Berlusconi: Putin mi poslal dopis a vodku. A tiší spory s Meloniovou. Italský expremiér Silvio Berlusconi nedávno oslavil šestaosmdesáté narozeniny a nevzpomněla si na ně jeho rodina, ale i staří přátelé. Na nahrávce, jež unikla na veřejnost, se šéf strany Vzhůru, Itálie pochlubil, že mu dárek poslal také ruský prezident Vladimir Putin. Kromě „velmi milého“ dopisu prý přibalil i dvacet lahví vodky. Berlusconi zprávy tisku popírá. Vznik vlády pravicového bloku mezitím provázejí neshody.
„Trochu, nebo vlastně docela dost, jsem obnovil vztahy s prezidentem Putinem. Na mé narozeniny mi poslal dvacet lahví vodky a velmi milý dopis, na což jsem odpověděl lahvemi lambrusca a podobně milým dopisem,“ říká bývalý italský premiér na nahrávce, kterou zveřejnila agentura LaPresse. Podle ní jde o záznam z úterní schůze poslanců.
Berlusconi tam také říká, že ho situace na Ukrajině velmi znepokojuje. Ve vyjádřeních však prý nemůže říct vlastní názor, protože by jinak „vypukla katastrofa“.
Když byl Berlusconi premiérem, měl k Putinovi velmi blízký vztah a hostil ho i ve své vile na Sardinii. Po ruském útoku na Ukrajinu z února italský ruského prezidenta kritizoval, krátce před volbami pak řekl, že Putina k válce donutili lidé z jeho strany a vlády.
Nyní Berlusconi i jeho straničtí kolegové popírají, že by se oba lídři znovu sblížili. Podle koordinátora strany Antonia Tajaniho nahrávka pochází z roku 2008. Strana také vydala prohlášení, v němž tvrdí, že její postoj k válce na Ukrajině a ruské odpovědnosti za ni je v souladu s oficiálním postojem Spojených států a Evropské unie.
V Itálii po volbách momentálně probíhají jednání o složení nové vlády a Berlusconi tvrdí, že jeho Vzhůru Itálie získá post ministra spravedlnosti. Na požadavek podle něj kývla předsedkyně strany Bratři Itálie (FdI) Giorgia Meloniová, která má velkou šanci, že bude pověřena sestavením nového kabinetu. Právě obsazování postů už však provázejí první neshody.
Berlusconi a Meloniová v úterý odpoledne uspořádali „usmiřovací schůzku“. Po odchodu z jednání Berlusconi řekl, že budoucí premiérka souhlasila s návrhem, aby resort spravedlnosti vedla advokátka a bývalá předsedkyně Senátu Elisabetta Albertiová Casellatiová ze Berlusconiho partaje. Meloniová původně chtěla, aby tuto ministerskou funkci zastával poslanec její strany a bývalý benátský prokurátor Carlo Nordio.
Spory mezi Berlusconiho stranou a Meloniovou vyvrcholily minulý týden, když většina senátorů za Vzhůru Itálie nehlasovala pro kandidáta pravicového bloku na předsedu Senátu Ignazia La Russu z FdI. Senátoři tak demonstrovali nespokojenost s jednáním o složení vlády s dalšími členy pravicového bloku Ligou a Bratry Itálie.
„Chtěli jsme vyslat signál, že se nesmí vetovat lidé,“ uvedl Berlusconi. Podle italského tisku Meloniová odmítla, aby v budoucím kabinetu zasedla blízká Berlusconiho spolupracovnice Licia Ronzulliová.
Představitel postfašistické FdI byl v tajné volbě nakonec stejně zvolen. Čtvrteční hlasování o předsedovi Senátu tak bylo nepříjemné i pro strany mimo pravicový blok. Hlas politikovi, který podle agentury DPA má v obývacím pokoji sochu diktátora Benita Mussoliniho, totiž museli dát i zákonodárci jiných stran. Jejich přední představitelé to však popřeli.
Předsedou Poslanecké sněmovny se stal člen strany Liga Lorenzo Fontana. Na rozdíl od čtvrteční volby předsedy Senátu ho podpořily všechny strany pravicového bloku. Několik pravicových poslanců jej ale zřejmě v tajné volbě nepodpořilo.
Nový předseda patří k nejbližším spolupracovníkům šéfa Ligy Mattea Salviniho a je známý svými konzervativními katolickými postoji. V minulosti vystupoval i proti sankcím vůči Rusku. Volbu předsedy sněmovny proto doprovázel protest některých levicových poslanců. Ti v zasedacím sále rozvinuli transparent „Ne homofobnímu proputinovskému předsedovi“. Po ohlášení Fontanova zvolení poslanci z jiných než pravicových a krajně pravicových stran netleskali.
Je pro omezení práva na potrat a uvedl, že manželství lidí stejného pohlaví a masová imigrace „mají za cíl zničit naši společnost a naši tradici“. Svou manželku si vzal v církevním ceremoniálu platném před druhým vatikánským koncilem z 60. let minulého století. Tvrdí o sobě, že odříkává denně padesát Zdrávas Maria. V Lize vedl oddělení pro zahraniční styky a vytvářel tak vztahy s dalšími krajně pravicovými stranami v Evropě, například s Národním sdružením francouzské političky Marine Le Penové.
Meloniová se bez Berlusconiho neobejde
Pravicový blok, jehož součástí je i Liga Mattea Salviniho, má sice v obou komorách parlamentu pohodlnou většinu, bez Berlusconiho strany by však byl v menšině. Zmíněné obsazení postu ministra spravedlnosti členkou Berlusconiho strany zřejmě vyvolá kritiku médií, opozice i justičních činitelů.
Bývalý premiér totiž čelí procesu kvůli údajnému podplácení svědků a během své třicetileté politické kariéry vícekrát nařkl státní zástupce, že ho stíhají z politických důvodů. Berlusconi po jednání s Meloniovou dodal, že ministrem zahraničí se stane bývalý eurokomisař, expředseda Evropského parlamentu a tajemník jeho strany Tajani.
Podle informací italských médií ze zasedání parlamentních klubů však stále zbývá obsadit šest až sedm vládních postů. Očekává se, že v nejbližších dnech prezident Sergio Mattarella zahájí formální jednání o nové vládě a někoho pověří jejím sestavením.
Zářijové volby vyhrál s velkou převahou 44 procent hlasů blok pravicových a krajně pravicových stran. Aliance kolem středolevicové Demokratické strany dostala 26 procent hlasů. Do parlamentu se ještě dostaly Hnutí pěti hvězd a liberální koalice vedená bývalým premiérem Matteem Renzim.
X X X
Rusové si předvolali českého velvyslance v Moskvě. Vadí jim „vyhrocování emocí“ kvůli plotu
Ruské ministerstvo zahraničí si pozvalo českého velvyslance Vítězslava Pivoňku, napsala agentura TASS. Důvodem je podle sdělení ruské diplomacie údajné vyostřování situace okolo moskevského Českého domu nejvyššími českými představiteli. Ruské úřady nechaly v areálu Českého domu odstranit část plotu, což česká diplomacie pokládá za závažné narušení majetku a podle premiéra Petra Fialy věc nelze přejít
„Ruská strana je zaražena nepřiměřenou reakcí a vyhrocováním emocí ze strany nejvyšších českých státních představitelů kvůli tomuto tématu, které se v Praze představuje bezmála jako hlavní problém v našich vztazích,“ píše se na internetové stránce ruského ministerstva.
„Rádi bychom zdůraznili, že situace s oplocením pozemku u Českého domu má dávnou historii a nijak nesouvisí s nynějším stavem dvoustranných vztahů. Není v tom žádná politika,“ dodalo.
Rozhodnutí správy Tverské čtvrti města Moskvy o demontáži části plotu u Českého domu podle ministerstva vychází z rozhodnutí vedení ruské metropole z listopadu 2012 o odstranění nezákonných záborů. „České velvyslanectví již mnoho let dobře ví o právně nevypořádané situaci kolem pozemku zabraného Českým domem,“ stojí ve vyjádření ruského ministerstva, které v textu vyzvalo Prahu, aby „nepropadla řeči výhrůžek“ a snažila se diplomaticky najít vzájemně přijatelné řešení.
X X X
Putin vyhlásil v okupovaných ukrajinských oblastech stanné právo
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Šéf Kremlu na zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve „čtyřech nových oblastech Ruska“. Jde o ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Dokument má ještě potvrdit Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což lze nicméně považovat za formalitu.
Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci drancování majetku Ukrajinců.
Šéf Kremlu ve středu také podepsal dekret, který omezuje pohyb do a z ruských regionů sousedících s Ukrajinou – týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti.
Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a Sevastopolu. Podle AP Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů.
V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Ruský prezident na konci minulého měsíce při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února, invazi nazývá „speciální vojenskou operací“.
Stanné právo je v ruském zákoně definováno jako zvláštní právní režim, který je zaváděn v podmínkách vnější agrese nebo ohrožení. Tím se liší od stavu nouze, který se zavádí v případě vnitřní hrozby, jako je pokus o převrat, nepokoje nebo živelná katastrofa.
Postup pro zavedení a zrušení stanného práva v Rusku je definován ve federálním ústavním zákoně „O stanném právu“ z roku 2002. V moderním Rusku nebylo stanné právo dosud nikdy zavedeno.
Proruské úřady začaly ve středu ráno obyvatele okupované Chersonské oblasti přesouvat na levý břeh řeky Dněpr. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Vladimira Salda chtějí úřady během týdne přesunout až 60 tisíc lidí.
Saldo už v úterý uvedl, že důvodem je ukrajinská protiofenziva. Na levý břeh Dněpru se podle něj přesouvají z Chersonu také všechny Moskvou jmenované úřady. Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil evakuaci za propagandistické představení.
X X X
Nejbohatší muž světa je hlásnou troubou Putina. Ten si hraje s Muskovým egem, říká expertka
I když Rusko na Ukrajině prohrává a jeho ztráty jsou čím dál tím citelnější, prezident Vladimir Putin se evidentně nevzdává. To si myslí bývalá poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa Fiona Hillová, která se dlouhodobě na Rusko specializuje. V rozhovoru pro web Politico zmínila i amerického miliardáře Elona Muska, který podle ní svými prohlášeními o internetových službách na Ukrajině či nesmyslným plánem na mír jen tlumočí Putinova slova.
Před časem se do války na Ukrajině snažil vložit i Elon Musk, podle aktuálních údajů nejbohatší muž planety. Nejprve čelil kritice za svůj „mírový plán“, kterým pobouřil Ukrajinu, když navrhl, aby se Kyjev pro zajištění klidu zbraní vzdal Krymu a uznal, že válku nevyhraje. Následně lavíroval ohledně toho, zda má jeho společnost SpaceX i nadále platit internetové služby na Ukrajině, ačkoliv přiznal, že jeho síť Starlink na tom prodělává desítky milionů dolarů. Nakonec však uvedl, že se nic nezmění.
„Je jasné, že Elon Musk posílá Putinovi vzkaz,“ řekla Hillová pro Politico. Připomněla i miliardářův návrh, že Ukrajina by mohla Rusku obětovat Chersonskou a Záporožskou oblast, se kterým přišel ještě před ruským prohlášením o anexi těchto a dalších dvou ukrajinských oblastí, konkrétně Doněcké a Luhanské.
Musk argumentoval tím, že Krym by měl díky těmto dvěma regionům zajištěné dodávky vody, neboť jde jinak spíše o sušší oblast. „Je závislý na vodě z řeky Dněpr, která protéká kanálem z Chersonu. Je nepravděpodobné, že by o tom Musk sám věděl. Odkaz na vodu je však tak konkrétní, že zjevně šlo o zprávu přímo od Putina,“ myslí si Hillová. Sám Musk kontakt s ruským prezidentem popírá.
Expertka a bývalá Trumpova poradkyně pro Politico zároveň zmínila, že jde o stejný narativ, který Putin využívá již léta. Aby něčeho v zahraničí dosáhl, neváhá k tomu využít i vlivné a známé lidi. Díky jejich zapojení pak podle ní jednoduše testuje reakce okolí. „Putin často využívá různé osobnosti včetně podnikatelů,“ poznamenala Hillová. Doplnila, že Musk je v Rusku jedním z nejpopulárnějších lidí ze Západu. „Putin hraje na ega velkých mužů, dává jim pocit, že mají velkou roli. Reálně však jen tlumočí zprávy a myšlenky Vladimira Putina,“ popsala odbornice na Rusko.
Putin jako krysa zahnaná do kouta
Žena, která zastávala významnou pozici v Bílém domě, když v něm seděl Donald Trump, dále pro Politico zmínila, že Putin je navzdory nezdarům Rusů na Ukrajině stále přesvědčený, že musí zvítězit. „Kdykoliv ho postihne nějaký zádrhel, Putin si myslí, že se z něj dokáže dostat a situaci zvrátit. Je to částečně díky jeho výcviku v KGB,“ míní Hillová.
Jeho umíněnost je podle ní tak silná, že raději vždy zvolí tu nejdramatičtější cestu, ze které již není návratu a na jiné alternativy už není prostor. Příkladem budiž jeho ohlášená mobilizace. Oficiálně má jít o částečné verbování a narukovat mají jen muži s vojenskou zkušeností či v aktivních zálohách. Existuje již však spousta záběrů a důkazů, že ruští verbíři na mnoha místech berou jakékoliv muže, které potkají.
„Putin často zmiňoval svoji zkušenost z dětství, kdy coby dítě zahnal do kouta bytu v Leningradě, kde žil s rodinou, krysu. Ta krysa ho prý šokovala, když po něm najednou skočila a snažila se probojovat pryč. Tento příběh vypráví, jako by byl o něm, že když je zahnán do kouta, tak bude vždy bojovat,“ dodala Hillová. Doplnila, že Putin se do onoho pomyslného kouta „dostává sám“.
„Putin si nenechává žádnou cestu ven s výjimkou té, která má za úkol splnit původní cíle, s nimiž na Ukrajinu šel, tedy rozdělení Ukrajiny a anexe jejího teritoria Ruskem,“ řekla.
X X X
MINISTR EU BORRELL: EVROPA JAKO ZAHRADA, ZBYTEK SVĚTA DŽUNGLE
Zahrada Evropa a svět džungle? Šéfdiplomata EU plísní za kolonialistický jazyk
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell čelí kritice kvůli vyjádřením z minulého týdne, kdy při projevu na Evropské diplomatické akademii přirovnal Evropu k „zahradě“ a většinu zbytku světa k „džungli“. Někteří Borrellova slova označili za „kolonialistický jazyk“. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů (SAE) si v pondělí předvolalo šéfa unijní mise v SAE k podání vysvětlení.
Ministerstvo SAE označilo Borrellovo vyjádření za „nevhodná a diskriminující“ slova, která „mohou zhoršit atmosféru netolerance a diskriminace ve světě“. „Metafora o zahradě a džungli vychází z koloniální mentality, která je absolutně nepřijatelná,“ napsal v úterý na sociálních sítích také mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
Rovněž mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová Borrellovu metaforu kritizovala. „Borrell to nemohl říct lépe: nejlépe prosperující systém vytvořený v Evropě byl živen díky koloniím, které nemilosrdně utlačoval. Právě tato logika segregace a filozofie nadřazenosti položila základy fašismu a nacismu,“ uvedla Zacharovová na síti Telegram.
Kontroverzní metaforu Borrell pronesl minulý čtvrtek v belgických Bruggách při zahájení pilotního programu Evropské diplomatické akademie.
„Evropa je zahrada. Postavili jsme zahradu, kde všechno funguje. Je to nejlepší kombinace svobody, ekonomické prosperity a sociální koheze,“ řekl Borrell. „Většina světa je džungle a džungle může napadnout zahradu. Zahradníci by se o zahradu měli starat, ale nemohou to dělat stavěním zdí… Protože zeď nebude nikdy dost vysoká, aby zahradu ochránila,“ dodal šéf unijní diplomacie. Dále ale také řekl, že „zahradníci by měli jít do džungle“ a že Evropané by se měli více zajímat o zbytek světa.
Borrell v pondělí odmítl kritiku, nicméně připustil, že asi nevyjádřil dobře, co chtěl říct. „Mělo to být poselství solidarity,“ uvedl. Chtěl studenty motivovat, aby se více zajímali o dění ve světě. V úterý pak zveřejnil na webu unijní diplomacie své vysvětlení této metafory.
Deník El País, který o skutečnostech informoval, citoval také reakce několika politologů, kteří Borrellova vyjádření rovněž nepovažují za šťastná: „Tenhle typ komentářů je částečně důvodem, proč se mnoho rozvojových zemí nepřipojilo k EU a USA v odsouzení ruské agrese. Zdánlivě neškodné komentáře, jako je tento, oživují traumatické vzpomínky na globální nespravedlnost, rasismus a kolonialismus,“ míní Mohamad Forough z Německého institutu pro globální studia (GIGA).
Luiza Bialasiewiczová z katedry evropských studií Amsterdamské univerzity považuje Borrellova slova za „kopii nejhorší neokonzervativní geopolitiky z počátku tohoto století“. Kanadský velvyslanec při OSN Bob Rae je označil za „hroznou analogii“.
X X X
Rusům pomáhají ovládat drony íránští instruktoři, na Krymu jsou jich desítky
Írán vyslal na poloostrov Krym instruktory, kteří pomáhají ruským vojákům ovládat íránské drony používané k útokům na Ukrajinu. Drony íránské výroby podle ukrajinských představitelů v posledních týdnech způsobují značné škody na ukrajinské infrastruktuře a stojí také za civilními oběťmi.
Na pravděpodobnou přítomnost íránských instruktorů na poloostrově poukázal už dříve americký Institut pro studium války (ISW). Informovaly o ní také deník The New York Times a stanice CNN s odkazem na americké činitele obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb.
Írán nepřiznává, že by Rusku bezpilotní letouny dodával. Podle amerických médií ale poskytl Moskvě první bezpilotní prostředky už v první polovině srpna.
Íránští trenéři z islámských revolučních gard působí na ruské vojenské základně na Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, kde se také nachází mnoho dronů dodaných z Íránu. Íránci jsou na Krymu daleko od frontové linie. Podle deníku Daily Mirror, který na instruktory upozornil jako první, jich jsou na poloostrově desítky. Není jasné, zda íránští instruktoři také sami drony navádějí.
„Vysláním bezpilotních letounů a instruktorů na Ukrajinu se Írán podstatným způsobem zapletl do války na straně Ruska a podílí se přímo na operacích, které mají na svědomí životy nebo zranění civilistů,“ sdělil deníku The New York Times bývalý zástupce Pentagonu a důstojník Ústřední zpravodajské služby (CIA) ve výslužbě Mick Mulroy.
Kvůli chybám ruských operátorů byla první várka dodaných bezpilotních letounů neúčinná, řekl deníku jiný nejmenovaný americký činitel. Z provozu stroje vyřazovaly také technické problémy. Rusko původně vyslalo vojáky na výcvik do Íránu, když ale problémy přetrvávaly, rozhodl se Teherán vyslat instruktory přímo na Krym.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleba je Kyjev připraven předat všem „pochybujícím“ zemím Evropské unie důkazy o íránských dodávkách bojových dronů Rusku. Reagoval tím na pondělní slova šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, že EU bude teprve o dodávkách hledat konkrétní důkazy.
Kuleba rovněž řekl, že Ukrajina oficiálně požádá Izrael o poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Právě Izrael, o jehož zničení Teherán opakovaně hovoří, sleduje podle médií se znepokojením nasazení íránských dronů na Ukrajině. Obává se totiž, že tyto zbraně by byly použity při příštích válkách proti Izraeli na jeho severní hranici.
X X X
Okupanti evakuují Cherson a okolí. Za Dněpr chtějí dostat 60 tisíc lidí
Proruské úřady začaly evakuovat obyvatele okupované Chersonské oblasti na levý břeh řeky Dněpr. Informovala o tom okupační správa města Olešky. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda chtějí úřady během týdne evakuovat 50 000 až 60 000 lidí, důvodem je ukrajinská protiofenziva.
„V Chersonu začal organizovaný přesun obyvatel na druhý břeh Dněpru,“ cituje ruská agentura TASS z prohlášení městské správy Olešek, tedy města nacházejícího se právě na levém břehu. Evakuace se podle agentury odehrává na lodích, které převážejí lidi do Olešek a do obce Hola Prystaň. Podle agentury RIA Novosti na ně čekají autobusy, které je mají odvézt na poloostrov Krym, anektovaný Rusy v roce 2014, nebo přímo do Ruska.
Podle Salda je účelem evakuace „udržet lidi v bezpečí“ a umožnit armádě „jednat rozhodně“. „Chersonu se nevzdáme,“ zdůrazňuje gubernátor, podle něhož mají Rusové dost sil, aby odrazili ukrajinské útoky a dokonce podnikly protiútoky, pokud „si to taktická situace bude vyžadovat“.
Během následujících šesti dní bude každodenně evakuováno deset tisíc lidí, ruské regiony jsou připravené je přijmout, dodal. Gubernátor dále řekl, že už více než 5 tisíc lidí opustilo Cherson v uplynulých dvou dnech.
Saldův zástupce Kirill Stremousov varoval obyvatele, že ukrajinské síly se blíží. „Žádám vás, abyste brali má slova vážně a pochopili je takto: nejrychlejší možná evakuace,“ vyzval obyvatele na svém Telegramu.
Výzvě k evakuaci se vysmál poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. „Realita vás může zranit, když žijete ve smyšleném fantasy světě,“ napsal.
„Ráno jsem projížděl krajským centrem a zvnějšku nic nenasvědčovalo, že jsme pod tlakem,“ řekl v ruské televizi gubernátor. „Ale když jsem dorazil do říčního přístavu, viděl jsem čekající lodě naložené lidmi připravené se přepravit na levý břeh Dněpru.“
Saldo zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly by mohly zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých míst a vylití vody až do Chersonu. „Voda na některých místech stoupne o metr, lidé tam musejí být rychle evakuováni,“ uvedl. Samotný Cherson je podle něj položený výše, přesto jsou některé části případným zatopením ohrožené.
O evakuaci obyvatel Chersonské oblasti hovořil v úterý rovněž nedávno jmenovaný nový velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Generál podle RIA Novosti označil vojenskou situaci za „velmi složitou“ a aniž by své vyjádření nějak upřesnil, tvrdil, že se ukrajinské síly chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje.
Šéf oblastní správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že se Rusové chystají Cherson ostřelovat. Surovikin v úterý řekl, že nemůže vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí – co to znamená, není známo, píše Unian a dále cituje Kima. „Rozesílají zprávy ‚evakuujte se, ukrajinské ozbrojené síly budou ostřelovat Cherson‘. Znám ruskou taktiku… a mám pocit, že se Rusové chystají zasáhnout Cherson,“ uvedl Kim.
Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Podle agentury Reuters postoupily v uplynulých několika týdnech o 20 až 30 kilometrů.
Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva nedávno vyhlásila za ruské území. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení dalšího ukrajinského území odmítá.
X X X
Místo první linie bezpečí zázemí. Kadyrov se chlubí videem synů v Mariupolu
Nezletilí synové čečenského vůdce Ramzana Kadyrova dorazili do okupovaného ukrajinského Mariupolu. Kadyrov zveřejnil video, na němž jsou oblečeni v uniformách a drží samopaly. Doprovodila je i jejich sestra, která je čečenskou ministryní kultury. Kadyrov čelí posměchu, že mladíci jsou na bezpečném místě, ačkoli tvrdil, že je pošle na frontu.
Kadyrov k pobavení uživatelů sociálních sítí na počátku října oznámil, že jeho tři nezletilí synové jsou „připraveni uplatnit své schopnosti v zóně speciální vojenské operace“. Čečenský diktátor se chlubil, že jeho potomci „se vydají do přední linie a budou rozmístěni na nejobtížnějších úsecích linie dotyku“.
Nyní hrdý otec zveřejnil video, na nichž jsou jeho potomci v okupovaném Mariupolu. Trojice mladíků – šestnáctiletý Achmat, patnáctiletý Eli a čtrnáctiletý Adam – stojí v uniformách se samopaly a s nasazenými helmami před kamerou obklopeni vojáky.
Kadyrov se holedbal, že jeho synové budou „dýchat střelný prach na frontě“. Uživatelé sociálních sítí se mu vysmívají, že Mariupol se nachází poměrně daleko od frontových linií a pózování Kadyrovových synů je jen další příklad statečnosti takzvaných „tik-tokových válečníků“. Čečenci čelí posměchu, že zveřejňují videa o své statečnosti jen z míst, kde jsou plně v bezpečí.
Kadyrovovi synové do okupovaného města přivezli humanitární pomoc. Čečenská propaganda ukazuje frontu obyvatel Mariupolu, kteří se shromáždili, aby ji získali.
Se svými bratry na Donbas dorazilai Ajšat Kadyrová, která je navzdory svému nízkému věku třiadvaceti let čečenskou ministryní kultury. Čečenská státní televize Grozny vysílala záběry její cesty ulicemi Mariupolu v doprovodu novinářů a vojáků.
Kadyrovová se setkala s vůdcem separatistické Doněcké lidové republiky Denisem Pušilinem. Ten jí věnoval Řád přátelství jako „symbol vděčnosti za podporu Donbasu“.
„Nepochybně se vyznačuje svým laskavým a odvážným srdcem, které ji přivedlo do Doněcku v tak nebezpečných časech. Ajšat Kadyrovová je známa jako obránkyně lidských práv. Dělá hodně pro udržení bojovníků zapojených do speciální vojenské operace. Podporuje je uměním, svým slovem a samozřejmě modlitbou,“ prohlásil Pušilin. V Čečensku je hlavním náboženstvím islám.
Kadyrov je jedním z nejhlasitějších stoupenců ruské invaze na Ukrajinu. Na straně Ukrajiny naopak bojují někteří stoupenci čečenské nezávislosti, kterým Kadyrov letos v srpnu vyhlásil krevní mstu.
Rusko okupuje Čečensko, schválil ukrajinský parlament
Ukrajinský parlament v úterý přijal rezoluci, v níž prohlásil samozvanou Čečenskou republiku Ičkerii za území „dočasně okupované“ Ruskou federací. Odsoudil také „páchání genocidy na čečenském národě“.
„Rada podpořila uznání Čečenské republiky Ičkerie za dočasně okupovanou Ruskou federací a odsouzení spáchání genocidy na čečenském národu,“ uvedl poslanec Jaroslav Železnjak na Telegramu. Nejvyšší rada je oficiální název ukrajinského parlamentu. Pro návrh bylo 287 poslanců, proti nebyl nikdo a 64 zástupců se hlasování zdrželo.
Některá ukrajinská média a politici informovali, že parlament uznal nezávislost Ičkerie, server Meduza však upozorňuje, že tomu tak nebylo. Návrh rezoluce o uznání nezávislosti Ičkerie, předložený již v červenci, ukrajinský parlament dosud neprojednal.
Čečenská republika Ičkeria byl mezi lety 1991 a 1999 fakticky nezávislý stát vyhlášený čečenskými separatisty. Vznikla v době rozpadu Sovětského svazu na území někdejší Čečensko-ingušské autonomní republiky v rámci Ruska. Ruská armáda po roce 1999 čečenské povstání místy brutálně potlačila, partyzánská válka pokračovala až do roku 2009.
Nezávislost Ičkerie mezinárodní společenství neuznalo. Moskva použila rétoriku o právu národů na sebeurčení, aby ospravedlnila připojení ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a v září provedenou anexi čtyř dalších ukrajinských oblastí. Ruskem kontrolované území na Ukrajině označuje Kyjev za „dočasně okupovaná“.
X X X
Ukrajinu vyzbrojovat nebudeme, zní z Izraele. Ale vláda se v otázce neshodne
Izrael bude Ukrajině nadále poskytovat humanitární a zdravotnickou pomoc, ale nebude ji vyzbrojovat. Ve středu to prohlásil izraelský ministr obrany Benny Ganc. Ve čtvrtek má o možných zbrojních dodávkách jednat izraelský premiér Jair Lapid s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Ganc řekl, že Izrael může Ukrajině pomoci s vybudováním poplašného systému, který upozorní civilisty na nálet či jinou hrozbu.
Izrael dosud odmítal poskytovat Ukrajině útočné nebo obranné zbraně s ohledem na své vztahy s Ruskem. O možné změně tohoto postoje se spekuluje v souvislosti s útoky bezpilotních letadel na Ukrajinu.
Kyjev tvrdí, že jsou to íránské drony, a Kuleba chce kvůli tomu navrhnout prezidentovi Volodymyru Zelenskému přerušit s Íránem diplomatické vztahy.
„Chci říci jasně, že Ukrajině neprodáváme zbraně,“ řekl Ganc. Dodal, že Izrael dosud poslal jenom humanitární a zdravotnickou pomoc, a tak to také zůstane. „Já jsem ministr obrany a jsem odpovědný za export izraelských zbraní,“ řekl Ganc před velvyslanci ze zemí Evropské unie.
„Rád bych zdůraznil, že Izrael Ukrajině z různých operačních důvodů nedodá zbrojní systémy. Budeme Ukrajinu dále podporovat v rámci svých limitů tak, jak jsme to činili doposud,“ řekl Ganc.
„Po jednání s ukrajinskými zástupci jsme v rámci snahy rozšířit pomoc a dodávky ochranného vybavení požádali o údaje, které nám umožní pomoci s vybudováním a dodáním chytrého varovného systému. Máme ho zde v Izraeli proti leteckým a dalším hrozbám. Tyto systémy jednak pomohou ušetřit životy civilistů, jednak zaměří varování na patřičná místa,“ dodal ministr.
Izraelské varovné systémy využívají k detekci radary a elektrooptické přístroje. Hrozby rozlišují podle velikosti a nebezpečí, jaké představují, a dokážou také na mapě vyznačit ohrožená místa. Civilisté jsou varováni pomocí sirén, telefonních vzkazů a také prostřednictvím televize a rozhlasu.
Podle ukrajinských médií Kuleba v úterý řekl, že Ukrajina požádá Izrael o systém protivzdušné obrany, který chce využít proti ruským útokům.
Podle izraelských médií má v příštích dnech Ganc telefonicky jednat se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem. Rusko podle deníku Haarec tento týden Izrael varovalo před prodejem zbraní Ukrajině.
Rusko Izraeli hrozí zničením vztahů
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv v pondělí řekl, že izraelské vyzbrojování Ukrajiny bude znamenat zničení politických vztahů mezi Ruskem a Izraelem. Ganc v reakci na toto prohlášení zrušil telefonát s Reznikovem naplánovaný původně na pondělí.
Podle izraelských představitelů Medveděv reagoval na slova izraelského ministra pro otázky diaspory Nachmana Šaje, který v neděli vyzval, aby Izrael posílal Ukrajině vojenské vybavení.
„Írán dodává Rusku balistické střely. Pochybnosti o tom, na jaké straně by Izrael měl v tomto krvavém konfliktu stát, skončily. Na bohorovnost nezbývá prostor, je čas, abychom poskytovali Ukrajině vojenskou pomoc, jak to dělají NATO a USA,“ prohlásil Šaj.
X X X
KORUPCE BYTÚ V BRNĚ, 7 LIDÍ A 2 FIRMY STÍHÁNY
Kvůli privatizaci domů v Brně stíhá policie sedm lidí a dvě firmy
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) dnes zahájili v souvislosti s úterní razií v Brně trestní stíhání sedmi lidí a dvou právnických osob, a to pro účast na organizované zločinecké skupině, podplácení či legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Vrchní státní zastupitelství zveřejnilo informaci o stíhání na svém webu. Kauza se týká privatizace městských domů, činnosti městské firmy a dotačních podvodů. Podle dostupných zdrojů je dotčenou firmou Pískovna Černovice.
Policisté z NCOZ zasahovali v Brně v úterý a zadrželi deset lidí. Kriminalisté prohledávali prostory bytového odboru brněnského magistrátu, radnice městské části Brno-sever i Brno-Černovice, byli v černovické pískovně i u jednatele zdejší firmy a černovického místostarosty Jiřího Hasoně (KDU-ČSL).
„Nadále probíhají úkony trestního řízení, a to především výslechy obviněných. Domovní prohlídky i prohlídky jiných prostor a pozemků byly v úterý ukončeny,“ uvedla dnes žalobkyně Petra Lastovecká.
O podání vysvětlení a přístup do kanceláře požádala policie kromě jiných i místopředsedu KDU-ČSL, dosavadního náměstka brněnské primátorky a kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka. Ten už v úterý v prohlášení uvedl, že policii poskytne součinnost a není z ničeho obviněný. Ve středu to před novináři zopakoval.
„Musím zdůraznit, že nejsem v pozici obviněného ani obžalovaného, není proti mně vedeno trestní řízení. Policisté chtěli informace týkající se trestné činnosti, nicméně zdůrazňuji, že ta se netýká mě,“ prohlásil Hladík.
Na otázku, zda se s ohledem na kauzu vzdá nominace na ministra životního prostředí, přímo neodpověděl. „Já bych to nechal na jednání širšího vedení KDU-ČSL,“ reagoval Hladík. Celostátní výbor lidovců se sejde ve čtvrtek odpoledne v Želivě na Pelhřimovsku.
Předseda lidovců Marian Jurečka k tomu řekl, že samotné podání vysvětlení na policii nepovažuje za důvod k odchodu z politiky.
Klíčovým mužem je podnikatel
Úterní razie se zaměřila dvěma hlavními směry. Prvním jsou byty, druhým černovická pískovna. Na první pohled dvě zcela odlišné záležitosti podle informací serveru Novinky.cz propojují osoby podnikatele Michala Horkého a významného brněnského lidovce Filipa Ledera, který se má stát novým starostou městské části Žabovřesky.
Detektivové soudí, že se Horký společně s dalšími za pomoci uplácení dostal k výhodné privatizaci bytových domů, a způsobil tak městu škodu velkého rozsahu. Kromě toho se údajně obohacoval na úkor Pískovny Černovice díky smlouvě, která byla pro tuto městskou společnost nevýhodná.
V Brně je z posledních let známý díky soudnímu sporu s Jihomoravským krajem o takzvané duplicitní vlastnictví jednoho pásu pozemků na brněnském letišti. Případ nakonec vyhrál a kraj mu musel zaplatit 27 milionů korun. Před soudem jej přitom jako právník zastupoval právě Leder.
ADVERTISING
Leder s Horkým údajně řešili byty i pískovnu. Ta je dlouhodobě mezi brněnskými politiky skloňovaným tématem.
„V poslední době jsme několikrát upozorňovali na nestandardní aktivity, při nichž se velkými slevami zvýhodňovaly některé firmy, jež dovážely neuvěřitelně velké množství odpadu,“ upozornil bývalý starosta Černovic Ladislav Kotík (Společně pro Černovice), který při loňském odvolání z funkce hovořil právě o tlaku politiků na ovládnutí pískovny. Její tehdejší šéf Daniel Smrček zmiňoval i přímo náměstka primátorky Hladíka.
Leder v úterý večer poskytl vyjádření, podle nějž u něj byla policie kvůli klientovi, který je jedním z deseti zadržených. Jeho jméno sdělit odmítl. „V souvislosti s klientem jsem podával vysvětlení. Já sám jsem nebyl zadržený ani obviněný a proti něčemu takovému se ohrazuji. Dělám jen svou práci,“ řekl Leder.
X X X
Piráti kvůli nové kauze odešli z koalice v Brně, i tak bude mít většinu
Úterní policejní zásah v Brně naboural vznikající širokou koalici na magistrátu, na níž se pouze o den dřív dohodli zástupci sedmi stran v čele s ODS. Ze svazku po dopoledním vnitrostranickém hlasování vycouvali Piráti, i tak však má nová vláda nad městem pohodlnou většinu v zastupitelstvu.
Některým Pirátům se nezamlouvala už samotná myšlenka širokého spojenectví, které zahrnovalo ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, ANO, Piráty a ČSSD. Poté, co v úterý kriminalisté zasahovali na brněnském magistrátu a dalších místech kvůli podezření z činnosti zločinecké skupiny, se Piráti rozhodli odejít do opozice.
„Co je moc, to je moc. Toto pro nás byla poslední kapka. Pod tuto širokou koalici, v níž všichni ostatní mají za sebou nějakou korupční kauzu, se nemůžeme s čistým štítem podepsat. Abychom s těmito stranami seděli ve vedení města, je pro nás nepřijatelné,“ prohlásil lídr Pirátů Marek Lahoda.
Narážel tak na dřívější korupční kauzu Stoka, která se točila kolem místostarosty Brna-střed Jiřího Švachuly z ANO, i nedávný případ ohledně podezřelého přidělování bytů ve stejné městské části, v níž hraje hlavní roli Otakar Bradáč z ODS.
Nejnovější aféra se týká zejména lidovců v čele s jejich lídrem a dosavadním náměstkem primátorky Petrem Hladíkem a částečně také ČSSD, která měla poslední čtyři roky na starosti gesci bydlení, na nějž se nyní mimo jiné policisté zaměřili.
Ještě v úterý přitom trojice zvolených pirátských zastupitelů Lahoda, Tomáš Koláčný a Adam Zemek prosazovali setrvání v koalici, zatímco čtvrtá zastupitelka Monika Lukášová Spilkova byla proti. Dnešní hlasování uvnitř strany však rozhodlo o odchodu Pirátů do opozice.
„V posledních dnech jsme vedli jednání a myslím, že se nám do koaliční smlouvy podařilo dostat spoustu dobrých věcí z našeho programu ohledně oblasti udržitelné dopravy, veřejného prostoru a životního prostředí. Nyní vidíme svoji roli hlavně v opozici a věci, které se nám podařilo do koaliční smlouvy prosadit, budeme kontrolovat a volat po jejich realizaci,“ nastínil Lahoda.
Samotnou koalici by odchod Pirátů ohrozit neměl. V původním složení disponovala v zastupitelstvu 46 hlasy z 55, nyní jich má jen o čtyři méně. Padá však idea primátorky Markéty Vaňkové o jednotné frontě takřka bez opozice, v níž původně zůstali jen Zelení s Žít Brno a SPD s Trikolorou a Moravany.
„Musím se přiznat, že mě to rozhodnutí (Pirátů) mrzí, ale samozřejmě jej respektuji. V tuto chvíli je na nás ostatních subjektech, abychom vedli jednání dále tak, aby mohlo bez problémů proběhnout zítřejší zastupitelstvo,“ reagovala Vaňková.
X X X
V úterý téměř 10 tisíc testů potvrdilo 2 431 nakažených covidem
Za úterý přibylo v Česku 2 431 nově prokázaných případů covidu-19, zhruba o 500 méně než před týdnem. Počty nakažených klesají už téměř dva týdny, je ale nutné dodat, že počet testů je za úterý druhý nejnižší ve všední den od začátku října. V úterý bylo v nemocnicích 1 483 lidí s pozitivním testem na nový typ koronaviru, zatímco před týdnem 1 900.
Vedle více než 2 400 nových případů testy v úterý odhalily ještě 1 007 podezření na opakovanou nákazu. I to představuje mezitýdenní pokles, téměř o 150 případů.
Za posledních sedm dní testy potvrdily v celém Česku 110 nových případů covidu v přepočtu na 100 000 obyvatel. Nejvíc se nákaza šíří v Královéhradeckém kraji a v Praze, kde za poslední týden připadá na 100 000 lidí 131, respektive 129 nových případů. Na opačném konci žebříčku je Moravskoslezský kraj s 80 případy.
Od začátku epidemie v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno přes 4,14 milionu případů nákazy covidem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou infekci eviduje ministerstvo zdravotnictví 351 626. S nákazou dosud zemřelo 41 427 lidí.
X X X
POCHYBNOSTI SOUDCŮ VS V PRAZE O ŠKODĚ
Sportovní dotace: Soudci VS v Praze pochybnosti o způsobené škodě
Vážné pochybnosti ohledně formulace skutku i v odůvodnění rozhodnutí vedly Vrchní soud v Praze (VS) ke zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (MS) v případu tzv. sportovních dotací. VS také vznesl pochybnost ohledně škody, kterou měli obžalovaní způsobit jak žadatelům o dotaci, tak státu. „Je tedy otázkou, zda samotná skutečnost, že určitému žadateli o dotaci nebylo vyhověno, lze označit za jemu vzniklou škodu. Stejně tak samotným nevyplacením finančních prostředků ze státního rozpočtu, s nimiž disponovalo ministerstvo, patrně rovněž nelze označit jako škodu, protože státu zmíněnou nečinností žádná majetková újma nevznikla,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.
Rozhodnutí senátu VS Praze v čele se soudcem Vladimírem Králem padlo na konci srpna. Rozsáhlé písemné odůvodnění, v němž se precizně vysvětlují jednotlivé výhrady odvolacího soudu, bylo stranám řízení rozesláno v úterý tento týden.
Případ se týká údajné obvinění z manipulací se sportovními dotacemi, ke kterým mělo dojít na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) před několika lety za ministryně Kateřiny Valachové. Obžaloba se týkala bývalého šéfa Fotbalové asociace ČR (FA ČR) Miroslava Pelty, exnáměstkyně Valachové Simony Kratochvílové, předsedy České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty, sekretáře ČUS Jana Boháče, bývalého ředitele odboru Zdeňka Břízy i samotných spolků FA ČR a ČUS. Loni v listopadu MS v Praze Peltu za zmanipulování dotací nepravomocně poslal na šest let do vězení, Kratochvílovou potrestal 6,5 lety. Naopak Janstu, Boháče, Břízu, ČUS i FAČR soud obžaloby zprostil.
Předně, VS neshledal procesní pochybení ani v přípravném řízení, ani v postupu nalézacího soudu. Odmítl tak především námitky Pelty a Kratochvílové vůči nařízeným odposlechům s tím, že byly důvodné a návrhy státního zástupce byly také dostatečně podložené. „Nelze tvrdit, že policejní orgán a následně státní zástupce jednali bez věcného podkladu podle pravidla ‚ono se možná nakonec něco použitelného ukáže‘,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí VS.
Případ se týká údajné obvinění z manipulací se sportovními dotacemi Foto: Pixabay
Vážné pochybnosti
Soudu prvního stupně však VS vytkl, že jeho závěry vyvolávají „vážné pochybnosti“. „Nejasnosti uvedené jak ve skutkových větách výroku napadeného rozsudku, tak i v jeho odůvodnění jsou natolik zásadní, že nepřicházelo v úvahu jejich odstranění v rámci odvolacího řízení,“ odůvodnil své rozhodnutí VS.
Konkrétně VS vytýká MS v Praze, že v odsuzující části rozsudku, týkajícího se Pelty s Kratochvílovou, je nejasný popis skutku, tedy čeho přesně se měli oba při rozdělování investičních sportovních dotací dopustit. MS v Praze své rozhodnutí postavil na tom, že Pelta s Kratochvílovou si vytvořili vlastní seznam preferovaných žádostí, které měly upřednostnit před ostatními. Ani tyto žádosti ovšem nemusely přijít zkrátka, jak upozorňuje v rozhodnutí VS.
Žádost pod čáru
„Samotným zařazením některých žádostí tzv. pod čáru, nebo do zásobníku, ještě žádný škodlivý následek nenastával. Zmíněné zařazení představovalo jen příslib v podobě určité pravděpodobnosti, že pokud se v daném roce objeví další rozpočtové prostředky na dotace, nebo některý z jinak úspěšných žadatelů dotaci odmítne, budou takové pod čarou uvedené žádosti podle soudem blíže neuvedeného hlediska uspokojeny. Podstata vzniklého následku ale měla spočívat v něčem jiném než v tom, že byl vytvořen seznam žadatelů, kterým dotace nebude přidělena, ale s určitou pravděpodobností se to může změnit v dalším průběhu času,“ vysvětluje své výhrady VS.
Podle VS tak obecná formulace skutku v rozhodnutí MS vyvolává pochybnosti o rozsahu nezákonného jednání Pelty a Kratochvílové, a tudíž i následku, který hrozil. Podle VS se totiž nabízí hned několik možných variant, které se ovšem liší jak rozsahem, tak i potenciální způsobenou škodou. „Odůvodnění napadeného rozsudku je třeba vytknout, že se zaměřuje na popis jednotlivých žádostí o dotace, bez vyhodnocení, zda výsledkem bylo nedůvodné zařazení do seznamu, či vyřazení z něj, případně povýšení nebo ponížení původně expertní komisí uvedené dotace,“ vysvětluje v rozhodnutí VS.
Nalézací soud tak bude muset podle VS porovnat návrh seznamu úspěšných žadatelů, který předložili hodnotitelé a seznamu, který sestavili Pelta s Kratochvílovou. Tím by se měl stanovit přesný počet neúspěšných žadatelů, které oba obžalovaní dodatečně doplnili a tomu odpovídající objem dotací. Obdobně bude podle VS nutné upřesnit počet žadatelů zařazených do tzv. zásobníku, z něhož by mohla být dotace žadatelům přiznána později.
Pochybnosti o škodě
Jiná by totiž podle VS byla situace, pokud by mezi žadatele Pelta s Kratochvílovou zařadili ty, kterým podle závazných hledisek takové místo nepatřilo a jiná, pokud by jejich pořadí pod čarou bylo pouhým důsledkem toho, že jiní objektivně úspěšnější žadatelé dosáhli v pořadí lepších výsledků, tedy nad čarou.
MS v Praze bude také muset po zásahu VS doplnit dokazování ohledně těch žádostí o dotace, které měly být na zásah Kratochvílové vráceny do řízení po lobbingu Pelty, aniž by ovšem měly splňovat základní podmínky. Podle VS totiž není na základě provedených důkazů vyloučeno, že žádosti náležitosti splňovaly, čemuž by nasvědčovala i některá svědectví. To se týká i jediného, jmenovitě uvedeného případu dotace pro SK Junior Teplice.
Zásadní je ovšem pochybnost, kterou vznesl VS ohledně škody, kterou měli Kratochvílová s Peltou tímto svým jednáním podle závěru MS způsobit státu.
Škoda je ztrátou na majetku
„Škoda je ztrátou na majetku, v důsledku jeho snížení a ztráty toho, co by jinak představovalo zisk. Jak již bylo opakovaně v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno, na přiznání dotace není právní nárok; je tedy otázkou, zda samotná skutečnost, že určitému žadateli o dotaci nebylo vyhověno, lze označit za jemu vzniklou škodu. Stejně tak samotným nevyplacením finančních prostředků ze státního rozpočtu, s nimiž disponovalo ministerstvo, patrně rovněž nelze označit jako škodu, protože státu zmíněnou nečinností žádná majetková újma nevznikla,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.
VS ale vznesl pochybnosti i nad zprošťující částí rozsudku MS, která se týká činovníků České unie sportu, tedy Jana Boháče a Miroslava Jansty a také Karla Břízy, ředitele příslušného odboru ministerstva. Těm bylo obžalobou kladeno za vinu, že neoprávněně zasahovali do dotačního řízení, v němž se rozdělovaly prostředky pro tzv. střechové sportovní organizace, konkrétně pro Českou unii sportu, Fotbalovou asociaci, Český olympijský výbor a Českou obec sokolskou. MS je obžaloby zprostil, neboť podle jeho názoru, jednoduše řečeno, odstraňovali chyby v dotačním řízení.
Žádný rozdíl mezi žadateli o dotace
„Pokud po provedeném dokazování dospěl Městský soud v Praze k závěru, že zmíněný skutek obžalovaní spáchali, včetně toho, že tím porušili zákonné a další právní povinnosti vyplývající z právních předpisů, na které v popisu skutku odkazuje, pak je nelogické, že stejné jednání kvalifikuje jednou jako trestný čin a podruhé uvádí, že se o trestný čin nejednalo. Rozdíly ve skutcích uvedených v odsuzující a zprošťující části rozsudku, spočívající v tom, že v prvním případě se jednalo o dotace na investiční akce a ve druhém o neinvestiční, že ve druhém případě se vedle obžalovaných Kratochvílové a Pelty měli na spáchání skutku podílet i další obžalovaní, takový postup neodůvodňují,“ vysvětluje své výhrady VS. Podle VS v žádném případě nepříslušelo Janstovi a Peltovi, aby z pozice členů
Národní rady pro sport či poradců tehdejší ministryně Kateřiny Valachové, zasahovali do průběhu dotačního řízení. „Mezi nimi a zástupci dalších stovek žadatelů o dotace v tomto směru nebyl žádný rozdíl a atrakce práva na provádění změn v návrzích na přiznání dotací – samozřejmě ve prospěch žadatelů, které reprezentovali – nemělo žádné opodstatnění. I kdyby tito obžalovaní byli členy zmíněné expertní výběrové komise, jako představitelé spolků, které žádaly o dotace, by jim nepříslušelo návrhy na rozdělení dotací v jednotlivých programech hodnotit a rozhodovat o nich, protože by z takové činnosti byli jednoznačně vyloučení, navíc za situace, kdy by de facto přiznávali dotace ze státního rozpočtu sami sobě, resp. spolkům, které zastupovali. Z tohoto pohledu se jeví jako velmi problematická zejména činnost obžalovaného Boháče, který si této situace byl nepochybně vědom a vyřešil ji prohlášením, že se bude chovat jako Boháč, nikoliv jako zástupce ČUS,“ konstatuje VS. VS zpochybňuje i motivaci, kterou v jejich jednání spatřoval MS, tedy že byli vedeni snahou napravit nesrovnalosti v částkách, které pro Fotbalovou asociaci a Českou unii sportu ministerští úředníci navrhli. „Soud shora zmíněné výhrady v odůvodnění napadeného rozsudku nedává přesvědčivou odpověď a zůstává otázkou, zda smyslem změn v Programu III byla snaha obžalovaných nedůvodně zhodnotit spolky, které zastupovali na úkor jiných, jak tvrdí v podaném odvolání státní zástupce, nebo zcela zřejmý požadavek odstranit zjevné vady návrhu dotací v tomto programu, které nemohly být ponechány bez povšimnutí, jak se o tom ve svém vyjádření k odvolání státního zástupce vyjadřuje obžalovaný Jansta. Konečně nelze ani vyloučit kumulaci obojího, kdy pod záminkou odstranění vad se provedou změny nad jejich rámec, svědčící ČUS,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.
Ten také zavázal MS v Praze, aby znovu provedl dokazování ohledně toho, jakou roli v celém případu hrála tehdejší ministryně Kateřina Valachová. Primárně se jedná o to, zda byly neveřejné informace sdělovány i dalším, v žalobě neuvedeným osobám a také jaké pokyny dávala ohledně jednotlivých žádostí své náměstkyni Kratochvílové. Petr Dimun, ceskajustice.cz
X X X
Soudní úředníci mají na stejných pozicích rozdílné platy, upozorňují zaměstnanci soudů
Vyšší soudní úředník na okresním soudu dostává na výplatní pásce průměrně 31 500 korun měsíčně. Na krajském soudu dostává zaměstnanec na stejné pozici 33 612 korun. To se některým úředníkům nelíbí. „Na vyšších soudech jsou po zaměstnancích požadovány některé činnosti, které jsou náročnější, než u okresních složek, a proto jsou často zařazeni do vyšších platových tříd, než na okresních složkách,“ vysvětluje rozdílné odměny předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová. Věc již s vedením Ministerstva spravedlnosti řešili i zástupci odborů.
Zástupci justice v pondělí varovali, že za nynějších podmínek nemohou garantovat chod soudů. Dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Podrobněji se k věci vyjádří na dnešní tiskové konferenci. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci uvedl, že rozpočtové možnosti jsou nyní velmi limitované.
Předseda Soudcovské unie Libor Vávra upozorňuje, že platy zaměstnanců v justici jsou dlouhodobě nižší, než na ostatních místech ve státní správě. „Historicky mají ostatní instituce větší mzdové prostředky na osobu,“ upozornil s tím, že pokud se nyní přidá všem státním úředníkům stejně, nůžky se rozevřou ještě více.
Dlouhodobě nízké odměny ale nejsou jediným problémem, který trápí zaměstnance soudů. Vadí jim zmíněné odlišné odměňování na okresních a krajských soudech. Zatímco například na Městském soudu v Praze dostávají všichni zaměstnanci na stejných pozicích totožné platy, v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem mají například vyšší soudní úředníci na okrese průměrně o více než tisíc korun méně. „Oficiální odůvodnění tohoto „odkrojení“ přidělených peněz spočívá v tom, že by zaměstnanci krajského soudu logicky měli dostávat více, než zaměstnanci soudů okresních, dále na placení metodiků a na vytvoření rezervy. Všechna tato odůvodnění lze však úspěšně vyvrátit. Přemýšleli jsme už i o žalobě, například na nerovné postavení,“ řekla České justici jedna z úřednic okresního soudu, která si nepřála být jmenována.
Zaměstnanci jsou odměňováni podle platových tříd, do nichž jsou v souladu se zákoníkem práce zařazování podle nejnáročnější činnosti, která je po nich požadována. Ne všude však například zmiňovaná pozice vyššího soudního úředníka podle předsedkyně Lenky Ceplové znamená, že zaměstnanec vykonává stejné množství práce. „Rozdíly představují odlišení charakteru a náročnosti práce na soudech různých stupňů justiční soustavy a zohledňují metodickou a kontrolní činnost pro soudy nižšího stupně z vyšší úrovně. A dokonce existují funkce, které se vyskytují pouze na složkách vyšších,“ vysvětluje. Například se jedná o justiční kandidáty ve 14. platových třídách, kteří jsou pracovně zařazeni výhradně na krajské složky, přestože jsou v konečném důsledku určeni zejména pro okresní soudy.
Podle nespokojených zaměstnanců ale Ministerstvo spravedlnosti zasílá stejnou částku jak na zaměstnance krajského, tak na zaměstnance okresního soudu a všichni jsou placeni podle stejných tabulek. Nedává tedy logiku, aby na výplatní pásce měli jinou částku.
Ceplová připomíná, že na krajském soudu působí i vyšší soudní úředníci, kteří mají větší rozhodovací pravomoci. „Mimo jiné je na krajském soudě i veřejný rejstřík, který na okresních soudech není a zde pracují především vyšší soudní úředníci, kteří mají vlastní rozhodovací činnost a vysoké platové třídy. Jistě bychom mohli vyjmenovávat další odborné funkce a profese, které jsou jen na krajských složkách, ale je zbytečné opakovat obecně známé informace. Z toho pak ovšem logicky vyplývá i vyšší průměrný plat na těchto složkách,“ dodává předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Odměňování je na předsedovi
Podle Ministerstva spravedlnosti je odměňování výhradně v kompetenci předsedy soudu a to podle § 126 zákona o soudech a soudcích. To podtrhuje i šéf Soudcovské unie. „Samozřejmě předseda soudu musí mít autonomii v tom, jakým způsobem peníze rozdělí nad zákonné minimum. A to z toho důvodu, že v každém kraji je různá poptávka po jednotlivých typech úředníků,“ vysvětluje Vávra s tím, že například v Praze nelze sehnat zapisovatelku, ale o místa asistentů nebo vyšších soudních úředníků zájem je. Jde totiž o pozice, o které mají zájem začínající právníci.
Věcí se již zabývají justiční odbory. Nedávno se konala schůzka Odborového svazu justice s ekonomickým náměstkem ministerstva Radomírem Daňhelem. Odbory vedení resortu vytýkají, že nemá kontrolu nad transparentním přerozdělováním mzdových prostředků krajskými soudy na okresní soudy ve své působnosti a vše ponechává na vedení soudů. Z okresních soudů tak podle odborů přebývají částky v řádech milionů korun.
Vyšší nároky na kraji
Podle Ceplové jsou rozdílně odměňováni i samotní soudci na okresu a na kraji a je tak logické, že i na vyšší soudní úředníky, ale i asistenty, soudní tajemníky nebo vedoucí kanceláře jsou na kraji kladeny vyšší nároky. „Analogicky je to stejné u prvostupňové agendy, která je jenom na krajském soudě,“ dodává šéfka soudu s tím, že i ministerstvo přiděluje vyšší průměrný plat na vrchní a nejvyšší soudy, než na soudy krajské.
Špičky justice v poslední době opakovaně apelují, že ohodnocení odborného aparátu na soudech je „zoufale nízké“ přes opakovaná ujištění ze strany vládních představitelů. „Nástupní platy na úrovni cca 20.000 až 23.000 Kč hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je cca o 10.000 Kč nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře,“ podotkli soudci. Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651.200 lidí, průměrný plat činil 43.093 korun hrubého. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Špičky justice: Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor
Pracovníci v justici nemohou mít průměrně o téměř deset tisíc korun měsíčně méně, než ostatní státní zaměstnanci. Zatímco průměrný plat státního zaměstnance byl loni 41 181 korun, v justici to bylo 32 800 korun. Ze soudů a státních zastupitelství proto lidé utíkají a nové zaměstnance je stále obtížnější získat. Hrozí ohrožení fungování soudů. „Pokud někdo nastoupí tak jen proto, aby získal praxi. Soudy fungují jako levná výuková centra pro ostatní složky státu či soukromý sektor,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Stát podle něj diskriminuje justiční zaměstnance.
Zástupci justice dnes na tiskové konferenci varovali před hrozbou plíživého kolapsu justice. Pokud se platy v justici nedorovnají, hrozí zpomalení soudů a pokles vymahatelnosti práva v České republice. „Potřebujeme 1,5 miliardy korun navíc, abychom mohli naše zaměstnance zaplatit tak, aby zůstali,“ uvedl Šuk s tím, že je zázrak, že justice ještě funguje. Například administrativní pracovník ve čtvrté platové třídě má nástupní plat 14 650 korun, na dorovnání zaručené mzdy je potřeba ho dorovnávat o 1550 korun. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je podle něj ve věci velice aktivní, ale naráží na postoj vlády kvůli napjatému rozpočtu.
Soudci nastínili scénáře, které mohou nastat, pokud vláda nezakročí. „Přinejmenším nastanou průtahy v řízeních. Ty horší scénáře vychází z toho, že odejdou všichni IT pracovníci. Takže já si ani nezapnu počítač,“ uvedl Šuk. „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ dodal. To by podle něj například znamenalo propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.
Nechceme zvýšení, ale dorovnání
„Naše představa je hrozně jednoduchá. My požadujeme, aby zaměstnanci soudů měli stejnou mzdu jako zaměstnanci jiných veřejných složek, jinými slovy průměrnou mzdu ve veřejné sféře,“ uvedl Šuk. Na soudech pracuje podle něj zhruba 9500 zaměstnanců, kterým je potřeba dorovnat 10.000 korun měsíčně. „To se bavíme o platech na rok 2023 a vycházíme z průměru na rok 2021,“ dodal. Zvyšování v dalších letech by pak podle něj mělo kopírovat zvyšování v jiných sektorech.
Zapisovatelka u soudu podle předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla dávno pasivně nepřepisuje texty, ale musí znát elektronické systémy nebo má přístup do evidencí. „Efektivní zaškolení na takové pozici trvá až rok,“ uvedl. K exodu zaměstnanců dochází podle něj nejen na soudech a státních zastupitelstvích, ale i u justiční stráže.
Předsedkyně Okresního soudu Praha – východ Jana Stejskalová situaci ilustrovala na příkladu soudního asistenta Tomáše, který na soudu pracoval dva roky a byl velice schopný. „Ve výpovědi uvedl, že za plat 33 860 hrubého není schopen financovat své základní potřeby a že odchází výlučně z finančních důvodů,“ uvedla. Na „jejím“ soudu je taková fluktuace soudních úředníků, že od roku 2018 došlo ke kompletní obměně zaměstnanců. Pokud nedojde k navýšení prostředků, soudní řízení se podle ní zpomalí, dojde podle Stejskalové k omezení jednacích dnů, prodlouží se doba nařizování jednání nebo vypracování rozsudku.
Pracují i o víkendech
Předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová zmínila, že zaměstnanci soudů sedí se soudci v jednací síni nebo jsou na telefonu o víkendech, kdy se konají za vazební jednání. „Jsme tu i kvůli našim zaměstnancům. Chceme jim ukázat, že za nimi stojíme a o jejich problémech víme. Nechceme zvýšit mzdy, chceme je dorovnat. Naši zaměstnanci nejsou na stejné lodi, ale v podpalubí,“ dodala. Nyní například zapisovatelky podle předsedy Městského soudu v Brně Jana Sedláčka chodí o víkendech na brigády do obchodního domu, aby situaci finančně zvládli.
Nemáme na výběr
Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal dodal, že Kolegium předsedů soudů na problém podhodnocení platů soudního personálu upozorňuje dlouhodobě, ale bez výsledku. Podle něj předsedové musí přijímat pracovníky, kteří už při výběru nesplňují náročná kritéria. „Na pozicích máme neustále začátečníky. Nemáme ale na výběr,“ upozornil.
Předsedové soudů chtějí o navýšení platů dále jednat. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) by se chtěli sejít v řádu týdnů. „My jsme si vědomi, že možná nedosáhneme dohody, než se bude projednávat rozpočet,“ uvedl Šuk.
Na to, že kvůli nízkým mzdám odcházejí kvalifikovaní pracovníci soudů, upozornila v sobotu po svém sněmu i Soudcovská unie. Soudy musí v některých případech dorovnávat ze svého rozpočtu mzdy na zákonem minimální stanovenou hranici. Vysokou fluktuaci zaměstnanců registruje unie zejména ve velkých městech. Prezident sdružení Libor Vávra zmínil, že nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí přibližně 18.000 korun. V této souvislosti připomněl, že justiční aparát pracuje s citlivými údaji, například s databází osobních informací.
Vláda nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy zvýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat do odměn.
„Jsme ve velmi složité ekonomické a rozpočtové situaci a musíme šetřit na všech frontách. Nemůžeme hned teď vše realizovat. Když jsme připravovali náš program, nemohli jsme počítat s válkou na Ukrajině a s jejími důsledky. Debatu dál povedeme, nebráníme se jí, ale rozpočtové možnosti jsou velmi limitované,“ reagoval v pondělí na prohlášení předsedů soudů premiér. „Souhlasíme s tím, aby se ty platy zvyšovaly. Diskuse, kterou vedeme, je o tom, jestli se to má dít prostřednictvím prostředků, které již byly přiděleny a rozumným přerozdělením, nebo tím, že budeme navyšovat rozpočty,“ řekl novinářům. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Šéf Soudcovské unie dr. Vávra: I když se zruší zapisování, poptávka po zaměstnancích neubude
Platy odborného aparátu na soudech jsou historicky výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Na pozici zapisovatelky za 18 tisíc korun hrubého měsíčně dnes není možné nikoho sehnat například v Praze, říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Pokud se například jednání soudů přestanou zapisovat a práci udělá software, potřeba úředníků na soudech se podle něj nijak nesníží.
X Některým soudním úředníkům vadí, že na krajských soudech berou zaměstnanci více, než na okresních soudech. Řešíte to i v rámci Soudcovské unie?
Neřešíme. Mohu k tomu říct jenom to, co vím z vlastní zkušenosti dlouholetého předsedy soudu. Předseda soudu samozřejmě musí mít autonomii v tom, jakým způsobem peníze rozdělí nad zákonné minimum. Například v Praze neseženete zapisovatelku nebo dlouholetou kvalitní zapisovatelku za základní plat. To je bez šance. Ale relativně lehce seženete lidi s vyšším vzděláním. Typicky junior právníky, asistenty, vyšší soudní úředníky, kteří se touto cestou chtějí dostat do praxe a nabrat zkušenost. Na některých soudech, kde je jiná skladba obyvatelstva, tak řadu věcí zvládne špičkově proškolený dlouholetý zaměstnanec na relativně formálně nízkém platovém zařazení. V Praze tu jeho práci nahrazuje vyšší soudní úředník nebo asistent, protože zde nejsou zaměstnanci na nižších pozicích. V celé republice není stejná platová hladina nebo stejný počet lidí, kteří se uchází o práci, proto vznikají rozdíly.
X Podle vás to tedy není nijak závadné?
Je to závadné. Pojďme se o tom bavit. Ale není možné říct, že se to nesmí, resp., že se musí všude přidat všem stejně. To by vedlo k tomu, že by to v některých regionech mohlo situaci ještě zhoršit a nezlepšit. Musíme o tom mluvit a úředníci by asi měli mít právo vědět, proč se to tak či onak děje v jejich kraji. Severní Čechy asi nebudou bojovat s takovou konkurencí z hlediska platů v okolí soudů, jako třeba v Mladé Boleslavi, Brně, nebo v Praze, tak si možná mohou dovolit trochu jinou politiku vůči svým lidem.
X Jak se to řešilo na Městském soudu v Praze, když jste tam působil jako předseda?
Kdykoliv se dostaly peníze na platy, tak ředitel správy soudu do koruny udělal tabulku, aby ukázal všem obvodním soudům na území hlavního města, že na soudní místa nezůstává městskému soudu více, než konkrétním obvodním soudům. Ale samozřejmě reálně průměr mezd může být jiný. Protože třeba obrovský obchodní rejstřík znamená významné procento asistentů a úředníků. Ti na nižších soudech nejsou.
X Premiér Petr Fiala v pondělí uvedl, že chápe apel na zvýšení platů justičním pracovníkům, ale že rozpočet je velmi napjatý a možnosti jsou nyní velmi omezené.
Asi uznáváme, že se staly věci, se kterými se počítat nedalo, jako například válka. Já jako soudce nemám právo mluvit do politiky. Já jako soudce musím varovat před tím, co se děje v justici.
X Na sněmu Soudcovské unie jste zdůraznil, že problém platů v justici je zejména v tom, že zaměstnanci berou nižší platy než například právníci na jiných státních úřadech. Proč tomu tak je?
Protože na jiných místech státní správy mají větší mzdové prostředky na osobu. Což znamená, že pak nemáte na osobní hodnocení a odměny. Je to pozůstatek začátku devadesátých let, kdy typický administrativní zaměstnanec soudu byla zapisovatelka se základní školou, která byla zaučená rychle psát na psacím stroji. Což je člověk, kterého už dnes až na výjimky nepotřebujeme. Zapisovatelek je dnes strašně málo.
X Zapisovatelky už tedy nepotřebujete?
Potřebujeme zejména protokolující úřednice a to je něco jiného. Ty nezapisují podle diktátu. Ono to navenek vypadá stejně. Ale po ní se už chce, aby chodila do školy pro protokolující úřednice, a musí složit zkoušku. Dovednosti, které se po těch lidech chtějí, jsou zásadně vyšší.
X Proč tyto věci již nezvládá nějaký počítačový program?
Nad tím se uvažuje a já jsem toho velkým příznivcem. Podstatné je, aby se nepřepisovalo vůbec. Když máme ta jednání nahraná, tak je máme bezpečně uložená. Na tom se pracuje, vyvíjí se programy na přepisy. Dělají chyby, ale na základní orientaci to stačí. Bylo by také nutné změnit procesní předpisy. Většina úředníků na soudech dnes vyplňuje obálky, dělá s datovými schránkami a podobně. Té administrativy je opravdu mnoho. Přepis je časově náročný a nesmyslný, to věřím, že se změní, ale potřeba lidí ani tak výrazně neubude. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
ZÁMEK ZA 200 MILIONŮ NA PLZEŇSKU NIKDO NECHCE
Zámek v Žinkovech je roky na prodej, cena klesla na 200 milionů
Ještě před zhruba třemi lety byl zámek Žinkovy na Plzeňsku na prodej za téměř tři čtvrtě miliardy korun. Dnes je v nabídce renomovaných zahraničních realitních kanceláří k mání za 200 milionů korun. I přes výrazné snížení ceny se zatím nepodařilo najít kupce. Největší český zámek v soukromém vlastnictví má užitnou plochu 19 tisíc metrů čtverečních a nádherné pozemky o celkové rozloze 19 hektarů půdy.
Částka se objevila na stránkách globální realitní sítě Christie’s International Real Estate, která sdružuje realitní kanceláře, které se zaměřují na luxusní segment. V současné době je aktivní ve 46 zemích po celém světě.
V Česku a na Slovensku je jejím partnerem realitní kancelář Svoboda & Williams, která má zámek v nabídce několik let.
Historie zámku sahá do 12. století, kdy na místě stála vodní tvrz. Raně barokní zámek tam vznikl ve druhé polovině 17. století, v roce 1897 byl přestavěn do pseudorenesanční podoby vídeňskými architekty Hermannem Helmerem a Ferdinandem Fellnerem.
„Je z každé strany jiný. Jakoby se jednalo o různé objekty, a přece jsou části harmonicky spojeny,“ uvádí městys Žinkovy.
Od roku 1950 sloužil zámek jako vyhledávané rekreační a ozdravné středisko ROH a v roce 1963 byl prohlášen kulturní památkou. Ve vlastnictví státu zůstal až do roku 1999, kdy ho koupila společnost Crown Estates.
„Největší český zámek v soukromém vlastnictví, má užitnou plochu 19 tisíc metrů čtverečních a nádherné pozemky o celkové rozloze 19 hektarů půdy,“ najdeme na stránkách Christie’s International Real Estate, kde je uvedena cena 200 milionů korun a 7 961 783 USD.
Christie’s International Real Estate oznamuje i to, že zámek se svými mnoha věžemi, křídly a okny se skládá z impozantní hlavní hradní budovy s balkony, krytými chodbami, uměleckými díly včetně soch na vnějších a vnitřních zdech, elegantním nádvořím, kaplí, velkým dřevěným schodištěm. V areálu se nachází administrativní budova s restaurací, recepcí, konferenční místností a čtyřmi apartmány.
Dále je zde částečně zrekonstruovaná hospodářská budova, 12 bungalovů, z nich je šest zrekonstruovaných, dále mlýn a sýpka. Nemovitost má vlastní čistírnu odpadních vod, studnu s pramenem, garáž pro osm aut a 19 venkovních stání.
Zámek je pro veřejnost uzavřen
Odpověď na otázku, kolik už potenciálních kupců projevilo o zámek zájem, jsme se ale nedozvěděli. „Citlivé obchodní informace, na které se tážete, vám s ohledem na závazky diskrétnosti vůči klientovi nemůžeme poskytnout,“ uvedla v krátkosti Bibiana Beňová z realitní kanceláře Svoboda & Williams.
Starosta Žinkov Josef Karhan uvedl, že v letní sezoně byla na zámku otevřená kavárna, ale nemovitost byla kromě pronajímání bungalovů pro veřejnost uzavřená. Týká se to i zámeckého parku u rybníku Labuť, který je oplocený. Volná je jen cestička při rybníku podél kovaného plotu obkružujícího park, kudy lidé mohou procházet.
Místní a další někdejší návštěvníci tak mohou jen vzpomínat na dobu za minulého režimu, kdy byl park otevřený, do zámku i do kempu se jezdilo na rekreace, byla zde půjčovna lodiček, oblíbená a hodně navštěvovaná písčitá pláž u rybníku s rozsáhlou travnatou strání byla během slunečních dní pokrytá mnoha návštěvníky. Kromě letní kavárny se tedy dnes může veřejnost na zámek jen dívat.
„Dost lidí sem jezdí, i když je zámek zavřený. Přijedou autem, prohlédnou si zámek a okolí a odjedou,“ vypráví starosta. Žádné zázemí pro turisty městys ale nenabízí. Na náměstí jsou dva krámky, hospoda a hotel je zavřený, funguje tu jen infocentrum.
„Kdyby zámek koupil někdo, kdo by zámek více otevřel veřejnosti, vytvořil zde pracovní místa, byli bychom rádi, protože v městysi a okolí moc pracovních příležitostí není. Lidé za prací většinou dojíždějí třeba do Plzně,“ uvedl starosta.
X X X
Překvapení roku. Mistrovská Plzeň v poháru vypadla s třetiligovým Hlučínem
Fotbalisté Plzně se s účinkováním v domácím poháru nečekaně rozloučili hned po prvním zápase. Lídr nejvyšší soutěže a úřadující český mistr ve 3. kole MOL Cupu senzačně prohrál na půdě třetiligového Hlučína 2:3 a na domácí scéně utrpěl první porážku v sezoně. Všechny tři góly vítězů dal Dominik Smékal, rozhodující branku vstřelil ve čtvrté minutě nastavení.
Další prvoligové celky nezaváhaly. Finalista minulého ročníku Sparta zvítězila v Domažlicích vysoko 6:1. Brno odvrátilo hrozbu vypadnutí a po obratu v závěrečných minutách vyhrálo 2:1 na půdě Táborska. Mladá Boleslav rozstřílela Prostějov 4:0, Hradec Králové stejným poměrem zvítězil v Chlumci nad Cidlinou, Ostrava vyhrála 2:0 ve Velvarech a Olomouc 3:1 v Zápech.
Plzeň je třetím vyřazeným prvoligovým týmem v MOL Cupu. Pohár už dříve opustily Jablonec a Pardubice.
Trenér Viktorie Bílek nasadil v Hlučíně, s nímž se Plzeň v poháru utkala potřetí za posledních šest let, povětšinou náhradníky, v sestavě ale nechyběl kapitán Hejda. Druhý celek MSFL držel s favoritem krok a plzeňský kouč po bezbrankovém poločase čtyřikrát vystřídal.
Jeden z nových hráčů na trávníku Chorý nedal ve 47. minutě penaltu a domácí favorita za liknavý přístup potrestali. Všech pět branek padlo až od 70. minuty, hrdinou se stal čtyřiadvacetiletý záložník Smékal, který prožil životní zápas.
Na první dva jeho góly ještě Plzeňští dokázali zareagovat, když nejprve srovnal na 1:1 Tijani a na 2:2 v 90. minutě střídající Bucha.
V nastavení jako kdyby plzeňským hráčům došly síly. A to i navzdory tomu, že do Hlučína, respektive Ostravy, přicestovali z důvodu úspory času letadlem. Když už se zdálo, že zápas dospěje do prodloužení, dostali se domácí do brejku a Smékal hlavou zkompletoval hattrick. Hlučínští tak Viktorii, která v lize neprohrála už 33 zápasů po sobě, na třetí pokus v poháru poprvé porazili.
Dánský trenér Sparty Priske nasadil silnou sestavu a jeho svěřenci si v Domažlicích s chutí zastříleli. První dvě branky dal do 18. minuty Čvančara, který se vrátil do hry po odpykání disciplinárního trestu, dvakrát se za třetí tým ligové tabulky trefil i stoper Vitík. V sestavě domácího třetiligového outsidera nechyběl bývalý hráč Sparty či Plzně Limberský.
X X X
Hodnota majetku ve vlastnictví kraje se díky významným investicím zvyšuje.
Pardubický kraj je významným realitním vlastníkem, který dlouhodobě díky investicím zhodnocuje svůj movitý, ale i nemovitý majetek. Od roku 2019 došlo k navýšení hodnoty nemovitostí o 2,8 miliardy korun, u movitých věcí pak o 1,2 miliardy korun bez započtení indexace ve výši 10 procent. Za významným nárůstem hodnoty krajského majetku stojí dynamická investiční činnost včetně velkých staveb v oblasti zdravotnictví, školství či sociálních služeb a kultury.
„V polovině roku 2019 byla hodnota krajského nemovitého majetku 26,6 miliard korun a movitého majetku, tedy vnitřního vybavení a technologií, pak 3,7 miliardy korun. Díky velmi dynamické a soustavné investiční činnosti z vlastních, ale i dotačních zdrojů jsme se nyní dostali na 29,5 miliardy korun u nemovitostí a necelých pět miliard korun u movitého majetku, a to bez započtení desetiprocentní indexace způsobené inflací. Během pouhých tří let jsme tak majetek kraje rozšířili o přibližně čtyři miliardy korun, což na kraj naší velikosti považuji za opravdu velký úspěch,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Nejvíce krajského nemovitého majetku spadá do oblasti školství, kde je v katastru nemovitostí zapsáno přibližně 350 budov v hodnotě necelých 15 miliard korun. „V případě zdravotnictví se nyní pohybujeme na hodnotě nemovitého majetku necelých 10 milionů korun a movitého majetku 2,3 milionu korun. Nesmíme však zapomenout na to, že historicky největší stavbu, kterou je centrální příjem v Pardubické nemocnici, teprve stavíme,“ řekl hejtman Martin Netolický. Mgr. Dominik Barták
X X X
V Borové u Poličky vyrábí rukavice pro desítky zemí světa
Radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr při pravidelných pracovních cestách Pardubickým krajem navštívil rodinnou firmu MIRO Gloves z Borové u Poličky. Cílem těchto setkání s místními podnikateli je vyslechnout si názory k energetické situaci a probrat možná opatření či příležitosti vzájemné spolupráce.
MIRO Gloves patří k největším výrobcům rukavic ve střední Evropě a vlněné produkty exportují do řady zemí na našem kontinentu i do zámoří. „Vedení této společnosti velice prozíravě nainstalovalo fotovoltaické panely ještě před cenovými skoky. Nyní přistupuje k dalším úsporným opatřením a hledá i alternativní zdroje vytápění. Chtěl jsem si od nich na vlastní uši poslechnout jejich zkušenosti s administrativou, nákupem a instalací zařízení a s čím by se dalo podobným podnikům pomoci, ať v rámci dotací či poradenstvím. Zkrátka, aby firmy nebyly zbytečně zatíženy další administrativou a místo toho se mohly soustředit na výrobu a prodej, které je živí. Chceme se tomu dále věnovat a podpořit sdílení informací mezi podnikateli v této těžké době, například v rámci Pardubického podnikatelského inkubátoru (P-PINK). Ve výsledku tím pomůžeme všem, protože firmy dávají lidem v regionu práci a odvádí zde daně,“ vysvětluje smysl podobných setkání Ladislav Valtr.
Rodinná společnost MIRO Gloves v současné době zaměstnává 25 lidí. Původně vyráběla pracovní rukavice a další pomůcky pro potřeby potravinářského průmyslu a dalších odvětví. „Po revoluci jsme začali prakticky od nuly, náš táta vybudoval značku, kterou se dále snažíme rozvíjet a inovovat. Fotovoltaiku jsme si financovali sami, bez jakýchkoliv dotací a rozhodně se to vyplatilo a vyplácí. Přes léto jsme díky solárním panelům energeticky soběstační. Samozřejmě jsme již v některých oblastech přistoupili k šetření, takže vytápíme sklady a některé další prostory na nižší teplotu, ale hlavní pro nás v tuto chvíli je mít jistotu, že budeme mít energii pro výrobu přes zimu a našich 250 strojů nebude nečinně stát v halách. Materiál máme na příští měsíce nakoupený a uvidíme, jaké budou ceny v novém roce. Také musíme inovovat a pořizovat nové vybavení, čemuž doba sice nepřeje, ale kvůli konkurenceschopnosti se o to i nadále snažíme,“ uvedl jednatel společnosti Miroslav Koumar.
Reagují na měnící se trh
Kromě věcí pro potřeby průmyslu firma hledá nové příležitosti ve výrobě vlněných rukavic a dalších doplňků pro rybáře, lovce, má zakázky od slovenské armády, policejních složek a vzhledem k situaci ve světě chystá rozšíření produkce pro další povolání i běžnou veřejnost.
„Reagujeme na změny v chování zákazníků a jejich poptávku, takže jsme vyrobili bezprsté rukavice pro prodavačky v supermarketech. Poptávka je také po elastických návlecích z merino vlny, které si lidé mohou schovat pod civilní oblečení nebo je používat v kanceláři, ale i rukavicích s naší speciální úpravou kolem bříšek prstů, díky které se dá v rukavicích používat chytrý telefon,“ vyjmenovává inovace ve výrobě Miroslav Koumar. Právě schopnosti reagovat na nastalou situaci si radní Valtr cení na přístupu firmy nejvíce. „Fotovoltaika, hledání úspor, stropování cen energií z úrovně státu, to je všechno pouze jedna strana mince. Druhou je, že tu máme firmy, které se i na špatnou situaci snaží pružně reagovat a upravovat svou nabídku. Právě proto se s podnikateli setkáváme a rádi bychom tyto poznatky z praxe šířili i mezi ostatní. Můžeme jim pomoci nejenom dotačním poradenstvími, ale i propojit regionální firmy mezi sebou, aby tyto cenové šoky zvládly lépe a třeba navázaly kontakty a přišly s něčím novým, po čem je nebo vzniká poptávka,“ zakončuje Ladislav Valtr.
P-PINK je zkratka pro Pardubický podnikatelský inkubátor. Cílem iniciativy je pomáhat podnikatelům, propojovat je s mentory, investory i obchodními partnery a nastartovat jejich růst i za hranice Pardubického kraje. Michele Vojáček
X X X
Karlovarský kraj pomůže obcím a přispěje na nákladné lékařské přístroje
Specializovaným lékařským ambulancím ve městech a obcích našeho regionu často chybí moderní přístrojová technika, jako jsou mimo jiné rentgenové, sonografické či kardiologické ultrazvukové přístroje. Zatímco nemocnice dokáží na pořízení těchto přístrojů čerpat dotace z evropských či jiných zdrojů, ambulantní specialisté většinou tyto možnosti nemají. Karlovarský kraj se proto rozhodl pomoci obcím vybavit specializované ambulance prostřednictvím vyhlášení nového dotačního programu. Program schválila Rada Karlovarského kraje, odsouhlasit jej musí také krajští zastupitelé.
Do konce tohoto roku kraj vyčlenil na dotace 1 milion korun. O dotaci budou moci žádat města a obce do 20 tisíc obyvatel. „Vnímáme potřebu z území kraje zlepšit kvalitu lékařské techniky ve specializovaných ambulancích, proto jsme vytvořili nový krajský dotační program. Kraj pomůže uhradit náklady do výše 50 procent pořizovací ceny přístroje, maximálně však 500 000 korun. Cena přístroje musí být minimálně 500 000 korun bez DPH. Dotace je určena především na přístroje pro specializované ordinace v oboru kardiologie, neurologie, radiologie, urologie a další,“ popsal hejtman Petr Kulhánek.
Žádosti o dotace budou moci obce podávat od 5. prosince 2022. Ordinační doba specialisty, který bude nový přístroj využívat, musí být minimálně 3 dny v týdnu v rozsahu nejméně 12 hodin týdně. O dotaci lze žádat i v případě již zakoupené lékařské techniky během tohoto roku. „V současnosti kraj přispívá na vybavení a obnovu ordinací praktických lékařů, podporuje specializační vzdělávání absolventů lékařských fakult, vyplácí stipendia budoucím lékařům i náborové příspěvky zdravotníkům, kteří nově nastupují do nemocnic. Dále jsme připravili mimořádný systém pobídek pro praktické lékaře, kteří se rozhodnout působit na území regionu. Snažíme se, aby lékařská péče byla pro všechny dostupnější a kvalitnější. Je to náročný úkol, protože lékaři i sestry chybějí po celé zemi, ale postupnými kroky se nám daří situaci zlepšovat,“ dodal hejtman. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí
X X X
Clam-Gallasův palác v Praze vyhrál titul Stavba roku 2022
Rekonstrukce Clam-Gallasova paláce získala prvenství ve dvou kategoriích prestižní soutěže Stavba roku 2022. Veřejnost barokní památku odměnila celkem 24 352 hlasy a cenu ji přiřkla i odborná porota. Do jubilejního 30. ročníku soutěže se přihlásilo celkem 79 staveb, do užší nominace se jich probojovalo 31. Slavnostní vyhlášení výsledků se uksutečnilo ve čtvrtek 13. října v Betlémské kapli v Praze za účasti primátora Zdeňka Hřiba.
Clam-Gallasův palác se po rozsáhlé rekonstrukci trvající čtyři roky slavnostně otevřel veřejnosti 28. září. Komplexní rekonstrukce domu na Mariánském náměstí se týkala interiérů, dvora a fasády.
„Toto prestižní ocenění mě těší o to více, že vychází právě z hlasování široké veřejnosti, pro kterou bude do budoucna Clam-Gallasův palác sloužit. Je vidět, že prostředky, které jsme do této stavby investovali, byly tou nejlepší cestou, jak vrátit život tomuto významnému historickému paláci. V rámci posledních čtyř let na revitalizaci Clam-Gallasova paláce pracovali ti největší odborníci a chtěl bych všem, kdo se na ní podíleli, velice poděkovat. Že odvedli skvělou práci, je vidět z reakcí veřejnosti a obrovského zájmu o prohlídky,“ říká ředitel magistrátu Martin Kubelka, který za úřad přebral ocenění od veřejnosti.
Hlavní město zaplatilo za jeho přeměnu přibližně 470 milionů korun bez DPH. Do budoucna bude prostory využívat Muzeum hl. m. Prahy pro výstavy a v plánu jsou i různé další akce pro veřejnost.
„Čtyři roky náročných a mnohdy do nejmenších detailů provedených prací vrátily Clam-Gallasovu paláci jeho krásu a zároveň jej znovu přiblížily jeho původní podobě ze začátku 18. století. Velmi si proto vážím, že odborná porota ocenila vynaložené úsilí i výsledek této práce, ze kterého máme sami radost. Zároveň bych chtěl upřímně poděkovat všem členům realizačního týmu za jejich odbornou a profesionální práci při obnově paláce,“ doplňuje ředitel odboru služeb Magistrátu hl. m. Prahy Lukáš Stránský, který za magistrát převzal ocenění od odborné poroty.
Stavba roku je celostátní a největší soutěž v oboru architektury, která každoročně mapuje úspěchy českých firem, jednotlivců i institucí na území České republiky i mimo ni. Soutěž úzce spolupracuje s nejvýznamnějšími partnery z řad státní správy, odborných institucí i masmédií. Účastí v této přehlídce si přihlašovatel zajistí prestiž a prokazatelnou kvalitu své stavby.
Jednotlivé stavby do soutěž přihlásili jejich majitelé, investoři či projektanti, nominaci pak vybrala odborná pětičlenná porota. Mezi sebou se utkaly administrativní budovy, dopravní stavby i bytové domy. Na druhém místě v kategorii hlasování veřejnosti skončila modulová přístavba k Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech, ta získala 24 134 hlasů a třetí příčku obsadil s 6125 hlasy nový pavilon goril v Zoo Praha. Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
X X X
Mongolský prezident udělil řediteli pražské zoo nejvyšší státní vyznamenání za záchranu koně Převalského
Mongolský prezident Uchná Chürelsüch udělil řediteli Zoo Praha Miroslavu Bobkovi Řád Polární hvězdy, což je nejvyšší státní vyznamenání, které může obdržet cizí státní příslušník. Poradce prezidenta Erdenecogt Odbajar při předávání řádu jeho jménem poděkoval za mimořádný přínos pro ochranu mongolské přírody a rozvoj česko-mongolských vztahů.
Zoo Praha uskutečnila ve spolupráci s Armádou ČR a řadou dalších organizací celkem devět leteckých transportů koní Převalského na západ Mongolska. Dlouhodobě podporuje také udržitelnost jejich návratu do přírody a nově připravuje jejich reintrodukční projekt pro východní Mongolsko.
„Udělení Řádu Polární hvězdy je velikou poctou pro současné i minulé pracovníky Zoo Praha, kteří se během desítek let usilovné práce zasloužili o záchranu koně Převalského a jeho návrat do původní domoviny,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Toto ocenění přichází v době, kdy dvacet devět klisen, které jsme letouny CASA přepravili do Gobi B, nejenže již mělo přes osmdesát hříbat, ale dočkalo se i deseti vnoučat, a dokonce prvních pravnoučat. Naše mise v západním Mongolsku je splněna, obracíme se na východ,“ komentoval Bobek.
Ředitel dále uvedl, že projekty Zoo Praha na ochranu biodiverzity by byly nemyslitelné bez podpory zřizovatele a veřejnosti. Připomněl, že z každého vstupu do zoologické zahrady jde pět korun právě na tyto projekty. „Vyznamenání ukazuje, jak moc si Mongolsko váží českého projektu reintrodukce koní Převalského,“ zdůraznil velvyslanec ČR v Ulánbátaru Jan Vytopil. „Projekt má o to větší význam v situaci, kdy všude ve světě dochází k významnému poklesu biodiverzity,“ doplnil velvyslanec. Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
X X X
JANTAROVÉ SCHODIŠTĚ SLÁVY NA BOLT TOWER ZDOBÍ NOVÉ HVĚZDY SE JMÉNY EVY ŠEINEROVÉ A VIKTORA KOLÁŘE
Zakladatelka Sborového studia Permoník v Karviné Eva Šeinerová a jeden z nejuznávanějších tuzemských fotografů Viktor Kolář odhalili hvězdy se svými jmény na Jantarovém schodišti slávy v ostravských Dolních Vítkovicích. Schodiště od této chvíle zdobí už osm kovových hvězd, do nichž jsou vypálena jména významných žijících osobností kultury Moravskoslezského kraje, který je už od počátku generálním partnerem tohoto projektu.
Instalace hvězd na Bolt Tower je součástí Ceny Jantar za celoživotní přínos umění Moravskoslezského kraje. I letos tuto cenu na základě rozhodnutí odborného kolegia obdržely dvě výrazné osobnosti, jejichž jména jsou ve svém oboru velkým pojmem a daleko překračují hranice České republiky.
Nové hvězdy s rezivějící patinou pro sbormistryni Evu Šeinerovou a fotografa Viktora Koláře se tak ve středu za osobní účasti oceněných přiřadily ke hvězdám se jmény zpěvačky Marie Rottrové, fotografa Jindřicha Štreita, hudebního skladatele Milana Báchorka, výtvarníka Eduarda Ovčáčka, klavíristy Rudolfa Bernatíka a scénografky Marty Roszopfové, které tu byly postupně odhaleny v minulých letech.
„Bylo mi velkou ctí předat cenu dvěma umělcům, kteří se svým celoživotním působením zasadili o prezentaci Moravskoslezského kraje jako líhně mimořádných uměleckých osobností. Viktor Kolář je velkým vzorem pro několik generací fotografů, jméno Evy Šeinerové zase rezonuje ve světě hudby. Koncertní sbor Permoník patří rozhodně k nejlepším dětským pěveckým sborům nejen v Evropě, o čemž svědčí mezinárodní ocenění, které do Karviné každoročně přiváží,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.
I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium složené z respektovaných osobností kulturního života Moravskoslezského kraje. „O tom, kdo obdrží cenu za celoživotní přínos, se každoročně vede velmi zajímavá diskuse. Rozhodování přitom není úplně jednoduché, protože osobností, jejichž tvorba zanechala silnou stopu, je v našem kraji skutečně mnoho. Také letošní laureáti jsou v uměleckých oborech, které zastupují, považováni za skutečné ikony,“ řekl Aleš Honus, zakladatel krajských kulturních Cen Jantar, které byly letos vyhlášeny už popáté (ceny za celoživotní přínos se udělují od druhého ročníku).
Aktuálně pořadatelé ze společnosti ProJantar připravují šestý ročník, vyhlášení vítězů je naplánováno na 17. dubna 2023.
Hvězdy pro laureáty ceny za celoživotní přínos navrhla sochařka Šárka Mikesková, která s organizátory Cen Jantar spolupracuje od samotného počátku. Je také autorkou skleněných sošek s prvkem jantaru, které každoročně dostávají držitelé výročních cen v oblasti divadla, hudby, literatury a výtvarného umění. Stejně jako o cenách o celoživotní dílo, také o výročních cenách rozhodují odborné poroty, kterých je celkem osm.
Laureáti Ceny Jantar za celoživotní přínos:
Eva Šeinerová (1942) je zakladatelkou Sborového studia Permoník v Karviné. Dlouhá léta působila jako ředitelka ZUŠ B. Smetany v Karviné, kromě toho je spoluzakladatelkou soutěže komorních ansámblů Stonavská Barborka. Z Permoníku vybudovala renomované sborové studio se systémem přípravných oddělení. Každoročně studio čítá zhruba 200 aktivních zpěváků ve věku od 6 do 25 let. Koncertní sbor Permoník se pravidelně účastní tuzemských i zahraničních festivalů a soutěží, ze kterých přiváží domů nejvyšší ocenění. Eva Šeinerová proslavila Permoník doslova po celém světě a svými aktivitami zasáhla do životů tisíců mladých lidí.
Viktor Kolář (1941) je český fotograf, věnující se zejména dokumentární tvorbě. Díky Kolářovu unikátnímu souboru fotografií z Ostravy mohou ti, kteří v tomto regionu nežijí, hluboko nahlížet do života obyčejných lidí a vidět život takový, jaký tu doopravdy je. Kolář v roce 1968 odešel do Kanady, o pět let později se však vrátil, následně pracoval jako dělník v Nové huti Klementa Gottwalda. Teprve od roku 1985 se mohl opět věnovat fotografii ve svobodném povolání. Od roku 1994 začal vyučovat fotografický dokument na FAMU v Praze, kde se v roce 2000 habilitoval na docenta a v roce 2006 byl jmenován profesorem pro obor fotografie. Jeho manželkou je jevištní výtvarnice Marta Roszkopfová, jejíž hvězda je na Jantarovém schodišti slávy umístěna už od minulého roku. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí
X X X
NOVÁ CELOVEČERNÍ KOMEDIE UKAZUJE OSTRAVU JAKO MODERNÍ ZELENÉ MĚSTO
Ve čtvrtek 20. října míří do kin snímek Za vším hledej ženu. Vztahová komedie Miloslava Šmídmajera se natáčela z části v moravskoslezské metropoli a kraj filmaře podpořil částkou 700 tisíc korun.
„Snažíme se audiovizuální tvorbu v našem kraji podporovat, protože víme, že filmové štáby přináší regionu nejen publicitu, ale také výrazně podporují zdejší ekonomiku. Právě tak tomu bylo u i snímku Za vším hledej ženu, kdy filmaři využili místní hotely, podniky a další služby. Mám také radost, že diváci ve filmu poznají i konkrétní místa v Ostravě,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo a doplnil, že filmaři v Ostravě strávili celkem 20 natáčecích dní. „Diváci tak ve filmu uvidí například Komenského sady včetně tenisových kurtů, Jiráskovo náměstí a určitě poznají i interiér několika známých ostravských podniků. S výběrem lokací produkci pomáhala naše krajská Moravskoslezská filmová kancelář, která se snaží filmařům s přípravou natáčení pomáhat a vytvářet pro ně u nás co nejvstřícnější podmínky,“ řekl náměstek hejtmana Lukáš Curylo s tím, že samotného natáčení se účastnilo skoro 500 lidí z místní komparzní agentury a na koordinaci se podílely zdejší úřady i instituce.
Diváci ve filmu uvidí i známé ostravské herce jako například Alberta Čubu nebo Vladimíra Poláka. Filmovou komedii štáb v Ostravě natáčel letos v létě. „Líbí se mi, že na rozdíl od kriminálek ukazuje film Za vším hledej ženu Ostravu jako zelené krásné město, kde se daří lásce,” podotkl režisér Miloslav Šmídmajer.
Vztahová komedie sleduje příběh půvabné Alex v podání Hany Vagnerové, která má oporu nejen ve své svérázné mamince Zlatě Adamovské a poněkud drsnější babičce Daniele Kolářové, ale také ve svých dvou nejlepších kamarádkách. „Moje postava Alex dost tápe ve svém osobním životě, hlavně ve vztazích s muži. Je taková celá zmatená, bezradná a zamotá se do zajímavého milostného trojúhelníku, protože zcela zahoří láskou k postavě Alberta, kterého hraje Marek Vašut,” popsala svou roli herečka Hana Vagnerová. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí