ZBYNĚK FIALA: ČINSKÝMA OČIMA: Čína se zaslouží o konec války na Ukrajině? Vojíci Ukrjiny volají o pomoc. Nechtějí zemřít. – Proč by Trumpových 28 bodů mohlo ukončit válku na Ukrajině, zatímco evropský plán se nechytá, vysvětluje plukovník Čínské lidové armády Wang Siang-suej. Donald Trump už žije v jiném světě, než bylo za časů jediného hegemona, jak to zavedl Georg Bush mladší, který sám sebe vnímal jako všemocného vládce globálního impéria.
Dnes jsou supervelmoci dvě a multipolární mezinárodní prostředí doplňuje řada středních mocností jako jsou Rusko, EU nebo společenství BRICS.
Trump už se změně přizpůsobil a snaží se koncentrovat na západní hemisféru. Jak se změna promítne do fungování OSN a dalších mezinárodních institucí, to teprve uvidíme. Jedno je však jasné, s NATO už se moc počítat nedá, zájmy USA a EU se dramaticky liší.
Proto taky jsou snahy NATO vecpat se na Ukrajinu Washingtonem tak rozhodně odmítány. Proto je obsah jednání mezi USA a Ruskem před evropskými partnery utajován a evropské návrhy jsou ignorovány. Proto ruská strana proaktivně nabídla Američanům 100 miliard dolarů dosud sankcemi zmražených devizových rezerv jako investici při rekonstrukci Ukrajiny, aby v souboji o 140 miliard dolarů z jiného pytle, které chce EU sebrat Rusku z belgických bank, byl Trump na Putinově straně.
Návštěva amerického vyjednávacího týmu u Putina v Moskvě nepřinesla na první pohled konkrétní výsledky, ale i kdyby je přinesla, tak nám to neřeknou, protože to evidentně chtějí dotáhnout k nějakému cíli. Víme jen to, že Trump s Putinem budou k dispozici až nad dohodnutými dokumenty, a ty mají předložit profesionálové pod vedením ministrů zahraničních věcí Lavrova a Rubia.
Proč však Lavrov nebyl po Putinové boku při jednání s Wittikoffem a Kushnerem? Protože ve stejnou dobu jednal v Moskvě s čínským ministrem zahraničních věcí Wang I. Předtím proběhla smršť rusko-čínských kontaktů na vrcholné úrovni od opakovaných setkání prezidentů i premiérů. Rusko tak prožívá výjimečnou historickou příležitost, kdy má intenzívní vztahy s oběma supervelmocemi.
O amerických představách o ukončení války na Ukrajině píšeme často, ale čínský pohled je neméně zajímavý. Kupodivu se od toho amerického zas tolik neliší, přestože jde o nejbližšího partnera Ruska a dívá se na to z opačné strany.
Dejme tedy slovo čínskému plukovníku Wang Siang-suej (Wang Xiangsui), který publikoval na webu The China Academy úvahu, proč Trumpových 28 bodů by mohlo ukončit válku na Ukrajině, zatímco evropský plán selhává, prostě se nechytá. Soudí, že tomu není snad proto, že by Trumpův plán byl lepší, ale že se zaměřuje na skutečný bod zlomu, ochotu Ruska o takovém plánu jednat.
Čím víc je Ukrajina svírána v patové situaci na frontové linii, tím intenzívnější jsou diplomatické manévry USA, Ruska, Evropy a Ukrajiny kolem návrhů na příměří. Zatímco jedna strana shledala 28 bodový mírový plán Trumpova týmu z 21. listopadu jako „příliš výhodný pro Rusko“, alternativní 19 bodový návrh, který má větší podporu Evropy a Ukrajiny, Rusko kategoricky odmítá.
Nabízím plný text analýzy vysloužilého plukovníka Čínské lidové armády a stratéga, profesora Wang Siang-suej na prestižním pekingském webu The China Academy. Zvýraznění je jako obvykle moje:
Na první pohled se oba návrhy zaměřují na ukončení války, ale je tu zásadní rozdíl, který určuje, proč má 28 bodový plán větší šanci na úspěšné ukončení této války. Není to proto, že by Trumpův plán byl ušlechtilejší nebo propracovanější, ale proto, že ve srovnání s Evropou lépe zohledňuje jeden zásadní rozpor: nikdy neočekávejte, že u jednacího stolu získáte to, co nemůžete získat na bojišti.
I když je tento realismus morálně nedokonalý, má jasné implementační výhody ve třech klíčových oblastech:
- Pragmatičtější strategické cíle
Hlavní cíl Trumpova „28bodového“ plánu je naprosto jasný a jedinečný: dosáhnout okamžitého příměří. Logika spočívá v tom, že vzhledem k tomu, že Rusko již získalo na bojišti značnou kontrolu, primárním úkolem není zvrátit zjištěný stav, ale včas snížit ztráty.
Ruské síly fakticky obsadily čtyři východoukrajinské oblasti, legislativně uznaly výsledky referend a nadále stabilně postupují kupředu. Pokud jsme realisty, pak nabídka, že ruská armáda by se přestala snažit obsadit další ukrajinské území, představuje sama o sobě ústupek.
Naproti tomu oficiální cíle Evropy jsou složité a nerealistické: nejen příměří, ale také „spravedlivý a trvalý“ mír – což znamená obnovení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, volání Ruska k odpovědnosti a přetváření evropské bezpečnostní architektury.
Evropské cíle jsou sice morálně a politicky bezchybné, ale ignorují skutečnost, že tyto cíle daleko přesahují jejich vlastní možnosti. Evropa neinvestovala hmatatelnou vojenskou podporu na podporu ukrajinské protiofenzívy a kvůli svým nerealistickým požadavkům ani neudržovala kanály pro dialog s Ruskem. Její řešení se představuje vzdušné zámky, jejichž zhmotnění se může ukázat jako extrémně náročné.
- Oslovuje více zájmových skupin
Hlavní kontroverzí, kterou Trumpův plán vyvolává mezi Evropou a Ukrajinou, je snaha pochopit a částečně zohlednit bezpečnostní obavy Ruska, jako je například odpor vůči členství Ukrajiny v NATO.
Z pohledu Evropy a Ukrajiny to podporuje agresi, což Zelenskému znemožňuje akceptovat dohodu, ať už z morálního hlediska Evropy, nebo z hlediska ústavních požadavků Ukrajiny.
Z Trumpovy rozhodovací logiky nezáleží na tom, zda Ukrajina dohodu podepíše, protože ukrajinské síly ztratily schopnost změnit status quo, zatímco Rusko stále může rozvíjet rozsáhlé ofenzívy. Proto i s ohledem na zájmy Ukrajiny a Evropy je nejdůležitější přimět Rusko k přijetí dohody o příměří.
Ve skutečnosti 28 bodů zohledňuje i vlastní zájmy Ameriky. Rusko-ukrajinský konflikt byl původně válkou vedenou Bidenovou administrativou s cílem zvýhodnit Ameriku. Trump po návratu do úřadu podnikl několika kol nátlaku na Ukrajinu a zajistil poválečnou kontrolu USA nad jejími rozsáhlými nerostnými zdroji a ekonomickými sektory. Návrh 28 bodů obsahuje vyčlenění 100 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na „plán rekonstrukce a investic do Ukrajiny vedený USA“, přičemž Amerika obdrží padesát procent zisku. To znamená, že ve srovnání s tím, jak se Ukrajina hroutí a poškozuje americké strategické zájmy, může okamžité příměří v rámci 28 bodového rámce přinést Americe přímější a jistější výhody, které mohou mobilizovat více zájmových skupin na podporu Trumpova plánu.
- Více donucovacích opatření a prostředků k jejich provedení
Z výše uvedeného je zřejmé, že ať už se Trumpův plán snaží vyhnout škodám, nebo dosáhnout zisku, demonstruje logiku „mocenské politiky“:
Klíč k příměří spočívá v dohodě mezi dvěma hlavními mocnostmi, USA a Ruskem. Ukrajina a Evropa, ačkoli jsou stranami konfliktu, nejsou rovnocennými hráči – jejich vůli lze „řídit“ nebo dokonce „nahradit“.
Pro Zelenského vládu je to obzvlášť nebezpečný signál. Na jedné straně vláda ví, že jakmile válka skončí, bude čelit zúčtování za výsledek porážky, což ji nutí vyčerpat všechny prostředky k zablokování pokroku v jednání o 28 bodech. Tím však brání Americe v získávání dalších výhod.
A tak Bílý dům používá taktiku podobnou té, která byla kdysi použita proti Viktoru Janukovyčovi. Během barevné revoluce v roce 2014 prošla ukrajinská média rozsáhlou a dlouhodobou sociální mobilizací. Prostřednictvím korupčních případů, jako byl „luxusní dům Mežhyhirja“, bylo stále více občanů přesvědčeno o nezbytnosti svržení Janukovyče. Teď musí Zelenského vláda už od listopadu 2024 čelit „korupční krizi v energetickém sektoru“ a „korupčním schématům při zadávání veřejných zakázek na obranu“. To vyvolává v mezinárodním společenství pochybnosti, zda má pokračovat v podpoře.
Dne 28. listopadu 2025 provedl ukrajinský Národní protikorupční úřad kontrolu u šéfa Zelenského kanceláře Andrije Jermaka, což vedlo k rezignaci tohoto blízkého přítele Zelenského, kterého si našel ještě když se živil jako komik.
Ruská státní tisková agentura RIA Novosti 2. prosince informovala , že poslanec Nejvyšší rady Artem Dmitruk Zelenského vyzval, aby bylo kvůli těmto korupčním skandálům do týdne odstoupil. Ačkoli toto tvrzení pochází z ruských státních médií s odkazem na jediného ukrajinského zákonodárce, odráží stupňující se tlak na Zelenského vládu.
To ukazuje, že Trumpova administrativa bude používat metody používané proti Rusku k zajištění amerických zájmů. Pokud jde o postup Evropy, její implementační kapacita je omezena „problémem kolektivní akce“.
Z politického hlediska různé země EU různě posuzují ruskou hrozbu nebo míru energetické závislosti na Rusku. Jakékoli důležité rozhodnutí EU přitom vyžaduje obtížné vnitřní konzultace a budování konsensu, což reakci značně zpomaluje. Vojensky je Evropa silně závislá na amerických zpravodajských a velitelských systémech a postrádá nezávislé schopnosti podporovat pokračující boj Ukrajiny. Tato rozptýlenost a dlouhodobá závislost na Americe ztěžuje Evropě vytvoření rychlého, silného a soudržného strategického realizačního subjektu.
Čeho by se Evropa měla skutečně obávat
aneb
Jak se vrátit se ke stolu a nebýt na jeho menu
Předložené dva návrhy (28 a 19) staví Evropu do ostře protikladných pozic.
Ve 28 bodech nejen Ukrajina, ale i Trump v podstatě vnímají Evropu jako objekt, který je třeba „řídit“, počítají i s tím, že část nákladů zaplatí.
Evropský návrh, ačkoli se povrchně jeví jako pokus formovat „strategickou autonomii“, vytváří obrovské strategické rozpaky vzhledem nesouladu mezi tímto očekáváním a skutečnými možnostmi Evropy.
Profesor Wang bez obalu prohlašuje, že současná Evropa je „ekonomický gigant, ale politický a vojenský trpaslík“. Snaží se profitovat ze soutěže mezi USA a Ruskem a zároveň si stanovuje strategické cíle daleko nad své možnosti. To vede k tomu, že své bezpečnostní požadavky nemůže garantovat a neunesla by ani úhradu největších ztrát způsobených válkou.
Trumpův 28 bodový plán není dokonalým mírovým plánem. Důvod, proč je považován za „blíže k příměří“, je právě proto, že bezohledně využívá hlavní rozpor současné fáze, kterým je ochota Ruska jednat. Za výchozí bod pro vyjednávání přijal fakta z bojiště. Mezinárodní společenství si musí uvědomit, že ačkoli tato logika vyjednávání je lepší cestou k dosažení příměří, posiluje zároveň zákon džungle.
Čína, jakožto obránce mezinárodního řádu po druhé světové válce, chápe – alespoň částečně – původní záměry a ideály Evropy. Největší rozdíl mezi Čínou a Evropou však spočívá v tom, že Čína vždy jasně věděla, že k uchopení těžkého kladiva potřebuje silnou ruku, konstatuje plukovník Wang a uzavírá:
Pro velmoc nebo alianci, která chce být vítaná u stolu, je prvním krokem vybudovat vlastní politickou, vojenskou a ekonomickou sílu. To je naléhavá priorita pro Evropu, která je u tohoto stolu zatím vedena jen jako menu.
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz+
X XX
ZMATKY KALLASOVÉ, MĚLA BY JET NA UKRAJINU, KDE ZUŘÍ BOJE
PAK S LEYENOVOU ZAŘÍDÍ I KAPITULACI UKRAJINY, JAKO GEN. HITLERA
Rusko jásá: Vyhráli jsme. Kallaová kárá soudce: Otřesné. Nehájíte zájmy lidstva
Západ, a především Skandinávci dávají najevo velké rozhořčení. Rusko naopak oslavuje zatím největší triumf na poli sportovní diplomacie od chvíle, kdy rozpoutalo brutální agresi na Ukrajině.
„Spravedlnost opět začíná vítězit,“ jásá rovněž Irina Rodninová, trojnásobná olympijská vítězka v krasobruslení a nyní poslankyně Dumy za Putinovo Jednotné Rusko.
Příčinou je ortel Sportovní arbitráže (CAS) v Lausanne, který zrušil rozhodnutí Mezinárodní lyžařské federace FIS, podle nějž neměli být Rusové připuštěni na hry v Milánu a Cortině ani s oním pofidérním „neutrálním“ označením.
Jenže verdikt CAS nyní hlásá: „Ruští sportovci splňující kritéria způsobilosti MOV mají dostat možnost účastnit se olympijských kvalifikací FIS s neutrálním statusem.“
Rozhodnutí CAS je naprosto špatné. Copak je možné dovolovat Rusům závodit v mezinárodních soutěžích, dokud trvá jejich invaze na Ukrajině?
X X X
MOSKVA PRO KONEC VÁLKY
Putin mírový plán neodmítl, tvrdí Kreml. Doufá, že Američané nevyzradí detaily
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by ruský prezident Vladimir Putin přímo zamítl americký mírový plán pro Ukrajinu. Moskva podle Putinova mluvčího předpokládá, že Američané – stejně jako Rusové – nezveřejní podrobnosti z úterního jednání amerických zástupců v Kremlu a oceňuje prý úsilí Washingtonu o ukončení konfliktu.
Po téměř pětihodinovém jednání Putina se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem řekl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov novinářům, že Rusko a USA nedospěly ke kompromisu.
Peskov na otázku novinářů, zda Putin při schůzce americký plán odmítl, odpověděl, že taková formulace by byla nesprávná. „Věc spočívá v tom, že taková přímá výměna názorů se včera uskutečnila poprvé, a jak bylo včera řečeno, některé věci byly přijaty, jiné označeny za nepřijatelné, ale to je normální pracovní proces při hledání kompromisu,“ řekl mluvčí.
Peskov také prohlásil, že rusko-amerických jednání bude tolik, kolik jich bude zapotřebí k dosažení míru. Úspěch rozhovorů ale závisí na jejich diskrétnosti, uvedl. Dodal, že Kreml nezveřejní detaily z jednání.
Rusko a USA se vyřešení krize na Ukrajině nijak nepřiblížily, ani nijak nevzdálily, řekl po jednání v Kremlu Ušakov. Podle poradce dosud nebylo nalezeno řešení ohledně otázky území, americká strana ale Rusům předložila svoje návrhy. „Zatím jsme nenašli kompromis, ale je možné diskutovat o některých amerických řešeních,“ řekl.
Rusko požaduje, aby mu připadl celý Donbas na východě Ukrajiny, ačkoliv celý tento region nekontroluje. Kyjev takový požadavek odmítá.
Peskov také uvedl, že rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu do roku 2027 sníží konkurenceschopnost bloku a povede k vyšším cenám pro spotřebitele.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se v noci dohodla na ukončení dovozu plynu z Ruska s Evropským parlamentem. Krok má přispět k ukončení závislosti na ruském plynu a posílení energetické bezpečnosti EU. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy Rady EU.
„Evropa tím odsuzuje sama sebe k mnohem dražším zdrojům energie, což nevyhnutelně povede k následkům pro evropskou ekonomiku a ke snížení konkurenceschopnosti Evropy,“ uvedl Peskov.
Nařízení zavádí postupný a právně závazný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) i dovozu potrubního plynu z Ruska. Plný zákaz dovozu LNG začne platit od 1. ledna a zákaz dovozu plynovody nejpozději od 1. listopadu 2027.
Podíl Ruska na dovozu plynu do EU činil v říjnu 12 procent, což je pokles oproti 45 procentům před začátkem rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na začátku invaze platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč). Cílem je podle ní srazit tyto výdaje na nulu.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. Chce také, aby členské státy EU získaly nezávislost na dovozu energie z Ruska a byly tím méně náchylné k vydírání. Nová pravidla doplňují stávající sankce o omezení dovozu plynu.
X X X
Americko-ruská schůzka? Byla docela dobrá, libuje si Trump. Kreml chce podle něj konec války
Trump prohlásil, že úterní setkání představitelů USA s Putinem bylo „docela dobré“. Rusko chce podle amerického prezidenta válku ukončit.
Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že úterní setkání jeho dvou vyslanců s ruským protějškem Vladimirem Putinem bylo docela dobré. Není podle něj nicméně jasné, co se bude dít dál. Zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner měli ze schůzky v Kremlu dojem, že Rusové velmi stojí o dohodu o ukončení války na Ukrajině, dodal Trump. Podrobnosti o průběhu jednání nesdělil. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AFP.
Witkoff a Kushner se mají ve čtvrtek v Miami na Floridě setkat s hlavním vyjednávačem Ukrajiny, Rustemem Umerovem, k dalším jednáním o případné mírové dohodě, informovala ve středu večer agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného představitele americké administrativy, který s AP hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
„Chtěl by tu válku ukončit,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu na adresu Putina, na jehož rozkaz ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Vzápětí podle AFP dodal, že alespoň takový dojem měli Witkoff a Kushner ze setkání v Kremlu. „Uvidíme, zda k tomu dojde,“ řekl Trump k možné dohodě o ukončení konfliktu.
„Co z toho setkání vzejde, to vám nepovím, protože na tango jsou potřeba dva,“ řekl také Trump, aniž by přiblížil podrobnosti o průběhu jednání.
Rusko žádá mimo jiné celý Donbas
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu popřel, že by Putin americký mírový plán pro Ukrajinu přímo zamítl. Moskva podle Putinova mluvčího předpokládá, že Američané – stejně jako Rusové – z úterního jednání amerických zástupců v Kremlu nezveřejní podrobnosti.
Putinův poradce Jurij Ušakov po úterním téměř pětihodinovém jednání novinářům řekl, že Rusko a USA nedospěly ke kompromisu a dohodě se nepřiblížily, ale ani nevzdálily. Peskov ve středu také prohlásil, že rusko-amerických jednání bude tolik, kolik jich bude zapotřebí k dosažení míru.
Rusko mimo jiné požaduje, aby mu připadl kompletní Donbas na východě Ukrajiny, ačkoliv celý tento region nekontroluje. Kyjev takový požadavek odmítá.
X X X
NĚMCI SE BOUŘÍ PROTI KANCLEŘI
Nespokojenost s Friedrichem Merzem
Spokojenost s německým spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem klesla na pouhých 22 procent. To je dosud nejnižší hodnocení, které společnost Forsa v rámci průzkumu RTL/ntv Trendbarometer zaznamenala. Jeho předchůdce Olaf Scholz byl stejně nepopulární ke konci svého funkčního období. Lídr CDU Merz 22 procent spokojenosti dosáhl po pouhých šesti měsících ve funkci, naopak průzkum ukázal 76 procent nespokojených respondentů.
Pokud by tento týden byly volby do Spolkového sněmu, mohly by strany podle trendového barometru RTL/NTV očekávat následující výsledky: AfD 26 procent (volby do Spolkového sněmu 23. února: 20,8 procenta), CDU/CSU 25 procent (28,5 procenta), SPD 14 procent (16,4 procenta), Levice 11 procent (8,8 procenta), Zelení 12 procent (11,6 procenta). Neparlamentní FDP a BSW by každá získala 3 procenta (ve volbách 4,3 procenta a 4,981 procenta) a parlamentu by se nedostaly.
Podle 50 procent respondentů průzkumu jsou nejdůležitějšími tématy válka na Ukrajině, následovaná stavem německé vlády (26 procent) a debatou kolem důchodové reformy (25 procent). Ekonomickou situaci uvádí 24 procent a americkou politiku 19 procent. Jednociferná čísla následují u Blízkého východu (9 procent), imigrace (7 procent), životního prostředí/klima (6 procent) a pravicového extremismu/AfD (4 procenta).
Institut pro výzkum trhu a veřejného mínění Forsa provedl šetření v období od 25. listopadu do 1. prosince na vzorku 2 501 respondentů. Statistická chyba je plus/mínus 2,5 procentního bodu. Server vasevec.cz
X XX
V TURECKU SPORY S ERDOGANEM
Erdoganova strana zamítla návrh odvysílat proces s Imamogluem. ‚Nemáte odvahu,‘ vzkázal lídr opozice
Turecký parlament hlasy poslanců strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jejího krajně pravicového spojence v úterý odmítl návrh, podle kterého měla veřejnoprávní televize TRT v přímém přenosu vysílat proces s Ekremem Imamogluem. Tento přední opoziční lídr byl do zatčení letos v březnu starostou Istanbulu a je obžalován z korupce či vedení zločinecké organizace.
Imamoglu obvinění odmítá jako politicky motivovaná, informoval server Turkish Minute. Datum jeho procesu zatím není znám
„Nemáte k tomu odvahu,“ reagoval Imamoglu na zamítnutí návrhu prostřednictvím svých advokátů. Už minulý měsíc na sociální síti X napsal, že on se nebojí ukázat pravdu celému národu a že veřejnoprávní televize by jeho proces měla vysílat.
Příslušný návrh podala už v květnu největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) a krátce na to se pro takovou možnost vyslovil i Devlet Bahçeli, lídr nacionalistické Strany národní akce (MHP), která je klíčovým spojencem Erdogana a jejíž poslanci v úterý nakonec hlasovali proti tomuto návrhu. Podle CHP tehdy vysílání procesu televizí TRT neodmítal ani prezident Erdogan.
Imamoglu, který je dlouhodobým kritikem Erdoganovy vlády, byl zadržen letos v březnu se stovkou dalších lidí, a to krátce předtím, než ho měla strana CHP nominovat jako svého kandidáta pro prezidentské volby. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za více než deset let.
Obviněn ze 142 trestných činů
Minulý měsíc podala prokuratura obžalobu, v níž Imamoglua viní ze 142 trestných činů, včetně vedení zločinecké organizace, úplatkářství, zpronevěry, praní špinavých peněz, vydírání či manipulace s veřejnými zakázkami.
Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově straně vedení největšího tureckého města s asi 15 miliony obyvatel. Režim poté inicioval několik jeho trestních stíhání, v jedné z kauz už Imamoglu dostal v roce 2022 jako trest i zákaz výkonu volených funkcí, zatím nepravomocně.
Odsouzen byl za urážku volební komise, která v roce 2019 anulovala výsledek voleb istanbulského starosty, což Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka. Imamoglu pak vyhrál i v opakovaných volbách starosty.
X X X
Rakouská herečka při představení kousla kolegu do zadku. U soudu dostala pokutu
Zaplatit 2 100 eur (50 tisíc korun) musí rakouská herečka Anna Wernerová Friedmannová za to, že při divadelním představení kousla svého hereckého kolegu příliš silně do pozadí. Rozhodl o tom v úterý okresní soud v rakouské obci Neukirchen. Obviněna byla také ze sexuálního obtěžování a popálení kolegy
Zaplacením pokuty tak byla záležitost urovnána a herečka se vyhne trestnímu řízení kvůli ublížení na zdraví, informovala agentura DPA.
Friedmannová před soudem připustila, že kousnutí, které na jevišti provedla už mnohokrát, mohlo být při představení v srpnu 2023 o něco silnější.
„Hra byla mnohem intenzivnější než obvykle,“ řekla k incidentu úspěšná herečka, kterou němečtí diváci znají z kriminálního seriálu veřejnoprávní televize ZDF Mrtví z Bodamského jezera (Die Toten vom Bodensee).
Zároveň byla 33letá herečka zproštěna obvinění ze sexuálního obtěžování. Podle soudkyně nestačí stažení kalhot kolegy k odůvodnění takového obvinění. „Je ráda, že tato noční můra skončila,“ uvedl právní zástupce Friedmannové k rozhodnutí soudu.
Kromě toho byla divadelnice obviněna z toho, že svému hereckému kolegovi způsobila popáleniny pochodní. Podle právníka Friedmannové to nebylo úmyslné, ale v důsledku zakopnutí.
Divadelní představení bylo uvedeno asi 70 kilometrů od Vídně v hotelu na Semmeringu, který slouží jako kulturní centrum. Oběť nahlásila policii činy až o rok později. Ve hře „Alma – A Show Biz ans Ende“ Friedmannová ztvárnila roli Almy Mahlerové, rakouské hudebnice a skladatelky, která si díky svým četným slavným milencům a manželům zajistila místo v historii
X X X
Převod na jinou práci: Soudce Kühn varuje před diskrimin
Odlišné stanovisko proti odůvodnění nálezu uplatnil soudce Kühn. Foto: Ústavní soud
Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti ustanovení zákoníku práce, které umožňuje převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu – typicky například po pracovním úrazu, kdy už nemůže vykonávat původní profesi. Podle soudce Zdeňka Kühna ale soud pochybil, když se zabýval pouze zákazem nucené práce a opomenul možné riziko diskriminace osob se zdravotním postižením. Na tento problém upozornil v odlišném stanovisku k nálezu. Se závěrem ÚS nesouhlasí ani odbory.
Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení části zákoníku práce, která umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jiný druh práce i bez jeho souhlasu. Plénum posuzovalo otázku výhradně optikou zákazu nucené práce a dospělo k závěru, že při správném výkladu zákona o zakázanou nucenou práci nejde.
Spor vznikl na případu letušky po úrazu
Případ vzešel ze sporu bývalé letušky Českých aerolinií, která po pracovním úrazu přišla o zdravotní způsobilost vykonávat původní profesi. Zaměstnavatel ji převedl na pozici dispečera-plánovače, žena s převedením nesouhlasila, do práce nenastoupila a dostala výpověď pro porušení pracovní kázně.
Právě v této souvislosti upozornil Kühn na to, že převedení bez souhlasu dopadá v zákoně výlučně na osoby se zdravotním omezením, což může být z hlediska rovného zacházení problematické.
Kühn: Soud pominul rovinu diskriminace
Soudce Zdeněk Kühn se s většinovým závěrem pléna ztotožnil pouze částečně. Výslovně uvedl, že samotné převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu nelze považovat za zakázanou nucenou práci. Zásadní problém ale podle něj spočívá jinde – v možné diskriminaci.
„Z hlediska směrnice a unijního antidiskriminačního práva může být přinejmenším sporné, zda obstojí taková vnitrostátní úprava, která zaměstnance právě a jen z důvodu jeho zdravotního postižení umožňuje převést na jiné pracovní místo i bez jeho souhlasu – zatímco v jakémkoli jiném případě převedení bez zaměstnancova souhlasu možné není,“ napsal Kühn v disentu.
Výsledek platí, výtka míří na odůvodnění
Podle Kühna měl Ústavní soud tuto rovinu posoudit, i když Nejvyšší soud postavil svůj návrh především na zákazu nucené práce.
Kühn zároveň výslovně uvedl, že napadené ustanovení zákoníku práce nepovažuje za protiústavní. Soud měl podle něj ale využít příležitosti a přezkoumat i širší ústavní souvislosti případu.
Odbory s rozhodnutím nesouhlasí
Většina pléna se však otázkou možné diskriminace nezabývala. Ústavní soud v nálezu výslovně konstatoval, že posuzoval výhradně to, zda sporná úprava nepředstavuje zakázanou nucenou práci.
Šéf odborů Josef Středula Foto: Jana Jabůrková, Jiří Turek
S nálezem nesouhlasí ani Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle jejího předsedy Josefa Středuly je nespravedlivé a nevyvážené, aby zaměstnavatel mohl zaměstnance v některých případech převést na jinou práci bez jeho souhlasu.
Odbory chtějí změnu zákoníku práce
ČMKOS uvedla, že o tak zásadní změně pracovního života by měl zaměstnanec spolurozhodovat. Přeřazení by podle odborů mělo být až krajním řešením, nikoli nástrojem nátlaku. Za férové považují také zachování pracovních podmínek a výdělku i možnost zapojení odborů do řešení situace.
Odbory zároveň oznámily, že chtějí s budoucí vládou a zaměstnavateli jednat o možné úpravě zákoníku práce tak, aby lépe chránil jistotu a důstojnost zaměstnanců a podporoval férový dialog na pracovištích.
Eva Paseková ceskajustice
X X X
Slovensko vykompenzuje růst cen energií 90 procentům domácností, slíbil Fico
Slovensko v příštím roce vynaloží na kompenzace cen energií pro rodiny 385 milionů eur (9,3 miliardy Kč), použije k tomu peníze z evropských zdrojů. Tato pomoc v souladu s dřívějšími informacemi už nebude plošná, nárok na ni získá devadesát procent domácností. Oznámil to premiér Robert Fico, jehož kabinet ve středu schválil parametry ohledně energetické pomoci.
X XX
Svět záchranářů v Karlových Varech může být inspirací pro Pardubický kraj
zástupci Pardubického kraje a složek integrovaného záchranného systému navštívili areál s názvem Svět záchranářů v Karlových Varech. Cílem bylo především načerpat praktické informace k vzniku a provozu areálu, která slouží pro vzdělávání v různých krizových situacích od dopravních nehod přes požáry až po další různé krizové situace.
„Svět záchranářů v Karlových Varech je unikátním areálem, ve kterém se na jednom místě nachází nejen dopravní hřiště, ale také různé tematické moduly policie, záchranné služby, hasičů, ale i vzorový rodinný dům, jezírko a další prvky, které slouží tematickým vzdělávacím programům v oblasti bezpečnosti a reakcí na krizové situace. Centrum funguje již deset let a ročně se pohybuje na 20 až 25 tisících návštěvníků s tím, že termíny pro školní programy jsou vyblokované na dva roky dopředu,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který vysvětlil také důvod návštěvy areálu, který vybudovalo s podporou evropské dotace město Karlovy Vary, které je také hlavním donátorem provozu. „Stejně jako některé jiné regiony přemýšlíme o tom, že bychom rádi v našem kraji připravili obdobný areál, kde bychom soustředili vzdělávací programy IZS, které se dnes často odehrávají s nedostatečným zázemím přímo na školách či v jiných prostorách, které nemůžeme považovat za ideální. V tuto chvíli řešíme především možnosti vhodného pozemku o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních, případné dotační prostředky, ale samozřejmě potřebujeme vědět finanční náročnost provozu a organizační stránku. Je zřejmé, že by se tohoto úkolu měl více zhostit stát a pomoci těmto aktivitám minimálně finančně,“ řekl hejtman Martin Netolický s tím, že celý záměr kraje bude nadále rozvíjen s výhledem financování v rámci příštího programového období Evropské unie.
Areál Svět Záchranářů v Karlových Varech tvoří několik specifických budov včetně improvizované nemocnice, policejní služebny nebo hasičské stanice, které jsou vybaveny odpovídající technikou pro věrnou simulaci rizikových situací, včetně interaktivních simulátorů a trenažérů. Součástí areálu je také moderní dopravní hřiště s železničním přejezdem a další venkovní lokality pro simulaci rizik ve venkovním prostředí.
V průběhu letošního roku začal podobný areál pod názvem Městečko bezpečí vznikat v Ostravě, a to za 220 milionů korun. Areál vzniká na pozemcích v blízkosti Avion Shopping Parku Ostrava a bude jej provozovat Trojhalí Karolina. O provozní náklady se budou dělit město Ostrava a Moravskoslezský kraj.
Mgr. Dominik Barták
X X X
Již osmý program spolupráce: Tři kraje a Dolní Rakousko pokračují v partnerství
Podpisy pod „Programem spolupráce 3+1“ na roky 2026–2029 potvrdily dlouhodobé partnerství mezi Spolkovou zemí Dolní Rakousko a třemi českými kraji: Jihomoravským, Jihočeským a Krajem Vysočina.
Slavnostní akt schválení již 8. pracovního programu se uskutečnil ve středu 3. prosince v historickém prostředí zámku ve Slavkově u Brna. Svůj podpis pod dokument přidali: hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla, Jan Zahradník jako pověřenec pro vnější vztahy Jihočeského kraje a Karl Wilfing, předseda zemského sněmu Dolního Rakouska.
Čtveřice příhraničních regionů už od roku 2002 spolupracuje v celé řadě oblastí – od vodního hospodářství přes zemědělství, ochranu přírody a digitalizaci až po vědu, cestovní ruch či zdravotnictví. „Důležité je, že v rámci programu řešíme a diskutujeme například také fungování přeshraniční zdravotnické záchranné služby. Díky ní mohou záchranáři z obou stran hranice rychle zasahovat i na území sousedních regionů, což v kritických situacích zachraňuje životy,“ zdůraznil jihomoravský hejtman Jan Grolich.
Největší část programu tvoří specifikace témat a okruhů – ty se budou v nadcházejících čtyřech letech diskutovat a řešit v rámci 12 tematických pracovních skupin. Půjde zde například o možnou spolupráci škol, spoluúčast na Dnu otevřených ateliérů či na sportovních turnajích, řešit se budou přeshraniční projekty v rámci programu Interreg AT-CZ, vzájemné zapojení do terénních požárních cvičení nebo například exkurze a ukázky fungování provozů spaloven.