Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko během svého vystoupení v ukrajinském parlamentu kritizoval situaci v armádě a na frontě. Jeho vystoupení v Nejvyšší radě vysílala stanice Direct TV. Šéf frakce Eurosolidarity  po ranním příjezdu z bojové linie mluvil  o rozhovorech s vojáky, kteří si stěžovali na totální nedostatek zbraní a střeliva. Stěžoval si také, že v ukrajinské armádě je velký nedostatek dronů, ačkoli ve speciálních skladech jsou jich údajně „desítky tisíc“. „To  je zločin, který musí být potrestán,“ zdůraznil Porošenko.

Pozorovatelé si povšimli, že Porošenkovo vystoupení bylo fakticky namířeno proti Kanceláři prezidenta, kde se  nacházejí ti, které „je třeba potrestat“.

Kritické vystoupení bývalého prezidenta  je podle všeho součástí zintenzivnění aktivit odpůrců šéfa režimu Vladimíra Zelenského, jehož moc je v poslední době značně otřesena.

Připomeňme, že nedávno byl Petro Porošenko zadržen po intervenci ukrajinské tajné služby na hranicích, když se pokusil odjet na několik jednání, zejména ovšem s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, server vasevec.cz

X X X

Policie už zná totožnost 13 obětí střelby, mezi zraněnými jsou tři cizinci

Policie přijala preventivní opatření zaměřená na školy a měkké cíle. O konkrétní hrozbě informace nemá, uvedla na síti X. Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že identifikováno už bylo 13 ze 14 potvrzených obětí čtvrteční střelby.

Rakušan to uvedl ve vysílání Radiožurnálu. Počtem 13 potvrzených obětí upřesnil číslo, které několik minut před tím uvedla policie na síti X. Ta hovořila o 11 ztotožněných.

BIS poskytuje maximální součinnost vyšetřovatelům v souvislosti se střelbou na FF, uvedla. Za klíčové označuje důvěru ve stát a semknutí společnosti.

Zraněných po čtvrteční střelbě je přes 20. „Mezi zraněnými jsou i tři cizí státní příslušníci,“ dodal Rakušan. Vnitro později upřesnilo, že jde o občana Nizozemska a dva občany Spojených arabských emirátů.

 

Policie zároveň přijala preventivní celorepublikové opatření ve vztahu k měkkým cílům a školám. „Nemáme informace o žádné konkrétní hrozbě a skutečně se jedná o prevenci – signál, že jsme tu a jsme připraveni,“ uvedla policie.

Dodala, že policie momentálně kontaktuje provozovatele vytipovaných zařízení (tzn. měkkých cílů) a seznamuje je s tímto opatřením. Mezi takzvané měkké cíle patří spolu se školami také třeba nemocnice, kulturní a sportovní akce nebo jiné události, kde se shromáždí více lidí. Podle ministra Rakušana budou tato opatření trvat minimálně do 1. ledna.

V souvislosti s včerejší tragickou událostí se lidé mohou obracet na telefonní informační a krizové linky.

„Ukončení prvotních úkonů na místě předpokládáme v dopoledních hodinách,“ dodala policie.

Policie zároveň monitoruje sociální sítě. „Okamžitě po střelbě týmy analytiků začaly rozpracovávat a zkoumat různé posty. Pisatelé těch nejhorších zvěrstev budou mít příležitost svoje hrdinství ukázat i v rámci trestního řízení,“ uvedla na X.

Čtvrteční útok v budově filozofické fakulty v centru Prahy je nejtragičtějším případem střelby v historii České republiky. Mrtvý je i střelec, který po útoku zřejmě spáchal sebevraždu.

Podezřelým je čtyřiadvacetiletý student fakulty z obce Hostouň na Kladensku, který střelné zbraně držel legálně a dosud neměl záznam v trestním rejstříku. Inspiroval se podle policie obdobným případem v zahraničí, střelba byla podle všeho činem osamělého střelce.

Událost vyvolala šok i vlnu solidarity, vláda kvůli tragédii vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek.

X X X

CIZINA  O  STŘELBĚ  V  PRAZE,  ANGLIE…

Šokující, ale ne blesk z čistého nebe, píší v zahraničí o střelbě v Praze

Smrtící masová střelba v Praze se může zdát jako blesk z čistého nebe, přesto je ale pravděpodobně méně vytržená z kontextu, než naznačují prohlášení oficiálních činitelů, píše o čtvrteční tragédii deník The Guardian. Incidentu na filozofické fakultě se věnují všechna významná světová média. Některá z nich ho dávají do souvislosti s českým zákonem o držení zbraní, jenž líčí jako jeden z nejliberálnějších v Evropské unii.

„Ve městě, které je historicky proslulé defenestracemi, ale již méně násilnými trestnými činy, jsou bezpečnost a ochrana považovány za samozřejmost mnohem více než ve většině evropských metropolí,“ píše ve své analýze britský deník The Guardian. Podle něho je šok a zmatek obyvatel, kteří se snaží hrůzný čin vstřebat, zcela pochopitelný.

Přesto je podle The Guardianu tento incident pravděpodobně méně vytržený z kontextu, než naznačují prohlášení oficiálních činitelů – včetně pražského primátora Bohuslava Svobody. „Vždycky jsme si mysleli, že je to věc, která se nás netýká. Teď se ukazuje, že se bohužel i náš svět mění a problém individuálního střelce se objevuje i u nás,“ cituje Svobodu list.

Policie ve čtvrtek uvedla, že střelec, který na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy zabil zřejmě čtrnáct lidí a dalších 25 zranil, legálně vlastnil více střelných zbraní. „Vysvětlit to lze tím, že Česko má jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní v Evropské unii,“ míní The Guardian.

„Právo nabývat, držet a nosit střelnou zbraň“ je uznáno v české legislativě o střelných zbraních, přičemž ústavní novela Listiny základních práv a svobod z roku 2021 právně zaručuje „právo bránit život svůj či jiného člověka i se zbraní“. Novela byla přijata na základě petice, kterou podepsalo 102 tisíc občanů a byla zorganizována jako nesouhlas s návrhem Evropské komise na omezení držení střelných zbraní v celé EU, připomíná list.

Odpor podle deníku odrážel dlouhou historii držení zbraní v českých zemích, která sahá až k husitskému povstání proti katolické církvi v roce 1419. Ačkoli bylo držení zbraní přísně kontrolováno během nacistické okupace v letech 1939-45 a následně komunistickým režimem, který vládl v Československu během studené války, po sametové revoluci v roce 1989, která předznamenala konec komunismu, se do Československa vrátilo.

The Guardian podotýká, že v roce 2020 bylo v zemi s 10,6 milionu obyvatel více než 307 tisíc legálních držitelů zbraní, přičemž naprostá většina z nich jako důvod vlastnictví uváděla obavy o svou bezpečnost a potřebu ochrany.

Policejní údaje z roku 2022, které cituje americký časopis TIME, uvádějí, že v zemi je registrovaný více než milion střelných zbraní. Od ruské invaze na Ukrajinu se v zemi mírně zvýšil počet žádostí o získání zbrojního průkazu.

„Hromadné střelby v Česku jsou vzácné, ale ne ojedinělé,“ píší v zahraničí

„Vlastnictví zbraní jde ruku v ruce s hrdou tradicí české zbrojní výroby. A možná není bez souvislosti, že střelby s více oběťmi v relativně klidné středoevropské zemi nejsou nijak neznámé,“ uvedl The Guardian.

„Hromadné vraždy jsou sice v Česku vzácné, ale ne ojedinělé,“ píše také americký list The Washington Post a připomíná, že v roce 2019 zabil střelec v nemocnici v Ostravě šest lidí a sám sebe. Deník upozorňuje také na případ z února 2015, kdy senior zastřelil dvěma pistolemi osm lidí v restauraci v Uherském Brodě a poté se sám zabil. „Stejně jako v případě pražské střelby vlastnil střelec obě střelné zbraně legálně,“ podotkl The Guardian.

Skutečnosti, že pachatel držel zbraně legálně, si všímá i americký deník Washington Post. Ačkoli české zákony o zbraních považuje za „volnější než ve většině evropských zemích“, podotýká, že země po svých občanech vyžaduje složení přísných testů.

Americká stanice CNN připomíná, že Češi mohou zbraň držet legálně pouze za předpokladu, že získají zbrojní průkaz, který vyžaduje lékařskou prohlídku, zkoušku odborné způsobilosti ke zbrani a čistý trestní rejstřík.

WP čtvrteční masová střelbu v Praze označil za jednou z nejhorších v Evropě od roku 2015, kdy při teroristickém útoku teroristické organizace Islámský stát zahynulo v pařížském klubu Bataclan 130 lidí.

Mezinárodní organizace Gunpolicy.org uvádí, že v roce 2019 – posledním roce, kdy jsou na jejich stránkách k dispozici údaje o násilí páchaném střelnými zbraněmi – bylo v Česku zaznamenáno 195 úmrtí způsobených střelnými zbraněmi. V roce 2018 to bylo 170 úmrtí a o rok dříve 174 úmrtí, podotkl TIME.

Naproti tomu Spojené státy, které mají asi 332 milionů obyvatel, podle dostupných údajů zaznamenaly v roce 2019 více než 15 tisíc úmrtí střelnou zbraní. Do tohoto údaje nejsou započítávány sebevraždy.

O střelbě na pražské univerzitě informovala ve čtvrtek na předních pozicích všechna významná světová média. Britská BBC ji na svém webu sledovala jako hlavní aktualitu a CNN ji měla jako „breaking news“, tedy mimořádné zpravodajství.

Zprávou číslo jedna je dění v české metropoli například také pro server nejčtenějšího německého deníku Bild nebo Die Welt nebo také pro španělský El País. Obdobně je tomu na slovenských zpravodajských serverech jako Denník N nebo Aktuality.sk.

Mezi hlavními zprávami byla střelba v Praze také serverech francouzských, italských či švýcarských deníků. O střelbě v Praze hojně informovala také izraelská média, včetně zpravodajského webu The Jerusalem Post. Na síti X o vývoji přinášely informace také arabské televize Al-Arabíja a Al-Džazíra nebo indický zpravodajský web The Times of India.

X X X

 Ústav hudební vědy uvedl, že při útoku zemřela jeho ředitelka

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty UK v pátek potvrdil, že čtvrteční útok střelce v hlavní budově fakulty na náměstí Jana Palacha v centru Prahy nepřežila jeho ředitelka Lenka Hlávková. „Je to pro nás všechny nesmírně krutá zpráva,“ uvedl ústav na Facebooku. Při tragické střelbě pachatel ve čtvrtek odpoledne zastřelil 14 lidí a dalších 25 zranil.

Útok střelce na Filozofické fakultě UK nepřežila ředitelka Ústavu hudební vědy FF UK Lenka Hlávková. (22. prosince 2023) | foto: Facebook: Ústav hudební vědy FF UK

„S hlubokou lítostí oznamujeme, že včerejší nadějeplné zprávy se bohužel nepotvrdily. Na základě ověřené informace od rodiny a s jejím svolením oznamujeme, že naše kolegyně a ředitelka Ústavu hudební vědy FF UK Lenka Hlávková včerejší útok nepřežila,“ stojí v oznámení.

„Vyjadřujeme hlubokou soustrast všem pozůstalým, v první řadě rodině. Je to pro nás všechny nesmírně krutá zpráva. Zůstávejme ve vzájemné podpoře,“ uzavřel text doplněný černobílou fotografií.

Pod příspěvkem kondolují lidé. „Hlubokou soustrast rodině. Toto je zlá noční můra,“ napsala uživatelka Lenka Gaierová. „Nenacházím slova, hodně síly všem pozůstalým,“ popřála Zuzana Jandová.

„Neuvěřitelné, hlava mi to nebere. Tak krásná osoba. Upřímnou soustrast rodině a blízkým,“ komentoval pod příspěvkem Tomáš Jamník.

„Nikdy nezapomeneme. Jeden z nejlaskavějších lidí vůbec. Hlubokou soustrast rodině,“ napsala Monika Jagerová.

Při tragické střelbě pachatel ve čtvrtek odpoledne zastřelil 14 lidí a dalších 25 zranil. Podle počtu obětí je nejtragičtějším případem střelby v historii Česka.

V budově filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha policie pracovala celou noc. Identifikovala 13, pozůstalým nabízí psychologickou pomoc, uvedl v pátek ráno ministr vnitra Vít Rakušan pro Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Ze tří cizinců zraněných při střelbě na Univerzitě Karlově jsou dva ze Spojených arabských emirátů a jeden z Nizozemska, oznámilo v pátek ministerstvo vnitra.

Událost vyvolala šok i vlnu solidarity. Vláda kvůli tragédii vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek. Policejní preventivní opatření po čtvrteční střelbě na Univerzitě Karlově budou v Česku trvat minimálně do 1. ledna, řekl Rakušan.

Mrtvý je po čtvrteční střelbě i pachatel, který po útoku zřejmě spáchal sebevraždu. Podezřelým je čtyřiadvacetiletý student fakulty z obce Hostouň na Kladensku, který střelné zbraně držel legálně a dosud neměl záznam v trestním rejstříku a podle Rakušana ani v jiných registrech, které by indikovaly rizikovost daného člověka, jako je třeba registr dlužníků.

Střelec se podle policie inspiroval obdobným případem v zahraničí, střelba byla podle všeho činem osamělého střelce.

 X X X

 EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK: ZASTAVIT  USA,  NĚMECKO,  ANGLIE  VÁLKU  UKRAJINY…

Ukrajinský prezident Zelenský sdělil před pár dny (ne)překvapené světové veřejnosti, že ukrajinská armáda požaduje mobilizaci 450 až 500 tisíc vojáků, kteří by se zapojili do bojů proti Rusku. V minulém týdnu jeden z nejčtenějších japonských deníků, Mainichi Shimbun, který vychází obvykle v nákladu 2 mil. výtisků denně, uvedl v rozsáhlé analýze ukrajinské války, že může dojít k překvapivě rychlému vojenskému zhroucení Ukrajiny.

Podle tohoto deníku dochází od konce letošního srpna k výraznému snížení podpory Ukrajině ze strany Západu ve všech oblastech. Uvádí dokonce, stejně jako Ukrajinci, že tato podpora se snížila ve srovnání se stejným obdobím minulého roku až o 90%. Propadly se zejména dodávky dělostřelecké munice, což je jeden z klíčových faktorů, neboť válečné operace na frontě probíhají především dělostřeleckými a raketovými střety.

A do toho přichází požadavek ukrajinské armády na doplnění vojsk na frontě, kde údajně už na mnoha místech neexistuje druhá frontová linie ukrajinské obrany. Z toho vyplývá, že pokud by došlo k soustředěnému ataku ruských vojsk a k průlomu některé části 1300 km dlouhé fronty, znamenalo by to, že by se ve válce vytvořila nová situace.

Osobně se domnívám, že takové množství mužů – odvedenců na Ukrajině prostě není. Znamenalo by to mobilizovat částečně i ženy. A pochopitelně by to vedlo k tomu, že by muži i mobilizované ženy chyběli ve svých civilních zaměstnáních. Tato „totální válka“ by neměla rozumný konec.

Rusové, kteří mají početnější obyvatelstvo nežli Ukrajina (přičemž miliony ukrajinských obyvatel jsou t. č. v zahraničí), mohou opět mobilizovat.

Je ovšem také otázka kvality vojáků, kteří by prakticky rovnou bez velkého výcviku šli bojovat přímo na frontu. Znamenalo by to – podle mého názoru – nepřiměřeně vysoké ztráty mezi převážně mladými a mladšími lidmi, kteří by takto mohli být nasazení v boji.

Zdá se, že nadchází (ale to už se zdálo několikrát v minulosti) ten správný čas zahájení jednání o míru mezi oběma znepřátelenými stranami. O míru, který bude vycházet ze statu quo, jak ho vytvořily frontové linie.

Západ není schopen dodávat dostatek munice. Spojené státy mají problémy rozpočtové a také státy Evropské unie budou muset řešit své nemalé rozpočtové problémy, které často vyplývají ze sankcí uplatněných vůči Rusku.

Myslím, že zbytečných lidských obětí už bylo dost. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Chtějí Saakašviliho vrátit do vězení

Generální tajemník strany Gruzínský sen, starosta Tbilisi Kacha Kaladze, dnes 21. prosince řekl, že je čas, aby bývalý prezident Michail Saakašvili ukončil pobyt na lékařské klinice a vrátil se do vězení. „Je ve skvělé formě a vypadá dobře. Možná příslušné orgány rozhodnou,“ uvedl novinářům. Saakašvili podle něj neměl žádné vážné zdravotní problémy, byl „jen na dietě“.

Přemístění Saakašviliho do vězení dnes také požadovala strana expremiéra Giorgi Gakharii „Pro Gruzii“. Zástupce strany řekl, že „Gruzínský sen“ a „Spojené národní hnutí“ („strana Saakašviliho“) se účastní „volebního představení“ a soud se stal platformou pro Saakašviliho politická prohlášení.

V říjnu 2021 byl Saakašvili, který se ilegálně vrátil do Gruzie, zadržen a poslán do vězení na základě dvou rozsudků, které proti němu byly předtím vyneseny v nepřítomnosti. Ve snaze vyhnout se trestu držel hladovku a byl převezen z vězení na soukromou tbiliskou kliniku „Vivamed“.

Četní návštěvníci, místní i zahraniční lidskoprávní aktivisté a lékaři, mu stanovili asi 30 diagnóz a jeho příbuzní prohlásili, že vězeň byl otráven. Úřady popřely informace, že Saakašvili umírá, a periodicky hlásily, že si vědomě poškozuje zdraví – oproti tvrzení jeho stoupenců nehladověl, ale jedl pouze nízkokalorická jídla.

V této chvíli se Saakašvili prostřednictvím videa z nemocnice účastní soudních jednání ve třetím trestním řízení proti němu a z těchto vystoupení dělá politické divadlo. Připomeňme, že v roce 2024 se v Gruzii budou konat parlamentní volby, server vasevec.cz

X X X

LIDÉ  ČR  UŽ  NECHTĚJÍ  DODÁVAT  ZBRANĚ  NA  UKRAJINU,  NECHTĚJÍ  EURO

PŘED  ČASEM  UŽ   UPOZORŇOVAL  I  EXPREZIDENT  KLAUS

V  ODS  NENÍ  POLITIK,  KTERÝ  BY  OSTŘE  SMETL  V  ODS  ZA  ŠKODY  ČR FIALU…

NEMAJÍ  ODVAHU,  NEBO  ČEKAJÍ  NA  JINÉ  POLITIKY,  ŽE  S  NÍM  SKONCUJÍ?

Erobarometr 2023: Češi nechtějí dodávat zbraně na Ukrajinu, nechtějí euro…

Zatim poslední průzkum veřejného mínění Eurobarometr 2023 přinesl zajímavá čísla. Lze říci, že pohled českých respondentů tohoto průzkumu byl v době sběru dat v říjnu a v listopadu silně odlišný od názorů, které sdělovali příslušníci jiných národů Evropské unie.

Pokud by existoval nějaký průměr, Češi by vyjadřovali velmi rozdílné (vzdálené) názory od průměru.

Průzkum uvádí, že 55% Čechů nevěří EU. A na druhé straně 38% ji věří a 7% neví. Je to dosti zdrcující euroskeptický názor na současnou činnost Evropské unie, respektive jejího vedení.

Pokud jde o národní, českou vládu, té podle tohoto průzkumu Eurobarometru v říjnu a v listopadu nevěří 69% respondentů a jen 27% jich vládě důvěřuje. Dlužno dodat, že až na 7 zemí z 27 se vlády Evropské unie těší důvěře méně než 50% občanů svých států. A jen Irsko, Skandinávské státy, včetně Dánska a dále Lucembursko mají vlády s vyšší nežli 50% podporou obyvatel svých států.

Pokud jde o budoucnost Evropské unie, 55% českých občanů se domnívá, že je dobrá a naopak 45% vidí budoucnost EU pesimisticky. Většími pesimisty než jsou Češi, jsou jen na Kypru, v Řecku a ve Francii.

Nejpesimističtější jsou Češi v pohledu na evropskou ekonomiku, kde se 61% Čechů domnívá, že situace je špatná a jen 32% ji považuje za dobrou. Češi jsou absolutně nad průměrem, pokud jde o pesimismus ve vidění situace evropské ekonomiky, což je zřejmě dáno tragickým stavem české ekonomiky. Ve zlepšení podle Eurobarometru v příštích 12 měsících věří věří jen 9% Čechů, 41% se domnívá, že situace bude stejná (ani lepší ani horší) a 42% si myslí, že se situace zhorší a 8% občanů nemá žádný názor.

Celkem v 11 zemích EU převažuje názor, že jejich národní ekonomika je na tom špatně. Dokonce do té míry, že zklamání převyšuje úroveň 70%. V dalších 10 zemích je zklamaných – pesimistů více než 50%. A nezdolní optimisté jsou v 7 zemích, kde dosahuje úroveň optimismu alespoň 50%. Mezi nimi je poněkud překvapivě i Polsko.

Další otázka směřuje k tomu, zda jsou očekávání v příštích 12 měsících lepší, horší nebo tytéž, pokud jde o stav ekonomiky. 56% českých občanů se domnívá, že situace bude ještě horší. A jen 11% dotázaných si myslí, že se ekonomika zlepší. V úrovni pesimismu se Čechům vyrovnají v EU jen Estonci s 57% pesimistů.

A nyní euro.

V Česku jsou politické strany, které chtějí v krátké době prosadit – proti zdravému rozumu – zavedení jednotné evropské měny, eura. V Česku má přitom euro jen 27% příznivců. Naopak 63% odpůrců. To je zdrcující nepoměr, který by politické elity Česka měly rozhodně brát v úvahu. Pokud se nepodaří racionálním způsobem dosáhnout rozumný kurz eura vůči koruně, který by vystihoval skutečnou sílu české koruny (např. 1:20), Češi po zavedení eura všestranně zchudnou. Za poslední dva roky přišli Češi o nejméně 20 – 25% hodnoty svých úspor kvůli vysoké inflaci. Poklesla jim také reálná mzda. A zavedení eura by byla (další) rána pod pás životní úrovni českého obyvatelstva. Miliony českých lidí, bohužel, žijí buď pod hranicí chudoby (oficiálně cca 1 mil. lidí) anebo mírně nad ní.

Další otázka Eurobarometru směřuje k evropskému plánu obnovy, který bude disponovat 800 mld. eur na oživení evropské ekonomiky. Není vůbec překvapivé, že Češi jsou opět v řadách skeptiků, neboť 45% dotázaných v průzkumu si myslí, že to bude zcela neefektivní. Dalších 16% neví a 38% se domnívá, že to k něčemu bude. Většími skeptiky v této otázce jsou jen Finové a Francouzi.

Téma Ukrajina.

Češi i nadále silně podporují (84%) humanitární pomoc Ukrajině.

Pokud jde o sankce vůči Rusku po invazi na Ukrajině, souzní s nimi podle průzkumu 67% českých respondentů a nesouhlasí 27%. Největší podíl nesouhlasících občanů v zemích EU lze nalézt na Kypru, v Bulharsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Řecku.

Pokud jde o finanční podporu Ukrajiny, jsou Češi nejméně ochotní k finanční podpoře této země. Podpora finančního angažmá Česka na Ukrajině nedosahuje ani 50% oslovených. Stejně tak si celkem logicky 52% Čechů nepřeje, aby Ukrajina vstoupila do EU (jen 37% si to přeje). Ani na Slovensku a v Maďarsku není podpora vstupu Ukrajiny do EU příliš velká.

Pokud jde o dodávky zbraní Ukrajině, respektive financování vojenské pomoci Ukrajině, 54% Čechů je proti. Jen 43% souhlasí. Ještě větší podíl občanů, kteří nesouhlasí s dodávkami zbraní či s financováním vojenské pomoci Ukrajině je v Řecku, na Slovensku, v Bulharsku a na Kypru.

Je nesporné, že popularitu každé vlády (snad s výjimkou vlády USA) formují vnitropolitické otázky, respektive jejich zvládání či nezvládání. Ani v tom není česká vláda v současné době žádným přeborníkem. A tak to většina Čechů také vidí. Ale pokud jde o závažné zahraničně politické otázky dneška, kterými jsou zejména válka na Ukrajině, dodávky zbraní této zemi a také otázka mírového uspořádání rusko-ukrajinského konfliktu (byť nebyla v otázkách Eurobarometru explicitně zmíněna), Češi posílají své vládě jasné poselství. Jejich názory jdou většinou v úplném protisměru k politice, kterou ve vztahu k tomuto konfliktu uskutečňuje česká vláda.

A není bez zajímavosti ani nedávný průzkum CVVM, který pravidelně zkoumá popularitu jednotlivých institucí v naší zemi, že vládě důvěřuje jen 17% českých občanů (to je číslo ještě horší, než se kterým přichází Eurobarometr). A že se velmi silně snížila podpora prezidenta Pavla oproti předchozímu měření z 58% na 52% lidí. To je v necelém prvním roce jeho působení v úřadu velmi závažné zjištění. Důvodů tohoto stavu může být celá řada, ale na prvním místě vidím úzkou spjatost prezidenta s absolutně nepopulární vládou. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

ŠKODY  VZNIKAJÍ  I  NA  SLOVENSKU

 Milan Benkovský: Pokusy opozície o deštrukciu štátu a majdanizáciu Slovenska

Bývalo dobrým zvykom, že pred vianočnými sviatkami a počas nich utíchli boje, bojujúce strany dokonca prerušili vojny a namiesto toho sa hľadala cesta k ľudskosti a človečenstvu. Platilo to vždy, dokonca i za socializmu, len pre našu – slušne povedané – pomýlenú opozíciu to dnes neplatí, a tak protivládne besnenie neutícha. Aj pár dní pred Vianocami, mimochodom aj sviatkami mieru a pokoja, organizuje nenávistné demonštrácie proti súčasnej vláde. To, že tak robí PS a SaS, neprekvapuje, ale zapojenie KDH potvrdzuje úpadok politiky a morálky. Preto mi nedá nereagovať.

So záujmom som si prečítal excelentný príspevok  Eduarda Chmelára v Slove Toto nie je ušľachtilý zápas za demokraciu, ale špinavý mocenský boj. Aj si  dovolím vyjadriť zopár poznámok k aktivitám opozície a prezidentky SR, avšak z iného uhľa pohľadu.

Opozícia, ktorá bola porazená v demokratických predčasných voľbách, nerešpektuje ich výsledky a pokúša sa za každú cenu dostať k moci už osem týždňov po nich. Je úplne frustrovaná z výsledkov volieb, ale najmä z neschopnosti zostaviť vládu.

Cieľom opozície je škodiť Slovensku a dostať sa k moci 

Opozícia organizuje protesty občanov vraj na záchranu Úradu špeciálnej prokuratúry (ďalej len ÚŠP). To je však len kamufláž a ďalší podvod progresívcov, liberálov a kresťanských demokratov na občanoch. Skutočným  záujmom PS, SaS a KDH je dva mesiace po voľbách povaliť legitímnu vládu, ktorú volilo viac ako 1,3 milióna občanov aj s jej jasným programom, ktorý začala realizovať. Chcú vyvolať chaos a následne ďalšie predčasné voľby. Sú to organizované útoky opozície a platených aktivistov na Smer-SSD, Hlas-SD a SNS, osobitne však na Roberta Fica. Práve Fico im je tŕňom v oku pre jeho principiálne postoje k riešeniu sociálnych problémov občanov, návrat k právnemu štátu, suverénnu zahraničnú politiku, zrušenie dodávok zbraní Ukrajine a pre ochranu pred nelegálnou migráciou. Terčom je aj Peter Pellegrini, ktorý im prekáža len pre jeho pravdepodobnú kandidatúru na prezidenta, čo môže  zmenšiť šance kandidáta PS a SaS, proamerického klona Zuzany Čaputovej, Ivana Korčoka. Slovensko by sa po prípadnom zvolení Korčoka dostalo z blata do kaluže, bolo by malou kolóniou USA a poslušným, nesvojprávnym členom NATO a EÚ.

Nejde im ani o spravodlivosť, ale o ochranu ľudí, ako je Lipšic, Mikulec, Hamran, Čurillovci, a ďalšej „partičky“, ktorá tu vyvolala vojnu v polícii a likvidovala vtedajšiu opozíciu. Ľuďom, ako je Šimečka, Sulík, ale i Matovič a Majerský, nikdy nešlo o Slovensko, ale len o moc a ich osobný prospech. Vyvolávajú nenávisť v spoločnosti, zneužívajú občanov na naplnenie svojich  a zahraničných mocenských záujmov. Demonštrujúci, prevažne mladí ľudia, pritom  nechápu, že nejde o ohrozenie právneho štátu, ale že v ohrození je len Lipšic a jeho nohsledi, že nebojujú za demokraciu, ale len za osobný prospech opozičných politikov, konajúcich v záujme USA a Bruselu.

Pôjde opozícia v boji o moc cestou, ako v roku 1989 a 2018?

Réžia a scenáre politických prevratov vytvorili za morom mocní sveta dávno predtým, ako sa začali pokusy o likvidáciu socializmu vo východnej Európe. Prvým výraznejším pokusom o politický prevrat bol v Československu v roku 1968, ktorý však Západu nevyšiel.

Keďže scenáre nie vždy a nie celkom vychádzajú, tak sa pružne modifikujú a náš nový veľký brat si vždy niekoho nájde, prostredníctvom koho sa pokúsi svoj mocenský záujem zrealizovať. Čert tam zober slušných ľudí a občanov, ktorí tento štát stavali na nohy a denne pracujú za smiešne platy v druhom sľubovanom Švajčiarsku.

Posledné desaťročia sa opakujú pokusy a situácie, zamerané na zvrhnutie demokratických vlád prostredníctvom farebných revolúcií, ktoré podporujú a neraz i organizujú proamerické a probruselské sily.

Scenáre na zmeny režimov sú známe a dávno odskúšané, môžu sa len mierne modifikovať. Médiá už od pádu Matovičovo-Hegerovej vlády masírujú masy a keďže to tá „luza“, tie „opice“, ako o nich hovoril Jaroslav Naď, nepochopili, že v predčasných voľbách prehrali, tak treba pokus opakovať. Bývalí predstavitelia skrachovanej vlády OĽaNO, SaS, prakticky neexistujúca strana Za ľudí, ku ktorým sa pridali farizeji z KDH, sa  pod vedením PS nepokúšajú o nič iné, ako o politický prevrat.

Pripomeňme si, že aj v Novembri ´89 došlo pri politickom a ekonomickom prevrate k podvodu na občanoch, keď bola počas v podstate pokojnej demonštrácii študentov zverejnená nepravdivá správa o smrti Martina Šmída. Až potom došlo k radikalizácii demonštrantov a útokom na vtedajšiu moc.

Podobne bola v roku 2018 zneužitá vražda novinára Jána Kuciaka pri vyvolaní nepokojov a snáh vraj nezávislých slniečkárov (z ktorých sa zakrátko stali politici, ako neblaho známy Juraj Šeliga) na povalenie vlády. Vtedy im to úplne nevyšlo vďaka prezieravosti Roberta Fica, ktorý sa vzdal funkcie predsedu vlády, nastúpil Peter Pellegrini a odišiel i Robert Kaliňák.

Teraz stojí otázka tak, koho vraždu zneužije opozícia, aby sa dostala k moci? Postačí jej pseudoproblém so špeciálnou prokuratúrou  a boj za spolitizovaného špeciálneho prokurátora Daniela Lipšica? Čas ukáže, no nič pozitívne z tohoto zápasu nemôže vzísť.

Psí brechot do neba nejde a ani demonštrácie nič nevyriešia

To, čo sa deje v posledných dňoch, nie je o Lipšicovi a jeho organizovanej skupine, ani o špeciálnej prokuratúre a už vôbec nie o spravodlivosti, či dokonca o demokracii. Evidentne ide o ďalší pokus o deštrukciu štátu, ktorý by smeroval k uchopeniu moci opozíciou a štátnemu prevratu. Protagonisti nie sú len opoziční progresívno-liberálni a kresťanskí politici, ale i mainstreamové médiá, spolitizované mimovládky, pseudoumelci, hrajúci sa na svedomie národa a celkom iste i vplyvné zahraničné skupiny štedro financované spoza veľkej mláky.

Ak sa pozrieme  na tribúny, tak tam vidíte popri dnes už sfanatizovanom Michalovi Šimečkovi, unavenom Richardovi Sulíkovi a tragédovi Milanovi Majerskom, aj jasných Fico-bjjcoch ako je Jaroslav Naď, Mária Kolíková, či Juraj Krúpa. Nuž a ako komparz za nimi stojí Magda Vášáryová a Richard Stanke. Pod tribúnou ticho čaká na svoju šancu Mikuláš Dzurinda a jemu podobní skrachovanci. Daniel Lipšic ako správny špeciálny prokurátor s metódami z 50. rokov minulého storočia stína hlavy a hovorí, aké je to demokratické a prospešné pre spoločnosť. Mladí ľudia, i tí starší, čo nechápu, že vrcholom demokracie sú demokratické voľby, sa znovu a znovu nechávajú zneužiť politikmi, ktorí robia špinavú prácu za USA a Brusel.

Šesť týždňov po voľbách stovky demonštrantov nekričia My chceme demokraciu, my chceme spravodlivosť!, ale Lipšica si nedáme! Vládna mafia, zločinci!, Dosť bolo Fica! V tej súvislosti treba pripomenúť, že protesty organizované opozíciou s mimoriadnou podporou mainstreamových médií sú stále vulgárnejšie, zmnožujú sa nenávistné prejavy a začína sa stupňovať agresivita. To je veľmi nebezpečné nie pre vládu, ale najmä pre našu spoločnosť.

Ak hovoríme o demonštrantoch, možno si treba tiež pripomenúť slová Jaroslava Naďa z roku 2020. Pri protestoch proti obmedzovaniu občanov pri Covide 19, na ktorých sa vtedy zúčastnilo takmer 20-tisíc ľudí, povedal: „Demonštrujú iba opice, bitkári, extrémisti a psychopati.“ Teraz je aj on spolu s predstaviteľmi PS, KDH a SaS medzi takýmito typmi ľudí?!

Opoziční europoslanci sa správajú ako užitoční idioti

Do protivládneho zápasu sa zapájajú aj protislovenskí poslanci PS, SaS a KDH v európskom parlamente (EP), ktorí škodia Slovensku, ako len môžu. Na dehonestáciu Slovenska zneužili aj Európsky parlament. Verejne špinia a dehonestujú vlastnú krajinu, navádzajú EÚ na prijatie sankcií a obmedzenie eurofondov, čím ohrozujú národnoštátne záujmy SR.

Priznám sa, o viacerých europoslancoch som doteraz akosi nepočul, a prečo aj, keď nerobili v prospech Slovenska nič, práve naopak, vedome ho poškodzujú. Možno treba pripomenúť hlavných protislovenských aktérov, akými sú Martin Hojsík z PS, Ivan Štefanec z KDH, či Peter Pollák z OĽaNO. Spolu s ďalšími iniciovali rokovanie EP proti Slovensku, vyvolali  debatu o údajnom porušovaní princípov právneho štátu, a to len pre navrhovanú úpravu trestného zákonníka a zrušeniu špeciálnej prokuratúry. Navrhované zmeny pritom nie sú v rozpore s našou prístupovou zmluvou k EÚ, ani európskym právom. V tejto súvislosti treba pripomenúť, že ÚŠP na čele s D. Lipšicom nie je žiadnym garantom spravodlivosti, ale naopak, stal sa nástrojom politického boja a porušovania ľudských práv.

Frustrovaní zástupcovia strán, ktoré vo voľbách prehrali, sa chcú pomstiť ľuďom na Slovensku a žiadajú dokonca prijať odsudzujúcu rezolúciu a potrestať Slovensko odobratím eurofondov.

Ako pripomenula europoslankyňa za Smer-SSD Monika Beňová: „Zákernosť a zlomyseľnosť našich opozičných politikov voči vlastnému štátu a jeho občanom očividne nemá žiadne hranice. Mohlo by to znamenať napríklad pozastavenie hlasovacích práv v Rade EÚ, ale aj stopnutie európskych peňazí určených pre samosprávu, ochranu životného prostredia, zdravotníctvo, školstvo či poľnohospodárov.“

Na záver tejto časti mi nedá nepripomenúť, že aj opoziční europoslanci, zvolení na Slovensku a za Slovensko, by si mali uvedomiť, že do EP sa chodí bojovať za Slovensko, nie proti nemu.

Prezidentka Čaputová tiež vedome škodí Slovensku

Príčinou naháňania ľudí do ulíc, organizovania demonštrácií a nepokojov nie je však len sklamanie opozície z výsledkov volieb, ale aj nespokojnosť zahraničia, osobitne USA, NATO a Bruselu s vládou Roberta Fica a povolebným vývojom na Slovensku.

Do deštrukcie štátu sa preto výrazne zapája aj progresívna prezidentka Zuzana Čaputová, ktorá podporuje opozíciu, brzdí parlament i vládu, vyhráža sa nepodpísaním zákonov a podaniami na Ústavný súd SR. Aj s veľvyslancami, s ktorými sa stretáva spravidla na začiatku roka, už teraz diskutuje o vraj nepriaznivom povolebnom vývoji, o spravodlivosti či právach sexuálnych menšín. Prakticky tak navádza veľvyslancov členských štátov EÚ na zasahovanie do vnútorných záležitostí suverénneho Slovenska. Žiaľ, prezidentka i opozícia sú hanbou Slovenska.

V duchu toho všetkého, čo sa na Slovensku v súčasnosti deje, by sme mali modifikovať heslo „Vyhraj voľby a môžeš všetko“, na „Prehraj voľby a môžeš všetko, dokonca ešte oveľa viac.“Milan Benkovský, (Nové slovo)

X X X

NOVÍNÁŘ  FORMAN  ZACHRAŇOVAL  STUDENTY  OD  VRAHA

Pomáhal zachraňovat studenty. Chtěl jsem po něm střílet, hrdina nejsem… říká novinář Jiří Forman, vyprávěl v TV Nova

Pomáhal zachránit studenty. Chtěl jsem po něm střílet, hrdina nejsem, říká

Novinář Jiří Forman se ve čtvrtek ocitl přímo uprostřed střelby šíleného střelce. Sám je držitelem zbrojního průkazu. Na místě na pachatele křičel, aby střílel po něm, ne po lidech, kteří utíkali z univerzity.

Jiří Forman se specializuje na krimi zpravodajství. Protože jsme kolegové a známe se osobně, v rozhovoru si tykáme.

X Ty jsi věděl, že policie pátrá v centru po nějakém pachateli

Ano. V tu chvíli už tam bylo docela dost policistů v civilu, protože oni po tom pachateli dlouhodobě pátrali. Byli před budovou, kde už leželo tělo zastřelené dívky, kterou ten pachatel zabil, když vcházel do školy. Já jsem byl připravený střílet, a aniž se chci vytahovat, tak mám zkušenosti, protože jsem byl i na bojových misích. Nejdříve jsem pomáhal policistům, protože se tam sjížděly další a další hlídky, evakuovat lidi. Bylo to náročné. Lidé byli úplně zdřevěnělí, nevěřili, že se tam střílí, neuměli pochopit, že se to děje v Česku.

X X X

Hej, střílej na mě. Lidé oslavují hrdinu, který se pokoušel odlákat útočníka od studentů

Pojďme střílet

Poté se střelec přesunul na další část střechy, zatímco Forman jeho pohyb dále komentoval. Sám novinář je zároveň držitelem zbrojního průkazu a policistu několikrát žádal, aby na útočníka mohli začít sami střílet. „Já bych ho smahnul odsud. To chce odstřelovače, ať ho sundá. Já mám u sebe akorát 19 Glocka,“ obrátil se na policistu, načež vrah znovu zahájil palbu.

„Nemůžeme střílet? Pojďme střílet, zeptej se, jestli můžeš odsud střílet. Aspoň nějakou krycí palbu nebo něco. Zaměstnáme ho,“ snažil se dále pomoci Forman. Zřejmě i díky jeho apelu skončilo vrahovo běsnění předtím, než mohl o život připravit další oběti. „Ten policista, klobouk dolů, když viděl volný výhled, tak prostě začal střílet. Bylo to daleko, mohlo to být 70 metrů. Pachatel evidentně nečekal, že po něm někdo bude střílet, a hned potom se zastřelil,“ popsal Forman pro TN.cz.

X X X

 Rány, křik, zmatek. Exministr Zaorálek popsal, jak utíkal z fakulty s rukama nad hlavou

Jeho hrdinství si brzy díky dramatickému videu všimla veřejnost. Záběry se však původně šířily s tím, že pocházejí od policie. Ta následně uvedla, že tomu tak není, a požádala o stažení videa s uváděním mylných informací.

„Chci ho vidět 28. října na Pražském hradě. Jeho hrdinství se ještě umocňuje tím, že jeho povoláním není pomáhat a chránit,“ napsal na sociální síti X jeden z uživatelů. „Ukázkový držitel zbrojního průkazu s neuvěřitelnou odvahou. Musel cítit neskutečnou bezmoc bez dlouhé zbraně,“ napsal další. „Tenhle člověk má moji nejhlubší úctu,“ přidala se další komentující.

X X X

Střelce ze školy v Praze měl inspirovat čin ze zahraničí. Kde dále došlo k podobným útokům?

Střelec z Filozofické fakulty UK se údajně k hrůznému činu inspiroval v zahraničí – konkrétně školním útokem ze 7. prosince v Rusku. Ten měl být momentem, kdy se definitivně rozhodl vraždit. Tragických činů se letos ale událo spoustu, třeba ve Spojených státech, nebo v Srbsku.

Ruským Brjanskem, který leží u hranic s Ukrajinou, otřásl na začátku prosince brutální útok. Čtrnáctiletá žačka gymnázia Alina Afanaskina si přinesla do třídy brokovnici. Zastřelila dva spolužáky a pak sama sebe. Právě toto měl být čin, kterým se střelec z Filozofické fakulty v Praze inspiroval, alespoň to měl tvrdit na svém telegramovém účtu, jehož věrohodnost ale nikdo dosud nepotvrdil. Nicméně na něj poukázal i policejní prezident Martin Vondrášek na tiskové konferenci.

 „Chci provést školní střelbu a pokud možno sebevraždu, Alina Afanaskinová mi moc pomohla. Byla poslední kapkou. Jako by mi přišla na pomoc z nebe právě včas,“ měl znít jeden z jeho údajných příspěvků.

Rusko se v posledních letech potýká s nárůstem školních střeleb, kvůli kterým zpřísňuje zákony o držení zbraní. Absolutní prim ale hrají Spojené státy.

Před nedávnem došlo k incidentu na Nevadské univerzitě v Las Vegas. Střelec tam přišel s úmyslem vraždit profesory. On sám byl neúspěšným vysokoškolským vyučujícím ve finančních problémech. Zastřelil tři lidi, než ho policie zlikvidovala. Na amerických školách letos už došlo k nejméně 82 střeleckým útokům. Zemřelo při nich nejméně 39 lidí.

 Na začátku května se odehrál útok i blíže České republice, v srbském hlavním městě Bělehradu. Teprve třináctiletý žák postřílel při pečlivě naplánovaném masakru devět dětí a člena ochranky zbraněmi svého otce.

Policie útočníka zatkla. Pro velmi nízký věk skončil v psychiatrické léčebně. Hned další den došlo ještě k dalšímu podobnému incidentu, dvacetiletý mladík zastřelil ve vesnicích nedaleko Bělehradu celkem 10 lidí. Srbsko bylo několik dní v naprostém šoku a tisíce lidí vyšly do ulic, aby protestovaly proti vládě, která rychle vyhlásila nová omezení držení zbraní.

X X X

EXREKTOR  ZIMA:  OCHRANA  NA  ŠAKOLÁCH  NENÍ  MOŽNÁ

Kvalitní ochrana na školách je nerealizovatelná, řekl Zima. Pozůstalým kondoloval v slzách

Dosáhnout bezpečnostní ochrany na úrovni například letišť je na vysokých školách vzhledem k množství jejich návštěvníků nerealizovatelné, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Rodinám a blízkým obětí tragické střelby z Filozofické fakulty UK kondoloval zlomeným hlasem na pokraji slz.

„Chtěl bych vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast nad ztrátou blízkých rodinám a přátelům studentů, kteří zemřeli. Také bych chtěl poděkovat policii, zdravotníkům, lékařům a integrovanému záchrannému systému,“ řekl bývalý rektor vysoké školy, na které došlo k bezprecedentní tragédii.

Předejít podobným tragédiím a zajistit přísnou bezpečnost univerzit podle Zimy není snadné. „Bezpečnostní opatření selhávají, kdyby neselhávala, nebyly by střelby na amerických školách. Vysoké školy jsou otevřené prostory, kam vstupují denně tisíce lidí. Třeba Univerzita Karlova má skoro 50 tisíc studentů. Nemyslím, že je realizovatelné v pohybu tolika studentů zvládnout kvalitní bezpečnostní ochranu, jako je třeba na letišti,“ zhodnotil situaci.

Kapacita univerzit a technická omezení jsou podle něj hlavními kameny úrazu. „Kolik rámů bude potřeba, aby jimi za pár minut mohlo projít třeba 350 lidí? Na pražském letišti, kde jsou profesionálové, je rámů šest a fronta sto lidí prochází hodinu,“ zpochybnil některé návrhy na zvýšení bezpečnosti. „Je otázka na bezpečnostní experty, jak to řešit. Jak identifikovat někoho, kdo nese podezřelý předmět a jak proškolit lidi, aby to splnilo účel. Nejenom abychom si odškrtli, že máme rámy,“ doplnil.

X X X

EXPERTI:  STÍHÁNÍ  TRUMPA  ZLATÝ  DŮL?  POPULARNĚJŠÍ

Paradox soudního odstranění Trumpa: Pro exprezidenta může jít o „zlatý důl“, míní experti

Možná diskvalifikace exprezidenta Donalda Trumpa z primárek ve státě Colorado, o níž rozhodl tamní nejvyšší soud, může republikánovi v klání o křeslo v Bílém domě paradoxně spíše pomoct. Podle analýzy BBC totiž tým okolo miliardáře s největší pravděpodobností uspěje s odvoláním u Nejvyššího soudu USA a verdikt bude zrušen. Celá záležitost poté nejspíše jen upevní roli bývalého prezidenta jakožto bojovníka proti „vládnoucím elitám“, jež mu brání v návratu do úřadu. Trumpa se již zastali přední republikáni, píše britský zpravodajský web.

Rozhodnutí coloradského soudu znamená v očích mnoha Američanů další stírání rozdílů mezi politickým a soudním systémem v zemi. Střet volební kampaně s justičním orgánem vyvolal ve Spojených státech vlnu pobouřených reakcí. Trumpovi však paradoxně může v souboji o prezidentské křeslo výrazně pomoci, předpokládá analýza BBC News.

 Protitrumpovské hlasy může v následujících měsících čekat studená sprcha. K verdiktu soudu se staví uvážlivě i samotní zástupci tábora názorových rivalů. „Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat. Budu se řídit rozhodnutím soudu, které bylo stvrzeno hlasováním,“ konstatovala šéfka úřadu pro zahraniční věci státu Colorado Jena Griswoldová. Členka Demokratické strany přitom sama odmítla diskvalifikovat Trumpa z lokálních primárek bez důsledného projednání.

Stejně jako Griswoldová, k volbě coloradského soudu se blíže nevyjadřují ani představitelé demokratů. Není totiž stále jisté, jaké dopady krok justice přinese a jak dlouho bude v platnosti. Tým kolem bývalého prezidenta totiž ihned oznámil, že se hodlá proti rozhodnutí bránit, a to přímo na půdě Nejvyššího soudu USA.

 Podle profesora ústavního práva na New York University Samuela Issacharoffa bude požadavkům odvolání s největší pravděpodobností vyhověno. Zásadní okolností může být i skutečnost, že soudy jiných států podobné návrhy o odvolání Trumpa z volebního klání smetly ze stolu.

„Není možné, aby kandidatura na prezidenta byla ovlivňována každým státem zvlášť. V takovém případě by se zcela zhroutil demokratický princip našeho systému,“ vysvětlil odborník.

„Bojovník“ Trump

Političtí rivalové republikánů a odpůrci bývalého prezidenta, který usiluje o návrat do úřadu, se mohou obávat důsledků, jaké může coloradské rozhodnutí mít. Plně totiž odpovídá rozšířené představě mezi Trumpovými voliči, že miliardář představuje ztělesnění boje proti „globalistickým silám“ či takzvanému „deep state“, a proto se ho vládnoucí elity pokouší odstavit i touto legislativní cestou.

Role bojovníka proti všeobecnému zlu může být justičním krokem ještě upevněna a pro republikánského kandidáta tak může jít o zlatý důl v boji o volební hlasy. A za bývalého prezidenta se již postavily přední tváře jeho domácí strany.

  Mluvčí Trumpovy kampaně Steven Cheung označil rozhodnutí coloradského soudu za „absolutně chybné“ a dodal, že celá záležitost vypovídá o tom, že „demokraté již ztratili důvěru v prezidenta Joea Bidena a nyní hodlají udělat cokoliv, aby je američtí voliči nevyřadili z předních míst ve vedení státu“.

Za miliardáře se postavil i floridský guvernér Ron DeSantis, který o kroku státní justice hovoří jako o „zneužití pravomocí“. Coloradští republikáni navíc pohrozili, že primárky zcela zruší a zvolí svého kandidáta prostřednictvím stranického volebního výboru.

„Vyhrajeme to zcela regulérní cestou,“ nechala se slyšet bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, která by mohla být Trumpovou nejsilnější stranickou vyzývatelkou v boji o křeslo v Bílém domě. „Poslední věc, kterou bychom chtěli, jsou zásahy do seznamu kandidátů ze strany soudců,“ dodala.

X X X

 O  STŘELBĚ  V  PRAZE  INFORMACE  ŽALOBCI

 Informace k vyšetřování střelby bude poskytovat státní zastupitelství

  Informace k vyšetřování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bude do budoucna poskytovat výhradně Městské státní zastupitelství v Praze. Bezpečnostní otázky bude komunikovat policie. Kvůli ohledání místa činu, které už policisté zahájili a které bude pokračovat i v noci, apelovalo zastupitelství na veřejnost, aby se v okolí nesrocovala. ČTK to sdělil mluvčí instituce Aleš Cimbala. Doplnil, že překážkou pro vedení trestního řízení není ani smrt podezřelého.

„V dané věci probíhá trestní řízení, kdy podrobnosti k jednotlivým úkonům s ohledem na zákonem danou neveřejnost přípravného řízení trestního, jak je tomu ostatně i v jiných případech, není možné sdělovat,“ uvedl Cimbala. U ohledání místa činu je podle něj v současné době i dozorová státní zástupkyně.

„Trestní řízení je vedeno pro podezření z jednání, které je dle dosud dostupných informací kvalifikováno jako zvlášť závažný zločin vraždy dle kvalifikované skutkové podstaty třetího odstavce,“ doplnil. Pokud by pachatel žil, hrozilo by mu podle trestního zákoníku 15 až 20 let vězení, případně výjimečný trest včetně doživotí.

„Budou stanovovány vyšetřovací verze a prováděny další tomu odpovídající úkony. Protože úkony budou prováděny i v nočních hodinách, je potřeba, aby složky záchranného systému a následně příslušníci policie měli prostor pro jejich realizaci. S tímto je spojena potřeba, aby veřejnost respektovala pokyny příslušníků a zbytečně se u místa činu nesrocovala,“ uzavřel Cimbala.

Policie uvedla na síti X, že už v objektu fakulty dokončila pyrotechnickou prohlídku a že se zásah obešel bez zranění členů složek Integrovaného záchranného systému. Obětí střelce je podle policejního prezidenta Martina Vondráška více než 15 a dalších nejméně 24 zraněných. Zemřel i samotný střelec, který podle Vondráška spáchal sebevraždu. Zda ho zasáhla i policejní zbraň, prokáže pitva.

Policie opakovaně vyzvala občany, aby respektovali její pokyny, protože zásah ještě neukončila. Lidé by také neměli sdílet neověřené zprávy, které mohou vyvolávat paniku, ani údaje o útočníkovi, jeho fotografie či texty, aby se nezvýšilo nebezpečí opakování takového činu. Jakékoliv materiály, tedy fotografie, videa či audia zachycující dění okolo střelby, případně další informace k osobě pachatele, nemají zveřejňovat, ale zaslat Národní centrále proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě na e-mail: nctekk.multimedia@pcr.cz.

Policie večer uvedla, že stále ověřuje totožnost zemřelých. Velvyslanectvím v Praze adresovala informaci, že pokud mezi oběťmi bude cizí státní příslušník, bude je kontaktovat, aktuality.sk

X X X

V  NĚMECKU  SE  BOJÍ  VÝTRŽNOSTÍ  NA  SILVESTRA

 Německá ministryně vnitra Faeserová se obává silvestrovských násilností

 Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová se obává silvestrovských násilností, kdy dav podobně jako v loňském roce bude cíleně útočit na policisty a záchranáře. V rozhovoru s médii skupiny RND řekla, že rozbuškou by se mohl stát konflikt na Blízkém východě. Násilnosti během loňských oslav konce roku zaznamenala řada německých měst, ty největší se odehrály v Berlíně.

„Obávám se, že silvestr by se opět mohl stát dnem, kdy v mnohých městech budeme muset znovu čelit slepé nenávisti a nesmyslnému násilí například proti policistům a záchranářům,“ řekla Faeserová. Poznamenala, že policie a regiony se na takovou situaci připravují a že podnětem k výtržnostem a útokům by se mohla stát válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. „Samozřejmě musíme bedlivě sledovat nebezpečí spojené s radikalizací, kterou v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem vidíme,“ dodala.

Loňské silvestrovské oslavy doprovázelo násilí, kdy dav házel na policisty a zasahující záchranáře dělobuchy a odpaloval na ně rachejtle. Útočníky byli často mladí přistěhovalci. Rozsah násilností tehdy Němce a politické představitele šokoval a vyvolal pochybnosti, zda integrace přistěhovalců v Německu je úspěšná. Berlín, kde byly incidenty největší, se kvůli tomu rozhodl rozšířit sociální programy a volnočasové aktivity pro mládež, aby je lépe začlenil do společnosti.

Podobný šok vyjadřují němečtí představitelé nyní, protože v zemi se v posledních týdnech konalo několik manifestací na podporu Palestinců, které přerostly v násilnosti a v antisemitské akce. „Musíme si přiznat, že v Německu máme problém s antisemitismem, a to i od muslimů,“ prohlásila Faeserová na konci listopadu na setkání s představiteli muslimských obcí. Spolkový kancléř Olaf Scholz zase opakovaně zdůraznil, že Německo bude tvrdě postupovat proti antisemitismu a že protižidovské nálady v ulicích nepřipustí, ceskajustice.cz