit a věnovat se převážně rodině,“ doplnil. Následně si chce najít práci. „Nejsem na tom finančně tak, že bych mohl jít už do důchodu,“ uvedl.

Se Zemanem by se měl v dalších měsících pravidelně potkávat. „Dohoda zní, že pan prezident bude velmi rád, když se budeme pravidelně navštěvovat, pravidelně se scházet v jeho kanceláři. Nejenom já, ale i nejbližší členové jeho týmu, který kolem něj byl celých deset let,“ řekl.

O Zemana se budou nadále starat ošetřovatelky

O Zemana se od jeho hospitalizace na podzim 2021 starají ošetřovatelky z firmy Senior Home Group. Služba je částečně placená ze zdravotního pojištění a částečně z peněz hradní kanceláře. Server Seznam Zprávy loni v létě uvedl, že měsíčně Hrad v té době platil za péči 160 tisíc korun až 170 tisíc korun měsíčně, přibližně stejnou částku hradila podle serveru také Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jejímž klientem Zeman je.

O způsobu další péče o prezidenta se podle Mynáře diskutuje. „Pan prezident bude požívat těchto výhod zdravotních a ošetřovatelských služeb, ale v omezenějším množství než na zámku v Lánech,“ podotkl.

Z jakých peněz bude péče hrazena označil kancléř za spekulativní otázku, Zeman si podle něj se ženou musí nejprve nový režim vyzkoušet a zjistit, co bude obnášet. „Je samozřejmě rozdíl, když jste v zápřahu ve funkci prezidenta republiky, nebo když jste v uvozovkách důchodce, který je doma na odpočinku,“ poznamenal.

Zeman a Zemanová si podle něj proto stanovili měsíční lhůtu, během které si vyzkouší, jaké požadavky na péči budou mít. Mynář dodal, že s velkou pravděpodobností budou o Zemana pečovat stejné ošetřovatelky. „Protože pan prezident byl s touto službou nadmíru spokojen,“ řekl.

X X X

PREZIDENT  ZEMAN  DOSTAL  DVA  ŘÁDY

Zeman má na poslední chvíli dva nové řády. Po rakouském dostal i maďarský

Končící prezident Miloš Zeman v rámci dalšího ze svých rozlučkových setkání přijal v pátek na Pražském hradě maďarskou prezidentku Katalin Novákovou. Ta mu předala maďarské státní vyznamenání. Zeman tak byl oceněn hned druhý den po sobě. Ve čtvrtek dostal rakouskou Velkou hvězdu.

 Dlouholetou členku vládní strany Fidesz uvítal Zeman už loni v červnu, jen měsíc po jejím nástupu do funkce. V pátek Zeman uvítal, že Nováková odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Shodli se, že je zapotřebí nyní pracovat na ukončení konfliktu. „Shodli jsme se na názoru, že je potřeba pracovat na ukončení války a na tom, aby tato válka byla následována ne-li přímo mírem, tak alespoň příměřím,“ řekl Zeman. Nováková si rýpla do ukrajinského vedebí kritikou toho, že podle ní omezují práva tamní maďarské menšiny.

Zeman od Novákové dostal nejvyšší státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž jako „výraz úcty maďarského národa“. Český prezident ocenění označil za důkaz dobré a přátelské spolupráce mezi oběma zeměmi.

Se Zemanem probrala Nováková také otázky spojené s visegrádskou čtyřkou (V4), kam kromě České republiky a Maďarska patří ještě Slovensko a Polsko. Nováková V4 označila za svazek rozumu a srdce. „Považujeme ji za přirozenou cestu ke středoevropské spolupráci a podobnou regionální spolupráci jako Benelux nebo Severská rada,“ řekl Zeman. Střední Evropu označil za „svým způsobem specifický kulturní fenomén“ a toto historické dědictví ve formě V4 by podle něj mělo být zachováno, případně i rozšířeno.

Během loňské návštěvy se obě hlavy státu vyslovily proti rozvolnění visegrádské spolupráce. Zeman tehdy novinářům řekl, že oba mají naopak zájem na upevnění skupiny V4. Jeho názor už však není nyní rozhodující.

 Hovořili o NATO i ambasádách v Izraeli

Společně hovořili také o vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle Novákové by měl maďarský parlament hlasovat o vstupu obou zemí do NATO kolem 17. května.

„Považuji za odůvodněné, aby se NATO rozšířilo o Finsko a Švédsko,“ uvedla dnes Nováková. „Podle mých informací nebude Maďarsko poslední zemí, kde přijmou rozhodnutí o ratifikaci přístupu,“ dodala prezidentka. Vstup dvou skandinávských zemí zatím neschválilo ani Turecko, Ankara má výhrady zejména ke vstupu Švédska.

Zeman a Nováková na společném setkání řešili i současnou situaci v Tel Avivu. „Maďarsko ještě nerozhodlo o přestěhování svého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ řekla po jednání se Zemanem maďarská prezidentka Nováková. Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě.

 Je načase uvažovat o změně, míní o V4 Pavel

Nováková, která se odpoledne setkala i se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem, řekla, že věří, že témata, která Maďarsko a Česko spojují, převažují nad těmi, kde tomu tak není. Dodala, že doufá, že přesvědčí Pavla, že V4 má smysl zachovat.

„Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ uvedl předtím Pavel.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková se setkala s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem. (3. března 2023)

Nový prezident v posilování V4 moc nevěří. „Pokud se s Maďarskem nedokážeme shodnout na tak podstatných otázkách, jako je vztah k Rusku, Číně, případně k podpoře Ukrajiny, budeme mít problém řešit i jiné věci, protože jsou tím ovlivněny,“ řekl k tomu například Lidovým novinám. Je podle Pavla načase uvažovat o změnách ve spolupráci.

Maďarská prezidentská kancelář již předem oznámila, že Nováková během své cesty do Prahy udělí Zemanovi státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž jako „výraz úcty maďarského národa“.

Zemanovi končí mandát 8. března, o den později se funkce ujme Pavel. Na poslední zahraniční cestu se Zeman na začátku února vydal tradičně na Slovensko. Se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se setkal na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách.

V rámci svých rozlučkových setkání o týden dříve v Srbsku otevřel společně se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bělehradě Český dům. S polským prezidentem Andrzejem Dudou se setkal koncem ledna v Náchodě. Tento týden Zeman v Praze přijal rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena.

Zeman od něho obdržel Velkou hvězdu za zásluhy o Rakouskou republiku. Van der Bellenovi udělil Řád bílého lva.

X X X

Lékaři Bidenovi odstranili z hrudníku karcinom

Lékaři americkému prezidentu Joeu Bidenovi během pravidelné prohlídky odstranili lézi na hrudníku. Ukázalo se, že jde o karcinom, prezidentův stav však další léčbu nevyžaduje, uvedl v pátek Bílý dům, citovaný serverem Independent.

Bidenův lékař Kevin O´Connor uvedl, že laboratorní analýza potvrdila, že malá léze, kterou minulý měsíc Bidenovi z hrudníku odstranili, byl bazaliom, karcinom nejčastějšího typu rakoviny kůže. Celá postižená tkáň byla odstraněna „elektrodesikací a kyretáží“.

Bazaliom je zhoubný kožní nádor, který však roste jen pomalu, lze jej dobře odstranit a metastáze způsobuje jen vzácně. Místo, odkud byl karcinom odstraněn, se podle O´Connora dobře hojí a prezident bude nadále pod lékařským dohledem. Další léčba však nyní není zapotřebí.

Lékaři v únoru při Bidenově prohlídce konstatovali, že 80letý prezident je jinak zdravý a v kondici, která mu umožňuje vykonávat úřad

X X X

POLITICI  I  LÉKAŘI  PROTI  POPLATKŮM  U  LÉKAŘE

Válek s návrhem vrátit poplatky narazil. Oponují lékaři, politici i experti

Plán ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vrátit do hry regulační poplatky narazil. K záměru řešit například nadužívání urgentních příjmů sankcemi se staví skepticky lékaři, politici i experti. „Není to hlavní problém zdravotnictví, který by se teď měl řešit. Já sám jsem byl před pár dny na urgentním příjmu a nemám pocit, že by tam byli lidé, kteří by to nepotřebovali,“ myslí si stínový ministr zdravotnictví Julius Špičák (ANO).

Podle experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála (Piráti) je celý nápad „hasit požár“ poplatky nesystémový. „Důvod, proč lidé nadužívají urgentní příjmy, není to, že by si chtěli večer popovídat s lékařem. Ale to, že nemají praktika a další specialisty,“ řekl Dostál MF DNES. Podle něj by stát měl nejdřív zlepšit dostupnost zdravotní péče.

„Typický pacient záchranné služby je člověk s mnoha nemocemi, jemuž se zhorší základní onemocnění. Nemá jak se dopravit k lékaři, a tak se obrací na záchranku. Vhodnější je systémové řešení – zajistit kvalitní a dostupnou primární péči,“ souhlasí Jana Poštová z pražské záchranky Zavedení poplatků by měla promýšlet podle Válka poradní skupina ekonomů NERV, ale ta se do toho zatím nehrne.

„Podle mne jsou to jen výkřiky jednotlivých politiků a zdravotníků. Já si myslím, že v případě urgentních příjmů i záchranky je spíše klíčové poskytnout informaci, jak mají svůj problém řešit přes call centrum nebo webovou či mobilní aplikaci,“ reagoval na nápad zavést poplatky člen NERV Pavel Hroboň.

Ministr Vlastimil Válek tvrdí, že regulační poplatek není špatná věc, protože dochází k nadužívání urgentních příjmů. „Řada lidí tam chodí zbytečně. Otázka je, jak pomocí poplatku sankcionovat ty, kdo to nadužívají,“ řekl Válek v rozhovoru pro MF DNES. Jeho slova o nadužívání potvrzují i nemocnice.

„Řada pacientů zneužívá urgentní příjmy jako místo, kde se nechají ošetřit, když to nestíhají přes den v práci. Nečerpají akutní péči, ale plánovanou péči a požadují běžná ošetření, která by měl zvládat praktik. Pacienti obcházejí praktika i proto, že na urgentních příjmech dostanou ošetření dříve,“ uvedl Luděk Čarvaš, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Prachatice.

Rozpadlá koncepce

Na případy zbytečného přetěžování poukazují i záchranky. „Nejsou zcela výjimečné případy, kdy pacient, který má jet na plánovanou kontrolu, si zavolá záchrannou službu s fiktivními důvody,“ řekl ředitel středočeské záchranné služby Pavel Rusý.

Ministerstvo zdravotnictví přitom od roku 2020 začalo masivněji rozšiřovat síť urgentních příjmů. Koncepci zaváděl tehdejší ministr Adam Vojtěch s tím, že bude v okresech kolem 80 běžných příjmů a 15 velkých příjmů na úrovni krajů. Součástí změny byl i přesun pohotovostí přímo do nemocnic.

Jenže tato koncepce zůstala v půli cesty. „Problém je v tom, že se rozpadla síť lékařské pohotovostní služby. Většina praktických lékařů nechce pohotovost sloužit. Kvůli tomu jsou přehlcovány příjmové ambulance v nemocnicích,“ tvrdí prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Jak však dodává, lidé často nemají jinou možnost. „Praktický lékař je nedostupný, pohotovostní službu v menších městech nikdo neslouží, tak se lidé buď dopraví do nemocnice sami, nebo si zavolají záchranku,“ říká Kubek. Podle něj by pomohlo zvýšení stávajícího poplatku za pohotovost z 90 na 200 korun.

Stejný názor zastává i Čarvaš. „Devadesát korun jsou dnes jiné peníze než před deseti lety, když se poplatek zaváděl,“ říká Čarvaš. Nemocnice by podle něj Vojtěchovu koncepci zrušily nebo upravily.

„Vše teď padá na bedra nemocničních specialistů. Pokud na urgentní příjem chodí lidé, kteří si stěžují na bolest zad už dva týdny nebo potřebují nové prášky na tlak, tak je to špatně,“ říká Čarvaš.

Jak poznat zneužití záchranky?

Slova ministra Válka rozpoutala vášně i proto, že rozlišit mezi oprávněným a zbytečným voláním záchranky je někdy obtížné. „Nadužívání“ záchranné služby je oficiálně jednání, kdy se volající snaží získat pro sebe výhody, například transport sanitkou, a proto zveličuje své potíže. Toto se podle záchranek děje v 10 až 20 procentech případů.

„Větší regulací poplatků by zřejmě došlo k omezení nadužívání. Ovšem může dojít i k tomu, že nám třeba senior s infarktem nezavolá z důvodu úspory peněz a nedostane se mu včasné pomoci,“ říká Hana Albrechtová, ředitelka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.

Podle Válka je neakceptovatelné, aby lékař na příjmu rozhodoval o tom, kdo by měl a kdo neměl platit poplatek. „Musela by být předem jasná definice, zda z toho budou osvobozeni lidé, kteří přijedou sanitkou. Z mého pohledu to má ale zásadní háček – nepovede to k tomu, že pak všichni budou volat sanitku?“ ptá se Válek.

X X X

Soud poslal Pinochetovy agenty za mříže, měli zamaskovat zabití stovky lidí

Až patnáct let vězení dostalo šest desítek bývalých agentů tajné policie režimu Augusta Pinocheta, kteří se podíleli na takzvané operaci Colombo. Cílem operace bylo falešnými zprávami zamaskovat zabití 119 lidí a přesvědčit veřejné mínění doma i v zahraničí, že tito lidé utekli a zemřeli v cizině „v boji s povstaleckými skupinami“ či „popraveni vlastními soudruhy“.

 O trestu, který vynesl chilský nejvyšší soud i informovala o tom tamní média.

Nejvyšší soud zrušil verdikty odvolacího soudu, který část z 59 obžalovaných zprostil viny a ostatním udělil nízké podmíněné tresty. Čtyřem důstojníkům, kteří byli členy vedení Pinochetovy tajné policie DINA, udělil nejvyšší soud 15 let vězení. Všichni čtyři už si odpykávají tresty za další násilnosti a porušování lidských práv. Pět desítek obžalovaných dostalo dnes desetileté tresty vězení. Tento proces se týkal zmizení, respektive zabití 16 lidí.

Takzvaná operace Colombo se odehrála v počátcích Pinochetova režimu, který začal svržením levicového prezidenta Salvadora Allendeho v září 1973. Sto mužů a 19 žen ve věku od 19 do 34 let zatkla tajná policie v roce 1974 a začátkem roku 1975.

Krátce poté se v domácích médiích a několika denících v Brazílii a Argentině objevily zprávy o úmrtích těchto lidí v cizině. Cílem tehdejších Pinochetových „fake news“ bylo zamaskovat vlastní zločiny, ale také zdiskreditovat levicové strany, jejichž členy byla většina z oněch 119 zmizelých.

Během Pinochetova režimu (1973-1990) bylo zejména v jeho počátcích popraveno či zmizelo více než 3 000 lidí, další tisíce byly mučeny.

Mnozí Chilané nicméně vyzdvihují Pinochetův lví podíl na chilském hospodářském zázraku a oceňují, že vyvedl zemi z hluboké ekonomické krize. Sám Pinochet kdysi zdůvodnil puč, jímž se dostal k moci, tím, že „zachránil zemi před komunismem“.

X X X

ZÁPLAVA  DROG  VE  FRANCII

Záplava kokainu, miliardy a hrozící povstání. Drogy Francii přibližují Mexiku

Během loňského roku ve Francii protidrogoví agenti zasáhli v rekordním počtu případů pašování a prodeje nelegálních narkotik, chlubí se francouzské ministerstvo vnitra. Tento „úspěch“ ale zároveň vzbuzuje obavy: Obchod s drogami ve Francii setrvale roste a policisté v terénu varují před tím, aby se ze země časem nestalo evropské „Mexiko“ se všemi problémy, které s sebou nelegální obchod s narkotiky a vzájemné soupeření drogových gangů přináší.

 Pokud něco francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin umí, pak je to důsledný postup na válečné stezce proti pašerákům drog. Tedy přinejmenším si to rád myslí.

„V letošním roce jsme provedli téměř 15 160 operací k likvidaci míst, kde se prodávají drogy, zatímco v roce 2021 jich bylo pouze 5 849,“ oznamoval Darmanin téměř trojnásobný nárůst kontrol a záchytů prodeje nelegálních drog ve Francii.

Sedm stovek agentů nového protidrogového úřadu nezahálelo a „naše bilance záchytů drog v roce 2022 je na historické úrovni“, uvedl Darmanin při představování bilanční zprávy za loňský rok společně s ministrem spravedlnosti Éricem Dupondem-Morettim a ministrem pro rozpočet Gabrielem Attalem

Více než dvě tuny kokainu vyplavilo moře od neděle na francouzské pobřeží Lamanšského průlivu. Prodejní cenu drogy francouzské úřady odhadují na téměř 150 milionů eur (více než 3,5 miliardy korun). Informovala o tom policie, kterou citovala agentura AFP. V neděli ráno bylo na pláži Réville na severozápadě Francie objeveno několik pytlů obsahujících přibližně 850 kilogramů kokainu. A ve středu moře na pobřeží vyplavilo další dávku drogy. Tentokrát se podle zasvěcených zdrojů jednalo o 1,5 tuny kokainu, celkem tedy o 2,3 tuny, což je podle policie historický úlovek.

Nárůst je to patrný ve všech oblastech. Ať už se týká celkového množství narkotik, počtu jejich druhů nebo také stále vyšší síly účinných látek. V případě zabavené marihuany byla v roce 2022 poprvé překročena hranice 125 tun, což je historický rekord. Také obsah psychoaktivního THC se zvýšil až na 30 procent a droga označovaná jako „měkká“ tak stále více tento přívlastek ztrácí.

U kokainu se počet záchytů zvýšil o 5 procent na necelých 28 tun, což je pětinásobek oproti stavu před deseti lety. Více než polovina jej pochází ze Západní Indie a Francouzské Guyany, tedy z oblastí, kde se kokain vyrobený v Jižní Americe skladuje a poté rozváží do Evropy. V případě heroinu činily v roce 2022 záchyty 1,4 tuny (+8 procent).

Nelegální obchod s narkotiky ve Francii se podle odhadů točí v sumách kolem tří až čtyř miliard eur ročně a přímo i nepřímo zajišťuje hlavní zdroj příjmů zhruba čtvrt milionu lidí. Jen trh s konopím se za deset let zvýšil šestkrát a o Paříži se říká, že se stala evropským hlavním městem kokainu.

„Pozor, aby se nám nevzbouřila předměstí“

Cílem ministerstva vnitra pro rok 2023 je zesílit protidrogovou represi. „Boj proti pašování drog je více než kdy jindy tou nejdůležitějších ze všech bitev,“ řekl Darmanin. Množství drog ve Francii je již nyní obrovské, upozorňují také aktivisté lobbující za přísnější postihy.

Nejde podle nich jen o účinky na zdraví jejich uživatelů, ale také o sílící vliv zločineckých organizací a překupnických sítí. Čím silnější tyto skupiny jsou, tím více také pronikají do státních struktur včetně policie, armády a do politických úřadů. A čím déle tento stav trvá, tím náročnější je jej zastavit. Například válka kartelů v Mexiku si za patnáct let vyžádala 300 tisíc obětí.

Bývalý policejní prefekt a vysoký státní úředník Michel Aubouin pak přidává vlastní temnou vizi budoucnosti: Pokud se francouzská vláda odhodlá proti obchodu s drogami bojovat, pak sídliště a chudá předměstí mohou přejít do „režimu povstání“.

„Pak by Francii nastaly těžké časy, protože by už nešlo o klasické donucovací operace, ale o operace válečné vyžadující tomu odpovídající prostředky,“ uvádí Abouin ve své knize Čtyřicet let ve městech, v níž popisuje své zkušenosti z pouličních pochůzek. Francie podle něj „jistě ještě není Mexiko, ale pokud nebudeme ostražití, může se k tomu dost dobře schylovat“.

Francie jde cestou represe, Německo legalizuje

Podle francouzské vlády v loňském roce vzrostl o šest procent také počet záchytů MDMA (extáze). Policisté zabavili přes milion a půl tablet určených k prodeji, což je desetinásobek oproti stavu před deseti lety. O pětinu (21 procent) přibylo také záchytů amfetaminu a metamfetaminu v celkové výši 273 kilogramů.

Je to skutečně důsledek toho, že drog a obchodu s nimi ve Francii přibývá, nebo spíše důsledek zvýšeného úsilí současného ministerstva vnitra? Podíl na tam má obojí. Ovšem zatímco ministr vnitra Darmanin slibuje ještě tvrdší postup proti drogám, některé země začínají jít opačným směrem.

V Evropě je nejvýraznějším příkladem Německo, které od loňských parlamentních voleb systematicky usiluje o dekriminalizaci a legalizaci marihuany a to nejen pro léčebné, ale také pro rekreační účely. Pokud vše bude v souladu s evropským právem a německá vláda tuto praxi na svém území nakonec zavede, bude to i pro okolní evropské státy znamenat důležitý precedens.

Na opačné straně světa pak Austrálie od letošního července legalizuje užívání MDMA a psilocybinu pro terapeutické a léčebné účely v licencovaných psychiatrických praxích. Další země včetně Spojených států i Evropy podobný krok rovněž zvažují.

X X X

KDO  MÁ  ODKLÍZET  LISTÍ  A  DALŠÍ  NEPOŘÁDEK  ZE  STROMŮ  MAJITELŮ  STROMŮ? CO  ŘÍKAJÍ  SOUDCI?

Finanční kompenzace za úklid? Na soukromou zahradu padalo listí z městského pozemku. Do sporu zasáhl Nejvyšší soud

 Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, kterým bylo městu Chlumec nad Cidlinou nařízeno provádět úklid soukromé zahrady, kam padalo listí a další imise ze stromů ze sousedního městského pozemku. Kvůli množství spadaného listí soud nařídil, že by se strany měly v úklidu střídat, aby došlo k častému odstraňování nežádoucího nepořádku. Nejvyšší soud se zabýval i tím, zda by nebylo vhodným řešením stromy pokácet. „Tento postup však není možný pro opakovaná pravomocná rozhodnutí správních orgánů,“ konstatuje Nejvyšší soud v tiskové zprávě k případu s tím, že v atypickém případě je na místě uvažovat o finanční kompenzaci.

Imise je emise, která se dostala do styku s životním prostředím. V českém právu (§ 1013 OZ) se za imise chápe i hluk, světlo, pach, otřesy a další podobné účinky, které vnikají na pozemek souseda. V tomto případě jde o listí, květy či nažky, které padají na majitelovu zahradu, ale i do bazénu či okapů.

Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 23. 2. 2023, č. j. 22 Cdo 3552/2021-688, zrušil rozsudek odvolacího soudu Krajského soudu v Hradci Králové i Okresního soudu v Hradci Králové, kterému zároveň vrátil věc k dalšímu řízení.

Město rozhodnutí přivátalo. „Důležité je, že precedentní rozhodnutí, že by se každý vlastník měl zdržet imisí ze stromů k sousedovi, není platné,“ řekl starosta Vladan Kárník (Nezávislí pro Chlumec). Uvedl, že sbírání listí a nažek úplně dočista není technicky proveditelné. Díky verdiktu Nejvyššího soudu město zahradu aktuálně uklízet nemusí. Město by podle starosty preferovalo dohodu místo soudních sporů. „Bohužel to dospělo k soudu, což nikomu neprospívá. Jsme připraveni jednat. Měli bychom být dobrými sousedy, ale ta opatření by měla být rozumná,“ řekl starosta.

Žalované město Chlumec nad Cidlinou v podaném dovolání předestřelo vícero důvodů, kvůli kterým se domáhalo zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud u většiny z nich konstatoval, že nejsou důvodné, resp. relevantní. Nakonec však rozhodnutí krajského soudu, a s ním i soudu 1. instance, zrušil primárně proto, že „odvolací soud nebyl oprávněn žalovanému závazně stanovit konkrétní způsob, jakým má dostát uložené povinnosti zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobců, a sice uložením povinnosti pravidelného úklidu pozemku žalobců.“

Nejvyšší soud souhlasil s argumentací města i v tom, že odvolací soud nesprávně zvolil jako kritérium pro stanovení míry imisí přiměřené místním poměrům, která měla být městem překročena, frekvenci úklidu. Podle rozsudku měla radnice zajistit úklid zahrady jednou měsíčně od března do září. V říjnu a listopadu, tedy v době zvýšeného spadu listí, dvakrát měsíčně. Město s tím nesouhlasilo a rozsudek pokládalo za nebezpečné rozhodnutí.

S ohledem na vyšší množství spadu na pozemek žalobců, které již přesahuje míru přiměřenou místním poměrům, bylo ale třeba frekvenci úklidu na zahradě žalobců v jednotlivých obdobích podle Krajského soudu v Hradci Králové zdvojnásobit s tím, že se žalobci se žalovaným mají v úklidu pozemku žalobců střídat, přičemž nutný častější úklid pozemku žalobců ze strany žalovaného, než je jedenkrát měsíčně, případně na podzim dvakrát měsíčně, již přesahuje míru přiměřenou místním poměrům.

Strom stál na městském pozemku Ilustrační foto: Pixabay

Nejvyšší soud nepovažoval takový závěr správný, protože úvaha odvolacího soudu byla v tomto směru neúplná, a to mj. proto, že pokud odvolací soud v rámci provedeného dokazování (zejména rozsáhlého místního ohledání v lokalitě žalovaného) vůbec nezjišťoval, jaká je v dané lokalitě četnost úklidu spadaného listí a dalších obdobných imisí v případě obdobných pozemků, jako je zahrada žalobců, nemohl dospět k závěru o běžné frekvenci úklidu v jednotlivých obdobích roku.

Vyšší nebo nižší nároky vlastníka na úklid

Nejvyšší soud přitom konstatuje, že odvolacím soudem zvolené kritérium četnosti úklidu je také značně subjektivní, neboť četnost úklidu sama o sobě nic neříká o tom, jaké množství imisí na daný pozemek vlastně dopadá, a zda je toto množství přiměřené místním poměrům či nikoliv. Imise sice mohou na pozemek dopadat v množství zcela přiměřeném místním poměrům, přesto je může vlastník pozemku odklízet třeba každý den např. s ohledem na to, že má vyšší nároky na vzhled zahrady, nachází se zde bazén, jehož filtrace by se mohla zanést a poškodit apod., anebo zcela naopak v množství již nad míru přiměřenou místním poměrům, avšak vlastník pozemku přesto nebude úklid provádět o nic častěji, než je v dané lokalitě běžné, neboť např. jeho požadavky na vzhled zahrady nejsou tak vysoké, využívá ji k účelům, na něž větší spad listí nemá negativní vliv, neumožňuje mu to věk či zdravotní stav apod. Za vhodnější proto považuje Nejvyšší soud zvolit takové kritérium, které by množství imisí – spadaného listí, nažek a větví, určilo nějakým způsobem objemově, neboť pouze tak může být míra imisí objektivně posuzována.

V závěru odůvodnění svého rozsudku pak senát Nejvyššího soudu, kterému předsedal Mgr. Michal Králík, Ph.D., a dalšími členy senátu byli JUDr. Jiří Spáčil, CSc., a Mgr. David Havlík, konstatuje, že pokud se v další fázi řízení poměry mezi účastníky řízení nezmění a skutkový stav nedozná žádných zásadních změn, je namístě uvažovat i o dalším, jiném řešení sporu, které by přicházelo v úvahu.

Pokácení stromů by spor vyřešilo, ale není možné

Senát Nejvyššího soudu k tomu dospěl na základě konstatování, že jakékoliv méně invazivní metody než kácení 70 let starých javorů ke snížení imisní zátěže nepovedou, mírnější redukce vzrostlých stromů ke snížení spadu nepovedou také a výraznější redukce jsou považované za přestupek na úseku ochrany životního prostředí, protože podle závěrů znaleckého dokazování by bylo jediným způsobem eliminace dosavadního imisního působení skácení stromů.

Tento postup však není možný pro opakovaná pravomocná rozhodnutí správních orgánů. V dané věci se tak preventivní postupy, které by bránily imisnímu obtěžování, zjevně vyčerpaly. Nejvyššímu soudu jsou mimo to známy i závěry z mimosoudních jednání týkajících se úklidu spadaného listí, nažek a větví z pozemku žalobců, kdy k uzavření dohody nedošlo pro odlišné představy účastníků o frekvenci úklidu. Žalované město v dovolání navíc uvádí, že žalobci nejsou spokojeni ani s kvalitou prováděného úklidu, který probíhá v rámci exekuce.

Jestliže v dané věci v současné době nelze vysledovat žádné jiné řešení, které by rozumným a spravedlivým způsobem uspořádalo právní poměry účastníků, zastává Nejvyšší soud názor, že v tomto zcela výjimečném a atypickém případě lze – z důvodu v rozhodnutí podrobně uvedených – zvažovat řešení, jež bude spočívat ve finanční kompenzaci, a to bez ohledu na to, že s takovým řešením úprava § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku, výslovně nepočítá. (NS, epa, čtk), ceskajustice.cz

X X X

Zakarpatská oblast řeší zlepšení podmínek pro rehabilitaci zraněných vojáků.

Předseda Zakarpatské oblastní rady Volodymyr Čubirko jednal s hejtmanem Martinem Netolickým o aktuální situaci v tomto partnerském regionu Pardubického kraje. Řeč byla také o dodávkách humanitární pomoci a projektech v oblasti zdravotnictví a následné rehabilitační péče.

„Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině jsme začali společně s dobrovolnými a státními hasiči organizovat centrální sklad a distribuci pomoci, která se sbírala na jednotlivých obcích. Následně jsme centrálně vypravovali kamiony přímo do Užhorodu. Pomoc poté s pomocí kolegů ze Zakarpatí mířila dále na východ země. Celkem se takto podařilo vypravit přes 30 kamionů. Kromě toho jsme pomohli také s vybavením nemocnic, a to lůžky, které jsme v rámci pravidelné obměny vyřazovali z našich nemocnic akutní a následné péče či dodávkami léků a dalšího zdravotnického materiálu,“ zrekapituloval pomoc hejtman Netolický, který v loňském roce navštívil Zakarpatskou oblast opakovaně.

V letošním roce by Pardubický kraj rád pomohl s prohlubováním spolupráce mezi městy a obcemi v obou regionech. „Oslovili jsme všechny starosty našich měst a obcí, zda mají zájem vyhledat partnerské obce v Zakarpatské oblasti. Nejedná se samozřejmě jen o humanitární pomoc, ale především o kulturní či sportovní výměnu nebo spolupráci škol. Jako dobrý příklad mohou sloužit například Svitavy, které velmi úzce spolupracují s Perečínem,“ řekl hejtman Martin Netolický, který se svým protějškem hovořil také o pokračování podpory rozvojových projektů v oblasti zdravotnictví také v letošním roce. „Zakarpatská oblast připravuje velký projekt na rozšíření zázemí rehabilitační nemocnice pro válečné veterány v Užhorodě, ve které jsme v loňském roce pomohli s budování výtahu. Ten by měl být hotov letos na jaře a další aktivity by měly poté navazovat. Jedná se především o vybudování rehabilitačního sálu se speciálním přístrojovým vybavením, které bychom mohli pomoci obstarat,“ přiblížil další plány pomoci hejtman Martin Netolický. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí

X X X

Rekonstrukce Průmyslového paláce v Praze má za sebou první rok. Další na řadě je ocelová konstrukce

Obnova Průmyslového paláce, jedné z pražských dominant, jehož levé křídlo vyhořelo v roce 2008, pokračuje dle plánu také v roce 2023. Výkopové práce na levém křídle paláce postupně spějí k dokončení a na řadě budou v následujících měsících práce zejména na ocelových konstrukcích. Po sundání vitráží či hodin kvůli renovaci je tedy nyní v plánu sanace jedné z nejdůležitějších částí celé rekonstrukce a samotné stavby.

Stavební práce v rámci rekonstrukce vyhořelého Průmyslového paláce byly započaty v únoru loňského roku, v tuto chvíli pokračují renovace historických skleněných vitráží a věžních hodin. Komplexní rekonstrukce hodinové věže bude přitom pokračovat ještě minimálně rok. Dokončeny byly také vrty pro tepelná čerpadla v jámě levého křídla. V jeho první části se již uskutečňuje realizace budoucích základů stavby, ve druhé části pak spěje k dokončení podchycení základů stávající střední haly a jejího foyer.

Západní část suterénu vstupního foyer musela být kvůli špatnému stavu odstraněna a místo ní bude vystavěna zcela nová. Dále byly ve střední hale směrem k levému křídlu částečně demontovány historické vitráže, které jsou z důvodu požáru v roce 2008 ve velmi špatném stavu a všechny budou nahrazeny novými.

Intenzivních prací se také dočkala střední hala a pravé křídlo paláce. Komplexní revizí nyní procházejí technologické kanály, které zabírají zhruba čtvrtinu celkové plochy. Jejich stávající stav je však nevyhovující pro plánované zatížení výstavním prostorem, proto musely být jejich stropy vybourány a budou vybudovány opětovně s dostatečným množstvím výztuže. Paralelně vznikají v pravém křídle i další dva nové železobetonové kolektory určené pro budoucí propojení severní a jižní části paláce technickými rozvody. Oprav se již dočkaly i části štukových fasád na stávajících křídlech, které jsou z jedné třetiny v hrubé podobě hotovy.

„Udělám z pozice radního maximum pro to, aby se Průmyslový palác stal výkladní skříní pomyslné brány do Stromovky. Palác nově spadá do mé odpovědnosti. Bezesporu je stěžejním projektem, na který budu v rámci pokračujících rekonstrukcí v hlavním městě upírat svou pozornost. Jednoznačně bych rád poděkoval Pavlu Vyhnánkovi jako bývalému radnímu za to, s jakou vervou se v minulém volebním období do rekonstrukce Průmyslového paláce pustil. A také celé naší bývalé koalici za to, že měla odvahu dělat věci, které jsou správné,“ říká Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu.

Stále však postupují i desítky dodatečných destruktivních i nedestruktivních průzkumů, díky kterým je prověřován detailní stav původních částí budovy a na základě kterých dochází k následným úpravám projektové dokumentace.

„V minulém volebním období jsme rozjeli celou řadu klíčových investičních akcí. A právě Průmyslový palác je jednou z těch největších. V českém stavebnictví se říká, že nejtěžší je začít, což platí i v případě této investice – na rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce čekali Pražané dlouhých 13 let. Proto mám radost, že po letech intenzivních příprav se nám podařilo celý projekt dotáhnout k realizaci a už máme za sebou dokonce první rok stavebních prací, kdy se například hloubily vrty pro tepelná čerpadla, probíhaly rozsáhlé výkopové práce pod levým křídlem a rozběhly se i restaurátorské práce na vitrážích či věžních hodinách. Přesto naše nástupce čeká ještě hodně práce a já jsem připraven být jim nápomocný, aby Průmyslový palác mohl opět v plné kráse sloužit Praze a Pražanům,“ popisuje Pavel Vyhnánek, bývalý náměstek primátora hl. m. Prahy pro rozpočet a finance, který měl Průmyslový palác na starosti.

 Dominantou paláce je ocelová konstrukce, která tvoří hlavní páteř celé stavby a skleněných vitráží. Konstrukce je nedílnou součástí všech tří částí paláce – levého i pravého křídla a střední haly včetně věžiček a hodinové věže. Nároky na nosnost ocelových konstrukcí se s rekonstrukcí paláce zvyšují, a to především z důvodu přitížení novými vrstvami, které objekt energeticky zefektivní. Proto je nutné uskutečnit jejich komplexní revizi a ocelovou konstrukci je potřeba na mnoha místech nejdříve zpřístupnit, aby mohlo dojít k její sanaci.

„V 50. letech byla velká část konstrukcí zakryta přestavbou dle návrhu pana architekta Smetany, proto nyní stavba prochází řadou dodatečných bouracích prací. Po zpřístupnění je částečně ocelová konstrukce nahrubo otryskána a dochází k vyhodnocení jejího aktuální stavu. Už nyní je jasné, že je potřeba na některých místech určité části vyztužit, jinde zase budou přidány celé nové prvky pro zvýšení nosnosti, na které následně přivaříme nýty, abychom dodrželi původní vzhled konstrukce. Práce pak završí finální nátěr v olivově šedém odstínu,“ vysvětluje David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ, která obnovu Průmyslového paláce realizuje ve sdružení se společnostmi Avers, Syner a Metrostav.

V tuto chvíli je nahrubo otryskáno téměř 5 000 m² ocelových konstrukcí, to je zhruba 25 % všech ploch střední haly. Zesíleno bylo již více jak 10 % konstrukce, což odpovídá 20 tunám. Pro levé křídlo je pak vyrobeno zhruba 20 % kompletně nové ocelové konstrukce.

Práce by měly být dokončeny v roce 2025, kdy následně Průmyslový palác nabídne jeden z největších krytých prostor pro akce ve střední Evropě, a to se špičkovým zázemím i pro ty nejnáročnější nápady v oslovení zákazníka či široké veřejnosti. „Jsem moc rád, že celosvětové události a celkově situace na trhu, hlavně v oblastech zdražování materiálů nebo jejich nedostatku, nezastavily dostavbu Průmyslového paláce. Jsou věci, které nikdo z nás nemůže ovlivnit, ale i přes tyto nepříznivé okolnosti propsané do našich každodenních životů pokračuje stavba paláce dle původního plánu a zároveň tak, abychom minimalizovali jakékoli narušení provozu areálu. Proto i letos, ačkoli to nebude ještě ve zdech Průmyslového paláce, čeká na naše návštěvníky bohatý celoroční vnitřní i venkovní program. A já věřím, že to nebude dlouho trvat a než se nadějeme, budeme zvát širokou veřejnost i na první velkou akci do tohoto historického skvostu, na jehož obrodu čekají minimálně všichni Pražané,“ uzavírá Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s. Linda Antony, Manažerka Výstaviště Praha

X X X

Na aktivity v cestovním ruchu a podporu památek zapsaných do UNESCO půjdou miliony korun

Rada Karlovarského kraje odsouhlasila rozdělení dotací na podporu aktivit v oblasti cestovního ruchu a na podporu památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. O návrhu jednalo také zastupitelstvo na pondělním zasedání. V prvním případě si žadatelé mezi sebou rozdělí necelé 3 miliony korun, v druhém případě by to pak mělo být víc jak 9,5 milionu korun.

V dotačním programu na podporu aktivit v cestovním ruchu bylo podáno celkem 39 žádostí o poskytnutí dotace. Podpořeno nakonec bude 37 žádostí, a to částkou přesahující 2,7 milionu korun. „Naší snahou je přilákat do regionu co nejvíce návštěvníků a nabídnout jim odpovídající služby evropského i celosvětového měřítka. Podpora ze strany kraje tak směřuje nejenom na posílení turistické infrastruktury a s ní spojený marketing a činnost destinačního managmentu, ale také do čím dál tím více vyhledávaných oblastí řemeslné a zážitkové turistiky,“ uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Vojtěch Franta.

Díky dotacím od Karlovarského kraje dojde například k vybudování informačního systému a obnově naučných prvků v areálu Svatý Linhart, vzniknou nové propagační letáky k turistickému okruhu Ježíškova cesta a štole Johannes na Božím Daru nebo proběhne modernizace webových stránek Sokolovského infocentra s názvem Kam po Sokolovsku. Maximální výše dotace, kterou mohli žadatelé získat, činí 90 tisíc korun, u destinačního managementu je to 200 tisíc korun.

V rámci programu na podporu památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO bylo pro letošní rok vyčleněno z rozpočtu Karlovarského kraje 6 milionů korun. Prostředky jsou určeny pro památky UNESCO – Slavná lázeňská města Evropy, Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge a pro Kynžvartskou daguerrotypii. „Obdrželi jsme celkem 9 žádostí o poskytnutí dotace, přičemž podporu z nich získá 7. Jejich finanční nároky však významně přesáhly alokaci dotačního programu. Proto chceme na jejich dofinancování využít ještě přebytku z hospodaření kraje. Pokud to projde březnovým zastupitelstvem, tak na zajištění potřebné infrastruktury půjde více jak 9,5 milionu korun,“ upřesnil náměstek hejtmana Vojtěch Franta.

Mezi úspěšnými žadateli nejsou jen lázeňská města, jako jsou například Karlovy Vary, které se chystají připravit na očekávaný příliv turistů související se vstupem lázní do UNESCO, ale také Národní památkový ústav, který si chce nechat zpracovat projektovou dokumentaci pro vybudování základní turistické infrastruktury v okolí zámku Kynžvart. Minimální hranice dotace byla stanovena na 150 tisíc korun, nejvýše pak bylo možné získat 2 miliony korun. Mgr. Veronika Svobodová, tiskové oddělení

X X X

ARCHITEKT PLESKOT, GEOPARK KRAJINA BŘIDLICE NEBO OPEVNĚNÍ ŠANCE. TO JSOU LETOŠNÍ DRŽITELÉ CENY CESTOVNÍHO RUCHU

Na výjimečná místa, osobnosti i počiny v regionu každoročně upozorňují Ceny cestovního ruchu Severní Moravy. Ve čtvrtém ročníku soutěže uspěly v celkem pěti kategoriích například Bike Park Kopřivná, Národní geopark Krajina břidlice, ocenění získal významný architekt Josef Pleskot.

„Všichni víme, že náš krásný region oplývá zajímavými a oblíbenými místy v Beskydech, Jeseníkách i Ostravě. Moc si vážíme přízně návštěvníků ve vyhledávaných turistických oblastech, v kraji ale máme spoustu dalších míst, která mají turistům co nabídnout a občas jsou ve stínu známých památek. Právě i méně známé skvosty vyzdvihují každoročně Ceny cestovního ruchu. Jsem moc rád, že letos odborníci z oblasti turismu rozhodli, že nejlepším počinem loňského roku se stal Národní geopark Krajina břidlice.

Tento výsledek je završením mnohaleté spolupráce obcí, neziskových organizací i nadšenců v Nízkém Jeseníku. Unikátnost Krajiny břidlice spočívá v pohornické krajině, která vznikala těžbou břidlice po dobu několika staletí,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška s tím, že odborníci zvolili i osobnost Severní Moravy 2022. „V této prestižní kategorii s přehledem zvítězil architekt Josef Pleskot, který svými počiny změnil nejen Dolní Vítkovice, ale i celkové vnímání Ostravy a Moravskoslezského kraje jako vyhledávané kulturní a turistické oblasti.

U příležitosti životního jubilea pana Pleskota se v pražském Museu Kampa konala výstava, která mimo jiné vyzdvihla i jeho práce v Moravskoslezském kraji. Aktuálně mohou zájemci navštívit výstavu v Dolních Vítkovicích, která je také poctou tomuto uznávanému architektovi. Výstava je díky zájmu prodloužena až do konce března.“

O vítězích tří zbylých kategorií od 1. do 28. února 2023 hlasovala na webových stránkách soutěže Ceny cestovního ruchu veřejnost. Nejoblíbenějším ubytovacím zařízením lidé zvolili Penzion Jurášek a designovým či architektonickým skvostem pak Opevnění Šance na Jablunkovsku. Vyhlášení vítězů se konalo 3. března 2023.

„Chtěl bych poblahopřát vítězům a poděkovat všem nominovaným za energii a nadšení, které do projektů, nápadů a zlepšování zázemí pro turisty investují. I díky všem nominovaným se nám daří do kraje lákat návštěvníky na zajímavá místa. Už jen nominace na Ceny cestovního ruchu považuji za velký úspěch a jsem rád, že se letos sešly z různých turistických oblastí kraje. Značí to, že máme turistům co nabídnout napříč celým regionem, “ řekl Petr Koudela, jednatel krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism, která Ceny cestovního ruchu Severní Moravy 2022 společně s Moravskoslezským krajem pořádala.

V kategorii Nejoblíbenější cyklostezka, traily či běžecká trasa pak lidé vybrali Bike Park Kopřivná. „Výsledky soutěže nabízí mnoho tipů na krásný výlet. Lidé se jimi mohou nechat inspirovat hned v nadcházející letní sezóně. Další tipy na akce a zajímavá místa zájemci najdou na našem zmodernizovaném webu severnimorava.travel a věříme, že pro návštěvníky bude ideálním parťákem pro výlety,“ dodal Petr Koudela.

Vítězové Cen cestovního ruchu Severní Moravy 2022

​Kategorie I: Osobnost cestovního ruchu Severní Moravy 2022: Josef Pleskot, architekt  Patrik Schramm, starosta Budišova nad Budišovkou,  Jiřina Kábrtová, odborný pracovník a dřívější dlouholetá ředitelka Ostravského muzea

Kategorie II: Nejlepší počin v cestovním ruchu roku 2022: Národní geopark Krajina břidlice,  Nově zrekonstruovaná nádraží na Osoblažsku, POHO vlak, vlakem pohornickou krajinou

Kategorie III: Nejoblíbenější ubytovací zařízení:  Penzion Jurášek, Hotel Cvilín, Hotel Holzberg

Kategorie IV: Designový či architektonický skvost: Opevnění Šance,: Kavárna Kovárna, Mlýn Vodníka Slámy,

Nejoblíbenější cyklostezka, cyklotraily či běžecká trasa:  Bike Park Kopřivná,  Cyklostezka Olza – Olše,  Cyklostezka Moravice /bir/

X X X

PRAŽSKÉ DERBY  BASKETBALISTŮ

Praha Počtvrté do Edenu Kolo: 5. kolo A2 Kooperativa NBL 2022/23 Datum, čas, místo: 4.3.23, 18:30, Praha Utkání: SK Slavia Praha – USK Praha Letošní čtvrté pražské derby se bude hrát v Edenu.

Po reprezentační přestávce, ve které se dění v Kooperativa NBL dočasně zastavilo, se ligová soutěž rozjíždí opět naplno. Sovy se v rámci pátého kola nadstavbové části skupiny A2 představí proti Slavii na jejich půdě. Tři předchozí vzájemná utkání vyhrály průměrným rozdílem 23 bodů, ale tato statistika je hodně zkreslena druhým vzájemným duelem, který USK vyhrál na Folimance 101:56

Zbylá dvě střetnutí skončila o 11 respektive 13 bodů. Slavia vyhrála poslední dvě utkání a už nemusí tolik přemýšlet o záchraně soutěže. Naopak se bude dívat nad sebe pro předkolo play-off. To by jim mohlo i trochu herně rozvázat ruce. Kluci z Folimanky se přesvědčili o jejich kvalitě a budou si muset znovu dát pozor především na dvojici sniperů John a Walton. Svěřenci trenéra Tabelliniho by se také mohli opřít o slušnou kulisu klubových podporovatelů, kteří za nimi do Edenu pravidelně míří

Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Reprezentační přestávka přišla přesně v momentě, kdy jsme hráli opravdu dobře a měli jsme skvělou herní „flow“ – dokonce bych řekl, že ji to až narušilo… Na druhé straně jsme měli ale více času na trénink, na individuální práci, na našich mechanismech, na herních systémech – to vše abychom se na závěr sezóny prezentovali nejlépe jak to jen půjde! Nyní nás čeká opět další výzva a to návrat a pokračování ve vítězném zvyku, na který chceme hned navázat po zmiňovaném reprezentačním brejku. Co se týká zápasu, Slavii velmi respektujeme. Samozřejmě registrujeme v jejich týmu skvělé střelce a skóreři – bude velmi podstatné, jak přizpůsobíme naši obranu právě proti těmto hráčům. Jelikož jde opět o pražské derby a víme jakou váhu to má pro naše fanoušky, chceme jim opět předvést výkon, který je opět nadchne a přinese jim radost z naší hry!“

František Fuxa (hráč USK Praha): „Po reprezentační přestávce nás čeká další derby. Na Slavii nás rozhodně nečeká jednoduché utkání. Soupeř určitě bude chtít přebrat pozici “Vládců Prahy” a bude dělat vše, aby pomyslné žezlo přebral. My budeme chtít pokračovat v naší rychlé a agresivní hře a dokážeme fanouškům, že letošní Praha patří Sovám!” /mš/

X X X

Koulař Staněk vybojoval na mistrovství Evropy stříbro. Z HME má už čtvrtou medaili

Koulař Tomáš Staněk prodloužil svou medailovou sérii na halovém mistrovství Evropy. V Istanbulu při obhajobě titulu z Toruně získal stříbro a má čtvrtý cenný kov z této vrcholné akce za sebou. V kvalitní soutěži k tomu potřeboval výkon 21,90 metru, který je jeho nejlepším v hale od českého rekordu 22,17 z roku 2018. Porazil ho jen Ital Zane Weir, jenž jako první Evropan v této sezoně překonal dvaadvacetimetrovou hranici, a to o šest centimetrů. Jan Friš obsadil osmé místo v běhu na 1 500 metrů v sezonním maximu 3:40,86.

Staněk po protrápené kvalifikaci zaútočil ve druhé sérii, kdy vylepšením sezonního maxima o 21 centimetrů na 21,90 předčil o centimetr průběžně vedoucího Itala. Weir mu to vzápětí ve třetím pokusu vrátil a český rekordman se už nezlepšil.

 Po finále měl Staněk radost, ale také trochu rozporuplné pocity. „Určitě jsem věřil že na Weira mám. Že bych mohl hodit i osobák. Hrozně jsem chtěl, bohužel už se to nesešlo,“ litoval v rozhovoru pro Českou televizi.

Jednatřicetiletý koulař si cenil toho, že předvedl svůj nejlepší výkon na vrcholné akci. Před dvěma lety triumfoval výkonem 21,62 metru. „Jsem strašně rád, že jsem hodil takhle daleko na akci, že to jde stoupající tendencí. Určitě jsem byl zase součástí nejkvalitnější soutěže historie, co se týče medailí. To se dřív nestávalo ani na světě, že by člověk hodil 21,90 a někdo ho vykostil,“ poznamenal Staněk, který závodí ve výjimečně silné koulařské generaci.

Stejně jako v Bělehradě 2017 vybojoval Staněk stříbrnou medaili. Přiblížil se mu jen Ukrajinec Roman Kokoško, který v závěrečné sérii posunul národní rekord na 21,84 metru.

Mílař Friš v úvodu finále neakceptoval tempo favorizovaného Nora Jakoba Ingebrigtsena a postupně klesl na konec skupiny, která se vyhnula pádu dvou běžců v úvodu. „Potřeboval jsem jít trochu svoje, takže jsem se propadal balíčkem. To mi možná dalo v závěru sílu sbírat ty lidi,“ řekl Friš, který se ve finiši posunul z desáté příčky na osmou. „Je to vylepšení času ze včera a je to vylepšení pozice z Toruně. Osmička se vždycky počítá. Už finále bylo úžasné a tohle je jenom třešnička, dodal sedmadvacetiletý český reprezentant.

Patnáctistovku podle očekávání ovládl Ingebrigtsen, který v rekordu šampionátu 3:33,95 zvítězil o 28 setin před dotírajícím Britem Neilem Gourleym.