Rozšíření BRICS 25: Změna světové politiky a globální ekonomiky. Jaký je dopad rozšíření BRICS v roce 2025 na globální politiku a ekonomiku? Jak BRICS zpochybňuje dominanci Západu? Píše o tom portál infoBRICS. Globální mocenská dynamika prochází s rozšířením BRICS v roce 2025 významnou transformací. Blok se i nadále stává silným protějškem dominance západních mocností

S přidáním nových členských zemí z rozvíjejících se ekonomik a zavedením konceptu „nových partnerských zemí“ v roce 2024 by toto rozšíření mělo dosáhnout multipolarity a zpochybnit stávající řád, v němž dominují USA a jejich spojenci. Toto rozšíření by mohlo vést k novému světovému řádu, potenciálně redefinovat globální mocnosti a vytvořit geopolitický posun.

Skupina BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, byla založena v roce 2009. Tento pětičlenný blok si kladl za cíl zpochybnit dominanci Západu v globálních záležitostech.

Vznik skupiny BRICS se objevil proto, že mezinárodní instituce, jako je Světová banka, Skupina sedmi (G7) a Rada bezpečnosti OSN, byly silně ovládány západními mocnostmi a již plně nesloužily potřebám rozvojových zemí. Blok se navíc snažil koordinovat hospodářskou a diplomatickou politiku svých členů, zakládat nové finanční instituce a snižovat závislost na americkém dolaru.

Rozšíření BRICS: Noví členové a „nové partnerské země“

V rámci významného geopolitického posunu rozšířila skupina BRICS svou členskou základnu, což signalizuje krok směrem k inkluzivnějšímu a multipolárnímu globálnímu řádu. Blok se v posledních dvou desetiletích stal významnou politickou silou a zároveň vytvořil protiváhu západního vlivu v globálních institucích. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa nedávno prohlásil: „Jsme svědky seismických posunů v globálním obchodu… Dochází k posunu od unipolárního k multipolárnímu světu.“

BRICS v současnosti tvoří jedenáct zemí: pět původních členů – Brazílie, Čína, Indie, Rusko a Jihoafrická republika – a šest nových členů – Egypt, Etiopie, Indonésie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, kteří byli přijati v letech 2024–2025.

Skupina původně zahrnovala Brazílii, Rusko, Indii a Čínu v roce 2006; Jihoafrická republika se připojila v roce 2011. Nejnovější rozšíření, které vstoupilo v platnost v roce 2024, vychází z Johannesburgské deklarace ze srpna 2023. Blok také na svém summitu v Rusku v roce 2024 zavedl novou kategorii „partnerských zemí“. Bělorusko, Bolívie, Kuba, Kazachstán, Malajsie, Nigérie, Thajsko, Uganda a Uzbekistán byly prvními zeměmi, které toto označení získaly. I když jim status plnoprávných členů nestačí, klasifikace „partnerských zemí“ jim umožňuje účastnit se summitů BRICS.

Posun k multipolárnímu světu

Expanze BRICS vnesla do globální geopolitické krajiny nové dimenze. Rozvíjející se ekonomiky stále více prosazují svůj vliv v multipolárním globálním řádu. Lídři BRICS se dlouhodobě zasazují o dedolarizaci s cílem snížit dominanci a globální akceptaci amerického dolaru a zdůrazňují potřebu čelit západnímu vlivu.

V této souvislosti plánuje Nová rozvojová banka (NDB), založená zeměmi BRICS, vydat do konce března 2026 na domácím trhu svůj první dluhopis denominovaný v indických rupiích. NDB, která již dříve získala finanční prostředky v čínských juanech a jihoafrických randech, je v pokročilých jednáních s Indickou rezervní bankou o své první emisi rupií.

Výhled do budoucna: Nový světový řád

V posledních letech se formuje nový multipolární svět. Indický ministr zahraničních věcí S. Džajšankar prohlásil: „Naší společnou touhou je vidět spravedlivý a reprezentativní globální řád, nikoli řád ovládaný hrstkou lidí,“ a zasazuje se o multipolaritu. BRICS řídí a posiluje narativ, že se světový řád mění. V globálním obchodu dochází k seismickým posunům, zintenzivňuje se konkurence a stupňuje se geopolitické napětí.

Svět v současné době zažívá neustálé boje, kdy se velké mocnosti snaží o aliance a zároveň se vyrovnávají s domácími tlaky. Nejnaléhavější otázky však zůstávají: Dokážou velké mocnosti zvládat svou konkurenci prostřednictvím sdílených globálních zájmů, jako je boj proti terorismu, změně klimatu a znečištění životního prostředí? Nebo narůstající konflikt v nově sporných oblastech Arktidy, kyberprostoru, vesmíru a oceánské říše a v přetrvávajících geopolitických horkých bodech vyvolá naprostý konflikt?

(Původně text vyšel v síti NewsGram, což je nezisková organizace se sídlem v USA, která se zavázala k objektivnímu a nezávislému zpravodajství, zaměřená je především na digitální technologie.) Server vasevec.cz

 X X X

POLITIK  SLOVENSKA:

EU   VYVLASTNĚNÍ  RUSKÝCH  AKTIV?

Branislav Fábry: Vyvlastnenie ruských aktív ako dilema pre Európsku úniu

Nie je prekvapením, že v súčasnej Európe rezonuje požiadavka na konfiškáciu ruských aktív, ktoré sa nachádzajú v jurisdikcii štátov EÚ. Ide dokonca o akýsi „politický evergreen“. Brusel a členské štáty sa totiž vo vojne na Ukrajine masívne angažujú a prebrali na seba i bremeno ukrajinských vojnových výdavkov. A keďže sa ukrajinská armáda stále viac ocitá pod ruským tlakom, narastá aj potreba ďalších peňazí z EÚ. Pre EÚ, ktorá i bez Ukrajiny rieši množstvo ekonomických problémov, by tak konfiškácia ruských aktív priniesla určité krátkodobé uľahčenie. Mnohí politici si však súčasne uvedomujú aj riziká podobného kroku, a tie by sa mohli prejaviť už v budúcnosti.

V nasledujúcom texte sa budem venovať týmto témam:

Devízové rezervy a budúcnosť eura
Ochrana vlastníctva v Európe a vo svete
Európske investície v ohrození?

Devízové rezervy a budúcnosť eura

Jednou z hlavných motivácií pri vzniku spoločnej meny euro bola snaha vytvoriť európsku menu ako globálnu rezervnú menu, ktorá by mohla konkurovať dominantnému americkému doláru (USD). Dolár si svoju dominanciu udržuje už od polovice 20. storočia, hoci niekoľkokrát utrpel istý pokles dôvery – v roku 1991 jeho podiel na globálnych devízových rezervách klesol až na 46 %. V 90. rokoch 20. storočia však investície do aktív v USD opäť narástli a dolár posilnil svoje miesto ako rezervná mena s dominantným podielom na globálnom trhu. V poslednom desaťročí však opäť prišlo k poklesu jeho podielu, a to až na asi 58 %. Euro konkurovať doláru reálne nedokázalo, aj tak však zaznamenalo určité úspechy a na začiatku 20. storočia sa skutočne stalo druhou rezervnou menou sveta. V súčasnosti sa približne pätina svetových devízových rezerv nachádza práve v tejto mene.

Na konci roku 2024 išlo o aktíva v hodnote 2,27 bilióna z globálnych rezerv v hodnote asi 12,36 bilióna USD. Určitú menšiu úlohu zohrávajú aj tradičné meny ako japonský jen alebo britská libra, čaká sa však na nástup čínskeho jüanu, ktorého podiel na globálnych devízových rezervách vôbec nezodpovedá veľkosti čínskej ekonomiky. Jedným z impulzov môže byť vytvorenie tzv. digitálneho jüanu. Postupne však narastá aj úloha ďalších aktív – veľmi populárne sa opäť stalo zlato a popri historicky dominantných západných držiteľoch rastie v posledných rokoch i podiel Číny a Ruska na zlatých rezervách – ide pritom aj o dvoch najväčších producentov zlata na svete. 

Pokiaľ ide o vlastníkov devízových rezerv, jednoznačne najväčšie rezervy má Čína s 3,6 bilióna USD a druhé je Japonsko s 1,3 bilióna USD. Obe tieto krajiny, ale aj ďalší významní držitelia aktív (India, Saudská Arábia, Taiwan, atď.) sa dlhodobo zameriavali hlavne na nadobúdanie dolárových aktív. Naopak, Rusko, ktoré malo pred vojnou na Ukrajine štvrté najväčšie devízové rezervy sveta, sa od nich líšilo tým, že zhromažďovalo najmä aktíva v eurách. Koncom roku 2021 malo trikrát viac devízových rezerv v euro než v USD. Uvedeným prístupom sa Rusko líšilo aj od iných európskych štátov, ako napr. finančne významné Švajčiarsko, ktoré má stále približne rovnaké množstvo devízových rezerv v USD i v euro. Pre EÚ a zvlášť pre stabilitu eurozóny je pritom veľmi dôležité, aby boli aktíva v eurách naďalej atraktívne. Pri rastúcom záujme o drahé kovy či o alternatívne meny sa pritom dá očakávať pokles významu európskej meny. Postup proti ruským aktívam v eurách môže tieto negatívne trendy urýchliť. Celkovo si treba priznať, že EÚ už nie je tou hospodárskou mocnosťou, akou bola v 20. storočí, jej HDP tvorí len 15 % globálneho HDP, verejný dlh je extrémne vysoký a v mnohých sektoroch vidieť proces deindustrializácie. A prípadný ďalší pokles dôvery v euro by tak prehĺbil už dnes ťažko riešiteľné problémy.

Ochrana vlastníctva v Európe a vo svete

Dilema EÚ sa pri otázke vyvlastňovania ruských aktív objavuje i preto, lebo doteraz patrila k silným zástancom ochrany vlastníctva. EÚ sa k tomu hlási i vo svojich základných dokumentoch. V čl. 17 ods. 1 Charty základných práv EÚ sa uvádza: „Nikoho nemožno zbaviť jeho majetku, s výnimkou verejného záujmu, v prípadoch a za podmienok, ktoré ustanovuje zákon, pričom musí byť včas vyplatená spravodlivá náhrada.“ EÚ patrí aj k podporovateľom medzinárodnej ochrany vlastníctva a investícií – stačí si spomenúť na snahu pretlačiť nepopulárnu dohodu TTIP. Napriek neúspechu danej dohody však EÚ podpísala zmluvy o ochrane investícií s mnohými krajinami, ako aj regionálnymi združeniami (pozri tu).

Pokiaľ ide o Rusko, to má tiež s veľkou väčšinou členských štátov EÚ uzavreté bilaterálne zmluvy o ochrane investícií. Takáto zmluva existuje aj medzi RF a SR (48/1997 Z. z.) a v čl. 5 sa uvádza, že investície „nebudú podrobované vyvlastneniu, znárodneniu…“ A v prípade, že k vyvlastneniu predsa príde, tak „náhrada musí zodpovedať trhovej hodnote vyvlastnenej investície...“ V čl. 8 sa zasa spomína riešenie investičných sporov v podobe rozhodcovského nálezu, ktorý bude konečný a záväzný. Štáty, ktoré zmrazili ruské aktíva, pritom nie sú v priamom ozbrojenom konflikte s Ruskom a zmluvy o ochrane investícií vôbec nevypovedali.

Podporovatelia vyvlastnenia ruských aktív v štátoch EÚ sa preto snažia odvolávať na „zákonné opatrenia“ kvôli porušeniu medzinárodného práva zo strany RF. Faktom je, že Rusko spáchalo na Ukrajine agresiu, avšak EÚ doteraz vyvlastňovanie agresorov nepresadzovala, napr. ani pri agresii USA v Iraku, tejto prakatastrofe 21. storočia. Voči RF sa EÚ takisto nemôže opierať ani o záväznú rezolúciu BR OSN. Pri vyvlastnení by tak išlo o jednostranný krok, ktorý by sa pravdepodobne stal predmetom medzinárodnej arbitráže. Práve preto hľadajú európski politici spôsob vyvlastnenia, ktorý by sa dal v rámci ochrany vlastníctva aspoň trochu zdôvodniť. Uvedomujú si, že ani vyvlastnenie úrokov z ruských aktív nebolo legálne, avšak vyvlastnenie istiny by bol obrovský signál, že EÚ začala ochranu vlastníctva spájať s politikou. A to by určite odstrašilo mnohých investorov, najmä z Blízkeho Východu a Ázie.

Určitá neistota EÚ bola zjavná už v roku 2022, keď Komisia vydala oznámenie pre členské štáty týkajúce sa priamych zahraničných investícií z Ruska a Bieloruska s ohľadom na vojenskú agresiu voči Ukrajine (2022/C 151 I/01). V súčasnosti vznikajú rôzne konštrukcie, podľa ktorých nemajú byť ruské aktíva vyvlastnené, ale majú slúžiť len ako garancia pre ukrajinské úvery. Uvedené pokusy o nejakú menej nápadnú formu vyvlastnenia sú však tiež riskantné, pretože podobné praktiky vyvolajú podozrenia najmä v Ázii a na Blízkom Východe. Zvlášť, keď EÚ sama uznáva i zákaz „nepriameho vyvlastnenia“ a európske firmy sa ho dožadujú práve v týchto regiónoch.

Celkovo, systém arbitráží na ochranu investícií vytvorili práve západné štáty, a to po národnooslobodzovacích vojnách v polovici 20. storočia. Vtedy totiž stratili priamu kontrolu nad väčšinou rozvojových krajín, ich záujmy ale pretrvali a ďalej sa usilovali o nepriamu hospodársku nadvládu nad Afrikou, Áziou či Južnou Amerikou. V rámci neokoloniálnych procesov tak USA a európske štáty vytvorili systém riešenia sporov medzi štátom a investorom (ISDS). Tento systém pomáhali kreovať aj Západom ovládané medzinárodné organizácie, najmä Svetová banka, ktorá v roku 1964 vytvorila International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID). Neskôr sa z toho základu vyvinul celý systém arbitrážnych súdov pre vzťahy investorov s chudobnejšími krajinami, ktoré sa neokoloniálnym praktikám nevedeli brániť. Vďaka „ochrane investícií“ tak aj po skončení koloniálnej nadvlády naďalej pôsobili vykorisťovatelia zo Západu. Samozrejme, už sa neodvolávali na autoritu materskej krajiny, ale na garancie svojho vlastníctva, zabezpečené systémom ochrany investícií. A v prípade, ak sa vlády krajín tzv. tretieho sveta proti koncernom postavili a snažili sa chrániť záujmy vlastných občanov, začali veľké spoločnosti presadzovať svoje záujmy prostredníctvom investičných žalôb voči daným štátom. Po vyvlastnení ruských aktív by sa však celý tento systém mohol obrátiť práve voči EÚ, pretože ak by neochránil ruské vlastníctvo, veľmi by sa zdiskreditoval najmä v očiach globálneho Juhu.

Európsky majetok v ohrození?

Veľmi často sa hovorí, že na začiatku každého veľkého majetku býva zločin. Je pritom známym faktom, že mnohé európske banky a spoločnosti založili svoje bohatstvo na financovaní korzárov, obchodníkov s ópiom, s otrokmi, rabovaní kolónií, atď. Neokoloniálne zločiny však pokračujú aj v 21. storočí. Ak teda niekto navrhuje vyvlastňovanie ako nástroj pre nápravu krívd v medzinárodných vzťahoch, mal by svoje zámery doviesť do dôsledkov. Po vyvlastnení ruského majetku kvôli porušovaniu medzinárodného práva by mali nasledovať recipročné kroky voči európskemu majetku. Primárne by sa v ohrození ocitol európsky majetok, ktorý sa nachádza v Rusku. Rusi by pri vyvlastnení ruského majetku mohli ako na dôvod poukazovať aj na obrovské množstvo agresií západných štátov v tretích krajinách. Podľa databázy ORBIS ešte apríli 2022 pôsobilo v RF celkovo 2 405 dcérskych spoločností vlastnených 1 404 spoločnosťami z EÚ a G7 a len malá časť z nich opustila RF. Niektoré spoločnosti odísť nechceli, niektoré sektory boli zasa zo sankcií EÚ vyňaté, v niektorých prípadoch bránili odchodu legislatívne prekážky, niektoré spoločnosti nenašli kupujúceho pre dcérsku spoločnosť, ktorý by zaplatil požadovanú sumu, atď. Špirála vyvlastňovania by mohla ohroziť práve tieto európske spoločnosti.

Vyvlastnenie ruského majetku v EÚ by sa však Európanom mohlo vypomstiť nielen v samotnom Rusku, ale napr. aj v Afrike. V prvej desiatke zahraničných investorov v Afrike sa totiž ocitajú štyri štáty EÚ a priame zahraničné investície z Európy presahujú investície z Číny, Indie alebo USA. Európske štáty pritom nesú veľkú historickú zodpovednosť za rabovanie kontinentu a genocídy, na ktoré Afričania dodnes nezabudli. Navyše, Európania ešte v roku 2011 spáchali agresiu v Líbyi, pri ktorej porušili mandát OSN a konali v rozpore s medzinárodným právom. A ak teda začne EÚ vyvlastňovať Rusko kvôli porušovaniu medzinárodného práva, môže sa stať, že k podobnému kroku voči európskemu majetku pristúpia aj niektoré africké štáty. A ako dôvod uvedú nejakú zo západných agresií. Štáty EÚ či európske firmy majú pritom významné majetky aj v ďalších regiónoch sveta, napr. v Latinskej Amerike, kde 15 % priamych zahraničných investícií pochádza z EÚ. Aj v tomto regióne nesie Európa obrovskú historickú zodpovednosť, nehovoriac o tom, že Latinská Amerika dlhodobo patrí aj k najsilnejším odporcom agresií NATO v 21. storočí. A napr. Nemecko je v súčasnosti viacerými štátmi regiónu považované aj za spolupáchateľa genocídy v Gaze – Nikaragua ho za to žalovala v Haagu. Nie je teda vôbec nemožné, aby tamojšie vlády na základe „ruského precedensu“ vyvlastnili európsky majetok.

Na záver možno iba konštatovať, že vyvlastnenie majetku rôznych agresorov by nemusela byť zlou správou pre „spravodlivejší svet“. Základnou podmienkou by však bolo, aby sa neuskutočňovalo zo strany bohatších štátov voči tým chudobnejším. Predovšetkým však treba aplikovať rovnaký meter.

Branislav Fábry, Nové slovo, server vasevec.cz

 X X X

 PÁSMO  SMRTI

 Izraelské pásmo smrti mezi Gazou a Egyptem

Izraelský ministr obrany Israel Katz prohlásil, že pohraniční pásmo s Egyptem je nyní uzavřenou vojenskou zónou a izraelští vojáci v ní budou střílet na každého, kdo se v ní pohybuje z hlediska Izraele neoprávněně. Uvedl to portál Middle East Monitor s odvoláním na izraelskou veřejnoprávní televizi KAN.

Izraelský armádní rozhlas uvedl, že ministr obrany a David Zinni, šéf zpravodajské služby Šin Bet, se dohodli na operaci zaměřené, jak tvrdí, proti  pašování zbraní.   Podle zpráv izraelských médií Kac nařídil „útok proti jakékoli neoprávněné jednotce, která infiltruje omezenou oblast“. Izraelská armáda je v tomto prostoru fakticky okupační silou.

Egyptské úřady se k izraelským obviněním bezprostředně nevyjádřily. V posledních měsících izraelská armáda opakovaně tvrdila, že zmařila pokusy o pašování zbraní pomocí dronů, aniž by upřesnila, kdo za těmito operacemi stál.

Izraelská blokáda hranice s Egyptem, jediné hranice pásma Gazy s jiným státem než Izraelem, přispěla k humanitární katastrofě v palestinské enklávě.

Dne 13. října podepsali vedoucí představitelé Spojených států, Kataru, Egypta a Turecka mírovou dohodu pro pásmo Gazy. Ta uplatnila  20 bodů návrhu Donalda Trumpa, které předložil 29. září po předchozích konzultacích s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Trumpův plán požadoval úplné ukončení nepřátelských akcí a výměnu vězňů a rukojmích. Počítá také s otevřením hranice pásma Gazy s Egyptem a nerušeným přístupem humanitární pomoci do palestinské enklávy.

Večer 25. října ovšem nařídil premiér Benjamin Netanjahu obnovení vojenských operací v pásmu Gazy. Při útoku bylo zabito více než sto lidí, což z něj činí nejsmrtelnější izraelský útok od doby příměří.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

VILDUMETZOVÁ  ŘEŠIT  KARLOVARSKO   ZE  SENÁTU

 Konec hejtmanky Vildumetzové: Bojuje o syna a zažehnává rozvod. Policejní zásah zdroje vylučují

 Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) skončila ve vedení Karlovarského kraje z čistě rodinných důvodů. Podle dvou zdrojů CNN Prima NEWS je důvodem hrozící rozvod v jejím manželství s Janem Mračkem z ODS. Konec političky v křesle hejtmanky tak zřejmě nijak nesouvisí se zákazem kumulace funkcí, který straníkům ordinuje šéf ANO Andrej Babiš, ani s údajným namočením se do kauzy Dozimetr. O této druhé možnosti se přitom čile spekuluje nejen na sociálních sítích, ale také mezi politiky ve Sněmovně.

„Rozvádí se. A bohužel to vůbec není dobré. Bojují prý i o syna,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj blízký hnutí ANO z Poslanecké sněmovny.

 O tom, že Jana Mračková Vildumetzová odchází z funkce hejtmanky, ale ponechá si post senátorky a krajské zastupitelky, informovala začátkem týdne ve videu na sociálních sítích. Následně se začaly šířit spekulace o důvodech jejího konce, které ona sama vyvrátila s tím, že jde skutečně o čistě rodinné záležitosti.

To CNN Prima NEWS potvrdil i další zdroj, který je senátorce blízký. „Ano, je pravda, že je situace napjatá a vyhrocená. Ve hře byl určitě i rozvod, ale právě tento krok by měl situaci uklidnit. Opravdu to neudělala kvůli nikomu jinému než kvůli svému synovi,“ řekl CNN Prima NEWS zdroj blízký senátorce.

Podobně to ostatně popisuje i sama senátorka. „Nebudu říkat, že to nemělo vliv na moji rodinnou situaci. Krize byla a možná krize ještě je. Nedokážu říct, jaká bude budoucnost,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES a doplnila, že její rozhodnutí nijak nesouvisí s kauzou Dozimetr a jakýmkoliv policejním šetřením.

Zásah policie nebo Dozimetr?

I tímto směrem totiž mířily drby vycházející z kuloárů Poslanecké sněmovny. „Říká se, že si pro jednoho z nich příští týden dojde policie, tak uvidíme,“ uvedl politik z Karlovarského kraje. „Také se říká, že neměla na syna moc čas, což se bohužel není čemu divit, vzhledem k tomu, kolik funkcí měla. Tak možná je to i tím,“ doplnil politik.

„Nezlobte se, nebudu komentovat drby. Vše jsem už řekla,“ uvedla krátce pro CNN Prima NEWS. Spekulace se nezakládají na pravdě ani podle dalšího redakcí osloveného zdroje ze senátorčina okolí. „Skutečně v tom nehledejte nic víc,“ doplnil s tím, že se Vildumetzová pokouší najít více času na syna a manžela, a zažehnat tak rozvod.

„Mám pětiletého syna, ten chodí do školky, sportuje, má kroužky, navštěvujeme logopeda a fyzioterapii, to všechno stojí spousty času. Mám ale i sedmadvacetiletého syna, který vám během dne zatelefonuje a vy mu řeknete, já na tebe nemám čas. Dotýkalo se to ale i mého manžela nebo mé pětasedmdesátileté maminky, která žije sama,“ doplnila v rozhovoru.

Svatba s Janem Mračkem, který je členem ODS a jednu dobu byl dokonce členem výkonné rady strany, proběhla v srpnu 2018. Spekulace o napojení na kauzu Dozimetr mají kořeny právě ve zmíněné svatbě: Za svědka šel Janu Mračkovi odsouzený podnikatel Zakaría Nemrah, který je zároveň kmotrem jejich společného syna.

X X X

MUSK  PŔEPISUJE  HISTORII?

 Téměř bilion dolarů pro Muska. Tesla schválila plán odměňování, miliardář přepisuje historii

Akcionáři výrobce elektromobilů Tesla na čtvrteční valné hromadě schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska. Ten by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii. Informovala o tom agentura Reuters.

Pro plán odměňování, podle kterého musí firma během deseti let splnit různé cíle, aby Musk akcie získal, hlasovalo 75 procent akcionářů. Akcie společnosti na zprávu reagovaly při mimoburzovním obchodování růstem zhruba o jedno procento.

 X X X

 UKRAJINA  BEZ  ELEKTŘINY

MÍSTO  BÍDY  A  STRACHU  POLITICI  SE  VZDÁT

UKRAJINCI  NECH´TĚJÍ  BOJOVAT

NEPOSLOUCHAT  ANGLII,  STARMERA

Ruský útok odstřihl od elektřiny osm ukrajinských dolů. Záchranáři evakuují 2595 horníků

Kvůli ruskému útoku se bez elektrického proudu ocitlo osm uhelných dolů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, v podzemí tou dobou bylo 2595 horníků. Informovalo o tom ve čtvrtek na telegramu ukrajinské ministerstvo energetiky, podle kterého pracovníci šachet a záchranáři zorganizovali evakuaci horníků, která stále pokračuje. Podle prvotních informací nebyl nikdo zraněn.

 „Rusko pokračuje ve svém energetickém teroru. Další úder ohrozil životy tisíců horníků. Rusko nadále bojuje proti civilistům,“ uvedla ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. „Taktika Rusů je jasná – nechat Ukrajince v zimě bez světla a tepla,“ dodala.

 Ukrajina se brání ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, součástí bojů jsou vzdušné útoky a ostřelování, které podnikají obě země. Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.

Není to přitom poprvé, co boje zasáhly i horníky v dolech. Například 19. října Rusové zaútočili na uhelný důl společnosti DTEK v Dněpropetrovské oblasti a pod zemí uvázlo téměř 200 lidí, píše server RBK-Ukrajina.

Na konci srpna podle něj ruské jednotky zasáhly důl stejné společnosti, přičemž jeden pracovník šachty zemřel a tři byli zraněni. Ve stejný den ostřelovaly ruské síly obce poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti, kvůli čemuž se bez proudu ocitly některé místní doly a v podzemí uvázly stovky horníků, všichni se dostali bezpečně na povrch, uvedl web.

X X X

 Desítky stran, stovky slibů. Čím je program nové vlády tak ambiciózní?

Matěj Skalický mluví s Evou Soukeníkovou a Vojtěchem Tomáškem, politickými reportéry Radiožurnálu.

Desítky stran, stovky slibů. Nová vláda, nový program. Co v něm je? Co v něm naopak chybí? A kde na to všechno vezmeme? Návrh programového prohlášení pročetli političtí reportéři Radiožurnálu Eva Soukeníková a Vojtěch Tomášek. Ptá se Matěj Skalický. 

 Budeme se bavit o návrhu programového prohlášení nové vlády. Pražský hrad celkem překvapilo, že mu dorazil skrze datovou schránku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se potom ironicky ptal ve videu, zda to měl poslat spíš poštovním holubem. Bude se to ještě nějak dál řešit?

Eva Soukeníková: Uvidíme. Mně ten moment přišel hodně zajímavý i proto, že pokud se nepletu, tak je to první tak otevřeně komunikovaný nesoulad mezi prezidentem a šéfem vítězného hnutí ANO Andrejem Babišem. Víme, že rozdílných názorů mají víc, viděli jsme to před prezidentskou volbou, ale prezident je v oficiálních vyjádřeních velmi zdrženlivý. Když tedy použil výraz netradiční forma, což bylo to, že poslali programové prohlášení datovou schránkou, tak to za mě je docela výrazné postavení se proti Babišovi a formě odeslání, protože podle toho, co víme, tak prezident očekával, že Babiš přijede na Hrad, představí mu programové prohlášení a možná si prodiskutují některé body. To se ale nestalo. 

Petr Pavel už avizoval, že některé věci v programu jsou na další dozeptání, takže minimálně toto se bude dál řešit. Program máme k dispozici, má 38 stran, je v něm spousta slibů. Budeme se dopodrobna věnovat tomu, jestli nová vláda dokáže pokrýt příjmy tak, aby mohla naplnit všechny výdaje, které si vepsala do programu. Teď ale čistě telegraficky – máte coby političtí reportéři informace o tom, kde na to všechno chce vláda vzít?

Vojtěch Tomášek: Vláda se zavazuje, že nebude zvyšovat žádné daně a že úspory bude hledat na provozu státu, na omezení různých agend v digitalizaci a podobně. Má samozřejmě v plánu také efektivnější výběr daní, to se bavíme o vlajkové lodi hnutí ANO, projektu elektronické evidence tržeb, která má být v novém režimu jiná než ta původní, již rušila končící vláda ve Sněmovně. 

Eva: Verze 2.0. 

Vojtěch: Ano, tak se o tom teď mluví. Nicméně podle stran, které teď odcházejí do opozice a zrušily elektronickou evidenci, je to nesmysl, protože takové miliardy se zkrátka nepodaří vybrat. Minulý týden jsem točil například s Vojtěchem Munzarem, poslancem ODS, který říkal, že odhad desítek miliard je nerealistický. Uvidíme, určitě bude zajímavé sledovat, kde vláda bude úspory hledat.

Peníze

Vojtěchu, říkal jsi, že žádné zvyšování daní nebude, což slibovala i vláda, která teď končí, pak to dopadlo trošku jinak, jak víme. Uvidíme, jak se to povede v příštích čtyřech letech. Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce některé daně podle návrhu programového prohlášení naopak snížit. Jaké?
Eva: Je to tak, vypsala jsem si některé z nich. Plánují snížit daň z příjmů právnických osob na 19 % oproti stávajícím 21 %. Argumentují tím, že chtějí víc podpořit podnikání, chtějí udělat Česko atraktivnější. Je tam i daňová sleva pro pracující studenty, což bylo taky velké téma hnutí ANO i v předešlém mandátu. Možná si posluchači a posluchačky vzpomenou na teď už možná legendární video na TikToku Aleny Schillerové, kde byla převlečená za hranolku. To bylo právě v tomto duchu, v tématu pracujících studentů. Vidíme tam i návrat slevy na druhého z manželů, školkovného, daňovou slevu na čtvrté a další dítě a tak dále.

Rozpočet jako takový bude, byl a je obrovským tématem. Motoristé prosazovali vyrovnaný rozpočet na příští roky, Babiš mluvil o tom, že to je nesmysl, že je potřeba investovat. Našli v programu nakonec shodu?
Vojtěch: Motoristé mluvili o tom, že nechtějí prohlubovat schodek a zároveň říkali, že v rozpočtu, který připravila končící vláda, jsou nášlapné miny, jak o tom mluvil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Andrej Babiš nakonec řekl, že schodek prohlubovat nechce, ale stále se mluví o tom, že tam chybí miliardy například na dopravní stavby. V programovém prohlášení je jistý otisk Motoristů v tomto smyslu. Stojí tam, že prioritou je odpovědné hospodaření s penězi daňových poplatníků, návrat k vyrovnaným rozpočtům a důraz na efektivitu a transparentnost každé koruny vynaložené ze státní pokladny. Motoristé mluví o tom, že na to budou chtít dohlížet. Každopádně v rozpočtu, který zatím není poslaný do Sněmovny, vidí tolik problémů, že připouštějí, že se tam budou muset dělat nějaké změny.

Mimochodem kapitola týkající se dopravní infrastruktury je velmi detailní v některých bodech a je tam i takové malé rýpnutí do cyklistů, ve kterém je asi vidět, že to psali Motoristé.
Eva: Otisk Motoristů u cyklistů je jasný.

Vojtěch: Ano, je tam doslova, že vláda nebude protěžovat žádné způsoby dopravy, dokonce ani té cyklistické.

Napříč programem se v několika bodech píše, že vláda slibuje celé řadě profesí nástupní platy 50 tisíc korun. Komu všemu a jak to chce kabinet zajistit?
Eva: To je takový leitmotiv programového prohlášení. Ale znovu jsem si to vypsala, dnes jsem tady za studentku, co vypisuje z dokumentů přesné údaje, ale kontrolujte mě, jestli to mám správně. 50 tisíc by měl být nástupní plat pro celníky, policisty, hasiče, vojáky, vězeňskou službu a vysokoškolsky vzdělané učitele. Těm dokonce ještě slibují na konci volebního období průměrný plat 75 tisíc, tedy ne těm začínajícím, ale učitelům obecně. Spojují to ještě s podporou studentů. Líbí se mi titulek „Erasmus pro všechny“, to bych přála všem. Dokonce ještě slibují zvyšování platů pracovníků v kultuře. 

Vojtěch: Nebo taky u pracovníků u soudu. 

Dobře, takže přidávat se bude, některým lidem ubydou výdaje, protože je vláda chce přenést na stát. Mimo jiné má být nulová sazba DPH na léky na předpis. Když se na to Andreje Babiše ptal kolega Petr Vašek z České televize, tak byl trochu v šoku, říkal, že moc neví, že to v programu je. Co dalšího má nově platit stát?

Vojtěch: Jsou to například poplatky za obnovitelné zdroje, to je jedna z věcí, kterou chce nová vláda vyřešit co nejdřív. O tom se určitě bude v nejbližší době hodně mluvit. Pak jsou to rozhlasové a televizní poplatky, které chce vláda zrušit, a tak převést financování veřejnoprávních médií do státního rozpočtu. Bude to tedy další výdaj. Pak jsou tu různé slevy, například na kulturu, je tam taky návrat slev pro studenty a seniory v dopravě. Když mluvíme o dopravě, tak tato kapitola je opravdu zajímavá. Stojí tam, že vláda odmítá zákaz spalovacích motorů od roku 2035 a zavedení uhlíkových daní na paliva. Mě zaujala železnice a Eva se mi za to trochu směje, když to neustále zmiňuju. 

Eva: Vláčky. 

Vojtěch: Ano, vláčky. Je tam, že do roku 2029 vláda spojí Prahu, Ruzyňské letiště a Kladno. Nicméně to je projekt, o kterém se mluví roky, teď je v nějaké podobě rozpracovaný. Vláda chce taky do roku 2029 pokrýt všechny železniční koridory internetem 5G. 

Zmiňoval jsi poplatek za obnovitelné zdroje energií. To je něco, na čem se poměrně rychle všichni členové nastupující koalice shodli. Mimochodem Andrej Babiš už dlouho dopředu taky tvrdil, že by bylo dobré koupit ČEZ. Dala si to nová vláda i do programu?

Vojtěch: Je to tam v určité formě. Andrej Babiš a hnutí ANO mluvilo o tomto bodu dlouhodobě a v programovém prohlášení je napsáno „Výroba ČEZ pod kontrolou“, to je další z titulků. Je tam napsáno, že vláda udělá kroky ke získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nicméně nemá být skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ, což podle vlády otevírá dveře k tomu, abychom jako Česko mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů. To je mimochodem věc, kde se nastupující vláda možná shoduje s tou končící. Jádro je asi vzácný průnik na celé politické scéně. Nová vláda by nicméně chtěla ještě větší zapojení českých firem, což je taky takový leitmotiv, který se programovým prohlášením prolíná, tedy že se mají do státních zakázek víc zapojovat české firmy.

Ptám se i z toho důvodu, že šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl říká, že zestátnění ČEZ je drahý a zbytečný nesmysl. Uvidíme, jestli se to vůbec dá uskutečnit v příštích čtyřech letech. Říkal jsi, že v programovém prohlášení je o tom věta. Často jsou to jenom věty, takové poznámky. Jedna z nich je taky o tom, že má vzniknout registr dotací pro neziskové organizace. Je to legitimní snaha o větší kontrolu nad tím, komu a za co ty peníze směřují, na co je neziskovky vynakládají, nebo to má být účelový bič?

Eva: To je z mé pozice těžké hodnotit. Zajímavé na tom je, že se tam píše nejen o neziskovkách, ale konkrétně o politických neziskovkách, což je sousloví, o kterém nevíme, co konkrétně znamená. U kapitoly financí tam stojí, že u organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat. Uvidíme, jaký právní rámec bude mít tento slib, protože některým možná v hlavě zazvoní varovný signál i co se týče inspirace ze zahraničí. Mluví se o zákonu o zahraničních agentech, který je původem z Ruska a ve svém důsledku je používaný na represi politických oponentů. U školství je tam například věta, že vzdělávání musí zůstat prosté ideologických vlivů a působení politických neziskových organizací. Znovu nevím, co konkrétně si pod tím mám představit. Uvidíme.

Ochrana Česka

Do vlády jde hnutí ANO, SPD, Motoristé. SPD je stranou, která dlouhodobě požaduje referendum o členství České republiky v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. To je něco, s čím nakonec Andrej Babiš ani Petr Macinka nesouhlasili. Promítlo se to tedy nějak do programu nové vlády?

Vojtěch: Předseda SPD Tomio Okamura po volbách připouštěl, že teď není politická situace na to, aby se referendum o vystoupení Česka z Evropské unie nebo NATO konalo, protože ve Sněmovně je 15 poslanců, kteří to chtějí, a 185, kteří to nechtějí. Tak o tom mluvil, SPD má patnáctičlenný klub. Nicméně v programovém prohlášení otisk SPD je, minimálně můžeme říct, že SPD může být s formulací spokojená. Je tam napsáno, že vláda chce jinou Evropu, sebevědomé společenství suverénních národních států, které spolupracují tam, kde to dává smysl, a zároveň si nechávají svobodu v otázkách, které jsou výhradně jejich. Je tam taky důraz na obnovení dobrých vztahů uvnitř Visegrádské skupiny. V4 je taky téma, které se před volbami hodně opakovalo, byť je pravda, že nejenom ze strany SPD. Kromě vztahů se Spojenými státy se v programovém prohlášení taky píše, že Česká republika bude rovněž udržovat dobré nebo alespoň standardní vztahy s ostatními klíčovými globálními mocnostmi. SPD mluvilo před volbami o politice všech azimutů a taková formulace tam doslova napsaná není, nicméně je poznat, že u vyjednávání byla i SPD.

Jak velké závazky si nová vláda dává v rámci ochrany českých zájmů?

Eva: Nejsem si jistá, že bych to popsala jako ochranu českých zájmů. Mluví se hodně o odmítnutí emisních povolenek ETS2 nebo migračního paktu. U emisních povolenek je to spíš vymezení se vůči evropské klimatické politice. Můžeme to popsat jako ochranu českých zájmů, respektive politici to tak popisují. Je to, řekněme, trend i u některých dalších členských států Evropské unie. Ale co se týče emisních povolenek, tady hrozí v důsledku i nějaké pokuty, protože to je platné evropské právo. Zavázali jsme se, že je implementujeme do našeho právního řádu, ale v programovém prohlášení je, že se tak nestane…

Vojtěch: Že je vláda dokonce připravená to nepřijmout. Trochu to čtu i s důsledky, které z toho vyplývají.

Eva: Což je ale finanční pokuta, nějaký obnos peněz navíc, se kterým se asi bude muset počítat.

Pak je tam taky odmítnutí konce spalovacích motorů od roku 2035. Mimochodem velká nevole se objevila proti možnému novému ministrovi životního prostředí Petru Macinkovi z Motoristů. Uklidnil kritiky z řad široké veřejnosti, vědecké komunity nebo neziskových organizací ten program jako takový? Zmiňovali jsme emisní povolenky ETS2. Co dalšího tam je o ochraně životního prostředí?
Eva: Je tam celá kapitola životního prostředí a i teď, když víme, co bude v programu, se zástupci ekologických organizací znovu ozvali, že se jim programové prohlášení nezdá, že je v nesouladu s tím, co ANO slibovalo například u pokračování Nové zelené úsporám a dalších podobných programů, kde je vidět otisk dalších stran. Program jako takový je z mnoha procent předvolební program hnutí ANO a vidíme tam jen otisky SPD nebo Motoristů, v kapitole životního prostředí to vidíme trochu víc. Kritici nebo zástupci ekologických organizací upozorňují i na část, kde budoucí vláda slibuje revizi stávající erozní vyhlášky. Uvidíme, jak to bude vypadat v konkrétních právních úpravách.

Ochrana českých zájmů, to je hlavně obrana České republiky. Andrej Babiš je dlouhodobě proti nákupu nových amerických stíhaček, není v tomto názoru sám. V programovém prohlášení, a je to teprve jeho návrh, protože ho potom schvaluje nová vláda, je ale současně zmínka o posilování protidronové obrany. O co má tedy jít, když ne o stíhačky?

Vojtěch: Na tom, že stíhačky F-35 jsou pro Česko zbytečně drahé, byla shoda mezi všemi stranami, které teď jdou do koalice. Je tam zásadní rozpor mezi končící vládou a stranami možné nové koalice. V programovém prohlášení je napsáno, že mezi prioritní úkoly vlády zařadíme posílení protivzdušné obrany státu, nicméně je otázka, jakou formou to tedy bude vypadat, protože se na tom má velkou měrou podílet i český průmysl. Uvidíme, co to bude v praxi znamenat. V programu stojí, že vláda pořídí a rozvine komplexní systémy protidronové ochrany, rozšíří kapacity a zajistí jejich propojení do vícevrstvého systému.

Větička o tom, že by došlo k další podpoře nebo zrušení muniční iniciativy, což je něco, na co hodně dbal Petr Pavel, tam je?

Eva: Věta o muniční iniciativě tam není vůbec, ani náznakem. Vidíme to jen u věty u Ukrajiny, ve které stojí, že tato vláda bude podporovat mírová jednání. To je vlastně jediná konkrétní zmínka o tomto konfliktu. 

Vojtěch: Že vláda chce kroky k ukončení války.

Čistě daktyloskopicky, když se bavíme o otiscích, tak má SPD svůj otisk v programu týkající se nelegální migrace? To je něco, co je zakotveno v DNA SPD.
Vojtěch: I tady je rukopis SPD patrný, byť na některých věcech se SPD velmi shodne s hnutím ANO. V programu je napsáno, že se nebude tolerovat trestná činnost cizinců, nový zákon o azylu bude jasný a spravedlivý, azyl bude Česko udělovat pouze ve výjimečných a přesně definovaných případech. Migrační politika má taky reflektovat potřeby trhu práce. S Evou jsme se shodli, že v tom je patrný otisk hnutí ANO, protože i Karel Havlíček ve své strategii… 

Eva: Karel Havlíček má své opus magnum, jak tomu ráda říkám. Je to jeho hospodářská strategie, na kterou je velmi pyšný. Dělal na tom roky a byl velmi pyšný, když nám ji prezentoval. Je v ní velká část o tom, že náš trh práce by měl být postavený i na pomoci zahraničních pracovníků.

Vojtěch: Pokud jde ještě o věci, které jsou v souladu s SPD, tak do programu se dostala i věta, že se zpřísní postihy pro chronické narušitele veřejného pořádku, posílí se pravomoci policie i správních orgánů, posílí se odpovědnost pachatelů trestné činnosti. To jsou všechno věci, o kterých SPD mluvilo nejen celé čtyři roky ve Sněmovně, ale hovoří o tom dlouhodobě. Je taky zajímavé, že v programu se na několika místech objevuje, že se zamezí zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory a zajistí se, že nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj. 

Ochrana Česka, to je taky ochrana zdraví. Jak se toto téma propsalo do programu, co všechno týkající se zdraví tam je? 

Eva: To je velmi obsáhlá kapitola. Andrej Babiš několikrát řekl, že zdravotnictví je pro něj absolutní priorita, že na to sám bude dohlížet, takže i v programu je poznat, že zdravotnictví bude jedním z velkých témat.

Vojtěch: Zdravotnictví, sociální politika, to jsou témata, o kterých Babiš říkal, že je řeší primárně a chce si je sám řídit, koordinovat.

Eva: Chce si je sám řídit, hlídat, přestože příslušné resorty budou pravděpodobně vést Adam Vojtěch a Aleš Juchelka. Nicméně co se týče zdravotnictví, tak tam najdeme rozvoj primární péče, zapojení lékáren, navýšení kapacit lékařských fakult, financování rezidenčních míst pro mladé lékaře, rozvoj telemedicíny, implementaci Národního onkologického plánu, což je taky velké téma Andreje Babiše, prevence rakoviny. Zajímavý je velký důraz na duševní zdraví. Budoucí vláda plánuje reformu vzdělávání, větší odolnost, chtějí zřídit post zmocněnce na úřadu vlády. To je zajímavé v tom ohledu, jestli budoucí vláda bude chtít víc šetřit. Babiš totiž říkal, že na Úřadu vlády chce naopak vyhazovat spoustu úředníků, ale chce tedy zřídit nový odbor duševního zdraví. Víme od nových poslanců, že chtějí zřídit i podvýbor pro duševní zdraví. Bude to zřejmě velké téma nadcházejících let.

Ve zdravotnictví a sociální politice vidím dvě velké priority – zkrácení čekacích lhůt u lékaře a důchody, které budou zase zastropované na 65 let.
Eva: U důchodů je to zajímavé. V posledních letech jsme viděli velký boj odcházející koalice o zrevidování důchodového systému a nastavení nových pravidel. Teď to vypadá, že se vše vrátí do původních kolejí, včetně zastropování věku odchodu do důchodu. 

Vojtěch: Mě taky v programu zaujalo, i když možná ne úplně překvapilo, že je tam návrat nejenom k odchodu do důchodu v 65 letech, ale taky návrat k valorizacím, což bylo taky velké téma pro tuto vládu. Sledovali jsme kvůli tomu velké boje ve Sněmovně opakovaně.

Evo, zmiňovala jsi, že se mimo jiné vrátí školkovné, navýší se rodičovský příspěvek, tentokrát to bude na 400 tisíc korun. Jak dál chce vláda bojovat se stárnoucí populací? Bude podporovat nastartování porodnosti?

Vojtěch: To jsou zejména věci, které Eva zmiňovala. Mě zaujalo i to, že vláda chce zavést citelnou daňovou slevu za čtvrté a další dítě. 

Co podpora bydlení? To je taky jedna z důležitých věcí, jedno z hlavních témat před volbami, které úzce souvisí s tím, aby mladé rodiny měly jistotu a bezpečí pro výchovu svých dětí.
Eva: To je velká priorita. Víme, že už teď zástupci hnutí ANO připravují konkrétní legislativu stavebního zákona, kterou chtějí představit hned na prvním zasedání vlády. Vidíme, že to priorita zřejmě bude.

Vojtěch: Pokud jde o bydlení, tak se v programu dočteme i o různých možnostech bydlení pro vojáky, celníky a další složky státu. I tam se o bydlení mluví. Je to velké téma programu, bydlení chce vláda prohlásit za veřejný zájem.

Mohli bychom mluvit o celé řadě dalších věcí, které se objevily v návrhu programového prohlášení, ale co z toho, o čem jsme dnes mluvili, považujete za u nejdůležitější očima nastupující vládní koalice? Co bude chtít schválit nejdřív?
Vojtěch: Už víme, že vláda by chtěla zamezit tomu, aby se od ledna znovu zvyšovaly odvody pro OSVČ. Je otázka, jak rychle se podaří této vládě nastoupit k moci, nicméně mohlo by to být formou poslaneckého návrhu. Pokud se odvody nakonec zvednou, tak by koalice chtěla ty peníze podnikatelům vracet. Emisní povolenky jsou taky téma, o kterém se mluvilo, že to bude jedno z prvních rozhodnutí vlády, tedy že se vláda usnese, že na systém ETS2 nepřistoupí. To jsou věci, které nás čekají v nejbližší době a o nichž se teď bude hodně mluvit.

Eva: Uvidíme, jak se budoucí vládě bude dařit program naplňovat. Je velmi ambiciózní, tak to můžeme shrnout. Uvidíme, jak bude politicky fungovat tato koalice, jestli se menší strany nebudou v některých tématech více zasekávat. Uvidíme, ale program je to ambiciózní.

X X X

 Soud potvrdil podmínky pro bývalé příslušníky StB za šikanu rodiny Hyblerových

Odvolací Městský soud v Praze ve čtvrtek potvrdil dvouleté podmíněné tresty třem bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB), kteří podle obžaloby na počátku 80. let minulého století vytrvalou šikanou donutili rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Uznal je vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Milan Kopinec, Vladimír Novotný a Karel Vykypěl vinu od počátku odmítají. Středeční rozhodnutí je pravomocné.

 Předseda odvolacího senátu Tomáš Kubovec konstatoval, že po více než 40 letech od spáchání trestné činnosti nemá smysl ukládat obžalovaným represivní trest. „Jde o morální odsouzení jednání obžalovaných,“ řekl Kubovec. 

 V rozsudku odvolací senát upravil popis skutku tak, aby v něm bylo přesněji uvedeno, čeho se každý z obžalovaných dopustil.

Někdejší členové StB měli podle obžaloby za úkol dotlačit signatáře Charty 77 Martina a Ivanku Hyblerovy k emigraci, což se jim povedlo. Hyblera údajně předváděli k opakovaným výslechům, při nichž ho ponižovali a vyhrožovali mu vězením či nehodou, která by se mu mohla stát.

V domově manželů prováděli tehdejší příslušníci StB podle žalobce několikahodinové domovní prohlídky, manželku sledovali a znemožnili jí pracovat na pozici, pro kterou měla jako vysokoškolačka kvalifikaci. Rodina se třemi malými dětmi nakonec nátlak nevydržela a v roce 1982 souhlasila s vycestováním.

Odmítání viny

Obžalovaní vinu od počátku odmítají, mimo jiné tvrdí, že na Hyblerovy nevyvíjeli nátlak a že se rodina vystěhovala z Česka dobrovolně. Namítají, že státní zastupitelství uplatňuje princip kolektivní viny a že oni rodinu nešikanovali. Proti rozsudku mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Kubovec doplnil, že soud nezpochybňuje, že by se na nátlaku proti Hyblerovým podíleli i další lidé. „Ale ty nepřezkoumáváme, obžaloba byla podána na zde přítomné tři pány,“ řekl soudce.

Soud se ve středu zabýval i nárokem na náhradu škody, kterého se domáhala Ivanka Hyblerová. Požadovala náhradu majetkové újmy za náklady spojené s vycestováním, které v dnešních hodnotách vyčíslila na zhruba 850 tisíc korun, a také nespecifikovanou náhradu nemajetkové újmy.

Soudy ji s nároky odkázaly na civilní řízení. U majetkové újmy je nárok podle soudů promlčený, s nárokem na nemajetkovou újmu se podle soudů může žena obrátit na český stát.

Obvodní soud pro Prahu 1 trojici v roce 2022 zprostil obžaloby. Rozhodnutí však následně zrušil odvolací senát, který nařídil nové projednání kauzy. Druhý, tentokrát odsuzující rozsudek, vynesl obvodní soud letos v květnu.

‚Jsem spokojená‘

Hyblerová novinářům řekla, že je s rozhodnutím soudu spokojená. „Je to více než 40 let a nikdy jsem si nedělala naději, aby pánové šli do vězení a také bych si to ani nepřála, řekla Hyblerová. Obžalovaní podle ní měli dost dlouhou dobu na to, aby si uvědomili svou vinu a projevili lítost.

„Vůbec si neuvědomují, do jaké situace dostali rodinu se třemi malými dětmi, a že to nebylo jen násilí páchané na Martinovi Hyblerovi a mně samotné, ale jsme měli tři malé děti, které si nesou z toho, co nazývali prací, následky do dnešního dne,“ dodala Hyblerová. Přiznané odškodnění pro ní podle jejích slov důležité není.

Pozdější šéf kontrarozvědky Vykypěl už byl za zneužití pravomoci odsouzen počátkem 90. let, a to společně s bývalým ministrem vnitra Františkem Kinclem a posledním náčelníkem StB Alojzem Lorencem.

Soud je uznal vinnými z toho, že od října 1988 do listopadu 1989 organizovali na celém území republiky izolaci velkého počtu osob, zejména v době očekávaných protestních akcí občanů. Vykypělovi soud uložil 3,5 roku.

X X X

Zemřela herečka Křesadlová, manželka Formana. Hrála v divadle Semafor i ve filmu Skřivánci na niti

Ve věku 81 let zemřela ve středu Věra Křesadlová, druhá manželka režiséra Miloše Formana a členka divadla Semafor. Oznámila to produkce Divadla bratří Formanů. Podrobnosti posledního rozloučení pozůstalí zatím projednávají.

 Křesadlová se nejvíc uplatnila v divadle Semafor, kde zažila slavnou éru této scény v 60. až 80. letech. Věrná mu zůstala až do počátku 90. let. 

V 60. letech úspěšně dobyla i stříbrné plátno. Její atraktivní vzhled, přirozenost a smysl pro humor dobře ladily s všednodenní poetikou jednoho z proudů domácí nové vlny. Zahrála si třeba ve snímcích Zločin v dívčí škole, Intimní osvětlení, Nejkrásnější věk, Žert nebo Skřivánci na niti.

Po skončení působení v divadle Semafor pracovala na Pražském hradě jako správcová rezidence prezidenta Václava Havla a později se vrátila ke své původní profesi výtvarnice. Věnovala se ruční výrobě vitrážových lamp ve stylu Tiffany.

Také byla léta vdaná za světově proslulého režiséra Miloše Formana, se kterým měla známá herecká dvojčata Petra a Matěje Formanovy.

Okouzlila Formana

Pražská rodačka ještě jako studentka střední uměleckoprůmyslové školy zpívala s amatérskou bigbeatovou kapelou Krystal a příležitostně dělala komparz ve filmech. Na jednom z koncertů zaujala mladého filmaře Formana natolik, že ji obsadil do svého debutu Konkurs (1963).

 Formana okouzlila natolik, že s ní začal chodit a v roce 1964 se s ní oženil. Ve stejném roce se jim narodila dvojčata, Křesadlové bylo pouhých dvacet let.

„Tehdy ještě nebyl ultrazvuk, takže jsme to nevěděli dopředu, ale vzhledem k mým proporcím se to dalo předpokládat. Miloš, který se chtěl původně hned oženit, poněkud ochladl a nabídl mi pouze přátelství. Moje maminka za ním podle Milošova vyprávění poslala tatínka, aby se ho zeptal: ‚Jak to myslíš s naší Věrkou?‘ A protože byl Miloš slušný člověk a tatínek na něj asi udělal dojem, tak v šestém měsíci těhotenství byla svatba,“ přiblížila Křesadlová v nedávném rozhovoru.

Řada filmových rolí

Ve filmech z 60. let Křesadlová ztvárnila několik hravých postav – studentku Vladimíru Celbovou v Menzelově povídce Zločin v dívčí škole ze stejnojmenného titulu, Štěpu v lyrické tragikomedii Ivana Passera Intimní osvětlení, studentku sochařství Zuzanu v Papouškově Nejkrásnějším věku či milenku stranického funkcionáře Věru Brožovu v Jirešově adaptaci románu Milana Kundery Žert.

 V Menzelových Skřiváncích na niti byla zase vězeňkyní – kopečkářkou, což byly ženy, které se pokusily o útěk za hranice.

Umělkyně, která se podle vlastních slov za herečku a zpěvačku v pravém slova smyslu nikdy nepokládala, se později objevovala na filmovém plátně v malých rolích. Byly to například tituly Homolka a tobolka, Nevěsta, Akumulátor 1, Nejasná zpráva o konci světa, Doblba! nebo Medvídek.

Naposledy Křesadlová ztvárnila maminku hotelové manažerky Marie v podání Ani Geislerové v romantické komedii Pohádky pro Emu z roku 2016, která byla druhým celovečerním snímkem režiséra Rudolfa Havlíka.

 X X X

 Portrét Michla na speciální bankovce nakonec nebude. Guvernér ČNB to nepovažuje za vhodné

Guvernér České národní banky Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl ve čtvrtek po zasedání Bankovní rady ČNB. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.

 „O tom jsem dnes (ve čtvrtek pozn. red.) rozhodl, netradičně jsem do toho zasáhl. Nepovažuji za vhodné, aby tam moje podobizna byla. Nechci, aby moje hlava hyzdila naše bankovky, které jsou skvělé,“ uvedl Michl. Vznik návrhu se svojí podobiznou vysvětlil Michl tak, že návrhy nechává na odbornících.

 Podle původního plánu měl být na bankovce vedle velkého portrétu Tomáše Garrigua Masaryka první československý prezident schovaný ještě v holografické mikrografice.

Spolu s ním měl být v hologramu Michlův mikroportrét.

„Mimo monarchie se tohle nedělá,“ uvedl například pro server Seznam Zprávy k vyobrazení Michla jako žijícího představitele státu bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

„Jaká je, proboha, historická paralela mezi Masarykem a Michlem? Co mají tyto dvě osoby společného kromě ‚M‘ v začátku jména? To se fakt v bankovní radě nenašel nikdo, kdo by se téhle papalášské nehoráznosti vzepřel?“ dotázal se na síti X bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Speciální bankovka

Bankovka, která bude platná i v běžném obchodním styku, ponese jako první české platidlo holografický přítisk, uvedla ČNB ve středu v tiskové zprávě. Lidé si bankovku budou moct pořídit v příštím roce, přesný termín vydání zatím centrální banka nestanovila.

 Přítisk na připravované pětitisícikoruně bude na lícní straně bankovky pod vyznačením nominální hodnoty.

Jeho součástí bude speciální logo ke 100. výročí vzniku Národní banky Československé, jehož autorem je akademický malíř a autor písma na českých bankovkách Jan Solpera.

Podrobnosti k vydání bankovky, jako přesný termín a objem emise, zveřejní ČNB později. Předběžně vydání pětitisícikoruny plánuje na přelom března a dubna, na kdy připadá výročí ustavující valné hromady Národní banky Československé a prvního jednání bankovní rady.

Bankovka bude v prodeji na pokladnách ČNB v Praze, Hradci Králové, Brně a v Ostravě, kde ji budou moci zájemci vyměnit za jiné bankovky a mince v hodnotě 5000 korun.

Prodej předchozích speciálních bankovek s přítiskem provázel velký zájem veřejnosti, před pobočkami ČNB se tvořily dlouhé fronty.

X X X

 Firma Wienerberger se zapojuje do činnosti Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

 Do výrobního závodu společnosti Wienerberger s.r.o. ve Stodu zavítali ve středu 5. listopadu zástupci Plzeňského kraje, Úřadu práce ČR a Regionální rozvojové agentury, aby společně projednali možnosti spolupráce a zapojení firmy do Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje. Setkání, které se uskutečnilo v jedinečných prostorách bývalé obloukové pece, mělo za cíl definovat hlavní oblasti spolupráce, jež pomohou rozvoji technických profesí, vzdělávání a stabilizaci pracovního trhu v regionu.

Společnost Wienerberger s.r.o. je součástí nadnárodní skupiny Wienerberger AG, jednoho z největších výrobců stavebních materiálů na světě. V České republice provozuje několik závodů, přičemž závod ve Stodu se specializuje na výrobu keramických střešních krytin. Historie místní výroby sahá až do roku 1810 a produkty z tohoto závodu najdete na střechách po celé republice – včetně Pražského hradu. „V rámci skupiny zastává závod ve Stodu klíčovou pozici pro plánovaný rozvoj ve střední Evropě. Jsme tedy nejen tradiční, ale i do budoucna perspektivní zaměstnavatel,“ vysvětluje Michal Klimeš, regionální výrobní ředitel. „Vzhledem k plánovanému rozvoji firmy pro nás bude kromě plánovaných investic do automatizace a robotizace klíčové zvládnutí generační obměny, kdy zkušení zaměstnanci předávají své znalosti mladším kolegům. Stejně jako další zaměstnavatelé se přitom dlouhodobě potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků,“ doplnil Dan Sartorius, ředitel závodu.

Jednání se proto zaměřilo na propojení firmy se školami, podporu vzdělávání a rekvalifikací s důrazem na age management. „Ve spolupráci s firmou připravujeme konkrétní aktivity, například kompetenční profily pro pozice elektrikář a zámečník, které budou sloužit jako podklad pro praxe a koncepční spolupráci se středními odbornými školami,“ uvedl Marcel Gondorčín, manažer Paktu zaměstnanosti. Zástupce Úřadu práce, Bohumil Vrátník, doplnil informace o připravovaných možnostech podpory pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Další podněty pro získání kvalifikovaných zaměstnanců vnesl náměstek hejtmana pro oblast IT a evropských záležitostí Martin Rybár: „Vnímáme, že dostupnost pracovních míst je klíčová. Nabídl jsem proto projednání možností úprav jízdních řádů s organizátorem dopravy v Plzeňském kraji, společností POVED. Zároveň jsme otevřeli téma společných projektů s obcí v oblasti výstavby bytů, což je model, se kterým jsou výborné zkušenosti. Diskuse se dotkla také environmentálních témat, která jsou pro kraj i firmu stále důležitější,“ řekl.

Společnost Wienerberger prošla v posledních letech významnou transformací. „Ačkoli lidé naše produkty dobře znají, zejména značku Tondach, název Wienerberger není zatím veřejnosti příliš známý. I proto je pro nás důležité být více vidět jako stabilní zaměstnavatel v regionu,“ uvedla Žaneta Tamchynová, HR Business Partner společnosti. Dohoda o zapojení společnosti do Paktu zaměstnanosti by měla být podepsána v nejbližší době a stane se základem další koncepční spolupráce.

 X X X

Pod Zlatými Horami leží zlato za třicet miliard, vytěžit však půjde jen polovina

 Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá geologické zásoby skoro 11 tun zlata, což je několikanásobně více, než udávaly původní propočty. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze zhruba polovina. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor ve čtvrtek zveřejnil státní podnik Diamo.

 Zlato se v Česku už tři desítky let netěží. Ve Zlatých Horách se ale v posledních letech začalo díky rostoucím cenám zlata a prvním výsledkům průzkumu hovořit o možné obnově dobývání tohoto drahého kovu. Místní samospráva se k těžbě zlata staví odmítavě.

Náměstek pro suroviny a rozvoj ve státním podniku Diamo Ladislav Pašek ve čtvrtek řekl, že průzkum u Zlatých Hor potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 tisíc tun zinku, 5 600 tun mědi a 1 600 olova. Skutečné zásoby kovů jsou ale pravděpodobně vyšší.

 Údaje ze starých vrtů u Zlatých Hor totiž naznačují, že některá místa bohatá na kovy dosud nebyla dostatečně prozkoumána. Podle Paška se pod zemí v okolí Zlatých Hor nachází zajímavé množství kovů, které mohou mít v budoucnu strategický význam.

Pašek řekl, že Diamo splnilo úkol prozkoumat ložisko a stanovit jeho vydatnost. O případné obnově těžby zlata či dalších kovů musí rozhodnout vláda. Zda by těžba zlata u Zlatých Hor byla ekonomicky rentabilní, napoví chystaná studie proveditelnosti. Hotová má být příští rok na jaře. „Naším úkolem je zjistit stav ložiska a přinést fakta. Teď je prostor pro další odborné a veřejné diskuse,“ dodal Pašek.

 Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy právě ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy složené z různých prvků včetně zlata. Zastupitelé Zlatých Hor v září záměr obnovit těžbu zlata odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Zlato se podle něj mělo z místního ložiska vytěžit v 90. letech, kdy kvůli ukončení těžby přišlo v regionu o práci 700 až 800 lidí. „Byla to tehdy pro město velmi těžká doba. Od té doby se Zlaté Hory transformovaly, už tady máme největší firmu na Jesenicku a investovali jsme nemalé peníze do turistického ruchu,“ podotkl.

Výrazný nárůst zásob nerostů u Zlatých Hor oproti původním propočtům Pašek zdůvodnil důkladnějším průzkumem na větším území.

„Především úspěšná validace v minulosti provedených vrtů umožnila jejich zahrnutí do výpočtu zásob. Díky tomu bylo ložisko rozšířeno i mimo oblast nově provedených vrtů. Dále podrobná nová vrtná kampaň prozkoumala ložisko do větších hloubek a byly objeveny nové zásoby. V neposlední řadě díky rostoucí ceně strategických komodit je dnes ekonomicky využitelná ruda s mnohem menším obsahem kovů než před několika málo lety,“ podotkl Pašek.

Místní s těžbou nesouhlasí, bojí se o sanatorium

Ačkoliv Diamo ujišťuje, že průzkumy ani případná těžba nebudou mít žádné negativní dopady na tamní přírodu nebo cestovní ruch, obyvatelé a experti si myslí opak.

Zaznívají například varovné hlasy ze Sanatoria Edel ve Zlatých Horách, které opuštěné důlní prostory využívá pro jedinečnou speleoterapii a léčbu dětí. Vedení sanatoria se obává, že by po obnovení těžby toto unikátní místo úplně zaniklo.

Diamo se průzkumu lokality nebrání. „V případě jakékoli budoucí úvahy o těžbě by byl vliv na speleoterapii samostatně a detailně posouzen a bez garance bezpečnosti by těžba nebyla povolena,“ sdělil mluvčí podniku Diamo Tomáš Indrei.

V Česku geologové evidují 15 ložisek zlata. Podle dosud publikovaných údajů je v nich celkem 77 tun zásob, které lze vytěžit a jejichž dobývání by se podle odborníků vyplatilo. Těžba zlata v Česku skončila v polovině 90. let minulého století.

 X X X

 Přehled výsledků  výzkumu MEDIA PROJEKT

Nejnovější data z výzkumu MEDIA PROJEKT za 4. čtvrtletí 2024 až 3. čtvrtletí 2025, zveřejněná ve čtvrtek 6. listopadu 2025 ukázala, že tiskové tituly oslovily výraznou většinu populace v ČR. Tiskové tituly čte více než tři čtvrtiny obyvatel ČR ve věku mezi 12 – 79 lety.

Celkový zásah tisku je 77 % této populace.

Deníky a jejich přílohy oslovily celkem 54 % populace.

Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného v ČR je 70 % občanů ČR ve věku 12 – 79 let, tj. absolutně 6,3 mil. osob.

Skupina denního tisku dosahuje vysokou čtenost. Nejčtenějším celostátním deníkem byl Blesk (447 tis. čtenářů na vydání). Druhým nejčtenějším deníkem byl MF DNES (363 tis. čtenářů) a na třetím místě deník Sport (128 tis. čtenářů).

Celkem 304 tis. čtenářů na vydání dosáhl Deník – síť regionálních titulů vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA.

Mezi suplementy deníků je nejčtenější Blesk magazín TV (aktuálně 478 tis. čtenářů). Druhý nejčtenější je TV magazín se 458 tis. čtenářů a třetí pak Magazín DNES, který četlo 386 tis. čtenářů.

Součástí výsledků jsou jen tituly vydavatelů, kteří se účastní auditu nákladu tisku ABC ČR a financování měření v rámci výzkumu MEDIA PROJEKT.

Celkem bylo ve 3. čtvrtletí 2025 dotazováno 130 titulů, k nimž se vztahují všechna uvedená data.

Sílu a oblíbenost tisku potvrzuje skutečnost, že ve stejném období, které zahrnují výsledky MEDIA PROJEKTU, tj. od 1. 10. 2024 do 30. 9. 2025, si v ČR podle údajů ABC ČR spotřebitelé zakoupili téměř 84 milionů výtisků deníků, na 63 milionů výtisků časopisů a distribuováno více než 63 milionů kusů suplementů. To odpovídá průměrnému výsledku 6,9 milionu výtiskům deníků, 5,3 milionu kusů časopisů a 5,4 milionu kusů suplementů za měsíc.

 X X X

 Pardubicko chce pomoci albánským městům s čerpáním evropských fondů. Ve hře je také přímé letecké spojení z Pardubic

Zástupci několika albánských měst společně s velvyslancem Ilirem Tepelenou navštívili Pardubický kraj. S hejtmanem Martinem Netolickým jednali nejen o spolupráci na úrovni regionů a cestovním ruchu, ale také o záležitostech evropských fondů a o zkušenostech kraje s čerpáním těchto finančních zdrojů. Vstup do Evropské unie totiž patří mezi nejbližší cíle této balkánské země, která se stává stále častěji destinací, kam v letních měsících vyrážejí také čeští turisté.

 „Návštěva albánských starostů a Svazu měst a obcí byla jedním z výstupů našeho jednání na české ambasádě v Tiraně v červnu letošního roku. Albánie je v procesu přístupových jednání a čeká ji řada složitých kapitol, proto chtějí zástupci měst znát naše zkušenosti a žádají o pomoc stejně, jako jsme v minulosti žádali o podporu například v Německu či Rakousku. Na základě našich kontaktů v Konispolu a Delvině chceme pomoci i dalším městům, a to například formou semináře na téma čerpání evropských fondů či evropské legislativy. Předpokládáme, že bychom v příštím roce zorganizovali setkání našich projektových manažerů s jejich albánskými protějšky. Konkrétní příklady a zkušenosti jsou k nezaplacení,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který se starosty například ze Sarandy nebo Gjirokastry hovořil také o decentralizaci.

 Albánie totiž patří mezi země, kde má centralizace hluboké kořeny s ohledem na komunistickou minulost a řada procesů stále není svěřena regionální či lokální úrovni. „Decentralizace bude jedním z témat v rámci přístupových jednání, a proto se kolegové zajímají o fungování českého systému. Během naší návštěvy Albánie jsme toto téma rovněž otevírali, protože v zemi došlo ke slučování obcí do větších celků a tento trend nadále pokračuje. Nicméně obcím nejsou svěřeny v dostatečné míře ani prostředky, ani kompetence,“ doplnil hejtman.

 S ohledem na rostoucí počet turistů, a to nejen českých, byla tématem také oblast cestovního ruchu. „Kromě letiště v Tiraně probíhá výstavba druhého mezinárodního letiště ve Vloře, které by výrazně přispělo k lepší dostupnosti například Sarandy, Ksamilu a dalších jižních částí země. Proto chceme najít cestu, jak propojit Pardubice a Albánii přímým leteckým spojením, především v letních měsících,“ uvedl hejtman s tím, že pro letošní turistickou sezónu bylo odhadováno až 150 tisíc českých turistů a podle odhadů by toto číslo mělo i nadále růst. Mgr. Dominik Barták

 X X X

 Viktoria Plzeň remizovala s Fenerbahce Istanbul 0:0 a získala už osmý bod do tabulky Evropské ligy

Fotbalisté Plzně ve čtvrtém kole hlavní fáze Evropské ligy remizovali doma s Fenerbahce Istanbul bez branek. Západočeši v šestém utkání pod novým trenérem Martinem Hyským poprvé nezvítězili, po polovině ligové fáze ale udrželi neporazitelnost. Nejblíže ke gólu měl v souboji vicemistrů svých zemí v 78. minutě domácí Prince Adu, který trefil tyč.

 Viktoria zůstala jedním z pěti neporažených celků v soutěži a udělala další krok k postupu. Aktuálně figuruje v Evropské lize s osmi body na děleném osmém místě, Fenerbahce je nadále o bod zpět. Po loňské změně formátu pohárů všech 36 účastníků tvoří jednu společnou tabulku, z níž 24 celků projde do vyřazovací části, z toho osm přímo do osmifinále. V dalším kole Plzeň 27. listopadu přivítá rovněž v soutěži neporažený Freiburg.

 Západočeši nezvítězili ani ve třetím vzájemném duelu, v březnu 2013 vypadli s Fenerbahce v osmifinále Evropské ligy po domácí prohře 0:1 a venkovní remíze 1:1. V neděli Viktoria před reprezentační pauzou přivítá ve šlágru nejvyšší soutěže lídra tabulky Slavii.

Trenér Hyský nadále postrádal zraněného kapitána Vydru a také Doskiho, který si odpykal druhou část disciplinárního trestu za vyloučení. Oproti nedělnímu ligovému utkání v Teplicích scházel také Spáčil a ve středu pole místo něj dostal šanci Valenta. Fenerbahce vedl jako kapitán slovenský reprezentant Škriniar.

V mlhavém počasí se od úvodu hrál opatrný zápas, v jehož první půli byli o trochu nebezpečnější domácí. Ve čtrnácté minutě Valenta ze solidní pozice přestřelil. Po necelé půlhodině měli Západočeši úvodní vyloženou šanci, Adu se protáhl ve vápně až k zakončení, jeho pokus však zlikvidoval gólman Ederson.

Turecký vicemistr výrazně zahrozil až ve 40. minutě, kdy po Taliscově kolmici postupoval na branku Nasírí, tísněný Jemelkou ale zamířil jen slabě do Jedličky. Na opačné straně si těsně před přestávkou poradil Ederson s prodlouženým rohovým kopem i následnou Dwehovou dorážkou hlavou.

Šance ve druhém poločase

Po změně stran vypálil zpoza vápna Paluska, gólman Fenerbahce ale lehce tečovaný pokus chytil. Hosté po hodině hned třikrát vystřídali a dva čerství hráči okamžitě zahrozili. Duránovu střelu brankář Jedlička nadvakrát udržel kousek před čárou a poté nabíhající Fred sám na zadní tyči zamířil nad.

 V 74. minutě mohli rozhodnout domácí. Durosinmi se nadvakrát protlačil k zakončení, Ederson však přízemní pokus do protipohybu vykopl a dorážku střídajícího Višinského tečoval obránce na roh. Před jeho exekucí neukáznění hostující fanoušci, kteří se dostali i na některá místa mimo svůj sektor, zaházeli střídajícího Havla kelímky.

V 78. minutě měli Západočeši nejblíže k vedoucí trefě. Adu se uvolnil na hranici pokutového území a technickým obstřelem zamířil do tyče. K tomu, aby skóroval ve čtvrtém soutěžním duelu po sobě a navázal na gól z minulého kola při senzačním vítězství 2:1 na stadionu AS Řím, mu scházely centimetry.

Na opačné straně vyrazil Taliscovu hlavičku po centru Jedlička. V nastavení se pak hosté po souboji Durána s Dwehem dožadovali penalty, videorozhodčí povolal hlavního sudího k monitoru, nizozemský arbitr nicméně odhalil, že nejprve fauloval útočník Fenerbahce. Týmy se tak rozešly smírně a protáhly neporazitelnost shodně na osm soutěžních utkání.