Humanitární opatření po dobu rekonstrukce? Není to však Trumpův hlavní boj, ten se odehrává doma. Není divu že nová americká administrativa vraští čelo nad tím, co zdědila za bezpodmínečnou podporu Izraele ve válce proti Hamásu v pásmu Gaza. Tento proužek egyptské Sinajské pouště, který měl posloužit jako dočasná domovina palestinských uprchlíků, až se proměnil v nejhustěji zabydlené území světa, změnilo kobercové bombardování v děsivou hromadu neobyvatelných sutin.

Příčiny konfliktu hledejme hluboko v minulosti, jinak by přepad palestinského komanda nebyl tak krutý a izraelská odplata tak genocidní. Gaza měla být součástí Palestinského státu vedle Izraele, cílem bylo řešení formou dvou států. Jeho idea se střídavě zdála trochu reálnější, aby zase rychle pohasla. Nicméně zdálo se, že se k tomu historicky přibližujeme. Nasvědčoval tomu vývoj institucí. Vojenská okupace Izraelem (1967) se časem změnila v izraelskou civilní správu (1981), a později v autonomní palestinskou správu.

Dokonce tam proběhly volby (2006). Jenže ty vyhrál Hamás, který se neshodl na koalici s Fatahem ze Západního břehu Jordánu, a ani s vládou Izraele. A tak jako nejvýmluvnější charakteristika demokratické autonomie tam stojí „železná opona“ mezi židovským státem a palestinským územím, která je ještě propracovanější než ta, kterou jsme tu měli za bolševíka. Je tam ještě víc linií ostnatého drátu, dohled je ještě ostřejší a pozemní blokáda byla doplněna ještě námořní a leteckou.

Když jsem tam projížděl, měl jsem pocit, že si prohlížím ostrahu nějakého koncentráku. V politických debatách se mluvilo o neformálním apartheidu. Ten však byl o to tvrdší, že Gazanům byla fakticky zakázána smysluplná hospodářská výměna se zahraničím, která by je uživila. Izraelci je podezírali z toho, že jejím prvním cílem by bylo zbrojení na výpad proti sousedům. Avšak v takových podmínkách to mohlo být těžko něco jiného. Pro mladé Palestince nebyla jiná volba, než hnít pod uzavřením, nebo snít o násilném osvobození.

Lidé byli živi z mezinárodní podpory a podobných zdrojů, které však mohla izraelská vláda kdykoliv ustřihnout. Když nestačila ani tato středověká obléhací metoda a Palestinci nehodlali vyměknout, čas od času proběhla trestná výprava do některého z přelidněných měst Gazy. Cestu otvírala dělostřelecká palba, aby měly kudy nastupovat tanky. Pak se pobořilo pár budov podezřelých z krytí podzemních velitelských center, skladišť zbraní nebo výroben primitivních raket Hámásu. Hamás zase občas poslal pár takových splašených trubek na izraelské území. I když třeba nic netrefily, zahnaly obyvatelstvo do krytů a zmařilo jim čas na práci, kterou se živili zase ti druzí.

Zajímavá byla role Spojených států. Nestály o vyhrocení situace v Izraeli a okupovaných územích, protože to narušovalo vztahy s dalšími spojenci v regionu, zejména Saúdskou Arábií. Ale izraelská vláda znala svoji cenu a názory Američanů ignorovala. V tomto světle je třeba vidět Trumpovo prohlášení ve smyslu: Tak dobrá, ujmeme se toho napřímo a převezmeme Gazu jako své zámořské území, ze kterého Palestince vystěhujeme k arabským sousedům.

Reakce byly dvojí. Arabské sousedy to rozzuřilo, tohle už je opravdu moc. Nepočítejte s námi, nechceme si koledovat o občanské války také na našem území. Americké debaty jsem sledoval na CNN. Opakovaně tam zazněl argument, který by to rozštípl zase v jiném směru. Projekt dvou států je evidentně mrtev, je proto třeba uvažovat o jednom společném státě. Ten by však musel být opravdu demokratický, s občanskou rovnoprávností pro všechny. Byl by to konec náboženského státu, jaký se ostatně předtím odehrál v sousedním Libanonu.

Ale Gazu převzít, třeba i cestou vylodění americké námořní pěchoty? A udělat si nepřátele z celého světa? To většinu Američanů vyděsilo. On to prý taky taťka tak nemyslel, zaznívá z útrob americké administrativy. Hasil to i ministr zahraničních věcí USA Marco Rubio z Guatemaly, kde byl na své první cestě. Přetlumočil to tak, že by se jednalo o humanitární opatření, jak Palestincům nabídnout střechu nad hlavou po dobu rekonstrukce zdemolovaného území.

„Prezident dal jasně najevo, že lidi je třeba dočasně přesídlit z Gazy,“ dolaďovala to podle agentury AP ministerská mluvčí Karoline Leavittová. Teď je to „neobyvatelné místo pro lidské bytosti“ a bylo by „špatné navrhovat, aby lidé žili v tak hrozných podmínkách“.

Komentáře obou byly v rozporu s Trumpovými slovy, který podle AP v úterý večer řekl: „Pokud se nám podaří získat krásnou oblast, kam můžeme lidi přesídlit, natrvalo, do pěkných domů, kde mohou být šťastní a nebudou stříleni a zabíjeni a nebudou ubodáni k smrti, jako se to děje v Gaze.“ A výslovně dodal, že si představuje „dlouhodobé“ vlastnictví USA při přestavbě tohoto pobřeží Středozemního moře.

Tady bych s Gazou skončil, ono se to nějak vyvine. Nepředpokládám, že prezident Trump má konkrétní plány, jak posupovat. Myslím, že je to jen střípek jeho strategie, jejíž těžiště je úplně jinde. Jde mu o zničení jiného státu, a sice toho „hlubokého“, jakési mafiánské organizace uvnitř federálních orgánů USA, kterou nezajímají nějaká demokratická pravidla. Je nezávislá na volbách. Trump do ní třísknul stejným, také se neohlíží na zákonná omezení, ale jeho si lidé zvolili.

Potřebuje však roztříštit obranné reakce ohrožené „třídy“, jakési servisní organizace ve prospěch finančního kapitálu z bohatých měst východního pobřeží. A tak strhává pozornost jednou k celním válkám se sousedy a Čínou, jindy k výzvě k vrácení Panamského kanálu, a teď k plánům na obsazení Gazy.

Klíčovou bitvu s propouštěním federálních zaměstnanců, dobrovolným vyhazovem pracovníků CIA nebo přerušením zahraniční pomoci vede doma v nejtěsnější spolupráci s geniálním Elonem Muskem.

Propouštění zaměstnanců nesleduje jen odvetu autorům smyšlené „ruské hrozby“, kterou se odůvodňovalo dokonce i špehování Trumpova volebního týmu na podnět jeho soupeřky Hillary Clintonové. To byly volby jako z pohádky, kdy se jen přibalí k předchozímu výběru hodné Sněhurky. Když jim to Trump i v těchto podmínkách zkazil, mučili ho po celé funkční období vylhanou „ruskou stopou“. Těžko se divit, že měl následující volby za ukradené. A nelze se divit ani tomu, že tentokrát začal ofenzívně.

Největší šanci vidí v nasazení Muska jako zbraně hromadného ničení, tedy hromadného ničení „hlubokého státu“ a přemnožených institucí. Vyhladoví je, utne jim zdroje – a ušetří. Tímto trikem se totiž vyhne taky nejistému kongresovému boji o doplnění federálního rozpočtu, který naráží na hranici dluhového limitu.

Na Muska nikdo nemá. Je výkonný a efektivní, dělá i v neděli v noci. Žádný soupeř na něj nestačí reagovat. Proto se pozornost odporu Demokratické strany soustřeďuje na Muska, který tak zalehl střílnu, odkud by se mířilo na Trumpa.

Překotné změny, které nám nabízí zpravodajství, mi přitom připomínají náš obrat po roce 1989, kdy taky nikdo nevěděl, co bude. Amerika se vynoří z této paseky ve zcela nové podobě. A my bychom měli stejně radikálně uvažovat i o naší vlastní budoucnosti. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 NĚMCI  ODMÍTAJI  SCHOLZE,  JAKO  LIDÉ  ČR  FIALU

NESCHOPNÍ  NEPATŘÍ  DO  POLITIKY

 „Skonči, Olafe!“ Vedení SPD Scholze nechce

Spolupředseda Sociálně demokratické strany Německa (SPD) Lars Klingbeil opakovaně požádal kancléře Olafa Scholze , aby se v nadcházejících volbách do Spolkového sněmu neucházel o post spolkového kancléře. Včera o tom informoval list „Tagesspiegel“.

Zdroje blízké  vedení SPD    uvádí, že Klingbeil se prý již minimálně dvakrát obrátil na  Scholze, aby se vzdal kancléřských ambicí. Jeho podíl na   na rozpadu vládní koalice v listopadu 2024 je podle hodnocení překážkou pro úspěch sociálních demokratů v   předčasných volbách.

Klingbeil měl zároveň Scholze upozorňovat, že podobné obavy sdílejí „významní představitelé předsednictva strany i lídři klíčových regionálních sdružení SPD“. Podle odpůrců Scholze by ho měl jako kandidát na kancléře nahradit  ministr  obrany Boris  Pistorius, který vedl žebříček nejpopulárnějších politiků v Německu. Scholz však při jednání s Klingbeilem odmítl obavy a návrhy svého spolustraníka a rozhodl se znovu vést volební kampaň.

„Hrozba neúspěchu SPD ve volbách, která se rýsuje necelé tři týdny přede dnem voleb, zvyšuje nervozitu v řadách strany. V případě velké volební porážky se očekávají bolestné vnitřní debaty o tom, proč nebylo Scholzově nominaci nikdy zabráněno,“ uvádí Tagesspiegel.

Podle posledního průzkumu INSA by křesťanský blok CDU/CSU mohl získat  30  procent hlasů,  Alternativa pro Německo 22 procent a SPD 16 procent hlasů, server vasevec.cz

X X X

 Postoj Poláků k přítomnosti Ukrajinců v jejich zemi se oproti září 2023 výrazně změnil. Odhalil to průzkum společnosti United Surveys pro portál Wirtualna Polska. „Přestože stále převažují pozitivní názory, u nerozhodnutých voličů je patrný nárůst skepse a pokračující politická polarizace v hodnocení vlivu Ukrajinců na společnost a ekonomiku,“ uvádí se. Průzkum byl proveden ve dnech 24. – 26. ledna 2025.

„Jak hodnotíte přítomnost Ukrajinců v Polsku, včetně: jak se začleňují do společnosti, jak ovlivňují trh práce?“ zněla jedna z otázek průzkumu. V roce  2023 dokonce 64,4 procenta. dotázaných hodnotililo přítomnost Ukrajinců kladně. Negativní názor vyjádřilo 29,5 procent. Letos v  lednu  pozitivní postoje k Ukrajincům v Polsku klesly o 9,1 procentního bodu, na 55,3 procenta.  Naopak počet respondentů s negativním  postojem se zvýšil o 3,5 procenta na  33 procentních bodů. Každý třetí Polák  se tedy k přítomnosti Ukrajinců v Polsku vyjadřuje negativně.

 Zajímavé jsou výrazné změny postoje u pravicových voličů. Zatímco v roce 2023 72 procent voličů Sjednocené pravice (s dominantní stranou Právo a spravedlnost)  mělo k Ukrajincům kladný vztah  a   jen 20 procent negativní, v roce 2025 deklarovalo negativní postoj k Ukrajincům v Polsku 53 procent dotázaných  voliči současné opozice (Právo a spravedlnost a Konfederace). Procento kladných hodnocení kleslo na 46 procent.

Příčin změny postoje Poláků je více. Patří mezi ně i často poněkud smělé vystupování ukrajinských uprchlíků na veřejnosti, které je provázeno zpěvem nacionalistických písní, které Poláci vnímají jako banderovské. Na mnoha místech Polska   se také objevila ukrajinská nacionalistická symbolika. Roli také sehrává postoj Kyjeva k exhumaci obětí ukrajinské genocidy Poláků zejména na Volyni v roce 1943. Negativní postoje ovlivňují také majetkové poměry některých uprchlíků, projevující se viditelně třeba luxusními automobily, a jejich arogantní chování. S Ukrajinci je také spojován růst kriminality v poslední době, server vasevec.cz

X X X

 Expert: Vysídlení Gazy jde proti Ženevské úmluvě i římskému statutu. OSN může skončit v paralýze

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac ve čtvrtek nařídil armádě, aby připravila plán, který má umožnit vystěhování Palestinců z Pásma Gazy. Informoval o tom server Times of Izrael. Jako cílové destinace zmínil Španělsko, Irsko nebo Norsko. „Nucené vysídlování civilistů je zásadním porušením Ženevských úmluv,“ hodnotí pro Radiožurnál Martin Feix z katedry mezinárodního a evropského práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Můžete říct, co by přesídlení obyvatel Gazy do okolních zemí znamenalo z pohledu mezinárodního práva?
Jedná se o jeden z nápadů, který je navržený buďto bez rozmyslu a vědomí toho, jak moc poškozuje důvěru v mezinárodní právo tím, že je s ním v zjevném rozporu. Nebo se jedná o záměr, kde má být dosaženo nějakého účelu bez ohledu na vedlejší ztráty.

 Rozhovor o Gaze s expertem na mezinárodní právo z UPOL Martinem Faixem

V každém případě je nucené vysídlování civilistů podle mezinárodního práva zakázané. Je to zásadním porušením Ženevských úmluv a dodatkových protokolů. Podle římského statutu, což je zakládající smlouva mezinárodního trestního soudu, lze vysídlení civilistů považovat za válečný zločin, zločin proti lidskosti. Státy mají povinnost zdržet se činností, které by vedly k nucenému vysídlení a chránit obyvatelstvo před takovými činy.

X Podle izraelského premiéra Netanjahua by mělo jít o dobrovolný odchod, ne o nucené vysídlení. Pokud by šlo o dobrovolný odchod, byl by tam nějaký problém?

Pokud by tam skutečně byl souhlas obyvatelstva, tak by to samozřejmě byl silný právní aspekt. Na druhou stranu, v současnosti absolutně nic nenasvědčuje tomu, že by s tím obyvatelstvo souhlasilo.

X Připomeňme, že Pásmo Gazy má dnes určitý status, nejde o stát. Jaký to je status?

Tento status je velmi komplikovaný z hlediska práva. Podle OSN a jejího mezinárodního soudního dvora je součástí palestinských teritorií, respektive Palestinské autonomie, ale zároveň je to území, které je fakticky okupované Izraelem. 

V každém případě, pokud by nějaký stát – ať už USA, nebo jiný – chtěl převzít kontrolu nad tímto územím za použití ozbrojené síly, tak by to bylo hrubým porušením nejzákladnějších norem mezinárodního práva.

 X Generální tajemník OSN Antonio Guterres dokonce varoval před etnickým čištěním. Jak je tento pojem definován? A mohlo by to, co se teď plánuje v Pásmu Gazy, naplnit tenhle termín?

Ten pojem samotný v mezinárodním právu není definovaný. Objevil se v mezinárodních médiích začátkem 90. let 20. století během procesu rozpadu Jugoslávie a označoval některé případy masového vysídlování.

Následně OSN v zásadě charakterizovala etnické čistky jako úmyslné odstranění etnické nebo náboženské skupiny z určitého území, a to buď násilím, nebo jinými donucovacími prostředky. Je nutné podotknout, že těmi nemusí být jen násilí, ale může to být například ničení kulturní identity, zastrašování a podobně.

OSN může být paralyzována

X Pokud by hrozilo, že v Pásmu Gazy k etnickému čištění dojde, mohla by OSN nějak zasáhnout?

OSN nemá nástroje ve smyslu policie, armády a podobně, kterými by mohla reagovat nebo preventivně působit. Na druhou stranu tam je spektrum možností, od diplomatického tlaku přes ekonomické sankce, až případně mandát mírových operací.

Hlavní problém ale je, že by se jednalo o situaci, která se dotýká mezinárodního míru a bezpečnosti. Tam klíčovou úlohu sehrává Rada bezpečnosti OSN, kde Spojené státy jako stálý člen disponují právem veta. Mohlo by se ukázat, že OSN bohužel kvůli nastavení institucionálního systému bude v tomto směru paralyzovaná.

 Na druhou stranu to není jen OSN, která vymáhá normy zakazující etnické čistky. Je to například i Mezinárodní trestní soud, jak ukazují příklady z praxe – například stíhání vojenské junty v Myanmaru za údajný čin proti rohingskému původnímu obyvatelstvu, které bylo z velké části vytlačené do sousední Bangladéše.

X Čistě k tomu nápadu, aby území Pásma Gazy převzaly Spojené státy – existuje pro to nějaký precedent, že by velmoc převzala správu nad územím takového typu?

Ano, v minulosti se vyskytly případy, kdy světové mocnosti převzaly správu území, které jim nepatřilo, například v rámci mandátu Společnosti národů, předchůdce Organizace spojených národů.

V rámci OSN existuje poručenský systém, tak byla spravovaná například Namibie Jihoafrickou republikou. Už během druhé světové války Spojené státy, Velká Británie a Francie spravovaly části Německa jako okupační zóny.

V kontextu mezinárodního práva by takováto snaha o jednostranné převzetí kontroly – v tomto případě nad Pásmem Gazy bez souhlasu Palestinců, v návaznosti na jejich lidská práva a bez souhlasu mezinárodního společenství – byla mimořádně problematická

X X X

 Úprava soudcovských platů je protiústavní a retroaktivní, napsal Angyalossy za justici prezidentovi

Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy upozornil prezidenta Petra Pavla jménem justičního grémia, že novela o zvyšování platů veřejných činitelů je protiústavní. V dopise mu navrhl obšírnější vysvětlení otázky soudcovských platů při osobním setkání. K vetu novely vyzvala prezidenta minulý týden Soudcovská unie, za protiústavní ji považuje i Svaz měst a obcí.

Justice kritizuje, že novela vůči soudcům pro letošní rok opakuje snížení platové hranice. „Ta situace je stejná, jako byla v loňském roce, kdy Ústavní soud potom v květnu konstatoval, že takový postup je protiústavní,“ shrnul Angyalossy. Ve shodě s předchozím vyjádřením Soudcovské unie navíc poukázal na retroaktivitu – tedy zpětnou účinnost – zákona. „Novela počítá s tím, že bude účinná od 1. ledna, a už máme únor. A to není přípustné, to je také protiústavní,“ podotkl.

„Je nanejvýš pravděpodobné, že pokud by novela v tomto znění vstoupila v účinnost, bude ze strany soudců napadena ústavní stížností s návrhem na zrušení této části zákona,“ prohlásil Angyalossy. Grémium zastává názor, že lednové platy pro soudce se mají vypočítat na základě trojnásobku průměrné mzdy. Novela ale pro tento rok stanoví platové základny přímo – pro soudce 121.685 korun, pro státní zástupce 109.516 korun.

Senát minulý týden přijetí novely umožnil, když ji sice neschválil, ale taky nijak nepozměnil. Prezident tak normu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončí 16. února. Angyalossy poukázal na to, že Soudní dvůr EU bude 25. února rozhodovat o obdobné problematice, takže by bylo vhodnější vyčkat.

Prezident Pavel zatím vetoval jediný zákon. Ten se rovněž týkal justice, konkrétně významného omezení činnosti laických přísedících u soudů. Sněmovna veto přehlasovala.

Justiční grémium je koordinační platforma složená z vrcholných představitelů soudů a soustavy státních zastupitelství. Konkrétně zahrnuje předsedu a místopředsedu NS a Nejvyššího správního soudu, šéfa Nejvyššího státního zastupitelství, předsedy obou vrchních soudů i vrchních státních zastupitelství, zástupce kolegia předsedů krajských soudů a prezidenty Soudcovské unie i Unie státních zástupců, ceskajustice.cz

X X X

 

ČR dostala kvůli chybějícímu kybernetickému zákonu vytýkací dopis z Evropské komise

Česko dostalo kvůli prodlevám ohledně nového kybernetického zákona a s tím souvisejícím přijímáním bezpečnostní směrnice NIS2 vytýkací dopis z Evropské komise. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) požádá o prodloužení termínu, do kdy by měl zákon nabýt účinnosti. Pracuje na vyjádření. Uvedl to ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti vzniká primárně kvůli nutnosti převést do českého práva evropskou bezpečnostní směrnici NIS2. Česko ji mělo přijmout do loňského října.

Návrh nového zákona je ve Sněmovně. „Členské státy se s tou implementací měly vypořádat do října loňského roku, takže jsme v prodlení rámcově půl roku. Koncem roku ČR obdržela vytýkací dopis z Evropské komise, že nesplnila to, co měla. K tomu si dožádala nějaké naše vyjádření, na něm se teď pracuje,“ uvedl Kintr. Uvedl, že pokud by se ještě tento rok podařilo nedostatek napravit, nemělo by to ČR nějakým způsobem poškodit. „V opačném případě ale je potřeba počítat s opravdu vysokými pokutami,“ uvedl Kintr.

Reakcí na vytýkací dopis je podle něj žádost o pochopení s tím, že norma je v Parlamentu, což vyžaduje nějaký čas. Žádat bude NÚKIB o prodloužení termínu. V ČR zákony obvykle nabývají účinnosti od pololetí nebo s novým rokem, nejbližší možný termín je tedy nabytí účinnosti zákona od 1. července. Realističtější termín je podle Kintra ale od 1. ledna 2026.

„Uvidíme, jaká bude reakce. A jak na tom budou i další členské státy, jak rychle budou oni schopni zjednat nápravu. Více než 2/3 členských států totiž splněno nemají, v tomto boji nejsme osamoceni. Někde jsou blíž, někde jsou naopak i dál,“ uvedl Kintr.

 Cílem zákona je posilovat kybernetickou bezpečnost Česka. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.

X X X

  DALŠÍ  ČISTKY  V  USA?

  Bílý dům popřel, že by rušil místa i tisícům lidí ve zdravotnictví.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pracuje na exekutivním příkazu, jenž by zrušil pracovní místa tisícům federálních pracovníků spadajících pod americké ministerstvo zdravotnictví. S odvoláním na informované zdroje to ve čtvrtek uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).

Podle agentury Reuters byl mezitím nejméně do pondělí odložen dnešní termín, do kdy mohli civilní federální zaměstnanci podat odloženou výpověď výměnou za garantovaný plat do konce září a možnost pracovat z domova. Podle Bílého domu nabídku, která se netýká ozbrojených sil, zatím přijalo 40 tisíc lidí.

Nařízení o snižovaní počtu zaměstnanců spadajících pod ministerstvo zdravotnictví by staronový republikánský prezident mohl podle WSJ vydat již příští týden. Bílý dům však popřel, že by takový krok chystal.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a další zdravotnické agentury by podle nařízení podle WSJ měly za úkol zrušit určité procento pracovních míst. Americké ministerstvo zdravotnictví zaměstnává asi 83.000 lidí a jeho agentury zodpovídají například za trasování nynější ptačí chřipky a dalších virů. Podle WSJ budou zaměstnanci ministerstva muset vypracovat seznam lidí, kteří jsou ve zkušební době a jejichž práce není pro chod úřadu klíčová. Zkušební doba federálních pracovníků obvykle trvá jeden rok.

Trump slibuje, že zefektivní státní správu, a pověřil tímto úkolem svého důvěrníka a nejbohatšího muže světa Elona Muska. Koncem ledna učinila Trumpova administrativa civilním federálním pracovníkům finanční pobídku, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové dosud nabídku přijalo více než 40 tisíc federálních pracovníků, což odpovídá zhruba dvěma procentům ze 2,3 milionu civilních federálních zaměstnanců.

Průměrně za rok podá výpověď nebo odejde do důchodu šest procent federálních pracovníků, uvedla nezisková skupina Partnership for Public Service. Řada médií zároveň uvedla, že způsob, jakým byl dopis formulovaný, značně připomínal podobnou nabídku, kterou dostali zaměstnanci Twitteru poté, co jej převzal Musk.

Odbory federální zaměstnance vyzvaly, aby nabídku nepřijali. Čtvrteční termín, do něhož mohli původně takzvanou „odloženou výpověď“ přijmout, byl mezitím odložen nejméně do pondělí.

 X X X

 VOJÁCI  MEXIKA  NA  HRANICÍCH  USA

 Začalo zabavování žebříků a lan. Mexičtí vojáci se na hranici s USA pustili do práce

Mexičtí vojáci vyslaní na hranici se Spojenými státy v rámci dohody o pozastavení platnosti amerických cel začali s potíráním zločinu v této oblasti. Při prvních operacích zabavili u hranice s USA na 30 žebříků a lan, které údajně používali pašeráci drog a převaděči migrantů, napsala agentura EFE.

 Mexiko se zavázalo, že vyšle na svou severní hranici 10 tisíc příslušníků armády a národní gardy, kteří mají pomáhat policii v boji proti nelegální migraci a pašování drog, především syntetického fentanylu.

První operace vojáci uskutečnili ve městě Ciudad Juárez, které leží přímo na hranici s americkým státem Texas, a v jeho okolí. Do oblasti mexické úřady plánují rozmístit na 1 650 vojáků a členů národní gardy. Více vojáků by mělo dostat jen město Tijuana na západní části hranice.

V rámci dohody mezi mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou a prezidentem USA Donaldem Trumpem Spojené státy o měsíc pozdržely zavedení cel, která chtěl na mexický dovoz uvalit Trump.

Sheinbaumová v rámci dohody slíbila poslat na hranici s USA na 10 tisíc vojáků a gardistů. Podle Trumpa se tito vojáci zaměří na potírání aktivit převaděčů a pašeráků drog. Trump cla na Mexiko odůvodnil jako tlak na sousední zemi, aby více kontrolovala svou hranici.

Část obyvatel podle agentury EFE rozmístění nových bezpečnostních sil uvítala. Kritici však namítají, že jde pouze o krátkodobé opatření, které nijak neřeší hluboké příčiny problémů.

Mexiko začalo s rozmisťováním vojáků krátce po oznámení dohody. Není jasné, co se stane, až vyprší měsíční pauza. Sheinbaumová řekla, že Trumpovi nabídla, aby cla nezaváděl vůbec. Její vláda čelí z Washingtonu kritice, že se s drogovými kartely spolčila, což mexičtí představitelé odmítají.

 X X X

 DALŠÍ  PLÁNY  TRUMPA

 Trump má další cíl sankcí: Mezinárodní trestní soud. Zaměřuje se na nás, vysvětlil

Americký prezident Donald Trump uvalí sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC). Prezidentova administrativa to zdůvodňuje tím, že se soud zaměřuje proti Američanům a jejich spojencům, včetně Izraele. Příslušný exekutivní příkaz má Trump podepsat ve čtvrtek. ICC se k tomu zatím nevyjádřil.

 Finanční a vízové sankce se zaměří na lidi, kteří Mezinárodnímu trestnímu soudu pomáhají při vyšetřování Američanů a občanů spojeneckých zemí. Týkat se má také rodinných příslušníků těchto lidí. Trump už v lednu odvolal Bidenův příkaz z roku 2021, který jeho sankce vůči ICC zase zrušil.

Loni soud Spojené státy i některé další země pobouřil tím, že vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je kvůli způsobu vedení války v Pásmu Gazy podezřelý ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad sankčními opatřeními proti ICC a jeho zaměstnancům a spolupracovníkům. Sankce mohou vážně ztížit nynější vyšetřování a další činnosti tribunálu a ovlivnit bezpečnost obětí, svědků a sankcionovaných osob,“ reagoval tehdy soud.

ICC také připomněl svůj význam při obraně mezinárodního práva a vyzval k respektování jeho nezávislosti a nestrannosti.

Washington už během prvního Trumpova působení v úřadu v roce 2020 uvalil sankce na prokurátorku Fatou Bensoudaovou, která dala podnět k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001.

Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, například Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael ale jeho jurisdikci neuznávají.

 X X X

 Už má i utajovaná data. Muskova válka proti byrokracii hrozí velkými důsledky

Členům nové skupiny pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou vede miliardář Elon Musk, se podařilo získat přístup k vysoce utajovaným vládním záznamům o milionech federálních zaměstnanců v USA. Záznamy zahrnují mimo jiné údaje úředníků ministerstev financí a zahraničí na citlivých bezpečnostních pozicích. Děje se tak v rámci širšího úsilí DOGE o převzetí kontroly nad hlavní personální agenturou vlády.

Čtyři nejmenovaní američtí činitelé deníku The Washington Post (WP) popsali, že jsou znepokojení možným zneužitím těchto záznamů administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Musk vede podle WP téměř nekontrolovanou válku proti federální byrokracii, která má už teď dalekosáhlé důsledky.

Od lednové Trumpovy inaugurace se skupina mladých inženýrů, kteří v DOGE podléhají Muskovi, prohnala Washingtonem. Získávají zde přístup k vládním počítačovým systémům v rámci toho, co senátor Chuck Schumer nazval „nezvolenou stínovou vládou“, která podle něj provádí „nepřátelské převzetí federální vlády“.

Členům Muskova týmu je mnohdy méně než 26 let a nemají žádné zkušenosti s prací ve vládních institucích, píše list The Guardian. Řada z nich do DOGE přešla z miliardářových soukromých společností.

Úřad pro personální řízení (OPM) spravuje záznamy s citlivými informacemi o zaměstnancích většiny federálních agentur, včetně adres, demografických profilů, mzdových údajů a disciplinárních řízení.

Kroky členů Muskovy pseudovládní skupiny v OPM souvisejí s podobnými pokusy DOGE o získání přístupu k citlivým systémům v dalších agenturách, píše WP.

„Žádný vládní úředník nikdy neměl střet zájmů v rozsahu Elona Muska“

Skupina například získala přístup k platebnímu systému ministerstva financí, který zpracovává biliony dolarů ve vládních platbách, nebo k utajovaným informacím agentury pro mezinárodní rozvoj USAID, jež obsahují i hlášení zpravodajských služeb.

Podle zpráv WP nyní asi 20 zaměstnanců DOGE pracuje z ministerstva školství a mají přístup k citlivým interním systémům i tam. Členové skupiny pronikli také do důležitých systémů federální agentury pro zdravotní péči CMS. DOGE se rovněž dožadoval přístupu k informačním systémům Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).

Několik členů DOGE obdrželo „administrativní“ přístup k počítačovým systémům OPM hned v prvních dnech po Trumpově inauguraci, píše WP.

To jim dává rozsáhlou pravomoc instalovat a měnit software na vládou poskytnutém vybavení a podle dvou úředníků OPM rovněž měnit interní dokumentaci o jejich vlastních aktivitách.

Požadavek týmu DOGE na přístup k souborům a sítím OPM přišel ve chvíli, kdy Muskovi zástupci přišli do agentury s tím, že se zbaví 70 procent jejího personálu, uvedly zdroje WP.

Morálka v agentuře mezitím výrazně klesla, jelikož dochází ke střetům mezi členy DOGE a kariérními zaměstnanci úřadu, uvedli podle WP tři činitelé z OPM. Jeden úředník si vybavil nedávnou schůzku, během níž mladý člen týmu DOGE začal křičet na vysoce postavené vývojáře a nazýval je „idioty“.

Žádný vládní úředník nikdy neměl střet zájmů v rozsahu Elona Muska, napsal list The New York Times o miliardáři, který vlastní domácí holdingy a udržuje obchodí kontakty v Číně.

Podle listu se také ještě nestalo, že by někdo, kdo není vládním zaměstnancem na plný úvazek, měl takovou moc přetvořit federální pracovní sílu. Musk, kterého prezident Trump pověřil škrty ve státní správě, je „zvláštním vládním zaměstnancem“, podle Bílého domu nedostává ale plat.

X X X

SPOLUPRÁCE  OLOMOUCKA  S  KRAJEM  TRNAVY

 Rozjíždí se přeshraniční spolupráce. Olomoucký a Trnavský kraj podepsaly memorandum

 Během prvního únorového týdne zavítala do Olomouckého kraje devítičlenná delegace z Trnavského kraje. Hlavním a společným cílem bylo uzavření memoranda o spolupráci, které je vyvrcholením téměř ročního vyjednávání. Smlouvu stvrdili Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje a Jozef Viskupič, župan kraje Trnavského. Podpis společného dokumentu je tak slibným začátkem nových vztahů.

„Olomoucký a Trnavský kraj spojuje nejen geografická blízkost, ale také podobné výzvy a příležitosti. Podepsání společného memoranda je prvním konkrétním krokem k tomu, abychom mohli naše společné zájmy lépe rozvíjet,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Po letech, kdy olomoucké hejtmanství navazovalo partnerství se zeměmi z celého světa, byla tímto slavnostním aktem zahájena nadějná spolupráce dvou geograficky blízkých krajů. Trnavský kraj toho má s Olomouckým mnoho společného, což může přinést řadu výhod pro obě strany. Počínaje kulturou a turismem, konče obchodními příležitostmi či regionálním rozvojem.

„Memorandum o spolupráci s Olomouckým krajem je významným krokem k posílení našich dobrých vztahů. Věřím, že i nadále bude naše partnerství založené na vzájemném respektu, sdílení zkušeností a společném úsilí na rozvoji obou krajů,“ dodal Jozef Viskupič, trnavský župan.

K podpisu memoranda došlo ve středu 5. února ve Slavnostním freskovém sále v Olomouci. Oba kraje si plánují vyměňovat poznatky a zkušenosti v oblasti kultury, inovací a sociální péče. Úzkou spolupráci navážou také v cestovním ruch například při rozvíjení Cyrilometodějské stezky, která oběma zeměmi prochází.

Ing. Bc. Vladimíra Hacsiková, vedoucí oddělení tiskového a PR

X X X

 Budovu bývalého finančního úřadu v Moravské Třebové chce kraj předělat na ubytování pro studenty

 Pod zkratkou ÚZSVM se skrývá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tedy organizace, která spravuje vybraný nemovitý i movitý majetek státu a zajišťuje jeho účelné a hospodárné využití nebo prodej. S ředitelkou úřadu Kateřinou Arajmu a ředitelem územního pracoviště v Hradci Králové Michalem Votřelem o převodu objektu bývalého finančního úřadu v Moravské Třebové. V něm by Pardubický kraj rád vytvořil ubytování pro žáky svých středních škol, a to nyní primárně pro Gymnázium a letecké lyceum Moravská Třebová.

 „S ohledem na spádovost leteckého oboru, který jsme vytvořili před několika lety při gymnáziu v Moravské Třebové, roste také poptávka po ubytovacích kapacitách. Ty stávající ani při adaptaci objektů, které máme jako kraj ve městě k dispozici, nestačí, což by bránilo v dalším rozvoji školy. Proto jsme se obrátili na ÚZSVM s žádostí o bezúplatný převod budovy bývalého finančního úřadu. Tento objekt je z našeho pohledu momentálně tím nejvhodnějším pro adaptaci na ubytovací kapacity pro naše žáky, a to nejen po finanční stránce, ale také po stránce časové, Jelikož bychom rádi nové ubytovací kapacity připravili již od školního roku 2026/2027,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Nyní připravíme oficiální žádost na ÚZSVM, avšak jsem přesvědčený, že v tomto případě je jasně definovaný veřejný zájem pro bezúplatný převod, který má své jasné podmínky, a to například nemožnost nakládaní s nemovitostí po dobu 15 let, či omezené možnosti jejího komerčního využití. To jsou všechno parametry, které plně akceptujeme. Osobně jsem rád, že úřad přistupuje k žádostem územních samosprávných celků vždy s rozvahou a detailně vyhodnocuje veřejný zájem v rámci převodů,“ řekl hejtman.

 Ten s vedením ÚZSVM hovořil také o novele zákona o majetku České republiky, která zjednoduší a zpřehlední proces převodů nepotřebného nemovitého majetku mezi státem a územními samosprávnými celky. Nová právní úprava zajistí obcím a krajům informovanost o plánovaném zcizení nepotřebného majetku na jejich území a rovněž jim v případě zájmu usnadní jeho převod.

 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových byl zřízen k 1. 7. 2002, zákonem č. 201/2002 Sb. ÚZSVM je organizační složkou státu spadající do resortu Ministerstva financí. Svou činnost vykonává prostřednictvím 8 územních pracovišť, 32 regionálních pracovišť a 6 samostatných oddělení územních pracovišť. Ústředí sídlí v Praze. Mezi hlavní agendy ÚZSVM patří zastupování státu v majetkových právních jednáních, hospodaření s vymezeným státním majetkem a dislokační agenda. ÚZSVM zastupuje stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu. ÚZSVM spravuje vybraný nemovitý i movitý majetek státu a zajišťuje jeho účelné a hospodárné využití nebo prodej. ÚZSVM optimalizuje rozmístění státních institucí na území ČR, zejména přesunem z komerčních nájmů do státních budov. K analýzám možných úspor používá Centrální registr administrativních budov (CRAB). Mgr. Dominik Barták

X X X

Komunitní bydlení ve Slavkově nabídne důstojný domov pro 12 osob se zdravotním postižením

 Nové komunitní bydlení pro až 12 osob s tělesným, mentálním, smyslovým či kombinovaným postižením vyroste do tří let ve Slavkově u Brna. O jeho výstavbě rozhodla ve čtvrtek 6. února 2025 krajská rada.

„V kraji se dlouhodobě zaměřujeme na podporu deinstitucionalizace sociálních služeb. Díky této transformaci mohou lidé s postižením opustit velké ústavy a přestěhovat se do běžných bytů nebo rodinných domů, kde jim pracovníci poskytnou potřebnou podporu. Tento krok umožňuje lidem se zdravotním postižením žít plnohodnotný a důstojný život,“ vysvětluje vznik nového domova náměstek hejtmana pro oblast sociální a rodinné politiky Roman Celý. Jak následně uavádí, nové komunitní bydlení s celým názvem Domovy pro osoby se zdravotním postižením Slavkov u Brna by mělo sloužit konkrétně klientům krajské příspěvkové organizace Habrovanský zámek, která prochází transformací.  

„Od samého počátku kraj na projektu úzce spolupracuje s městem Slavkov u Brna, které poskytlo vhodné pozemky. Předpokládáme, že celkové náklady se budou pohybovat ve výši 72 milionů korun. Velkou většinu – tedy celých 85 procent – bychom chtěli pokrýt ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z výzvy Integrovaného regionálního operačního programu, která je určená právě na deinstitucionalizaci sociálních služeb, a z příspěvku státu. Zbylých 15 procent dodá kraj,“ konstatuje náměstek Celý. Nové komunitní bydlení by ve Slavkově u Brna mělo vyrůst do roku 2028. Součástí projektu je napojení objektu na inženýrské sítě a vybudování potřebného počtu parkovacích stání.  

 Bezbariérový objekt pro komunitní typ pobytové sociální služby s názvem „Domovy pro osoby se zdravotním postižením“ bude rozdělený do dvou domácností se samostatným vchodem. Každá poslouží šestici obyvatel, kteří budou mít k dispozici jednolůžkové pokoje s hygienickým zázemím a společenskou místnost s funkcí obývacího pokoje, kuchyně i jídelny. Součástí každé domácnosti bude koupelna umožňující asistovanou i samostatnou hygienu, zázemí pro personál se samostatným vchodem, skladové prostory a prádelna. Z pokojů bude přístup na terasu.

Nebude chybět ani společná aktivizační místnost. Ta jako speciálně vybavený prostor je určená pro aktivity zaměřené na rozvoj a udržení schopností, dovedností a celkové psychické i fyzické kondice uživatelů služeb. Místnost poslouží především k podpoře soběstačnosti, zlepšení sociálního kontaktu a aktivního trávení volného času obyvatel domova.

X X X

Jihomoravský kraj podpoří rekonstrukci Robotárny částkou 24 milionů korun

Nové zázemí pro technické vzdělávání dětí bude stát téměř 39 milionů korun a vznikne v části budovy Vyšší odborné školy v ulici Kounicova. Krajští radní dnes (6. února 2025) odsouhlasili zadávací řízení na veřejnou zakázku na stavební práce. Ty by měly začít ještě v roce 2025.

 Náklady na rekonstrukci nového zázemí Robotárny, která je jednou z poboček Střediska volného času Helceletka v Brně, pokryje dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výši 15 milionů korun a příspěvek 24 milionů z rozpočtu Jihomoravského kraje.

„Touto investicí přispíváme k dalšímu posílení pozice JMK jako kraje, který je nejlepší v České republice právě v inovacích a jejich implementaci do reálného prostředí. Nové prostory Robotárny umožní dětem napříč všemi věkovými kategoriemi seznámit se s moderními technologiemi, jako je robotika, 3D tisk nebo programování,“ uvedl David Grund, radní Jihomoravského kraje pro oblast investic.

Rekonstrukcí vznikne multifunkční vzdělávací prostor, který bude zahrnovat dvě prostorné učebny, jednu pracovní dílnu vybavenou vzduchotechnikou pro odsávání znečištěného vzduchu, kabinet pro pedagogy a skladovací prostory v suterénu na materiál a rozpracované výrobky. Součástí projektu je také vybudování nového sociálního zázemí, které bude sloužit tělocvičně školy, a vstupní prostor pro návštěvníky. Nové zázemí umožní rozšíření nabídky vzdělávacích programů a kroužků i organizaci táborů, o které je na Helceletce dlouhodobě velký zájem.

Robotárna, která aktuálně sídlí v suterénu Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy na ulici Sokolská, nabízí technicky zaměřené kroužky, jako je programování, robotika, elektrotechnika či modelářství. Podmínky v současných prostorách však již nevyhovují kapacitním ani technickým nárokům.

„Nové prostory nám umožní nejen zvýšit komfort pro účastníky, ale především obohatit nabídku aktivit o další poutavé technické programy. Do této chvíle jsme byli omezeni velikostí prostor a jejich uspořádáním. Nová Robotárna nabídne otevřený a variabilní prostor odpovídající potřebám všech věkových kategorií,“ vysvětlila ředitelka SVČ Helceletka Veronika Presová.

Díky modernímu zázemí mohou pedagogové volného času na Robotárně i nadále rozvíjet technologické dovednosti dětí a mládeže. Již nyní Helceletka organizuje největší mezinárodní robotickou soutěž v České republice – Robotiádu. Ta se letos koná 21. února 2025 v prostorách VIDA! Science centra Brno.

Robotárna má za sebou bohatou historii – původně sídlila na Dornychu a patřila k Domu dětí a mládeže Junior. Po jeho zániku v roce 2015 přešla pod správu Helceletky, která dnes nabízí více než čtyři sta kroužků a stovku táborů pro děti i dospělé na deseti pobočkách v Brně a okolí. Robotárna je jednou z významných poboček, která každoročně přitahuje zájemce o techniku a moderní technologie.

Nové prostory Robotárny by měly děti přivítat již ve školním roce 2025/2026.

 X X X

 MOHYLOVÉ  POHŘEBIŠTĚ  NA  KARLOVARSKU

 Díky podpoře kraje dojde ke zpřístupnění mohylového pohřebiště nedaleko Františkových Lázní

Karlovy Vary (6. 2. 2025) Rada Karlovarského kraje rozhodla o podpoře projektu „Po stopách historie“, jež připravilo Muzeum Cheb společně s Historickým parkem Bärnau–Tachov. Jeho cílem je revitalizace významné archeologické památky – mohylového pohřebiště u Žírovic – a propojení této lokality s podobnými historickými místy v česko-bavorském příhraničí. O finanční podpoře projektu bude ještě jednat krajské zastupitelstvo.

Mohylové pohřebiště u Žírovic pochází z mladší doby bronzové a patří mezi významná archeologická naleziště regionu. Projekt usiluje o jeho revitalizaci a opětovné zpřístupnění veřejnosti, a to nejen formou parkových úprav, ale i pomocí interaktivní turistické aplikace. „Obnovená památka se stane dalším unikátním turistickým cílem Karlovarského kraje a vhodně doplní nabídku významných destinací, které jsou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Do budoucna se zároveň otevírá možnost vybudovat v dané lokalitě archeologický skanzen. Jednalo by se o jedinečný počin v rámci celého regionu,“ uvedla radní pro oblast kultury a památkové péče Gabriela Dostálová.

Projekt je připravován v rámci dotačního programu INTERREG Bavorsko–Česko 2021–2027, konkrétně v prioritě „Kultura a udržitelný cestovní ruch“. Celkové náklady jsou odhadovány na 4,6 milionu korun, přičemž 80 procent by mělo být pokryto z dotace a dalších 5 procent půjde ze státního rozpočtu. Karlovarský kraj by se na projektu podílel částkou přesahující 680 tisíc korun, což představuje 15 procent uznatelných nákladů. Finanční spoluúčast Historického parku Bärnau–Tachov, respektive jeho zřizovatele Spolku Via Carolina – Goldene Straße e. V., je vyčíslena na 1,1 milionu korun.

Společným cílem Muzea Cheb a německého partnera je propojit jednotlivá naleziště, ukázat jejich vzájemnou návaznost a přiblížit společný historický vývoj celého regionu. Interaktivní turistická aplikace umožní návštěvníkům prostřednictvím rozšířené reality sledovat vývoj pohřebiště, jeho archeologický výzkum a historické souvislosti. Součástí aplikace budou také interaktivní hry, kvízy a navigace k dalším spřízněným lokalitám. Mgr. Veronika Svobodová