Obyčejní lidé, důchodci, pracovníci podniků, úřadů, řemeslníci, zdravotníci, učitelé, sportovci, studenti, žáci škol a firmy v celé ČR nemohou za to, že v ČR rozhazuje miliardy neschopný Fiala se sobě rovnými neschopnými politiky, kteří dosud nic nedokázali a neumějí vládnout. Sami se dostali k milionům ve svých funkcích v Úřadu vlády, kde je jich o 70 víc, a další jsou v parlamentu.

Celému národu se jen vysmívají, protože sami mají dost peněz a usilují pouze o to, aby se ve svých korytech udrželi až do konce volebního období, i když statisíce lidí ČR proti jejich neodbornému jednání protestují a žádají o demisi celé vlády Fialy.

Jestliže Fiala na to dobrovolně nereaguje, nezbývá podle odborníků nic jiného, než generální stávka, jako za Václava Havla a nastolení nové vlády odborníků, protože lidé a podniky ČR odmítají živoření, šetření, ale slušně a levně žít bez potíží a problémů.

X X X

EKONOM  PIKORA  NAVRHUJE  VYHODIT  ŘADU  LIDÍ  Z  VLÁDÝ,  MÉNĚ  MINISTRŮ,  NÁMĚSTKŮ,  PORADCŮ…

Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.

Ten, kdo čekal, že se dozví něco nového, musel být zákonitě zklamán. Většina věcí, jako například změna sazeb DPH, unikla dávno předem. Konkrétně u DPH mě zaskočilo jen to, že nižší sazba činí 12 a nikoli avizovaných 13 procent. Ve výsledku jde ale jen o marginálii.

Zjednodušení DPH se nekoná

Vláda tvrdí, že důvodem změn sazeb DPH je zjednodušení systému. To ale neberu jako důvod. Zjednodušením by bylo, kdyby byla sazba jedna. Nyní je stále ve všem zmatek. Uvedu příklad: voda z kohoutku bude daněna 12 %, přičemž balená voda v lahvi bude v 21% sazbě. To nedává logiku, protože jde stále o tu stejnou vodu nezbytnou k životu. DPH je zkrátka stále eldorádem daňových poradců. Já sám bych DPH vůbec neměnil, a pokud ano, tak na jednu sazbu.

Snad jedinou položkou, kde jsem byl mile překvapen, byla ochota škrtat v dotacích, což je jedna z největších položek ve vládním balíčku. Bohužel škrty tady podle mě nejsou dostatečné. Mohly být několikrát vyšší. Kdyby se škrtalo více, šlo by to jistě udělat tak, že bychom nemuseli mít vyšší daně.

Myslím, že se nejedná o poslední vládní balíček. Veřejné finance jsou v tak hrozném stavu, že stávající balíček ekonomiku zachránit nemůže. V příštím balíčku proto čekám mnohem razantnější škrty v dotacích firmám. Jako pravicový ekonom vlastně nechápu, proč by měly vůbec nějaké dotace být. Argument, že jinde jsou taky, je jen argumentem, tak toho využijme a nechme si zboží, které dotuje někdo v cizině.

Celý vládní balíček byl komunikován mizerně, ale důchodovou reformu naproti tomu vláda komunikovala velmi chytře. Mnoho věcí zamlčela a představila je v jiném světle, kde to nevypadalo tak zle. Začíná to tím, že o tom mluví jako o reformě. Člověk má potom pocit velké a sofistikované změny.

Skutečnost je ale jiná. To, co ale vláda označuje za reformu důchodů, bych za reformu rozhodně neoznačil. Reforma je pro pouhé parametrické změny příliš silné slovo. Reforma by to byla, kdybychom například propojili důchodový účet se zdravotním účtem, jak to mají v některých zemích. To se ale nestalo.

V každém případě to, co vláda dělá kolem důchodů, dělá dobrým směrem. Dlouhé roky tvrdím, že důchody lze řešit třemi různými způsoby: buď zvýšíme věk odchodu do důchodu, nebo zvýšíme odvody do důchodu, či obecně snížíme důchody. Vláda to sice takto „natvrdo“ neřekla, protože to by bylo politicky nepřijatelné, ale vlastně to tak dělá.

Místo vyššího věku odchodu do důchodu mluví o tom, že budeme v průměru všichni 21,5 roku v důchodu. Vzhledem k tomu, že poroste i věk dožití, poroste i věk odchodu do důchodu. Jen to nevypadá tak děsivě, jako když se řekne, že člověk půjde do důchodu třeba v 68 letech. Navíc růst věku odchodu do důchodu bude růst jen pomalu. Takže ve výsledku jde o chytrý tah a způsob, kterým se dá komunikovat nepříjemná věc.

Zvýšení odvodů do systému už probíhá přes vyšší daně pro OSVČ. Tady jsme zatím jen začali. Odhaduji, že tato nebo příští vláda ještě přitvrdí a zavede vyšší daně i pro další skupiny obyvatel. Opět zde máme velmi chytrou komunikaci a ujištění, že vláda vyšší daň nehodí na všechny. Podobně jako tomu bylo u EET, ani tady se OSVČ nikdo nezastane. Příště se to bude opakovat s jinou skupinou, které se také nikdo nezastane.

Pak je zde záležitost pomalejší valorizace. Zde sice vláda nemluví o nižších důchodech, ale přesto budou nižší, než původně měly být.

Zvyšování daní je podvod na voliče

Zvyšování daní vnímám jako průšvih. Zaprvé je to popření předvolebních slibů koalice Spolu, zadruhé to bude dusit ekonomiku. Přibrzdění ekonomiky pak povede ke slabšímu inkasu daní a slibovaný efekt balíčku může být menší. Rozhodně bych v tomto případě nesázel na vládní propočty. Vzpomeňme, jak špatně měla vláda propočítaný balíček Wind Fall Tax a daně z nadměrného zisku, kde se vládě poztrácelo 60 mld. Kč.

Z pohledu domácností přinese balíček mnoho drobných změn, kde u každé rodina zaplatí několik stovek měsíčně. Na první pohled není žádná z položek skutečně dramatická, když se ale sečtou, už to jsou celkem velké peníze. To máte příkladem dražší vodné a stočné, dražší svoz odpadu, vyšší nemocenská, školkovné atd.

Vládní populismus

Lidé se logicky nad prodražením života rozčilují a volají po tom, aby politici začali šetřit primárně u sebe. Politici to pochopili jako jasný vzkaz, že jinak končí a chtějí, aby jejich platy rostly pomaleji. Údajně se tím ušetří 400 milionů Kč.

Zajímavé na tom je to, že v původní tiskové zprávě se o tom nepíše vůbec nic. Až v pátek vyšla další tisková zpráva, kde to je černé na bílém. Trochu to vypadá, že původně politici s utažením vlastních opasků nepočítali a přišli s tím až pod tlakem veřejnosti.

Vnímám to jako jasnou snahu zalíbit se masám. Z pohledu veřejných financí jsou platy politiků marginální. Jejich platy navíc musí být konkurenční s platy v korporátní sféry. Pokud budou mít naši ministři platy nižší než vyšší management firem, budou dělat politiku jen nemehla, která budou snadno korumpovatelná.

Chtěl bych, aby byla správa státu profesionální a měla dobře placené úředníky. Přál bych si jich nicméně mnohem méně než dnes, aby byla správa země levnější. Podle mě máme zbytečně mnoho ministrů.

Sečteno a podtrženo, balíček vítám v tom smyslu, že jde dobrým směrem a přinese větší než původně avizované úspory. Stále je to ale málo, protože šlo škrtat více a nemusely se zvyšovat daně. Myslím si, že po tomto balíčku bude vláda muset přijít ještě s dalším, říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

SPD,  OKAMURA,  JAKO  DALŠÍ  LIDÉ  A  POLITICI   VOLAJÍ  PO  GENERÁLNÍ  STÁVCE

Kritika opozice ke konsolidačnímu balíčku neutichá, předseda SPD Tomio Okamura naopak volá po generální stávce. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS označil Fialův kabinet za neschopný. I řada odborníků má k úpravám koalice výhrady, najdou se ale i zastánci. „Jsem ráda, že existuje ozdravný balíček, který zastaví zadlužování státu,“ uvedla například hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.

Součástí konsolidačního balíčku jsou i daně, ty se občanům převážně zvýšily. „V některých členských zemích mají nižší korporátní daň než v Česku. Je to například Kypr, Irsko, Holandsko… Jedná se například o firmy, které v tuzemsku generují miliardové obraty. Nadnárodní zahraniční korporace ale mají na výběr, zda si zisky vyvedou a zdaní v daňově výhodnější zemi. Co však ale středně velká česká firma, která musí danit v České republice… Jak potom mají mít stejné konkurenční prostředí?“ ptal se Okamura.

Situaci označil za nepřijatelnou a jde podle něj o pokřivení trhu. „Zisky, které se generují v České republice, by měly být daněny v České republice. Týká se to i tzv. digitální daně, o které se hovoří už dlouho, ale Fialova vláda je úplně neschopná,“ nešetřil kritikou.

A kvůli nově představenému konsolidačnímu balíčku chce vyrazit do ulic. „Jednáme o generální stávce. Už třikrát jsem se sešel s odboráři, je potřeba zorganizovat generální stávku. Odbory se k tomu zatím nemají,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

SPD proto svolá svou demonstraci. „V Liberci, na soukromém náměstí, organizujeme velkou demonstraci proti vládě. Zároveň v úterý na poslaneckém klubu projednáme obstrukce k jednotlivým návrhům, protože to nenecháme jen tak projít,“ dodal odhodlaně. Vláda má ale pohodlnou většinu.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) však vyhlásila takzvanou stávkovou pohotovost. Na pondělní tiskové konferenci po jednání odborů to oznámil předseda Josef Středula. „Je to pro nás velmi vážná situace. Jsme přesvědčeni, že to, co se odehrálo ve čtvrtek, překročilo všechny meze, které jsme si uměli představit,“ sdělil na tiskové konferenci.

Naopak členka NERV Horská je za „ozdravný balíček“ ráda. „Zastaví zadlužování státu, za to jsem velmi vděčná. Věřím, že jsme na začátku cesty,“ uvedla pro CNN Prima NEWS s tím, že stále je co zlepšovat. Navrhovala by například zeštíhlení samosprávy.

X X X

SLUŠNÁK  FIALA  SI  TO  ODSKÁČE,  TAK  NEJEDNÁ  VĚŘÍCÍ  ČLOVĚK,

K  ČEMUŽ   SE  FIALA  HLÁSÍ

PAPEŽ  FRANTIŠEK  SÁM  POMÁHÁ  CHUDÝM  A  ODMITÁ  I  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ  A  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  A  NIČENÍ  ZEMĚ

„Jestli premiér půl roku lže, tak je to silná káva. Fiala si to zřejmě odskáče,“ nebral si politolog Lukáš Valeš servítky v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Konsolidační balíček, který ve čtvrtek vláda představila, označil za porušení předvolebního slibu.

Podle Lukáše Valeše seznam opatření působí špatně „nejenom tím, že jde o nepopulární kroky, ale jak pro voliče Spolu vycházejí, vláda s nimi přišla pozdě“. ODS úsporným balíčkem prakticky porušila svůj předvolební slib, kdy tvrdila, že daně rozhodně zvyšovat nebude, a od té chvíle se z ekonomického hlediska nic zásadního nezměnilo.

„Jestli premiér půl roku lže, tak je to silná káva. Slušňák Petr Fiala si to zřejmě osobně odskáče. Nemluvě o Stanjurovi, který říkal, že zvýšit daň z nemovitostí je nemravnost,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Lukáš Valeš. Politolog také připomněl, že součástí konsolidačního balíčku je zvednutí zmíněné sazby na dvojnásobek.

 „Nejsmutnější je, že ty daně zaplatíme my, zaměstnanci. A pocítíme to,“ uvedl politolog s tím, že se ani nediví tomu, že si voliči Spolu myslí, že byli hozeni přes palubu. „Vláda to odnese na preferencích, uvidíme, jestli přijdou demonstrace,“ dodal Valeš.

Odborník se vyjádřil také k tvrzením ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který se vyjádřil k přivýdělkům bokem, zejména u studentů. Konkrétně pro CNN Prima NEWS uvedl: „Když někdo vydělává více než 200 tisíc ročně, je otázka, zda se má šanci řádně vzdělávat.“

Podle Valeše by si měl ministr uvědomit, kdy má hovořit, a kdy ne. „Tady propásl svoji chvíli mlčení. Je smutné, že si studenti musí přivydělávat v tak vysoké míře,“ nechal se slyšet expert. Podle něj se to sice negativně odráží na výuce, ale většinou nemají jinou možnost, aby studium ekonomicky utáhli a nezatížili jím rozpočet doma. „Demotivujeme je v práci a také v tom, aby studovali,“ dodal.

X X X

SCHILLEROVÁ:  RODINA  SI  PŘIPLATÍ  STO  TISÍC  ROČNĚ

KDE  NA  TO  LIDÉ  VEZMOU?  JEDINĚ,  ŽE  BY  JIM  TO  DAL  ZE  SVÉ  KAPSY

Desítky úsporných opatření v konsolidačním balíčku opozice tvrdě kritizuje, místopředseda ANO Karel Havlíček mluví o „černém čtvrtku pro tuzemské podnikatele a odrbávání živnostníků“. Exministryně financí Alena Schillerová zase tvrdí, že čtyřčlenná rodina přijde ročně na daních o sto tisíc korun. Ekonom Pavel Peterka naopak doufá, že vláda bude své úsilí dále stupňovat a časem ještě přitvrdí. Premiér Petr Fiala (ODS) označil opatření za střízlivá a vyrovnaná.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že balíček sníží schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. „Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na 21 procent z nynějších 19 procent,“ sdělil šéf státní kasy. Součástí změn je i rušení 22 daňových výjimek. „DPH bude mít dvě sazby. Více zdaníme alkohol a tabák, naopak zlevníme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, tedy potraviny, bydlení a léky,“ představil premiér Fiala část konsolidačního balíčku.

Z obsahu balíčku není příliš nadšená opozice. „Jde o černý čtvrtek pro tuzemské podnikatele – pro firmy malé, střední i velké. Ženeme je do šedé zóny. Vláda popřela sama sebe. Společnosti budou ztrácet konkurenceschopnost vůči zahraničí. Ať jsem ale pozitivní, s DPH to mohlo dopadnout i hůř,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS 1. místopředseda ANO Havlíček. Později uvedl, že ODS odrbává živnostníky. V pořadu 360° se dostal do sporu s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).

 Podle bývalé ministryně financí Schillerové si čtyřčlenná rodina už příští rok připlatí na daních 100 tisíc korun ročně. „Proč? Protože vláda nenašla dostatek odvahy k tomu, aby splnila slib a snížila výdaje státu,“ napsala na Twitteru. Snížení národních dotací je podle ní ve skutečnosti jenom kouřovou clonou, která má ukonejšit média a veřejnost, že velká část problémů pramení z výdajové strany rozpočtu.

Vzhledem ke skladbě jednotlivých opatření se vláda snažila, aby škrty dopadly plošně na všechny subjekty v ekonomice, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Pavel Peterka. „Vidíme úspory ve veřejném sektoru a mírné zvýšení daňové zátěže u zaměstnanců. Zároveň vidíme navýšení daně z příjmů právnických osob, což se dotkne firem. Pro živnostníky zřejmě v dalších letech přijde postupný nárůst odvodů. Balíčky míří i na dotované části ekonomiky,“ vyjmenoval odborník.

 Časem bude podle něj potřeba přitvrdit. „Věřím, že vláda bude své úsilí dále stupňovat. Mimo jiné to slíbila na své tiskové konferenci, že v roce 2024 by ta úspora měla činit 94 miliard a spolu s rokem 2025 by celková míra úspor měla být 150 miliard korun, což by vyřešilo významnou část strukturálního schodku. Dalo by se ještě přitlačit. Doufám, že ať už tato, nebo příští vláda bude s uzdravováním veřejných financí pokračovat, aby se do roku 2030 dostaly do formy,“ řekl Peterka. „Nicméně nečekejme, že jeden úsporný balíček zachrání neplechu z posledních let,“ dodal.

Ekonom Lukáš Kovanda v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zmínil dva vládní majstrštyky. „Dokázala národ přesvědčit, že jsou naše veřejné finance těsně před krachem. Národ tak snáze podlehl dojmu, že zvyšování daní je nyní tou nejnutnější věcí. A bohužel došlo k porušení řady slibů,“ řekl. Podle něj od říjnových slibů premiéra Fialy – že ke zvyšování daní nedojde – nenastalo nic, co by nárůst opodstatňovalo.

 Oznámená opatření ke konsolidaci státního rozpočtu budou mít negativní vliv na popularitu vlády, domnívá se politolog Jan Kubáček. Kabinet podle něj promarnil příležitost získat si větší společenskou podporu bojem proti byrokracii a šedé ekonomice. Část kroků vlády veřejnost ocení až za delší dobu, domnívá se. Podle politologa Stanislava Balíka se pozitivní dopady mohou projevit do voleb, ve kterých tak má vláda stále šanci uspět. Podobu balíčku označil za maximum možného s ohledem na nutný kompromis mezi pěticí stran.

X X X

STÁVKOVÁ  POHOTOVOST  ODBOROVÝCH  SVAZÚ  ČR

Odborové svazy kvůli vládním úsporám vyhlásily stávkovou pohotovost

Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Po dnešním odborářském jednání to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Za situaci podle něj může extrémně špatná komunikace vlády. O konsolidačním balíčku budou dnes odpoledne jednat zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.

„ČMKOS s okamžitou platností vyhlašuje stávkovou pohotovost. Je to pro nás velmi vážná situace. Jsme přesvědčeni, že to, co se odehrálo ve čtvrtek, překročilo všechny meze, které jsme si uměli představit,“ řekl Středula ke čtvrtečnímu představení vládního úsporného baličku.

Vládu kritizoval za to, že s odbory nevede seriózní dialog, není tak podle něj možné dosáhnout sociálního smíru. Vadí mu nekoncepčnost vládních kroků. Řekl, že opatření budou mít vliv zejména na zaměstnance, jejich rodiny a na důchodce. Konkrétní dopady na rodiny chtějí odboráři představit na úterní tiskové konferenci. Podle Středuly to je v ročním vyjádření přes 100.000 korun.

 Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli kritiku odborů odmítl, podle něj kabinet se zástupci zaměstnanců vede neustálý dialog. „Řada jednání probíhala, není to tak, že by tripartita nevěděla, že musíme šetřit,“ podotkl. Jeho aktuální vyjádření ČTK shání. Fiala také odmítl, že by v jakémkoliv zásadním prvku balíčku byl prostor pro změny. Nátlaku včetně stávek či protestů ustupovat nechce. Středula vyjádření Fialy kritizoval. Jeho jednání nepovažuje za dialog, ale za diktát.

Odbory chtějí nyní situaci sledovat „den po dni“. „Naším cílem je dosáhnout zmírnění dopadů na zaměstnance a jejich rodiny,“ řekl. Odborový předák vyzval ke spolupráci i nezávislé odborové svazy. Vyhlášenou stávkovou pohotovost označil za jeden z nejmírnějších prostředků, který mají odbory v repertoáru. Doufá v to, že nebude potřeba sahat k dalším opatřením. Zároveň řekl, že poslední stávková pohotovost byla vyhlášena před více než deseti lety.

Odborářům podle dřívějšího vyjádření vadí například snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, zavedení nemocenských odvodů či zvyšování penzijního věku.

Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy Kč. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.

X X X

Rakety Patriot Ukrajinu nezachrání

Dr. Jiří Vyvadil: Spojené státy v historii i dnes vystupují jako dr. Jekyll a Hyde. Na jedné straně snad neexistuje brutálnější vojenská velmoc, která může v novodobé historii za nejvíce válek, převratů či politických vražd odpůrců, ale na druhé straně je nesporné je jejich volební systém založený na trvalé kontrole vlády prostřednictvím opozice je účinný. trvale fungující systém, stálých voleb, kdy vládnoucí strana je ihned kontrolována opoziční.

A do toho přichází pravidelná volba prezidenta jednou za 4 roky a tak je i pravidlem, že jeden prezident zahájí další nekonečnou válku, případně ti další ji často s kritikou končí. a další či ještě. Je dobré vidět, že v Americe se step by step vrší nyní změna v podobě nastupujících republikánů, znovu vedená bouřlivákem Donaldem Trumpem, naprosto poctivým odpůrcem všech amerických válek, tím více i té vedené proti Rusku. A v důsledku toho se postupně mění i tón médií, což u nás není možné.

V The National Interest vyšel včera zajímavý článek, jehož autor – Geoff Lamear, vojenský expert,  nastolil otázku, zda dodávky   raket Patriot mohou přiblížit vítězství Ukrajiny a sám se přimlouvá pro diplomacii .

Rakety Patriot Ukrajinu nezachrání

Rakety Patriot konečně dorazily na Ukrajinu, ale realita nemusí dostát humbuku. Ukrajinští operátoři protivzdušné obrany byli chváleni při výcviku, ale prostředí hrozeb, kterým Ukrajina čelí, představuje výzvy, které jsou pro systém Patriot skličující.

Ukrajina čelí hrozbám, které sahají celý ruský raketový a bezpilotní arzenál. Ruské bezpilotní vzdušné systémy sahají od průzkumných dronů spotřebitelské kvality až po sofistikovanější íránské drony kamikaze. Několik tříd dronů je zachyceno Patriotem, ale pak se to stává jak taktickým, tak ekonomickým problémem: drony mohou využít své manévrovatelnosti a letových vzorců objímajících terén, aby zůstaly neodhaleny radary Patriot. Navíc je sporné použít antirakety za 3 miliony dolarů k likvidaci dronů, které stojí řádově méně.

To je zejména případ, kdy ukrajinské zásoby antiraket ze sovětské éry mají brzy dojít a americké dodávky raket Stinger zůstávají podobně napjaté. Patriot by tak zůstal jedinou obranou, kterou Ukrajina má proti ruské vzdušné nadvládě. Spojené státy také nemohou jen tak vrhnout více antiraket Patriot na Ukrajinu. Za prvé jsou vzácnou komoditou; Washington letos koupil pouze 252 antiraket PAC-3 MSE pro celou americkou armádu a mnoho z nich bude použito k vyřazení zastaralejších antiraket.

Patriot operující na své osamělosti je přinejlepším chatrný návrh; I když je Patriot technologicky prvotřídním systémem, nemůže být plně využit, pokud je oddělen od doktríny protivzdušné obrany. Systémy Patriot jsou omezeny na přesnou obranu hlavních prostředků a jsou navrženy tak, aby fungovaly v tandemu s protivzdušnou obranou a útočily na cíle ve vyšších a nižších výškách. Bez těchto dodatků bude mít Patriot příliš mnoho hrozeb k zapojení a výsledkem bude buď propustné pokrytí, které nechrání jeho chráněná aktiva, nebo pokrytí, které rychle odezní, když Patriotovi dojdou antirakety.

Systémy Patriot jsou navíc samy o sobě zranitelné. Provoz radarového systému Patriot prozrazuje jeho polohu, což z něj činí otevřený cíl pro ruské útoky. To znamená, že Patriot není jednotným kontaktním místem pro obranu ukrajinských vojenských prostředků nebo jejího lidu.

„Něco dělat“ při předávání tohoto pokročilého zbraňového systému je také odděleno od strategických cílů, kterých by tím Spojené státy mohly rozumně dosáhnout. Vlastenecké zpravodajství, nebo jeho nedostatek, válku na Ukrajině neukončí. Letecká válka obecně je prostředkem formování operací pro manévrovací síly a na této frontě zůstávají ukrajinské a ruské síly na mrtvém bodě. Izolace Ukrajiny před leteckým útokem také odrazuje od vyjednávání tím, že vytváří falešný dojem, že vzdušná hrozba může být zmírněna donekonečna. Čím déle se proces vyjednávání zpožďuje, tím více Ukrajinců je zabito a tím více škod je dlouhodobě poškozováno ukrajinskou infrastrukturou.

Vzhledem k těmto taktickým a operačním nedostatkům má pro Spojené státy pochybnou strategickou hodnotu posílání dalších systémů na Ukrajinu. Vlastenecké systémy neukončí válku na Ukrajině ani neumožní Kyjevu vyjednávat o znovuzískání Krymu nebo Donbasu. To, co signalizují, je falešný americký závazek, který může prodloužit ukrajinské krveprolití.

Ideologické rámování nedotknutelnosti územní celistvosti musí skončit, protože zhoršuje maximalistické – a nedosažitelné – cíle Kyjeva znovuzískání Krymu. Konečný stav rusko-ukrajinské války pravděpodobně nebude vypadat jako status quo ante a Washington by si to měl uvědomit. Ukrajině se v roce 2022 podařilo dosáhnout zisků na Donbasu, ale dlouho očekávané jarní ofenzívy obou stran se dosud neuskutečnily, přičemž patová situace ve stylu Stalingradu v Bachmutu brání jakýmkoli územním ziskům.

Spojené státy mohou následovat jiný model, konkrétně model zprostředkování a deeskalace. Spojené státy se vzdávají iniciativy a vlivu, když dovolí jiným, aby byli vyjednavači, jako je nedávné čínské zprostředkování íránsko-saúdského sblížení nebo turecké zprostředkování Ukrajiny a ruské dohody o vývozu obilí během války. Francouzský prezident Emmanuel Macron začal spolu s Čínou připravovat základy pro vyjednání ukončení války. Německo také neudělalo mnoho pro oddělení nebo znovuvyzbrojení, jak jeho rétorika naznačovala na počátku války. Spojené státy mohou využít stagnující frontové linie k dosažení vyjednaného konce nebo alespoň příměří. Čekání na to omezuje to, čeho může Washington dosáhnout, až budou ukrajinské vojenské prostředky vyčerpány.

Washington chybil tím, že poskytl Ukrajině systémy Patriot, které pravděpodobně přinesou jen málo výhod. Nicméně existuje příležitost, aby Washington stále hrál potřebnou roli při ukončení války. Taktické prostředky nemohou těchto strategických cílů dosáhnout; Zbraňové systémy se neukážou jako rozhodující, ale diplomatická síla by mohla. Washington může stále dosáhnout mnohého, když udělá méně. Cesta k míru na Ukrajině nemusí být dlážděna zbraněmi, ale diplomatickou obratností.

JUDr Jiří Vyvadil: V USA realismus nakonec převáží. Ale my budeme znovu čekat jako kdysi Jakeš až do listopadu 1989,kdy to bouchlo?, server vasevec.cz

X X X

Pavel vyzval v Kodani demokratický svět k jednotě, varoval před Čínou a Ruskem

Demokratický svět má šanci uspět pouze tehdy, když bude vystupovat jednotně; musí být silnější než jeho rivalové, řekl v pondělí během Kodaňského summitu pro demokracii český prezident Petr Pavel. Varoval přitom před Čínou, která je podle něj pro země vyznávající demokratické hodnoty a ochranu lidských práv v dlouhodobém horizontu nebezpečnějším soupeřem než Rusko.

 Zároveň ale upozornil, že pokud by Moskva ovládla Ukrajinu, bude chtít postupovat dál. „Ukrajina udržuje imperialistické cíle Ruska v mezích, a proto by naším cílem mělo být co nejvíce ji integrovat, protože sdílí naše hodnoty,“ řekl Pavel, podle něhož by cílem svobodných zemí měl být vstup Kyjeva do Evropské unie a NATO.

Válku na Ukrajině považuje český prezident za boj za základní demokratické hodnoty, protože „chceme žít ve světě s platným mezinárodním právem, který neurčuje větší síla, ale který vychází ze vzájemného respektu a dialogu“.

Na rozdíl od Ruska má podle Pavla skutečnou sílu Čína, která se snaží získat hlavní slovo v globální politice hlavně ekonomickými prostředky. Mnoho politiků na Západě věřilo v čínský kapitalismus, možnosti rychlých zisků a neuvědomili si hrozby, které s tím souvisejí. „Je to jako bychom se postupně vařili jako žába ve vodě,“ řekl český prezident.

Čínu považujme za ohrožení, míní Pavel

Čína si zajistila nerostné zdroje, pustila se do moderní kolonizace mnoha afrických zemí a otevřeně hrozí násilným sjednocením s Tchaj-wanem, ostrovem s demokratickou vládou, který považuje za svoji vzbouřeneckou provincii. „Jde zase o střet hodnot… svoboda a demokracie na jedné straně a potlačování svobod na straně druhé,“ podotkl Pavel.

Čína využívá současného oslabení Ruska a jeho levných nerostných surovin, stejně jako toho, že západní země se zapojily do podpory Ukrajiny. Zároveň si Peking uvědomuje, že kdyby přímo dodával zbraně Rusku, mělo by to dalekosáhlé následky pro něj i pro ekonomické řetězce, které na Západě vytvořil. Pavel věří, že otevřená válka s Čínou nepřijde, nicméně „je nutné ji považovat za ohrožení“.

Český prezident přiletěl do Kodaně v pondělí, dopoledne jednal s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou o bezpečnostních otázkách, jako je migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Mluvili spolu také o podpoře Ukrajiny.

Pavel připomněl, že Česko a Dánsko jsou ve skupině zemí, které Ukrajinu podporují od začátku ruské invaze. „Dohodli jsme se, že budeme hledat další způsoby, jak pomoci, jak kombinovat dánské zdroje a kapacitu našich výrobních závodů, abychom mohli vyrobit více munice a poslat ji na Ukrajinu,“ řekl prezident.

Dánsko poskytlo Kyjevu pomoc v hodnotě 9,1 miliardy dánských korun (28,85 miliardy korun), přičemž přibližně 7,7 miliardy dánských korun připadá na vojenskou podporu. Prezident s premiérkou mluvili také o přípravách na summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v červenci ve Vilniusu.

 Ukrajina očekává, že NATO pro ni bude mít na své vrcholné schůzce konkrétní nabídku. Podle Pavla by aliance mohla zformulovat bezpečnostní garance pro Kyjev pro období od okamžiku, kdy dostane pokyn, aby se na vstup připravoval, do doby, než do NATO vstoupí. Prezident připomněl, že takových bezpečnostních garancí se před ratifikací vstupu všemi členskými zeměmi aliance dostalo Finsku. Pavel dodal, že na obsahu těchto záruk pro Ukrajinu NATO v současnosti pracuje.

Kromě bezpečnosti projednali i otázky spojené s energetikou. Dánsko vyrábí 60 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, největší podíl mezi nimi má větrná energie. Prezident Pavel zastupuje zemi, která v energetickém mixu prosazuje energii vyráběnou z jádra, Dánsko naopak už před lety rozhodlo o tom, že v zemi žádné atomové elektrárny nevzniknou. Pavel také s Frederiksenovou mluvil o úsilí Česka o „derusifikaci“ energetiky.

Následovala audience u královny Margrethe II., která je v současnosti nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě, a korunního prince Frederika, poté si Pavel prohlédl královské stáje. Večer se Pavel na české ambasádě sejde s krajany.

V úterý dopoledne Pavel odcestuje zvláštním letadlem prezidentky Slovenské republiky z Kodaně do Reykjavíku, kde bude Česko zastupovat na summitu Rady Evropy. Na palubě slovenského speciálu ho navíc čeká bilaterální jednání s prezidentkou Slovenska Zuzanou Čaputovou.

Na Islandu pak mimo jiné bude jednat s prezidenty Islandské a Lotyšské republiky, také s prezidentem Rumunska. Během středy se sejde i s prezidentem Finska či prezidentkou Řecka. O podrobnějším časovém harmonogramu Pavlovy zahraniční cesty informuje Hrad na svém webu.

 X X X

FBI selhala při vyšetřování Trumpovy prezidentské kampaně, tvrdí prokurátor

Čtyřleté vyšetřování ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016 skončilo tvrdou kritikou postupů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Podle amerického prokurátora Johna Durhama neměla FBI „skutečné důkazy“ a příliš se spoléhala na tipy od Trumpových oponentů. Durham ale nevznesl žádná obvinění, informovala agentura AP.

 Zhruba třísetstránková zpráva popisuje řadu chybných kroků FBI a ministerstva spravedlnosti, když vyšetřovatelé v roce 2016 zahájili politicky výbušné vyšetřování toho, zda se Trump nebo jeho lidé spolčili s Ruskem, aby ovlivnili výsledek voleb.

V závěrech vyšetřování zaznívá kritika na adresu FBI za to, že úřad zahájil plnohodnotné vyšetřování na základě „nezpracovaných, neanalyzovaných a nepotvrzených zpravodajských informací“. Rychlost, s jakou tak učinil, byla podle zprávy odchylkou od normy.

Vyšetřovatelé měli tendenci upřednostňovat informace, které podporovaly jejich názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které byly v rozporu s jejich přesvědčením, píše se ve zprávě.

„Neschopnost FBI kriticky analyzovat informace, které byly v rozporu s narativem o tajném vztahu mezi Trumpem a Ruskem, který se objevoval v průběhu celé akce Crossfire Hurricane, je opět velmi znepokojující,“ uvádí se ve zprávě.

Dopad Durhamovy zprávy, ačkoli je vůči FBI ostře kritická, pravděpodobně otupí prokurátorova vlastní minulost a skutečnost, že mnohé ze sedm let starých epizod, které uvádí, již byly důkladně vyšetřeny zvláštním vyšetřovatelem a bývalým šéfem FBI Robertem Muellerem. Ten nezjistil, že by Trump či jakýkoli jiný Američan s Moskvou záměrně spolupracoval.

FBI také již dávno oznámil desítky nápravných opatření. Přesto Durhamova zjištění pravděpodobně zesílí kontrolu tohoto úřadu v době, kdy se Trump opět uchází o Bílý dům.

Durham, bývalý státní zástupce v Connecticutu, byl v roce 2019 Trumpovým ministrem spravedlnosti Williamem Barrem jmenován krátce poté, co Mueller dokončil vyšetřování, které Durham následně prověřoval.

Durhamova zpráva představuje dlouho očekávané vyvrcholení vyšetřování, o němž Trump a jeho spojenci tvrdili, že odhalí rozsáhlá pochybení federálních úřadů. Vyšetřování místo toho podle AP přineslo nevalné výsledky: prokurátoři dosáhli přiznání viny od málo známého zaměstnance FBI, a prohráli jediné dva trestní případy, které dostali k soudu.

X X X

OGAN  V  TURECKU  SKONČIL  VE  VOLBÁCH  TŘETÍ,  DÁ  HLASY  PROTI  ERDOGANOVI?

Skončil třetí, jeho hlasy mohou rozhodnout. Kdo je turecký nacionalista Ogan

V prvním kole tureckých prezidentských voleb to byl kandidát „do počtu“, jemuž průzkumy dávaly kolem dvou procent. Krajně pravicový politik Sinan Ogan však nakonec dostal pět procent hlasů. A takový je i rozdíl mezi prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a jeho sokem Kemalem Kilicdarogluem. Oganovi voliči tak ve druhém kole sehrají nečekaně důležitou roli.

 Vítěz prvního kola Erdogan sice v nočním povolebním projevu příznivcům tvrdil, že se mu podaří těch pár setin chybějících do 50 procent získat a žádné druhé kolo nebude, nejvyšší volební úřad YSK mu však nakonec vzal vítr z plachet. V pondělí oznámil, že žádný z kandidátů nezískal alespoň 50 procent hlasů. Prezident získal 49,5 procenta a šéf opozice Kilicdaroglu 44,89.

Třetí v pořadí, kandidát krajně pravicové Aliance předků Ogan dostal 5,2 procenta hlasů. Ke komu se jeho voliči přikloní? Sám Ogan prohlašoval, že je ochotný jednat s oběma stranami, a začal si klást podmínky.

Za to, že podpoří opozici, údajně požaduje, aby byla zakázána kurdská Lidově demokratická strana (HDP). Ta není součástí utvořené opoziční Národní aliance, ale Kilicdaroglua podpořila.

Pětapadesátiletý politik ve volbách kandidoval za krajně pravicovou Alianci předků, ale až do roku 2015 byl členem nacionalistické Strany národní akce (MHP). Nakonec byl ze strany vyhozen a nyní není členem žádné partaje. Jeho někdejší MHP vládne v koalici s Erdoganovou Stranou rozvoje a spravedlnosti (AKP), což by mohlo ukazovat na možnost, že se Oganovi voliči ve druhém kole rozhodnou spíš pro prezidenta.

Ogan však o sobě během kampaně také prohlašoval, že je kemalista. Mustafa Kemal Atatürk, otec moderního Turecka, kdysi založil Republikánskou lidovou stranu (CHP). Jejím šéfem je Kilicdaroglu. Někteří Turci by se tak po vypadnutí Ogana mohli přiklonit i k němu. Anebo zůstat doma.

Neúspěšný kandidát stejně jako opozice v neděli kritizoval údajné manipulace s volebními výsledky ve prospěch Erdogana. Podle agentur zbývalo sečíst mimo jiné hlasy voličů ze zahraničí, kde před pěti lety vyhrál Erdogan. Právě sčítání těchto hlasů Ogan zpochybnil, ale důkazy pro své tvrzení nedodal.

Ogan si během kampaně stejně jako zbytek opozice stěžoval i na nedostatek prostoru ve státních médiích. Zatímco Erdogan strávil na obrazovkách televizí přes 49 hodin, Kilicdaroglu jen 32 minut. A Ogan ani minutu. Během kampaně tak výrazně spoléhal na setkávání s voliči a sociální sítě. V jednom ze svých tweetů například slíbil, že „šedí vlci znovu povstanou“. Ultranacionalistická organizace Šedí vlci je militantním křídlem strany MHP.

Název vychází z přezdívky pro členy hnutí, které v Turecku vzniklo v šedesátých letech minulého století spolu se vznikem MHP. Šedí vlci především do osmdesátých let často páchali násilí namířené na etnické menšiny včetně Arménů a levicové aktivisty. Ve Francii například už skupinu pro její aktivity zakázali, silná je však i v Německu.

„Voliči nechtějí rozdělené vedení“

Kilicdarogluův tým tvrdí, že jeho interní data ukazují opačné výsledky, než během nedělního večera zveřejňovala státní agentura Anadolu. Agentura Anka, na kterou se spoléhá opozice, ovšem nakonec došla k velmi podobným výsledkům jako Anadolu.

Erdogan i Kilicdaroglu tak věří, že vyhrají. „Nevíme, zda volby skončí prvním kolem… ale pokud si náš národ zvolil druhé kolo, rovněž to vítáme,“ řekl v pondělí ráno podle agentury AP Erdogan. „Rozhodně ve druhém kole vyhrajeme… a přineseme zemi demokracii,“ pronesl už v noci Kilicdaroglu.

Podle Howarda Eissenstata z jedné z newyorských univerzit bude mít Erdogan pro případné druhé kolo výhodu, jelikož jeho strana se svými spojenci získala lepší výsledky v nedělních parlamentních volbách. „Voliči nechtějí rozdělené vedení,“ řekl agentuře AP Eissenstat.

V parlamentních volbách získala Lidová aliance, za niž kandidoval Erdogan, podle deníku Hürriyet 49,4 procenta hlasů, zatímco opoziční Národní aliance dostala 35,1 procenta. Asi 10,5 procenta hlasů obdržela Aliance práce a svobody, která sdružuje levicové a prokurdské strany. Do parlamentu za ni kandidovali i politici HDP.

Do roku 2007 volil prezidenta turecký parlament. První přímé volby se konaly v roce 2014, kdy s převahou vyhrál Erdogan s 51,8 procenta. V roce 2018 získal 52,6 procenta. Bude to tak nyní poprvé, co bude muset absolvovat i druhé kolo. A v tom se bude hrát o každý hlas.

X X X

Rusko po Íránu žádá další drony. Rozšiřují vojenské partnerství, míní USA

Vojenská spolupráce Íránu a Ruska se podle zjištění amerických zpravodajců prohlubuje. V pondělí to uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. Moskva podle něj usiluje o nákup dalších útočných dronů, které by mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Teherán od srpna Rusům poskytl přes 400 bezpilotních letounů, o většinu z nich už ale ruské síly přišly, řekl Kirby.

„Používáme prostředky, které máme k dispozici, abychom tyto aktivity odsoudili a narušili, a jsme připraveni dělat více,“ uvedl Kirby, který je mluvčím amerického prezidenta Joea Bidena v otázkách národní bezpečnosti, v této souvislosti avizoval nové sankce.

Moskva a Teherán podle něj „rozšiřují svou bezprecedentní vojenskou spolupráci“. Řekl, že Rusko nabízí podporu týkající se raket, elektroniky či vzdušné obrany, zatímco Írán dodává drony na jedno použití určené pro bombové útoky, kterými Rusové ničí ukrajinskou infrastrukturu. Od srpna údajně Íránci dodali přes 400 strojů, především typu Šáhed.

„Tím, že Rusku tyto bezpilotní letouny poskytl, Írán přímo umožňuje ruskou agresivní válku na Ukrajině,“ řekl Kirby.

Kyjev na používání íránských dronů při ruských útocích upozorňuje už několik měsíců a USA i Evropská unie kvůli tomu zavedly nové protiíránské sankce. Co přesně Teherán za podporu ruské agrese dostal nebo dostane, Washington jasně neuvádí, v únoru Kirby v této souvislosti uvedl, že Íránci usilují o vrtulníky, radary či stíhačky.

Televize CNN v březnu s odvoláním na své zdroje informovala, že Rusové poskytují západní zbraně shromážděné na ukrajinských bojištích, které se pak Íránci snaží napodobit.

Američtí činitelé podle AP delší dobu uvádí, že Írán kromě poskytování dronů zřejmě zvažuje také prodej stovek balistických střel Rusku. Bílý dům dnes k této otázce neposkytl nové podrobnosti.

X X X

Francouzi si vybíjejí hněv na starostech, ukázal útok kvůli centru migrantů

Žhářský útok na starostu francouzské obce Saint-Brevin Yannicka Moreze, v jejímž katastru je azylové centrum pro migranty, odstartoval vlnu svědectví dalších starostů o útocích, jimž čelí. Morez ze svého města odchází, jako důvod uvádí i nedostatečnou podporu od státu. Loni se stalo terčem násilí 150 představitelů francouzských obcí.

„Mohli jsme zemřít,“ napsal starosta Morez v rezignačním dopise, který podal poté, co jeho neznámí útočníci zapálili jeho dům. Oheň zničil budovu a dvě u ní zaparkovaná auta. Jeho rodina vyvázla bez úhony, starosta se nicméně rozhodl po 32 letech opustit své město a odejít.

Plán přesunout zdejší azylové středisko blíže k základní škole ale ve městě vyvolal řadu protestů, v jejichž čele jsou krajně pravicové skupiny. Starosta bez politické příslušnosti tíhnoucí k pravici uvedl, že od té doby čelí řadě výhrůžek.

Ačkoliv opakovaně žádal o pomoc, nedostalo se mu od státu žádné podpory. Právě tento nedostatek líčí jako jeden z ústředních důvodů, proč odchází.

 Státní tajemnice pro venkovské záležitosti Dominique Faureová odmítá, že by stát nechal starostu bez ochrany. Tvrdí, že zavedli pravidelné policejní kontroly před jeho domem a podnikli další kroky k tomu, aby bezpečnostní orgány mohly okamžitě zasáhnout. Podle deníku Libération ale tato opatření stát učinil až poté, co žháři starostovi vypálili dům.

Výhrůžky, poškozené brzdy…

Morezovo vyjádření a kritika chybějící podpory ze strany státu pak spustily lavinu příběhů dalších starostů. Starostka Plougrescantu na pobřeží Bretaně Anne-Françoise Piedalluová minulý týden podala trestní oznámení na neznámého pachatele, který záměrně poškodil brzdy jejího osobního automobilu. Když chtěla vyrazit v pondělí 8. května na pietní akci, při sešlápnutí brzdový pedál nekladl odpor. Automechanik pak konstatoval, že někdo záměrně přestřihl lanka. Starostka obce o 1200 obyvatelích kriminalistům sdělila, že už v minulosti někdo povolil šrouby na předním kole jejího automobilu.

V obci Dreux ležící asi 80 kilometrů západně od Paříže starosta Pierre-Frédéric Billet a jeho rodina loni na podzim čelili opakovaným výhrůžkám smrtí. Ministr vnitra Gérald Darmanin tehdy velmi rychle reagoval a nabídl mu nepřetržitou policejní ochranu. Billet kvůli praktičnosti a nízkému věku svých dětí zvolil mírnější verzi opatření. Navzdory riziku se rozhodl zůstat ve funkci.

Sdružení starostů sdělilo listu Le Parisien, že za rok 2022 eviduje asi 1500 útoků, což je o 15 procent více než o rok dříve. Polovina těchto útoků byly urážky, 40 procent byly výhrůžky a 10 procent bylo „úmyslné násilí“.

Podle portálu France24 starosty nejvíce znepokojují násilnosti, které nemají ideologické pozadí. Juliena Luyu starostu Firminy v regionu Auvergne-Rhône-Alpes napadla skupina mladých dealerů drog poté, co jim zakázal rozdělat oheň. Vrhli se na něj s kameny a železnými tyčemi, poranili mu loket.

Vybíjená frustrace

Podle politologa Bruna Cautrèse z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) francouzská společnost stále silněji pociťuje nejistotu z celkového vývoje země i světa a vykazuje rostoucí nedůvěru k státním institucím, což se například projevilo v protestech takzvaných žlutých vest, během covidové krize či nedávno při demonstracích pro změnám v penzijním zákoně. Frustraci si pak někteří lidé vybíjejí na starostech.

Šéfové obcí tak čelí lidem, kteří „toho více a více požadují“ a „jsou frustrovanější a frustrovanější, když to nedostanou“, dodává odborník.

Vláda slíbila zlepšit ochranu volených úředníků, v pátek oznámila vznik analytického centra, které by mělo zkoumat násilnosti páchané proti starostům. Morez by se ve středu měl setkat s premiérkou Élisabeth Borneovou.

X X X

NKÚ kontroloval automobilní techniku Armády ČR: zastaralá vozidla, zpožděné nákupy a neefektivní utrácení za opravy

NKÚ prověřil, jak Ministerstvo obrany (MO) nakládalo v letech 2018 až 2022 s prostředky státního rozpočtu určenými na automobilní techniku Armády ČR (Armáda). Kontrola ukázala, že technika je zastaralá a její provoz neudržitelný. Průměrné stáří vozidel dosahovalo téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. Dvě třetiny vozidel měly překročenou dobu životnosti. MO však i přes mnohamiliardové navyšování svého rozpočtu neplnilo plány obnovy této techniky. Nákupy se zpožďovaly, některé se vůbec neuskutečnily. Kontroloři rovněž odhalili, že MO neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy zastaralé techniky. Jen za opravy osobních terénních vozů a jeřábové techniky vydalo neefektivně celkem 20,2 mil. Kč. NKÚ kontroloval také činnost státního vojenského opravárenského podniku VOP CZ a zjistil, že podnik dlouhodobě neplnil stanovené cíle, a dokonce hospodařil se ztrátou. Ta v letech 2018 až 2021 dosáhla 391,8 mil. Kč.

Do doby ukončení kontroly nepořídilo MO například nové autojeřáby, vyprošťovací automobily s nosností 30 tun, automobilní rypadla, odmořovací automobily nebo hákové nakladače kontejnerů. Oproti původnímu plánu byl např. nákup autojeřábů zpožděn nejméně o šest let a nákup hákových nakladačů kontejnerů nejméně o pět let. Důvodem zpožďování nákupů byly změny priorit Armády a také dlouhá příprava investičních akcí spojená se změnami technických požadavků.

Jak kontroloři zjistili, MO nechalo opravovat stará osobní terénní auta a autojeřáby ve špatném technickém stavu po uplynutí jejich životnosti, a to i přesto, že se cena oprav blížila ceně nových vozidel nebo ji i překračovala. Přitom MO v té době již připravovalo nákup nové techniky. Například za 15 oprav osobních terénních aut starých 22 až 24 let zaplatilo MO podle NKÚ neefektivně 12,5 mil. Kč. Cena oprav se pohybovala od 510 885 Kč do 1 362 626 Kč a násobně tak převyšovala zůstatkovou účetní hodnotu aut. U dvou oprav převyšovala i jejich pořizovací cenu a u čtyř dokonce cenu nového osobního terénního auta.

Celkem 7,7 mil. Kč vydalo MO – podle NKÚ opět neefektivně – za devět oprav jeřábové techniky staré přibližně 30 let. Tato morálně a technicky zastaralá technika má složité zabezpečovací systémy vyrobené před 30 až 50 lety. Při opravách jsou obtížně dostupné náhradní díly, některé je nutné vyrobit, což je náročné nejen časově, ale i finančně. Například více než rok trvala a přes dva miliony korun stála oprava 28letého automobilního lopatkového rypadla, jehož zůstatková účetní hodnota činila 63 299 Kč a pořizovací cena byla 1 400 302 Kč. NKÚ zjistil, že vozidlo po celou dobu svého provozu ujelo pouhých 2 858 km, jeho nástavba odpracovala 102,7 motohodiny a podvozek 54 motohodin.

V kontrolovaném období Armáda disponovala téměř 1 300 osobními terénními automobily, jejichž průměrné stáří činilo 19 let. MO se proto rozhodlo pro jejich kompletní výměnu. Ačkoliv tabulkový počet (platný od roku 2020 a vyjadřující nezbytnou potřebu dané techniky) byl Armádou stanoven na 1 344 vozidel, plán nákupu tento počet převýšil o 884 vozidel, tedy o 65,8 %. Nárůst MO nezdůvodnilo. Podle NKÚ je plán nadhodnocen a hrozí riziko nehospodárného a neúčelného vynakládání prostředků státního rozpočtu ve výši stovek milionů korun.

Co se týče kontroly státního podniku VOP CZ, NKÚ zjistil, že MO podnik nevyužívalo v souladu s cíli a záměry. Tržby podniku přijaté od MO dosáhly v letech 2018–2021 pouze 13,2 % celkových tržeb. Podnik také neplnil své finanční plány a dosahoval záporného hospodářského výsledku. Za roky 2018–2021 činila ztráta celkem 391,8 mil. Kč. MO a VOP CZ uzavřely rámcovou smlouvu na opravy a udržování automobilních jeřábů a lopatkových rypadel Armády ČR. NKÚ zjistil, že pouze dvě z 34 oprav přinesly VOP CZ zisk, a to ve výši 3 000 Kč a 8 000 Kč. Ostatní opravy realizoval podnik se ztrátou. Na zakázce v hodnotě 9,4 mil. Kč (bez DPH) vykázal celkovou ztrátu 4,6 mil. Kč (bez DPH)./nkú/

X X X

Nový trestní řád je ve sněmovně neprůchodný, potvrdil ministr Blažek

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepředloží vládě nový trestní řád, se kterým počítá programové prohlášení kabinetu. Text připravený pracovní komisí je podle něj na základě jednání s příslušnými výbory Sněmovny a Senátu nyní neprůchodný, řekl dnes v rozhovoru pro Blesk.cz. Ministerstvo musí reagovat pragmaticky a připravit alespoň novelu, která opraví některé problematické pasáže nynějšího předpisu, doplnil.

Stávající trestní řád pochází z roku 1961 a prošel více než stovkou novelizací. O nový kodex už usilovala řada ministrů spravedlnosti. Věcný záměr zákona schválila vláda už v roce 2005 a následně také v roce 2008. O šest let později vznikla pracovní komise a od té doby vedlo ministerstvo spravedlnosti šest různých lidí. Blažek chtěl, aby se k výsledku práce komise nejdřív vyjádřily ústavně-právní výbory obou parlamentních komor. Česká justice již informovala, že zákonodárci se k rekodifikaci postavili vlažně a dali přednost novelizaci stávajícího procesního předpisu.

„Práce té komise byla oceněna tak, že je neprůchodná ve stávající Sněmovně,“ řekl dnes Blažek. Premiérovi Petru Fialovi (ODS) chce proto sdělit, že nemá smysl nový kodex předkládat. „Představa, že bych si teď sedl se třemi náměstky a sepsali jsme nový trestní řád, je sice hezká, ale zcela nereálná,“ konstatoval.

Problém spatřuje Blažek například v tom, že některé prvky nového návrhu se dostávaly průběžně do starého předpisu novelami kvůli požadavkům Evropské unie a z dalších důvodů. „Komise pracovala na něčem, co se postupně měnilo,“ řekl.

Ministerstvo podle Blažka bude reagovat pragmaticky a realisticky a připraví obsáhlou novelu stávajícího zákona. „Která vyřeší alespoň to, co dnes nejvíc bolí,“ uvedl. Stejné řešení podle něj doporučil i sněmovní výbor. „Vyzval mě, že pokud se nepodaří projednat nový trestní řád, abychom pracovali aspoň na dobré novele,“ řekl.

Členové sněmovního ústavně-právního výboru se zabývali podklady k návrhu nového trestního řádu koncem dubna na výjezdním zasedání v Kroměříži. V usnesení uvedli, že návrh nového trestního řádu sice obsahuje řadu pozitivních a užitečných změn, nejde ale o původně zamýšlenou velkou reformu. „Nicméně je možné a žádoucí provést změny, na kterých panuje širší shoda novelizací stávajícího trestního řádu,“ stojí v usnesení.

Pravdou je, že na mnoha věcech v návrhu obsažených nepanuje shoda ani v odborné veřejnosti. Ukázaly to třeba nedávné diskuse na tzv. rekodifikačních čtvrtcích, které pořádala Katedra trestního práva Právnické fakulty v Praze. Výhrady setrvale a důrazně vznáší zástupci advokacie a jejich nespokojenost měla také pravděpodobně rozhodující vliv na průběh debaty v Kroměříži, ceskajustice.cz

X X X

Soudce sděloval informace z bytové kauzy médiím, hrozí mu nižší plat i odvolání

Za poskytnutí informací médiím hrozí soudci Aleši Dufkovi snížení platu o 30 procent na jeden rok, případně odvolání z funkce pověřeného místopředsedy Městského soudu v Brně. Kárnou žalobou, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek, dnes začal projednávat senát Nejvyššího správního soudu.

Informace se týkaly prohlídek kanceláří i dalších prostor a také vazebního rozhodování v takzvané kauze Taxis. V kauze jde o brněnské obecní byty a údajný pokus o ovládnutí Černovické pískovny.

Dufek pokládá navrhovaný postih za drakonický. „Byl jsem přesvědčený o tom, že nemůžu zmařit žádné trestní řízení,“ řekl kárnému senátu.

Rozhodnutí padne 12. června, uvedl předseda senátu Tomáš Langášek.

Dufek loni ve třech případech médiím poskytl celkem 12 dokumentů. Reagoval tak na žádosti podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které mu adresovali novináři z České televize, MF DNES a Práva.

„Z dokumentů bylo seznatelné, o které osoby se jedná, byla tam popsána jejich činnost, vazby a vztahy,“ uvedla u soudu zástupkyně ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková, podle níž se Dufek dopustil excesu.

Zdůraznila, že přípravné stadium trestního řízení je neveřejné a že se netýká abstraktních bytostí, ale konkrétních lidí, které může medializace poškodit. Ministr Blažek (ODS) se soudního jednání neúčastní.

Novináři už o všem psali, hájí se Dufek

Dufek už dříve připustil, že informace poskytl, nesouhlasí ale s tím, že by se dopustil excesu či svévole. Tvrdil, že řada informací už byla v mediálním prostoru a že údaje o konkrétních lidech nechal anonymizovat. „Připadalo mi trapné novinářům říkat, že jim něco neposkytnu, když oni už o všem psali,“ poznamenal.

Poskytnutí informací pokládá za projev svého právního názoru. Justici podle něj neprospívá, pokud soudce za právní názor čelí kárnému řízení. Pokud se ministerstvo neztotožňuje s jeho náhledem, mohlo prý raději uspořádat třeba školení nebo poradu.

Značnou pozornost, kterou ministerstvo záležitosti věnuje, přičetl Dufek tomu, že v kauze šlo také o tehdejšího adepta na ministra. Narážel tím na skutečnost, že policie byla loni v říjnu také v kanceláři tehdejšího náměstka brněnské primátorky a ministerského kandidáta Petra Hladíka (KDU-ČSL). Hladík se později ministrem skutečně stal, podle dostupných informací v kauze přímo nefiguruje.

Složitý a intelektuálně zajímavý případ

Podle předsedy kárného senátu Tomáše Langáška jde o „nepochybně právně složitou“, intelektuálně zajímavou a potenciálně precedenční kauzu. Senát podle něj musí postupně vyřídit řadu komplikovaných právních otázek. „I kdybychom si mysleli, že informace poskytnout neměl, neznamená to automaticky kárné provinění,“ předeslal Langášek.

Situaci komplikuje například to, že Dufek nebyl do funkce místopředsedy soudu jmenován, ale byl jejím vykonáváním pouze pověřen.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali v Brně loni 18. října. Zadrželi deset lidí, tři později propustili. Obvinili sedm lidí, městský soud je všechny poslal do vazby, ve které strávili téměř čtvrt roku. Mezi nimi byl například i bývalý tajemník radnice Brno-střed Radovan Novotný, podnikatel Michal Horký a nyní už bývalí jednatelé černovické pískovny a bývalí zastupitelé městské části Jiří Novotný (ČSSD) a Jiří Hasoň (KDU-ČSL). Obviněné jsou i dvě firmy.

Kauza má podle některých médií dvě větve, jednou z nich je pokus o ovládnutí pískovny v Černovicích, druhou privatizace městských domů.

Jako svědkyně dnes vypovídala také dozorující státní zástupkyně Petra Lastovecká, která si v kauze vyhradila právo poskytovat informace. Je to podle ní důležité, aby měla případ pod kontrolou. „Já osoby a obsazení prostě nesděluju,“ zdůraznila.

X X X

Kadyrovův kůň je v Čečensku. Únos zinscenovala Ukrajina a Češi, tvrdí vůdce

Kůň čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který na začátku března zmizel ze stáje v Krabčicích na Litoměřicku, je zpět v Čečensku. Kadyrov na Telegramu uvedl, že koně odkoupil od ukrajinské tajné služby, která únos hřebce zinscenovala společně s českou policií.

Ukrajinská tajná služba koně Zazou čečenskému vůdci nabídla ke koupi za 18 tisíc dolarů (391 tisíc korun), informoval portál zona.media. „Věděli o mé náklonnosti ke koni a nezklamali – samozřejmě jsem souhlasil,“ napsal Kadyrov na Telegramu. Jeho slova není možné nezávisle ověřit. Mluvčí českého policejního prezidia Jozef Bocán se v pondělí večer k případu nevyjádřil a reakci přislíbil poskytnout v úterý.

„Právě na tuto částku ho tehdy české orgány v trestním řízení odhadovaly. Vzhledem k jeho skutečné hodnotě a vynikajícímu rodokmenu jsou to pouhé haléře,“ dodal. Hřebec má přitom podle něj mnohem větší hodnotu, a to asi deset milionů dolarů (217 milionů korun).

„Přátelé, pokud potřebujete něco přivézt z Evropy, obraťte se na ukrajinskou tajnou službu. Rychle, profesionálně a levně obejde sankce,“ ukončil Kadyrov svůj příspěvek.

Kůň je nyní podle něj zpět v Čečensku. Ze stáje zmizel v noci na 4. března. „Neznámý pachatel zřejmě v prostorách pro ustájení koní odstranil z posuvných dveří jistící řetěz s karabinou a chovného hřebce odvedl. Po pachateli krádeže a po odcizeném koni nyní intenzivně pátráme,“ uvedla tehdy policejní mluvčí Pavla Kofrová.

Kadyrov se ve vyjádření po krádeži pozastavil nad tím, jak koně, na kterého byly uvaleny sankce, mohli tak snadno ukrást neznámí pachatelé z jakési podle něj odlehlé a nestřežené farmy.

Už loni v lednu, zhruba měsíc před začátkem konfliktu na Ukrajině, se koně z hřebčína v Krabčicích pokusila odvézt dvojice rusky mluvících mužů s tím, že mají pokyn přemístit jej do Polska. Majitel stáje jim však zvíře nevydal.

Kůň byl součástí majetku, které Česko na základě mezinárodních sankcí Kadyrovovi zmrazilo. Kadyrov hřebce koupil v roce 2012, uvedl portál Jezdci.cz. Celkem absolvoval 36 dostihů, devětkrát zvítězil a získal tak přes 1,2 milionu eur (v přepočtu přes 28 milionů korun).

X X X

Detaily mé výpovědi jsou kruté, prohlásila svědkyně v kauze zubařky

Zajímavý vývoj nabralo v pondělí u Městského soudu v Praze hlavní líčení v případu údajné vraždy léčitele, kterou mají podle obžaloby na svědomí dvě ženy – zubařka a učitelka v penzi. Senát poprvé vyloučil veřejnost, a to kvůli svědkyni, která uvedla, že pokud přihlížející zůstanou, tak nevypoví celou pravdu.

 Svědkyně Lucie Černá z léčitelova blízkého okolí přišla k soudu krátce před polednem s doprovodem, který se ji snažil hlavně schovat před přítomnými novináři. Devětadvacetiletá žena si na chodbě v jednu chvíli dokonce nasadila roušku, aby jí nebylo vidět do tváře.

„Do jednací síně dorazila svědkyně, a to Lucie Černá. Poprosím vás, abyste přistoupila k výslechovému pultíku,“ oznámila o pár minut později předsedkyně senátu Daniella Sarah Sotolářová, která zároveň ženu poučila, že musí před soudem vypovídat pravdu.

„Ráda bych požádala o neveřejné slyšení. Chci svou výpověď významně rozšířit oproti výpovědi, kterou jsem podávala na policii. Obsahuje velmi intimní detaily, jak moje, tak paní obviněné (zubařky, pozn. red.) a dalších lidí. Neumím si představit, že bych něco takového dělala před veřejností, zvláště před novináři,“ prohlásila Černá.

„Hrozí, že byste neřekla všechny skutečnosti?“ zajímalo soudkyni. „Přesně tak,“ odpověděla svědkyně. „A co je konkrétně důvodem?“ ptala se dál Sotolářová. „Ty detaily jsou ponižující, kruté, intimní a zasahující do důstojnosti všech zúčastněných,“ řekla jí svědkyně.

K její žádosti se poté připojila státní zástupkyně, obžalovaná zubařka i přítomní obhájci. Druhá stíhaná žena, bývalá učitelka, se pondělního jednání po omluvě neúčastnila.

„Poslyšte senátní usnesení: po dobu výpovědi svědkyně se vylučuje veřejnost, a to z důvodu, že hrozí obava, že by paní svědkyně nevypověděla všechny skutečnosti, kterou jsou relevantní k projednávané trestní věci. Slovy zákona, že by byla ohrožena kvalita svědecké výpovědi, kterou soud považuje za zásadní s ohledem na skutkové okolnosti tohoto případu. Proti tomuto usnesení není přípustný žádný opravný prostředek. Poprosím veřejnost, aby se vzdálila z jednací síně,“ konstatovala poté soudkyně a začala Černou vyslýchat za zavřenými dveřmi.

Bití i useknuté prsty

Tím byl pondělní program vyčerpán. Další dvě předvolané svědkyně, které se o léčitele staraly a později ho proti jeho vůli opustily, totiž dopoledne k soudu nepřišly.

Dvaatřicetiletá zubařka z Kutné Hory a pětašedesátiletá učitelka v důchodu podle obžaloby usmrtily zubařčina partnera po půlnoci na 4. října 2022 v bytě starší z žen v pražských Hájích. Podle žen si muž smrt přál.

Samozvaný léčitel proto nejprve dobrovolně spolkl lék se zklidňujícími a hypnotickými účinky, který mu zubařka podala. Ihned poté chtěla zavolat záchrannou službu, v tom jí ale muž i pedagožka zabránili. Zubařka ho poté řízla skalpelem do třísla a na zápěstí a vpíchla mu celkové anestetikum. Právě na akutní otravu touto látkou podle znaleckého posudku muž zemřel.

Obě vysokoškolsky vzdělané ženy po činu podle obžaloby čekaly, až mužovo tělo samo zmizí, protože jim to před svým skonem sliboval. Když se tak nestalo, ženy se společně obrátily na policii.

 Soudy

Zubařčin obhájce tvrdí, že jeho klienta partnera nezavraždila, ale zabila v omluvitelném hnutí mysli. Z jejích policejních výpovědí vyplývá, že ji léčitel dlouhodobě psychicky i fyzicky deptal. Podle advokáta s ní muž manipuloval „na pomezí náboženství a psychoterapie“. Obhájkyně druhé obžalované, bývalé tělocvikářky, pak přímo řekla, že usmrcený muž vytvořil sektu, jejíž členové pro něj byli schopni udělat cokoliv a počínali si jako „živoucí roboti“.

Zesnulý padesátiletý muž měl kolem sebe užší okruh asi dvou desítek lidí, kteří si od něj nechali radit nejen se zdravím, ale i se životem.

Zubařku, která se v průběhu času stala jeho partnerkou, měl před zbytkem skupiny ponižovat, nutil ji svlékat se před jinými členy společenství či spát s nimi v posteli, bil ji, přiměl ji prodat babiččin dům nebo jí vyhrožoval smrtí lidí, na kterých jí záleželo.

„Řekl mi také, že znemožním mé zemřelé matce projít nebeským očistcem. Nebyla jsem jediná, komu se tohle dělo, nebylo úniku,“ uvedla. Léčitel ji mimo jiné přesvědčoval o tom, že v minulých životech byla čarodějnice a že může za smrt své matky, protože má v sobě zlou energii, kterou ubližuje všem v okolí včetně pacientů. Zmínila také incident, při kterém léčitel přinutil člena společenství, aby si za domnělou zradu usekl části prstů na noze.

Státní zástupkyně nepokládá vliv, který muž na obžalované měl, za důvod změnit právní kvalifikaci činu z vraždy na zabití. Už dříve odpověděla na dotaz ČTK, že tuto skutečnost považuje pouze za polehčující okolnost. Za předem promyšlenou vraždu žádá pro zubařku trest v dolní polovině sazby, tedy v rozmezí 12 až 16 let vězení. Pro bývalou učitelku chce trest na dolní hranici sazby. Za zabití by ženám hrozilo tři až deset let za mřížemi.

X X X

Ochranku prezidenta povede muž z covidové kauzy, jeho šéfovi Pavel nedůvěřoval

Ředitelem Útvaru pro ochranu prezidenta se v pondělí stal plukovník Radim Kincl. Místo bylo neobsazené po rezignaci bývalého ředitele útvaru Martina Baláže, kterému prezident Petr Pavel podle svých slov nedůvěřoval. Do nabídkového řízení se Kincl přihlásil jako jediný zájemce.

 Informaci o novém řediteli prezidentské ochranky zveřejnil mluvčí policejního prezidenta Jozef Bocán v pondělí na webu.

Kincla v pondělí dopoledne do funkce uvedl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. „Pan plukovník Radim Kincl má veškeré předpoklady pro to, aby v nové pozici uspěl,“ uvedl Lerch.

„Věřím, že dokáže zúročit všechny zkušenosti, které získal ať už v pozici náměstka ředitele útvaru, který nově vede z pozice ředitele, tak také v rámci svého dřívějšího působení u Ochranné služby Policie ČR nebo na kanceláři policejního prezidenta,“ doplnil.

Baláž v únoru požádal o převedení na jiné služební místo u policie. Žádosti podle médií předcházelo odmítnutí tehdy zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby ho střežila oficiální ochranka prezidenta republiky. Důvodem údajně bylo propojení Baláže a tehdejšího vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře.

 Důvěru necítím, řekl o Balážovi Pavel

„Být chráněnou osobou znamená mít kolem sebe lidi, kteří jsou s vámi téměř 24 hodin, sedm dní v týdnu. Jsou tak blízko, že vidí celý váš život. K takovým lidem musíte mít důvěru. A já musím říct naprosto jednoznačně, že minimálně k části útvaru pro ochranu prezidenta teď důvěru necítím,“ řekl v lednu Pavel časopisu Reflex.

V dubnu vyšlo najevo, že Baláž vzal zpět svou žádost o ukončení služebního poměru a vede nově zřízené policejní vzdělávací zařízení v Kutné Hoře. Moderní a výcvikové centrum policie bylo postaveno v areálu bývalých kasáren za více než 100 milionů korun s příspěvkem z grantu norských finančních prostředků.

 Jedním z hlavních prvků tohoto zařízení je venkovní multifunkční cvičební polygon, jehož parametry by měly být srovnatelné s překážkovou dráhou využívanou v rámci NATO. Aktuálně v areálu probíhají dokončující práce.

Baláž i Kincl se předloni v dubnu, v době přísných proticovidových opatření, účastnili večírku na střeše Arcibiskupského paláce. Konal se den po narozeninách tehdejšího arcibiskupa Dominika Duky.

Oba pak dostali v kázeňském řízení za účast na akci pokutu od policejního prezidia, protože na sobě neměli navzdory tehdy platným předpisům respirátory. Výši pokuty za tento přestupek prezidium nesdělilo a trvalo na tom, že členové prezidentovy ochranky byli na střeše arcibiskupství na pracovní schůzce.

X X X

Vondráčková dostane vyšší důchod, nařídil soud. Jde o princip, míní zpěvačka

Zpěvačka Helena Vondráčková dostane vyšší starobní důchod, podle jejího manžela Martina Michala o tom rozhodl soud. Stát jí původně vyměřil důchod ve výši osm tisíc korun, částka byla následně zvednuta na 13 tisíc. Ani to ale nebylo podle zpěvačky správné, obrátila se tak opět na soud.

 „Dnes se potvrdilo, že můj důchod byl vyměřen v rozporu se zákonem a musí být vyměřen znovu. Nešlo mi o peníze, ale o princip,“ napsala Vondráčková na svém Instagramu.

Manžel zpěvačky řekl portálu Život v Česku, že soud se rozhodl původní důchodový výměr zrušit a vyměřit nový správným způsobem. Vondráčková podle něj na vyjádření soudu čekala dva roky. „Helča se obrátila na sociálku, která zhruba dva roky mlčí. Teď je věc, protože takový přístup je úplně mimo realitu, u soudu. Je to ostuda státu. A co je na tom nejsmutnější, že tohle se neděje jenom nám,“ doplnil Michal.

 Dnes se potvrdilo, že můj důchod byl vyměřen v rozporu se zákonem a musí být vyměřen znovu. Nešlo mi o peníze, ale o princip.

Za nízkou částkou stály podle Michala chybějící podklady o tom, že zpěvačka do devadesátých let pracovala pod agenturou Pragokoncert. „Úřad přišel s tím, že na to chybí podklady. Zmizely,“ popsal Michal. Nemohla to ale doložit ani sama zpěvačka. Její bývalý manžel totiž podle ní staré smlouvy skartoval během úklidu.

Úřadu práce ale nestačily jako důkaz ani plakáty, fotografie či koncertní programy z doby, kdy pro agenturu pracovala, uvedl Život v Česku.

„Zaskočilo mě to i pobavilo. Za celá ta léta 13 tisíc korun? V době, kdy jsem byla za socialismu pod agenturou Pragokoncert, mi přidělili honorář třetí, tehdy nejvyšší skupiny devět set korun. V zahraničí jsem státu vydělávala spoustu valut, protože jsme z výdělků museli předávat obrovské provize. Dnes jako by to neexistovalo,“ řekla Vondráčková slovenskému deníku PLUS 7 DNÍ.

Vondráčková o odchod do důchodu požádala už v roce 2011, odpočinek ale podle svých slov neplánovala. „Už se mi ten věk blíží, sice pořádně nevím, od kdy mám nárok na důchod, ale to je starost mé daňové poradkyně. Ta už vyřizuje formality. Já sama se na důchod opravdu necítím,“ řekla tehdy portálu iDNES.cz

X X X

 První české kontrakty na bojová vozidla pěchoty se rýsují. Zbrojaři se ale obávají, že jich bude méně, než bylo přislíbeno

Podpis smlouvy na nákup bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit zastaralé sovětské BVP se kvapem blíží. Spolu s ním se ale objevuje řada otázek, jak bude vypadat participace českého obranného průmyslu. Ministerstvo obrany je kvůli citlivosti vyjednávání na informace skoupé a tak prosakují ven pouze zákulisní informace. „Požadované informace jsou citlivé,“ tvrdí resort Jany Černochové. Z dosud dostupných informací je zřejmé, že český zbrojní průmysl do zakázky zapojen bude, otázkou je ale nakolik. Podle původních předpokladů měl být průmyslový podíl českých firem na zhruba 40 procentech zakázky, což obnášelo cca 20 miliard korun. Intenzivní jednání se švédskou stranou připustily zatím oficiálně dvě české společnosti: přerovská Meopta a Ray Service ze Starého Města.

Ministerstvo obrany finišuje s řešením nabídky na nákup bojových vozidel pěchoty od švédské společnosti BAE Systems. Podpis smlouvy očekává resort Jany Černochové (ODS) do konce května, jak ministerstvo potvrdilo na svém webu.

Na konci loňského prosince bylo podepsáno memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje shodu všech tří stran – českého ministerstva obrany, švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce bojových vozidel pěchoty, společnosti BAE Systems, na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90.

Armáda chce koupit 210 bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit již notně zastaralá bojová obojživelná pásová vozidla, která byla vyvinuta ještě v Sovětském svazu.

Ministerstvo obrany předpokládá, že za BVP zaplatí necelých 52 miliard korun. V poslední době se objevily spekulace o možném navýšení počtů BVP o dalších 36 kusů, navýšení pořizovací ceny, ministerstvo obrany se k tomu zatím kvůli vyjednávání nevyjadřuje. Někteří čeští zbrojaři přitom vyslovili obavy, že participace českého průmyslu nemusí být tak vysoká, jak bylo ministerstvem obrany přislíbeno.

„Z ministerstva obrany nemáme žádné informace tohoto druhu. O možných českých dodavatelích se dozvídáme pouze ze zákulisních informací. Ale jaké konkrétní práce a v jakém objemu jsou připraveny, není známo,“ říká například předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek.

Asociace přitom po ministerstvu u velkých zakázek se zahraničním podílem vždy žádala, aby ještě před podpisem smlouvy zahraničního dodavatele byly veškeré detaily ohledně podílu práce domácích průmyslu na dané zakázce známy nejen odborné veřejnosti, ale také zasmluvněny alespoň ve formě smluv o budoucí smlouvě.

„Také jsme požadovali, aby metodika výpočtu podílu práce domácího průmyslu vycházela z přidané hodnoty. Vždy bylo riziko, že se zahraniční dodavatel bude snažit do naší země přesunout jednoduchou práci typu nevyučeného zaučíme. Ale my jsme vždy požadovali, aby se na práci mohli podílet univerzitně vzdělaní a vysoce kvalifikovaní pracovníci. Jedině vysoce kvalifikovaná práce pro český průmysl je bezpečnostním i ekonomickým přínosem pro náš stát,“ pokračuje Jiří Hynek.

Podle Hynka je v zájmu České republiky, aby objem práce pro český domácí průmysl byl co největší.

„A měl by se týkat především těch částí, které jsou klíčové pro udržení bojeschopnosti techniky. V době válečného konfliktu bude totiž fungovat pouze to, co zajistíme vlastním průmyslem. Kromě bezpečnostního pohledu je nutno brát na zřetel i efekt ekonomický. V době obrovského deficitu státního rozpočtu je velkým přínosem, že u zakázek pro domácí obranný průmysl se 45 procent vydaných prostředků vrací během jednoho roku státu zpět ve formě daní a dalších odvodů. Proto by na tom, aby ministryně obrany zajistila český podíl ještě před podpisem hlavní smlouvy se zahraničním dodavatelem měla trvat nejen AOBP, ale také ministerstvo financí,“ tvrdí Jiří Hynek.

„Nemáme žádné oficiální informace od ministerstva obrany o tom, v jakém stavu se zajištění práce pro český průmysl nachází. Ohledně podpisu smlouvy o dodávkách BVP pouze víme z prohlášení ministryně obrany, že by k tomu mělo dojít do konce května 2023,“ uzavírá Jiří Hynek.

Ministerstvo obrany je informace s ohledem na finišující vyjednávání skoupé. I informace pro poslance z výboru pro obranu ministerstvo zavázalo utajením.

„Z příslušné odborné sekce nám sdělují, že vzhledem ke stavu vyjednávání pořízení BVP nepovažují za vhodné informace tohoto druhu sdělovat. V tuto chvíli jsou požadované informace citlivé a byly předmětem jednání Výboru pro obranu Parlamentu ČR ve vyhrazeném režimu. Z těchto důvodů se tedy nebudeme k uvedeným otázkám vyjadřovat. S díky za pochopení,“ uvedla Simona Cigánková z tiskového odboru ministerstva obrany.

Jednáme, nebojte se

Ekonomický deník proto oslovil české zbrojařské firmy, zda vyjednávání o participaci na zakázce probíhají.

„Jednání se švédským partnerem stále probíhají, ale hlavní body spolupráce jsou již jasné, včetně objemu spolupráce, konkrétních produktů a finančního podílu. Nicméně, žádné konkrétní detaily nebudeme poskytovat, dokud smlouva nebude podepsána. Každopádně spolupráce spojená s programem CV90 pro CZ je pro Meoptu strategickým projektem s významným přínosem know-how,“ sdělil Ekonomickému deníku Chief Business Officer přerovské Meopty Pavel Šťastný.

„Můžeme však říci, že kromě spolupráce na českém projektu, jejíž podíl je z pohledu společnosti Meopta dle našeho očekávaní, jsme velmi potěšeni, že jsme také byli schopni vyjednat strategickou spolupráci se Saabem a BAE Systems Hägglunds na jejich dalších projektech. Meopta bude mít významný podíl na výrobě UTAAS zaměřovačů pro všechny nadcházející programy CV90 jak v CZ tak v zahraničí,“ dodává Pavel Šťastný.

„Ano, byli jsme osloveni. Jsme ve fázi dojednávání smlouvy a objemu produktů, které budeme dodávat,“ sdělil Ekonomickému deníku generální ředitel Ray Service ze Starého Města Jakub Gabriel. Ray Service se bude na akvizici BVP podílet dodávkou elektromechanických boxů a kabelových svazků.

Jak jsou české zbrojovky s přístupem švédských výrobců k jednání o jejich podílu na zakázce spokojeni?

„To budeme moci říct, až jak jednání dopadnou. Ministerstvo obrany zadefinovalo této fázi podíl českého průmyslu na této zakázce, bude však záležet na tom, jak bude toto ošetřeno v hlavní smlouvě. Aktuálně k tomu nemáme bližší informace,“ říká Jakub Gabriel a podotýká, jako další, k podpisu smlouvy by mělo dojít do konce května letošního roku.

Na otázku, jaká by měla být hodnota zakázky pro Ray Service pak Jakub Gabriel odpovídá: „Jelikož jednání stále probíhají, nemáme finální hodnotu zakázky, obecně se dá mluvit o vyšších stovkách milionů korun.

Stejně jako předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek si Jakub Hynek myslí, že smlouvy s českými dodavateli by měly být napevno dohodnuty a podepsány předtím, než české ministerstvo obrany podepíše s BAE a švédským královstvím smlouvu na dodávku BVP.

„Ano, myslíme si, že toto je správný přístup,“ uzavírá Jakub Gabriel.

„Musíme respektovat přání zakladatele (ministerstva obrany – pozn. red.) a do doby, než bude kontrakt připraven k podpisu a podpis realizován, nebudeme se nijak vyjadřovat k probíhajícím jednáním,“ zareagoval generální ředitel státní zbrojovky VOP CZ Marek Špok.

Ostatní oslovené české zbrojovky na otázky Ekonomického deníku nezareagovaly ani po urgenci.

Tendr nevyšel

S nabídkou na účast oslovilo v tendru ministerstvo ještě za éry Lubomíra Metnara (hnutí ANO 2011) čtyři firmy. O zakázku se ucházela švédská společnost BAE Systems se strojem CV90, německá firma Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a španělská společnost GDELS s obrněncem ASCOD. Německé konsorcium PSM s obrněncem Puma ze soutěže odstoupilo.

Předloni v červnu pak ministerstvo prodloužilo firmám termín pro podání závazných nabídek.

Loni v červnu ministerstvo obrany zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky jednání. Ministryně Jana Černochová poslance výboru pro obranu informovala, že pokud všichni uchazeči s podmínkami nevysloví souhlas, bude muset být tendr zrušen a bude zvolen jiný způsob výběru.

Resort tendr nakonec zrušil a vláda rozhodla, že ministerstvo nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV90 BAE Systems.

Zástupci ministerstva obrany, švédské vládní vyzbrojovací agentury FMV a švédského výrobce bojových vozidel pěchoty, společnosti BAE Systems, pak na sklonku loňského prosince podepsali společné memorandum o porozumění. Dokument potvrzuje shodu všech tří stran na základních parametrech ohledně pořízení bojových vozidel pěchoty CV90.

„Jednání ohledně pořízení švédských BVP CV90 bylo zahájeno na začátku září, podpis memoranda považuji za zásadní událost. Věřím, že brzy vyústí v podpis smlouvy samotné,“ komentovala dohodu ministryně obrany.

Podle náměstka pro řízení sekce vyzbrojování Lubora Koudelky, který memorandum za ministerstvo obrany podepsal, dokument představuje základní oblasti pro budoucí spolupráci mezi švédskou a českou stranou při provozování BVP.

Všechny strany se současně shodly, že vynaloží veškeré úsilí, aby dosavadní spolupráce vyústila v podpis smlouvy o pořízení BVP pro českou armádu.

Nabídka dorazila na začátku února.

„Vzhledem k probíhajícím jednáním a komplexnosti materiálu nebudeme o nabídce v tuto chvíli poskytovat bližší informace,“ uvedlo ministerstvo obrany.

Česko a Švédsko ji mají podle memoranda uzavřít do 31. května 2023.

Stockholm Praze dodá podle dostupných informací nejen 210 vozidel v sedmi modifikacích v termínech dodávek podle operačních potřeb Armády České republiky, ale zajistí rovněž související služby včetně vojenského výcviku pro velitele, operátory a techniky a spolupráci obranných průmyslů obou států. Smlouva o dodávce CV90 bude také obsahovat konkrétní parametry bojového vozidla pěchoty.

„V memorandu je rovněž stanovena kupní cena, která nepřesáhne 51, 684 miliard korun (včetně DPH) a informace o dodávkách. Důležité je rovněž zapojení českého obranného průmyslu: To bude činit minimálně 40 procent z celkových nákladů na pořízení BVP,“ doplnil Koudelka s tím, že na území ČR se počítá s údržbou vozidel, kterou by měly kompletně provádět české firmy, včetně státního podniku VOP CZ. Memorandum obsahuje ujednání, podle kterého bude servisní smlouva sjednána samostatně.

O zahájení jednání o pořízení švédských vozidel CV90 od BAE Systems cestou mezivládní dohody rozhodla vláda v polovině července. ČR začalo se Švédskem (vládní agenturou FMV a výrobcem vozidel BAE Systems) jednat na začátku září. Jednání se konají průběžně a proběhly jich již dvě desítky.

Na konci loňského srpna Česká republika a Slovensko navíc uzavřely deklaraci, podle které budou při nákupu CV90 spolupracovat.

V případě pořízení stejných vozidel jak Českou republikou, tak Slovenskem, by vedlo k dosažení slevy pro oba státy. Bratislava podepsala kontrakt na dodávku 152 vozidel CV90 na sklonku minulého roku.

Česká armáda požaduje 210 vozidel v sedmi modifikacích (verzi bojovou, velitelskou, průzkumnou, ženijní, vyprošťovací, zdravotnickou a dělostřeleckou pozorovatelnu).

Bévépéčka, bevka

BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty) vyráběné v československé licenci. Je určeno pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motostřeleckých jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.

BVP-1. Foto: Vojenský historický ústav

Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto poštu bylo 402 velitelských BVP-1K). Z celkové produkce bylo asi 90 procent určeno na vývoz. Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojárně). Kromě států Varšavské smlouvy se vyvážela do Sýrie a Tunisu.

Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk (msp), dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbro, 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63. msp Michalovce.

V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 4. a 9. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982.

BVP-2 je bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo, které bylo v Československu vyráběno na základě licence dle sovětského transportéru BMP-2. Stroj je určen pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly mechanizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.

Jeho výzbroj tvoří automatický kanón 2A42 ráže 30 mm, který je určen k ničení lehce obrněných vozidel protivníka, kulomet PKT ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení protitankových řízených střel Konkurs. BVP-2 má instalované zařízení k ochraně posádky před tlakovou vlnou, pronikavou radiací, radioaktivním spadem a chemickými zbraněmi. Dále je vybaveno systémem 902V pro odpalování dýmových granátů (6 ks).

BVP-2 se v Československu sériově vyráběly od roku 1987 do roku 1989. Celkem bylo vyrobeno 344 kusů, z toho bylo do ČSLA zavedeno 280 kusů tohoto bojového vozidla.

Armáda provozuje pouze modernější BVP-2 – v aktivní službě se nalézá cca stovka vozidel ve třech praporech (jeden tankový a dva mechanizované – součást 7. mechanizované brigády), dalších 65 vozidel tohoto typu je uskladněno. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

  X X X

 Letošní Červená středa se bude konat 29. listopadu 2023

 Více než 62 zemí světa z celkových 196 je vystaveno násilí proti náboženské svobodě. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi (ACN) každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 14. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 29. listopadu.

Letošní 6. ročník mezinárodní iniciativy Červená středa (#RedWednesday) se v České republice uskuteční 29. listopadu. Smyslem této iniciativy je veřejně si připomenout všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Hlavním znakem je rozsvícené červené světlo, které symbolizuje krev trpících pro víru. Lidé v tento den také zapalují svíčky nebo nasvěcují významné budovy červeným světlem a organizují další doprovodné aktivity.

V Praze se v rámci Červené středy nasvítilo červeně cca 26 budov, např. Betlémská kaple, Petřínská rozhledna, Rudolfinum, Poslanecká sněmovna, Černínský palác nebo Staronová synagoga a další. Součástí letošního pražského programu bude mezinárodní konference „Svoboda vyznání ve veřejném prostoru“ v prostorách Vlasteneckého sálu v Karolinu, kterou ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí pořádá Institut pro křesťansko-demokratickou politiku. Po skončení konference bude opět následovat židovsko-křesťanská modlitba ve Velké aule Karolina, průvod centrem města s červenými svíčkami a benefiční koncert v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.

Loni se k Červené středě po celé České republice připojilo více než 135 institucí. Byly nasvícené modlitebny, kostely, synagogy i veřejné budovy. V Brně se například červeně rozsvítilo Biskupské gymnázium, v Plzni biskupství a katedrála sv. Bartoloměje, v Liberci Divadlo F. X. Šaldy a Nová synagoga, dále například v Kolíně Sbor Apoštolské církve, v Lanžhotě netradiční Kaple ve hvězdách, Vyšší odborná škola sociální CARITAS v Olomouci, bazilika sv. Prokopa v Třebíči, v Praze-Řepích Sportovní centrum Řepy a mnoho dalších.

Červenou středu zaštiťuje britská pobočka křesťanské organizace Církev v nouzi, v České republice ji organizuje Česká biskupská konference společně s Ekumenickou radou církví v ČR a Federací židovských obcí v ČR. Akce se koná také na dalších místech ve světě, mj. v Londýně, Bratislavě, Vídni, Budapešti, na Filipínách, v Kanadě a zejména ve Velké Británii. CSILIc. Monika Klimentová
vedoucí tiskového střediska

X X X

První prohra. Čeští hokejisté na mistrovství nestačili na Lotyše, podlehli až v prodloužení

Čeští hokejisté prohráli na mistrovství světa v Rize s domácím Lotyšskem 3:4 v prodloužení. Ve třetím utkání na turnaji utrpěli první ztrátu. Soupeř naopak po úvodních dvou porážkách poprvé bodoval díky historickému vítězství nad Českem. V předchozích 18 vzájemných utkáních za dobu samostatné české reprezentace uhráli Lotyši jen jednu remízu, kterou vybojovali na MS v roce 2006 také v Riga Aréně po výsledku 1:1.