Nebo nové prověrky po příchodu exkomunisty Pavla z NATO? Jak dlouho se budou stále kádrovat lidé v ČR, místo řádného vedení státu k úspěchům ČR? Kdo bude kádrovat neschopné politiky, jako je Fiala a koalice, když ČR, lidé a firmy, se potápí v blátě a chudobě?

Tisíce občanů ČR, SR musejí stále jezdit pro levné PHM, potraviny a další výrobky do Polska, Německa, Rakouska, Maďarska i jinam. Když to jde tam, proč Pavel stále drží ochranu na neschopným Fialou a koalicí? Cpal se na Pražský hrad, ale celý národ podrazil a podráží, protože pro něj ke zlepšení nic nedělá a neudělá.

Je mu to jedno, protože miliony už získal za komunistů, NATO a teď v novém sídle Hradu Prahy? Od malička neživořil a nedokáže se dnes vžít ani do statisíců lidí ČR, kteří když chtějí něco koupit, musejí každou korunu několikrát obrátit a přemýšlet, zda je to nutné, protože jsou na dně, bez peněz a živoří. A stejně, jako Pavel, si žije a chová se tak i Fiala a celá koalice.

X X X

EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK:  BUDOU  V  ČR  PROVĚŘOVÁNI  PROVĚŘENÍ?

Prezident Pavel navrhl Senátu České republiky mezi jinými kandidáty na soudce Ústavního soudu také Roberta Fremra. Jmenování bylo rychlé a zřejmě nebylo moc času si některé věci a události z života pana soudce ověřit. Nejsem příznivcem náhlých soudů, ani hlubokých prověrek a likvidace politicky nepohodlných. Je to odporná praxe. Za starého režimu byla tato praxe vcelku běžná. A týkala se mnoha set tisíc lidí a také jejich rodinných příslušníků.

V tomto roce byl ale zvolen jako prezident člověk, který byl aktivním funkcionářem KSČ. Člověk, který byl školen na rozvědčíka československé rozvědky v nepřátelské západní cizině.

Je vůbec absurdní v takové situaci prověřovat někoho jiného, ať je to soudce anebo politik anebo třeba uklízečka, jaké byli jeho postoje za bývalého režimu. Je to vlastně slepá ulička, do které se hloupí a zejména nepovedení dědicové Václava Havla dostali. Nechci zpětně velebit někdejšího prezidenta Havla, ale myslím, že by z této situace našel rychlé východisko.

Teď se celá kauza soudce Fremra potáhne a nejen to. Budou hledáni další aktivní podporovatelé bývalého režimu. Na tiskové konferenci na půdě Ústavního soudu, za přítomnosti prezidenta, se všetečný novinář zeptal také čerstvě jmenovaného předsedy Ústavního soudu, zda náhodou i on někoho nesoudil a neodsoudil podle starorežimního zákona o nedovoleném opuštění republiky.

Nový předseda Ústavního soudu připustil, že tomu tak mohlo být. Samozřejmě, že si po těch 35, 40 letech nemůže vzpomenout, že ano. Je svým způsobem pochopitelné, že to říká, ale že by přesně nevěděl, kudy se ubírala jeho profesní kariéra za starého režimu, to bych se divil.

Prostě lidé, kteří si zadali v této míře se starým režimem by asi 34 let po revoluci neměli vykonávat vysoké ústavní funkce. Anebo zrušme lustrační zákon, už prostě proto, že jsme, jak jsem napsal v úvodu, ve zcela absurdní situaci. Prezidentem je komunistický rozvědčík.

Čisté řešení by bylo, kdyby pan Fremr nenastoupil do funkce člena Ústavního soudu, ale to by řešilo jen jeho případ. A co pak předseda Ústavního soudu, který připustil, že soudil podle represivních komunistických zákonů…

Prostě koalice a prezidentovi poradci, ale také prezident Pavel sami sebe dostali do slepé uličky. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

Senátoři chtějí podrobnosti i o Baxovi. Připustil, že soudil politický případ

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa připustil, že možná za totality soudil jeden případ z politických důvodů. Na podrobnosti si prý ale nevzpomíná. V posledních dnech je ze stejných důvodů kritizován kandidát na ústavního soudce Robert Fremr. Podle senátorů by sám Baxa měl osvěžit paměť a říci, o jaký případ se jedná.

 Na pondělní tiskové konferenci s prezidentem Pavlem Baxa na dotaz, zda jako trestní soudce rozhodoval v podobném případě jako Fremr, uvedl, že v takových věcech rozhodovali soudní funkcionáři.

„Tu a tam se stávalo, že to dostali na stůl i řadoví soudci. Nevzpomínám si, možná jsem soudil jeden případ, ale opravdu nemám tak dobrou paměť, abych si v těch mnoha tisících případů, které jsem rozhodoval, pamatoval na všechny,“ řekl Baxa.

Kauza Olšanské hřbitovy Fremr v roce 1988 odsoudil trojici mladíků za poškození hrobu sovětských vojáků. Obžaloba je také vinila z více než stovky trestných činů, včetně záškodnictví. Za vůdce označili tehdy devatenáctiletého Alexandra Ereta, který byl Fremrem odsouzen na 6,5 roku vězení. Podle Ereta na hřbitově vůbec nebyl a přiznání bylo vynucené. Fremr před Senátem řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl. Uznal ale, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít.

Fremrovu minulost nyní zkoumá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Podle jeho mluvčího Jakuba Šafránka se badatelé se o soudce začali zajímat především kvůli jeho roli v případu Olšanských hřbitovů.

„Co se týče Josefa Baxy, v tuto chvíli Ústav nedisponuje informacemi o tom, že by se na kauzách podobně závažného druhu, jako byly Olšanské hřbitovy, podíleli další ústavní soudci,“ dodal Šafránek.

Baxa už v minulosti případy s politickým pozadím, které za totality soudil, zmiňoval. V rozhovoru se serverem Paměť národa vzpomínal na soud s umělci Vladimírem Líbalem a Heřmanem Chromým, kteří byli signatáři Charty 77.

Ti se v roce 1984 v klubu v Plzni při vystoupení na motivy desky Franka Zappy Joe´s Garage v jedné chvíli na scéně objevili nazí, i když pod prostěradlem. Za to byli obviněni z výtržnictví.

„Po výslechu svědků jsem usoudil, že to nepatří před soud ani do trestního práva. Je to otázka umělecké kritiky a vkusu. Pasovat na to paragrafy je naprosto mimo mísu. Takže jsem je zprostil obžaloby,“ řekl Paměti národa Baxa. O tom, že byli chartisty, podle svých slov tehdy nevěděl.

Senátoři se spíše zajímají o Fremra

Baxa byl kandidátem na vstup do Komunistické strany Československa (KSČ). V létě 1989 měli členové a kandidáti KSČ na schůzi podepsat prohlášení, že odsuzují manifest Několik vět.

Několik vět Petici, kterou do listopadu 1989 podepsalo 40 tisíc lidí, odstartovala pád komunistického režimu v Československu. Podepsaly ji známé osobnosti jako Zdeněk Svěrák či Hana Zagorová. Pět autorů v čele s Václavem Havlem v sedmi bodech požadovali propuštění politických vězňů, neomezenou svobodu shromažďování, legalizaci nezávislých iniciativ, objektivně informující sdělovací prostředky, respektování náboženské svobody, péči o životní prostředí a zahájení svobodné diskuse o hlavních problémech poválečných československých dějin.

„To jsem podepsat odmítl. Chtěl jsem, ať nám to ukážou, že si to chci přečíst. To byl veliký průšvih. Ale než se to stranicky vyřešilo, přišel listopad 1989 a byl konec “ uvedl Baxa.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil na dotaz, co si myslí o Baxově připuštění, že mohl politický případ soudit, uvedl, že o tom nemá informace. „Znovu opakuji, že mé pochybnosti v tuto chvíli souvisely a souvisí s nepravdami, které před senátory opakovaně říkal Robert Fremr a já jsem na to opakovaně upozorňoval,“ napsal iDNES.cz Vystrčil.

Místopředsedkyně ústavně právního výboru Senátu, který kandidátům vyjadřuje podporu před schválením horní komorou, Hana Kordová Marvanová tiskovou konferenci viděla.

„Pan Baxa říkal, že možná jeden případ. Nechci spekulovat, ale samozřejmě ten problém, který má doktor Fremr může být u více soudců. Nezbývá nic jiného, než téma otevřít. Otázka je, zda je Baxův případ zásadní,“ řekl Marvanová.

Dodala, že by měli minulosti kandidátů přezkoumat historici. Marvanová spolu s dalším senátorem Markem Hilšerem poslali dopis prezidentovi Pavlovi, že by neměl Fremra jmenovat. Zvláště kvůli tomu, že před Senátem zmiňoval dva případy. Podle ÚSTR rozhodoval ale až ve 105 kauzách.

Kandidát na ústavního soudce R. Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983-85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován.

Podle Marvanové bylo toto číslo pro ni šokující. Dodala, že kdyby o vysokém počtu souzených případů senátoři věděli, nejspíše by Fremra jako kandidáta nepodpořili.

Dodala, že rozsudky nad emigranty byly i proti tehdejšímu platnému právnímu řádu, protože Československo v roce 1975 přistoupilo na tzv. helsinskou úmluvu o lidských právech. Její nedodržování pak u nás vedlo k vzniku Charty 77.

Zatímco Pavel stále nemusí Fremra jmenovat, Baxa se již ústavním soudcem a předsedou instituce stal. Senátor Pavel Fischer a další z místopředsedů ústavně právního výboru Michael Canov upozorňují, že Baxa je v tuto chvíli neodvolatelný.

Ať si osvěží paměť, říká Fischer

Podle Fischera nad ústavními soudci stojí jen jejich svědomí a integrita, a proto je důležité na ně mít nejvyšší nároky. Fremrovi vytýká neochotu veřejnost a senátory informovat o svém rozhodování za totality.

„Opakovaně se vymlouval na špatnou paměť. Teď si pro změnu na politický rozsudek nevzpomíná nový předseda Ústavního soudu. Předpokládám, že si pan předseda Baxa osvěží paměť a bude nás všechny informovat o tom, jak to tenkrát bylo. Je ve své pozici neodvolatelný, tím spíše by ke svému neurčitému tvrzení měl přistoupit poctivě,“ uvedl Fischer.

Canov dodal, že vše záleží na postoji prezidenta k Fremrovi a zda se potvrdí tvrzení Marvanové a Hilšera, že emigranty odsuzoval a zabavoval jim majetek.

„Pokud se potvrdí a prezident by Fremra na základě těchto zjištění nejmenoval, pak by měl chtít zjistit, zda obdobně nepostupovali i další trestní soudci, kteří jsou nyní ústavními soudci, tedy Josef Baxa a Pavel Šámal. Pokud by se potvrdilo, že ano, pak by měl prezident dotyčné vyzvat k rezignaci,“ sdělil Canov.

V takovém případě by zmínění soudci výzvu poslechnout nemuseli. Canov dodal, že by pak prezident mohl navrhnout zavedení kárného řízení, ve kterém by plénum Ústavního soudu mohlo rozhodnout o zániku jejich mandátu.

X X X

Policejní šéf čelí kritice za slova o křivých obviněních ze znásilnění

Policejní prezident Martin Vondrášek vzbudil kontroverze svým výrokem, že oznámení žen o sexuálním násilí jsou velmi často smyšlená. Dodal, že sám zažil ve své kariéře minimálně dvě. Svoje výroky později mírnil. Podle nejrůznějších mezinárodních výzkumů se počty křivých obvinění liší, celkově je jich však do pěti či maximálně osmi procent.

„Velmi často je oznámení ženy o sexuálním násilí smyšlené. Velmi často. Často je to i vyšetřovací verzí. Musíme prověřit, jestli nám to, co žena říká, je pravda. Mně osobně se to v praxi stalo minimálně dvakrát. Žena se bála jít domů nad ránem, bála se manžela, neuměla to odůvodnit,“ řekl Vondrášek v podcastu Spotlight.

Dodal, že přemýšlel, zda tuto zkušenost sdílet, aby nebyla vytržená z kontextu. Kriminalisté podle něj musejí brát v potaz několik verzí, ale musejí být dostatečně empatičtí.

Svá slova, která nejsou podle statistik ani výzkumů pravdivá, pak v dalších prohlášeních mírnil. „Uznávám, že nebylo šťastné použít v diskusi o smyšlených oznámeních slovní spojení – velmi často,“ přiznal o den později na stránkách policie.

Jeho slova za „smolná“ označil ve vysílání rádia Impuls také ministr vnitra Vít Rakušan. Dodal však, že za Vondráškem stojí. „Policie se v tomto lepší, je přístupná novým trendům, a proto si myslím, že ten trochu zkratkovitý výrok v celém kontextu toho, co všechno policie dělá, nešťastný byl,“ uvedl ministr. Zároveň vyzval oběti, aby se nebály na policii skutky nahlašovat.

Skutek se nestal?

Vondrášek na stránkách policie zároveň zveřejnil statistiku, podle níž se více než třetina případů odkládá z důvodů, že se skutek nestal.

V roce 2022 policie podle zprávy zahájila úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu znásilnění v 1 375 případech, ze kterých bylo 573 případů odloženo. „V souladu s ustanovením trestního řádu, tedy z důvodu, že ve věci nešlo o podezření z trestného činu, jinými slovy se skutek nestal,“ tvrdí Vondrášek a podobná čísla uvedl i za rok předcházející.

To však neznamená, že by tyto skutky byly vymyšlené. Vzhledem k současné definici znásilnění, pro které je nutné násilí nebo pohrůžka násilím, se část případů k soudu ani nedostane. Často z důvodu, že se oběť dostatečně nebránila, neboť právní úprava nebere v potaz takzvané zamrznutí. I proto se v současné době aktivně řeší takzvaná redefinice.

Vondrášek také zopakoval svá předchozí slova, že jsou dané činy potřeba prověřovat a pracovat i s možností křivého obvinění. „Jakkoliv nelze objektivně měřit latenci trestné činnosti, oběti jakýchkoliv trestných činů se nesmí bát tyto skutky oznamovat. To bylo, je a nadále bude mým cílem,“ dodal.

Podle statistik je v Česku ročně znásilněno 12 tisíc lidí, z nichž 90 procent tvoří ženy, nahlášeno je ale jen zhruba 600 případů. Průměrně tak dochází k 34 znásilněním denně, přičemž policii je ohlášeno jen jedno či dvě z nich. Velkou roli hraje právě strach, že obětem nikdo neuvěří.

Zahraniční výzkumy dokládají, že falešných oznámení je minimum, mezi dvěma až deseti procenty. To je zhruba stejné číslo jako u všech dalších zločinů. Konkrétně například v anglické studii z roku 2013, která mapovala obvinění ze znásilnění po dobu sedmnácti měsíců, bylo z 5 651 případů pouze 35 falešných.

Větší problém jsou nenahlášené případy

Na Vondráškova slova proto okamžitě reagovali odborníci a odbornice na sexualizované násilí. „Statistiky jasně říkají, že falešných oznámení znásilnění není větší počet než u jiných trestných činů,“ uvedla například zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Také ona zdůraznila, že znásilnění je trestný čin s nejvyšší latencí. „Většina obětí se totiž bojí, že jim to nikdo neuvěří,“ připomíná.

 Oběti, které čin oznámí, si podle organizací, jež pomáhají obětěm, často stěžují na nedůvěru ze strany policistů, na únavu z opakovaných výslechů nebo na necitlivé otázky směřující do oblasti jejich sexuální minulosti.

„Veřejná prohlášení vedení policie o tom, jak si ‚ženy velmi často vymýšlejí‘ jsou přesně tím důvodem, proč na policii ženy nechodí,“ potvrzují Pavel a Jasmína Houdek z Moderní sebeobrany.

Znásilnění Houdek označuje za traumatizující zážitek, který odborníci srovnávají s tím, co zažívají vojáci v ostrých bojích. „To poslední, co má oběť v hlavě, je, aby někam běžela a někomu to vykládala a strávila zbytek noci na policejní služebně. Dost často na to chce zapomenout, úplně to vytěsní,“ popsal v rozhovoru pro iDNES.cz, proč je větším problémem právě tak nízká nahlašovanost.

Svou roli hrají také mýty o takzvané ideální oběti, tedy o tom, jak se měla daná žena chovat a vypadat. Pokud tomu neodpovídá, například s pachatelem flirtovala nebo se s ním dříve znala, často se setkává s nedůvěrou a pochybnostmi.

„Za žádných okolností není znásilnění nebo jiná forma sexuálního násilí vinou oběti, bez ohledu na to, co měla na sobě, zda pila alkohol nebo kde se pohybovala. Tyto skutečnosti totiž nelze považovat za souhlas,“ zdůrazňuje nezisková organizace proFem, která se zaměřuje na pomoc obětěm.

X X X

ZELENSKÉHO  DRZOST  NEZNÁ  MEZÍ…

NELITUJE  ANI  TISÍCE  MRTVÝCH  A  ZNIČENÍ  UKRAJINY

BOJÍ  SE  UKRAJINCŮ,  PROTOŽE  MU  JDOU  PO  KRKU?

JAK  DLOUHO  MU  JEŠTĚ  ZÁPAD  BUDE  POMÁHAT?

Buď je trvale pod vlivem nějakých látek, a nebo není normální, ale napadat prezidenta nejsilnější, největší a zřejmě nejúspěšnější latinsko- americké země Brazílie, že automaticky neakceptuje jeho jednostranné nesmysly, které diktuje západnímu společenství zem je nestoudná…

Volodymyr Zelenskyj kritizoval brazilského prezidenta Lulu da Silvu za myšlenku poskytnout určité bezpečnostní záruky nejen Ukrajině, ale také Ruské federaci.

To si jako přestavuje, že by Rusko akceptovalo jakoukoliv kapitulační dohodu, se kterou přijde? Šílené…

Řekl to v rozhovoru pro latinskoamerický list La Nacion.

„Lulovy výroky vůbec nepřinášejí mír. Je zvláštní mluvit o bezpečnosti Ruska. Jen Rusko, Putin a Lula mluví o bezpečnosti Ruska, o zárukách, které by měly být poskytnuty pro bezpečnost Ruska. Jen si myslím, že má svůj vlastní názor. Myslím, že není nutné, aby se vaše myšlenky shodovaly s myšlenkami Putina,“ řekl Zelenskyj publikaci.

Vyzval brazilského prezidenta, aby „neopakoval historky z Moskvy“.

„Pokud mi chce prezident Lula něco říct, ať si sedne a řekne to. A myslím, že to budeme mít za sebou. Abych byl upřímný, myslel jsem si, že má širší pochopení světa. Protože to, co mi říkáš (to, co pak řekl) je smutné, velmi smutné,“ dodal ukrajinský prezident.

Jiří Vyvadil: Řeknu to jinak: Západ zde vytvořil svou podporou psychopatické monstrum, které samo o sobě, svou verbální sebedestrukcí vylučuje, že by kdokoliv na straně Ruska, ať Putin či případný následovník s ním jednal. Každý národ má takovou vládu či vůdce, kterého si zvolil. Ukrajinu čekají těžké časy…A zaslouží si jí…JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Triumf: o vstup do BRICS požádalo 23 zemí

Vše souvisí se vším a akce budí reakci. Snaha Západu a zejména států NATO likvidovat Rusko přináší reakci v mohutné snaze zemí Východu a Globálního jihu zapojit se do zřejmě nejatraktivnějšího světového a zároveň nezápadního ekonomického uskupení BRICS. Příznačné je, že se tak děje v situaci, kdy Západ chce Rusko zlikvidovat a Putin, zakladatel tohoto uskupení je brán odůvodněně za jeho největšího odpůrce.

O rozšíření BRICS, které se skládá z Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afrika se bude diskutovat na nadcházejícím summitu, o vstup do unie požádal neskutečně velký počet 23 zemí, uvedla Naledi Pandor, ministryně zahraničních věcí a spolupráce JAR.

Je dobré si připomenout, že Jihoafrická republika byla první zemí, která byla do asociace přijata po jejím vzniku, a její prezident Cyril Ramaphosa vyvíjel značné úsilí jménem skupiny afrických států přinést vyvážený mír mezi Ruskem a Ukrajinou, což se ovšem Západu i Ukrajině nelíbí, protože si mír představují jako totální porážku Ruska, které nemá žádná práva…

Podle ministerstva oficiálně požádaly o připojení Alžírsko, Argentina, Bangladéš, Bahrajn, Bělorusko, Bolívie, Venezuela, Vietnam, Kuba, Honduras, Egypt, Indonésie, Írán, Kazachstán, Kuvajt, Maroko, Nigérie, Stát Palestina a Saúdská Arábie. Senegal, Thajsko, Spojené arabské emiráty, Etiopie.

Je samozřejmě nepravděpodobné, že všichni uchazeči budou přijati, protože takové rozsáhlé rozšíření by zřejmě tato organizace nezvládla, a bude zřejmě nutno hledat regionální vyváženost. Ovšem samotný fakt tak širokého zájmu o členství je v podstatě světovým triumfem a vítězstvím nad globálním Západem, JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

PRŮMYSLU  ČR  MIZÍ  ZAKÁZKY

 Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,8 procenta, varuje zpráva Českého statistického úřadu o průmyslové výrobě v červnu. Čísla potvrdila negativní výhled.

Kde jsou ty časy, kdy nás pravidelné statistiky ČSÚ ohromovaly příspěvky průmyslové výroby. Průměrná roční tempa růstu automobilového promyslu mezi lety 2014 a 2017 přesahovala deset procent. Vztáhněte to ke skutečnosti, že tento obor představuje pětinu veškeré výroby v Česku. Jenže tou dobou nám současně ujížděl vlak převratné změny dopravních technologií. Plně se to ukázalo, když jsme se otřepali z nárazu covidu roku 2020, který srazil automobilovou výrobu o 12 procent ve srovnání s předchozím rokem, označovaným dnes za vrchol konjunktury. Loňský zhruba stejně velký růst znamená jen vyrovnání tohoto propadu. O budoucnosti hovoří nové objednávky, a ty jdou dolů.

Výmluvně to ukazuje graf ČSÚ, na kterém vývoj nových zakázek ve výrobě motorových vozidel hlásí dlouhý červený index s negativní hodnotou úplně dole. Je z něj patrné, že pokles zájmu o nová česká auta přispěl více než třetinou k celkovému poklesu tohoto ukazatele za celý průmysl. Lepší čísla nabízí strojírenství a výroba léčiv.

O prázdninách se toho vždycky vyrobí méně, ale česká průmyslová produkce se posunula za čtyři roky od onoho vrcholu konjunktury jen o dva bodíky. Index, který porovnává výrobu ve srovnatelných cenách a začíná stovkou na průměru roku 2015, byl roku 2019 na 114 bodech a teď je od 116. Tržby průmyslu v běžných cenách (skutečné peníze) se vyvíjely podobně. Rok 2021 zalepil přechozí díru a od té doby je to bída. Nové zakázky klesají. Jediné, čemu se za to období dařilo, byl státní dluh, který vzrostl o polovinu z 1,6 bilionu korun na 2,5 bilionu korun.

Podobný vývoj jako v průmyslu je i ve stavebnictví. V červnu zaznamenalo nepatrný meziroční růst, ale nad budoucností se stahují hodně černá mračna. Stavební úřady vydaly meziročně o 8,7 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 15,2 %, uvádí statistika ČSÚ.

Pravidelný statistický trojboj uzavírají čísla ze zahraničního obchodu, kde nám pomohly klesající ceny ropy. Loňský červnový schodek se tak převrátil v letošní přebytek ve výši 18,2 miliardy korun. Polovinu z toho představovala auta, kde se dohánějí staré objednávky. Závan nové doby ukazuje informace, že naopak nepříznivý vliv na celkové meziroční saldo zahraničního obchodu měl zejména pokles aktiva obchodu s elektřinou o 3,8 miliardy korun, kovodělnými výrobky o 1,8 miliardy korun a odpadními produkty o 1,1 miliardy korun.

U té elektřiny může být patrný vliv slovenské jaderné elektrárny Mochovce, jejíž konečně dostavěný třetí blok už dosáhl 75 procent plánovaného výkonu a pokrývá rostoucí podíl dosavadního českého vývozu elektřiny. Slovákům však nemáme co závidět, s tím třetím blokem drží světový rekord v délce výstavby, protože oficiální zahájení této monstr akce začalo v lednu 1987. Do roku 1993 se tam v podstatě jenom lil beton, pak došly síly i peníze a stavba byla zastavena. Měla to zachránit privatizace Slovenských elektráren, do které se pustil italský Enel.

Ani ten se brzy nestačil divit. Roku 2005 odhadoval náklady na dostavbu dvou bloků (třetího a čtvrtého) na 1,6 miliardy eur. Roku 2007 se do dostavby zapojil Rosatom. Čas běžel a náklady dál rostly, roku 2013 už na 3,8 miliardy eur. Ani to nebyla konečná. Roku 2015 se počítalo se 4,6 miliardy eur. Když na podzim 2022 konečně začalo spouštění 3. bloku, poslední odhady celkové ceny dostavovaných dvou bloků o celkovém výkonu necelého jednoho gigawattu činily 6,2 miliardy eur. To je čtyřnásobek od původního odhadu zkušené zahraniční společnosti Enel z roku 2005.

Letos v lednu poskytl třetí blok Mochovců první malý příspěvek do sítě a teď už tedy běží na tři čtvrtiny kapacity. Za dva roky by měl být hotov i čtvrtý blok – zatím…

Naštěstí u nás to bude jinak, na Fialovu vládu je spoleh. Nevím, proč doyen českých politologů Zdeněk Zbořil na Parlamentních listech uvažuje o potřebě „vlády národní spásy“ .Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

ČR jako ekonomický tygr? Zatím se stává evropským skanzenem, obávají se odborníci

Evropa se v porovnání se světem stává skanzenem. A Česká republika zaujímá stejnou roli v rámci Evropy. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček. Ekonomka Ilona Švihlíková doplnila, že tuzemsko je přímo evropskou periférií. Aktuálně podle odborníků situace vypadá tak, že pokud se z Česka stane „skanzen na druhou“, tak ekonomickým tygrem nikdy nebude. Následně experti přiblížili, co je třeba udělat, aby se to změnilo.

„Z Evropské unie odchází řada firem, a to i do USA. Ty, které jsou například energeticky náročné, odchází zase do Indonésie nebo jiných zemí. Jedná se o vážnou věc. Pozice EU ve světovém měřítku dlouhodobě klesá a my si pořád hrajeme na to, že jsme nejmoudřejší, nejchytřejší a máme nejvyšší hodnoty, které budeme vnucovat všem kolem,“ uvedla Švihlíková.

 Podotkla, že na tohle už nikdo není zvědavý. „Položme si zásadní otázku – z čeho evropská ekonomika, potažmo i česká, bude žít,“ pokračovala Švihlíková. Křeček následně doplnil, že se starý kontinent mění ve skanzen a Česko je na tom ještě hůř. „Obávám se, že se stává skanzenem v rámci Evropy,“ uvedl. Švihlíková dokonce mluvila o České republice jako o evropské periférii.

 „Jestliže budeme skanzen na druhou, tak ekonomickým tygrem nikdy nebudeme,“ pokračoval v uvažování Křeček. Ten už dříve podotkl, že pokud Česko sežene peníze na obrovské projekty – které nebudou levné – aby se mohla transformovat ekonomika na vyšší stupeň, tak je přesvědčen, že má republika na to stát se ekonomických tygrem. „Jednou z nejúspěšnějších zemí nejenom v Evropě, ale i globálně. Na tom se musí začít pracovat,“ poznamenal poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Podle něj je nutné instituce modernizovat tak, aby se neštítily novinek. „Nebály se nové práce,“ upřesnil.

Potřebujeme transformaci vzdělávání

Svou vizi do budoucnosti představila i ekonomka Danuše Nerudová. „Chceme transponovat ekonomiku k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Ale zapomínáme, že máme zamrzlý trh práce a nemáme na to lidi. Nemáme sílu v této chvíli hovořit o tom, že populace stárne, a nezvládáme otevřít téma, jako je selektivní migrace, protože bez zahraničních pracovníků situaci na našem trhu práce nevyřešíme,“ konstatovala. „Nepotřebujeme levnou pracovní sílu, my potřebujeme vzdělané pracovníky, kteří budou přinášet tu přidanou hodnotu,“ dodala.

Doplnila, že všechny ekonomické změny a transformace nejsou možné bez proměny společnosti. „A ta se nedá udělat beze změny vzdělávacího systému. To je alfa a omega, klíč k zablokované situaci. Zatím však bohužel nevidím žádnou snahu o změny, které by přispívaly k tomu, abychom začali vyučovat podnikavost. Abychom vychovávali absolventy, kteří budou chtít podnikat a nést riziko,“ nastínila.

X X X

INFLACE  V  ČR  UŽ  NENÍ  PROBLÉM?

VŠECHNY  POTRAVINY  A  DALŠI  ZBOŽÍ  BUDE  LEVNĚJŠÍ?  FIALA  TO  ZAŘÍDÍ?

Inflace už není hlavní problém Česka, míní Bartoň. Poradil, jak v zimě nepřijít o peníze

Inflace byla problém loni, od konce ledna ji tu v podstatě nemáme. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl datový ekonom Petr Bartoň. Zároveň doporučil si před zimou zafixovat ceny energií, a to přesto, že neočekává jejich výrazný růst.

 Od konce ledna je podle Bartoně průměrná inflace 1,6 až 1,7 %, přičemž příjmy rostou o sedm až osm procent ročně. „Problém je, že loni jsme měli vysokou inflaci a ceny rostly rychleji než příjmy. To se ale změnilo, inflace je momentálně nízká a příjmy rostou a budou růst dál,“ domnívá se Bartoň. Je prý na čase přestat reportovat loňskou inflaci a zaměřit se na to, co se děje nyní.

 Následně se rozhovořil o tom, proč Češi jezdí za nákupy potravin do zahraničí. Podle něj se tak děje dlouhodobě. „Vždy jsme měli dražší potraviny než v okolí. Částečně je to proto, že za ně platíme vysokou DPH, dokonce nejvyšší v Evropě,“ popsal ekonom. Domnívá se, že nepomůže ani přesun do nižší daňové sazby, neboť i ta je stále výše než v sousedních státech.

 Řešení Bartoň vidí v dovozu z Německa nebo Polska do České republiky. „Místo toho, aby Mohammed šel za horou, tak půjde hora za ním. Vždy bude ekologičtější dovézt potraviny sem. Každá země se na něco specializuje a je v něčem lepší, a využívání toho je také důvodem, proč jsme dnes jako společnost tak bohatí,“ vysvětlil.

Na zimu raději fixovat

Češi by při snaze ušetřit měli podle Bartoně zvážit zafixování cen energií. „V zimě jdou ceny elektřiny vždy nahoru, letos to sice nebude tak dramatické jako loni, protože jsme se poučili a máme naplněné zásobníky, ale pořád bude situace záviset na tom, jak krutá zima přijde,“ sdělil s tím, že zafixování cen lidi před výkyvy ochrání, mohou ale také přijít o případné slevy, kdyby zima byla mírná. „Nabídkové ceny zatím klesají, a tak bych ještě počkal, nicméně před začátkem zimy bych cenu elektřiny určitě zafixoval,“ doporučil Bartoň.

X X X

ROHANOVÁ  SI  ZRUŠILA  ÚČET,  NEMŮŹE  BÝT  POTRESTÁNA

Rohanová se vyhnula pokutě za zrušení účtu. Úřad ji nemůže potrestat

Pokuta až půl milionu korun hrozila Denise Rohanové, která se chtěla ucházet o Hrad. Na konci února si totiž zrušila transparentní účet, ze kterého hradila výdaje na kampaň. A o který se zajímal exekutor. Jenže nyní Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) uvedl, že sankci kvůli kolizi zákonů dát nesmí.

Rohanová letos do voleb nezasáhla, protože se nestala registrovanou kandidátkou. Ministerstvo vnitra sice její kandidaturu přijalo, Nejvyšší správní soud ji však následně zrušil, protože se opírala o podpisy poslanců, kteří již neměli mandát. I tak ale měla zřízený transparentní účet, kam jí příznivci posílali peníze.

Jenže zhruba od začátku března byl tento účet nedostupný, čímž však mohlo dojít k porušení zákona.

Rohanová totiž čelí exekucím a právě exekutor jí na volebním účtu už dřív zmrazil peníze. Na konci února ale účet postupně přestal úplně existovat.

Úřad vydal stanovisko

Redakce iDNES.cz na nedostupnost účtu upozornila ÚDHPSH. Jeho předseda František Sivera tehdy potvrdil, že se jedná o problém. Úřad totiž u všech, kteří do volební kampaně vstoupí, požaduje dodržení všech pravidel pro financování a transparentnost kampaně.

Sivera také v minulosti podotkl, že Úřad nedostal ani informaci ohledně toho, kam Rohanová případně darovala peníze. Podle zákona totiž kandidáti musí nevyužité prostředky z kampaně poslat na charitativní účely. V případě zrušení transparentního účtu tak Rohanové hrozila pokuta až půl milionu korun.

Redakce iDNES.cz se nyní obrátila na ÚDHPSH s dotazem, zda pokutu Rohanové dal. Ze stanoviska, které orgán na Rohanovou vypracoval, však vyplývá, že jí pokutu dát nemůže, byť z účtu platila svoje exekuce.

„Čekám až bude rozhodnuto, jestli mi to bude nucen (exekutor pozn. red.) vrátit z toho účtu,“ odvětila Rohanová na otázky, zda exekuci skutečně umořila danými penězi.

Rohanová v minulosti řekla, že částka, kterou ji exekutor obstavil, byla zhruba 19 tisíc korun. Přitom po zásahu exekutora byl její účet v mínusu asi půl milionu korun. „Pozor. To, že tam skočí půl milionu mínus, neznamená, že ty peníze na tom účtu jsou,“ komentovala v minulosti Rohanová. Tehdy také slíbila, že zmíněných 19 tisíc korun pošle po vrácení od exekutora na dobročinné účely.

„Nemohla se dopustit přestupků“

V samotném stanovisku ÚDHPSH se mimo jiné dále detailně píše, že z účtu bylo stržených několik výběrů v hotovosti. Rohanová pak měla účet zrušit pravděpodobně 20. února. Tedy poté, co v lednu a únoru peníze strhl soudní exekutor a zůstatek se dostal do mínusu 69,19 korun.

Podle Aleše Zpěváka, který stanovisko vypracoval, je strhávání finančních částek z volebního účtu v rámci exekučního řízení v rozporu se zákonem o volbě prezidenta republiky. „Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví,“ cituje zákon Zpěvák.

Mimo jiné poukazuje i na další zákon. Ten zakazuje s penězi nevyužitými na volební kampaň nakládat v době,kdy se vede řízení kvůli porušení pravidel financování volební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby.

„V návaznosti na uvedený případ však není v kompetenci Úřadu hodnotit postup uvedeného soudního exekutora a exekučního řízení. Jedná se o problematiku, která je řešena dle zákona a je plně v kompetenci uvedeného exekutorského úřadu,“ upozorňuje dále Zpěvák.

Rohanová nemohla v důsledku exekuce volně nakládat se zůstatkem na volebním účtu. Peněžní prostředky se tak strhávaly nezávisle na její vůli. „Nemohla se dopustit přestupků podle zákona o volbě prezidenta souvisejících s vedením volebního účtu,“ konstatuje ve stanovisku Zpěvák.

X X X

MINISTRYNI  ZAHRANIČÍ  VYHNALI  Z  RAKOUSKA,  SEBRALI  JÍ  I  DAR  OD  PUTINA

TO  JE  RAKOUSKÁ  DEMOKRACIE?  TAK  SE  MÁ  ČR  OD  RAKOUSKA  UČIT?, TVRDÍ  EXPERTI

Tančila s Putinem, teď žije v Rusku. Rakouská exministryně si ves pochvaluje

Rakouská exministryně zahraničí Karin Kneisslová pokračuje ve svém příklonu k Rusku. V obci Petrušovo jihovýchodně od Moskvy si pronajala letní dům a pochvaluje si, jak se tam skvěle žije. Politička se do povědomí veřejnosti zapsala svou svatbou, kam si pozvala ruského diktátora Vladimira Putina a střihla si s ním valčík. Nyní zase pomáhá definovat ruskou politiku.

„Líbí se mi zdejší atmosféra. To, jak si tu děti hrají na ulici. Je zde skvělá atmosféra nejen dnes, ale podle mě každý den. Když se podívám na kuřátka, kachny a kozy v ulicích, vidím i svůj svět. Už v Rakousku jsem totiž žila v malé vesnici,“ rozplývala se Kneisslová na akci Koruna léta z minulého týdne.

Podle portálu The Moscow Times s tamními novináři hovořila rusky a prozradila, že si dům v ruské Rjazaňské oblasti asi 350 kilometrů na jihovýchod od Moskvy pronajala i na další měsíc. „Pak se uvidí. O své budoucnosti nic nevím,“ dodala. Jak dlouho už v obci Petrušovo žije, neřekla.

Politička proslula svým tancem s šéfem Kremlu, kterého pak označila za „skvělého tanečníka“. Záběry, jež pak obletěly svět, pocházely z její svatby. Ta se uskutečnila v létě 2018, během rakouského předsednictví Evropské unii. Tehdy ještě Kneisslová byla ve funkci ministryně zahraničí.

Když se jí nyní z portálu Vidsboku zeptali, jestli je s Putinem stále v kontaktu, odpověděla, že ho viděla naposledy v roce 2019.

Kneisslová stála v čele rakouského ministerstva zahraničí od prosince 2017 do května 2019. Do funkce ji navrhla Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Tu mnozí rakouští i mezinárodní pozorovatelé označovali za blízkou spojenkyni Kremlu. Po odchodu z vlády se politička v roce 2021 stala členkou správní rady ruského ropného gigantu Rosněft.

Funkci opustila po začátku Putinovy války na Ukrajině. Letos ovšem představila nový think-tank při Petrohradské státní univerzitě. Centrum GORKI, což je zkratka pro „Geopolitickou observatoř klíčových otázek Ruska“, má mimo jiné „pomáhat definovat politiku Ruské federace“. Kneisslová bude předsedkyní think-tanku.

X X X

AFRICKÝ  PŘITEL  PAVLA  I  PUTINA,  ČÍM  POMŮŽE  ČR?  CO  OD  AFRIKY  ZAŘÍDÍ  GEN.  PAVEL?  NEBO  BUDEME  DODÁVAT  MILIARDY  AFRICE?

Čisté Brno a primátorčino mládí. Mosambický prezident chválil a děkoval

Prezident Mosambické republiky Filipe Jacinto Nyusi v úterý navštívil Brno, ke kterému má osobní vztah. Strávil v něm necelých sedm let. Mezi lety 1985 až 1990 studoval na Vojenské akademii v Brně, dnešní Univerzitě obrany, do které během své návštěvy Brna také zavítal.

 Spolu se svou chotí a dalšími členy delegace se odpoledne setkal s primátorkou města Brna Markétou Vaňkovou. Brněnská primátorka ho přivítala na Nové radnici, kam dojel s hodinovým zpožděním o půl šesté a zeptala se, jak se mu Brno nyní, po tolika letech, líbí.

„Brno je dál městem krásným, čistým, ale mnohem víc plným lidí,“ vyjádřil se prezident Nyusi. V jeho delegaci se nacházeli i další bývalí brněnští studenti, které vzpomenul.

„Vážená paní Vaňková, velice vám děkuji za přijetí v tomto krásném městě, které je i naším městem. Gratuluji vám, je vidět, že město řídí žena a že je plné zeleně a květin, což ceníme. Také si ceníme toho, že jste mladou primátorkou, takže všichni jistě čelíte mnohým výzvám, které představují změnu mezi tím, jak jste to dělali dřív, a jak nyní,“ promluvil k primátorce Nyusi. K večeru mosambickou hlavu státu ještě čeká procházka po Brně.

Nyusi přiletěl do Česka v pondělí, kdy jednal s prezidentem Petrem Pavlem. Nyusi po jednání řekl, že Mosambik má zájem o posílení ekonomické spolupráce s Českem. Ještě před návštěvou Brna se mosambický prezident v úterý setkal s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou, jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem a navštívil Senát.

X X X

Pavlův spolužák i Putinův přítel z Afriky. Kdo je prezident Mozambiku, který zavítal do Česka?

Do České republiky zavítal prezident Mozambiku Felipe Nyusi. Zaujal zejména tím, že umí česky, neboť v letech 1985 až 1990 studoval na brněnské Vojenské akademii – stejně jako nynější česká hlava státu Petr Pavel. Zajímavé jsou však i Nyusiho politické kroky. Před několika dny se účastnil rusko-afrického fóra v Petrohradu, kde si notoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Nyusi přijel do Česka na pozvání prezidenta Pavla. Oba státníci společně navštěvovali Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně, dnešní Univerzitu obrany. Nyusi mezi lety 1985 až 1990 studoval strojní inženýrství, Pavel tam působil mezi lety 1988 až 1991.

„Význam spolupráce vidíme i v tom, že africké země často nemají jinou alternativu než spolupráci s Ruskem nebo Čínou, protože jim nenabízíme příliš jiných možností. Čím více takových možností bude z naší strany, čím užší bude spolupráce mezi evropskými a africkými zeměmi, tím menší prostor bude pro negativní působení, ať už Ruska, nebo Číny,“ vysvětloval Pavel s tím, že i Česko může hrát v Africe významnou roli.

 Prezident Mozambiku byl nedávno na návštěvě Ruska v rámci delegace afrických států – skupina na konci července zamířila do Petrohradu na fórum, kde je přivítal přímo prezident Vladimir Putin. A konkrétně s Nyusim si viditelně notoval.

„Rusko a Mozambik jsou vázány silným přátelstvím a spoluprací, která se táhne již od doby, kdy si lidé Mozambiku vybojovali svoji nezávislost. Diplomatické vztahy jsme navázali již v roce 1975,“ pronesl při jednání s Nyusim Putin, kterého citoval web Kremlu, a dodal, že obě země i nadále utužují své spojenectví.

Pozadu nezůstal ani prezident Mozambiku. „Máme (s Ruskem) extrémně dobře nastavené politické a diplomatické vztahy. V Mozambiku byly již různé návštěvy ruských delegací a všechny naše debaty byly na vážné úrovni,“ komentoval Nyusi v Petrohradu. Nyní v Česku řekl, že Mozambik nesouhlasí s ruskou invazí na Ukrajinu a přeje si konec konfliktu.

Politici návštěvu hájí

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pro CNN Prima NEWS řekla, že Česko musí mít o spolupráci s Mozambikem zájem. Už jen kvůli investicím „jak v oblasti plynu, tak v oblasti energetiky“.

 

Návštěvu ocenil také 1. vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Je to strategická záležitost, nemůžeme nechávat tento region napospas jenom ruskému a čínskému vlivu,“ popsal redakci Rakušan.

Svoboda: Rusko vede bitvu o Afriku

Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) CNN Prima NEWS řekl, že rovněž návštěvu prezidenta Mozambiku v Česku vítá, neboť Rusko intenzivně usiluje o podporu afrických států a považuje za důležité, aby se evropské státy do boje o vliv v Africe více zapojily. „Vede se bitva o Afriku. To je vlastně druhá fronta, protože Rusové a vagnerovci (žoldnéřská organizace Vagnerova skupina, pozn. red.) působí v Africe velmi intenzivně,“ vysvětlil Svoboda.

Putin před pár dny africkým lídrům v Petrohradu nabídl, že Rusko bude po čtyři měsíce bezplatně dodávat tisíce tun obilí do několika zemí, jako jsou třeba Somálsko, Zimbabwe či Burkina Faso. Svoboda zmínil, že aktuálně už je pod taktickým vlivem vagnerovců, potažmo Ruska, až 18 afrických států. Aktuálně se například řeší vojenský převrat v Nigeru, kde na vlivu získávají právě Rusové na úkor Francouzů.

Svoboda dodal, že Rusům se podpora afrických států hodí, ačkoliv na mezinárodním poli nemusí zastávat vysokou roli. „Kdykoliv se bude hlasovat v OSN, tak hlas přichází od každého státu. Nikdo se neptá, zda jde o stát z Afriky, nebo Asie, takže při hlasování Rusko získává podporu pro své zájmy,“ zmínil exministr jeden z důvodů, proč se Moskva snaží navazovat spojenectví s africkými státy.

Kromě toho doplnil, že Rusko se k řadě těchto zemí staví pragmaticky tím, že neřeší, zda v zemi vládne demokraticky zvolený prezident, či vojenská junta. „Třetí velká výhoda je, že Rusko se takto dostává k různým zdrojům a získalo třeba licence na těžbu nerostných surovin,“ popsal pro CNN Prima NEWS Svoboda.

X X X

Prohra žalobců v čele s Bradáčovou. Lidé mají právo vědět údaje o prověrkách, potvrdil NSS

 Vrchní státní zastupitelství v Praze chybovalo, když odmítlo poskytnout žadatelce informaci o počtu žalobců, kteří mají bezpečnostní prověrky. Rozsudek Městského soudu v Praze, podle kterého neexistoval legitimní důvod pro odepření informací, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS). Zamítl kasační stížnost podanou Nejvyšším státním zastupitelstvím.

Žadatelka se v roce 2020 obrátila na různé subjekty s žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pro účely rigorózní práce chtěla zjistit, kolik žalobců disponuje osvědčením pro stupně utajení důvěrné, tajné a přísně tajné. Z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci informace dostala, z Prahy nikoliv. Zveřejnění by prý mohlo mít negativní dopad na činnost státního zastupitelství při ochraně veřejného zájmu.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v odpovědi zdůraznila, že státní zástupci zastupují stát v rámci trestního řízení a je proto nutné o nich nezveřejňovat důvěrné informace. Zveřejnění údajů o počtu prověrek by podle ní mohlo mít negativní vliv na schopnost žalobců hájit veřejný zájem. Ucelené informace neveřejného charakteru by podle Bradáčové mohly ohrozit schopnost orgánů činných v trestním řízení odhalovat trestné činy. Pikantní bylo, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci tehdy informace poskytlo.

Postup pražských žalobců potvrdilo Nejvyšší státní zastupitelství. Žadatelka však loni uspěla u Městského soudu v Praze, který žalobcům nařídil, aby jí informace poskytli. Údaje o počtu státních zástupců s příslušným osvědčením nemohou podle městského soudu ohrozit činnost veřejné žaloby v trestních věcech, v nichž se objevují utajované informace.

Nejvyšší státní zastupitelství reagovalo kasační stížností, ve které zdůraznilo intenzivní zájem na ochraně informací souvisejících s neveřejnou částí trestního řízení. Znalost vnitřních poměrů státního zastupitelství by prý mohla zvýhodnit pachatele trestné činnosti.

Podle NSS však státní zastupitelství nemá z hlediska informačního zákona speciální postavení oproti jiným povinným subjektům. „Ani role, kterou státní zastupitelství plní při ochraně veřejného zájmu, nemůže vést k plošnému omezení práva na informace,“ stojí v rozsudku.

Riziko zneužití informací, o které žadatelka usilovala, je podle NSS spíše hypotetické, legitimní důvod pro jejich odepření chybí. „Opět proto platí závěr plynoucí z napadeného rozsudku, podle nějž je Vrchní státní zastupitelství v Praze povinno poskytnout žalobkyni v patnáctidenní lhůtě informaci o přesném počtu státních zástupců, kteří jsou držiteli osvědčení pro jednotlivé stupně utajení,“ rozhodl NSS, ceskajustice.cz

X X X

Soudci byli poplatní atmosféře doby, konstatoval o Fremrově rozsudku rehabilitační soud

 Jako nedůslednost soudu, který byl poplatný atmosféře doby, vyhodnotil v roce 1992 v rehabilitačním řízení soud část rozsudku senátu Městského soudu v Praze (MS) pod vedením Roberta Fremra v tzv. případu Olšany, který se týkal obvinění Alexandra Ereta ze záškodnictví. Rehabilitační soud zároveň překvalifikoval skutek na trestný čin obecného ohrožení a uložil výrazně nižší trest.

Soudce Fremr při vysvětlování svojí role jako předsedy trestního senátu MS, který v roce 1988 vynesl rozsudek nad skupinou mladíků, obžalovaných ze záškodnictví, který vešel ve známost jako případ „Olšanské hřbitovy“, opakovaně na svoji obhajobu argumentoval tím, že jeho rozhodnutí „posvětil“ i soud v rehabilitačním řízení po roce 1989.

Kritika rozhodnutí

Faktem je, že senát MS v Praze, v jehož čele stál bývalý advokát Zdeněk Dítě, opravdu Alexandra Ereta obvinění nezprostil, avšak zároveň podrobil rozhodování Fremrova senátu poměrně ostré kritice.

„V přezkumném řízení však došel Městský soud k přesvědčení o tom, že právní posouzení skutku správné nebylo. Již během původního řízení obhajoba poukazovala na nedostatek subjektivní stránky pokud jde o trestný čin dle § 95 tr. zákona a navrhovala, a to i v závěrečné řeči, aby skutek byl posuzován jako obecné ohrožení podle §179 odst. 1 tr. zákona. Nedůsledností v rozhodování soudu poplatného atmosféře doby, kdy byla věc projednávána, však došlo k tomu, že skutek byl přesto posuzován jako pokus k trestnému činu záškodnictví,“ uvádí se v rozhodnutí soudu z 24.8. 1992.

V tomto rozhodnutí soud také vysvětluje, že byl při rozhodování o vině v nelehké roli, neboť musel vycházet pouze z již provedených důkazů, především výpovědí spoluobžalovaných, a nemohl vyslechnout samotného Ereta. Navíc, a to je podstatné z hlediska dnešní argumentace soudce Fremra, rozhodoval jen o té části rozsudku, která byla v rámci rehabilitačního řízení zrušena. Tedy o údajném pokládání kamenů na koleje, které mohlo způsobit vykolejení motoráků. A při hodnocení motivu i trestu musel i rehabilitační soud přihlížet i k nezrušené části rozsudku, v opačném případě by, jak je uvedeno v rozhodnutí, platila zásada in dubio pro reo a soud by musel uvěřit Eretovi, že kladl kameny na koleje pouze z „klukoviny“.

Právě v případě ostatních trestných činů, za které byl Alexandr Eret shledán vinným senátem Roberta Fremra, se však v přípravném řízení projevila velmi intenzivní a specifická aktivita vyšetřovatelů Státní bezpečnosti. Tu umocňovala ještě naprostá absence obhajoby. K trestným činům se tak Eret doznal buď sám (sexuální zneužívání sestry) poté, co měl být na cele mučen spoluvězni a pokusit se o sebevraždu, popřípadě výpověďmi spoluobžalovaných či spolužáků (údajná propagace fašismu).

Protokoly se nedochovaly

V soudním spise k případu se podle informací České justice bohužel nedochovaly protokoly z hlavního líčení. Z rozhodnutí odvolacího Nejvyššího soudu ČSR z ledna 1989 však vyplývá, že během hlavního líčení předseda senátu Robert Fremr přečetl několik výpovědí obžalovaných z přípravného řízení. Tedy měl k dispozici minimálně indicie, které nenasvědčovaly již tehdy platným standardům trestního řízení.

Navíc z rozhodnutí odvolacího soudu lze také vyčíst, že považoval za nesprávné zabavení některých věcí, které Fremrův senát považoval v případě Ereta za závadné z pohledu propagace fašismu. I odvolací soud totiž dospěl k závěru, že výstřižky z časopisů či zabavené tiskoviny s tímto trestným činem nijak nesouvisí. A navíc že není žádné opodstatnění označovat při prohlídce u Ereta nalezenou vojenskou helmu jako nacistickou. „Závěr o nacistickém původu helmy není důkazně podložen a není prokázáno, že jí bylo použito ke spáchání některého z trestných činů,“ konstatuje se v odůvodnění NS z ledna 1989.  Robert Fremr přitom opakovaně, například na senátním ústavněprávním výboru uváděl jako důkaz sympatií Ereta k nacistickému hnutí právě předměty či oblečení z této doby, které měly být u něj zabaveny při domovní prohlídce. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Spravedlivá odplata za nenávist k socialismu, velebil tisk rozhodnutí soudce Fremra

Ačkoliv Robert Fremr v červencovém otevřeném dopise senátorům tvrdil, že soudní proces Olšanské hřbitovy z počátku léta 1988 probíhal „standardně a neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, ani neprobíhalo filmování procesu“, dobové sdělovací prostředky dosvědčují opak. Mediální kampaň dokonce připomínala padesátá léta, podílela se na ní televize, rozhlas i všechny tehdejší deníky, včetně liberálnějšího Svobodného slova, Mladé fronty nebo Večerníku Praha.

Vandalové před soudem. Fackovali zdravý rozum. Soud s hanobiči hrobů a lidství. Poučné varování. Odsouzení chuligáni. Spravedlivá odplata. Obžalována je nenávist. Chtěli škodit všem.

 To jsou jen některé z titulků v denním tisku, který s nebývale velkým zájmem sledoval soudní proces u Městského soudu v Praze v době od 13. června do 7. července roku 1988. Procesu tehdy předsedal soudce Robert Fremr, který měl k ruce trestní senát v tomto složení: Irena Hrušková, Ludvík Landiš, Petr Kaňka a Richard Žákovský.

„Byla tu nenávist ke všemu, co mělo vztah k socialistickému zřízení, k socialistickému státu a k jeho institucím. Kult násilí, ničení, nenávisti k lidem myšlení i jednání tří mladíků zcela opanoval,“ uvedl ústřední deník KSČ Rudé právo 11. července 1988 v rozsáhlé reportáži s názvem Chtěli škodit všem. Autorem textu byl Karel Walter.

Nejostřejší kampaň kupodivu vedl Večerník Praha, který měl roli socialistického bulváru. „Městský soud konstatoval, že se pachatelé dopustili trestných činů záškodnictví, poškozování a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, podpora a propagace fašismu a hanobení státu světové socialistické soustavy,“ líčil soudní proces novinář večerníku pod křiklavým titulkem, který opět připomínal Gottwaldovu éru: „Spravedlivá odplata“.

Navzdory Gorbačovovi

Paradoxní bylo, že v létě roku 1988 už sovětský vůdce Michail Gorbačov světovou socialistickou soustavu pomalu rozpouštěl. Právě v roce 1988 Gorbačov oznámil, že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách. Československo tehdy Moskvu ignorovalo, dokonce se ohlíželo zpět do časů nejtvrdšího komunismu, ještě v roce 1989 třeba Husákův režim vydal stokorunu s portrétem diktátora Klementa Gottwalda.

Když se před čtrnácti dny objevily další vážné pochybnosti, že Robert Fremr soudil kauzu Olšanské hřbitovy v režii StB a v duchu taktovky tajné policie jednání zorganizoval jako mediálně sledovaný monstrproces, kandidát na ústavního soudce to odmítl.

Proces Olšanské hřbitovy v dobovém tisku. Rudé právo,11. 7. 1988.Zdroj: Ivan Motýl

Fremr: Žádné filmování neprobíhalo

V otevřeném dopise, který Fremr poslal Senátu letos 16. července, se hájil následovně: „Chci také dodat, že samotné soudní jednání probíhalo zcela standardně, bylo veřejné, ale neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, neprobíhalo žádné filmování procesu, jak se nepravdivě uvádí na Wikipedii.“

Jeden z tehdy odsouzených Alexandr Eret (dnes žije v Rakousku s identitou Alexander Oswald Eret) ale 4. srpna Fremrovi odpověděl rovněž otevřeným dopisem, ve kterém tvrzení dnes již zvoleného ústavního soudce rozporuje.

Eret: O natáčení nám přišel říct do cely

Eret má na soudní líčení úplně jiné vzpomínky než tehdejší předseda trestního senátu Robert Fremr: „Jedná se o evidentní lež, která je nejen lehce dokazatelná dobovým tiskem, ale dnes již i snadno a jednoznačně podložená dobovým filmovým materiálem, který se najde jak na internetu, tak byl i před dvěma dny odvysílán v České televizi. Sám jste 13. června 1988 před devátou hodinou ranní přišel za spoutanými obžalovanými před přízemní kobky Městského soudu v Praze a oznámil jim, že budou filmováni. Už jste na to zapomněl?“

Podle Ereta byl proces nejen filmován, ale zúčastnila se ho i organizovaná veřejnost „Včetně celých školních tříd, které tam krátce před prázdninami pro výstrahu vodili. Při zahájení procesu byl sál číslo 51 v 1. poschodí Městského soudu v Praze naplněn publikem a novináři, kameramany a filmařskou technikou.“

Štvavé dopisy i televizní dokument

Eret v listu líčí, jak 13. června 1988 po zahájení procesu soudce Fremr přímo před běžícími kamerami předčítal štvavé dopisy pracujících a socialistických organizací s požadavkem co nejpřísnějšího trestu. „Na to všechno jste zapomněl? Já nikoliv. Na to se zapomenout nedá,“ píše Fremrem odsouzený Eret.

Novináři z deníku Echo24.cz již potvrdili, že o případu Olšanské hřbitovy vznikl na sklonku komunismu dokument s názvem Stalo se 31. května. V plné verzi veřejně dostupný.

Ukázky propagandistických pořadů Československé televize ke kauze Olšanské hřbitovy lze najít na YouTube:

Nejvyšší soud potvrdil, že Eret na Olšanech nebyl

Vraťme se do roku 1988. Soud sice řešil reálné vandalství výtržníků Antonína Mundoka (8 let vězení) a Petra Havelky (5 let), kteří skutečně vyvrátili asi 30 pomníčků sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech, nicméně StB k nim samovolně přiřadila vůdce skupiny Alexandra Ereta (odsouzen na 6 a půl roku).

Eret vandaly znal, ovšem u ničení na Olšanech nebyl přítomen, což potvrdil i Nejvyšší soud v únoru 1989, tedy ještě za komunismu. V drobné tiskové zprávě Rudého práva z 2. února 1989 se výslovně uvádí, že Eret se poškozování náhrobků na Olšanských hřbitovech nezúčastnil. Přesto mu Nejvyšší soud navýšil trest o půl roku, tedy na 7 let. Soud si pomohl například údajnou propagací fašismu. Eret je německé národnosti, domovní prohlídka měla například prokázat, že doma schovával německou vojenskou přilbu. Přilba už ale podle tehdejších znalců jednoznačně neprokazovala, že má německý původ.

Po sametové revoluci

 Po sametové revoluci se kauzou Olšanské hřbitovy zaobíralo více žurnalistů. Nejzajímavější je reportáž známého žurnalisty Karla Hvížďaly v Mladé frontě z 11. července 1990, která přinesla bezpočet důkazů, že Eret se ničení pomníčků ani jiného „poškozování majetku v socialistickém vlastnictví“ nezúčastnil. StB pouze využila, že Eret vandaly znal, načež po vzoru monstrprocesů z padesátých let vytvořila „záškodnickou skupinu“, která „podporovala fašismus“ a dopouštěla se „hanobení státu světové socialistické soustavy“.

Hvížďala s pomocí rozhovorů s rodinnými příslušníky odsouzeného Ereta rovněž prokázal, že StB si za použití psychického a fyzického násilí vymohla na Eretovi i doznání, že spáchal některé sexuální a mravnostní trestné činy. Částečně si taková doznání vynutila s pomocí konfidentů ve vazební věznici. Odsouzený Eret nyní Fremrovi vyčítá, že tyto spoluvězně předvolal k hlavnímu líčení jako svědky.

Není tortura jako tortura

V dopise ze 4. srpna píše odsouzený Eret svému někdejšímu soudci Fremrovi: „Po Vašem zvolení na post ústavního soudce jste prohlásil, že tříhodinová debata okolo Vaší osoby v Senátu Parlamentu České republiky byla pro Vás torturou. Nemáte ponětí o tom, co tortura je. Já na rozdíl od Vás ano: tři měsíce intenzivní fyzické a psychické tortury na cele ruzyňské věznice. Tři spoluvězně, ze kterých mne dva na cele ruzyňské věznice fyzicky mučili a ten třetí tomu sice nečinně přihlížel, mne ale psychicky motivoval k tzv. doznání, jste potom nechal u hlavního líčení dokonce i vypovídat jako svědky mých údajných doznání na cele. I na tyto tři Vaše svědky jste již zapomněl?“

Záhy po sametové revoluci v roce 1990 byl Eret z vězení propuštěn, i když nikoli v rámci amnestie po zvolení Václava Havla prezidentem republiky. O Eretův případ se tehdy vážně zajímal například Petr Uhl z Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných.

Nyní Alexander Oswald Eret žije v Rakousku. V těchto dnech je na dovolené a redakci CNN Prima NEWS vzkázal přes prostředníka, že nyní se ke kauze nebude vyjadřovat.

 X X X

 PRIMÁTORKA  BRNA  VAŇKOVÁ  UŽ  DROGY  NEBERE?  

MÍSTO  DROG  SE  MĚLA  UŽ  DŘÍVE  ZABÝVAT  VÝSTAVBOU  NOVÉHO  STADIONU  NA  FOTBAL  V  BRNĚ,  KTERÝ  BÝVAL  CHLOUBOU  MORAVY,  DNES  ZAROSTLÝ  PLEVELEM

MUŽSTVO  BRNA   NENÍ  V  NEJVYŠŠÍ  SOUTĚŽI,  PROTOŽE  VE  VEDENÍ  FOTBALU  JSOU  HROBAŘI

MEZINÁRODNÍ  ZÁVODY  MOTOREK  SE  V  BRNĚ  NEJEZDÍ,  BRNO  HRADILO  JEN  MILIONY  ZA  LICENCI,  ALE  VÝDĚLEK  SEBRALI  CIZINCI…

BRNO  BY  SE  MĚLO  POUČIT  V  MAĎARSKU  U  ORBÁNA,  KDE  SE  JEZDÍ  I  F1 AUT

Zpátky do kanceláře se v pondělí po dovolené vrátila brněnská primátorka Markéta Vaňková a její náměstek Robert Kerndl (oba ODS). Do pracovního režimu se zapojili poprvé od skandálu s fotografií, která oba zachycuje ve zjevně veselé náladě s bílým práškem. Podobným způsobem se užívá kokain.

 Přestože v kauze existuje řada nezodpovězených otázek, oba vrcholní brněnští politici nic moc nevysvětlují.

K dalším dotazům celý týden od prvotního zmatečného vysvětlení Vaňková mlčí. Mohlo by se tak zdát, že případ nechtějí komunikovat směrem k obyvatelům druhého největšího města ani voličům.

Aby rozptýlili vzniklé pochybnosti, oznámili v pondělí, že podstoupili laboratorní testy na drogy. Kerndl navíc na důkaz vlastní sebejistoty souhlasil s výzvou MF DNES k podrobení se testu na kokain. „Ale je mi to nepříjemné, přijde mi to dehonestující,“ prohlásil Kerndl. Výsledek testu provedeného přímo na magistrátu byl negativní. To dává tušit, že podobně skončilo testování v laboratoři, jak ostatně sám tvrdí.

Vaňková na výzvu redakce v pondělním shonu reagovala jen písemně. „Děkuji za nabídku, nicméně abych vyvrátila různé dezinformace a fámy, test jsem podstoupila už minulý týden, tedy v bezprostřední návaznosti na publikování fotografie na sociálních sítích. V tuto chvíli čekám na výsledek v písemné podobě, jsem si ale naprosto jistá, že bude negativní,“ uvedla primátorka. Oba hodlají výsledky zveřejnit.

Schůze na téma fotka

V pondělí od půl sedmé večer se konalo jednání, které mělo naznačit, kam se bude skandál vyvíjet. Vaňková s Kerndlem řešili kontroverzní snímek nejprve na společném zastupitelském klubu ODS a TOP 09 a poté se spolustraníky na oblastní radě Brno-město.

Večerní jednání ale žádný zvrat nepřineslo. Oba orgány se jednomyslně postavily za Vaňkovou s Kerndlem a jejich vysvětlení považují za dostačující. Oba politici rezignovat nebudou. Kauzu odmítají dál komentovat, dokud ji ve středu neprojednají s koaličními partnery.

Ti chtějí od primátorky vysvětlení. „Zatím máme více otázek než odpovědí,“ řekl brněnský radní Filip Chvátal z KDU-ČSL.

Na informace od Vaňkové čeká i koaliční hnutí ANO. „Mám stejné informace jako vy. Nemohu se vůbec vyjádřit, jestli je fotografie pravá nebo není. Na poradě vedení povedeme debatu. O výsledcích poté budu informovat zastupitelský klub hnutí,“ reagoval první náměstek primátorky René Černý z ANO.

Pro Vaňkovou jsou důležitější jiné věci než řádné vysvětlení celé kauzy veřejnosti. Tohoto dojmu mohou lidé nabýt minimálně podle jejího úterního programu. Napevno totiž počítá s prohlídkou sběrného dvora firmy Sako Brno a přijetím mosambijského prezidenta Filipeho Jacinta Nyusiho na magistrátu.

Snímek šířící se po sociálních sítích má nejasný původ. Spekuluje se, že vznikl jako kopie obrazovky videa, jež akci s bílým práškem zachycuje celou, případně že existují i další podobné fotografie.

X X X

 Německá CDU chce pohraniční policii i na saské hranici s Českem a Polskem

Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz chce, aby pro účinnější boj s migrací měly i další spolkové země po vzoru Bavorska pohraniční policii. Ta existuje pět let. Podle Merze by bylo vhodné, aby fungovala i v Sasku, které sousedí s Českem, a na hranici s Polskem.

 V bavorské pohraniční policii v současnosti pracuje asi 820 mužů a žen. Na hlavních silničních tazích namátkově kontrolují lidi přijíždějící z ciziny i ty, kteří do zahraničí míří. Vytvořením této policie reagovala bavorská vláda na vysoké počty migrantů.

Agentura DPA však podotýká, že ve skutečnosti počet lidí, kteří se do Bavorska dostali bez potřebného povolení, představuje jen malou část lidí, které tito policisté zachytí. Podle statistik většina případů připadá na pašeráky nebo dealery.

Podle Merze by kvůli vysokému počtu migrantů, kteří do EU přicházejí, měly být znovu zavedeny kontroly na hranicích mezi jednotlivými členskými zeměmi. Měly by se tam vrátit do doby, dokud nebude dobře fungovat ochrana vnější hranice sedmadvacítky.

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová ze sociální demokracie kancléře Olafa Scholze nedávno uvedla, že odmítá, aby na hranicích s Českem a Polskem byly kvůli ilegální migraci zavedeny stálé kontroly. Takové požadavky zaznívají ze Saska a Braniborska.

X X X

Havarovalo auto plné Syřanů. Osm z nich se zranilo, po řidiči musela policie pátrat

Policii se po zhruba půldenním pátrání podařilo najít řidiče, který v pondělí večer s autem plným Syřanů překročil hranici z Německa do České republiky v Ústeckém kraji, následně havaroval a z místa nehody utekl. V autě zůstalo osm zraněných lidí včetně dvou dětí.

„Severočeští policisté dostali přes operační středisko v Petrovicích na Ústecku zprávu o pátrání po vozidle Škoda Octavia, které v obci Schmilka v Německu nereagovalo na výzvy k zastavení pracovníků celní správy a ujelo do České republiky,“ uvedla policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Hlídka děčínských policistů si vozidla všimla v Teplické ulici. Řidič opětovně nereagoval na výzvy k zastavení a z Děčína ujížděl směrem na obec Jílové, po několika kilometrech havaroval a z místa utekl. Ve vozidle zůstalo osm zraněných včetně dvou dětí.

„Dvě nezletilé osoby a jednoho dospělého záchranka převezla s lehkými zraněními do děčínské nemocnice ke kontrolnímu vyšetření. Tři osoby s vážným poraněním a dvě s lehčím záchranáři odvezli do nemocnice v Ústí nad Labem,“ řekl mluvčí krajské záchranky Prokop Voleník.

Do následné pátrací akce se zapojily desítky policistů ze speciální pořádkové jednotky a psovodi. V úterý po 14. hodině odpoledne policie informovala, že šoféra zadržela.

„Je podezřelý z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, ublížení na zdraví z nedbalosti a neposkytnutí pomoci,“ sdělila Hyšplerová.

X X X

Krejčířova vila je opět na prodej. Majitelka ji nabízí za dvojnásobek

Přes zhruba dva roky byla vila odsouzeného Radovana Krejčíře v rukou nové majitelky. Dům v Černošicích u Prahy na konci roku 2021 vydražila Petra Kučerová, jejíž rodina podniká v realitách. Nyní se však vila opět objevila na stránkách realitní kanceláře, a to s cenovkou téměř 55 milionů korun. Současná majitelka za vilu dala přes 21 milionů korun.

 Rodina Kučerové už dříve získala druhou, menší Krejčířovu vilu v Černošicích. Tehdy ji opravila a prodala za trojnásobek.

K podobnému scénáři se schyluje i v současném případě Krejčířovy vily, která byla opuštěná od roku 2005 a v roce 2019 utrpěla škody při rozsáhlém požáru. Během zhruba dvou let, kdy byla vila odsouzeného Krejčíře v Černošicích u Prahy na osmý pokus vydražena, objekt prošel velkou změnou. Na rozsáhlou rekonstrukci upozorňuje v nabídce i makléř.

Rozsáhlá rekonstrukce

„V letech 2022 a 2023 byla na domě vyměněna střecha, byl instalován nový výtah, nová fasáda, došlo k opravám plotů, kompletnímu zajištění domu a výměnám či doplnění chybějících exteriérových prvků. Stavba je připravena k okamžitému dokončení interiérů, které se nyní nachází v hrubé podobě,“ stojí v inzerátu.

V něm se také mimo jiné píše, že ve výchozí podobě, tedy převážně původní, se nachází taktéž zahrada, která je členěna do několika teras a která v sobě ukrývá i venkovní kurt.

Rezidenci Kučerová koupila za 21,38 milionu korun poté, co se neúspěšně prodávala pět let. Její původní pořizovací hodnotu experti odhadli zhruba na půl miliardy, poté však byla řadu let cílem vandalů, cenu snížil také požár. Podle fotografií ze znaleckého posudku vypracovaného k dražbě leželo před prodejem v interiérech mnoho suti a odpadu, poničený byl vestavěný nábytek, vířivka i další vybavení.

 Cena téměř 55 milionů korun

Nyní se nemovitost prodává za 54 900 000 korun. Současná majitelka dříve pro MF DNES uvedla, že příběh není nikterak zajímavý. „Nemovitost, zejména pozemek, nás oslovil hlavně z důvodu ceny, jejíž výhodnost převážila obavy spojené s historií celého objektu,“ napsala ihned po dražbě.

„Na otázku, co bude s nemovitostí dál, nechci a vlastně ani s určitostí v současné chvíli nedokážu odpovědět. V každém případě je to soukromá a pro veřejnost skutečně nikterak zajímavá záležitost,“ reagovala tehdy.

Popis inzerátu. | foto: reality.idnes

Až do samotného prodeje patřila vila manželce uprchlého podnikatele Kateřině. V době výstavby měla nemovitost tajnou podzemní chodbu spojující ji s dalšími objekty, drahé koberce, stěny obložené mramorem, zlaté kohoutky nebo vlastní squashový kurt, mezi patry pak jezdil výtah. Krejčíře proslavilo i akvárium se žralokem a perutýnem, jednou z nejjedovatějších ryb planety.

Z vily v roce 2005 během policejní prohlídky Krejčíř uprchl. Nejprve na Seychely, od roku 2007 žil v Jihoafrické republice. Tam je od listopadu 2013 ve vězení za únos a pokus o vraždu, za což si měl odstědět 35 let.

Návrat Krejčíře

Jméno Radovana Krejčíře se v posledních týdnech v České republice skloňuje stále častěji. Podle médií se blízcí spolupracovníci připravují na jeho návrat, a to do konce tohoto roku. MF DNES ale v květnu zjistila, že se nic takového neplánuje: jihoafrická strana informaci vyvrací, podle tamního ministerstva spravedlnosti probíhají soudy. O rozhodnutí neví ani české úřady.

„Pan Krejčíř je v Jihoafrické republice stále souzen kvůli mnoha záležitostem, proto proces vydání zatím ve hře není,“ sdělil MF DNES Chrispin Phiri, mluvčí jihoafrického ministerstva spravedlnosti.

Server Neovlivní.cz přitom na začátku dubna uváděl, že vydání českého gangstera je na spadnutí. Dle informací serveru se na návrat Krejčíře připravovali lidé z jeho okolí, měli v té souvislosti vyčlenit až 100 milionů korun. „Berou to v podstatě jako hotovou věc, počítají s tím, že letos bude doma,“ potvrdil anonymní zdroj z bezpečnostní komunity pro Neovlivní.cz.

X X X

Krajskou galerii v Automatických mlýnech ocenila ředitelka Národního památkového ústavu

Krajská Gočárova galerie ve Winternitzových automatických mlýnech přivítala vzácnou návštěvu. Společně s hejtmanem Martinem Netolických a ředitelkou galerie Klárou Zářeckou si areál prohlédla ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková, která pochválila celý krajský projekt.

„Vybudování Gočárovy galerie ve Winternitzových automatických mlýnech se vedle investic do nedalekého pardubického zámku řadí mezi největší krajské investice do kultury v celé historii. Provoz několika prvních týdnů jednoznačně ukazuje, že to bylo správné rozhodnutí. Po dokončení městské galerie a polytechnických dílen a vybudování záměrů manželů Smetanových získá město Pardubice na místě de facto brownfieldu živý kulturní a společenský prostor,“ uvedl hejtman Martin Netolický, podle kterého je přeměna celého prostoru unikátní také z důvodu spolupráce více investorů. „V areálu jsou řešeny čtyři evropské projekty podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace v částce dosahující 360 milionů korun, a to jak pro veřejný, tak soukromý sektor. To je samo osobě také unikát,“ řekl hejtman, na jehož pozvání do krajského objektu dorazila ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

V majetku Národního památkového ústavu jsou v Pardubickém kraji čtyři památky, které postupně doznávají výrazných změn. Patří mezi ně hrady Kunětická hora a Litice a zámky v Litomyšli a Slatiňanech. „Spolupráce s Národním památkovým ústavem je dlouhodobě na velmi vysoké a profesionální úrovni. Jsem rád, že NPÚ do svých památek v našem kraji v posledních letech výrazně investuje. Po zámku ve Slatiňanech a nově také Kunětické hoře konečně odstartovala také dlouho očekávaná obnova památky UNESCO, tedy zámku v Litomyšli,“ sdělil hejtman. Národní památkový ústav získal na rekonstrukci zámku evropskou dotaci ve výši zhruba 244 milionů korun. Druhou část oprav pokryje státní dotace, která činí 425 milionů korun.

Budovu mlýnů na zpracování mouky pro rodinu Winternitzů navrhl rodák ze Semína Josef Gočár, pro kterého to byla jedna z prvních realizací. První budova vznikla v letech 1910–11, rozšířena pak byla v letech 1920 až 2024, kdy se k ní obloukem připojilo silo. Mouka se v areálu zpracovávala až do roku 2012. Areál poté koupila rodina architekta Lukáše Smetany, od kterého část  objekt pro budoucí galerii odkoupil kraj. Celková přestavba mlýnů na galerii vyšla Pardubický kraj na 361 milionů korun s výrazným příspěvkem Evropské unie. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí

X X X

Karlovarský kraj bude hostit Evropský lázeňský a balneologický kongres

Během podzimu se Karlovy Vary stanou mezinárodním centrem pro zdraví a balneologii. Ve dnech 4.–6. října 2023 v hotelu Thermal proběhne Evropský lázeňský a balneologický kongres, jedna z největších a nejuznávanějších akcí svého druhu. Podtitulem letošního, v pořadí již 27. ročníku, jsou „Evropské lázně – cesta ke zdravému životu“. Výroční konferenci společně pořádají Karlovarský kraj, město Karlovy Vary a Evropská lázeňská asociace (ESPA).

„Velmi mě těší, že jsme byli letos vybráni jako spoluorganizátoři tohoto výjimečného setkání. Vzhledem k světovému věhlasu a tradici lázeňské léčby mě totiž nenapadá jiné, vhodnější místo. Pro všechny zúčastněné je evropský kongres ideální příležitostí, jak sdílet své znalosti a zkušenosti a načerpat tak inspiraci od ostatních mezinárodních kolegů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Hlavní téma kongresu, tedy dopad pandemie COVID-19 na cestovní ruch a zejména lázeňství, představí tuzemští i zahraniční profesionálové s bohatou praxí v oboru. Kromě toho budou prezentovány informace týkající se aktuálních témat a trendů, jako jsou udržitelnost, digitalizace a vzdělávání.

O vlivu on-line médií na zdravotní turistiku pohovoří český influencer Karel Kovář. Možnosti léčby postcovid syndromu představí Mihaela Cucu z Ana Health Spa v Rumunsku a Karl-Ludwig Resch z Balneologického institutu Bad Elster. V bloku o nových trendech v lázeňství a balneologii vysvětlí Ladislav Špišák, předseda Rady Institutu lázeňství a balneologie v.v.i., nakolik je užívání pitné kúry karlovarských pramenů samostatně účinné. S udržitelností a způsoby, jak dosáhnout úspory energie v lázeňských regionech, seznámí účastníky Julien Prince, výkonná ředitelka La Roche Posay, značky dermokosmetických produktů.

V rámci kongresu se kromě odborné části uskuteční také veletrh ESPA SPA-CE B2B zaměřený na lázeňskou a wellness turistiku s účastí více než 15 zemí. Účelem workshopu je propojit poskytovatele zdravotních, lázeňských a wellness služeb s turistickými agenturami a dalšími potencionálními kupci jejich služeb.

Vrcholem třídenní akce bude pak předávání cen ESPA Innovation Award za nové, efektivní přístupy zvyšující kvalitu lázeňských hotelů a resortů. „Nominované projekty hodnotí šestičlenná odborná porota na základě 5 parametrů včetně originality, přínosu nebo udržitelnosti. V loňském roce v kategorii ‚Medical Spa Scientific Research‘ uspěl karlovarský Institut lázeňství a balneologie. Porotci ocenili zejména jeho inovativní projektové aktivity a vědecké výsledky,“ doplnil náměstek hejtmana s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta.

ESPA je organizace sdružující přední lázeňská střediska, hotely, léčebné lázně, rehabilitační a výzkumná centra, provozovatele lázní a investory. Vznikla v roce 1995 v Bruselu a v současnosti zastupuje 20 evropských zemí. Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení

X X X

Opravy po lednovém požáru na Letišti Karlovy Vary se blíží do finále

Karlovy Vary (8. 8. 2023) Na Letišti Karlovy Vary se stále pracuje na odstranění následků požáru, který propukl na konci měsíce ledna letošního roku. Požár vnikl od topných kabelů ve svodech dešťové vody nad vstupem do terminálu. Příčinou bylo zřejmě porušení kabelové izolace kunou.  Část sanace škod je již hotova, další budou provedeny v následujícím období.

Letiště je proti takovýmto událostem pojištěno, proto opravy probíhají v koordinaci s pojišťovnou.  Zatím byla realizována první etapa oprav, konkrétně tedy výměna poškozené tepelné izolace a provedení izolace proti vodě a vnějšího pláště budovy ze speciálních plechů systému KalZip. Náklady této etapy, jejichž velká část již byla  uhrazena plněním od pojišťovny,  dosáhly výše 1,76 milionu korun. Nyní se připravuje druhá etapa, která zahrnuje opravu vstupního oblouku a poškozené elektroinstalace. Počítá se s náklady ve výši 1,05 milionu korun, z čehož 120 tisíc připadá na opravu elektroinstalací.

Oprava škod po požáru je časově i finančně velmi náročná zejména proto, že se jedná o unikátní architektonické dílo, kde se prakticky každý prvek musí vyrábět na míru, a to nejen s ohledem na rozměry dílů, ale i jejich barvu. Typickým příkladem je právě oprava vstupního oblouku. Materiál typu ALUbond, kterým je opláštěn vstupní oblouk, se v potřebné barvě běžně nevyrábí a zakázková výroba je možná pouze od určitého minimálního množství. Aby byla dodržena jednotná barevnost celého opláštění a zároveň vysoká estetická úroveň terminálu, přistoupilo vedení letiště na zakázkovou výrobu.

V rámci druhé části oprav střechy terminálu dojde také k opravě požárem poškozené elektroinstalace. „Zde jsme se rozhodli přistoupit k rozsáhlejším úpravám, a to v podobě instalace proudových chráničů s obloukovou ochranou na všechny kabelové smyčky. Ty by měly zabránit případnému zahoření kabelů v případě jejich poškození. Protože právě chrániče nebyly instalovány před požárem a nejsou tak součástí škodní události, počítáme s úhradou z rozpočtu letiště. Žádná z plánovaných úprav nebude mít vliv na chod letiště ani na cestující,“ uvedla jednatelka Letiště Karlovy Vary Alice Justina Undus.

„Karlovarský kraj si je jako vlastník letiště velmi dobře vědom toho, že právě letiště bude muset ve svém cash-flow nyní kromě běžných provozních nákladů počítat ještě zhruba s dalšími 800 tisíci korunami, které je potřeba za opravy uhradit ještě předtím, než bude pojistná událost celkově dokončena. K tomu by mělo dojít na konci září letošního roku, nicméně skutečný termín bude záviset na dodávce potřebného materiálu,“ doplnil neuvolněný zastupitel pro oblast dopravy a silničního hospodářství Jan Bureš. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení

X X X

Krása jako jediné kritérium pro uměleckou tvorbu

Mladý český spisovatel beletrií Marek Hnila, který minulý rok vydal již svou čtvrtou knihu, netají svůj zájem o tzv. čisté umění. Tento pojem vychází z teorie lartpourlartismu, který upřednostňuje v umělecké společnosti názor, že umění by mělo být oproštěno od sociálních funkcí a jeho cílem by měla být jen krása samotná. Tuto teorii Hnila prezentuje i na příkladu netradičního vydání své autobiografické knihy Mezi tebou a mnou (Between You and Me), která byla nedávno ve spolupráci s pracovníky Univerzity Palackého v Olomouci přeložena do anglického jazyka.

Na zmíněné univerzitě se před pár dny uskutečnila odborná přednáška pro zahraniční studenty bohemistiky, na které Hnila hovořil o procesech vnímání umělecké tvorby z pohledu autora i čtenáře. „Jako spisovatel, nechci vydávat něco, co čtenáři očekávají. Chci vydat vždy něco nového,“ řekl Hnila k interpretaci předmluvy jeho čtvrté knihy. Přednáška obsahovala i několik inspirativních citací známých filozofů, umělců i vynálezců, kterými Hnila studentům objasnil teorii i probíhající literární projekt Městské knihovny v Praze. „Umění v souvislosti se vzděláním je tak důležité, že by mělo být ve 21. století samozřejmostí, že bude pro všechny dostupné během pár okamžiků. Městská knihovna v Praze stále pracuje na projektu www.e-knihovna.cz, kde vzniká velká databáze beletristických děl, součástí jsou i mé knihy a velice brzy i anglický překlad Between You and Me.“

Hnilova próza je mezi zahraničními studenty bohemistických fakult velice populární. Vydáním anglické verze e-knihy přes databázi pražské knihovny chce přiblížit náš mateřský jazyk čtenářům z celého světa. Vzniknout má volně dostupná verze jeho čtvrté knihy, která bude v anglickém i v českém jazyce. Obsah knihy Mezi tebou a mnou přibližuje i české prostředí a jeho společnost. Zabývá se empatií charakteru i jeho dozráváním, pak pochopením pomíjivosti života. Anotace knihy: Autobiografický hrdina románu nastupuje slibnou kariéru ve světě nepříliš morálního podomního prodeje. Úspěch se zdá snadný a lákavý, ale na půli cesty stát se dokonalým „šmejdem“ mladík zjišťuje, že na tento svět nemá žaludek, a začíná hledat jinou životní náplň. Stává se fotografem na Ústavu soudního lékařství. Román je jistou osobní literární zpovědí i portrétem osobnostního hledání a dozrávání.

Anglická verze knihy bude oficiálně představena v září na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Mockrát děkujeme, že věnujete tomuto tématu svůj čas. Kontaktovat pana Hnilu můžete na emailu: marekhnila@gmail.com nebo na telefonním čísle: 731 210 047.

Tomáš Kopecký, Šéfredaktor, NAKLADATELSTVÍ BRATŘÍČEK

X X X

  MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ NAVŠTÍVIL REKORDNÍ POČET TURISTŮ

Statistiky hlásí nárůst počtu turistů v regionu. Čísla za letošní druhý kvartál dokonce předčila návštěvnost za stejné období roku 2019. Nejvíce návštěvníků zavítalo ve druhém čtvrtletí letošního roku do turistické oblasti Beskydy. Moravskoslezský kraj a jeho centrála cestovního ruchu se snaží turisty lákat do regionu například i na gastroturistiku. Už tuto sobotu nabídne gastro festival Pojez fest v Karlově Studánce.

Celkem za druhé čtvrtletí letošního roku přijelo do kraje a ubytovalo se v hromadných ubytovacích zařízeních 280 049 návštěvníků. Je to o 9233 lidí více než za stejné období v loňském roce. Zároveň sem přijelo o skoro 17 tisíc lidí více než ve stejném období v roce 2019. „Moc mě těší, že čísla návštěvnosti našeho kraje rostou. Jde o rekordní počet turistů za druhý kvartál u nás. Nárůst návštěvníků zaznamenala například Ostrava, kam dorazilo 71 953 lidí. Je také povzbudivé, že návštěvnost za druhé čtvrtletí letošního roku předčila o 6 procent čísla za stejné období v roce 2019, tedy před pandemií covidu,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška s tím, že Moravskoslezský kraj neustále investuje do zlepšení zázemí pro turisty. „Náš region nabízí velké množství kvalitních cyklostezek, moderních bikeparků a děláme vše proto, abychom byli stále vyhledávanější dovolenkovou destinací,“ dodal hejtman Jan Krkoška.

Nejvíce lidí navštívilo ve druhém čtvrtletí letošního roku tradičně turistickou oblast Beskydy. Do Beskyd přijelo 91 243 návštěvníků, což je skoro o 6 tisíc více než vloni. „Jsme rádi, že severní Morava a Slezsko má co nabídnout, ukazuje se, že zájem turistů roste napříč turistickými oblastmi, “ řekl jednatel krajské centrály cestovního ruchu Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela s tím, že náš region láká vedle přírody, velkých kulturních a sportovních akcí a industriálních památek i na kulinářské zážitky.

„Díky projektu Pojez se snažíme zviditelnit kvalitní podniky v našem kraji a ukazujeme turistům, že k nám mohou zavítat i za lahodnými gastronomickými zážitky. Velkou oblibu zaznamenávají hlavně gastrofestivaly. Druhý ze tří letošních Pojez festů odstartuje už v sobotu 12. srpna v malebném prostředí Karlovy Studánky v podhůří Jeseníků. Celodenní akce nabídne kulinářské speciality i koncert skupiny Mirai. Návštěvníci Pojez festu budou moci zhlédnout live cooking show a připravené speciality hned ochutnat. Program pro celou rodinu bude i v dětské zóně Technotrasy a pro nejmenší návštěvníky jsme připravili i koncert Míši Růžičkové. Vstup na festival je zdarma. Veškeré informace lidé najdou na pojez.cz,“ upřesnil Petr Koudela.

Kromě projektu Pojez se Moravskoslezský kraj a krajská centrála cestovního ruchu snaží zvyšovat zájem o region i dalšími aktivitami, jako je například Technotrasa, která propojuje industriální památky kraje. Projekty Hravé nebo Industriální pohraničí pak zase lákají návštěvníky z Polska. „Můžeme říci, že návštěvnost kraje postupně roste. Věřím, že tento trend bude pokračovat a že se nám v ročním souhrnu podaří překonat hranici z roku 2019, kdy se u nás ubytoval více než milion turistů,“ uzavřel hejtman Jan Krkoška.

X X X

Bitva o Ligu mistrů: Sparta veze z Kodaně šťastnou remízu, Dánové nastřelili dvakrát břevno

Fotbalisté Sparty v úterý remizovali v úvodním utkání 3. předkola Ligy mistrů na hřišti FC Kodaň bez branek. Domácí v utkání dvakrát trefili břevno. Odveta je na programu za týden na vyprodané Letné.

Souboj dvou úřadujících mistrů svých zemí byl pikantní pro dánského trenéra Sparty Briana Priskeho, který v Kodani v letech 2016 až 2017 působil jako asistent. Pražané neporazili celek z dánské metropole ani ve třetím soutěžním utkání, v sezoně 2009/10 mu dvakrát podlehli ve skupině Evropské ligy.

Vítěz dvojutkání postoupí do závěrečného předkola LM, kde se utká s lepším z dvojice Raków Čenstochová –⁠ Aris Limassol, poražený bude bojovat o skupinu EL buď s AEK Atény, nebo Dinamem Záhřeb. Všechny zmíněné týmy včetně Sparty s Kodaní mají jistotu minimálně účasti ve skupině Evropské konferenční ligy.

Sparta usiluje o první postup do Ligy mistrů od roku 2005. Kodaň, která v pohárech ve vyřazovacích dvojzápasech s českými soupeři ve všech třech případech vypadla, si hlavní fázi elitní soutěže naposledy zahrála v minulém ročníku.

 Do sestavy Pražanů se po vynechání sobotního ligového duelu s Pardubicemi vrátil dánský stoper Asger Sörensen, jenž nahradil Vitíka. V brance hostů nastoupil i Sörensenův krajan Vindahl. V Kodani panovalo větrné počasí a krátce před výkopem se přidal i vydatný déšť.

Týmy začaly opatrně, ale v 11. minutě mohla Sparta udeřit po rychlém brejku. Birmančevič nahrál do běhu Haraslínovi, slovenský reprezentant běžel sám na branku a pokusil se obehrát gólmana Grabaru, k zakončení se ale nedostal. Poté zahrozila i Kodaň, Goncalvesovu ránu z dálky ale Vindahl vyrazil.

V 32. minutě Pražané málem inkasovali, Christian Sörensen přihrál před branku a Bardghji zblízka trefil břevno. V závěru úvodního dějství o sobě opět dala vědět Sparta, jenže Haraslínovu střelu zblokoval Jelert a Kuchta zamířil do boční sítě.

Sparťanský brankář čaroval

Po změně stran Mejdr napřáhl zpoza vápna a pořádně Grabaru protáhl. Po hodině hry opustil hřiště kvůli poranění sparťanský Sörensen, jehož nahradil Vitík. V 70. minutě vypálil Goncalves před šestnáctkou těsně vedle. Za dalších sedm minut po akci dvou střídajících hráčů Kodaně zachránilo hosty opět břevno, které trefil Claesson hrudí po centru Óskarssona.

Následně se dvakrát zaskvěl sparťanský brankář. Nejprve vyrazil Achúriho střelu z hranice vápna a následně i dorážku Goncalvese, před nímž včas odkopl míč do bezpečí Panák. Domácí se nadále hnali za gólem, Achúriho střelu z bezprostřední blízkosti zastavil útočník Kuchta.