Expertka: Rusko nevedie proti Európe hybridnú vojnu. Hovorí tomu len vojna. Budú vojny definovať nový medzinárodný poriadok? Ruská invázia na Ukrajinu trvá už štyri roky a ciele diktátora Vladimira Putina sa nezmenili. Susedný štát si chce podrobiť a ovládnuť. Čo to znamená pre Európu?

Francúzske vojenské cvičenie Orion 26. Tretia svetová vojna?

„Čo sa týka globálneho poriadku a vojen, musím povedať, že neviem, ako sa to bude vyvíjať. Konfliktov je veľa a pokračujú. Nie je to len Rusko či Gaza, ale napríklad aj Sudán. Európania majú často tendenciu pozerať sa len na najbližšie okolie, čo je však minimálne do istej miery pochopiteľné,“ reagovala pre Pravdu Monika Susová, bezpečnostná analytička z Poľskej akadémie vied.

Nové ukrajinské drony vymazali sklady Iskanderov a riadiace centrá Rubikonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svetu pripomenul, akej hrozbe podľa neho čelí nielen jeho krajina. „Verím, že Putin už začal tretiu svetovú vojnu. Otázkou je, koľko územia sa mu podarí obsadiť a ako ho zastaviť. Rusko chce svetu vnútiť iný spôsob fungovania a zmeniť životy, ktoré si ľudia sami vybrali. Som presvedčený, že ak teraz zastavíme Putina a zabránime mu v okupácii Ukrajiny, bude to víťazstvo pre celý svet. Pretože Putin sa na Ukrajine nezastaví,“ povedal Zelenskyj v rozhovore pre BBC. 

Hlava štátu neverí, že by šéfa Kremľa uspokojilo, keby mu Kyjev dal Donbas, ako to Moskva žiada a ako na to minimálne do istej miery tlačí aj americký prezident Donald Trump. Podľa Zelenského by to neprinieslo skutočný mier.

„Jednoducho sa na to nepozerám iba ako na územie. Vnímam to ako opustenie – oslabenie našich pozícií, opustenie státisícov našich ľudí, ktorí tam žijú. Takto to vidím ja. A som si istý, že toto stiahnutie by rozdelilo našu spoločnosť. Putina by to pravdepodobne na chvíľu uspokojilo. Potrebuje prestávku. Naši európski partneri hovoria, že by to mohlo trvať tri až päť rokov, kým obnoví svoje sily. Podľa môjho názoru by to Putinovi trvalo maximálne pár rokov. Kam by išiel ďalej? Nevieme, ale faktom je, že by chcel vo vojne pokračovať,“ vyhlásil Zelenskyj.

Európania neočakávajú, že sa ruská invázia na Ukrajinu čoskoro skončí. Vyplýva to z prieskumu Európskej rady pre zahraničné vzťahy, ktorý sa uskutočnil v 13 krajinách starého kontinentu. Respondenti odpovedali na otázku, čo sa stane približne o rok, a 44 percent z nich nepredpokladá, že sa dočkajú ukončenia bojov. Priemerne desať percent opýtaných hovorí, že v roku 2026 Rusko vojnu vyhrá. V prípade Ukrajiny je to len päť percent. Iba 23 percent zúčastnených tvrdí, že Európska únia pri podpore Ukrajiny robí dobrú prácu, 43 percent to vníma opačne. 

Veľvyslankyňa EÚ na Ukrajine Slovenka Katarína Mathernová si myslí, že skutočný mier na Ukrajine nie je možné dosiahnuť bez nastolenia spravodlivosti.

„Vojna sa začala pred dvanástimi rokmi, keď Rusko zaútočilo na Krym, násilím zmenilo hranice a porušilo medzinárodné právo. Niektorí to nazvali krízou. Nebola to len kríza. Podcenili sme to. Bol to úvodný akt vojny, ktorej plnohodnotná fáza trvá štyri roky a ktorej dôsledky teraz zasahujú celú Európu. Rusko sa pokúsilo vymazať ukrajinskú identitu na Kryme. Nepodarilo sa mu to. Ukrajinská spoločnosť sa postavila a naďalej bojuje. Dnes opäť niektoré hlasy hovoria o kompromisoch. Mýlia sa. Trvalý mier nemôže byť bez spravodlivosti. Bez bezpečnosti niet suverenity,“ napísala Mathernová na sociálnej sieti LinkedIn.

Podarí sa v roku 2026 dohodnúť mier na Ukrajine?

Aj Susová si myslí, že konflikt prekračuje ukrajinské hranice. „Tvrdím, že sme vo vojne s Ruskom. Keď hovorím my, myslím tým Európu. Sme v hybridnej vojne. Rusko útočí na našu kritickú infraštruktúru, energetické siete, železničnú dopravu a podobne. Sledujeme to v mnohých európskych krajinách a od začiatku plnohodnotnej ruskej invázie na Ukrajinu týchto prípadov rýchlo pribúda. Rusko napríklad zasahovalo do európskych volieb aj pred rokom 2022,“ vysvetlila expertka.

Pochmúrny obraz

Odborníčka vraví, že na to, čo sa deje, sa Európa a Moskva pozerajú odlišne. „Pre nás je to hybridná vojna. Nevidíme rakety lietajúce nad európskymi mestami ani bojujúcich vojakov. Ale pre Rusko je to jednoducho vojna. Myslím si, že Moskva naozaj nerozlišuje medzi hybridnou vojnou a vojnou. Ak sa na to pozrieme z tejto perspektívy, potom áno – ľudia, ktorí hovoria, že žijeme v ére prebiehajúcich konfliktov, majú pravdu. A je to dosť pochmúrne,“ skonštatovala Susová.

Poľská analytička to vníma tak, že aj Európa by mala aspoň do istej miery prestať rozlišovať medzi hybridnou vojnou a vojnou.

„Súvisí to aj s tým, akým jazykom by sme mali komunikovať s občanmi. Mali by sme oveľa otvorenejšie hovoriť o tom, čo sa deje. Platí však aj to, že je tenká hranica medzi úprimnosťou a vyvolávaním paniky. Samozrejme, panika je to posledné, čo potrebujeme, pretože panika zabíja odolnosť. Myslím si však, že ak chceme, aby európska verejnosť dokázala lepšie odolávať ruskej hrozbe, ktorá má podobu hybridných útokov, musíme jej vysvetľovať, čo sa skutočne deje,“ uviedla Susová. „V hybridnej vojne často platí, že je veľmi zložité presne určiť zdroj útoku. Povedzme, že sa niečo deje na poľských železniciach, nad Litvou lieta niekoľko balónov a v Nemecku majú problém s energetickou sieťou. Ľudia si nemusia všimnúť, že sa to v skutočnosti spája do dosť strašidelného a zložitého obrazu. Cieľom nie je vystrašiť občanov. Ide o to, aby si uvedomili, čo sa v skutočnosti deje, lebo až potom môžeme začať vytvárať stratégie budovania spoločenskej odolnosti. Nehovorím, že musíme všetkých ľudí poslať do armády a okamžite začať s odvodmi. Len vravím, že každý občan by si mal byť vedomý toho, čo sa okolo neho deje – samozrejme, do tej miery, do akej môžeme ľuďom poskytnúť verejne dostupné údaje a informácie,“ ozrejmila poľská expertka.

X XX

WALESA  O  VÁLCE  NA  UKRAJINĚ:

Trump? Buď je to ruský lokaj, nebo výjimečně inteligentní lídr, řekl Walesa

Americký prezident Donald Trump se jeví jako zrádce ukrajinské věci, může se však ukázat, že je výjimečně inteligentní politický lídr, který zabránil jadernému peklu, řekl někdejší polský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Lech Walesa. V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu také zdůraznil, že této napadené zemi je potřeba pomáhat ze všech sil.

„Na první pohled se dnes jeví jako ruský lokaj, prostě zrádce. To je jeden způsob, jak se na to dívat,“ řekl o americkém prezidentovi Walesa v rozhovoru pro agenturu AFP. Trump ale podle něj může být extrémně inteligentním politickým vůdcem, který ví, že kdyby se Spojené státy přidaly jednoznačně na stranu Kyjeva, mohl by ruský prezident Vladimir Putin použít jaderné zbraně.

„Trump získává čas a nutí Evropu, aby se zorganizovala proti Putinovi bez Spojených států,“ míní Walesa, který je pro mnohé symbolem boje Poláků proti komunismu. „Existují tedy dva způsoby, jak se na to dívat: zrádce, nebo extrémně inteligentní muž. Stále nevím, který z nich je Trump,“ dodal.

Pokud by se ukázal jako pravdivý ten druhý scénář, zasloužil by si Trump Nobelovu cenu za mír, řekl také Walesa. Americký prezident o sobě opakovaně prohlásil, že by si tuto cenu zasloužil, jelikož ukončil řadu ozbrojených konfliktů ve světě. Loni v říjnu rovněž kritizoval, že tuto cenu za rok 2025 dostala venezuelská opoziční politička María Corina Machadová.

Walesa v rozhovoru s AFP uvedl, že se s Machadovou nedávno setkal ve Spojených státech. Řekl jí mimo jiné, že se unáhlila, když Trumpovi dala medaili, která s touto cenou souvisí.

X X X

EXPREMIÉR  ČR  ING  PAROUBEK:

SITUACE  NA  PRŽSKÉM  HRADĚ  KOLEM  EXKOMUNISTY  PAVLA

Kdo je prezidentův „přítel po boku“?

Je to jednak velice cílevědomý člověk s širokou škálou vazeb na zahraniční zpravodajské služby a nadnárodní společnosti. Tedy mimo jiné.

Redukovat jeho činnost jen na podivné aktivity korupčního charakteru na ČVUT, kde byl najmut tehdejším rektorem Petráčkem, aby zajišťoval pro Petráčka osobně (a v jeho očích jistě i pro ČVUT) lobbing na Hradě i jinde. Za tuto  činnost inkasoval od roku 2022 až do ukončení smlouvy téměř čtyři miliony korun. Abychom to převedli do měsíčních plateb, jednalo se o hezký honorář 145 tis. Kč. To není jistě zanedbatelná částka, pěkné kapesné. Kromě cílevědomosti tedy musím vyzdvihnout také jinou vlastnost, tedy jistou chamtivost Petra Koláře. Že by se orgány činné v trestním řízení zabývaly tím, co je zřejmé na první pohled a sice, že prezidentův „přítel po boku“ za zmíněné palmáre 145 tis. Kč měsíčně těžko mohl odvádět tvrdou práci, to se nestalo. Výsledky jeho pracovní činnosti prostě nejsou příliš hmatatelné.

Nejsem sám, kdo si to myslí, ale zjevně to neznepokojuje příslušné policejní orgány, které  měly již dávno konat. Otázkou je, proč v tomto případě nekonají. Zda jsou si vědomi jeho mocného zázemí, jednak ve strukturách Hradu, dále dřívějších vládních stran, se kterými je Pavlův a Kolářův Hrad propojen mnoha notkami a také silného lobbistického zázemí a podobně firmy Square Patton Boggs a samozřejmě dalších společností, s nimiž je Kolář v úzkém spojení. Je to zkrátka jasný dvojí přístup justice a policie, která v tomto případě zavírá oči i s kuřími oky. A dělá mrtvého brouka.

Jako bývalý český premiér si dovolím povzbudit českou policii k živějšímu výkonu v této věci a k odvaze. Je to totiž pro ostudu.

Samozřejmě, že jsem si vědom zásluh Petra Koláře, protože on  byl spiritus agens celé akce „prezident“. On to byl, kdo zorganizoval marketingové, organizační, finanční a společenské zázemí pro Petra Pavla, aby se ten mohl vůbec vážně ucházet o prezidentský úřad. Založení aktivity  Spolu silnější dlouhý čas před prezidentskou volbou bylo mistrovským tahem organizace a marketingu. Umožnilo totiž Petru Pavlovi objíždět dlouho před prezidentskou volbou jednotlivé kraje a významná místa v České republice tak, aby se občané, tedy hlavně jejich aktivní a angažovaná část, kterou bych nazval protizemanovskou a protibabišovskou, mohla s ním blíže asociovat. Pavel si tak díky Kolářovi vytvořil horizontální vazby prakticky ve všech krajích České republiky, na které mohl v prezidentské kampani už naostro navazovat. Vystupoval jako klidná, nepopulistická síla zajišťující prozápadní orientaci státu. Jako kdyby hrozilo, že některá z politických sil v zemi vrhne republiku do náručí Putinova Ruska či  Íránu ajatolláhů či já nevím koho ještě jiného.

Česká republika je totiž zapojena takovým způsobem do evropské integrace a také do severoatlantického paktu, že už nemá úniku i kdyby snad její politické vedení uniknout chtělo. Ostatně, pokud by tomu tak bylo a některé politické vedení v budoucnu by snad mělo takové ambice, nastoupil by „moldavský scénář“. Ale to je zbytečné o tom hovořit, neboť žádná politická síla takové ambice nemá. Skvělým marketingovým manévrem bylo také to, že se Petru Pavlovi podařilo, díky jeho vynikajícímu marketingovému a finančnímu zázemí, vytvořenému novými ologarchy, se zbavit nálepky komunistického špiona,  komunistického mladého kádru, zkrátka perspektivního kádru bývalého režimu, který měl být vysazen v imperialistické cizině jako čs. rozvědčík. Díky svému proškolení komunistickými rozvědčíky ostatně Pavel brilantně ovládá několik cizích řečí.

Jediné nebezpečí, které snad hrozí pro Pavlovu reputaci a budoucnost, je zřejmě v Moskvě. Nepřeceňuji sice vyjadřování bývalého ruského prezidenta Medvěděva, který se ve svých mediálních seancích  kromě jiného zabýval také Petrem Pavlem. A naznačil, že ruská zpravodajská služba má k dispozici něco třaskavého na P. Pavla anebo, nějaké  informace  svědčící o tom, že snad se sovětskou zpravodajskou službou jejíž je ruská zpravodajská služba přirozenou a nástupkyní, spolupracoval. Pokud se toto kompro objeví, pokud Medveděv nepřeháněl, což je někdy jeho obvyklou metodou práce, tak bychom se ještě před druhou prezidentskou volbou, které se nepochybně Pavel s „přítelem po boku“ Kolářem zúčastní, dozvěděli nějaké nové informace týkající se této problematiky. Nepochybuji o tom, že bezpečnostní zázemí Pavla a Koláře je už dnes připraveno na tuto eventualitu a že jí odmítne jako zpravodajský joke a dezinformaci ruských zpravodajců. Uvidíme, ruští zpravodajci nejsou úplní amatéři. A tak bych je nepodceňoval, že se nechají odbýt jako žádost o podporu.

Proč vlastně není Petr Kolář zaměstnán v prezidentské kanceláři na běžný pracovní úvazek? On plní funkci jakéhosi Mirka Šloufa, který se pohyboval v okolí Miloše Zemana a pracoval pro něj léta jako včelička. Stejně efektivně pracuje pro Pavla i Kolář, ale jeho zázemí v mezinárodně profláknuté agentuře lobbistického charakteru SPB je finančně natolik zajímavé, že si Kolář toto zaměstnání nemůže odepřít.  A nejde jenom o finanční stránku věci, ale i o přístup k informačním a dalším kanálům této firmy. Tato firma pracuje tak trochu v šedé zóně, alespoň z mého pohledu a jistě je  v kontaktu nejen se spolupracovníky amerických zpravodajských služeb, tedy zejména CIA a v podmínkách USA i FBI. Ale nepodceňoval bych ani její propojení a kontakty s jinými západními zpravodajskými službami. A s velkými nadnárodními společnosti, pro které SPB také pracuje. Mimochodem, Kolář osobně spolupracuje se zbrojaři. Proto zřejmě vznikla jeho velká slabost pro myšlenku trvalého navyšování vojenských výdajů ve státním rozpočtu země. Spolupracuje také s tabákovými koncerny, tedy s  jedním, co je dominantní na trhu v České republice.

Zkrátka je to pěkný ptáček jarebáček, ten náš Petr Kolář.

Díky němu máme IQ 107 na Hradě. Díky němu dostali milionchvilkaři impuls k operetním politickým útokům na vládu, které budou zajisté pokračovat, neboť agenda a imaginacr Milionu chvilek proti demokracii i Koláře je prakticky nekonečná. Budou bojovat do roztrhání těla tak, jako byli milionchvilkaři v klidu za bývalé vlády Petra Fialy, např. při aféře  Kampeličky nebo aféře Dozimetr anebo aféře Bitcoin.

Zkrátka, Petra Koláře nelze podceňovat, tak jako nešlo podceňovat Miroslava Šloufa a jeho vliv na M.Zemana, ať byl v jakékoliv funkci. Nakonec Šlouf skončil vyhazovem.  Stejným způsobem dopadne jednou i Petr Kolář.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

MAĎARSKO  ROZKLÁDÁ EU:

Jiří Vyvadil: Bravo Maďarsko, vydrž…

Vztah k Ukrajině doslova rozkládá Evropskou unii.

Ta se, na rozdíl od USA, které v zásadě přijaly jen pozici víceméně mírově zprostředkovatelskou chce za každou cenu Rusko porazit a donutit ho, aby ustoupilo.

Zatímco cesta zvolená Evropskou unií, tj neustálá podpora a neustálé sankcionování Ruska má za následek jen prodlužování válečného konfliktu, nárůst obětí, protože Evropa bez USA a nebo dokonce i s pomocí USA, jak se se ukazovalo za vlády Jo Bidena jistě může Rusku ztrpčovat život, ale Rusko a Rusové mají schopnost nebývalé odolnosti a tento válečný konflikt, který vnímají- a naprosto legitimně – i podle nezávislých expertů jako válku se Západem, kterému se nesmí podrobit .

Největším ruským odpůrcem se dnes stává Evropská unie, jejíž zvolené špičky, mají fanaticky naprosto stejnou agendu, jakou měla bývalá Fialova koalice, čili  vítězství Ukrajiny, čili naše známé : Západ nebo  Východ, s čímž prohrála volby, a my musíme čekat,  zda  se stejnou válečnickou politiku bude válečnická část Evropy  pokračovat až do konce svého funkčního období, ledaže…

Ledaže jediným možným způsobem porazit evropskou válečnou stranu reprezentovanou Ursulou von der Leyen a Kaja Kalasovou   je, že se postupně vzbouří národní vlády.

A ty mají šanci již dnes zakročit.

Nuže o takový pokus se nyní snaží Maďarsko

Podle eurounijního portálu Politico.eu jsou země EU  rozzuřené na Maďarsko kvůli plánu zablokovat sankce proti Rusku a půjčku Ukrajině

„Maďarský postoj mě ohromil,“ řekl novinářům Johann Wadephul ministr zahraničí Německa, tedy vlády, která otevřeně se snaží o revanš za porážku Německa  v rámci 2. světové války 1945 a Rusko zjevně i v jejich vystoupeních musí být tak či onak poraženo, ekonomicky, politicky či vojensky, jak se vyjádřil jejich kancléř Merz na Mnichovské konferenci.

Nemá smysl se nad těmito úvahami nějak rozčilovat.

Po nesporně mirumilovné Angele Merkelové a možná ještě více mírumilovnému Gerhardu Schröderovi  přišli váleční jestřábi.

A jsou – li nyní součástí – , součástí organizačně i mocensky největšího uskupení  Evropy – tj. EU, ve kterém se nesporně  staví do čela a už se jich nikdo neptá, jak je možné, že zaznamenává, kdysi nemyslitelný, mnohaletý úpadek.

Evropští ministři zahraničí v pondělí několikrát kritizovali Maďarsko kvůli plánu Budapešti zablokovat nejnovější kolo sankcí EU proti Rusku.

Nejvyšší diplomaté bloku se sešli v Bruselu, aby projednali schválení 20. balíčku sankcí proti Moskvě.

Mimochodem, Česká republika bude zastoupena toliko náměstkem ministra, když již jsme se nerozhodli Maďarsko zcela podpořit.

Jistě je to zbabělé, ale taková už bude politika této vlády až do konce jejího volebního období. Rozhodla se řešit i na evropské úrovni toliko technicistická řešení,  ovšem do otevřených  – a upřímně – zásadních politických sporů se nedostávat.

EU doufala, že se jí podaří balíček schválit včas do úterý, čtvrtého výročí totální invaze Moskvy na Ukrajinu. Do Kyjeva se na tuto příležitost vydají předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.

Budapešť ale předem slíbila, že opatření zablokuje, pokud Kyjev nedovolí pokračovat v dodávkách ruské ropy do Maďarska a sousedního Slovenska.

Ta část veřejnosti, možná už i pod jednostranným tlakem našich médií  i ze zaplněného Staroměstského náměstí z akce „Společně pro Ukrajinu“ se přirozeně podle zákona akce budí reakci  trochu  nadechne.

Samozřejmě, že proti takovému postupu Madarska vystoupilo mnoho evropských válečných jestřábů. Ze všech z nich si dovolím citovat ortodoxního a celoživotního rusofóba, což ovšem jsem zřejmě všichni Poláci, Radosława Sikorského který si nedávno namazal Macinka v Mnichově na chleba podle mne určitě, podle opozice nikoliv i kritizoval Maďarsko za to, že zapomnělo, jaké to je vzdorovat ruské invazi, a naznačil, že sovětská vojska pochodují na Budapešť v roce 1956.

No my si Radosława  rádi připomínáme, jak během euromajdanu podporoval převrat, který vedl k pádu legálně zvoleného prezidenta, což byl i prapočátek toho, kde na Ukrajině dnes jsme.

Maďarsko, vydrž. Jsme s Tebou.

Judr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

FINANCE  USA  I  SVĚTA

FIALA:  ŽÁDNOU  PANIKU

Zbyněk Fiala: Jen žádnou paniku!

Konec světa se blíží, ale na to už jsme si zvykli. Trump ohlašuje nástup závažné krize ohlášené neudržitelnými schodky obchodní bilance USA. Jen jestli si nedělá legraci…

Americký prezident Donald Trump bez mrknutí oka oželel „reciproční cla“, která zavedl ve slavný Den osvobození loňského dubna. Na rozhodnutí Nejvyššího soudu, že na uvalení takových cel má právo jen Kongres, reagoval v pátek jinými cly podle zákona z roku 1974, kdy musel prezident Richard Nixon řešit pád zlatého základu dolaru. Trump tak nejprve napařil všem zemím bez rozdílu 10 procent, a když si to v posteli rozmyslel, v sobotu ráno přirazil na 15 procent.

Argumentuje tím, že americká ekonomika je na tom podobně jako za Nixonovy měnové krize. A to by bylo zlé. Pokud se neplete.

Trump nám ohlašuje nástup závažné krize s neudržitelnými schodky obchodní bilance. To v podstatě znamená, že po celém světě lidé otráveně vstávají a švihají za kuropění do práce, aby do úmoru vyráběli vše, co Američané potřebují, a to za hromádku barevných papírků, které teď – podle Trumpova varování – může čekat spíše praktické než finanční využití.

Trump celkem rozumně předpokládá, že americký průmysl v drtivé palbě asijské konkurence nemá šanci na obnovu, pokud nebude nějaký čas chráněn celní bariérou, případně dalšími necelními kousky, jako jsou sankce a embarga s otevřenými nebo matoucími názvy.

Pokud jde o schodek obchodní bilance, je už řadu let zhruba stejně velký jako výdaje Spojených států na obranu. To vyvolává nepříjemnou představu, že ostatní země samy dobrovolně financují klacek, kterým je Američané pohánějí k tomu, aby plnili jejich zájmy. Dodavatelské země pomohly Američanům k tomu,  že USA jim klidně mohou vyměnit prezidenta, jako to udělali ve Venezuele. Mohli by je taky rozbombardovat, jak to nabízejí Íránu. Nebo pomáhat ve zničujících válkách, ve kterých jim ve vhodný okamžik pomoc utnou a přinutí k naprosté podřízenosti, jak se  teď rýsuje na Ukrajině. Tak ať raději dělají, co se jim řekne.

Základní makroekonomické pravidlo formuloval už feldkurát Katz, když popisoval Švejkovi svoji aktuální situaci slovy: „To se nám to hoduje, když nám cizí lidi půjčujou.“ Riziko je, že když přestanou půjčovat, je po hodování.

Komentáře bankovních analytiků se liší od Trumpovy obavy, tak jako se liší věcný pohled od finančního pohledu. Cílem financí je okamžitý zisk vyhodnocovaný ve čtvrtletních zprávách investorům. Po nás potopa. Trumpovy obavy se týkají nedostatku dlouhodobých kvalitních pracovních míst, která činí z pracujících rozjásané voliče, podporující Velkého bílého otce, jemuž vděčí za růst životní úrovně.

Finanční pohled ukazuje, že obchodní schodek zatím není tak strašný, aby se nedal ufinancovat. V platební bilanci (peníze do Ameriky mínus peníze z Ameriky) to dělá jen nějakých 3 až 4 procenta HDP. Horší je stav federálního rozpočtu, kde se vrší rok co rok schodek 6 procent HDP. To je průměr za poslední desetiletí.

Nejvyšším pánem USA jsou finance, proto převažuje krátkozraká spokojenost nad stávajícím stavem, která se projevuje i růstem ocenění aktiv na burzách. Tam je však důležité, komu to patří. Na první vlnu „recipročních cel“ reagovaly evropské i asijské společnosti snahou o přenesení výroby do USA, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. V platební bilanci to vidíme jako zvyšování podílu zahraničních aktiv, ze kterých plynou odpovídající příjmy nerezidentům. Dosavadní Trumpova politika tak zvyšuje nerovnováhu, na kterou se teď americký prezident odvolává při pokusu o využití zákona 122/1974 z Nixonovy éry.

Jenže zmíněný zákon nemluví o obchodních schodcích, kterými argumentuje Trump, ale zabývá se jen tou platební bilancí, a to ještě ve specifické zlomové situaci. Nixon řešil problém, kdy dolar natolik posílil, že dalece přerostl možnosti amerických zlatých rezerv, za které měl být směňován v pevném kurzu. Muselo se proto zrušit zlaté krytí dolaru, které vzešlo z poválečného uspořádání v podobě Brettonwoodských dohod. Ty stály i u vzniku Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Zmíněný Zákon o obchodu číslo 122 měl prezidentovi umožnit, by dal během necelého půl roku (do 150 dnů) věci do pořádku a dolar fungoval i bez pevného kurzu ke zlatu a nároku na takovou směnu. Trump tedy teď má 150 dní na to, aby vymyslel něco jiného, pokud mu tohle projde. Jenže do hry nemusí vstupovat jen soudy.

Americký prezident má nejspíš pravdu, že je třeba něco udělat s obrovskou zahraniční závislostí, která je nebezpečnější v reálném světě, kde nejde o triky spekulantů v kasínu, ale uspokojování potřeb občanů, například, aby se najedli nebo na ně nepršelo. Jenže zázrak, který potřebuje, aby tuto změnu znovu zaplatil někdo jiný, asi nedokáže. Pokud jde o zvýšení celních sazeb pro Evropu, skoro všechny náklady tohoto opatření (podle statistiků 96 procent) byly přeneseny na americké spotřebitele a výrobce.

Prostě se jim zvýšila cena. Klesal taky kurz dolaru. Kdyby to bylo zaměnitelné zboží (elastická nabídka), koupí se jiné levnější. Ale když jiné není, ohledy na cenu musí stranou. Není proto divu, že vývozcům do Ameriky se i v nových podmínkách daří. Asie na Trumpově politice jednoznačně vydělává. Nemáme ani konec února a uznávaný burzovní index MSCI Asia Pacific je na tom od začátku roku o 11 procent líp než americký S&P 500.

Trumpovy politické skoky nicméně zvyšují rizikovost Spojených států. Urychlují obavy jak z dlouhodobé perspektivy tohoto vztahu, tak z dolaru, který je zatím přijímán jako nejobvyklejší univerzální mezinárodní platidlo. Ale v době, kdy své problémy řešil Nixon, v Evropě pár týdnů přijímán nebyl.

Amerika je také existenčně závislá na financování svého rozpočtového schodku prodejem státních dluhopisů na mezinárodních trzích. Ne že by doma nebylo peněz dost, ale jak je vypáčit z těch nejbohatších, kteří si mohou celý Kongres a vládu koupit?

V zemi probíhá ještě další dramatický vývoj, kdy začíná vyhrávat umělá inteligence nad vším ostatním, co bude brzy schopna sama vytvořit. Takže se prodávají akcie softwarových a různých dalších společností, kterým hrozí pod tlakem AI zánik, a nakupuje se Úžasných sedm, tedy astronomicky drahé, leč divoce růstové akcie sedmi největších technologických společností symbolizovaných postavou Elona Muska. Probíhá tak obrovský přesun bohatství zdola nahoru.

A v těchto podmínkách vyprávějí analytičtí zaříkávači o tom, jak je rostoucí státní dluh nebezpečný a že by se rozpočty měly ořezat. Pochopitelně o veřejné a sociální služby. Přesun bohatství zdola nahoru by tak měl ještě zesílit.

Co z tohoto chaosu vzejde? Pokud bude dolar dál oslabovat a bude pokračovat tlak cel na domácí ceny, vzrostou nejprve reálné úroky dlouhodobých dluhopisů, aby našly pořád dost kupujících. Pak se asi probudí i Fed a začne zvedat krátkodobé úrokové sazby, aby brzdil hrozící inflaci.

A na to je natěšená skupina panikářů. Ozvali se koncem roku, kdy je na strašení nejvhodnější doba, protože jde o pár výjimečných okamžiků, kdy se všichni zamýšlejí nad budoucností. Seznam nabízených hrůz jsem našel na této adrese:

Začíná poutavě:

„V srdci amerického finančního systému tikají časované bomby v hodnotě 38 bilionů dolarů. Vroce 2026 budou explodovat, nikoliv pomalým hořením typické recese, ale s ničivou rychlostí řízené demolice.“

A pak už to tam sází jedno po druhém. První je na řadě korporátní dluh.

„Právě teď, když toto čtete, se více než 500 miliard dolarů korporátního dluhu blíží k termínu refinancování. Společnosti, které si během pandemického boomu půjčovaly peníze s 3 procenty úrokovou sazbou, se v době splatnosti těchto úvěrů ocitnou na trhu s 9 procenty.“

Předpokládá tedy, že dluh se splácí výlučně refinancováním, prostě si na splátky znovu půjčíme. Avšak úrokové sazby mezitím porostou. U dlouhodobých státních dluhopisů už to začalo, protože kdo může, ten prodává. Musí proto s cenou dolů, a tím zvyšuje výnos.

Zajištění úvěrů tvořily komerční nemovitosti, jejichž hodnota je však podle stejného zdroje už poloviční oproti hodnotě před dvěma lety. Tohle je rána bankám přímo na komoru, protože selhávající dlužníky nebude mít kdo nahradit. Ty samé instituce, které měly zachytit padající zoufalce, soukromé úvěrové fondy a trhy s pákovými úvěry, se tiše stahují právě ve chvíli, kdy je systém nejvíce potřebuje.

Na další vlnu spásných peněz z helikoptéry a další formy uvolňování fiskální a měnové politiky zapomeňte, protože přerostlá bilance Fedu už to neumožňuje a trh s dluhopisy na tom bude čím dál hůř.

A teď to nejlepší:

„Zatímco se po roce 2008 všichni soustředili na regulaci bank, na zvýšení jejich bezpečnosti a na povinnost držet více kapitálu, objevil se systém stínového bankovnictví. Soukromé úvěrové fondy, pákové úvěrové nástroje, zajištěné úvěrové závazky. Tyto instituce zaplnily mezeru v úvěrování, kterou zanechaly regulované banky. 

Nyní ovládají aktiva v hodnotě přes 250 bilionů dolarů po celém světě. To je polovina všech finančních aktiv na planetě. Ale zde je zásadní rozdíl mezi těmito stínovými bankami a tradičními bankami. 

Tradiční banky jsou regulované. Mají pojištění vkladů. Mají přístup k nouzovým úvěrům od Federálního rezervního systému. Mají vládní pojistky. Stínové banky nic z toho nemají. 

Když tradiční banka čelí krizi, regulátoři mohou zasáhnout, vložit kapitál, zařídit fúze a zabránit šíření nákazy. Když stínová banka zkrachuje, prostě zkrachuje. A s sebou vezme i své investory.“

Jak říkám, jen žádnou paniku!

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

BRICS: Noví členové se připojí v rámci strategické expanze v roce 2026

Očekává se, že v roce 2026 se členy BRICS stanou noví účastníci, jelikož ekonomický blok zrychluje svůj růst pomocí takzvaného systému partnerských zemí, a v současné době již zájem projevilo více než 50 zemí. Tímto procesem se na stránkách portálu infoBRICS.org zabývá Loredana Harsana.

Očekává se, že v roce 2026 se členy BRICS stanou noví účastníci, protože tento ekonomický blok zrychluje svůj růst pomocí tzv. systému partnerských zemí. V současné době již projevilo zájem více než 50 zemí. Již bylo podáno více než 20 oficiálních žádostí různým velkým rozvíjejícím se trhům. Otázka, které země si přejí být součástí BRICS, vyvolala velké vzrušení mezi investory a analytiky, kteří sledují hospodářskou spolupráci ve světě a také trendy v oblasti obchodní restrukturalizace.

Společnost, která původně zahájila svou činnost se čtyřmi zeměmi již v roce 2006, dokázala v několika fázích naplánovat masivní expanzi. V době psaní tohoto článku blok zahrnuje jedenáct plnohodnotných členů a deset partnerských zemí, které působí v několika klíčových oblastech spolupráce. Tento růst odráží širší vzorce spolupráce rozvíjejících se ekonomik nad rámec starých západních institucí a vytváření nových struktur.

Deset partnerských zemí nyní spolupracuje s blokem

Kazaňský summit v Rusku v roce 2024 představil rámec partnerských zemí BRICS a zahájil novou úroveň spolupráce. Summit prostřednictvím různých významných diplomatických kanálů uznal do této úrovně deset zemí: Bělorusko, Bolívii, Kubu, Kazachstán, Malajsii, Nigérii, Thajsko, Ugandu, Uzbekistán a Vietnam. Brazílie oznámila přijetí Vietnamu začátkem roku 2026, čímž se stala desátou partnerskou zemí, která se k této strategické iniciativě připojila.

Tento partnerský status umožňuje zemím zapojit se do iniciativ BRICS a účastnit se summitů, aniž by dosud měly plnohodnotné členství, například účastí na zasedáních pracovních skupin. V podstatě se jedná o způsob, jak se noví členové mohou k BRICS postupně připojovat v několika klíčových integračních fázích, a řeší to obavy o udržení efektivity s růstem a expanzí organizace.

Indický premiér Naréndra Módí na 17. summitu BRICS prohlásil:

„Indie by během svého předsednictví v roce 2026 dala seskupení BRICS novou podobu.“

Stávající členské země a ty, které usilují o vstup

Seznam zemí BRICS se z původních pěti zakládajících zemí výrazně rozšířil díky řadě významných událostí. V současné době blok tvoří jedenáct plnoprávných členů: Brazílie, Čína, Egypt, Etiopie, Indie, Indonésie, Írán, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Spojené arabské emiráty, kteří působí v několika klíčových odvětvích. Indonésie se stala plnoprávným členem 6. ledna 2025 a stala se tak první zemí jihovýchodní Asie, která se k této hospodářské alianci připojila.

V rámci různých významných strategických rámců je posuzováno několik zemí z hlediska potenciálního plnohodnotného členství. Mezi nové členy, kteří se chtějí připojit k BRICS, patří Alžírsko, Ázerbájdžán, Bahrajn, Bangladéš, Pákistán, Srbsko, Srí Lanka, Sýrie, Turecko, Venezuela a Zimbabwe, a to prostřednictvím několika klíčových procesů podávání žádostí. Tyto země podaly formální žádosti nebo soustavně projevovaly zájem o členství a reprezentují rozmanité ekonomické profily.

Viktorie Panovová, vedoucí expertní rady BRICS pro Rusko, vysvětlila přístup bloku:

„BRICS si klade za cíl vytvořit spravedlivější světový řád, expanze sama o sobě není cílem. Cílem není duplikovat Valné shromáždění OSN.“

Expanze bloku se netýká jen navyšování počtu zaměstnanců na mnoha významných trzích. Guvernér Indické rezervní banky Šaktikanta Das se v prosinci 2024 vyjádřil k ekonomickým motivacím:

„Dedolarizace pro Indii byla pouze součástí snižování rizik indického obchodu a snižování závislosti na jakékoli měně, jelikož to by se mohlo stát problematickým.“

Indie se ujímá vedení pro rok 2026

Indie se oficiálně ujala předsednictví BRICS 1. ledna 2026, což je již její počtvrté vedení organizace. Indie tuto roli dříve zastávala v letech 2012, 2016 a 2021 a stanovila různé hlavní politické priority. Téma indického předsednictví se zaměřuje na „Budování odolnosti, inovací, spolupráce a udržitelnosti“ v několika klíčových pilířích.

Indie bude letos hostit 18. summit BRICS a očekává, že rozhodnutí o tom, které země se chtějí k BRICS připojit jako plnohodnotní členové, bude finalizována prostřednictvím několika zásadních jednání. Úředníci popisují indický přístup jako „kalibrovaný postoj“ k dalšímu rozšíření a země zároveň upřednostňuje jednotu v rámci nyní 11členného bloku.

Jihoafrický ministr financí Enoch Godongwana naznačil, že BRICS přijme další země:

„Do BRICS bude přidána druhá skupina zemí.“

Proces rozšíření BRICS v roce 2026 vyvažuje růst s organizační efektivitou v řadě významných oblastí politiky. Rámec partnerských zemí poskytuje cestu pro země, které mají zájem o blok, a zároveň umožňuje stávajícím členům vyhodnotit, jak noví členové přispějí prostřednictvím různých hlavních mechanismů. Vzhledem k tomu, že se noví členové chtějí k BRICS připojit jak na partnerské úrovni, tak na úrovni plného členství, organizace pracuje na udržení rozhodování založeného na konsensu a strategické soudržnosti.

Ekonomický dopad a rostoucí globální vliv

Ekonomický vliv bloku vedl k podstatným změnám v globálních obchodních vzorcích. Země BRICS nyní tvoří přibližně 39 % světového HDP dle parity kupní síly a reprezentují téměř polovinu světové populace na mnoha klíčových trzích. Nová rozvojová banka, kterou BRICS založila v roce 2014, od roku 2016 prostřednictvím různých významných finančních iniciativ investovala přes 32 miliard dolarů do devadesáti šesti projektů.

Otázky ohledně toho, které země se chtějí připojit k BRICS, odrážejí širší obavy ohledně globálního finančního systému a například dominance západních institucí. Mnoho kandidátských zemí hledá alternativy k západním institucím, jako je MMF a Světová banka, v několika klíčových ekonomických oblastech. Seznam zemí BRICS i nadále přitahuje zájem zemí napříč Afrikou, Asií a Latinskou Amerikou a tento trend se v poslední době zrychlil.

Strategický rámec pro budoucí členství

Partnerské země BRICS slouží jako testovací prostředí pro potenciální plnohodnotné členy na základě řady významných hodnotících kritérií. BRICS zavedla tento přístup s cílem řešit obavy, že rychlá expanze by mohla oslabit vliv stávajících členů nebo ztížit dosažení konsensu v důsledku různých významných organizačních problémů. V době, kdy se noví členové k BRICS připojí jako plnohodnotní účastníci, již budou mít s blokem navázané pracovní vztahy a prokázaný závazek.

Loredana Harsana, infoBRICS.org, server vasevec.cz 

X X X

PIMÁTOR  PARDUBIC  V  BASE

Primátor ve vazbě a „křoví“ u soudu: Pardubická kauza odkrývá manipulace se zakázkaMI.

Kriminalisté uvádějí, že si obžalovaní nechali zpracovat znalecký posudek, který měl účelově dokázat, že slíbená doba výstavby je nereálně krátká ČTK

Proč se vlivní pardubičtí politici snažili za každou cenu vyřadit vítěze obří zakázky na parkovací dům za 340 milionů korun? V pondělí 23. února usedne na lavici obžalovaných šest lidí v čele s bývalým primátorem Martinem Charvátem a jeho tehdejší náměstkyní Helenou Dvořáčkovou. Případ plný znaleckých posudků na objednávku, vazebních stíhání a zákulisních her o miliony korun právě otevírá pardubický okresní soud. Podařilo se kriminalistům rozkrýt systém, který poškozoval městskou pokladnu?

Hon na vítěze tendru za stovky milionů

Celý případ odstartovala stavba parkovacího domu v Pardubicích. Podle zjištění policie se Martin Charvát (ANO) a Helena Dvořáčková (dříve ANO a SPD) snažili vyřadit společnost Porr, která v soutěži zvítězila. Kriminalisté uvádějí, že si obžalovaní nechali zpracovat znalecký posudek, který měl účelově dokázat, že slíbená doba výstavby je nereálně krátká. Posudek však jejich záměr nepotvrdil a firma nakonec dům skutečně postavila.

Kromě samotné stavby se obvinění týká i technického dozoru. Skupina se pokusila neoprávněně vyřadit dva levnější uchazeče. Městskou společnost Rozvojový fond Pardubice toto jednání mohlo poškodit téměř o 630 tisíc korun. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej potvrdil, že obžaloba viní aktéry ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Pád politických špiček do vazebních cel

Kauza měla pro pardubickou politiku drtivé dopady. Martin Charvát, který v té době zastával funkci radního, strávil společně s Dvořáčkovou a předsedou Krajské hospodářské komory Jozefem Koprivňanským několik měsíců ve vazbě. Charvát se následně vzdal všech svých funkcí v zastupitelstvu, vodárnách i fondech a hnutí ANO ho vyloučilo ze svých řad.

Soud již v loňském roce schválil v jiné větvi případu dohody o vině a trestu s lidmi, kteří v kauze hráli roli „křoví“. Tito pachatelé přistoupili na peněžité tresty. Nyní však přichází řada na hlavní aktéry, u kterých dozorová státní zástupkyně podala obžalobu na šest fyzických osob. Rozsah manipulací v Pardubicích může být přitom mnohem širší – policie v lednu obvinila dalších sedm lidí kvůli ovlivňování nejméně 217 zakázek v hodnotě 61 milionů korun.

Primátoři před soudem: Od osvobození po miliony odškodného

Pardubický případ doplňuje dlouhý seznam českých primátorů, kteří čelili trestnímu stíhání. Historie ukazuje, že cesta od obvinění k rozsudku bývá velmi klikatá:

• Jiří Kittner (Liberec):Policie ho stíhala kvůli machinacím s pozemky, soud ho nakonec osvobodil a stát mu vyplatil odškodné.
• Tomáš Hudeček a Bohuslav Svoboda (Praha):Známá kauza Opencard skončila pro oba pražské primátory pravomocným zproštěním obžaloby.
• Juraj Thoma (České Budějovice):Čelil obžalobě kvůli dodatku ke smlouvě na počítače, po letech sporů a jednom nepravomocném trestu vězení ho soud definitivně osvobodil.
• Marek Hrabáč (Chomutov):Čerstvá kauza z roku 2024, kdy policie exprimátora zadržela kvůli manipulacím se stavebními zakázkami.

Zatímco někteří politici jako Vít Mandík z Ústí nad Labem nebo Eva Richtrová z Frýdku-Místku odešli od soudu s očištěným jménem, v Pardubicích teprve hlavní líčení ukáže, zda shromážděné důkazy postačí k vynesení odsuzujících rozsudků.

X XX

DR  KOUDELKA  O  PLATECH  POLITIKŮ

Koudelka o platech: Je hlavou státu prezident, či předseda Ústavního soudu?

Advokát Zdeněk Koudelka se stal náměstkem na ministerstvu spravedlnosti

Po přijetí zákona o platu představitelů státu roku 1995, měl nejvyšší plat prezident (69 000 Kč) a na druhém místě byli vrcholní představitelé částí státní moci – předsedové vlády, komor Parlamentu a Ústavního soudu (55 700 Kč). Předseda Nejvyššího soudu měl plat jak prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (48 000) a ministr jako ústavní soudce (36 500 Kč). Byla jedna platová základna. Nad platy ve veřejné sféře se zamýšlí náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka.

Soudci si vysoudili zvláštní platovou základnu, proto je situace jiná. Nejvyšší plat má předseda Ústavního soudu, od ledna 2026 je to 399 400 Kč, pak je prezident republiky (383 200 Kč). Ústavní soudci mají vyšší plat (283 700 Kč) než ministři (219 300 Kč), předsedové nejvyšších soudů s 344 300 Kč za sebou nechávají premiéra s předsedy sněmoven (308 700 Kč) i prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (266 100 Kč). Soudce krajského soudu s 21 roky praxe má 214 900 Kč, soudce okresního soudu se stejnou praxí se 191 400 Kč předstihuje poslance s jeho 115 000 Kč.

Platová preference soudců nad jinými popírá ústavní normu, že prezident je hlava státu. Ústavní soud do této pozice platově instaloval svého předsedu. Je popřen princip vyvažování jednotlivých částí státní moci. Návrh na zmrazení platů představitelů státu do roku 2030 to prohloubí. Vztahy mezi jednotlivými mocemi ve státě májí být vyvážené, včetně platů. Poslanec nemá mít výrazně méně než okresní soudce. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu nemá mít méně než vrchní státní zástupce. Členové vlády, Parlamentu i Nejvyššího kontrolního úřadu jsou nezbytní pro demokratický stát. Z asi 5 000 osob placených dle zákona o platu představitelů státu je přes 4 200 soudců a státních zástupců, kterým se platy nezmrazí, protože si ústavní soudci na platy šáhnout nenechají.

Řešením je jednotná základna

Řešením je jednotná platová základna, vázaná na platový medián – nejčastější plat v národním hospodářství, a pravidlo, že nejvyšší plat má hlava státu a představitelé jednotlivých mocí mají platy srovnatelné. Platy by měl upravit ústavní zákon, což zaručí stabilitu. Neuděláme-li to, poroste platová preference soudců a neústavní platové ponížení jiných představitelů státu.

Jen jeden státní požitek zůstává stále stejný od roku 2004. Po skončení výkonu funkce přísluší bývalému prezidentu doživotní renta ve výši 50 000 Kč měsíčně a paušální náhrada nákladů zvláště na provoz kanceláře a náklady asistenta ve výši dalších 50 000 Kč měsíčně. Nedostatkem zákona je, že určuje požitky v absolutní částce, a nikoliv násobkem koeficientu vázaného na vývoj průměrné mzdy. Tím nedochází k valorizaci částky. V roce 2004 měl být plat poslance dle řádného nezmrazeného výpočtu asi 50 000 Kč, ve skutečnosti byl zmražen na 46 500 Kč.[1] Od ledna 2026 je však plat poslance více než dvojnásobný (115 000 Kč) vůči prezidentské rentě, která se od roku 2004 nezměnila.

Rok 1995

Platová základna 19 200 Kč byla pro všechny stejná – součet nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených zvláštním předpisem pro zaměstnance ministerstev.[2]

Funkce	Platový koeficient	Plat v Kč
Prezident	3,6	69 200
Předsedové vlády a komor Parlamentu	2,9	55 700
Předseda Ústavního soudu	2,9	55 700
Ministr	1,9	36 500
Soudce Ústavního soudu	1,9	36 500
Poslanec, senátor	1	19 200
Předsedové nejvyšších soudů	2,5	48 000
Soudci nejvyšších soudů (NS + NSS)	1,7	32 700
Soudce krajského soudu s praxí 21 let	1,44	27 700
Soudce okresního soudu s praxí 21 let	1,28	24 600
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu	2,5	48 000
Primátor Prahy[3]		54 210
Primátor Brna		42 450
Uvolněný radní Prahy		47 310

Rok 2026

Platová základna soudců 137 697 Kč je trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok;[4] u ostatních představitelů 106 433 Kč.[5] Platová základna pro uvolněné zastupitele krajů a obcí je průměrná mzda v národním hospodářství za první pololetí předchozího roku a pro rok 2026 byla 48 147 Kč.[6]

Funkce	Platový koeficient	Plat v Kč
Prezident	3,6	383 200
Předsedové vlády a komor Parlamentu	2,9	308 700
Předseda Ústavního soudu	2,9	399 400
Ministr	2,06	219 300
Soudce Ústavního soudu	2,06	283 700
Poslanec, senátor	1,08	115 000
Předsedové nejvyšších soudů (NS+NSS)	2,5	344 300
Soudci nejvyšších soudů (NS + NSS)	1,84	253 400
Soudce krajského soudu s praxí 21 let	1,56	214 900
Soudce okresního soudu s praxí 21 let	1,39	191 400
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu	2,5	266 100
Primátor Prahy	3,995	192 400
Hejtman kraje nad 1 milion obyvatel	3,874	186 600
Primátor Brna	3,451	166 200
Uvolněný radní Prahy	3,196	153 900

[1] Zákon č. 425/2002 Sb. Zákon 427/2003 Sb.

[2] § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci v původním znění. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.

[3] Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.

[4] § 3 odst. 3 zákona o platu představitelů státní moci. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 551/2025 Sb.

[5] Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 549/2025 Sb.

[6] § 73 odst. 3 zákona č. 120/2000 Sb., o obcích. § 48 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Sdělení Ministerstva vnitra č. 406/2025 Sb., o vyhlášení výše základny pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Dr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz

X XX

X X X

Šéfka diplomacie EÚ navrhla zrušenie sankcií voči venezuelskej prezidentke. Politickí väzni boli prepustení 

Šéfka diplomacie EÚ Kaja Kallasová oznámila zámer navrhnúť zrušenie sankcií voči Delcy Rodriguezovej po prepustení politických väzňov z Európy. Španielsko predtým vyzvalo na prehodnotenie sankcií po prijatí amnestičného zákona vo Venezuele.

Šéfka diplomacie EÚ Kaja Kallasová v pondelok vyhlásila, že členským štátom navrhne zrušiť sankcie uvalené na dočasnú venezuelskú prezidentku Delcy Rodriguezovú. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Šéfka diplomacie EÚ navrhuje zrušiť sankcie Delcy Rodriguezovej.
• Návrh súvisí s prepustením politických väzňov z Európy.
• Nie je isté, či návrh nájde podporu v EÚ.

„Vidíme kroky dočasných venezuelských úradov aj v súvislosti s Európou, napríklad prepustením politických väzňov z Európy,“ uviedla Kallasová s tým, že zatiaľ nevie, či návrh na zrušenie sankcií nájde u európskej dvadsaťsedmičky potrebnú podporu.

Španielsko začína diskusiu

Šéfka únijnej diplomacie krok avizovala po tom, čo Španielsko v piatok vyzvalo na prehodnotenie sankcií v nadväznosti na schválenie zákona o všeobecnej amnestii vo Venezuele.

Európska únia uvalila na Venezuelu sankcie v roku 2018 a vzťahujú sa aj na Rodriguezovú, v dôsledku čoho nesmie napríklad vstúpiť na územie EÚ. Únia tvrdí, že Rodriguezová nesie spoluzodpovednosť za nezrovnalosti vo voľbách z roku 2018, porušovanie ľudských práv a podkopávanie „demokracie a právneho štátu“.

X XX

Objednávku Západu? Šéf úradu vlády spojil rozhodnutie Ústavného súdu s návštevou diplomatov

Juraj GedraZdroj: Branislav Wáclav/Aktuality.sk

Takéto spájanie je v rozpore s realitou, reaguje Ústavný súd.

Správu sme aktualizovali 17:42 o reakciu Ústavného súdu.

Šéf Úradu vlády Juraj Gedra dnes prišiel s novou teóriou o rozhodovaní Ústavného súdu o takzvanom ruskom zákone, ktorý priniesol nové povinnosti pre mimovládne organizácie. Za rozhodnutím sudcov stopnúť vládou presadený návrh vidí návštevu európskych diplomatov u predsedu súdu. „Keď do práva vstúpi politická objednávka Západu, o právnom štáte už nemôže byť ani reči,“ povedal vo videu na sociálnej sieti Gedra, ktorý sám čelí trestnému stíhaniu v kauze MH Invest.

V statuse ohlasuje prvú fázu veľkej kontroly mimovládok, ktorú schválil vládny kabinet Roberta Fica minulý týždeň. „Ctené politické mimovládky, vybrali ste si sami. Mohlo to byť po vašom, ale bude to po našom,“ napísal. Úrad vlády aktuálne rozposiela listy kontrolným inštitúciám, aby skoordinoval kontrolu mimovládnych organizácií. Tento krok je podľa Gedru odpoveďou na rozhodnutie Ústavného súdu, ktorý zákon stopol ako protiústavný.

Agenti politických mimovládok

Vo vyjadrení spojil rozhodnutie Ústavného súdu s návštevou európskych diplomatov u predsedu súdu Ivana Fiačana. Tvrdí, že podanie na súd dali takmer všetci „agenti politických mimovládok, akých na Slovensku máme, a zavŕšili to návštevy veľvyslancov Veľkej Británie, Holandska, Luxemburska a Francúzska u predsedu Ústavného súdu ešte pred tým, než padlo samotné absurdné rozhodnutie“.

Pokračoval tvrdením, že „u našich nezávislých inštitúcií sa začína stávať zvykom, že pred ich politickou otočkou ich navštívia tí správni veľvyslanci“. Viacerých európskych diplomatov v posledných týždňoch prijal aj generálny prokurátor Maroš Žilinka, ktorý aktuálne tiež čelí kritike vládnych predstaviteľov.

X XX

POLITICI  UKRAJINY  UŹ  DÁVNO  S VÁLKOU  SKONČIT, JAK  ŘEKL  TRUMP

NECHCE  MRTVÉ

POLITICI  UKRAJINY  LIDI  VŮBEC  NECHRÁNÍ, SCHOVANÍ  V  BUNKRECH

Szijjártó: Ropovod Družba je opäť plne prevádzkyschopný. Sybiha odkázal Maďarsku a Slovensku, aby ultimáta adresovali Kremľu

Maďarsko dostalo od Ruska informáciu, že všetky škody na ropovode Družba boli opravené, a že je plne prevádzkyschopný. Vyhlásil to v pondelok maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó. Ukrajina neobnovuje tranzit ropy výlučne z politických dôvodov, povedal novinárom pred stretnutím so svojimi kolegami z EÚ v Bruseli.

Tvrdý zásah v Tatársku: kľúčová ropná stanica na ropovode Družba v plameňoch

„Dostali sme ubezpečujúce informácie, že poruchy v Tatarstane, ktoré vznikli v dôsledku útoku na čerpaciu stanicu ropovodu Družba, boli odstránené. To znamená, že všetky úseky ropovodu Družba sú v prevádzkyschopnom stave – fyzicky aj technicky. Technicky môže fungovať celý ropovod Družba,“ povedal Szijjártó.

Obnovenie a načasovanie prepravy ropy podľa neho naďalej závisí výlučne od rozhodnutia ukrajinského štátu. Skutočnosť, že tranzit nie je obnovený, označil za politické vydieranie voči Maďarsku.

„Problém je v tom, že ukrajinský štát nenávidí Maďarsko a posledných desať rokov zaujíma protimaďarský politický postoj. Ukrajina sa správa voči Maďarsku veľmi nepriateľsky,“ povedal Szijjártó novinárom pri príchode na dnešné rokovanie v Bruseli. „Spýtajte sa Ukrajincov, prečo zastavili dodávky ropy do Maďarska, prečo ohrozili bezpečnosť dodávok energie do Maďarska? Som veľmi zvedavý, aká bude ich odpoveď,“ uviedol maďarský minister.

Podľa Szijjártóa je zvrchovaným právom Budapešti rozhodnúť sa, odkiaľ bude nakupovať energie. „Nie sme pripravení kupovať drahšiu energiu a nie sme pripravení nakupovať z menej spoľahlivých zdrojov. Ukrajina nemá právo ohroziť našu energetickú bezpečnosť a my chceme, aby okamžite obnovila dodávky ropy do Maďarska,“ dodal.

Podľa hovorkyne komisie Anny-Kaisy Itkonenovej, ktorá má na starosti energetiku, sú v súvislosti s ropovodom dôležité tri body. „Rusko zničilo ropovod Družba, našou prioritou je energetická bezpečnosť našich členských štátov a Ukrajina sa zaviazala k oprave ropovodu a rozhodnutie o časovom harmonograme je na nej,“ uviedla s tým, že v stredu sa zíde takzvaná únijná koordinačná skupina pre ropu, aby terajšiu situáciu zhodnotila.

V Bruseli v pondelok zasadá Rada EÚ pre zahraničné veci, na ktorej ministri zahraničných vecí krajín EÚ rokujú okrem iného o vojne na Ukrajine. SR zastupuje šéf diplomacie Juraj Blanár. Maďarsko avizovalo, že bude prijatie nového balíka sankcií proti Rusku blokovať, kým Ukrajina neobnoví tranzit ropy cez ropovod Družba.

Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň dnes adresoval predsedovi Európskej rady Antóniovi Costovi list, v ktorom uviedol, že zastavenie tranzitu ruskej ropy do Maďarska je zo strany Ukrajiny nevyprovokovaný akt nepriateľstva, ktorý podkopáva energetickú bezpečnosť Maďarska. Orbána to vraj prinútilo prehodnotiť predchádzajúci postoj k pôžičke EÚ pre Ukrajinu a Budapešť jej schválenie teraz blokuje.

Na decembrovom summite EÚ ešte Maďarsko pôžičku podporilo po uistení, že sa za ňu rovnako ako Česko alebo Slovensko nebude musieť zaručiť.

„Od polovice februára Ukrajina z politických dôvodov odmieta prepravu ropy ropovodom Družba do Maďarska, čo je v rozpore s jej medzinárodnými záväzkami,“ uviedol Orbán v liste, ktorý má ČTK k dispozícii. „Kým to tak bude, Maďarsko nepodporí zmenu nariadenia o viacročnom finančnom rámci nevyhnutnú pre využitie rozpočtovej rezervy pre zriadenie pôžičky,“ dodal.

Poskytnutie pôžičky pre Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnote 90 miliárd eur odsúhlasili prezidenti a premiéri členských krajín EÚ po tom, ako sa na decembrovom summite nedokázali dohodnúť na financovaní, ktoré by využilo zmrazený ruský majetok. Na pôžičku pre Ukrajinu si EÚ požičia na finančných trhoch a bude ručiť rezervou v rozpočte EÚ. Ukrajina potom bude zodpovedná za splatenie pôžičky, akonáhle dostane vojnové reparácie od Ruska.

„Ako všetci viete a pamätáte si, Európska rada súhlasila s ukrajinskou pôžičkou pod jedinou podmienkou, a síce, že sa na nej tri členské štáty nebudú finančne podieľať. „Táto podmienka bola splnená,“ uviedla dnes hovorkyňa Európskej komisie Paula Pinhová. „Preto očakávame, že všetci lídri dodržia svoje záväzky. Ich nedodržanie by bolo jasným porušením lojálnej spolupráce,“ dodala.

Hovorkyňa EK počas tradičného poludňajšieho brífingu viackrát zdôraznila, že v decembri sa dosiahla politická dohoda všetkých hláv štátov a vlád, vrátane lídra krajiny, ktorý teraz hrozí zablokovaním pôžičky. „Nebudeme teraz špekulovať o žiadnych ďalších krokoch,“ reagovala na otázku, či z možného porušenia zásady lojálnej spolupráce môžu vyplynúť nejaké právne dôsledky. O zásade hovorí článok 4 ods. 3 Zmluvy o EÚ, pričom porušenie tejto zásady môže viesť k konaniu o porušení povinnosti voči členskému štátu.

Fico chce stopnúť elektrinu Ukrajine. Premiéra zamrazili slová kancelára Merza

Premiér Robert Fico (Smer) v pondelok navštívi štátnu Slovenskú elektrizačnú prenosovú sústavu (SEPS) a požiada ju, aby zastavila núdzové dodávky elektriny na Ukrajinu. Dôvodom je zastavenie tranzitu ruskej ropy cez ukrajinské územie na Slovensko a do Maďarska. Premiér to vyhlásil v nedeľu večer vo videu na sociálnej sieti. / Zdroj: FB Roberta Fica

Šéf ukrajinskej diplomacie Andrij Sybiha v zápätí reagoval, že Maďarsko a Slovensko nemôžu držať celú EÚ ako rukojemníkov. „Tieto dve krajiny nemôžu držať celú EÚ ako rukojemníkov. Obe vyzývame, aby sa zapojili do konštruktívnej spolupráce a správali sa zodpovedne,“ napísal Sybiha na sociálnej sieti X. Maďarsku a Slovensku tiež odkázal, aby svoje ultimáta adresovali výlučne Kremľu. Na rozkaz jeho šéfa Vladimira Putina Rusko Ukrajinu pred štyrmi rokmi napadlo. 

Šéf ukrajinskej diplomacie sa dnes prostredníctvom videokonferencie zúčastnil na schôdzke ministrov zahraničia EÚ, pred ktorou Szijjártó povedal, že jeho krajina bude blokovať každé rozhodnutie EÚ, ktoré zodpovedá záujmom Ukrajiny. Na dnešnom stretnutí sa tak kvôli negatívnemu postoju Maďarska zrejme neposunú rokovania o ďalších sankciách, ktoré Európska únia chystá proti Rusku kvôli jeho pokračujúcej agresii proti Ukrajine.

Sybiha tiež podotkol, že Ukrajina nevidí, že by Rusko bolo pripravené vojnu ukončiť a podniknúť seriózne kroky vedúce k mieru. Európskych partnerov preto vyzval na ďalší tlak na Moskvu.

X XX

Slovensko zastavilo dodávky elektriny Ukrajine. Fico Kyjevu: Máme pripravené ďalšie opatrenia

Slovensko zastavilo núdzové dodávky elektriny pre Ukrajinu. Premiér Robert Fico (Smer) vyhlásil, že pre neobnovenie dodávok ropy na naše územie, prestaneme dodávať elektrickú energiu smerom na východ. Predseda vlády povedal, že ak sa Kyjev obráti na Slovensko s prosbou o výpomoc so stabilizáciou elektrickej siete, takáto pomoc nebude poskytnutá. Recipročné opatrenie má byť zrušené ihneď po tom, ako Ukrajina obnoví dodávky ropy na Slovensko, inak majú prísť ďalšie „sankcie“.

„Na dnešnom rokovaní s ministrom financií Ladislavom Kamenickým (Smer), ktorého rezort je stopercentným akcionárom Slovenskej elektrizačnej a prenosovej sústavy (SEPS), a najvyšším predstaviteľom tejto akciovej spoločnosti som zúčastnených požiadal o zastavenie núdzových dodávok elektrickej energie na Ukrajinu,“ povedal Fico s tým, že tento krok podľa neho neporušuje žiadne medzinárodné záväzky.

Slovensko patrí medzi kľúčové tranzitné krajiny, cez ktoré na Ukrajinu prúdi elektrina z prepojenej európskej energetickej sústavy, a výpadok tohto spojenia by sa prejavil najmä v období zvýšenej spotreby alebo po poškodení ukrajinskej energetickej infraštruktúry. Podľa analytickej platformy ExPro Electricity sme našim susedom minulý rok dodávali približne 21 percent z celkového podielu dovezenej elektriny. Pred nami bolo Maďarsko, ktoré v roku 2025 Ukrajincom dodalo až 42 percent z celého balíka – vo februári tohto roka to dokonca bolo až 50 percent. Kyjev okrem toho, hoci v menších objemoch, dováža elektrinu aj z Poľska, Rumunska a Moldavska. 

Výpadok slovenských dodávok by tak automaticky neznamenal úplné prerušenie dovozu elektriny na Ukrajinu. Kyjev by sa pravdepodobne snažil chýbajúce objemy nahradiť zvýšeným dovozom z Maďarska, Rumunska či Poľska, prípadne obmedzením domácej spotreby. Už minulý rok sa dovoz elektriny napríklad od Poliakov podľa spoločnosti ExPro zvýšil o 85 percent, na 0,114 terawatthodín (TWh).

Predseda vlády Fico napriek tomu avizoval, že tento týždeň pondelok navštívi SEPS a požiada o zastavenie núdzových dodávok elektriny pre nášho východného suseda. O takomto kroku musí rozhodnúť predstavenstvo štátnej spoločnosti.

Zakladateľ portálu energieprevas.sk Jozef Badida pre televíziu ta3 spresnil, že premiér hovoril o zastavení dodávok v rámci energetickej výpomoci. V praxi ide o to, že ak má ukrajinský operátor problém udržať stabilitu siete, potrebuje pomoc zo zahraničia. Potrebnú elektrinu dodáva aj náš SEPS.

Na tejto elektrine potom podľa Badidu zarábajú výrobcovia zo Slovenska a čiastočne aj naša prenosová sústava. Problémom podľa experta je to, že ak by sme nedodávali elektrinu v čase, keď je to potrebné, ukrajinská sieť by mohla padnúť. To by sa mohlo potom preniesť ďalej a takzvaný blackout by mohol zasiahnuť aj Slovensko. Znamená to, že by sme si v podstate mohli „streliť do vlastnej nohy“.

Pravda sa s otázkami na to, či už zo strany vlády padol oficiálny pokyn či žiadosť vykonať takýto krok, obrátila aj priamo na prenosovú sústavu. Tá však uviedla, že sa k tému momentálne nechce vyjadrovať.

Aké máme možnosti?

Odborník z webu energie-portal.sk Radovan Potočár pre pravdu pripomenul, že Slovensko je súčasťou rozsiahlej prepojenej európskej elektrizačnej sústavy, v rámci ktorej elektrina neustále prúdi cez hranice oboma smermi. Objem aj smer týchto tokov sa pritom priebežne menia — nielen v dôsledku obchodovania s elektrinou, ale aj kvôli technickej potrebe vyrovnávania a stabilizácie elektrických sietí v celom regióne.

Expert preto upozornil na to, že naplniť slová premiéra by bolo v praxi veľmi zdĺhavé a náročné. „Vstúpiť do tohto systému a odstrihávať Slovensko od susedov je extrémne komplexná a nákladná úloha, ktorá by trvala roky. Nedávalo by to žiaden zmysel, ani len komunikačne či politicky,“ povedal pre Pravdu energetický analytik z webu energie-portal.sk Radovan Potočár.

Podľa analytika by preto prípadné kroky Slovenska pravdepodobne nesmerovali k úplnému zastaveniu tokov elektriny, ale skôr k vypovedaniu dohody o poskytovaní takzvanej havarijnej výpomoci. V takom prípade by išlo o relatívne malé objemy energie — rádovo desiatky gigawatthodín ročne — ktoré sa však využívajú v kritických situáciách. Ide napríklad o prípady, keď ruský útok poškodí elektráreň alebo časť prenosovej sústavy a Ukrajina nedokáže výpadok okamžite pokryť vlastnými zdrojmi. 

Vtedy do stabilizácie siete krátkodobo vstupujú susedné krajiny. Ak by sa Slovensko z tohto mechanizmu stiahlo, podľa Potočára by to malo predovšetkým politický a symbolický dopad, keďže z pohľadu celkových objemov elektriny vymieňanej medzi Slovenskom a Ukrajinou ide len o menšiu časť dodávok.

Navyše, ak by aj k zastaveniu dodávok elektriny napriek všetkému došlo, pre Slovensko by to mohlo znamenať viacero problémov. Najsilnejšia opozičná strana Progresívne Slovensko (PS) varuje, že by sme po takomto rozhodnutí mohli prísť o stovky miliónov eur, no škody by mohli byť do budúcna ešte väčšie. „Ukrajina by stratila záujem o ďalšiu spoluprácu so Slovenskom v tejto oblasti. To by bol zásadný zásah do plánovaných investícií, ktoré sa týkajú spolupráce s Ukrajinou v najbližších rokoch,“ povedal podpredseda PS Ivan Štefunko.

Čoraz menej elektriny pre Ukrajinu

Možnosti náhrady, po ktorých by sa v prípade zastavenie dodávok z nášho územia musel Kyjev obzerať, sú však limitované technickou kapacitou cezhraničných vedení aj aktuálnou situáciou na európskom trhu s elektrinou, ktorý je v zimných mesiacoch tradične napätejší. Práve preto zohráva slovenské prepojenie, cez ktoré prúdi viac než asi dvadsaťkrát viac elektriny než cez to poľské, dôležitú úlohu najmä počas núdzových stavov, keď Ukrajina po ruských útokoch potrebuje rýchlo stabilizovať svoju energetickú sústavu.

Odborníci napriek tomu upozorňujú, že významnejším partnerom ako sme my je v tomto smere Maďarsko. To však podobne ako Slovensko avizuje, že zvažuje pozastavenie vývozu elektriny a plynu na ukrajinské územie v prípade, že Kyjev neobnoví dodávky ropy cez Družbu. V prípade, ak budú obe krajiny koordinovať svoj postup tak, ako hovoria, pre Ukrajinu by mohlo ísť o výrazný zásah do jej energetickej bezpečnosti.

Zároveň platí, že k nášmu východnému susedovi dovážame čoraz menej elektriny. Zatiaľ čo ešte v roku 2024 sme jej na Ukrajinu v „čistom“ (teda po odrátaní dovozu) vyviezli 3,42 TWh, minulý rok to bolo už iba 2,96 TWh. Podľa ExPro Electricity predstavoval vo februári podiel slovenských dodávok približne 18 percent z celkového dovozu elektriny na Ukrajinu.

Ako upozornil Potočár, zaujímavosťou tiež je, že hoci je Slovensko z pohľadu Ukrajiny čistým exportérom elektriny, neplatí to tak vždy. Napríklad v septembri minulého roka sme z východu doviezli viac elektriny, ako sme vyviezli. 

Koľko elektriny posielame za hranice?

Podľa predbežných údajov zo SEPS-u Slovensko v roku 2025 vyrobilo takmer 30 TWh elektriny a spotrebovalo jej 27,47 TWh. Zároveň platí, že od roku 2023 dokážeme vyrábať viac elektriny, ako spotrebujeme. Dovtedy sme ako krajina boli čistým importérom tejto komodity, aby sme dokázali pokryť našu spotrebu.

Tieto údaje však neznamenajú, že elektrina prúdila zo Slovenska k susedom nepretržite jedným smerom alebo naopak. V rámci prepojenej európskej elektrizačnej sústave totiž energia cez hranice prúdi priebežne oboma smermi podľa aktuálnej ceny, dopytu či technickej situácie v sieti. Slovensko tak môže v niektorých obdobiach elektrinu dovážať napríklad z Česka alebo Poľska a zároveň ju vyvážať najmä do Maďarska či na Ukrajinu, pričom v celoročnej bilancii zostáva čistým exportérom, keďže celková výroba prevyšuje domácu spotrebu.

Na elektrine zarábame až od roku 2023, kedy sme sa stali jej čistým exportérom. Minulý rok sme jej do zahraničia vyviezli celkovo 18,32 TWh a pritieklo k nám 15,97 TWh elektrickej energie – čistý export energie z nášho územia tak v roku 2025 dosiahol objem 2,35 TWh. Označenie Slovenska ako „čistého exportéra“ ale neznamená, že elektrinu iba vyvážame, ale že v celkovej ročnej bilancii – už druhý rok po sebe – krajina spotrebuje menej elektriny, než sa na jej území vyrobí, a vzniknutý prebytok sa následne vyvezie do zahraničia.

Cezhraničné elektrické vedenia prepájajú slovenskú prenosovú sústavu so všetkými susednými krajinami, pričom fyzické prepojenia existujú s Českom, Maďarskom, Poľskom aj Ukrajinou, zatiaľ čo s Rakúskom Slovensko nemá priame prenosové vedenie na úrovni prenosovej sústavy.

Posledným významným posilnením cezhraničných kapacít bolo uvedenie nového elektrického prepojenia medzi Slovenskom a Maďarskom do prevádzky na jar 2021. Štátny prevádzkovateľ prenosovej sústavy SEPS zároveň v najbližších rokoch plánuje ďalšie zvyšovanie prenosových kapacít najmä na slovensko-českom profile a v prípade prepojenia s Ukrajinou sa na úrovni vládnych plánov počíta aj s výstavbou nového cezhraničného interkonektora, ktorý by zvýšil možnosti prenosu elektriny medzi oboma krajinami. 

Najväčším odberateľom elektriny zo Slovenska je pritom dlhodobo Maďarsko. V roku 2025 tam zo slovenského územia smerovalo približne 14,7 TWh elektriny, zatiaľ čo opačným smerom pritieklo len okolo 0,4 TWh, čo znamená čistý export presahujúci 14 TWh. Maďarský trh tak absorbuje väčšinu elektriny, ktorá zo Slovenska odchádza do zahraničia.

Odlišná situácia je na severných a západných hraniciach. Z Česka Slovensko naopak elektrinu vo veľkom dováža — v roku 2025 k nám pritieklo približne 10,5 TWh, zatiaľ čo export dosiahol necelých 0,5 TWh. Podobne je to aj pri Poľsku, odkiaľ Slovensko doviezlo asi 4,8 TWh elektriny a vyviezlo len približne 0,1 TWh. Dáta tak ukazujú, že Slovensko funguje ako energetický uzol regiónu – elektrina prúdi najmä zo západu a severu cez slovenskú prenosovú sústavu ďalej na juh a východ Európy.

X X X

Nejméně 74 mrtvých, včetně 25 gardistů. Po dopadení šéfa drogového kartelu jsou v Mexiku nepokoje

Při šesti útocích v mexickém státě Jalisco bylo po dopadení šéfa drogového kartelu zabito 25 členů mexické Národní gardy. Podle agentury AP to v pondělí uvedl mexický ministr bezpečnosti Omar García Harfuch. Šéf organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes zemřel v neděli poté, co jej zraněného zajala armáda.

Zabit byl také vězeňský dozorce, agent z úřadu státního prokurátora a jedna nejmenovaná žena. Ve státě Jalisco bylo podle Harfucha také zabito 30 podezřelých a další čtyři lidé ve státě Michoacán.

Podle agentury DPA pak při nedělním zatýkání šéfa drogového kartelu a následných střetech mezi bezpečnostními složkami a podezřelými bylo v Mexiku zabito nejméně 74 lidí.

Devětapadesátiletý Oseguera Cervantes, přezdívaný El Mencho, byl bossem nejrychleji rostoucí kriminální sítě v Mexiku. Ta je proslulá pašováním fentanylu, metamfetaminu a kokainu do Spojených států, a útoky na vládní činitele, kteří se jí postavilI.

Mexické ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že El Mencho byl zraněn při armádní operaci v obci Tapalpa ve státě Jalisco a že zemřel při leteckém transportu do města Mexiko. Bílý dům potvrdil, že Spojené státy mexickým úřadům poskytly zpravodajské informace použité k provedení operace. Členové kartelu na zabití svého šéfa zareagovali násilnostmi po celé zemi, blokovali silnice a zapalovali pneumatiky. Útočili rovněž na banky, čerpací stanice a obchody.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová v poslední době čelila rostoucímu tlaku ze strany Washingtonu, aby zesílila boj proti drogovým kartelům, píše agentura Reuters. Sheinbaumová v neděli uvedla, že ve většině oblastí Mexika činnost pokračuje jako obvykle. Školy v řadě mexických států kvůli násilnostem zrušily dnešní výuku.

X XX

Ministri sa nezhodli na sankciách proti Rusku, Maďarsko a Slovensko boli proti. Kallasová je prekvapená

Ministri zahraničia krajín Európskej únie dnes nedosiahli dohodu na 20. balíku sankcií proti Rusku.

Maďarský premiér Viktor Orbán (vpravo) sa rozpráva so slovenským premiérom Robertom Ficom počas okrúhleho stola pre summit EÚ na zámku Alden Biesen v Bilzen-Hoeselt v Belgicku vo štvrtok 12. februára 2026.

Po skončení rokovaní v Bruseli to uviedla šéfka úniovej diplomacie Kaja Kallasová, ktorá to označila za neúspech. Sankcie blokuje Maďarsko a podľa informácií ČTK aj Slovensko.

Fico potvrdil stopnutie elektriny Ukrajine. Pripravené má i ďalšie opatrenia

„Na rôznych úrovniach komunikujeme s maďarskými a slovenskými kolegami, aby sme s týmto balíkom pokračovali. Nie je to jednoduché. Nikdy to nie je jednoduché, ale práca pokračuje. Veľmi ma mrzí, že sme dnes nedosiahli dohodu, keďže zajtra je smutné výročie začiatku tejto vojny a naozaj musíme vyslať silné signály Ukrajine, že jej naďalej pomáhame, ale zároveň vyvíjame väčší tlak na Rusko,“ vyhlásila Kallasová.

Uviedla, tiež že EÚ obmedzí počet zamestnancov ruskej diplomatickej misie pri EÚ na 40 ľudí. „Nebudeme tolerovať zneužívanie diplomatickej moci,“ dodala. 

Novinári šéfke úniovej diplomacie položili otázku, či je veto Budapešti súčasťou kampane pred aprílovými parlamentnými voľbami v Maďarsku. Kallasová odpovedala, že je rozhodnutím Maďarska s prihliadnutím na ich históriu bojov proti ruským imperialistickým ambíciám prekvapená a „len ťažko sa jej chce veriť, že by to dokázalo priniesť nejaké bonusové body vo voľbách“.

Novinári sa jej potom pýtali na možné prepojenie medzi návštevou amerického ministra zahraničných vecí Marca Rubia v Bratislave a Budapešti s ich „čoraz asertívnejším postojom voči Ukrajine“. Kallasová uviedla, že pri tejto otázke nechce špekulovať.

Šéf maďarskej diplomacie Péter Szijjártó v nedeľu na sociálnej sieti X avizoval, že jeho krajina bude na zasadnutí Rady EÚ blokovať prijatie 20. balíka sankcií proti Rusku. Nepodporí ho, kým Ukrajina neobnoví tranzit ropy cez ropovod Družba.

Nový balík sankcií predstavila predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová pred viac než dvoma týždňami. Zameriava sa najmä na energetiku, finančné služby a obchod. EÚ ho chcela prijať do 24. februára – štvrtého výročia začiatku ruskej vojny na Ukrajine. Členské štáty sa však na ňom nedohodli ani na piatkovom rokovaní na úrovni veľvyslancov, pričom si vyžaduje podporu všetkých 27 členských krajín.

X X X

„Předseda se nalepil a osahával.“ Ženy popisují atmosféru na mělnickém soudu

Osahávání, nerespektování osobního prostoru a sexuální narážky. Tak popisují některé zaměstnankyně Okresního soudu v Mělníku údajně dlouhodobé chování bývalého předsedy Oldřicha Kajzra. „Bavíte se o pracovní záležitosti, přistoupí k vám v těsné blízkosti a začne vám mnout ušní lalůček,“ líčí jedna ze zaměstnankyň. Na pracovišti podle ní pro ženy panovalo toxické prostředí. Kajzr považuje obvinění žen za účelová a blíže se k nim odmítl vyjádřit.

Jak žena na doteky reagovala? „Dala jsem mu jasně najevo, že tudy cesta nepovede. Byl to pro mě cizí muž. A předseda soudu. To absolutně nečekáte,“ líčí. Tvrdí, že si od té chvíle začala víc hlídat, kde stojí a jak blízko kdo přichází.

Podle další zaměstnankyně se na chodbách časem zavedl zvláštní reflex. Když bylo slyšet kroky a hlas předsedy, některé ženy prý zrychlily, změnily směr nebo se zavřely do kanceláře. Nešlo podle ní o jednorázový incident, ale o atmosféru, která se měla tvořit celé roky. Oldřich Kajzr vedl mělnický soud v letech 2015 až 2023 – zpočátku byl vedením soudu pouze pověřený. Nyní zde působí jako řadový soudce.

Popsané chování k ženám odmítl komentovat. „Považuji to téměř za účelový útok na moji osobu, nějaké zadání,“ řekl. Na přímý dotaz, zda tedy popírá výpověď žen z mělnického soudu, reagoval: „Já vám nechci odpovídat takhle.“ Rozhovor následně ukončil.

Ke zpovědi je přiměla až ostravská kauza

Redakce identitu žen zná. Vystupují ale anonymně, protože se obávají osobní msty. V jejich výpovědích se opakuje nedůvěra, že by se systém postavil na stranu oznamovatelek.

Otevřeně přiznávají, že ke svědectví je přiměla až kauza soudce ostravského krajského soudu Petra Budína. Ten měl podle zaměstnankyň dlouhodobě sexuálně obtěžovat kolegyně, sahat jim na tělo, rozepínat jim prádlo a vyvíjet sexuální nátlak. Podobně jako Budín i Kajzr vidí za obviněními účelové spiknutí.

Jak jedna ze zaměstnankyň vystupování bývalého předsedy soudu zhodnotila? „Je to hulvát s arogantním vystupováním, bez jakýchkoli morálních hodnot. Ponižuje lidi kolem sebe a vůči ženám se chová nevhodně. Každá žena si podle mě musí dát před ním pozor,“ řekla s tím, že takové chování podle ní do justice vůbec nepatří.

Nalepil se na nás a osahával

„Nedodržoval ani základní osobní prostor, nalepil se na člověka a začal ho osahávat. Zneužíval svého postavení nejen profesně, ale i osobně. Sliboval výhody, povýšení, a pokud žena nevyhověla, mohl se jí mstít,“ popisuje další z žen.

Vedle fyzického kontaktu zmiňují i údajné sexualizované poznámky. „Například jednu z kolegyň plácl do stehen a řekl jí, že má rád macatější ženy. Jindy řekl: „Sundej kalhotky a jdeme p*cat.“, uvádí zaměstnankyně. Na neformálních akcích, zejména pod vlivem alkoholu, se měl podle ní chovat ještě více nevhodně.

Znevažující přístup

Ženy, které redakci poskytly svědectví, popisují i další projevy, které podle nich překračovaly hranice důstojnosti soudce. Uvádějí například, že Kajzr měl oblíbené tričko skupiny Tři sestry s vyobrazením genitálií a chlubil se, že v něm chodí i do jednací síně.

Podle žen se nevhodné chování někdy promítalo i do způsobu vedení soudních jednání. Tvrdí, že vystupoval nadřazeně vůči účastníkům i advokátům. Nešlo prý o otevřenou vulgaritu, ale o znevažující tón a přístup. V jednom z rozvodových řízení se měl například manželky vyptávat na intimní detaily, které podle svědkyně s věcí souvisely jen okrajově a účastnice je nechtěla rozebírat.

Impulzem byla i nehoda

Impulzem pro svědectví žen byla také dopravní nehoda z prosince loňského roku, při níž měl Kajzr v Mělníku srazit na chodníku seniora. Policie uvedla, že dechová zkouška byla negativní a případ řeší orgány činné v trestním řízení. „Bojíme se, že se to zamete pod koberec,“ říká jedna z žen.

Na dotaz redakce, zda nehoda sehrála roli i v aktuálních svědectvích, reagoval Kajzr podrážděně. „Považuji to téměř za účelový útok na moji osobu. I v souvislosti s tou dopravní nehodou, o které jste už dříve informovali,“ uvedl. Na otázku, zda se nehoda odehrála tak, jak ji popsala policie, odpověděl: „Já vám to nekomentuji. Nesouhlasím se způsobem, jakým to prezentujete.“ Kajzrovi vadí, že Česká justice vůbec zveřejnila jeho jméno – jako soudce je ale veřejnou osobou.

Vedení soudu: žádná zaměstnankyně si nestěžovala

Předsedkyně Okresního soudu v Mělníku Markéta Martincová uvedla, že o nevhodném chování ze strany Kajzra neměla žádné informace. Tvrzení považuje za závažná. Po dotazech České justice provedla minulý týden individuální pohovory se zaměstnankyněmi a podle svých slov hovořila s většinou z nich. „Žádná ze zaměstnankyň neuvedla, že by čelila nevhodnému, urážlivému či ponižujícímu jednání, ani jednání se sexuálním podtextem,“ napsala redakci. Zaměstnancům byla podle ní připomenuta možnost anonymního oznámení, kterou nikdo nevyužil.

Martincová zároveň uvedla, že formulace o sexuálních narážkách a osahávání jsou příliš obecné, a bez konkrétních údajů nelze zahájit žádné kroky. Zdůraznila, že pokud by obdržela konkrétní podnět, postupovala by podle zákona. Jedna z žen postup vedení kritizuje. „Nikdo soudný nemůže čekat, že takhle někdo otevřeně promluví. Všichni vědí, kdo je s kým zadobře,“ říká.

Krajský soud: sdělení je závažné

Okresní soud v Mělníku spadá pod Krajský soud v Praze. Jeho předseda Jiří Grygar uvedl, že za dobu jeho funkčního období žádný podnět týkající se nevhodného chování k ženám neobdržel. Upozornil ale, že Kajzrovo předsednictví spadá ještě do období jeho předchůdce Ljubomíra Drápala.

„Vaše sdělení považuji za mimořádně závažné a budu usilovat o objektivní vyšetření věci,“ uvedl Grygar. Drápal sdělil, že s ním nikdo oficiálně chování předsedy mělnického soudu neřešil.

Tejc vyzval zaměstnance, aby se ozvali

Sexuální obtěžování v justici nyní řeší i ministerstvo spravedlnosti. Ministr Jeroným Tejc nechal prověřit postup vedení Krajského soudu v Ostravě v souvislosti se zmiňovaným případem soudce Petra Budína.

„Takové jednání nelze tolerovat, už vůbec ne u soudců, jejichž chování ovlivňuje důvěru veřejnosti v soudnictví jako celek,“ uvedl Tejc.

Ministerstvo posuzuje, zda vedení ostravského soudu reagovalo včas a využilo všechny dostupné nástroje ochrany zaměstnanců. Ministr zároveň rozeslal zaměstnancům justice dopis. „Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud zjistíte, že se ve vašem pracovním okolí vztahy vyvíjejí nežádoucím směrem nebo se setkáváte s nevhodným jednáním (např. s diskriminací, mobbingem, bossingem, obtěžováním, nátlakem či odvetou), obraťte se, prosím, s důvěrou přímo na mě nebo na resortního ombudsmana PhDr. Petra Dohnala,“ uvedl.

Připomněl také možnost využít vnitřní oznamovací systém podle zákona o ochraně oznamovatelů. Ministerstvo nyní prověřuje, zda postup vedení ostravského soudu byl přiměřený. Vzhledem k rezignaci soudce nelze zahájit kárné řízení, věc řeší orgány činné v trestním řízení. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Bývalého veľvyslanca v USA Mandelsona zatkli pre napojenie na Epsteina

Londýnska polícia v pondelok zatkla bývalého veľvyslanca Spojeného kráľovstva v USA Petera Mandelsona pre podozrenie zo zneužitia úradnej moci v súvislosti s jeho väzbami na nebohého sexuálneho delikventa Jeffreyho Epsteina, informuje agentúra Reuters a AP.

„Policajti zatkli 72-ročného muža pre podozrenie zo zneužitia úradnej moci,“ uviedla londýnska metropolitná polícia vo vyhlásení.

Mandelson bol v septembri odvolaný z diplomatickej funkcie po zverejnení e-mailov, podľa ktorých s Epsteinom udržiaval priateľstvo aj po odsúdení v roku 2008 za sexuálne trestné činy proti maloletej osobe.

Keď sa v dokumentoch zverejnených americkým ministerstvom spravodlivosti minulý mesiac objavili ďalšie podrobnosti, polícia začala trestné vyšetrovanie pre podozrenia, že pred 15 rokmi odovzdal Epsteinovi citlivé vládne informácie.

Jeho zatknutie prichádza štyri dni po tom, čo polícia zatkla bývalého princa Andrewa, dnes Andrewa Mountbatten-Windsora, pre podozrenie z podobného trestného činu súvisiaceho s priateľstvom s Epsteinom.

x xx

Ministr Šebestyán v Bruselu: Apelujeme na jasný a včasný legislativní rámec nové společné zemědělské politiky a potřebná opatření pro stabilitu sektoru

Ministr zemědělství Martin Šebestyán na jednání Rady ministrů zemědělství EU v Bruselu zdůraznil nutnost urychlit přípravu nové společné zemědělské politiky (SZP), posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a řešit dostupnost přípravků na ochranu rostlin. Eurokomisař Olivér Várhelyi ministrovi Šebestyánovi při bilaterálním jednání slíbil, že Evropská komise do konce letošního roku předloží návrh na řešení klecových chovů nosnic v celé EU.

„Nacházíme se v klíčové fázi vyjednávání budoucí společné zemědělské politiky a je nezbytné k tomu přistupovat s maximální odpovědností. Zpoždění legislativních procesů se v minulosti opakovaně promítlo do komplikací pro zemědělce. Naším cílem je zajistit hladký a předvídatelný přechod do nového období. Budoucí společná zemědělská politika by měla vycházet z analytických podkladů a měla by zohledňovat specifickou strukturu zemědělství jednotlivých zemí. Abychom toho dosáhli, musíme společně s Evropskou komisí otevřeně řešit skutečné potřeby členských států a připravit rámec, který bude praktický, spravedlivý a stabilní,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Příprava SZP vstupuje do rozhodující etapy, přesto však stále chybí jasná struktura víceletého finančního rámce a přesné vymezení jednotlivých sektorových nařízení. Česká republika podporuje francouzskou iniciativu na přesun relevantních článků do sektorových nařízení, což by přineslo potřebné zjednodušení a větší přehlednost. Absence předvídatelného rámce je problematická vzhledem ke specifičnosti SZP. Zkušenosti z minulých období potvrdily, že legislativní zpoždění následně komplikuje implementaci a dopadá na konečné příjemce.

Ministr Šebestyán je přesvědčen, že budoucí SZP musí zohledňovat rozdílnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských státech. Národní doporučení by měla být právně nezávazným strategickým nástrojem, který vytyčuje klíčové výzvy a priority, nikoli výčtem požadavků Komise.

Největší výzvou je podle ministra načasování. Jedna věc je debata o doporučeních, ale mnohem podstatnější je následné stanovení intervencí, jejich podmínek a nastavení informačních systémů. Pokud by měla implementace začít 1. ledna 2028, musela by být doporučení dokončena již v létě 2026, což je vzhledem k pokračujícím legislativním jednáním nereálné. Proto je potřeba začít se zabývat přechodným obdobím.

Dalším důležitým bodem jednání Rady byly nekalé obchodní praktiky. „Přivítal jsem představení hodnotící zprávy ke směrnici o nekalých obchodních praktikách. Je nutné posílit postavení zemědělců a malých dodavatelů. Bude také nezbytné zvážit posuzování tržní síly i na straně dodavatelů a zjednodušení hodnocení tržní síly podle obratu,“ uvedl ministr Šebestyán.

Jako zásadní se jeví také téma podnákladových, resp. podnákupních cen v obchodech a jejich dopad na zemědělsko-potravinářský řetězec. Bude potřeba řešit i další oblasti, například teritoriální omezení obchodu, administrativní zátěž nebo vyjednávací sílu nadnárodních potravinářských subjektů.

Česká republika podpořila polskou i estonskou iniciativu týkající se obavy ohledně návrhu Evropské komise zahrnout setí ošetřeného rostlinného materiálu do definice používání přípravků na ochranu rostlin a výzvy k přijetí opatření zajišťujících dostupnost konvenční ochrany plodin a životaschopnosti produkce potravin. Důležité je urychlit schvalovací procesy a prodloužení lhůt pro přezkum účinných látek. Současná situace, kdy zemědělci nemají jistotu dostatečného portfolia přípravků, je neudržitelná. Proto bude Česko podporovat všechna opatření, která zabrání dalším ztrátám účinných látek bez dostupných náhrad. O tématu přípravků na ochranu rostlin hovořil ministr Šebestyán i s komisařem pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivérem Várhelyiim.

„Snažil jsem se panu komisaři vysvětlit, že neuvážený zákaz použití některých účinných látek, za které neexistuje náhrada, staví evropské zemědělce do komplikované situace. Místo aplikace jedné účinné látky musí plodinu ošetřit vícekrát kombinací jiných prostředků. Jsem rád, že jsem se shodli na potřebě garantovat dostupnost účinných látek. A to z pohledu ceny i množství až do okamžiku, kdy budou dostupné odpovídající náhrady. Otevřeli jsem také téma unijního zákazu klecového chovu nosnic, pan komisař mi slíbil, že návrh celoevropského řešení představí Komise do konce letošního roku, a to včetně řešení dovozů ze třetích zemí,“ řekl ministr Šebestyán.

Na jednání s eurokomisařem pro zemědělství a potraviny Christophem Hansenem se diskuze zaměřila na vyjednávání nové podoby společné zemědělské politiky. Pro ČR zůstává zásadní, aby SZP zůstala v co nejvyšší míře samostatná, měla dostatečný rozpočet a legislativa byla připravena včas. Vojtěch Bílý

X XX

Blanár: Prítomnosť Slovenska vo Washingtone len v pozorovateľskej roli, členstvo zamietLO. 

Slovensko odmietlo účasť v Rade mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa ako člen, no poslalo pozorovateľa na prvé rokovanie vo Washingtone a naďalej kladie dôraz na vlastné podmienky. Minister Blanár upozorňuje na absenciu palestínskeho zastúpenia aj rozšírený mandát rady.

Slovenská republika jasne odmietla účasť v Rade mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa ako jej člen a na základe pozvánky sa minulý týždeň zúčastnila na jej prvom rokovaní vo Washingtone len ako pozorovateľ. Po pondelňajšom zasadnutí Rady EÚ pre zahraničné veci to uviedol minister zahraničných vecí a európskych záležitostí SR Juraj Blanár, píše TASR.

• Slovensko odmietlo členstvo v Rade mieru prezidenta Trumpa.
• Zúčastnilo sa však jej rokovania ako pozorovateľ.
• Slovensko má výhrady, že Palestína nie je v rade zastúpená.

„Slovenská republika jasne odmietla účasť v mierovej rade ako člen mierovej rady. Ale zároveň sme dostali pozvánku byť pozorovateľom v tejto mierovej rade, čo sme prijali a na základe tejto pozvánky som sa aj zúčastnil prvého rokovania mierovej rady vo Washingtone, ktoré sa udialo minulý týždeň,“ priblížil šéf slovenskej diplomacie.

Výhrady voči Rade mieru

Podľa Blanárových slov má SR k Rade mieru výhrady, napríklad to, že v nej nie je nijakým spôsobom zastúpená Palestína. „Máme výhrady ešte k ďalším veciam, ktoré sú s tým spojené, že ten mandát je presahujúci Gazu napriek tomu, že rezolúcia, na základe ktorej je mierová rada vytvorená, hovorí jasne, že to má byť iba ku Gaze,“ konštatoval Blanár.

Podľa ministra však napriek tomu ide o jediné mierové riešenie, ktoré je v súčasnosti na stole, a je potrebné, aby bola SR pri ňom. „Slovensko presadzuje mierové riešenie, aj v tomto regióne, tak sme to podporili ako pozorovateľská krajina a budeme to veľmi sledovať. Ak budeme môcť s niečím prispieť, budeme veľmi radi,“ vysvetlil.

Postoj EÚ k mierovým rokovaniam

Európska únia je najväčším donorom humanitárnej pomoci v Pásme Gazy, no podľa Blanára hrá druhé husle a nie je schopná prispieť k rokovaniam. „Ba niektorí členovia EÚ kritizovali eurokomisárku (pre Stredomorie Dubravku) Šuicovú, ktorá sa zúčastnila toho zasadnutia vo Washingtone, čo je podľa mňa nepochopiteľné,“ uviedol šéf slovenskej diplomacie.

X X x

Kužela prehovoril, prečo končí ako riaditeľ Nemocnice sv. Michala

Rozhodnutie vzdať sa funkcie predsedu predstavenstva a generálneho riaditeľa Univerzitnej nemocnice – Nemocnice svätého Michala (UN-NsM) v Bratislave je výlučne výsledkom osobného a hodnotového postoja, uviedol šéf nemocnice Ladislav Kužela. Stanovisko poslala hovorkyňa UN-NsM Martina Šoltésová.

„Rozhodnutie ukončiť moje pôsobenie vo funkcii predsedu predstavenstva a generálneho riaditeľa Univerzitnej nemocnice – Nemocnice svätého Michala, a. s., nebolo jednoduché ani unáhlené. Predchádzalo mu dlhé obdobie osobného zvažovania, vnútorných úvah a profesionálnej reflexie udalostí, ktoré výrazne ovplyvnili nielen nemocnicu, ale aj širší verejný priestor,“ ozrejmil Kužela.

Kolonoskopia je často obávané vyšetrenie, ktoré však dokáže zachrániť život. Ako vyšetrenie prebieha a ako vlastne vyzerá kolonoskop? Vo videu vám to detailne ukážeme.

Ako priblížil, k tomuto kroku dospel po dôkladnom zvážení všetkých súvislostí, a to aj najmä v kontexte celospoločenských reakcií na udalosti, ku ktorým došlo v nemocnici v lete minulého roka. „S týmito udalosťami som sa ľudsky ani odborne nedokázal stotožniť. Ako lekár a manažér zdravotníckeho zariadenia som vždy zastával názor, že bezpečnosť pacienta, transparentnosť a profesionálna zodpovednosť musia stáť nad všetkým ostatným,“ dodal. 

Ozrejmil, že napriek vtedajšej náročnej situácii nepovažoval za správne ponechať kolegov, zdravotnícky personál a pacientov v období, ktoré si vyžadovalo stabilitu a jasné rozhodnutia. „Mojím primárnym cieľom preto bolo zabezpečiť nastaviť systémové opatrenia tak, aby sa v maximálnej možnej miere minimalizovalo riziko opakovania podobných udalostí,“ poznamenal Kužela.

V uplynulom období boli preto podľa jeho slov prijaté konkrétne organizačné, kontrolné a odborné opatrenia, ktorých súčasťou je sprísnenie interných procesov, posilnenie dohľadu a zvýšenie štandardov bezpečnosti pacientov. Okrem iných napríklad sprísnenie spôsobu evidencie a nakladania s chemikáliami, pravidelné kontroly zamerané predovšetkým na bezpečnosť pacienta, nakladanie a evidenciu chemických látok, omamných látok a opiátov, vedenie zdravotnej dokumentácie, začatie prípravného procesu s cieľom splnenia podmienok akreditácie od medzinárodne uznávanej autority v oblasti bezpečnosti pacienta či založenie Pacientskej rady UN-NsM. 

„Rovnako ako som sa v minulosti nedokázal zmieriť s krivými obvineniami, nedokážem sa ani dnes osobne stotožniť s nepravdivými informáciami, ktoré sa objavujú v súvislosti s dôvodmi môjho odchodu. Považujem preto za dôležité zdôrazniť, že moje rozhodnutie je výlučne výsledkom osobného a hodnotového postoja,“ poznamenal šéf nemocnice.

Doplnil, že nemocnica sa nachádza v porovnateľnej finančnej kondícii ako v uplynulých rokoch. „Rovnako ako ostatné zdravotnícke zariadenia na Slovensku však aj ona kontinuálne čelí viacerým ekonomickým výzvam súvisiacim s konsolidačnými opatreniami a vývojom financovania zdravotníctva. Za dôležitý a strategicky správny krok považujem návrat laboratórií zo súkromného sektora späť pod správu nemocnice. Tento proces priniesol väčšiu kontrolu nad kvalitou poskytovaných služieb, posilňuje postavenie nemocnice voči pacientom a zamestnancom a má zároveň pozitívny dosah na jej ekonomickú výkonnosť,“ dodal Kužela. 

Ladislav Kužela koncom marca končí vo funkcii predsedu predstavenstva a generálneho riaditeľa Univerzitnej nemocnice – Nemocnice svätého Michala (UN-NsM). Dôvodom má byť jeho osobné rozhodnutie. Do funkcie predsedu predstavenstva a generálneho riaditeľa UN-NsM bol vymenovaný ministrom vnútra SR Matúšom Šutajom Eštokom (Hlas) v decembri 2023.

UN-NsM patrí pod Ministerstvo vnútra SR. Základným cieľom nemocnice je poskytovať špecifickú zdravotnú starostlivosť a služby predovšetkým útvarom a zložkám rezortov ministerstiev vnútra a obrany.

X X X

UKRAJINSKÁ  VÁLKA   ZELENSKÉHO,  POLITICI  UKRAJINY  NEMĚLI  DOPUSTIT,  TVRDÍ  TRUMP,  USA

UKRAJINA  VŽDYCKY  PATŘILA  K  RUSKU

Po 11. septembri 2001, keď teroristi udreli na USA, sa hovorilo, že svet už nebude taký, aký bol predtým. Dá sa to povedať aj po 24. februári 2022 (minimálne o Európe), keď ruská armáda vtrhla na Ukrajinu? Bohužiaľ, áno.

Vladimir Putin odovzdáva štátne vyznamenanie, ktoré udelil in memoriam jednému z ruských vojakov. Ocenenie prevzala jeho vdova. Putinova vojna proti Ukrajine má už státisíce zabitých a zranených Rusov. Foto: SITA/AP/Mikhai Metzei

Spoznali sme Vladimira Putina ako lídra, ktorý po invázii do Gruzínska v auguste 2008 nasadil pred štyrmi rokmi obrovský počet vojakov proti Ukrajincom. Zrejme predpokladal, že boje potrvajú podobne krátko ako proti Gruzíncom, keď za týždeň brutálne dosiahol to, čo si zaumienil. Čo dosiahol Putin od februára 2022? Smrť, utrpenie, beznádej, pochmúrne vyzerajúcu budúcnosť.

Šéf Kremľa, ktorý hľadá všemožné spôsoby, ako zvýšiť pôrodnosť vo vymierajúcom Rusku, už stratil viac ako milión mužov na bojisku – či už zabitých alebo zmrzačených. Mnohých takých, ktorí by si ešte len mohli založiť rodinu, ale už sa to nikdy v ich prípade nestane.

Putinova armáda dosahuje malé územné zisky za cenu vysokého počtu svojich obetí. Sú to dobyté teritóriá, ktoré vyzerajú ako spálená zem. Kde chce ruský vodca nájsť bilióny rubľov na obnovu zničených okupovaných území, keď ich do štátnej kasy tečie čoraz menej?

Kým Ukrajinci sa po skončení vojny budú môcť spoľahnúť na štedré pôžičky či dokonca dary zo zahraničia, naopak, Rusi zostanú odkázaní hľadať zdroje viac-menej iba u seba.

Táto vojna je pritom nielen vizitkou Kremľa. Vyznieva ako nepriama správa o stave ruskej občianskej spoločnosti. V Rusku síce funguje autoritársky režim, ale nie je to diktatúra, ktorá by sa podobala na Severnú Kóreu, takže jeho obyvatelia majú možnosť vzoprieť sa proti zabíjaniu v susednom štáte.

Namiesto protestov však časť Rusov potichu toleruje vojenské ťaženie, iní ho dôrazne podporujú, pričom niektorí dokonca skladajú básne a piesne, v ktorých oslavujú okupačných vojakov.

Táto vojna je pritom nielen vizitkou Kremľa. Vyznieva ako nepriama správa o stave ruskej občianskej spoločnosti.

Cestu k ukončeniu vojny neotvorilo ani zvolenie Donalda Trumpa za prezidenta USA. Vyzerá to tak, že Putin vodí šéfa Bieleho domu za nos. Už viac ako jeden rok je príliš dlhý čas na to, aby Američania opakovali frázu typu, že mierové rokovania sú vecné, a aby si pochvaľovali hmatateľne iba to, že Rusi a Ukrajinci si zasa vymenili ďalších vojnových zajatcov.

Keď sa táto šialená vojna skončí, vzťahy medzi Ukrajincami a Rusmi už asi nikdy nebudú také, ako boli predtým. Za štyri roky bojov prerástli obojstranne do zákernej nenávisti. Často až do krvilačného besnenia.

Nemecku a Francúzsku trvalo desaťročia, než sa v 20. storočí zmierili. Bolo to síce oneskorené, no nádherné gesto, keď si nemecký kancelár Helmut Kohl a francúzsky prezident François Mitterrand symbolicky podali ruku. Spontánne, keď si v roku 1984 prišli spoločne uctiť obete prvej a druhej svetovej vojny na oboch stranách.

Koľko času bude musieť uplynúť, aby sa k niečomu podobnému odhodlali lídri z Kyjeva a z Moskvy? Možno ani tí Rusi a Ukrajinci, čo teraz prichádzajú na svet, sa toho nedočkajú do konca 21. storočia. A po skončení vojny sa možno neobjaví istá bodka za zabíjaním. Nikto totiž nedokáže odhadnúť, či Putina v budúcnosti nenahradí v Kremli niekto ešte horší. Európa po invázii Rusov na Ukrajinu už nebude taká, aká bola predtým.

X xx

Blanár hovorí o nepochopiteľnom správaní Ukrajincov pri Družbe: Chceli sme ísť na miesto výbuchu

Zastavenie tranzitu ruskej ropy cez územie Ukrajiny po útoku na čerpaciu stanicu je pre SR vážnou témou, ktorá si vyžaduje okamžité a transparentné riešenie. Šéf slovenskej diplomacie Juraj Blanár (Smer-SD) na rokovaní Rady EÚ pre zahraničné veci zdôraznil, že Slovensko napriek rozsiahlej a dlhodobej pomoci Ukrajine doteraz nedostalo relevantné informácie o rozsahu poškodenia ropovodu Družba a možnostiach obnovenia dodávok.

„Prístup ukrajinskej strany je pre nás nepochopiteľný. Nekomunikuje s nami a nedáva nám relevantné informácie napriek tomu, že sme požiadali, aby sa naši zástupcovia mohli ísť pozrieť na miesto poškodenia. V tejto veci sme rovnako požiadali eurokomisára (pre energetiku Dana, pozn. TASR) Jorgensena, aby bola na miesto vyslaná inšpekčná skupina, ktorá posúdi, či je poškodenie v takej miere, aby dodávky ropy nemohli pokračovať,“ uviedol šéf slovenskej diplomacie.

Pobavený Zelenskyj pri maďarskej výčitke po útokoch na ropovod

Slovensko podľa Blanára dlhodobo poskytuje Ukrajine rozsiahlu a konkrétnu pomoc najmä v oblasti energetiky a podpory civilného obyvateľstva. Pätnásť percent spotreby nafty na Ukrajine je podľa jeho slov pokrývaných produkciou zo spoločnosti Slovnaft. Slovensko rovnako dodáva plyn reverzným tokom a zabezpečuje aj mimoriadne dodávky elektrickej energie pri výpadkoch spôsobených útokmi na energetickú infraštruktúru.

„Ukrajine pomáhame v maximálnej možnej miere. Nerozumieme, prečo z druhej strany neprichádza relevantná odpoveď a prečo nám nie je umožnené ísť sa pozrieť na miesto poškodenia a zistiť, ako vieme situáciu spoločne riešiť,“ zdôraznil Blanár. 

Zároveň pripomenul prijatie opatrení na zabezpečenie energetickej stability SR. Zdôraznil predovšetkým nákup ropy z alternatívnych zdrojov s cieľom dopraviť ju na Slovensko prostredníctvom ropovodu Adria a vládne uvoľnenie núdzových zásob zo štátnych rezerv na preklenutie obdobia výpadku.

Blanár v Bruseli rovnako informoval európskych partnerov o politickej výhrade SR k pripravovanému 20. balíku protiruských sankcií. „Prijímanie ďalších sankcií môže poškodiť prebiehajúce mierové rokovania. Slovenská republika od začiatku presadzuje riešenie konfliktu mierovou cestou, aj preto sme k tomuto balíku vyjadrili výhradu,“ uviedol Blanár. Doplnil, že pripomienky k balíku majú aktuálne aj ďalšie členské štáty EÚ a je preto potrebné posúdiť všetky jeho aspekty.

Zdôraznil zároveň, že Slovensko vždy malo a má záujem o konštruktívny dialóg s ukrajinskou stranou s cieľom vyhnúť sa prijímaniu ďalších recipročných opatrení. „Pevne verím, že ukrajinská strana využije čas na rokovania, a že nebudeme musieť pristúpiť k ďalším recipročným krokom. Je pre nás nevyhnutné vedieť, čo nás čaká, a preto potrebujeme relevantné informácie,“ uzavrel Blanár. Pripomenul pritom rozhodnutie predsedu vlády SR Roberta Fica (Smer-SD) dočasne pozastaviť núdzové dodávky elektriny na Ukrajinu, až kým nebude obnovený tranzit ropy na Slovensko ropovodom Družba.

X X X

 Stanica zásobujúca Družbu v plameňoch, ukrajinské drony trafili kľúčovú tepnu ruskej ropy

V noci na 23. februára sa terčom útoku bezpilotných lietadiel stala prečerpávacia stanica ropy Kalejkino v Tatársku. Po zásahu na mieste vypukol rozsiahly požiar. Miestna administratíva uviedla, že oheň vznikol v dôsledku pádu trosiek a zároveň zdôraznila, že počas incidentu sa nikto nezranil. Útočiace drony patrili Ukrajinskej bezpečnostnej službe (SBU). S odvolaním sa na jej predstaviteľa o tom informovali portál Politico a agentúra Reuters.

Tvrdý zásah v Tatársku: kľúčová ropná stanica na ropovode Družba v plameňoch

Podľa zdroja z SBU útok nesúvisí so sporom Ukrajiny s Maďarskom a Slovenskom ohľadom dodávok ruskej ropy. „SBU metodicky znižuje napĺňanie ruského rozpočtu petrodolármi, ktoré financujú vojnu proti Ukrajine. Táto práca bude v budúcnosti pokračovať, aby sa vyčerpala a postupne oslabila ruská ekonomika,“ citovalo Politico predstaviteľa tajnej služby.

Stanica Kalejkino patrí medzi strategické energetické uzly Ruska. Slúži na miešanie ropy z rôznych regiónov krajiny pred jej ďalším exportom. Zároveň zabezpečuje nepretržité čerpanie suroviny do ropovodu Družba a zásobovanie rafinérií v Tatársku. Výpadok či obmedzenie jej prevádzky by tak mohli mať širší dopad na tok suroviny, upozorňuje agentúra UNIAN.

Poškodenie tejto stanice môže priamo ovplyvniť ruskú ekonomiku: príjmy z ropy a plynu tvoria približne tretinu ruského federálneho rozpočtu, z ktorého sa financuje aj vojna proti Ukrajine.

Útoky hlásia aj Voronež a Belgorod

Napätá situácia nebola len v Tatárskej republike. Gubernátor Voronežskej oblasti Alexandr Gusev informoval, že región sa v noci stal terčom útoku 14 bezpilotných lietadiel a jedného vysokorýchlostného cieľa. O jeho presnej povahe sa nevyjadril, podľa dostupných informácií by však mohlo ísť o raketu.

Pomsta z Ukrajiny. Obrancovia nasadili nové domáce strely. Flamingo udiera na Rusko

Ruské úrady ako zvyčajne v týchto prípadoch tvrdia, že všetky vzdušné objekty boli včas odhalené a zničené. Gusev zároveň spresnil, že „trosky zničeného vysokorýchlostného cieľa dopadli na jeden z energetických objektov vo Voroneži“, čo spôsobilo „v dôsledku toho došlo v dvoch obvodoch mesta k prerušeniu dodávok elektriny“.

Ropná čerpacia stanica Kalejkino v Tatársku po útoku.

Problémy hlásia aj z Belgorodu. Miestne úrady informovali o masívnom raketovom ostreľovaní, ktoré malo viesť k výpadkom elektriny, vody a tepla. Podľa tamojších telegramových kanálov zasiahla raketa elektrickú rozvodňu Frunzenskaja, po čom v časti mesta došlo k výpadku prúdu.

X X X

Kauza čurillovci pokračuje: policajti žiadajú zastavenie stíhania

Branislav Dunčka, Štefan Mašin, Pavol Ďurka, Ján Čurilla.

Sudca mestského súdu zdôraznil, že ak by napriek zisteným závažným pochybeniam obžalobu prijal, obvinených by musel oslobodiť.

Mestský súd Bratislava 1 pred dvoma týždňami odmietol obžalobu na Jána Čurillu a jeho kolegov z bývalej elitnej NAKA a prípad vrátil prokurátorovi. Dôvodom boli závažné procesné chyby. Dominuje medzi nimi fakt, že vyšetrovanie od úplného začiatku viedol zaujatý policajt. Dnes je už jasné, že vec bude riešiť krajský súd. Sťažnosť proti rozhodnutiu sudcu mestského súdu totiž podali samotní policajti a zrejme už aj prokuratúra.

Krajskému súdu navrhujú, aby ich stíhanie zastavil.

Ján Čurilla, Pavol Ďurka, Štefan Mašín, Milan Sabota, Róbert Magula a Branislav Dunčko čelia podozreniu zo zneužívania právomoci verejného činiteľa. Podľa obžaloby sa totiž mali snažiť účelovo odstíhať ľudí z policajnej inšpekcie, aby tým predišli vlastnému obvineniu z ich strany. Čurillovci na istý čas skončili aj vo vyšetrovacej väzbe. Bratislavský krajský súd ich však neskôr z väzby prepustil a skonštatoval, že nie je dôvod ani na samotné stíhanie.

Sudca mestského súdu sa v odmietnutí obžaloby vyjadril aj k snahe policajtov, aby bolo stíhanie zastavené, lebo tri skutky zo štyroch podľa obhajoby vôbec nie sú trestným činom. S týmto názorom sa sudca Tomáš Hajduk nestotožnil.

Podľa neho totiž podstata skutku – tak ako je popísaný v obvinení – teda, že išlo o snahu spísať na základe vykonštruovaných podozrení realizačný návrh na stíhanie ľudí z inšpekcie a zmariť tak jej prácu, „sa súdu javila ako napĺňajúca znaky trestného činu zneužitia právomoci verejného činiteľa“.

Zastaviť, alebo ukázať riešenie

V aktuálnej sťažnosti policajti krajskému súdu podali návrh, aby rozhodnutie prvostupňového súdu zrušil a sám rozhodol tak, že ich stíhanie zastaví. Právny zástupca čurillovcov Peter Kubina už po rozhodnutí mestského súdu vyhlásil, že situácia má len jedno zákonné riešenie: „Trestné stíhanie bude nutné zastaviť.“

X XX

Zničili mi kariéru. Tenistka žaluje WTA o 20 miliónov dolárov, pre doping nehrala 4 roky

Britská tenistka Tara Mooreová sa domnieva, že s ňou bolo zaobchádzané mimoriadne kruto, najmä vzhľadom na dopingové prípady hviezdnych hráčov Jannika Sinnera a Igy Swiątekovej.

Tara Mooreová má v súčasnosti 33 rokov.

Mooreová podala žalobu na WTA a požaduje odškodné vo výške 20 miliónov dolárov za zničenú kariéru. Prípad vznikol v dôsledku dopingového škandálu, ktorý vypukol v máji 2022 na turnaji v kolumbijskej Bogote.

Britská hráčka mala pozitívny test na zakázané steroidy boldenón a nandrolón. Športovkyňa trvala na tom, že látky sa do jej tela dostali cez kontaminované mäso.

V decembri 2023 nezávislý tribunál Mooreovú oslobodil. Medzinárodný úrad pre integritu tenisu (ITIA) však rozhodnutie napadol na Športovom arbitrážnom súde (CAS) a v júli 2025 namiesto potvrdenia oslobodzujúceho verdiktu dostala štvorročný zákaz činnosti (mínus 19 mesiacov za už odpykaný trest). 

Mooreová tvrdí, že vedenie WTA vedelo alebo malo vedieť o rizikách kontaminovaného mäsa na turnaji v Kolumbii, ale organizácia hráčky vopred nevarovala. V žalobe sa uvádza, že toto zanedbanie viedlo k pozitívnemu testu a „zničilo jej kariéru a reputáciu“.

Tara Mooreová má v súčasnosti 33 rokov a vo svetovom rebríčku bola najvyššie na 145. mieste vo dvojhre (2017) a na 93. mieste vo štvorhre (2022). Počas svojej kariéry zarobila 652 000 dolárov. Je jasné, že ak bude žaloba o 20 miliónov dolárov úspešná, Britka dostane za svoje straty plnú náhradu. Dostala by však zhruba 30-násobok toho, čo zarobila na kurtoch. Tenistka by túto sumu určite nedosiahla, ani keby nebola diskvalifikovaná.

Má Mooreová šancu na úspech na súde? Je nepravdepodobné, že dostane požadované peniaze, ale teoreticky by si mohla zabezpečiť aspoň nejaké odškodnenie.

„Tara Mooreová sa stala obeťou dvakrát: najprv nedbanlivosťou WTA a potom zásadne chybným antidopingovým systémom, ktorý ju uznal vinnou bez akýchkoľvek dôkazov o priestupku,“ povedal jej právnik pre New York Post.

WTA reagovala na Mooreovej žalobu stroho. „Rešpektujeme právny proces a počas prerokúvania prípadu sa k nemu nebudeme ďalej vyjadrovať,“ uviedla vo vyhlásení ženská tenisová organizácia.

Mooreovej situácia je rozporuplná. Nezávislé vyšetrovanie dokázalo, že užila doping prostredníctvom mäsa pochybnej kvality z Južnej Ameriky. Hoci to nevyvracia fakt, že užila zakázanú látku, tenistka mala čeliť nejakému trestu, ale zrejme nie štvorročnému dištancu.

Obzvlášť po tom, ako sa v minulom roku prevalili dopingové škandály súčasných svetových dvojok Jannika Sinnera a Igy Swiatekovej, ktorí vyviazli s menšími pokutami a dostali čisto formálne tresty za doping v dĺžke pár mesiacov. 

„Kendra Pottsová, právnička zastupujúca Jannika Sinnera, je tá istá právnička, ktorá zastupuje ITIA v prípade proti mne. Nezabúdajme, že okrem mňa mali pozitívny test aj ďalšie tenistky, no ITIA sa proti môjmu prípadu odvolala. Prečo nikto vážne neberie do úvahy otázku korupcie v organizáciách, ktoré nám vládnu?“ pýtala sa Mooreová v britských médiách.

Má v tom jasno – nie je totiž globálnou športovou hviezdou na rovnakej úrovni ako Sinner a Swiąteková. Britka si nemôže dovoliť drahých právnikov, ale systém s ňou tvrdo zatočil. Čas, ktorý stratila na vedľajšej koľaji, už nikdy nezíska späť, ale stále má nejakú nádej, že dostane odškodnenie za „nedbanlivosť, ktorá zničila jej kariéru“. Uvidíme, či sa na súde dočká odškodnenia.