Drony u Chersonu shazují výzvy ke kapitulaci. Vojáci ruské skupiny vojsk „Dněpr“ shazují nad ukrajinskými pozicemi v oblasti Chersonu letáky s výzvou ke kapitulaci. Rusové podle zpráv používají speciálně vybavené drony, na které připevní několik desítek letáků a poté je shodí nad nepřátelské pozice. Letáky obsahují nejen výzvy ke kapitulaci, ale také pokyny, jak správně postupovat.

Po shození letáků se vojáci ukrajinských ozbrojených sil údajně začali řídit pokyny ruské strany. Vzdát se již mělo několik desítek vojáků. Všichni jsou prý na bezpečném místě, kde se jim v případě potřeby dostává i lékařské pomoci.

Situace v ozbrojených silách Ukrajiny začíná být kritická, někteří vojáci jsou v předních liniích od počátku konfliktu v loňském roce, nedostává se jim vybavení a jídla, výstroj a potraviny si často kupují ze svého, chybí i munice. Na veřejnost se dostávají zprávy o zkorumpovaných velících kádrech, které berou úplatky za nenasazení do bojů. Na to vše upozorňují také příbuzní vojáků při stále častějších veřejných protestech. server vasevec.cz

X X X

Po show běloruského komika v Brně nahlásili bombu. V Rusku to rozmázli

Běloruský komik Slava Komissarenko vystoupil 17. listopadu v Brně. Po představení v hudebním klubu Sono byla policii nahlášena na místě bomba. Přestože policie nakonec žádné výbušné zařízení nenašla, pro další komikovo představení přijala bezpečnostní opatření. Ruská média událost rozvířila tvrzením, že vystoupení bylo ukončeno předčasně a že hosté byli z místa evakuováni.

„Slava Komissarenko podle svědka incidentu hodinu bavil publikum, když byl náhle vyzván, aby opustil pódium. Po nějaké době v zákulisí se komik vrátil a oznámil, že do konce představení zbývá jen pár minut. Poté, co vystoupení ukončil vtipem, na výzvu strážců zákona požádal publikum, aby areál opustilo,“ tvrdí portál Pravda.ru

Policie ČR to však popírá. Vystoupení podle ní řádně skončilo v plánovanou dobu, nikoliv předčasně. „Vystoupení komika neblyo ukončeno dřív. Skončilo v řádnou dobu podle harmonogramu hudebního klubu Sono, kde se uskutečnilo,“ uvedla na dotaz iDNES.cz.

Ruský web dále dodává: „Poblíž vchodu do koncertního sálu stála policejní auta a strážci zákona dokonce vtrhli na dámskou toaletu a požadovali, aby všichni opustili budovu.“ To policie rovněž popřela.

Bomba se nenašla

„Po ukončení vystoupení byla v prostoru ohlášena bomba. Policie prostory vyklidila, vyzvala personál k opuštění budovy. Naštěstí se informace nezakládala na pravdě a nic na místě nalezeno nebylo. To vše až poté, co byl řádný program ukončen,“ dodává policie.

Podle ní byla přijata další, bezpečností opatření na následující vystoupení, které se uskutečnilo den poté, 18. listopadu v Karlových Varech. „Informace o ohlášené bombě byla předána kolegům do Karlových Varů. Je to běžný postup a kolegové přizpůsobí bezpečnostní opatření,“ dodala policie.

Komissarenko se krátce po začátku války na Ukrajině přestěhoval z Ruska na Ukrajinu. Tam dostal varování, že by mohl být unesen do Ruska, kam napřed odešel z vlasti, či násilně převezen na území Běloruska. Loni dostal běloruský komik zákaz vystupovat v Minsku poté, co zesměšnil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

X X X

PROGNOSTIKA  THE  ECONOMIST  O  ČÍNĚ  A  USA,  SPOLUPRÁCI

Orel mouchy nelapá

Blíží se konec kalendářního roku a mnozí se ptají sami sebe, přátel, astrologů nebo podobných tvrdících o sobě, že vědí, jaká bude budoucnost. Časopis The Economist pokračujíc ve své tradici a vydal včas nové číslo s prognostickou obálkou „Svět v roce 2024“.

Uprostřed je volební urna. To dává smysl, protože 2024 bude rok důležitých voleb na Tchaj-wanu, v USA, Rusku a jinde. Biden a Si, otočení zády k sobě, se dívají každý jiným směrem. Zelenskij se dívá na Putina. Nad ním jsou obrázky bomb a nad Putinem je holubice míru. Trump má v hlavě otazník: zda bude nahoře, nebo ne. Mezitím už lidský mozek ovládá stroj – zcela v souladu s plány transhumanistů, jednoho článku nové elity, o které jsem nedávno psal.

V době, kdy redakce The Economist připravovala titulní stránku a hlavní článek vědecký časopis AIP Advances zveřejnil výsledek výzkumu Britského fyzika Melvina Vopsona. Ten zkoumal, jak jeho v roce 2022 objevený fyzikální zákon – analogicky nazývaný druhý zákon infodynamiky, koreluje s hypotézou simulovaného vesmíru. Podle ní jsou svět kolem nás a my sami objekty v jakési umělé realitě připomínající počítačovou simulaci. Jinými slovy: Nový fyzikální zákon potvrdil hypotézu, že žijeme v simulaci a ukázal, že sluneční soustava je větší, než se dříve předpokládalo. Pro náš život to znamená, že lze předvídat genetické mutace v organismech a vyhodnocovat jejich potenciální důsledky na základě druhého termodynamického zákona. Ten říká, že entropie, míra chaosu v izolovaném systému, se může v čase pouze zvyšovat nebo zůstat nezměněna, a že v informačních systémech se entropie chová opačně – klesá nebo zůstává konstantní. Tento přístup, který odstraňuje nadbytečné informace, připomíná proces, kdy počítače odstraňují nebo komprimují nepotřebný kód, aby ušetřily místo v úložišti a optimalizovaly spotřebu energie. A ve výsledku podporuje myšlenku, že žijeme v simulaci, uvádí se ve studii Melvina Vopsona.

Zatímco tiskařská čerň usychala, probíhaly poslední přípravy a ladění setkání prezidentů USA a Číny v sídle Filoli nedaleko San Franciska. Prezident Biden na akci před setkáním se Si Ťin-pchingem uvedl, že hlavním cílem jejich rozhovorů bude návrat k normálnímu způsobu komunikace. Vyjádřil přání, aby v případě krize mohli zvednout telefon a promluvit si a aby se ujistili, že armády obou zemí jsou v kontaktu. Zároveň řekl, že – Předseda Si je dalším příkladem toho, jak se obnovuje americké vedoucí postavení ve světě. Mají „skutečné problémy„. CNN to interpretovala tak, že Biden mohl mít na mysli problémy v čínské ekonomice – konkrétně rostoucí nezaměstnanost mezi mladou populací a krizi na trhu s nemovitostmi.

Osobně hodnotím výrok prezidenta Bidena jako stařeckou zmatenost, protože neexistuje žádná země na planetě, která by byla bez problémů, a proto používám pro název článku Komenského přísloví a Čelakovského mudrosloví – Orel much nelapá – v latině aquila non captat muscas, v angličtině the eagle does not catch mice, které v mém ranném mládí vůči mně používala babička, když mi dávala najevo, že se nemám vztekat vůči malichernostem nebo vracet úder malému nebo staršímu člověku.

Výsledky setkání orla s mouchou

Americký prezident uvedl, že při jednání s čínským prezidentem bylo dosaženo skutečného pokroku a zdůraznil, že uplynulé rozhovory patřily k nejkonstruktivnějším a nejproduktivnějším diskusím, které Washington a Peking vedly. Dohoda o obnovení kontaktů mezi americkou a čínskou armádou je zřejmě nejdůležitějším Bidenovým úspěchem v tomto roce. Vážné přehmaty na obou stranách mohou způsobit skutečné, reálné problémy ve vztazích se zemí, jako je Čína, a s jakoukoli jinou velkou zemí, řekl Biden novinářům.

Připomínám, že během setkání 16. listopadu USA hovořily o spolupráci s Čínou také na téma sankcí proti Rusku. Zástupce americké delegace uvedl, že se obě země spojily (ale zatím nedohodly, poznámka autora) v otázkách cenového stropu na vývoz ropy z Ruska.

Rozhovory se konaly téměř v nejproblematičtější metropoli USA – San Francisku. Město je plné bezdomovců a narkomanů, míra kriminality tam překračuje všechny meze, loupeže v obchodech jsou de facto dekriminalizovány a pouliční gangy přepadávají nákupní centra.  Před několika dny přepadený český reportér by mohl psát na toto téma na pokračování.

Kalifornské úřady se snažily vyčistit město od bezdomovců předem. To však vyvolalo rozhořčení místních obyvatel, protože se tak dělo kvůli cizincům. Administraci se nepodařilo vypořádat s vyčištěním. Celé centrum bylo zablokováno barikádami, aby se předešlo problémům s gangy nebo protestujícími. Ti se sešli v hojném počtu a byli mezi nimi i odpůrci Číny, zelených a příznivci Palestiny. Všichni však ostře kritizovali politiku amerického prezidenta. Čínský tisk se smál stavu San Francisca – ve srovnání se Šanghají, Šenzenem nebo Pekingem, které mám navštívit ke konci listopadu t.r. a kdy San Francisco vypadá žalostně.

Samotné jednání prezidentů a jejich delegací bylo připravováno řadu měsíců a veřejnost měla (mít) za to, že summit APEC bude mít pro celý indo-pacifický region téměř zásadní význam. Výsledky však nejsou přesvědčivé a působivé. Setkání prezidentů Bidena a Si se konalo v sídle, jak se říká, s historií. Bylo postaveno na počátku 20. století za peníze z těžby zlata, práce, kterou prováděli čínští dělníci přivezení do Kalifornie. Pracovali v nelidských podmínkách a byli vystaveni těžko popsatelné diskriminaci. Takové místo nebylo vybráno náhodou. Bylo pokusem americké strany ukázat sílu a morálně zatlačit na čínskou delegaci. Setkání trvalo více než dvě hodiny, podle druhých pramenů čtyři. Přitom otázek k projednání bylo příliš mnoho.

USA měly zájem především o pomoc Číny při řešení opiátové krize. Předávkování drogami každoročně zabije 100 000 Američanů. A suroviny pro výrobu drog pocházejí hlavně z tzv. Říše středu. Čínské úřady mohou tyto toky blokovat, čímž naruší logistiku drogových kartelů.

Na oplátku Čína požadovala zmírnění sankcí vůči bezpečnostním agenturám, které USA obviňují z porušování práv Ujgurů. V souvislosti s ekologickou agendou se obě strany dohodly na přijetí rezoluce vyzývající ke ztrojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie do roku 2035, jakož i ke snížení emisí metanu. Jedná se však pouze o symbolickou deklaraci ve formě doporučení a nic víc. EU se svým zeleným údělem by si měla uvědomit, že bez spolupráce s Čínou se ani náhodou nepřiblíží k prohlašovaným cílům zelené politiky.

Podobně se diskutovalo o regulaci umělé inteligence. Teoreticky by mohly být uzavřeny dohody o zpomalení vývoje bezpilotních letounů s umělou inteligencí, ale opět bez přísných požadavků a konkrétních podmínek. Jinými slovy: Nic kromě výdajů.

Čínskou stranu více zajímala otázka investic. Ne nadarmo. Čínská ekonomika je úzce propojena s ekonomikou USA, krize v USA má v Číně ozvěnu a problémy na hypotečním trhu a s bankami mají negativní důsledky na obou stranách Pacifiku. Proto prezident Si vzal s sebou početnou delegaci podnikatelů. Připomínám, že v poslední době zkrachovalo několik významných čínských developerů, a nevylučuji, že celou řadu dalších čeká podobný osud.

Složitá je i situace v oblasti investic: zatímco před 1-2 lety se čistý příliv zahraničních investic do čínské ekonomiky trvale pohyboval nad 100 miliardami dolarů, nyní se poprvé po 25 letech dostal do záporných hodnot. Vliv na příliv zahraničních investic mají i současné sankční války a utahování šroubů v USA vůči čínským bankám a technologickým společnostem. Proto lze tvrdit, že výsledek rozhovorů odpovídá pozadí, které nebylo příznivé pro dosažení jakéhokoli hospodářského průlomu. Potvrzuje to mimo jiné skutečnost, že jenom den po setkání prezidentů Bidena a Si začaly platit další, ještě přísnější sankce na vývoz čipů do Číny. USA považují tuto sféru za otázku národní bezpečnosti a snaží se všemi možnými způsoby zpomalit technologický pokrok v Číně, aby nezůstaly pozadu ve vědeckém závodě. Planá nadějě USA.

Tchaj-wanská otázka

Na setkání se přímo hovořilo o možném konfliktu o strategicky významný ostrov. Připomínám, že v lednu 2024 se na Tchaj-wanu uskuteční volby, které nelze nazvat jinak než osudové. Vítězství sil orientovaných na USA může vést k další vojenské eskalaci a střetu. Úspěch pročínských stran umožní Pekingu zahájit integraci ostrova proti vůli Washingtonu. Bylo proto pro mne zajímavé sledovat nedávnou diskuzi na ČT a reakce předsedy Senátu ČR a samozvaného Tchaj-wance Miloše Vystrčila a místopředsedy Sociální demokracie Lubomíra Zaorálka. Vystrčil začal vystrkovat anténu, pro případ, že se vítr změní, cesta za čipy do Drážďan nebude volná a cestě do Pekingu bude muset předcházet zpověď a pokání. Jak by tomu ne bylo, a jaký by nebyl výsledek setkání a jednání delegací návštěva Si Ťin-pchinga ve Spojených státech má sama o sobě velký význam. Proč?

Jedná se o první návštěvu čínského vůdce v Americe po šesti letech. Naposledy navštívil rezidenci Mar-a-Lago, kde vedl dialog s DonaldemTrumpem. Tehdy vztahy mezi USA a Čínou byly ještě poměrně stabilní. I když právě za Trumpa se začaly prudce zhoršovat s vypuknutím obchodních válek.

Nynější setkání s Bidenem se uskutečnilo přesně rok před volbami. Pro čínského prezidenta je to příležitost, aby změřil teplotu v americké politice a ujasnil si, kam se budou USA ubírat. Koneckonců Biden v jednom průzkumu za druhým ztrácí na svého hlavního soupeře Trumpa.

Volební modely ukazují, že kdyby se prezidentské volby konaly zítra, Trump by získal více než 290 volitelů (k vítězství stačí 270) a snadno by zvítězil. Na druhé straně Biden se na tomto pozadí jeví jako skutečná chromá kachna – s mezinárodními krizemi, které není schopen řešit. Proto předpokládám s vysokou mírou pravděpodobnosti, že nadcházející volby Biden prohraje a pokud se Trump v listopadu 2024 vrátí k moci, nečeká vztahy mezi USA a Čínou nic dobrého.

Pro Trumpa je Čína hlavním geopolitickým soupeřem Ameriky. Může se s Ruskem nějak dohodnout na Ukrajině, zařídit deeskalaci na Blízkém východě, ale to vše jen proto, aby se Trump soustředil na konfrontaci s Čínou. A to na všech frontách – od obchodní po vojenskou.

Proto setkání Bidena a Si představuje pokus o seriózní dohodu, dokud je ještě šance. Setkání při vší snaze o nalezení pozitivních výsledků pro mne osobně skončilo fiaskem. Proč? Protože existuje celá řada nevyřešených zásadních rozporů a protičínská lobby ve Washingtonu je příliš silná na to, aby Bidenovi dovolila udělat nějaké skutečné ústupky. Mnoho povyku pro nic! Touto klasickou americkou frází uzavírám hodnocení výsledků jednání, o něž byl tak dlouho živen zájem.

Závěr

Bidenovo prohlášení na závěr jednání s další urážkou čínského vůdce, kterého opakovaně označil za diktátora, jen dokresluje mé hodnocení jednání, protože pro obě strany úspěšný summit by rozhodně neskončil tak skandálním způsobem. Tendence ke zvýšené konfrontaci nikam nezmizela, a proto bude pokračovat. Lednové volby na Tchaj-wanu s pravděpodobností hraničící s jistotou skončí mezinárodní krizí. Poté se Rusko ponoří do prezidentského volebního cyklu a brzo po něm USA. Tam nelze vyloučit vítězství republikánů a tvrdých odpůrců Číny. Proto úspěšná návštěva pro Si Ťin-pchinga v USA se může ukázat jako jeho poslední, s těžko představitelnými následky pro EU, ČR a samozvaného tchaj-wance Vystrčila.

Jaké hodnocení návštěvy a jednání prezidentů nabízejí západní média?

Setkání Bidena a Si Ťin-pchinga nebylo příliš úspěšné, uvedla CNN. Hlavním úspěchem bylo obnovení kontaktů mezi americkou a čínskou armádou. Omezené úspěchy summitu soupeření mezi oběma zeměmi nezmění, domnívá se autor článku…Možná, že středeční setkání prezidenta Bidena a čínského vůdce Si Ťin-pchinga jižně od San Franciska zneškodnilo nástrahy v nejdůležitějších diplomatických vztazích našeho světa, které klesly na nejnižší úroveň za poslední půlstoletí.

Očekávání od tohoto summitu byla zpočátku nízká. A přestože každá strana měla dostatek podnětů k tomu, aby prohlásila schůzku za produktivní, po čtyřech hodinách rozhovorů, které skončily obědem s ricottou a bylinkovými ravioli, kuřetem na estragonu a mandlovým koláčem, bylo těžké být optimistou. Biden odcházel ze setkání plný naděje, že se podařilo zmírnit rizika plynoucí z nebezpečné blízkosti amerických a čínských vojenských sil působících v asijsko-pacifickém regionu. Chce se vyhnout eskalaci a vystupňování této konfrontace v další politicky katastrofální mezinárodní krizi před plánovanými prezidentskými volbami v příštím roce, kdy ho čeká boj o znovuzvolení.

Si potřeboval svému domácímu publiku v komunistické hierarchii ukázat, že uprostřed ekonomických problémů udržuje klíčové vztahy se Spojenými státy pod kontrolou. A také potřeboval dát najevo, že Čína má po složitém období zájem na zmírnění napětí s ostatními velmocemi, zejména s USA. Přesto je nepravděpodobné, že by důležité, ale drobné úspěchy dosažené během summitu, který se konal na sídle v gruzínském stylu, pomohly zmírnit základní faktory, které tlačí USA a Čínu do nebezpečného soupeření.

Biden svůj přístup k Si označil známou frází důvěřuj, ale prověřuj. Po skončení summitu vysvětlil, že ačkoli Čína a Spojené státy spolu soupeří, je jeho odpovědností učinit co je … racionální a zvládnutelné, s vyloučením možnosti konfliktu. Přesně o to se snažím, řekl Biden.

Republikánský senátor Jim Risch, který předsedá Výboru pro zahraniční vztahy, na závěr summitu prohlásil, že Biden opět podkopal národní bezpečnostní zájmy USA. Senátor z Idaha dodal: Čína není obyčejná země. Je to agresorský stát. Biden dělá Siovi ústupky výměnou za vytvoření několika nesmyslných pracovních skupin a mechanismů zapojení. Republikánští prezidentští kandidáti Bidena za jeho kontakty s Pekingem doslova pranýřovali. Mohou si to dovolit – koneckonců tito lidé nejsou zodpovědní za stabilizaci nejdůležitějších diplomatických vztahů na světě a mají motivaci překrucovat složitosti a úskalí složité situace. Šikana Číny je dlouhou tradicí americké prezidentské kampaně, která sahá až do roku 1992, kdy demokrat Bill Clinton porazil republikánského prezidenta George Bushe staršího.

Stephen Collinson, autor Financial Times, v článku – Americká podnikatelská elita přivítala Si Ťin-pchinga potleskem vestoje, napsal (16.11): Zdá se, že Si má nyní zájem se Americe trochu otevřít. Existuje však nespočet hnacích sil, které obě země tlačí k další konfrontaci. Jedná se o mocné a nestálé síly. Drobné zisky na omezeně úspěšném summitu základní prvky takového soupeření nezmění.

Si ve svém středečním projevu dal jasně najevo, že napětí ve vztazích je důsledkem postoje USA. Uvedl, že konflikt a konfrontace by měly neúnosné důsledky pro obě strany a dodal: Je nerealistické, že jedna země může předělat tu druhou (jedná se o simultánní překlad jeho slov). Oficiální čínský překlad ve státních médiích tento názor potvrzuje a zní takto: Číňané se snaží o to, aby se jim dařilo: Je nerealistické snažit se změnit jeden druhého. To lze interpretovat jako varování Číny – orla, který (americké) mouchy nelapá, před pokusy udržet Čínu v mezích, a to jak v oblasti domácí politiky, lidských práv, obchodu, tak i geopolitiky v regionu i mimo něj. Jan Campbell, server vasevec.cz

X X X

BABIŠE  CHTĚJÍ  ZNOVU  SOUDIT  PŘED  VOLBAMI?

Blíží se volby, a tak jako vždy, Babiš před soud?

Nevím, kdo to může řídit a hlavně kdo má tu pravomoc (i nepsanou), že může naplánovat, aby v době předvolební byl pan Babiš obviněn – a je lhostejno z čehokoli; neinformovaný občan si rovnou z volební nabídky ANO vyřadí – přece nebude volit zločince.

Právě takový hnusný a všivácký záměr je (pravděpodobně)  obnovení obvinění. Jo, jistě se to dá právnicky zdůvodnit, ale pak  – máme nestranné soudy? Nejde o ten soud jako takový; ať soudí třeba celý Vesmír, ale Babiše už by mohli nechat na pokoji.

Je těžké poukázat na nějaká zákulisní jednání, ale není to poprvé a jako minule, kdy to bylo termínově posunuto až na období voleb, naznačuje záměr. Přitom už bylo vícekrát poukázáno, že podmínky pro dotaci se upřesnily (zpřísnily) až po udělení dotace Čapímu hnízdu a za další, dotace byla vrácena.

Nejsem příznivec hnutí ANO a výše uvedené řádky generují pro mě nevysvětlené kroky těch, kteří rozhodují. Poněkud to signalizuje slabost politických soupeřů sdružených v pětikolku. K volbám do Evropského parlamentu se bude muset koalice částečně (nebo úplně) rozdělit a jsem moc zvědav, jak dopadne.

Ať už padlo jakékoli rozhodnutí, tématem pro všechny, ale především pro voliče bude zrušení práva veta a náš souhlas s rozdělováním migrantů (prezident mě zklamal). Móóóc jsem zvědavý na volební agitku zúčastněných. Mirosla Kulhavý, server vasevec.cz

X X X

ŠPATNÁ   PORADKYNĚ   S  GEN  PAVLEM  NA  PRAŽSKÉM  HRADĚ?

Prezident k sobě přibral špatnou ženu, tvrdí Štěch. Senát podle bývalého šéfa úplně selhává

Milan Štěch, který před několika dny oslavil 70. narozeniny, patří mezi historicky nejdéle sloužící senátory. Ve funkci působil čtyřiadvacet let, osm let byl předsedou Senátu. V roce 2020 ve volbách mandát neobhájil a ve vysoké politice skončil. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil nejen o tom, jak hodnotí práci jeho nástupců, prezidenta Petra Pavla, ale i o propadu sociální demokracie, strany, jejímž je dlouhá léta členem.

X V Senátu mají pohodlnou většinu zástupci současné pětikoalice. Přestože řada senátorů měla k zásadním opatřením vlády, ať už se jednalo o důchodovou reformu nebo konsolidační balíček, výhrady, nakonec všechny zákony schválili. Nevytrácí se tak trochu smysl Senátu, který by měl být pojistkou demokracie?

Říkám to strašně nerad, protože jsem jeho zastáncem, ale Senát v současné době naprosto selhává. Pan prezident Václav Havel, který byl jeho podporovatelem a vlastně i díky jeho velkému úsilí Senát vznikl, měl představu, že bude tvořený lidmi, co budou mít větší vztah k občanské společnosti a budou méně provázáni politickou, stranickou scénou. Senát měl nyní jedinečnou šanci u několika zákonů, kde bylo zcela zřejmé, že jsou minimálně na hraně ústavnosti, prokázat svoji funkci ústavní pojistky a selhal. Senátoři, kteří tam sedí, podlehli stranické disciplíně, a to jsem vždycky nesnášel.

X Na druhou stranu, řada senátorů tam byla zvolena za stranu a měla by plnit její program…

Ano, podle toho hlasují, nicméně by neměli být vázáni tím, jak politické vedení té či oné strany rozhodne a co po nich žádá. Respektovat volební program ano, ale neměli by být vazaly. A mám obavu, že se to teď u těch zmiňovaných zákonů stalo. Když na mě někdo začal stranicky tlačit a bylo to proti mému přesvědčení, vždycky jsem se vzepřel.

X Můžete být konkrétní?

Například Miloš Zeman po mně žádal ohledně volebního zákona, aby se neumožnilo kandidování menších stran, což jsem odmítl. S Richardem Falbrem jsme se proti tomu postavili. Pokud má Senát plnit svoji funkci, nemůže plnit funkci stranickou, ale občanskou. Z pohledu dodržování ústavy a ústavnosti. Bohužel Senát v současné době propásl velkou šanci tohle ukázat a dostal se na špatnou kolej.

X Milan Štěch (70)

Politik sociální demokracie a bývalý český odborář. V senátu působil 24 let, čímž se stal historicky nejdéle sloužícím senátorem. V letech 2010 až 2018 byl předsedou Senátu Parlamentu ČR. V období 2002 až 2010 vedl Českomoravskou konfederaci odborových svazů. Je ženatý a má dvě děti.

X Jak hodnotíte současného prezidenta Petra Pavla?

Zatím vcelku kladně. Jediné, co bych mu vytkl, je nešťastný výběr spolupracovníků. Nevím, kdo mu radí nebo zda je někomu v uvozovkách zavázán, ale myslím si, že by si měl vybírat jiný typ lidí, než je třeba jeho kancléřka.

X Tou je Jana Vohralíková, která předtím pracovala v Senátu jako vedoucí Kanceláře Senátu. Proč se domníváte, že je špatnou volbou?

Neměla už dobré renomé v Senátu. Sice současný předseda Senátu pan Vystrčil moje slova nepotvrdí, ale já to vím. Kvůli jejímu chování a jednání odtamtud odešlo strašně moc lidí, kteří tam byli ještě z doby Petra Pitharta nebo Přemysla Sobotky. Za celou moji osmiletou dobu předsedování Senátu jsem všechny ty pracovníky, kteří kvůli ní odešli, hodnotil velmi kladně a aparát jsem neměnil. Neměl jsem k tomu jediný důvod. Prezident Pavel si ji vybral na Hrad a myslím, že s tím bude mít starosti.

X Sociální demokracie ohlásila restart, na posledním sjezdu si změnila název, místo ČSSD začala používat zkratku SOCDEM, potřebnou pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by ale stále nepřekonala. Nepropadáte už beznaději?

Je to složitá doba. Názorově jsme se velmi rozdělili. Je tady skupina, která fandí pětikoalici, ta už je ale početně slabší, než byla před dvěma lety. Pak je tu druhá skupina, která vidí alternativu v hnutí ANO.

X Takže jsou ve straně stále dvě nesmiřitelná křídla?

To bych neřekl. Probabišovské křídlo ve straně nikdy nebylo nijak výrazně zastoupené. Spíš to bylo pragmatické křídlo zastoupené Janem Hamáčkem, které chtělo za každou cenu zůstat ve vládních pozicích. Ale ti lidé postupně odešli. Jako třeba teď pan Kulhánek (někdejší ministr zahraničí a současný velvyslanec ČR při OSN, pozn. red.), za což jsem rád, protože sociální demokracii v posledních letech jenom škodil. Celkem se to pročistilo.

 X Co podle vás zapříčinilo pád sociální demokracie na pomyslné dno?

Je to shoda nešťastných momentů. Nastoupil nový hráč, Andrej Babiš s hnutím ANO, který dokázal značnou část voličů přetáhnout na svoji stranu. Sociální demokracie nikdy neměla tak pevné voličské jádro jako třeba ODS, která privatizací umožnila mnoha lidem dostat se k celkem vysokým majetkům. A ti lidé jim ve volbách za to zůstávají dodnes věrní. Ale i občanští demokraté si prošli problémovým obdobím. Za velkou chybu považuji to, že v první vládě sociální demokracie s hnutím ANO nebyl tehdejší předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka, kterého považuji za jednoho z nejlepších politiků sociální demokracie, vůči Babišovi razantnější a tvrdší. A už v žádném případě se nemělo vstupovat do vlády s hnutím ANO podruhé. Naše pozice byla nedůstojná. To byla fatální chyba. Je ale potřeba umět to překonat.

X ODS pomohlo spojení s dalšími politickými stranami. Je to cesta i pro SOCDEM?

Podle mě to správná cesta pro politickou kulturu není. Například Spolu – jedni jsou konzervativní, druzí liberální, třetí křesťané. Když už, tak ať z toho udělají jednu stranu. U starostů pana Rakušana to považuji za podvod na voličích. Nereprezentují starosty. Řada starostů ve městech a obcích s nimi nemá vůbec nic společného. Zneužívají této značky. Vůči voličům by bylo seriózní, aby každá strana byla jasně čitelná a kandidovala samostatně.

X Současný předseda SOCDEM Michal Šmarda kritizuje koalici i opozici. Čistě hypoteticky, pokud by se vaše strana dostala do Poslanecké sněmovny, nezavírá si tím koaliční potenciál?

Sociální demokracie by měla kritizovat to, co považuje za špatné a chybné, a neměla by při tom koukat, zda to vychází z vládního bloku nebo opozice. Zároveň si myslím, že kritika není nijak zlá, zákeřná nebo osobní. Můj názor je, že pokud by SOCDEM ve sněmovních volbách uspěla, měla by zůstat v opozici a tam se chovat konstruktivně.

x Vláda Petra Fialy má za sebou polovinu volebního období. Z průzkumů vychází, že ji lidé považují za jednu z nejhorších v historii země. Jak to vidíte vy?

Chová se zmateně a působí bohužel komicky. Když se podíváme na vystupování samotného premiéra nebo ministra Válka, byl by z toho krásný komediální seriál. Není to důstojné pro ČR. Dostali jsme se na chvost EU. Obchodní řetězce a banky si z české vlády dělají dobrý den.

X Letos uplynulo 34 let od sametové revoluce. Splnila vaše očekávání?

V zásadě ano. Směřování ČR je správné. Co mě mrzí, je, že jsme se daleko víc nepřiblížili západní Evropě. Rozdíl životní úrovně je stále markantní. V posledních dvou letech jsme bohužel dostali velkou ránu do týla. Výrazně se propadly reálné příjmy, lidem se znehodnotily úspory. Těm, kteří si šetřili na stáří, skoro až o 30 procent. To je hrůza! Agrese Ruska na Ukrajině dopadá ekonomicky především na EU a je otázka, jak dlouho to ještě vydrží. Pokud se válečný konflikt nepodaří diplomaticky uzavřít, Evropa vykrvácí. Na USA to tak negativní dopad nemá, nakonec dováží do Evropy i plyn.

X X X

MOSKVA  HROZÍ  ČR  ODVETOU  ZA  ZMRAZENÝ  MAJETEK  V  PRAZE

Moskva si předvolala kvůli zmrazení majetku českého diplomata, hrozí odvetou

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého, aby mu dalo najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti v zahraničí na český sankční seznam. S odvoláním na dnešní vyjádření ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura TASS.

 „Můžeme potvrdit, že náš chargé d’affaires byl pozván 17. listopadu na ruské ministerstvo zahraničí. Detaily a obsah jednání nebude česká diplomacie komentovat,“ sdělilo české ministerstvo zahraničních věcí.

Velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka, který ale už několik měsíců pobývá v Česku. Diplomat Čistecký v Moskvě působí jako zástupce velvyslance.

Přidání ruského podniku Goszagransobstvennosť na seznam schválila ve středu česká vláda. Rozhodla tím také o zmrazení jeho majetku v České republice. Moskva to v dnešním prohlášení označila za právní svévoli.

„Diplomatovi byl tlumočen důrazný nesouhlas v souvislosti s rozhodnutím české vlády z 15. listopadu o přidání podniku Goszagransobstvennosť na český národní sankční seznam,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva. „Bylo jasně dáno najevo, že podobná právní svévole je nepřípustná,“ uvedlo také ministerstvo.

Už dříve Moskva ústy prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova označila krok české diplomacie za nezákonný. Ministr zahraničí Jan Lipavský ale na dotaz ČTK tento týden uvedl, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se sankčním zákonem.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes také zopakovalo dřívější varování Moskvy, že ruská strana bude na rozhodnutí Prahy reagovat. „Ruská strana použije všechny prostředky včetně toho, že podnikne odvetné kroky ve vztahu k českým aktivům v Rusku,“ stojí v prohlášení.

Podle čtvrtečního vyjádření Lipavského ale Česko nemá v Rusku žádný objekt, který by byl čistě ve vlastnictví České republiky a neměl další formu úpravy fungování. Česko má v Rusku zastupitelský úřad a Český dům, což jsou objekty upravené mezinárodními smlouvami.

X X X

ROZDĚLENÍ  SLOVÁCI,  JAK  SE  BUDOU  ŘEŠIT?

Pro Putina je to dar z nebe, říká o rozdělených Slovácích diplomat Káčer

Názory, které nyní Robert Fico říká a prosazuje, jsou jeho autentickým obrazem, míní diplomat a bývalý ministr zahraničí Slovenska Rastislav Káčer. Pokud si Ukrajina neobhájí svou integritu a svobodu, pro střední Evropu to může mít tragické důsledky a pro Slovensko obzvlášť, varuje v rozhovoru pro iDNES.cz s tím, že polarizace Slováků je pro Putina darem z nebes. I za masakrem v Izraeli jsou podle Káčera ruské zájmy.

X  Chtěl byste dělat velvyslance za současné vlády premiéra Roberta Fica?

Ne, politika Slovenska a Roberta Fica se velmi změnila. Sloužil jsem dvakrát jako diplomat a velvyslanec za jeho vlád. Velvyslancem ve Washingtonu jsem se stal na jeho žádost, když byl poprvé premiérem. Podruhé mě vyslal jako velvyslance do Budapešti. Tehdy však byla zahraniční politika prozápadní, pro členství v EU, NATO, to se teď změnilo.

Rastislav Káčer je čestným předsedou slovenského think-thanku GLOBSEC. V minulosti působil jako velvyslanec Slovenské republiky ve Spojených státech a v Maďarsku a jako prezident organizace Slovak Atlantic Commission. Mezi lety 2001 až 2003 byl státním tajemníkem slovenského ministerstva obrany a byl zodpovědný za vyjednávání a přístupový proces Slovenska do NATO.

X To znamená, že nekývnete na mandát vládě, s jejímiž názory nesouhlasíte?

Přesně tak. Přestože diplomatické podmínky v některých obdobích nebyly jednoduché, oficiální politiku jsem prosazoval s klidným svědomím a dávala mi smysl. Nedokážu si představit, že bych obhajoval to, co premiér prosazuje nyní.

X Čeká vás teď, vzhledem k politické situaci, diplomatická odmlka?

Pro člověka mého typu, který má více než třicet let praxe v zahraniční politice, existuje řada způsobů, jak se neoficiálně angažovat pro správnou věc. Jako bývalý diplomat jsem členem několika mezinárodních organizací. Například Trilaterální komise a Asociace atlantické smlouvy. Díky svým vazbám mám prostor vyjadřovat se k zahraniční politice a pracovat na tom, aby se slovenská politika v budoucnosti dostala do normálu.

X  Robert Fico postavil svou kampaň na radikálních názorech, jedná se pouze o politický kalkul, nebo je to jeho skutečná tvář?

Podobně jako Viktor Orbán prošel v průběhu let v politice určitým vývojem, během nějž se proměňoval. Za prvního mandátu byl levicovým, rebelujícím intelektuálem, ale postupně ho politika změnila tím, jak ho svázala se státní i oligarchickou mocí a korupcí. K tomu je třeba přidat řešení jeho osoby předešlou vládou a také trestní stíhání. Tento vývoj postupně změnil jeho postoje a to, co dnes říká a prosazuje, je podle mě jeho autentický obraz.

X Jak byste jeho vítěznou politickou taktiku popsal?

Fico je politikem, který pochopil, že živením jistých frustrací společnosti si dokáže získat hlasy. Podobně jako když lékař získá nového pacienta s řadou problémů a místo toho, aby tyto potíže řešil, ještě víc je prohloubí, aby se k němu pacient stále vracel. Přesvědčí ho, že mu chce pomoci, přitom je ale součástí jeho problému.

X Může se Robert Fico zhlédnout v cestě Viktora Orbána?

Pokud se o Orbánovu cestu pokusí, nebude to mít na Slovensku jednoduché. Oproti maďarské společnosti byla ta slovenská částečně přeformátována díky spolužití s Čechy, kteří velmi ovlivnili naše politické vnímání. V Maďarsku je to složitější, ta země se sto let po „trianonském traumatu“ stále nevyléčila a je rozdělená. Orbán nabídl Maďarsku ideologii nacionalismu a revizionismu, a to mu lépe toleruje jeho korupční model. U Fica to tak není, neboť Slováci jsou, podobně jako Češi, chroničtí političtí kverulanti a k podobné ideologii nejsou náchylní. U nás lze pracovat se společenskou frustrací a sentimentem, za čímž Ficův úspěch stojí.

x Hned po dvou dnech vlády došlo k personální čistkám, například odvolání policejního prezidenta. Bude se nový premiér mstít?

Zdá se, že ano. Všimněte si, že k těm čistkám dochází až teatrálním způsobem. Cílem je ukázat převahu a zastrašit soupeře. Vypadá to, že v tom trendu bude i nadále pokračovat.

X Když se podíváte na novou vládu, nečeká Slovensko další nestabilní vláda, podobně jako za Ficova předchůdce Igora Matoviče?

Očekávám, že čtvrtá vláda Roberta Fica bude stabilní, protože jeho stabilní poslanecký klub hlasuje absolutně kooperativně a nebude mít žádný zájem o odskočení. Co se týká poslanců ze Slovenské národní strany (SNS), ti se koalice budou držet, protože by se v jiném případě do parlamentu nedostali. Robert Fico na rozdíl od svého předchůdce ví, jak nakládat s mocí. Je zručným demagogem, v tom je mezi nimi diametrální rozdíl. Matoviče považuji za krále opoziční show, klauna, který neví, jak nakládat s mocí, a manažersky je absolutně neschopný.

Pokud válka zamrzne, Rusko se vrátí silnější

X Výsledek slovenských voleb jste hned druhý den komentoval tak, že jejich výherci jsou Viktor Orbán a Vladimir Putin. Robert Fico poté oznámil ukončení vojenské podpory Ukrajině i protiruských sankcí. Jak riskantní jsou důsledky takovýchto prohlášení?

Rusko bylo pravděpodobně překvapeno tím, jak jsme se dokázali my jako Západ sjednotit. Od té doby se snaží udělat vše pro to, aby tuto jednotu otupilo. Proto jsme svědky silné dezinformační kampaně a politické korupce i vůči zemím jako Slovensko. Polarizace slovenské společnosti je pro Putina darem z nebes, o který se svými aktivitami zasloužil.

X Když se nyní podíváte na světové mediální prostředí, válku na Ukrajině vytlačila ta mezi Izraelem a hnutím Hamás. Vytlačila ji i na politické scéně?

Za útokem hnutí Hamás a jeho načasováním stojí zájem ruských zpravodajských služeb, jejichž cílem je odvést pozornost od války na Ukrajině. Pro Rusko je útok na Izrael výbornou zprávou, protože má potenciál další eskalace, a tím zaměstnává mezinárodní organizace. Zároveň to názorově rozděluje západní společnost. Obávám se, že mimo tuto válku budou k vidění i jiné věci, snažící se vyvolat různé typy nepokojů. Zkrátka ražení klínů do politické jednoty západní společnosti, a právě proto jsem poněkud nervózní z výsledku slovenských voleb.

X Když mluvíte o nepokojích a polarizaci společnosti, nelze nezmínit antisemitské demonstrace v mnoha evropských i dalších zemích. Jsou i tyto události součástí toho, co zmiňujete?

Přesně to je součást té mozaiky, tvořené usilovnou prací oněch zpravodajských služeb. Vzpomeňme si na dav antisemitů na ruském letišti, který se snažil dostat k Židům, kteří přiletěli z Tel Avivu. Pokračující světové demonstrace jen podtrhují paradox, že emigranti, kteří přišli na Západ za lepším životem, společností a příležitostmi, protestují proti zcela základním pravidlům, na jejichž základě ta společnost funguje, a to je náboženská a kulturní tolerance a integrace. Užívá se co největší polarizace společnosti, kde stačí poslední kapka, aby se ta společnost zhroutila.

X Zapadá do této mozaiky i fakt, že válčící Ukrajině dochází čas?

Už nyní se nacházíme v opotřebovávací fázi války. Vidíme menší pohyb v bojové linii. Rusko přechází na vojenskou ekonomiku, což potvrzuje spolupráce s KLDR. Bude se pravděpodobně snažit udržet územní zisky a nadále pokračovat v dezinformačních kampaních a zpravodajských operacích, aby oslabilo politickou jednotu západních spojenců Ukrajiny. Pokud si Ukrajina neobhájí svou integritu a svobodu, pro střední Evropu by to mohlo mít tragické konsekvence a pro Slovensko obzvlášť.

X Lze s ohledem na aktuální vývoj čekat možné zmrazení konfliktu?

Osobně si myslím, že zmrazení je dlouhodobě naprosto neudržitelné, protože Rusko se nevzdává svých ambicí rozbít a pokořit Západ a rekonstituovat své bývalé postsovětské teritorium. Putin to dává soustavně najevo a do tohoto konfliktu vstoupil proto, aby byl schopen nadále udržet moc. Rusko je ekonomicky málo efektivní, nemá žádné inovace, žije z prodeje nerostných surovin a konflikt se zdá evidentně nejefektivnější cestou.

Pokud dojde ke zmrazení takového konfliktu, pro nás je to jen čas na přípravu na pokračování, protože Rusko se jen bude snažit zkonsolidovat, ekonomicky obnovit nebo zdynamizovat výrobu vojenské techniky, předzásobit se a ke konfliktu se znovu vrátí. Čím více bude Západ ustupovat, tím dříve a s větší energií se Rusko do takového konfliktu vrátí.

X X X

Erdogan chce, aby mezinárodní inspekce zjistila, zda má Izrael jaderné zbraně

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby mezinárodní orgány provedly inspekci izraelského jaderného arzenálu. Na začátku listopadu pohrozil použitím jaderné zbraně proti Pásmu Gazy jeden z izraelských ministrů, ačkoliv samotný Izrael oficiálně nepřiznal, že jadernými hlavicemi disponuje.

 Izraelské atomové centrum Dimona (popřípadě Negevské nukleární výzkumné středisko) je – dle Wikipedie – „izraelské výzkumné centrum pro atomovou energii. Nachází se v Negevské poušti, asi 13 km jihovýchodně od města Dimona. Jedná se o vysoce utajovaný a dobře oplocený a chráněný komplex, nad nímž je bezletová zóna. Oficiálně byl uváděn jako textilní továrna, ale všeobecně se má za to, že zde dochází k výrobě jaderných zbraní, což potvrzuje i mnoho expertů.“ | foto: www.globalsecurity.org

Podle agentury Reuters přednesl Erdogan svůj nápad v rozhovoru s novináři při zpátečním letu z Německa, kde byl na státní návštěvě. Erdogan už tento týden vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby řekl, zda má Izrael jaderné zbraně.

Dnes turecký prezident řekl, že je nutné provést inspekci izraelského jaderného arzenálu, „než bude příliš pozdě“. Podle agentury Anadolu Erdogan řekl, že Turecko se se žádostí o inspekci obrátí na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Uznal však, že Izrael nemusí dodržovat pravidla úmluvy proti šíření jaderných zbraní, protože k ní nikdy nepřistoupil.

Desetitisíce lidí dnes v Jeruzalémě demonstrovaly za propuštění osob, které při útoku ze 7. října uneslo palestinské hnutí Hamás. Demonstranti, mezi kterými jsou i příbuzní unesených, požadují, aby izraelská vláda vynaložila větší snahu o propuštění rukojmích, informuje agentura Reuters. Kritizují také izraelského premiéra Benjamia Netanjahua, že dlouho odmítal s příbuznými unesených komunikovat. Premiérova kancelář dnes oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných.

Izrael se k tomu, že vlastní jaderné zbraně, oficiálně nevyjadřuje. Panuje však přesvědčení, že jaderné hlavice už několik desítek let vlastní. Nezávislé organizace tvrdí, že by jich mohl mít zhruba 90.

Izraelský ministr Amichaj Elijahu z krajně pravicové strany Židovská síla na začátku listopadu v rozhovoru řekl, že by jaderné bombardování Pásma Gazy mohlo být jednou z možností v současném konfliktu mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. Elijahu ale není členem válečného kabinetu, který o vojenských operacích rozhoduje.

Erdogan soustavně vystupuje na podporu Palestinců a tento týden označil Izrael za teroristický stát. Kritizuje především izraelské údery, které mají oběti mezi civilisty.

 

Turecko by se podle Erdogana mohlo podílet na rekonstrukci Pásma Gazy, pokud bude dosaženo příměří. „Budeme se snažit znovu vybudovat zničenou infrastrukturu v Pásmu Gazy,“ řekl novinářům.

Erdogan se vracel z Německa, kde s ním v pátek jednali kancléř Olaf Scholz a prezident Frank-Walter Steinmeier. Erdogan německým politikům vytkl, že berou v potaz jen oběti způsobené útokem, který 7. října provedlo palestinské hnutí Hamás, a že bezmezně podporují Izrael.

X X X

Chartisté drží hladovku proti Jurečkovi. Vadí jim nízké penze pro disidenty

To, že se neřeší problém nízkých penzí disidentů a disidentek, kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Požaduje kvůli tomu odstoupení ministra práce Mariana Jurečky.

 Na podporu svého požadavku se rozhodl držet hladovku, informoval spolek Šalamoun. Čestný předseda organizace John Bok se ke Gruntorádovi připojil před Úřadem vlády ČR v sobotu.

Jurečka už dřív novinářům řekl, že jeho ministerstvo řešení problému nízkých disidentských penzí chystá. Tiskové oddělení resortu práce dnes oznámilo, že ministr nařídil sociální správě případ a důchod jednoho z disidentů znovu prověřit.

Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo pracovat v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze.

Příplatky k důchodu pro odbojáře všichni nezískali. Důchod několik tisíc korun tak měla třeba Dana Němcová, která patřila k nejvýraznějším tvářím českého disentu. Stála u vzniku Charty 77 i Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Pro své protirežimní postoje skončila ve vězení. Směla pracovat jen jako uklízečka a domovnice, i když studovala psychologii. Jako matka sedmi dětí strávila řadu let péčí o potomky.

„Takový stav považují Starostové a nezávislí za nedůstojný a neudržitelný. Budeme proto prostřednictvím našich ministrů znovu apelovat na ministra práce a sociálních věcí, aby v rámci nyní platných zákonů urychleně našel řešení problematické situace někdejších disidentů. Paralelně navrhneme řešení, které odpůrcům komunistického režimu pomůže systémově.“

Prohlášení STAN

Jedenasedmdesátiletý Gruntorád v prohlášení uvedl, že malé důchody představují „vlekoucí se problém nepodařeného zákona“, kterým chtěl parlament původně vyjádřit disidentům a disidentkám úctu a vděčnost za obranu svobody a demokracie za totalitního režimu.

„Účastníkům odboje a odporu proti komunismu sice přiznává nárok na průměrný důchod, ale nikoli všem, ačkoli zákonodárci patrně tento úmysl měli, protože jinak by toto ustanovení postrádalo smysl,“ uvedl Gruntorád, který byl za totality dvakrát vězněný.

Zmínil, že spolu s dalšími disidenty napsali loni v srpnu dopis premiérovi Petru Fialovi a žádali o řešení. Získali odpověď, že mohou požádat o odstranění tvrdosti zákona, tedy přepočítání penze. Na Jurečku se tedy jeden z disidentů s touto žádostí obrátil.

Ministr ji zamítl, doporučil sociální dávky. Řešení se podle Gruntoráda dosud nepřijalo. „Nyní již nejde o starobní důchod Karla Soukupa, ale o morální integritu celé vlády. Myslím, že požadavek na odstoupení Mariana Jurečky z funkce ministra je přiměřený situaci,“ uvedl Gruntorád.

Jurečka novinářům v květnu řekl, že ministerstvo řešení problému nízkých důchodů disidentů a disidentek připravuje. Šéf ministerského odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec tehdy uvedl, že by se na něm měl podílet Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Disidentům a disidentkám by mohl vydávat osvědčení. O úpravě disidentské penze by při zmírnění tvrdosti zákona rozhodovala sociální správa. Dostala by návod postupu.

Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o odstranění tvrdosti zákona z pověření ministra práce už teď třeba u žadatelů, kteří se dlouhodobě starali o bezmocné blízké či byli nemocní. Přehodnocuje dobu odvodů, zohledňuje odklad placení pojistného či přepočítává důchod.

X X X

Firma Koutný uzavřela s policií rámcovou dohodu na dodávku uniforem za 100 milionů

 Ředitelství finanční a majetkové správy policejního prezidia uzavřelo se společností Koutný z Prostějova rámcovou smlouvu na dodávku uniforem na tři roky za 104 761 800 s DPH. Vyplývá to z registru smluv. Rámcová dohoda – Stejnokroje 15 PČR byla zveřejněna začátkem listopadu.

Společnost Koutný dodá policii saka pro muže v počtu 15 tisíc kusů a 5 tisíc kusů sak pro ženy. Dále pak 25 tisíc společenských kalhot pro muže, 5 tisíc pro ženy, ve stejném počtu budou dodány sukně. Firma má dále dodat 5 tisíc společenských bílých brigadýrek a 15 tisíc identických pokrývek hlavy v modré barvě.

Součástí plnění může být i měřenková výroba, která nepřekročí 5 procent celkového objemu zboží. Takzvaná měřenková výroba, neboli konfekce na míru či typová výroba je oděv vyrobený konfekčním způsobem bez zkoušení na konkrétního zákazníka a na jeho rozměry. Dá se očekávat, že tímto způsobem by měly být vyrobeny stejnokroje pro vysoké policejní důstojníky.

„V případě objednávky na měřenkovou výrobu bude součástí objednávky kontakt na osobu, pro kterou bude měřenka zhotovena. Prodávající je povinen tuto osobu prokazatelně kontaktovat za účelem provedení měření (za prokazatelný způsob kontaktování osoby se považuje e – mailová zpráva). Měření i následné zkoušky, které nesmí být více než dvou, budou probíhat v prostorách kupujícího (např. v oděvní výdejně – dle dislokace osoby), případně v jiných prostorách na základě vzájemné dohody mezi prodávajícím a osobou, pro kterou má být měřenka zhotovena,“ lze se dočíst v rámcové dohodě.

„Kupující je oprávněn odebírat zboží dle svých potřeb a uvážení po dobu účinnosti této dohody, a to bez stanovení minimálního odebraného množství a bez ohledu na počty kusů v jednotlivých položkách, maximálně však do výše celkové ceny,“ stojí v uzavřené smlouvě, ceskajustice,cz

X X X

 STUDENÁ SPRCHA, FILIPA SALAČE ZRADIL  V NEDĚLi  NOVÝ MOTOR

Po včerejších problémech s řazením vyměnili mechanici týmu QJ MOTOR GRESINI RACING motor na Kalexu Filipa Salače a ten si věřil minimálně na umístění na bodech nebo v první desítce. Kategorie Moto2 nemá před závodem warm up, takže novou jednotku nebylo možné vyzkoušet. A motor bohužel nevydržel ani celé zaváděcí kolo. Filip Salač tak přišel o průběžnou desátou pozici.

Jediný český zástupce v mistrovství světa silničních motocyklů měl po čtvrté za sebou odstartovat ze šesté řady. Místo startovního gridu však skončil zklamaný v boxech. V zaváděcím kole se z motocyklu vyvalil hustý dým a všem bylo jasné, že do dnešního závodu Filip neodstartuje.

„Je to obrovské zklamání. Těšil jsem se a věřil, že se nám povede zajet dobrý výsledek. Bohužel hned na výjezdu jsem cítil, že motorka nemá výkon, chvíli potom se objevil dým a motor bouchnul. Nevíme, čím se to stalo, byl odzkoušený, protože s ním jel v Malajsii někdo ze soupeřů. Motory nám dodává Dorna, jsou zapečetěné, takže se do nich naši mechanici vůbec nedostanou. Jasné je zatím jen to, že šel pouze na dva válce. To je teď ale úplně jedno. Opět smůla, ale zůstávám motivovaný do posledního závodu ve Valencii a doufám, že si konečně spravíme chuť,“ vysvětlil zklamaný Filip Salač #12.

Předposlední letošní závod kategorie Moto2 vyhrál Fermín Aldeguer, druhé místo obsadil Manuel Gonzalez a třetí skončil Aron Canet. Filip Salač je průběžně jedenáctý, se ztrátou šesti bodů na Celestina Viettiho. Jan Koudelka, AMK