Podle ní chce Západ zotročit Rusko kvůli zdrojům. Zatímco v západní společnosti jsou vyznavači konspiračních teorií povětšinou vysmíváni, v Rusku se jedna z populárních konspiračních teoriích usadila i v největších patrech politiky. Jedná se o koncept takzvané „zlaté miliardy“, podle které chtějí globální elity zotročit svět v čele s Ruskem, protože planeta uživí jen limitované množství lidí. Teorii prezentuje i Vladimir Putin.

Přítomnost jistých globálních nejmenovaných elit, které zpovzdálí určují osud světa, se v různých variacích promítá do řady konspiračních teorií. Nejznámější z nich je pojem „Nový světový řád“, který hovoří o tom, že úzký okruh lidí ovládá globální systém bankovnictví, médií, politiky a průmyslu.

S konceptem neviditelných elit pracuje i teorie takzvané „zlaté miliardy“, kterou ve své knize rozpracoval ruský publicista Anatolyj Tsikunov, a to v roce 1990, v době rozvratu Sovětského svazu. Teorie dodnes přežívá v hlavách vrcholných ruských politiků a do jisté míry tak určuje, jak mnozí Rusové vnímají svět. V čem myšlenkový koncept spočívá?

 Poslední miliarda

Konspirační teorie „zlaté miliardy“ vypráví o tom, že aby globální zdroje dlouhodobě vystačily k dotování nákladného života bohatých, musela by na světě žít maximálně jedna miliarda lidí. Na základě této teorie proto nespecifikované elity usilují o redukci světové populace a uchvácení přírodních zdrojů.

Jedna země se pak na základě teorie „zlaté miliardy“ elitám zvláště znelíbí – Rusko. Právě kvůli tomu, že disponuje významným množstvím nerostného bohatství. Rusové jsou v souladu s touto teorií v nebezpečí a musí neustále brojit proti Západu neboli místu, kde se ony globální elity shromažďují.

Víra, nebo zneužívání?

Není divu, že je konspirační teorie v Rusku tak populární, když ji jako danou vnímá i prezident Vladimir Putin. Je ale otázka, nakolik je o významu teorie osobně přesvědčený a nakolik ji využívá k ovlivnění vlastních obyvatel a namíření vzteku na Západ.

„Model totální dominance takzvané zlaté miliardy je neférový. Proč by měla tato zlatá miliarda populace dominovat nad všemi ostatními a zavádět své vlastní pořádky?“ pronesl Putin tento týden při projevu v Moskvě. Podle něj „se svět dělí na občany první a druhé kategorie, což je v zásadě rasistické a neokoloniální“.

List Washington Post upozornil na zjevný rétorický rozpor, kdy Putin – který sám disponuje enormním bohatstvím – hovoří o ochraně hodnot v době brutální invaze na Ukrajinu.

X X X

 RUSKO  MŮŽE  ZA  VŠECHNY  UPRCHLÍKY  SVĚTA?

Rusko je strůjcem největších uprchlických vln posledních desetiletí, říká politický geograf Romancov

Přesně před pěti měsíci napadla ruská vojska Ukrajinu. Válka už způsobila smrt 10 000 lidí, další miliony kvůli ní musely opustit své domovy. Ukrajina přesto náporu ruských sil odolává. Pro Radiožurnál komentoval současnou situaci politický geograf a publicista Michael Romancov, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Metropolitní univerzitě v Praze.

 X Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden oznámil, že Kremlu na Ukrajině už nejde jen o získání Luhanské a Doněcké oblasti, ale že bude chtít obsadit i další oblasti. Co je tedy skutečným cílem ruské agrese?

Upřímně řečeno, těžko říct. Ona se bohužel prohlášení, která od různých exponentů kremelského režimu v poslední době slyšíme, liší.

Víme s největší pravděpodobností, že původním cílem bylo ovládnutí celé Ukrajiny a dosazení nějakého proruského režimu. To se nepodařilo. Od toho se potom odvíjela pozměněná dikce s tím, že se má jednat o denacifikační operaci a že cílem je přinést, jak říkají Rusové, mír obyvatelům Donbasu.

Teď jsme zase slyšeli něco jiného, takže těžko říct. Bohužel nemáme přístup k žádným archiváliím, a ani jej mít nebudeme, o tom, jakým způsobem se v Kremlu vytvářejí nebo přijímají důležitá rozhodnutí.

Musíme se tedy spolehnout zatím jenom na to, co všechno se objeví ve sdělovacích prostředcích a tam se to mění. Ne snad každý den, ale velmi často.

X Jde z vývoje situace usuzovat, že se Moskvě primárně jedná o kontrolu ložisek surovin? Na východě Ukrajiny jsou kromě uhlí bohaté zásoby zemního plynu.

To je jeden z argumentů, který se objevuje. Je to něco, co by celé ruské vojenské operaci, řekněme, dávalo nějakou logiku. Ne, že by ji to snad proboha ospravedlňovalo, ale dejme tomu, že konflikt o zdroje je něco, co v mezinárodních vztazích vždycky existovalo.

V Černihivu se lidé schovávali v podzemních chodbách. Sloužily jako úkryt před nacisty a teď i Rusy

 Ale já se domnívám, že tato stopa je falešná. Podle mého názoru hlavní důvody, proč Rusko na Ukrajinu vpadlo, jsou primárně důvody politické. Nejedná se tedy ani o souboj o zdroje, ani o vojenskostrategické důvody, ale vlastně snahu kremelského režimu připoutat Ukrajinu k Rusku. Když to nešlo po dobrém, tak prostě silou.

Obrovské škody

X Co se tedy Rusku podařilo za těch pět měsíců získat a za jakou cenu?

Určitě se Rusku podařilo přesně to, co jste říkal na začátku, to znamená způsobit obrovské škody. Z hlediska materiálních hodnot, způsobit obrovské škody ekologické, usmrtit, respektive vyhnat z domovů, neuvěřitelné množství lidí.

Mimochodem, v tomto ohledu je Rusko skutečně šampionem, protože Rusko, respektive předtím Sovětský svaz, je jednoznačně strůjcem největších uprchlických vln, řekněme v posledních několika desetiletích v systému mezinárodních vztahů, ať už se svého času jednalo o Afghánistán, později Sýrii nebo teď Ukrajinu.

To všechno se v uvozovkách povedlo, ale jinak žádný z hlavních cílů zatím dosažen nebyl. Dětských táborů se letos účastní i uprchlíci z Ukrajiny. Problém ale představuje jazyková bariéra.

X Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu prohlásil, že strategie Západu na podporu Ukrajiny nefunguje a že nový přístup by se měl soustředit na snahu o uzavření míru. Je, nebo není strategie Západu účinná?

Tak opětně, ono záleží na tom, co si kdo představí, že by mělo být cílem. Pokud se někdo domníval nebo domnívá, že cílem Západu je porazit Rusko a tak dále, tak to se zatím neděje a otázkou je, jestli se to v kontextu toho, co se na Ukrajině vůbec děje z vojenského hlediska, dá očekávat.

Pokud bychom vyšli z toho, co bylo deklarováno, ať už představiteli EU, respektive Severoatlantické aliance, tak se domnívám, že se nám v každém případě daří Rusko výrazným způsobem jednak oslabit a jednak i částečně izolovat.

Nikoliv v globálním měřítku, ale izolovat Rusko od nás, což je něco, co považuji ze středně a dlouhodobého hlediska za velice podstatnou záležitost. Otázkou potom je, jak se budou dál vyvíjet boje a kdy Ukrajina vlastně bude připravena na to, aby si v uvozovkách začala plnit domácí úkoly, které by ji jednou mohly přivést až do EU. Ale to jsou všechno věci, které mají středně či spíš dlouhodobý charakter.

X X X

MINISTR  SPRAVEDLNOSTI  BLAŽEK:  POLITIKU  NEOVLIVŇOVAT  TRESTNÍM  PRÁVEM

Odmítá, že by se svými politickými kroky v soustavě státního zastupitelství mstil za razii na Úřadu vlády v roce 2013. Politika by se ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) neměla ovlivňovat trestním právem. I proto chce připravit změnu legislativy, která by přísněji trestala úniky z přípravného řízení. „O tom, kdo bude ve které funkci, rozhodují volby a následně jmenovaní státní funkcionáři. Nejsou to státní zástupci, kteří by si měli vybírat, který poslanec nebo ministr je lepší,“ říká Pavel Blažek v rozhovoru pro Českou justici.

X Vrchním státním zástupcem v Olomouci se stal Radim Daňhel, který dosud působil jako okresní státní zástupce v Kroměříži, odchází Pavel Komár. Skončila tak definitivně éra Ivo Ištvana. Máte pocit zadostiučinění?

Já to beru naprosto objektivně. Zadostiučinění to pro mě určitě není. A pokud jde o to, co jsem četl od pana doktora Ištvana, že si léčím nějaký komplex z roku 2013, tak opravdu neléčím. Důvod je jednoduchý: Když to dnes vezmu a pominu-li veškeré výhrady, které mám k tehdejšímu zásahu na Úřadu vlády, tak já se těch osm let mezitím neměl špatně a necítím žádnou touhu po pomstě. Jiný problém je, že když už jsem na ministerstvu jednou byl, tak vidím některé věci, které jsem předtím třeba neviděl. Udály se věci, které mě znepokojují a je třeba to řešit i personálně.

X Co máte konkrétně na mysli?

Jsou to neustále neřešené otázky informování veřejnosti o věcech, o kterých se informovat nemá. Trvám na tom, že když zákon říká, že přípravné řízení je neveřejné, tak má být neveřejné. Nelíbí se mi některé zásahy do politického života. Například domovní prohlídka u poslance Jaroslava Faltýnka a následné zveřejnění toho, co měl tehdejší šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj doma. Poté nedošlo ani ke sdělení obvinění a věc byla odložena. To je vážný zásah, protože se diskreditují dvě významné osobnosti. Ta akce byla naprosto zbytečná a politická scéna to brala až jako provokaci. Mohu se vrátit i k pokusu diskreditovat policejního prezidenta Tomáše Tuhého. A to jen proto, že se možná některé státní složky rozhodly najít si jiného policejního prezidenta. A bezvýsledné stíhání bývalých kolegů Libora Grygárka a dehonestace Renáty Vesecké a s tím spojené exemplární zničení Aleny Vitáskové považuji až za odporné zneužití státní moci k soukromým mstám. Dodávám, že za nemalé prostředky daňových poplatníků.

X Mluvil jste o tom se státními zástupci?

Na setkání pracovníků VSZ v Olomouci jsem jasně řekl, že o tom, kdo bude ve které funkci, rozhodují volby a následně jmenovaní státní funkcionáři. Nejsou to státní zástupci, kteří by si měli vybírat, který poslanec nebo ministr je lepší. A totéž platí o policejním prezidentovi. A tak bych mohl pokračovat. Ještě zmíním tzv. kauzu Stoka, kdy jsem v České televizi viděl záběry učiněné operativními prostředky, na kterých určité osoby mají dávat úplatek. A ta osoba je ve vazbě a vůbec se nemůže bránit. Já nechci tvrdit, že to přímo zařídil státní zástupce Radek Mezlík, nicméně nevím o tom, že by se někdo zabýval tím, jak je vůbec možné, že to bylo zveřejněno dlouho před soudním řízením, neboť až v této fázi má být trestní řízení veřejné.  Jde o mediální lynč a porušení práva na spravedlivý proces, ke kterému nikdo ze státních orgánů nemá žádné zmocnění. A nejde jen o práva obviněných. Promyšlená medializace vyšetřování, a to už je názor i mnoha autorit ze zavedených demokracii, vážně ohrožuje i nestrannost soudcovské úvahy, tedy kvalitu rozhodování soudů.

Ministr Blažek nyní často jedná v rámci českého předsednictví EU Foto: Ministerstvo spravedlnosti

X Mělo by se tedy postupovat ke stíhání politiků a představitelů státní moci odlišně, aby nedocházelo k takové veřejné dehonestaci?

Odlišně ne. Já žádám, aby byly všechny osoby stíhány zákonným způsobem. K akcím, které omezují osobní svobodu a právo na soukromí, by se mělo přistupovat jen tehdy, kdy je z důkazních prostředků téměř jisté, že se skutečně stal trestný čin. Vedoucí státní zástupci jsou od toho, aby při každé aktivitě směřující na poslance, zastupitele a vládní činitele uvažovali, co všechno mohou způsobit takovou veřejnou dehonestací, která nevede k odsouzení. Takže já chci širší přístup, se zvážením všech důsledků, nikoliv, že by je měli posuzovat jinak. Zdaleka ne všichni vedoucí státní zástupci toho byli v minulosti schopni, pak ale nemají být ve vedení.

X Vaše kritika směřuje primárně na VSZ v Olomouci. Ale co podezření na úniky z VSZ v Praze, jako jsme je viděli třeba v případu exhejtmana Davida Ratha?

Pokud si pamatuji dobře, tak okolnosti zveřejnění záběrů, které vysílala Česká televize, byly prošetřovány. Mně vadí to, že v Olomouci se to ani nešetřilo. A dehonestace například Tomáše Tuhého či Renáty Vesecké působily jako záměrné a promyšlené.

X Takže přístup VSZ v Praze a VSZ v Olomouci je odlišný.

Stále to tak vidím a vidím to i ve své nové funkci. Vím, že zdaleka ne jenom v kauze Dozimetr se vyšetřují úniky. Vyšetřuje to Generální inspekce bezpečnostních sborů ve spolupráci s VSZ Praha.

X Podle našich informací jste měl na poradě na ministerstva střet s bývalým náměstkem Ivo Ištvana Pavlem Komárem kvůli nezávislosti státních zástupců. Vedlo právě to k jeho následné rezignaci?

Já bych to nenazval střetem. Stalo se to v den, kdy rezignaci oznámil mně, ale úmysl rezignovat měl už dříve. On chtěl opravdu odejít s Ivo Ištvanem a myslím si, že toto nebylo nějakou rozbuškou, která by to způsobila. Ten spor byl o tom, že já trvám na tom, že pokud má vláda ústy ministra spravedlnosti odpovědnost za soustavu státního zastupitelství, tak není možné, aby do té soustavy nemohl ministr vůbec mluvit. A nebavím se jen o správě, ale pokud se mě poslanci na chodbách ptají, proč například trvá některé vyšetřování tak dlouho, tak já se na to musím ptát. Na tyto dotazy mám nepochybné právo. A kdybych to nedělal, tak tu funkci dělám špatně. Pan Komár měl trochu odlišné stanovisko. Podle něj bych se málem neměl vůbec bavit s vedoucími státními zástupci kvůli ohrožení jejich nezávislosti. To by bylo tragické a neodpovídá tomu ani znění zákona o státním zastupitelství, ani Ústava, neboť bych de facto nedělal nic. A slovy geniálních autorů americké ústavy – naším úkolem je bránit hříšnosti lidí disponující státní mocí. Dnes je v módě „hlídat“ jen politiky, ale ti mají časové omezený mandát. Téměř doživotně jmenovaný represivní aparát státu může způsobit zla více. A proto musí být na každém kroku sledován.

X Dříve jste avizoval, že novela zákona o státním zastupitelství posílí odpovědnost státních zástupců. My jsme již návrh studovali a překvapilo nás, že tam žádná taková úprava není. Proč?

Protože to bude zahrnuto v novém zákonu o kárných řízení. Ten již připravujeme. Dojde k tomu a je to ve vládním prohlášení.

X ESLP nedávno vyhověl stížnosti pražského exekutora Jana Grosama, kterému kárný senát při Nejvyšším správním soudu uložil v roce 2012 v kárném řízení pokutu. Podle ESLP však porušilo Česko Grosamovo právo na spravedlivý proces. ESLP zkritizoval právě současný systém kárných řízení. Už jste řešil, zda ČR požádá o postoupení věci Velkému senátu?

Nepochybně podáme opravný prostředek a pracuje se na něm. To rozhodnutí je z mnoha důvodů, když to řeknu velmi hezky, nesprávné. Nicméně na tom, že kárná řízení mají mít dva stupně, jsme se už dříve dohodli se soudci i státními zástupci. Kdysi jsem se na to tvářil ne úplně vstřícně, nicméně o to začíná žádat sama justice. Podle představitelů justice je mimo jiné jednostupňové řízení příliš „měkké“ a touto cestou je téměř nemožné se zbavit lidí, kteří nemají nosit talár. Tento argument beru jako docela závažný a přijímám jej. Snažím se takové věci, pokud možno, předjednávat i s opozicí, aby vláda netvořila nějaký předpis třeba na 10 let, který projde 101 poslanci. To nemá smysl.

X To platí i o novele zákona o státním zastupitelství?

Ano. Byl bych rád, aby pro zásadní věci tohoto resortu byla silná podpora ve sněmovně. Proto jsem návrh rozeslal všem frakcím. Má to i politický důvod. Když dříve došlo k obvinění osoby z nějaké části politického spektra, tak ta druhá část toho politicky zneužívala. Tohle „rozděl a panuj“ bych rád změnil. Já jsem třeba ve sněmovně nikdy nemluvil o „Čapím hnízdu“. Nejen proto, že ctím presumpci neviny, ale také proto, abych do politiky nepletl trestní právo. Tam nepatří. Politika se nemá ovlivňovat trestním právem. Trestní právo se v politice nemá používat ani zneužívat jako prostředek řešení sporu. A chce-li kterýkoli státní zástupce mít vliv na zdejší politiku, ať kandiduje ve volbách. Jinak se jedná o zneužití jeho moci, nelegální i nelegitimní současně.

X Zaujalo nás, že v novele zákona o státním zastupitelství navrhujete výběrové komise pro vedoucí státní zástupce složené hlavně ze státních zástupců.

V předchozím návrhu tam byli třeba i soudci. Proč jste přistoupil k takové změně?
Zatím výběrová řízení v zákoně nejsou. Takže vedoucí státní zástupce vybírá soustava a jmenuje ministr. Já bych vůbec nezaváděl žádná výběrová řízení, nebýt požadavků některých mezinárodních organizací jako je GRECO, kteří to po nás chtějí. Pořád ale zůstává, že ministr má právo odmítnout jakýkoliv návrh. To je podstatné. A odmítnutí musí nějak zdůvodnit.

X Takový postup ale není transparentní a veřejnost nemá šanci se dozvědět, jak a proč byl konkrétní vedoucí státní zástupce vybrán.

Povinná výběrová řízení mi nechyběla, ale ani mi nevadí, pokud budou zavedena. Jsem příznivec starořímského práva. Odpovědnost je rozhodující. Kdo u výběrového řízení odpovídá za to, že někde někdo něco rozhoduje? Vlastně nikdo. Často to vede k alibismu, nebo se to výběrové řízení rovnou obchází. Trvám na tom, že stávající zákon o státním zastupitelství, který platí 30 let, se povedl. Kaskádovitý model jmenování vůbec není špatný. Všechny vedoucí jmenuje ministr, vždy na návrh příslušného člena soustavy, oba se navzájem potřebují a musí se dohodnout.

X Dalším velkým tématem jsou přechodná období pro vedoucí státní zástupce. Neuvažovali jste o zamezení stávajícím funkcionářům, aby se do nich hlásili?

Mluvili jsme o tom. Tam čekám největší politickou debatu. Problém je ústavnost takového rozhodnutí. My jsme to navrhli stejně jako v zákoně o soudech a soudcích, kdy se zavádělo sedmileté období a je otázkou, jestli ten, kdo už tu funkci dělá a nemůže se na ni znovu přihlásit, není diskriminován. Myslím si, že je za hranicemi ústavnosti, když to zakážeme. Otázka, kterou očekávám, bude délka přechodných období, jestli není výměna příliš pomalá. Jsem zastáncem toho, že jedna vláda by měla měnit jen určitou část.

X Státní zástupci zase namítají, že výměna je příliš rychlá.

Jasně, to jim nevyčítám. Oni jsou zkrátka v tomto konzervativní.

X Podle vás není důvod k dalšímu zmrazení platů soudců a státních zástupců. Budete o tom jednat příští týden s předsedy soudů a premiérem. Pro administrativní aparát chcete další korun navíc. Jak to zdůvodníte v době, kdy se všude šetří?

Platy soudců a státních zástupců jsou z pohledu jiných zástupců států naddimenzované, u administrativy je tomu naopak. Je to pak jako v carském Rusku, kdy v jedné budově má někdo 150 tisíc korun měsíčně a jiný tam dře za 20 tisíc. Je naprosto nemožné to takhle dělat dál, navíc současně dochází k tomu, že je téměř nemožné najít pracovní sílu. A totéž je u znalců. Tam zase předchozí vláda udělala naprostou hloupost, kdy schválila nový zákon o znalcích a tlumočnících, zpřísnila jim podmínky, ale nepřidala peníze. A to neříkám z politických důvodů.

Při jednání s novým vedoucím státním zástupcem v Olomouci Radimem Daňhelem Foto: Ministerstvo spravedlnosti

X Něco jim vláda přidala.

Ale to je tak směšné, že naprosto chápu, že různí lidé, kteří to dělají jako koníček nebo doplňkovou práci, to už nejsou ochotni dělat. A jestli nám něco může zbrzdit soudní i jiná řízení tak je to právě to, že buď nejsou znalci, nebo nemáme aparát, který na tom pracuje. Budu muset přesvědčit kolegy o tom, aby se zde lidem přidalo. Mně je těch lidí až líto. Teď jsem byl v Olomouci při jmenování nového vedoucího vrchního státního zástupce a přiběhla za mnou jedna ze zaměstnankyň a řekla mi, že za peníze, co dostává, se ta práce nedá dělat. A já s ní musím jen souhlasit.

X Tento týden se na Bezpečnostní radě státu řešily úniky z trestních řízení. Co s tím chcete dělat?

Tento bod byl zařazen na můj návrh. Debata byla systémová a vedla se o tom, zda stávající právní úprava zabraňuje tomu, aby docházelo k systémovým likvidacím některých osob zdaleka nejen z oblasti veřejného života na základě uniklých informací do médií. A stávající úprava nedostačuje. To množství věcí, se kterými se nakládá veřejně, aniž se s nimi nakládat může, je příliš veliké. Úniky z trestního řízení vnímám jako jedno z největších ohrožení demokracie. Popírá to právo na svobodnou volbu zástupců lidí, občanů a tím i ústavní právo na zastoupení. Stačí jedna informace s posvěcením státního orgánu, a osoba je zničena. A zase tolik kvalitních lidí tu nemáme.

X Bude se tedy měnit legislativa?

Ten úkol bude ministerstvu spravedlnosti. Zatím jsou úniky řešeny jako přestupek a zabývá se tím Úřad na ochranu osobních údajů. Ten bohužel zatím většinou kryje jen osobní zájmy a nezabývá se vůbec zájmem veřejným. To si myslím, že je špatně. Některé státy mají úpravu, že únik z trestního řízení je trestným činem. Vůbec to nesnižuje kvalitu demokracie, ba naopak. To říkám dopředu, předcházeje nějakým křiklounům, kteří by namítali ohrožení svobody médií a podobně.

X Mohl by vzniknout i speciální úřad, který by úniky vyšetřoval?

Bavili jsme se o nějaké speciální prokuratuře, či vyšetřujících soudcích. Už když jsem byl členem vyšetřovací komise k reformě policie, tak jsme jasně navrhovali, aby se stát zabýval tím, aby se státní zástupci nevyšetřovali navzájem. Ale nevidím politickou vůli, že by se to mohlo změnit, a tak tím nechci ztrácet čas.

X Jak to vypadá s novým trestním řádem?

Pracuje tu komise složená z týmů odborníků, kteří připravují nový předpis. I když mám některé názorové odlišnosti, tak představa, že jim řeknu, že s tím nesouhlasím a napište to znovu, by znamenala, že to zase nebude přijato. Tak jsem nakonec udělal rozhodnutí, že to mají nějak připravit a povedeme debatu s politiky.

X Už dříve jste například řekl, že by v zákoně měl zůstat institut stížností pro porušení zákona. Proč?

Protože je považuji za dobrý nástroj napravování některých nedostatků, které se v justici objeví.

X Zástupci České advokátní komory jsou zděšeni, že v návrhu vypadla role komory při domovních prohlídkách u advokátů a obávají se o narušení advokátní mlčenlivosti.

S ČAK o tom budu samozřejmě také diskutovat. Vyzval jsem je, ať k pošlou připomínky. Opravdu je to začátek diskuze, a to co je nyní v návrhu, tam nemusí zůstat. Škrtá se lépe, než se píše. Ale nechtěl jsem, aby se to zase protahovalo do dalšího volebního období jenom proto, že se tam třeba advokátům nebo soudcům něco nelíbí. Rád bych trestní řád předložil ke schválení v příštím roce.

x A tu debatu si představujete jak?

Předpokládám, že se sejdu s předsedy obou ústavně právních výborů a budeme se o tom bavit. Vůbec se nebráním tomu pozvat všechny členy ústavně právních výborů. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

EXMINISTR  HAVLÍČEK:  ÚSPORNÝ  TARIF  PASKVIL

Úsporný tarif je paskvil, řekl Havlíček. Vy jste neudělali nic, opáčil Vystrčil

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO v nedělní Partii Plus na CNN Prima NEWS vyčetl vládě, že nedělá dost se zdražováním. Úsporný tarif podle něj pomůže jen minimálně. Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS oponoval, že bývalý kabinet Andreje Babiše nevyvázal Českou republiku z energetické závislosti na Rusku a zadlužil Česko.

 „Místo pomoci lidem s instalací fotovoltaiky, tepelných čerpadel a zajištění jiných zdrojů plynu, neudělala minulá vláda vůbec nic. Chovala se energeticky nebezpečně,“ řekl si Miloš Vystrčil z ODS. Narážel tak například na nepředložený nový energetický zákon, který má umožnit sdílení energie a přeprodej přebytků do sítě. Vláda ho nyní připravuje.

„Proti budování Nord Stream 1 a 2 jste neříkali ani slovo,“ opáčil exministr průmyslu a obchodu a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Kritiku Vystrčila označil za „dobrý vtip“, jelikož plyn z Ruska podle něj brala celá střední Evropa, proti čemuž se podle něj nevymezila ani tehdejší opozice v čele s ODS.

Podle Vystrčila za nynější rekordní inflaci může jednak zdražování energií v důsledku války na Ukrajině a jednak „utrácení“ minulé vlády. Zadlužení za poslední dva roky vlády Andreje Babiše dle jeho slov raketově vzrostlo.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se brání, že zvyšování dluhu bylo způsobeno krizovou situací za doby koronavirové pandemie. Před ní se podle něj dluh naopak snižoval.

„Přijde nejnáročnější období za poslední desítky let. Na podzim bude stát megawatthodina energie okolo devíti tisíc,“ uvedl Karel Havlíček. To je asi devětkrát více než teď. Za inflaci podle něj může právě zdražování energií a vláda na rostoucí ceny nereaguje dostatečně.

Takzvaný úsporný tarif Havlíček označil za „legislativní paskvil“. „Lidé budou platit místo devětkrát více za energie jen osmkrát více a to je malá pomoc,“ vytýká vládě politik. Celý deštník je děravý a nefunguje,“ prohlásil o takzvaném deštníku proti drahotě, neboli sérií kroků kabinetu Petra Fialy na pomoc lidem, Havlíček.

„Pokud budeme šetřit energií, může její cena výrazně klesnout,“ doplnil předseda Senátu Vystrčil a vyzval lidi k tomu, aby se snažili o úspory. Může se tak podle něj efektivně snížit závislost na plynu z Ruska. Ujistil, že plyn na zimu v České republice bude stačit i v případě, že Moskva vypne kohouty.

Úsporný tarif schválili poslanci před dvěma týdny. Nyní míří do Senátu, maximální výše příspěvku má být podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely 16 tisíc korun a přijít by měl lidem automaticky do začátku topné sezony.

Zavedení eura není na stole, shodli se politici

Debata se stočila i k zavedení eura v České republice. Pro přijetí evropské měny se totiž vyslovil staronový předseda hnutí STAN Vít Rakušan na sobotním sněmu. Přijetí podporuje i vládní TOP 09.

„Je to (zavedení eura – pozn. redakce) nereálné v nejbližší době a nebylo by to správné. Přijdeme o instrumenty ČNB. Staneme se závislejšími,“ uvedl Havlíček. Dodal, že zavedení eura přinese zdražení, což se ukázalo ve všech zemích, které jej zavedly.

Měnová politika ČNB, tady nastavení úrokových sazeb, a používání kurz koruny jsou nástroje, kterými centrální banka mimo jiné bojuje proti současné vysoké inflaci. Odborníci dlouhodobě zpochybňují, že zavedení eura vede k větší inflaci. Hnutí ANO přitom současnou měnovou politiku ČNB, která se snaží omezit inflaci, od zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb zhruba před rokem, kritizuje.

Podle Vystrčila se Česko sice na přijetí eura musí připravit, ale argumenty odborníků jsou podle něj spíše proti zavedení eura, mimo jiné právě kvůli ČNB. „Nejsou to věci aktuální a nejsou výhodné,“ uvedl Vystrčil. Premiér Petr Fiala již dříve řekl, že Česko se v tomto volebním období euru nepřiblíží.

Dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu se od ledna stane Chorvatsko. Česká republika tak zůstane jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.

X X X

Covid v Česku roste. Za sobotu je 953 nově nakažených, 28 lidí ve vážném stavu

V Česku v sobotu testy potvrdily 953 nových případů koronaviru, v mezitýdenním srovnání zhruba o 400 víc. Vedle toho hygienici zaznamenali 316 lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Počet hospitalizovaných oproti minulé sobotě stoupl na 706. Před týdnem vyžadovalo nemocniční péči téměř pět stovek pacientů, v porovnání s pátkem jejich počet ale o stovku klesl. Ve vážném stavu je 28 nakažených.

 Denní počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem postupně rostou začátku června, kdy se ještě pohybovaly kolem dvou až tří stovek nakažených. V pracovních dnech tohoto týdne přibývalo denně kolem 3 000 nově nakažených. Množství hospitalizovaných narůstá zhruba od poloviny června, kdy bylo v nemocnicích kolem 100 lidí.

Přírůstek nakažených s covid-19 za poslední týden

Incidenční číslo, které uvádí počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem za posledních sedm dní v přepočtu na 100.000 obyvatel, vzrostlo na 146. Nejvyšší je nadále v Praze, kde činí 234, naopak nejnižší incidenci mají v Libereckém kraji, tam dosahuje hodnoty 82.

Za nárůstem počtu případů během letních měsíců jsou nakažlivější submutace BA.4 a BA.5 koronavirové varianty omikron. Odborníci očekávají, že letní vlna by mohla koncem července kulminovat. Reálný počet nakažených, o kterých se neví, je podle odhadů několikanásobně vyšší. Ministerstvo zdravotnictví a odborníci doporučují používání ochrany nosu a úst v hromadné dopravě, nemocnicích a domovech pro seniory. Plošná opatření úřad nechystá.

X X X

ČR má na MS první medaili: Oštěpař Vadlejch získal bronz, byl čtyři centimetry od stříbra

Oštěpař Jakub Vadlejch získal bronz na mistrovství světa. Postaral se tak o první českou medaili na aktuálním šampionátu v Eugene. Stříbrný olympijský medailista a vicemistr světa z roku 2017 hodil 88,09 metru. Čtyři centimetry ho dělily od olympijského vítěze Níradže Čopry z Indie, který skončil druhý. Titul obhájil Anderson Peters, jenž třikrát překonal devadesátimetrovou hranici. Nejdelší byl jeho závěrečný pokus, kdy už jako jistý dvojnásobný šampion hodil 90,54 metru.

Vadlejch stejně jako na olympijských hrách zachraňoval čest české atletiky, která zatím na tomto MS marně čekala na cenný kov. Tentokrát na to byl sám, protože bronzový medailista z Tokia Vítězslav Veselý kvůli nemoci nemohl startovat. Vadlejch zahájil solidními pokusem za 85 metrů, a když ve třetí sérii poslal oštěp za 88 metrů, dostal se na druhou pozici. Z té ho ale svým čtvrtým pokusem sesadil Čopra a český reprezentant se už nezlepšil.

Závodu od začátku vládl Peters, který hned v první sérii poslal oštěp za devadesát metrů. To se mu podařilo ještě druhým a šestým pokusem. Čtyřiadvacetiletý reprezentant Grenady potvrdil pozici lídra světových tabulek a zopakoval titul z roku 2019. Spravil si tak chuť po loňské nevydařené olympiádě, kde nepostoupil z kvalifkace.

Američtí sprinteři nezvládli finále štafety

Překvapivé vítěze měly na šampionátu v Eugene obě sprinterské štafety. Mezi ženami Jamajčanky do finále nasadily všechny medailistky ze stovky, ale zaváhaly na dvou předávkách a zaskočily je Američanky Melissa Jeffersonová, Abby Steinerová, Jenna Prandiniová a Twanisha Terryová. Jamajská finišmanka Shericka Jacksonová mohutně stahovala, ale přiblížila se domácím jen na čtyři setiny sekundy.

V mužském finále zase nepotvrdili svou suverenitu z individuálních disciplín američtí sprinteři. Podobně jako Jamajčankám se jim nedařily předávky a skončili druzí sedm setin za Kanadou, za kterou po absenci na dvoustovce finišoval Andre de Grasse.

Druhý cenný kov na tomto mistrovství světa získala Gudaf Tsegayová. Po stříbru z patnáctistovky triumfovala v běhu na 5 000 metrů a přidala do sbírky první velké zlato pod širým nebem. Bronzová olympijská medailistka na 5 000 metrů z loňského Tokia jediný předchozí titul vybojovala v hale, když letos na HMS vyhrála patnáctistovku. Olympijská vítězka Sifan Hassanová, která se na tuto sezonu nepřipravovala tak intenzivně jako obvykle, skončila šestá a odjede z tohoto šampionátu bez medaile.

Finále na 800 metrů ovládl olympijský vítěz Emmanuel Korir. Keňský půlkař vstoupil do této sezony pomaleji a na červnových mítincích nezářil, ale na vrchol sezony se připravil a zvítězil ve svém sezonním maximu 1:43,71. Také v trojskoku triumfoval olympijský šampion, vyhrál Portugalec Pedro Pichardo (17,95).

Sýkora je v polovině desetiboje devatenáctý

Vícebojařský šampion z Tokia Damian Warner něco takového nedokáže, protože pro něj desetiboj předčasně skončil. Kanadský favorit, který letos vyhrál víceboje na HMS i v Götzisu, po čtyřech disciplínách jasně vedl, ale pak ho v cestě za premiérovým světovým titulem zastavily svalové problémy. Při běhu na 400 metrů, který uzavíral první den, se chytil za zadní stehenní sval na levé noze a závod nedokončil.

Do čela závodu se tak překvapivě dostal dvaadvacetiletý Ayden Owens-Delerme z Portorika. Univerzitní šampion zámořské NCAA se vyšvihl zejména skvělou čtvrtkou, kterou prolétl za 45,07 sekundy. Za první den nasbíral 4 606 bodů a vede o 121 bodů před Kanaďanem Piercem Lepagem.

Jediný český reprezentant Jiří Sýkora je v polovině desetiboje devatenáctý se ziskem 4 054 bodů. „Není to vůbec žádná sláva. Zase jsem nechytil stovku ani dálku. Na velkých akcích je to vždycky nejhorší v sezoně, až pak se začnu trošku chytat,“ řekl České televizi juniorský mistr světa z roku 2014.

X X X

Vítězem Tour de France je Dán Vingegaard. Pařížskou etapu ovládl Belgičan Philipsen

Dánský cyklista Jonas Vingegaard vyhrál 109. ročník Tour de France. V závěrečné 21. etapě dojel pětadvacetiletý lídr týmu Jumbo-Visma bezpečně v hlavním poli, spurt v Paříži ovládl Belgičan Jasper Philipsen.

Vingegaard porazil v celkovém hodnocení o 3:34 minuty Slovince Tadeje Pogačara, jenž ovládl minulé dva ročníky „Staré dámy“. Třetí skončil s odstupem více než osmi minut další bývalý vítěz nejslavnějšího světového závodu Geraint Thomas z Británie.

Philipsen si po 116 kilometrech připsal druhé vítězství na letošní Tour. Pro prestižní triumf na bulváru Champs-Élysées si dojel před Nizozemcem Dylanem Groenewegenem, třetí byl Nor Alexander Kristoff. Členové Vingegaardova týmu o prvenství nebojovali, cílem projeli společně slavící v hlavním poli.