V mimořádně jasném a pronikavém projevu tvrdí americký ekonom Richard Wolff, že to, co se právě odehrálo, nepředstavuje začátek nové éry americké dominance na kontinentu, nýbrž její úmrtní list. Když se impérium uchyluje k přímé invazi proti zemi, která pro něj nepředstavuje vojenskou hrozbu, když zatýká prezidenty suverénních států, jako by šlo o obyčejné zločince, a když porušuje základní principy mezinárodního práva, aniž by se obtěžovalo vytvořit alespoň zdání věrohodného ospravedlnění, pak tímto jednáním přiznává, že vyčerpalo všechny své civilizované nástroje kontroly.

Trump nezaútočil na Venezuelu z pozice síly – vpadl tam ze strachu. Přímé násilí se objevuje tehdy, když selžou jemnější mechanismy moci. Když impérium skutečně vládne, nemusí invazí dobývat: vyjednává. Když skutečně kontroluje, nezatýká prezidenty: kupuje si je.

V posledních dvou desetiletích Spojené státy systematicky ztrácely vliv v regionu. Brazílie se přiblížila Číně, Argentina diverzifikovala svá spojenectví, Mexiko začalo jednat s větší autonomií, Kolumbie začala zpochybňovat svou automatickou podřízenost. Chile, Peru a Ekvádor se pustily do hledání alternativ k americké dominanci. Venezuela se stala nejviditelnějším symbolem této proměny.

Latinská Amerika dnes disponuje skutečnými alternativami. Čína nabízí investice a financování bez politických podmínek; Rusko poskytuje technologie bez požadavků na strategickou podřízenost; Indie otevírá trhy, aniž by vnucovala strukturální reformy.

Poprvé v dějinách odmítnutí Washingtonu automaticky neznamená ekonomický kolaps. Agrese proti Venezuele se neodehrála v geopolitickém vakuu: proběhla právě ve chvíli, kdy se Čína chystala oznámit Jihoamerický rozvojový fond – investiční balík v hodnotě 500 miliard dolarů na příštích deset let, jehož cílem je nabídnout regionu konkrétní alternativu k americkému financování.

Právě tato možnost volby děsí Washington nejvíce: kontinent, který může prosperovat bez závislosti na americkém systému, činí logiku nátlaku zbytečnou a odhaluje násilí jako poslední útočiště upadající moci.

Tato invaze neznamená začátek konce Latinské Ameriky, nýbrž začátek konce impéria. Trump se pokusil demonstrovat sílu, avšak urychlil jednotu a nezávislost regionu a dosáhl přesného opaku toho, co zamýšlel. Nejsme svědky zrodu nové éry imperiální nadvlády, ale posledních křečí systému, který se již nedokáže udržet civilizovanými prostředky a je nucen uchylovat se k barbarství.

Tato přechodná fáze je vždy nebezpečná, traumatická a nákladná pro národy, které jí procházejí, je však zároveň osvobozující, protože znamená konec epochy, v níž jediná moc rozhodovala o osudu celých kontinentů bez jakékoli konzultace.

Wolff svůj projev uzavírá varováním: příštím cílem by mohlo být Mexiko. Podle autora již existuje americký plán nazvaný „Znovudobytí Mexika“.

K této analýze můžeme dodat to, co my humanisté říkáme již po desetiletí: také Evropa, satelit obíhající zcela uvnitř sféry vlivu anglosaského impéria, dnes prožívá krizi obdobnou té americké. Vtažena do války na Ukrajině strategickými rozhodnutími Londýna a Washingtonu se Evropa snaží uniknout z patové situace stále iracionálnějšími kroky, jako je plán ReArm Europe a bezmezná podpora konfliktu. Tímto postupem Evropská unie postupně ztrácí vnitřní soudržnost i podporu veřejnosti, zatímco její obyvatelstvo čelí nejistotě, atmosféře strachu a narůstajícím ekonomickým obtížím. Jedním z nejvíce vnímaných rozporů je podpora státu Izrael, která zpochybňuje deklarované hodnoty civilizace a lidských práv. To vše jsou zřetelné známky hlubokého úpadku.

Když však systém vstoupí do krize a začne se hroutit, otevírají se zároveň nové obzory – navzdory obtížím a konfliktům, které tuto přechodnou fázi k planetární civilizaci nevyhnutelně provázejí.

Richard Wolf

(český překlad převzat z facebookového profilu L. Štítkovce)

 Ekonom Richard Wolf (83) patří k významným osobnostem americké levice. Je emeritním profesorem na University of Massachusetts Amherst a hostujícím profesorem v postgraduálním programu mezinárodních vztahů na The New School. Na stole mám jeho analýzu příčin finanční krize po roce 2009 (Capitalism´s Crisis Deepens: Essays on Global Economic Meltdown 2010 – 2014, Haymarket Books 2016). Je zastáncem zaměstnaneckého vlastnictví, proto dostal medailon v instruktivní publikaci České společnosti pro zaměstnaneckou participaci, z.s. (KSLP) pod titulem Ekonomická demokracie: Teoria a praxe, s přitažlivějším podtitulem Jak osedlat ekonomickou demokracii (2016), která rozhodně stojí za přečtení. Server vasevec.cz

X X X

 Netransparentnost se trochu rozptýlila, vysvětluje Kmoníček, proč vláda nezruší muniční iniciativu

Premiér Andrej Babiš (ANO) po novoročním obědě s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že Česko nebude rušit muniční iniciativu. Dál ji ale bude koordinovat a nepůjdou do ní peníze ze státního rozpočtu. „Celá změna od minulé vlády spočívá v tom, že zatímco předtím se hodně hovořilo o válce, tak v této chvíli se už i na evropské mezinárodní scéně hovoří jednoznačně o míru,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

Zůstává tedy Česko po úterním jednání v Paříži jednoznačně součástí koalice ochotných, tedy 35 zemích, které jsou ochotné pomáhat Ukrajině?
Samozřejmě zůstává, i proto tam pan premiér jel a ocenil, že měl příležitost slyšet poměrně konkrétní výroky, zejména poprvé se účastnících hlavních amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Měl taky příležitost mluvit s generálním tajemníkem NATO a s mnoha dalšími. A myslím, že tohle to je zajímavý formá. Rozhovor s poradcem vlády pro národní bezpečnost a s tajemníkem Bezpečnostní rady státu Hynkem Kmoníčkem

Celá změna od minulé vlády spočívá v tom, že zatímco předtím se hodně hovořilo o válce a o tom, jak válka musí pokračovat, dokud nedosáhne Ukrajina úplného a celkového vítězství, tak v této chvíli se už i na evropské mezinárodní scéně hovoří jednoznačně o míru.

Všichni víme, že mír vůbec nebude pro Ukrajinu jednoduchý a bude muset udělat velké ústupky. Ale aby jich vůbec byla schopna a dokázala to prodat a měla pro to domácí podporu, musí tam být výrazné bezpečnostní garance jak ze strany Spojených států, tak ze strany koalice ochotných. Právě o nich bylo úterní jednání.

My jsme od premiéra Babiše po jednání slyšeli, že Česko nevyšle své vojáky do mezinárodního kontingentu, který by měl být jednou ze záruk bezpečnosti pro Ukrajinu, a taky že Česko nebude financovat zbraně pro Ukrajinu. K čemu je tedy vláda ochotná, když chce zůstat v koalici ochotných?
Ke všem ostatním variantám, které jsou utajované a které identifikoval český generální štáb v rámci plánování celého kontingentu opatření. Mimochodem z naší strany se neočekávalo nikdy, že by tam šli nějací vojáci. To je pozice, kterou má třeba Itálie nebo Polsko. Česká pozice je tedy podobná. Žádný vojáci, ale budeme dál pokračovat v muniční iniciativě. A samozřejmě součástí naší podpory je podpora Evropské unie, která jde z celkového rozpočtu, kam přispívá i Česká republika.

Udržení unikátního ekosystému

Vy jste už zmínil muniční iniciativu, ve které bude Česko podle premiéra Babiše pokračovat. Ale jaké změny v muniční iniciativě tedy nastanou? Vláda mluvila o větší transparentnosti tak, jak to chce zajistit?
Předpokládáme, že udržíme poměrně unikátní ekosystém, který se okolo iniciativy vytvořil. Iniciativa byla z někdy z pochopitelných, někdy ze spornějších důvodů, do velké míry utajována z důvodů ochrany informací našich partnerů. A proto současná vláda v době, kdy byla v opozici, měla otázky, na které nedostávala odpovědi

 V této chvíli jsou jejich otázky zodpovídány příslušnými úředníky, takže se netransparentnost trochu rozptýlila. Ale i tak tam bude jedna hlavní změna v tom, že do muniční iniciativy budou proudit peníze našich partnerů, my to budeme zpracovávat a zprostředkovávat ukrajinské straně, ale nepůjde do toho již ani koruna z českého státního rozpočtu. Protože tam prostě v téhle chvíli nic není.

A bude tedy administraci muniční iniciativy dál dělat ministerstvo obrany?
Ano, ten systém musí zůstat zachovaný tak, jak si na něj zahraniční partneři zvykli, protože do něho by bylo velmi obtížné sahat. Poměrně dlouho trvalo, než se to nejenom příslušní úředníci naučili, ale i to, než zahraniční partneři si zvykli na jistý styl komunikace. Je tam docela velký dozor zahraničních partnerů na to, jak se to zpracovává. Jsou to i jejich peníze, které si hlídají. My jsme tam v podstatě clearing house.

Takže debaty, které se vedly o transparentnosti, a pochyby jsou teď rozptýlené?
Já myslím, že některé pochyby jsou rozptýlené. Už to překročilo minimum, které umožňuje, aby muniční iniciativa bez peněz českých daňových poplatníků pokračovala dále.

 Jak si vysvětlit to, že francouzský prezident Macron v úterý řekl, že s deklarací o pomoci Ukrajině souhlasily všechny státy a následně pak premiér Babiš mluvil o tom, že z pěti bodů jsou tři pro Česko nepřijatelné?
To se dá vysvětlit celkem jednoduše, protože deklarace je souborem toho, co si myslí a budou dodávat víc než třicítka států. V úterý měli mnozí přítomní výhrady. Italská premiérka jasně řekla, že tam nepůjde jediný italský voják a podobně. To je normální, když dostanete v restauraci menu, tak to neznamená, že všechno, co na něm restaurace vaří, rádi sníte.

Takže můžeme souhlasit, i když v podstatě nesouhlasíme?
Ne, to je normální proces diplomatického textu. Abyste umožnila souhlas s textem, který umožňuje na cestě k míru dát ukrajinské garance, tam jsme to nechtěli žádným způsobem ničit a blokovat. Tak to umožníme tak, že si ponecháme výhrady k některým částem a ty zohledníme tím, že se na podobném typu pomoci my podílet nebudeme. Jako ostatně i mnohé jiné státy, které jenom nedaly výhrady do českého tisku. Jinak byste tam našla podobná vyjádření.

X X X

EXKONUNISTA  PAVEL  KRITIZUJE  MINISTRA  MACINKU

Za výroky o soudcích. Sám fauluje, reaguje ministr

Prezident Petr Pavel se ohradil proti slovům šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten ve středu v pořadu Interview na ČT24 zpochybnil nestrannost ústavních soudců. Prezident to označil za politický faul. Macinka v reakci pro iDNES.cz uvedl, že sám prezident se podle něj dopouští ústavního faulu, když odmítá jmenovat ministrem čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka

 „Ústavní soudce schvaluje hlasováním Senát, navrhuje a po schválení senátory jmenuje prezident republiky. Proces je demokratický, mimořádně transparentní a zcela v souladu s ústavou,“ zdůraznil Pavel ve svém vyjádření.

Zpochybňování ústavních institucí, nestrannosti senátorů nebo vybraných ústavních soudců z úst ministra vlády považuje prezident za krajně nevhodné. „Jakékoli tvrzení o domluvě či dohodách s ústavními soudci prezident zásadně odmítá,“ doplnil Hrad v tiskové zprávě.

„Bere-li to pan prezident jako můj politický faul vůči němu, pak já zase mohu vnímat to, co dělá, jako jeho ústavní faul vůči výsledkům sněmovních voleb, které odmítá respektovat,“ reagoval pro iDNES.cz Macinka.

Prezident republiky považuje slova ministra zahraničních věcí zpochybňující nestrannost ústavních soudců v pořadu Interview ČT24 za politický faul. Ústavní soudce schvaluje hlasováním Senát PSP ČR, navrhuje a po schválení senátory jmenuje prezident republiky. Proces je

Macinka v rozhovoru na ČT reagoval na rozhodnutí prezidenta nejmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí a hovořil o dalších krocích strany. Ve středu také opětovně vyloučil kompetenční spor, o kterém by rozhodoval Ústavní soud.

Na ČT Macinka také uvedl, že Motoristé nechtějí spor vést na úroveň Ústavního soudu, oproti tomu podle něj po tom možná volá prezident, a to vzhledem k možnostem soudu měnit právní prostředí.

Turek zůstává jediným nominantem

„Možná pan prezident si od toho slibuje, že když Ústavní soud, který on plně jmenoval lidmi jemu blízkými nebo blízkými jeho vidění světa, tak možná si tímto způsobem v podstatě říká, aby mu Ústavní soud přidal nějaké kompetence,“ uvedl Macinka.

Motoristé podle něj nechtějí rozehrávat hru o změnu kompetencí a přejí si zachovat současná pravidla. „Chápu, že to možná chce pan prezident. Možná má nějaké styky se svými soudci, které jmenoval na Ústavní soud,“ uvedl Macinka a doplnil, že to netuší.

 Turek zůstává jediným nominantem Motoristů na ministra. Jejich poslanecký klub se ve středu večer shodl na dalších krocích, o nichž nejprve informuje koaliční partnery ANO a SPD na pondělním jednání koaliční rady.

Hrad v prosinci po schůzce Pavla s Turkem uvedl, že hlava státu předpokládá, že Babiš Turka na ministra nenavrhne. Z vyjádření dále vyplývalo, že pokud by tak premiér přesto učinil, prezident by Turka nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok.

Jméno prezidentovi ve středu přinesl oficiálně premiér Andrej Babiš (ANO).

Turek čelí kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za výroky se omluvil, u některých autorství popírá. Kontroverze vzbudilo také jeho majetkové přiznání či informace, podle nichž před osmi lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády.

 X X X

Západní vojáky na Ukrajině budeme považovat za legitimní cíl, varuje Moskva

Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo, dlouhodobě odmítá.

 Velká Británie, Francie a Ukrajina v úterý v Paříži na jednání takzvané koalice ochotných podepsaly společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Jeden z bodů zmiňuje právě záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Český premiér Andrej Babiš řekl, že Česko vojáky nepřispěje.

 Rusko, které v uplynulých dnech slavilo pravoslavné Vánoce, se ke zprávám z francouzské metropole o deklaraci ohledně poválečných bezpečnostních záruk pro Kyjev vyjádřilo poprvé. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, přičemž v posledních týdnech na Západě zesílilo diplomatické úsilí s cílem válku ukončit.

Zacharovová dnes označila Ukrajinu a její evropské spojence za „osu války“. „Nová militaristická prohlášení takzvané koalice ochotných a kyjevského režimu vytvářejí skutečnou ‚osu války‘,“ uvedla. Ruské jednotky Ukrajinu napadly z rozkazu prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022. „Dokument má extrémně daleko k mírovému řešení,“ prohlásila Zacharovová s odkazem na deklaraci z Paříže.

 „Londýn a Paříž plánují po příměří zřídit na Ukrajině vlastní vojenské základny a vybudovat tam zařízení pro skladování zbraní a vojenské techniky,“ tvrdila Zacharovová, podle níž bude Moskva západní vojáky a vojenské objekty na ukrajinském území považovat za „zahraniční intervenci, představující přímou hrozbu pro bezpečnost nejen Ruska, ale i dalších evropských zemí“ a za legitimní bojové cíle.

Moskva v minulosti dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však opakovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Kyjev Moskvu viní z podkopávání mírového procesu.

 X X X

 Rychetský: Mám pochybnosti, zda jde u Turka o kompetenční spor. Být prezidentem, nejmenoval bych ho

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu předloží prezidentovi Petru Pavlovi nominaci Filipa Turka (za Motoristy) na post ministra životního prostředí. Učiní tak na přání koaličního partnera, Motoristů sobě. Prezident ale opakovaně prohlásil, že Turka ministrem nejmenuje a že počítá s kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu. „Ústavní soud chrání Ústavu. Spory o ochranu pověsti u něj běžné nejsou,“ říká někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Prezident Pavel už uvedl, že případná kompetenční žaloba by mohla být užitečnou. Také si to myslíte?
Já především mám jisté pochybnosti o tom, zda skutečnost, že pan prezident nechce vyhovět návrhu pana premiéra na jmenování Filipa Turka ministrem, lze nazvat kompetenčním sporem.

 Poslechněte si názor někdejšího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského

Kompetenční spor je spor dvou ústavních institucí o to, které z nich patří která kompetence a jaká výsostná pravomoc, a o to se přou. Nebo naopak, pokud obě odmítají něco vykonávat. 

Tady ale není sporu o tom, že prezident nemusí pokaždé a každému návrhu vyhovět. Jsou případy, kdy by se dokonce dalo říct, že je povinen takový návrh odmítnout. To znamená skutečně rozhodnout, že nejmenuje. 

Případ pana Turka je přesně hraniční, dalo by se říci. Je nepochybné, že ho premiér může navrhovat. Na druhé straně je potřeba zvážit skutečnost nejen reputační – tu dost hroznou pověst, dost hrozné výroky a činy pana Turka v minulosti – a také je potřeba tu věc posoudit podle platné Ústavy.  

Pokud bude premiér trvat na Filipu Turkovi, respektive pokud na něm budou trvat Motoristé a Andrej Babiš jim to nebude nijak rozporovat, a pokud se prezident rozhodne dodržet to, co řekl, a Turka nejmenuje, tak kdo by měl jinak rozhodnout než Ústavní soud?
Já si dovedu představit, že bude Ústavnímu soudu takový návrh předložen. Ústavní soud, a tady nechci předjímat, se tím může teoreticky vzato zabývat meritorně a bez dokazování o osobě pana Turka. I když je to krajně nepravděpodobné.

Spíš je pravděpodobné, že Ústavní soud řekne: My nejsme kádrovací instituce, my řešíme spor o pravomoc. Pravomoc navrhnout je. Ale současně je nepochybnou pravomocí prezidenta návrhu nevyhovět, pokud bude jednat v souladu s Ústavou, článkem 9, odstavec 2 a odstavec 3. Tomuto článku se říká ústavní ustanovení, jakýsi nadústavní princip.

Tento článek totiž stanoví, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná a výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění, nebo ohrožení základů demokratického státu.

Teď by tedy šlo o to posoudit, zda právě nominace a posléze jmenování pana Turka do funkce by byly v rozporu s tímto nadústavním významným pokynem a principem. A nevím, jestli by byl Ústavní soud ochoten se tím zabývat. 

Já bych řekl, že je to tak půl na půl. Já bych řekl, ať si to posoudí ty orgány, které jsou k tomu povolány.

‚Odmítl bych‘

Pokud by se touto kompetenční žalobou skutečně Ústavní soud zabýval, odvážil byste se odhadnout, kdo by měl v případě nejmenování Filipa Turka ministrem větší šanci u soudu uspět?
Teď ze mě chcete vylákat, abych začal osobu Filipa Turka hodnotit z hledisek, o kterých jsme hovořili.

Vy už si to přece dovolit můžete.
Já můžu říct jenom tolik: Podle toho, co všechno se o něm v médiích objevilo, pokud by to bylo skutečně prověřeno, tak být v pozici prezidenta naší republiky, tak bych skutečně odmítl Turkovo jmenování.

Ústavní soud takové věci zajímat budou, nebo nebudou? Podle toho, co jste říkal, pravděpodobně ne.
Myslím si, že Ústavní soud se tomu bude chtít spíš vyhnout, protože to je dokazování. To by muselo probíhat řízení, ve kterém by se vedly a předkládaly různé důkazy v podobě písemných výpovědí, svědeckých výpovědí o různých chováních, jednáních a výrocích pana Turka v minulosti. 

Myslím, že to by Ústavnímu soudu skutečně moc nesedělo. Ústavní soud chrání Ústavu, ale takovýto spor o ochraně pověsti? To jsou spory běžné u obecného soudnictví. Nikoliv na úrovni Ústavního soudu

 Ústavní soud a politika

Prezident Petr Pavel argumentuje tím, že Filip Turek ohrožuje svým jednáním ústavní hodnoty. Je to pádný argument?
To je argument, který interpretuje ty dva odstavce článku 9 Ústavy, které jsem citoval. A skutečně, pokud by opíral své rozhodnutí přesně o tuto citaci, tak si myslím, že to má ústavní základ. Skutečně by pak věc byla v oblasti dokazování, nikoliv v oblasti tvrzení. 

Budou se o tohle případně opírat i ústavní soudci, pokud budou o tomto sporu rozhodovat?
Ústavní soudci by především vyzvali účastníky sporu, to je na jedné straně premiéra a na druhé straně prezidenta republiky, ať oni navrhnou, jaké důkazy pro jejich tvrzení a pro jejich závěry svědčí. Těmto důkazům by patrně Ústavní soud vyhověl a to dokazování by prováděl. 

Ústavní soud samozřejmě může i bez návrhu účastníků řízení sám se rozhodnout některé věci prokazovat a sám si shánět svědky nebo listinné a jiné důkazy. Ale že by se mu do toho moc chtělo, to teď říkám nepokrytě, to asi ne.

I když mají přece jenom rozhodnutí Ústavního soudu vliv na politiku, přesto se snaží Ústavní soud ve své judikatuře a ve svém rozhodování pokud možno zdržovat a vzdalovat se od konkrétních politických aktů.

X X X

 Odsun Němců je naše hnisající rána. Je čas se jí dotknout, aby se začala hojit, vyzývá biskup Přibyl

Letošní rok má být podle litoměřického biskupa Stanislava Přibyla ve znamení smíření s Němci odsunutými z českých zemí po druhé světové válce. „Mám tím na mysli uzdravení. Uzdravení vztahů historické paměti, proto bych používal nikoli smíření s předložkou s, ale smíření mezi lidmi,“ vysvětluje Pro Český rozhlas Plus.

Přestože od konce války uplynulo více než 80 let a pamětníků je čím dál méně, téma je stále živé. „V reakci na to mé vyhlášení mi napsal člověk z Německa, ročník 1983, který ho velmi oceňoval, protože atmosféru určité křivdy v rodině zažíval po generace. Není to něco, co by už odvál čas a my se tím nemuseli zabývat,“ zdůrazňuje biskup.

Stanislav Přibyl, litoměřický biskup

V místech, kde bych odsun zvlášť nelidský, se mají konat bohoslužby. Přibyl připomíná známé masakry v Ústí nad Labem a v Postoloprtech, kde zahynuly stovky lidí, ale také pozapomenuté osudy žen, které z České Lípy mířily na transport do Cvikova, odkud ale byly poslány nazpět a po cestě postříleny v lese.

„Dodnes, když toto téma zvednete, tak se rozhostí rozpačité ticho. Je potřeba se těch lidí zastat, protože to nikdy nikdo neudělal. A není to tak, že jako Čech kolaboruji s nějakým německým živlem. Pro mě jako pro křesťana je každý člověk stejně důležitý, nota bene v situaci, kdy se ve světě opět začínáme dělit podle víry, pohlaví, národnosti nebo názoru,“ uvádí.

Tlusté čáry jsou omyl

Přibyl přitom poukazuje na to, že smíření přichází i z druhé strany. Například při nedávném svěcení kostela ve Verneřicích se jeden z německých rodáků omluvil za to, co Němci udělali Čechům, a doplnil, že odsun byl reakcí právě na toto.

 „Některé věci mohou být odsunuté stranou, ale je to, jako když máte infekci v těle. Jakmile jste oslabení, znovu vás to zasáhne. Napadá mě jeden docela naturalistický žalm: ‚Rány mi hnisají a páchnou, protože jsem jednal pošetile.‘ Teď mi přijde nanejvýš aktuální se té rány dotknout, zkontrolovat a pokusit se ji vyčistit,“ dodává biskup.

Dělat tlusté čáry za historií považuje za velký omyl, který se nám dříve, či později vymstí. Na svůj pastýřský list má prý až na pár výjimek jen souhlasné a pozitivní reakce. „Jsem velmi překvapen, že mi ještě nikdo nevynadal pořádně. Očekávám to, ale nám nejde o slova, my chceme dělat gesta,“ deklaruje.

Za příklad dává pochod studentů gymnázia v Žatci do Postoloprt, ke kterému se chce letos připojit.

„Je to 24 kilometrů, docela štreka. A zkrátka jít, modlit se a mlčet. To, co nabízím, je skutek, ne řeči. A jestli to bude někomu vadit, a bylo by divné, kdyby nevadilo, tak to znamená, že se něco uzdravuje. Každá rána nejprve bolí, pálí a teprve potom se začne uzdravovat,“ uzavírá.

X X X

  Osm měsíců za zlomyslné psaní, že Macronová je muž

Pařížský soud v pondělí „usvědčil” deset lidí z online násilí páchaného na manželce francouzského prezidenta Brigitte Macronové. Soud však utajil názory na otázku jejího údajného pohlaví.

Obžalovaní byli usvědčeni z „šíření nepravdivých informací o jejím pohlaví a sexuální orientaci” a také ze „zlomyslných poznámek“ o 24letém věkovém rozdílu mezi francouzským prezidentským párem. Většina obžalovaných dostala podmíněné tresty odnětí svobody až na osm měsíců. Při vynášení rozsudku soudce shledal, že osm mužů a dvě ženy jednali s jasným úmyslem poškodit Brigitte Macronovou zveřejněním ponižujících a urážlivých komentářů na internetu.

Dvě z obžalovaných – nezávislá novinářka Natacha Rey a online věštkyně Amandine Roy – byly v roce 2024 odsouzeny za pomluvu za tvrzení, že francouzská „první dáma” je ve skutečnosti muž, Jean-Michel Trogneux, který prošel změnou pohlaví a přijal jméno Brigitte. Ženy byly následně u odvolacího soudu zproštěny obvinění. Prezidentský pár však hodlá ve svém právním sporu pokračovat.

„Nejdůležitější jsou preventivní kurzy a pozastavení některých účtů“ pachatelů, uvedl po vynesení rozsudku Jean Ennochi, právník Brigitte Macronové, informovala tisková agentura AFP.

Tiphaine Auzière, dcera Brigitte Macronové z předchozího manželství, dříve u soudu vypověděla, že kyberšikana negativně ovlivnila zdraví a životní podmínky její matky. Řekla, že její matka „si musela dávat pozor na své oblečení a držení těla“ a že Brigitte „moc dobře věděla, že její obraz bude použit k podpoře těchto teorií“.

Pondělní rozhodnutí ve Francii je předzvěstí mnohem většího soudního procesu, který se má konat v USA, kde Macronovi podali žalobu pro pomluvu proti  publicistce Candace Owensové, která také zpochybnila pohlaví Brigitte Macronové. Owensová tato tvrzení pravidelně opakovala ve svém podcastu a na sociálních sítích a v březnu 2024 prohlásila, že by vsadila na „celou svou profesionální pověst“ s přesvědčením, že první dáma „je ve skutečnosti muž”,  Server vasevec.cz

X X X

 ‚Otevřené pirátství, porušují mezinárodní právo.‘ Moskva reaguje na americký zásah na ruské lodi

Rusko požaduje od Spojených států, aby zajistily humánní a důstojné zacházení s Rusy na tankeru Marinera, respektovaly jejich práva a nebránily jejich rychlému návratu do vlasti. Uvedla to ve středu ruská diplomacie podle státní agentury TASS poté, co se tankeru plujícího pod ruskou vlajkou zmocnil americký výsadek. Žádný stát nemá právo používat sílu vůči lodím, zaregistrovaným v jurisdikci jiných států, uvedlo ruské ministerstvo dopravy.

Ruský senátor Andrej Klišas označil americkou akci za „otevřené pirátství“. Británie poskytla USA podporu při zmocnění se tankeru, potvrdilo mezitím britské ministerstvo obrany.

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly, oznámilo ve středu Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM). Rusko předtím podle médií vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker plující nyní pod ruskou vlajkou, dříve známý jako Bella 1, doprovodily

 Ruské ministerstvo dopravy uvedlo, že americký výsadek se uskutečnil okolo 13.00 středoevropského času a že poté s tankerem ztratilo kontakt. Spojené státy obvinilo z porušení úmluvy OSN o mořském právu, podle které v mezinárodních vodách na otevřeném moři platí svoboda plavby a žádný stát nemá právo uplatňovat sílu vůči lodím, řádně zaregistrovaným v jurisdikci jiných zemí.

„USA se po ‚operaci justičních orgánů‘ na území Venezuely se zabitím několika desítek lidí pustily do otevřeného pirátství na otevřeném moři. Vše se děje podle nechvalně známých ‚pravidel‘, s porušením norem mezinárodního práva,“ uvedl Klišas, který je v horní komoře ruského parlamentu předsedou ústavního výboru.

EUCOM zadržení plavidla zdůvodnil porušením amerických sankcí. Operaci podle velitelství podnikly složky ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) s podporou americké armády. Americká pobřežní stráž, která plavidlo pronásledovala přes Atlantský oceán, v době míru spadá pod DHS.

Posádka tankeru plujícího pod ruskou vlajkou, kterého se zmocnily USA, může čelit stíhání a být převezena do USA, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. 

Únik zadržení 

Za 24 hodin před nynější americkou operací bylo nad plavidlem zaznamenáno několik průzkumných letů, napsal deník The Guardian. Podle listu se jednalo o letouny z amerických základen na Islandu a průzkumné stroje britského letectva, které dokáží odhalit přítomnost ponorek.

Americká pobřežní stráž se plavidlo pokusila neúspěšně zadržet už 21. prosince v Karibském moři, když plulo k Venezuele, aby tam naložilo ropu. Loď, která do Venezuely mířila z Íránu, pokusu o zadržení unikla a začala před americkou pobřežní stráží prchat.

V průběhu americké akce se v blízkosti tankeru nacházela ruská vojenská plavidla, včetně ruské ponorky, sdělili agentuře Reuters američtí činitelé.

Americké deníky v souvislostí se situací kolem tankeru Bella 1/Marinera už dříve upozornily, že by teoreticky mohla zkomplikovat jednání mezi USA a Ruskem ohledně potenciální mírové dohody, která by ukončila ruskou agresi proti Ukrajině.

USA před středečním děním zajaly další dva tankery v Karibiku. Jde o plavidla nazvaná Skipper a Centuries a podle stanice CBS News jsou součástí takzvaných stínových flotil, které nelegálně přepravují ropu ze sankcionovaných zemí jako jsou Írán, Rusko nebo Venezuela.

X X X

 Babiš zamíří na Slovensko, Fico věří v obnovení společných jednání obou vlád

Slovenský premiér Robert Fico věří v obnovení společných jednání české a slovenské vlády. Řekl to v příspěvku na sociální síti před čtvrteční návštěvou svého českého kolegy Andreje Babiše v Bratislavě. Mezivládní konzultace s Bratislavou přerušil předloni tehdejší kabinet českého premiéra Petra Fialy, který krok zdůvodnil rozdílnými pohledy obou zemí na klíčová zahraniční témata.

 „Doufám, že se zanedlouho vrátíme k formátu společného jednání slovenské a české vlády, který předchozí česká vláda odmítala. Slovensko-české vztahy jsem vždy označoval za půjčky vzájemné důvěry a vždy jsem vycházel z jistoty, že zatímco politici odcházejí, národy, slovenský a český, ve svých dobrých vztazích zůstávají,“ uvedl Fico. Současně blahopřál mladým českým hokejistům k zisku stříbrných medailí na nedávném mistrovství světa v USA.

 Babiš se před rokem ještě jako opoziční politik vyslovil pro obnovu mezivládních konzultací se Slovenskem.

Fico se s předchozí českou vládou rozcházel například v názoru na dodávky zbraní na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Ficova nynější vláda po nástupu do úřadu v roce 2023 například zastavila ze státních zásob vojenskou pomoc Kyjevu.

 Babiš tento týden zase uvedl, že Česko nebude rušit muniční iniciativu pro Ukrajinu, ale bude ji jen koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Kyjev.

 X X X

Vo vedení Venezuely panuje neistota. Biely dom poslal Rodríguezovej tvrdé ultimátum. Čo má Caracas splniť?

Biely dom od Venezuely požaduje, aby obmedzila svoje vzťahy s Čínou, Ruskom, Iránom a Kubou, a to vrátane ekonomických väzieb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podľa zdrojov stanice ABC News oznámila dočasnej venezuelskej prezidentke Delcy Rodríguezovej, že jej krajina musí splniť požiadavky Bieleho domu, než jej bude povolené ťažiť ďalšiu ropu.

Washington zároveň vyvíja tlak na Caracas, aby vyhostil čínskych, ruských, iránskych a kubánskych poradcov, ktorí v krajine zatiaľ pôsobia, uviedli podľa denníka The New York Times (NYT) americkí činitelia.

Americký minister Marco Rubio na pondelkovom uzavretom brífingu pre skupinu zákonodarcov predstavil požiadavky, ktoré Trumpova administratíva predložila Rodríguezovej. 

Spravodajský a vojenský personál z Číny, Ruska, Iránu a Kuby bude nútený opustiť Venezuelu, zatiaľ čo niektorí diplomati z týchto krajín tam budú môcť zostať, uviedli zdroje NYT.

Washington podľa Rubia odhaduje, že Caracasu zostáva len niekoľko týždňov, než sa latinskoamerická krajina bez predaja svojich ropných zásob stane finančne neschopnou platiť.

Na vývoz ropy z Venezuely sa momentálne vzťahuje americké embargo. Z Venezuely naďalej vyváža americká spoločnosť Chevron, ktorá posiela ropu na tankeroch do Spojených štátov. Trump v utorok oznámil, že Venezuela odovzdá 30 až 50 miliónov barelov sankcionovanej ropy Spojeným štátom, ktoré ju predajú za trhovú cenu.

Republikánsky predseda senátneho výboru pre ozbrojené služby Roger Wicker uviedol pre ABC News, že plán USA vo Venezuele je postavený na kontrole jej ropy. Senátor dodal, že podľa neho nebude nutné nasadiť amerických vojakov. „Vláda má v úmysle kontrolovať ropu, prevziať kontrolu nad loďami a tankermi a žiadny z nich nepopláva do Havany. A kým sa nezačnú pohybovať – dúfame, že na otvorený trh – nie je čím tankery naplniť, pretože sú úplne plné,“ povedal Wicker.

Čína v stredu 7. januára výzvu Trumpovej administratívy, aby Venezuela prerušila svoje spojenectvo s rivalmi Spojených štátov, skritizovala a označila za šikanu, píše agentúra Bloomberg.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová boli v pondelok 5. januára 2025 eskortovaní na federálny súd v newyorskom Manhattane. / Zdroj: Reuters

Vo vedení Venezuely panuje neistota

Po sobotnom útoku Spojených štátov na Venezuelu pretrváva medzi tamojšou mocenskou elitou pocit neistoty kvôli možnej miere americkej infiltrácie do ozbrojených zložiek, ktorá pomohla k úspechu operácie, napísal španielsky server Público. Napriek tomu minister obrany Vladimir Padrino zostáva vo funkcii, podľa argentínskeho denníka La Nación je totiž jediný, kto môže zabezpečiť lojalitu armády novému vedeniu krajiny. Server televízie Deutsche Welle (DW) uviedol, že armáda sa zrejme na stranu opozície nepostavila aj preto, že zmena režimu by odhalila zločiny porušovania ľudských práv či korupcie jej veliteľov.

„Ruské protivzdušné systémy, pokročilé čínske radary a kubánska prezidentská garda sa ukázali ako neúčinné proti sofistikovanej americkej operácii, ktorá bola úspešná vďaka technologickej prevahe, elektronickému boju a predchádzajúcej infiltrácii spravodajských služieb. Počas niekoľkých minút neutralizovala kľúčové obranné schopnosti venezuelského vojenského aparátu, ktorý Caracas po roky prezentoval ako odstrašujúci prostriedok proti zahraničnej intervencii,“ napísal server Público.

Ani americký plukovník vo výslužbe Manuel Supervielle nepochybuje o pomoci niektorých venezuelských vojakov Spojeným štátom. „Ak by tomu tak nebolo, operácia by sa len ťažko vyvíjala tak, ako prebehla. A aj vďaka tomu boli straty minimálne,“ povedal pre server DW s odkazom na počty obetí. Pri sobotnom útoku zomrelo 23 venezuelských vojakov a 32 Kubáncov, ktorí pôsobili v ochrannej bezpečnostnej službe prezidenta Madura. 

Výmena vedenia prezidentskej ochrannej služby bola jedinou známou zmenou, ktorú režim po sobotnom útoku urobil. Za normálnych okolností by po takomto debakli musel byť odvolaný aj minister obrany, napísal argentínsky denník La Nación. Podľa neho však práve minister obrany Vladimir Padrino teraz môže zabezpečiť lojalitu armády novej prezidentke a zabrániť dezerciám a rozkolu vojenských zložiek. „Padrino sa ďalej drží vo funkcii, pretože má na vojakov najväčší vplyv,“ uviedol venezuelský politológ Enderson Sequera. Padrino je ministrom obrany od roku 2014 a patrí k najvplyvnejším postavám režimu. „Padrino z tejto (sobotnej) epizódy vyšiel posilnený, pretože je jediný, kto môže zabezpečiť lojalitu vojakov politickému vedeniu, a nie vďaka svojim vojenským schopnostiam. Delcy (Rodríguezová) potrebuje vyvolať obraz kontinuity (režimu),“ dodal Sequera.

Niektorí po sobotnom útoku očakávali, že časť armády by sa mohla pridať na stranu opozície. „Zmena režimu pre najvyššie vojenské velenie nie je výhodná aj preto, že by odhalila množstvo zločinov, ktorých sa dopustili za posledných 20 rokov, vrátane porušovania ľudských práv a rozsiahlej korupcie,“ povedal pre DW mexický politológ Carlos Pérez Ricart. Aj on sa domnieva, že niektorí velitelia vzhľadom na vyhliadky do budúcnosti určitým spôsobom so Spojenými štátmi spolupracovali. Podľa neho je tak najpravdepodobnejšie, že dôstojníci sa budú skôr snažiť o zachovanie súčasnej mocenskej štruktúry.

X X X

V krajine dlhodobo sužovanej ekonomickou krízou sú armádne elity politickým verné najmä kvôli finančným benefitom, ale podľa servera Público aj preto, že sú zmanipulované ideológiou, ktorá súvisí aj s historickou nevraživosťou voči „imperialistickým“ Spojeným štátom. Heslom venezuelskej armády je „Nezávislosť a socialistická vlasť! Budeme žiť a zvíťazíme!“, ktorým v roku 2011 vtedajší venezuelský prezident Hugo Chávez nahradil predchádzajúce heslo „Vlasť, socializmus alebo smrť!“ v snahe dodať bojovému pokriku viac optimizmu.

Všetky doterajšie výzvy opozičných lídrov armáde, aby sa postavila na stranu ľudu, respektíve opozičného lídra, tak zostali nevyslyšané. A keď v roku 2019 niektorí dôstojníci podporili vtedajšieho šéfa parlamentu Juana Guaidóa, ktorého opozícia a asi 60 krajín, vrátane USA, uznalo za dočasného prezidenta, skončili títo velitelia vo väzení alebo utiekli do zahraničia.

Guaidóvi sa v roku 2019 podarilo nebývalo zjednotiť dlhodobo roztrieštenú opozíciu. O medzinárodnú podporu desiatok krajín však následne prišiel a aj opozičné strany sa nakoniec opäť rozdelili. Jeho vládu, ktorú tvorili stovky úradníkov vrátane veľvyslancov v zahraničí, a ktorú však niektorí vinili z korupcie, v decembri 2022 odvolali.

Aj súčasná šéfka najväčšej opozičnej aliancie María Corina Machadová od prezidentských volieb v júli 2024, ktoré podľa opozície vyhral jej kandidát Edmundo González, niekoľkokrát vyzvala armádu, aby sa postavila na „správnu stranu“.

Čo povedal Zelenskyj o zajatí Madura?

Rovnako Spojené štáty uznali Gonzálezovo víťazstvo vo voľbách, avšak po sobotnom únose Madura ho nepodporili ako nového lídra krajiny a namiesto toho sa Washington snaží o spoluprácu s Delcy Rodríguezovou, ktorá bola od roku 2018 do únosu Madura jeho viceprezidentkou. Podľa analytikov zvolil americký prezident Donald Trump pokračovanie režimu preto, aby vo Venezuele zachoval stabilitu kvôli svojim plánom na ťažbu ropy a aby zabránil väčšej migračnej vlne.

Trump sa venezuelskú vládu snaží prinútiť k spolupráci s USA nátlakom, inak hrozí ďalším vojenským zásahom. Rodríguezovej odkázal, že môže dopadnúť horšie než Maduro, a podobne pohrozil aj ministrovi vnútra Diosdadu Cabellovi. Aj Cabella a Padrina USA vinia z narkoterorizmu a aj na nich, rovnako ako už pred niekoľkými rokmi na Madura, vypísali odmenu za informácie vedúce k ich dopadnutiu.

Spojené štáty 3. januára bombardovali niekoľko miest vo Venezuele a uniesli prezidenta krajiny Nicolása Madura a jeho manželku do USA. Dočasnou prezidentkou sa následne stala dovtedajšia viceprezidentka Delcy Rodríguezová, od ktorej Washington požaduje poslušnosť. Trump jej pohrozil ďalším vojenským zásahom, ak nebude spolupracovať s USA.

X X X

 Naháňačka na otvorenom mori sa skončila: americká armáda zadržala tanker pod ruskou vlajkou

Americké ozbrojené sily v severnej časti Atlantického oceánu po niekoľkých týždňoch prenasledovania zadržali sankcionovaný tanker spojený s Venezuelou a Ruskom. Pre agentúru AP to v stredu uviedol nemenovaný americký predstaviteľ, informuje TASR.

Spojené štáty sa v stredu 7. januára tiež zmocnili sankcionovaného tankera Sophia, ktorý sa podieľal na nelegálnej činnosti v Karibskom mori, uviedlo na X veliteľstvo americkej armády SOUTHCOM, ktoré má na starosti všetky operácie v Karibiku a Strednej a Južnej Amerike. Americká pobrežná stráž podľa veliteľstva plavidlo eskortuje do USA. / Zdroj: Veliteľstvo americkej armády SOUTHCOM

Európske veliteľstvo Spojených štátov (EUCOM) na sieti X v stredu oznámilo zaistenie tankera M/V Bella 1 pre porušenie amerických sankcií. „Loď bola zadržaná v severnom Atlantiku na základe zatykača vydaného federálnym súdom USA po tom, ako ju vystopovala loď pobrežnej stráže USA Munro,“ uvádza sa v príspevku.

Agentúra Reuters už skôr informovala, že Spojené štáty sa v Severnom mori zrejme pokúšajú zmocniť tankera plaviaceho sa pod ruskou vlajkou, ktorý sa vyhol americkej blokáde sankcionovaných plavidiel pri Venezuele a ktorý americká pobrežná stráž prenasleduje už viac než dva týždne. Rusko podľa amerických médií predtým vyslalo ponorku a ďalšie prostriedky, aby tanker, predtým známy ako Bella 1, sprevádzali.

USA chcú Grónsko aj s použitím sily

Moskva žiada USA o prepustenie ruskej posádky

Moskva požaduje od Spojených štátov, aby umožnili urýchlené prepustenie ruskej posádky tankera Marinera plaviaceho sa pod ruskou vlajkou, ktorý USA zadržali v stredu v severnej časti Atlantického oceánu po niekoľkých týždňoch prenasledovania. Informovala o tom agentúra AFP, píše TASR.

Ruské ministerstvo zahraničných vecí podľa agentúry TASS vyzvalo Spojené štáty, aby nebránili rýchlemu návratu Rusov z lode Marinera do ich vlasti. Správy o zadržaní plavidla Moskva pozorne sleduje a žiada Washington, aby zabezpečil, že sa s ruskými občanmi zaobchádza humánnym a dôstojným spôsobom.

Nemenovaní predstavitelia podľa agentúry Reuters uviedli, že v blízkosti plavidla sa počas americkej operácie nachádzali ruské lode vrátane ponorky, no do stretu s americkými zložkami podľa nich nedošlo. Američanom na ich žiadosť poskytla podporu Británia – formou prieskumných letov a nasadenia vojenskej lode.

Posádka ruského tankera môže podľa hovorkyne Bieleho domu čeliť stíhaniu

Posádka tankera plaviaceho sa pod ruskou vlajkou, ktorého sa zmocnili USA, môže čeliť stíhaniu a byť prevezená do USA, uviedla dnes hovorkyňa Bieleho domu Karoline Leavittová. Informuje o tom agentúra Reuters.

Vo vyhlásení ruského rezortu nie je uvedené, koľko Rusov sa nachádza na palube zadržaného plavidla, ktoré americké úrady prenasledovali od decembra od pobrežia Venezuely, kde sa podľa nich vyhlo americkej námornej blokáde sankcionovaných lodí.

Ruská televízia RT podľa Reuters skôr uviedla, že americké sily sa pokúšajú nalodiť na tanker z helikoptéry a zverejnila fotografiu helikoptéry v blízkosti lode. Podľa amerických predstaviteľov operáciu vykonávajú americké ozbrojené sily v spolupráci s pobrežnou strážou. Počas nej sa podľa nich v blízkosti tankera nachádzali ruské vojenské plavidlá, vrátane ruskej ponorky. 

Plavidlo pôvodne označené ako Bella 1 sa podľa denníka The New York Times (NYT) nedávno objavilo v ruskom lodnom registri pod názvom Marinera s domovským prístavom v Soči pri Čiernom mori.

Podľa BBC sa loď okolo 14:00 SEČ nachádzala približne 200 kilometrov od južného pobrežia Islandu. Majiteľom je podľa stanice spoločnosť Louis Marine Shipholding Enterprises so sídlom v Turecku. Administratíva predchádzajúceho amerického prezidenta Joea Bidena firmu obvinila z väzieb na iránske revolučné gardy (IRGC).

Ukrajina dronmi prvýkrát udrela na ruskú tieňovú flotilu v Stredozemnom mori

Spojené štáty sa dnes rovnako zmocnili sankcionovaného tankera Sophia, ktorý sa podieľal na nelegálnej činnosti v Karibskom mori, uviedlo na X veliteľstvo americkej armády SOUTHCOM, ktoré má na starosti všetky operácie v Karibiku a Strednej a Južnej Amerike. Americká pobrežná stráž podľa veliteľstva plavidlo eskortuje do USA.

Americké denníky v súvislosti so situáciou okolo tankera Bella 1/Marinera upozornili, že by teoreticky mohla skomplikovať rokovania medzi USA a Ruskom o potenciálnej mierovej dohode, ktorá by ukončila ruskú agresiu proti Ukrajine.

Tanker Marinera, pôvodne známy ako Bella-1, prenikol cez americkú námornú blokádu sankcionovaných plavidiel pri pobreží Venezuely a vyhýbal sa pokusom pobrežnej stráže USA o svoje zadržanie v Karibiku.

Škody po americkom útoku vo venezuelskom Caracase. Letecká základňa dostala zásah

Prenasledovanie lode sa začalo v decembri, v čase zvýšeného tlaku USA na venezuelského prezidenta Nicolása Madura, ktorého uplynulý víkend spolu s manželkou zajali a vyviezli z vlasti americké špeciálne jednotky.

Plavidlo v minulosti prepravovalo venezuelskú ropu. Pôvodne bolo registrované v Paname. Podobne ako iné lode aj Marinera sa dostala pod sankcie amerického ministerstva financií pre predchádzajúcu účasť na obchode s iránskou ropou. V súčasnosti sa podľa databáz plaví pod ruskou vlajkou.

USA pred dnešným dianím zadržali ďalšie dva tankery v Karibiku. Ide o plavidlá nazvané Skipper a Centuries, ktoré sú podľa stanice CBS News súčasťou takzvaných tieňových flotíl, nelegálne prepravujúcich ropu zo sankcionovaných krajín, ako sú Irán, Rusko alebo Venezuela.

X X X

 Spojené štáty majú trojfázový plán ďalšieho vývoja vo Venezuele, predniesol Marco Rubio v Senáte

„Prvým krokom je stabilizácia krajiny. Nechceme, aby upadla do chaosu,“ povedal Rubio novinárom po skončení zasadnutia.

Spojené štáty majú trojfázový plán ďalšieho vývoja vo Venezuele. Uviedol to v stredu americký minister zahraničných vecí Marco Rubio po tom, čo plán predstavil členom Senátu na neverejnom zasadnutí. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters a televízie NBC News.

V tejto súvislosti spomenul víziu prezidenta USA Donalda Trumpa, ktorý v utorok na svojej platforme Truth Social oznámil, že osobne bude dohliadať na predaj 30 – 50 miliónov barelov venezuelskej ropy za trhové ceny. Zisky z tohto predaja budú rozdelené spôsobom, „ktorý bude prospešný pre venezuelský ľud“, podotkol Rubio.

„Druhá fáza bude fázou, ktorú nazývame oživenie,“ pokračoval Rubio. Jej cieľom je zabezpečiť, aby americké, západné a ďalšie spoločnosti mali spravodlivý prístup na venezuelský trh. Zahŕňa aj zmierenie vo vnútri Venezuely, aby predstavitelia opozície mohli byť amnestovaní a prepustení alebo sa mohli vrátiť do vlasti a mohla sa začať obnova občianskej spoločnosti.

Tretia fáza bude podľa Rubia fázou prechodu. „Sme presvedčení, že tu sa budeme posúvať vpred veľmi pozitívnym spôsobom. V konečnom dôsledku bude na venezuelskom ľude, aby transformoval svoju krajinu,“ konštatoval šéf americkej diplomacie.

Opoziční demokrati uviedli, že z týchto plánov sú šokovaní, nepoznajú však podrobnosti. Nesúhlasia ani s tým, že sa o nich nemôže diskutovať na verejných zasadaniach.

„Hovoria o krádeži venezuelskej ropy pod hrozbou násilia na neurčitý čas, aby mohli krajinu riadiť na všetkých úrovniach. Rozsah a šialenstvo tohto plánu sú absolútne ohromujúce,“ povedal Chris Murphy, demokratický senátor zo štátu Connecticut.

Spojené štáty v sobotu zaútočili na Venezuelu a uniesli jej prezidenta Nicolása Madura a jeho manželku Ciliu Floresovú. Oboch špeciálne jednotky previezli do USA, kde ich čaká súd. Dočasnou prezidentkou Venezuely sa stala doterajšia viceprezidentka Delcy Rodríguezová, od ktorej Washington vyžaduje poslušnosť, aby sa riadila pokynmi Trumpovej administratívy.

 X X X

  Bezpečnosť Ukrajiny má zaručiť európska odstrašujúca sila. Nedáme ani peniaze, ani vojakov, zopakoval Fico

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v stredu uviedol, že od európskych spojencov nedostal žiadnu „jednoznačnú odpoveď“ na otázku, ako by bránili Ukrajinu v prípade, že by ju Rusko po skončení teraz prebiehajúcej vojny opäť napadlo.

Nemecký kancelár Friedrich Merz (vľavo) počúva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zatiaľ čo francúzsky prezident Emmanuel Macron sleduje podpísanie deklarácie o nasadení síl po prímerí na Ukrajine počas summitu „koalície ochotných“ o bezpečnostných zárukách pre Ukrajinu v Elyzejskom paláci v Paríži v utorok 6. januára 2025.

X X X

Počet obetí ruského rozsiahleho útoku na prístavy v Odeskej oblasti na juhu Ukrajiny vzrástol na dvoch, oznámil šéf oblastnej správy Oleh Kiper, ktorý pôvodne informoval o jednom mŕtvom a ôsmich ranených. Osem ranených je po ruskom nálete aj v meste Kryvyj Rih, uviedol starosta Oleksandr Vilkul. Stav dvoch ranených označil za vážny.

Rusi podnikli na priemyselné mesto v Dnepropetrovskej oblasti kombinovaný útok dronmi a raketami. Zasiahli jeden z podnikov a na viacerých miestach v meste vypukli požiare. Osem ranených je v starostlivosti lekárov, jeden z ťažko ranených bol operovaný a druhý operáciu práve podstupuje. Medzitým sa podarilo obnoviť dodávky vody a tepla, spresnil neskôr Vilkul.

Rusi zaútočili na dva prístavy v Odeskej oblasti. Poškodili prístavné zariadenia a nádrže s rastlinným olejom, uviedol vicepremiér Oleksij Kuleba.

Rusko vlani podniklo 96 útokov na prístavy v Odeskej oblasti, zatiaľ čo o rok skôr bolo týchto útokov 36, napísala agentúra Reuters s odvolaním sa na ukrajinské úrady a dodala, že terčom terajšieho útoku sa stali prístavy Čornomorsk a Pivdenne, predstavujúce kľúčové tepny ukrajinského vývozu poľnohospodárskych komodít.

„Toto je ďalší útok teroristickej krajiny na prístavnú infraštruktúru, ktorá sa podieľa na zabezpečovaní potravinovej bezpečnosti sveta. Rusko sa zámerne snaží podkopať ekonomiku a zničiť námornú logistiku,“ napísal vicepremiér Kuleba.

Rusko v posledných týždňoch opakovane útočilo na ukrajinské prístavy, v ktorých zasiahli aj zahraničné plavidlá. Stalo sa tak po tom, čo ruský prezident Vladimir Putin sľúbil, že Ukrajinu odreže od mora ako odvetu za ukrajinské útoky na prázdne tankery z takzvanej tieňovej flotily plávajúcej pre ropu do ruských prístavov. Kyjev sa už dlho snaží obmedziť tento zdroj príjmov pre financovanie ruskej vojny proti Ukrajine, pripomenul Reuters.

19:30 Slovensko sa podľa premiéra Roberta Fica (Smer-SD) nebude podieľať na ďalšej vojnovej pôžičke Ukrajine. Akékoľvek vojnové pôžičky podľa jeho slov slúžia len na predlžovanie utrpenia, čo je v príkrom rozpore s mierovou politikou súčasnej vlády. Ako uviedol premiér, pred plánmi tzv. koalície ochotných zásadne uprednostňuje bilaterálnu, vzájomne výhodnú spoluprácu s Ukrajinou na báze spoločných rokovaní vlád. TASR o tom informovali z Úradu vlády SR.

Ostatné udalosti podľa premiéra veľmi jasne podčiarkujú zásadné rozdiely v zahraničnej politike súčasnej vlády a tej, o ktorú sa snaží opozícia. „Po tom, ako som dostal pozvanie do USA na stretnutie s prezidentom Donaldom Trumpom, ma opozícia obvinila, že som si pozvanie vybavil, a teraz ma žiada, aby som návštevu odmietol. Druhým dychom ma opozícia kritizuje, že som nešiel do Paríža na stretnutie tzv. koalície ochotných pomáhať Ukrajine až do jej samotného konca,“ podotkol. Myslí si, že v prípade vlády zloženej zo súčasnej opozície by vláda „slúžila“ Bruselu a na suverénnu zahraničnú politik SR možno zabudnúť.

Zásadné rozdiely podľa jeho slov možno vidieť na prístupe k dianiu na Ukrajine. „Ak včera skupina krajín, ale napríklad bez Talianska či Českej republiky a ďalších, chcela poslať na územie Ukrajiny svojich vojakov, Slovensko im v tom nemôže zabrániť. Znova však dôrazne tisíckrát opakujem, že počas fungovania mojej vlády neodíde na územie Ukrajiny žiadny slovenský vojak ako súčasť multinárodných vojenských síl,“ vyhlásil Fico. Rovnako podotkol, že SR nemôže zabrániť koalícii ochotných poskytnúť ďalšiu vojnovú pôžičku, no nebude sa na tom zúčastňovať. „Ak sa skupina ochotných krajín dohodne, že bude ďalej posielať zadarmo zbrane na Ukrajinu, nevieme ich zastaviť,“ dodal premiér a odmietol aj darovanie zbraní.

Ako predseda vlády si vie predstaviť účasť Slovenska ako ukrajinského suseda na monitorovaní mierovej dohody alebo prímeria. Pred plánmi tzv. koalície ochotných uprednostňuje bilaterálnu vzájomne výhodnú spoluprácu s Ukrajinou na báze spoločných rokovaní vlád. „Cieľom je civilná spolupráca, energetické a dopravné prepojenia, pomoc s elektrinou či plynom a humanitárna pomoc, napríklad odmínovacie stroje,“ spresnil premiér.

Zdôraznil, že dlhodobo prezentuje iný názor na vojnu na Ukrajine ako Nemecko či Veľká Británia. „Ich stratégii neverím, je nesprávna, vedie len k ďalšiemu a ďalšiemu krviprelievaniu a je naivná, ak očakáva totálne oslabenie Ruskej federácie. A sila súčasnej vlády je v tom, že vyslovuje slobodne svoj vlastný názor. Nepodľahli sme nebezpečnej bruselskej politike jediného povinného názoru, ktorá zabíja demokraciu v nevídanom rozsahu,“ skonštatoval Fico.

19:11 Spojené štáty by mali zintenzívniť svoj tlak na Rusko napríklad aj „vykonaním operácie“ podobnej tej, ktorú špeciálne jednotky USA podnikli nedávno vo Venezuele. Vyhlásil to v stredu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj citovaný agentúrou AFP, píše TASR. Podľa Zelenského táto operácia zameraná na venezuelského vodcu Nicolása Madura ukázala, že „Washington má moc ovplyvňovať Moskvu, ak to naozaj chce“.

Zelenskyj sa domnieva, že napríklad zvrhnutie čečenského vodcu Ramzana Kadyrova by ruského prezidenta Vladimira Putina prinútilo, aby si „dvakrát rozmyslel“, či chce pokračovať vo vojne rozpútanej voči Ukrajine.

AFP pripomenula, že niekoľko hodín po americkej operácii na Madurovo zadržanie Zelenskyj žartoval, že cieľom takejto akcie by mal byť aj samotný Putin. „Ak takto možno zaobchádzať s diktátormi, potom Spojené štáty vedia, čo majú robiť ďalej,“ povedal ukrajinský líder narážajúc na Putina.

16:20 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v stredu uviedol, že od európskych spojencov nedostal žiadnu „jednoznačnú odpoveď“ na otázku, ako by bránili Ukrajinu v prípade, že by ju Rusko po skončení teraz prebiehajúcej vojny opäť napadlo. TASR o tom informuje s odvolaním sa na agentúru AFP.

Európski lídri a americkí vyslanci v utorok v Paríži oznámili, že sa dohodli na kľúčových bezpečnostných zárukách pre Kyjev. Tie zahŕňajú monitorovací mechanizmus pod vedením USA a európske mnohonárodné sily, ktoré by boli nasadené v prípade dosiahnutia prímeria.

Na otázku, či si je istý, že by európski spojenci v prípade ďalšej ruskej invázie zasiahli a bránili jeho krajinu, Zelenskyj v stredu odpovedal, že na to nemá „jasnú“ odpoveď.

„Ja osobne veľmi chcem dostať veľmi jednoduchú odpoveď: áno, ak dôjde k novej agresii, všetci partneri dajú Rusom razantnú odpoveď. Presne túto otázku som položil všetkým našim partnerom. Zatiaľ som však nedostal jasnú a jednoznačnú odpoveď,“ povedal Zelenskyj novinárom.

Zo strany spojencov Kyjeva podľa neho existuje „politická vôľa“ poskytnúť Ukrajine „silné bezpečnostné záruky“. „Kým však nebudeme mať takéto bezpečnostné záruky – právne záväzné, schválené parlamentmi a podporené Kongresom Spojených štátov – nemôžeme na túto otázku odpovedať,“ zdôraznil Zelenskyj.

X X X

Ukrajinskí a americkí zástupcovia majú vo Francúzsku na programe ďalšie rokovania, očakáva sa, že sa budú zaoberať najťažšími otázkami – územiami a Záporožskou jadrovou elektrárňou. Na sieti X to dnes uviedol ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podľa ktorého to bude už tretie takéto konanie v priebehu dvoch dní. 

X X X

 Boje na Ukrajine a v Rusku pokračovali aj v stredu napriek medzinárodnému úsiliu ukončiť takmer štyri roky trvajúcu vojnu. Obe strany hlásili obete na životoch, informuje TASR na základe správy agentúry DPA.

Pri ruskom ostreľovaní juhoukrajinského mesta Cherson zahynul muž, oznámil na sociálnej sieti Telegram gubernátor Chersonskej oblasti Olexandr Prokudin. Podľa jeho slov ruské jednotky ostreľujú centrum mesta od skorých ranných hodín.

V meste Dnipro na juhovýchode krajiny zasa utrpelo pri ruských úderoch zranenia najmenej sedem ľudí, informoval primátor Borys Filatov. Väčšina z nich mala akútne stresové reakcie, zaznamenané však boli aj poranenia spôsobené črepinami. Filatov zároveň obvinil Rusko z útokov na obytné domy a vzdelávacie inštitúcie.

Na ruskej strane hranice zahynul jeden muž v obci v Belgorodskej oblasti po výbuchu ukrajinského dronu, uviedol oblastný gubernátor Viačeslav Gladkov. Podľa jeho vyjadrenia útok spôsobil aj požiar niekoľkých nádrží v ropnom sklade.

Veliteľ ukrajinských jednotiek bezpilotných systémov Robert Brovdi úder na ropný sklad potvrdil a doplnil, že išlo o jeden z viacerých zásahov na ruskom území.

X X X

Premiér Spojeného kráľovstva Keir Starmer v stredu vyhlásil, že akékoľvek nasadenie britských vojakov podľa trojstrannej deklarácie s Francúzskom a Ukrajinou by musel schváliť parlament. TASR o tom informuje podľa správ agentúry Reuters a televízie Sky News.

„Budem snemovňu priebežne informovať o vývoji situácie a ak by mali byť jednotky nasadené podľa podpísanej deklarácie, predložil by som túto záležitosť snemovni na hlasovanie,“ povedal Starmer poslancom dolnej komory parlamentu.

Deklaráciu o zámere nasadiť vojakov na ukrajinskom území po nastolení prípadného prímeria v utorok na summite tzv. koalície ochotných v Paríži podpísali Starmer, francúzsky prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

X X X

Vedúci kancelárie ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov v stredu privítal „konkrétne výsledky“ utorňajších rokovaní tzv. koalície ochotných v Paríži a prisľúbil, že národné záujmy Kyjeva budú chránené. TASR o tom informuje podľa správ agentúr Reuters a AFP.

„Nie všetky informácie môžu byť verejné, ale už existujú konkrétne výsledky a naša práca pokračuje,“ napísal na Telegrame Budanov, ktorého prezident Volodymyr Zelenskyj vymenoval do funkcie minulý týždeň. „Ukrajinské národné záujmy budú chránené,“ dodal.

Agentúra Reuters pripomína, že Ukrajina sa snaží od svojich spojencov získať silné bezpečnostné záruky v prípade uzavretia prímeria s Ruskom. Zároveň sa snaží bojovať proti požiadavke Kremľa vzdať sa regiónu Donbas výmenou za mier.

X X X

 Za prítomnosti českého prezidenta Petra Pavla sa v stredu po prvý raz v novom zložení zišla Bezpečnostná rada štátu (BRS). Zaoberala sa najmä budúcnosťou českej muničnej iniciatívy pre Ukrajinu a otázkami protidronovej ochrany, informuje TASR podľa správ stanice ČT24 a portálu Novinky.cz.

Česko v rámci muničnej iniciatívy sprostredkúva dodávky veľkokalibrovej munície pre Ukrajinu, ktorá sa bráni ruskej agresii. Nový český premiér Andrej Babiš ešte pred voľbami avizoval, že projekt zruší. Po utorkovom rokovaní takzvanej koalície ochotných v Paríži však vyhlásil, že iniciatíva môže pokračovať, ale Česko na ňu nebude dávať žiadne financie a projekt bude len koordinovať.

Ako jediný po zasadnutí BRS vystúpil pred novinármi minister dopravy Ivan Bednárik. Podľa neho členovia vlády dostali informácie o aktuálnom stave iniciatívy aj o počte firiem, ktoré sa do nej zapojili. Stretnutie označil za „zaujímavú diskusiu“, no budúcnosť muničnej iniciatívy bližšie komentovať nechcel. Doplnil, že k tejto téme nebolo prijaté žiadne uznesenie.

Najviac času však BRS podľa jeho slov venovala protidronovej ochrane. „Tam je veľa úloh, dostali sme termíny, musíme riešiť legislatívu, prevádzkové potreby a tak ďalej,“ dodal bez ďalších podrobností.

X X X

Zo stožiaru pred Úradom vlády Českej republiky v Prahe zvesili vlajku Ukrajiny a nahradili ju vlajkou Európskej únie. V stredu to potvrdila hovorkyňa úradu Karla Mráčková, informuje TASR podľa správ portálov Novinky.cz a iDnes.cz.

„Pred budovou úradu vlády je teraz štandardná kombinácia vlajok, ako to bolo v minulosti, a to vlajky Českej republiky a Európskej únie. Ukrajinská vlajka bude vyvesená pri významných udalostiach, ako je napríklad začiatok ruskej agresie 24. februára. Podpora Ukrajiny určite nie je o tom, či ukrajinská vlajka visí pred úradom,“ poznamenala Mráčková.

Podobné kroky už v minulosti podnikli niektorí politici z novej vládnej koalície. V novembri nechal ukrajinskú vlajku z budovy Poslaneckej snemovne odstrániť jej predseda Tomio Okamura (SPD). Po nástupe do funkcie k podobnému kroku pristúpil aj minister vnútra Lubomír Metnar (ANO).

X X X

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes priletel na Cyprus, kde sa pri príležitosti začatia cyperského predsedníctva v Rade EÚ stretne okrem iného s predsedníčkou Európskej komisie Ursulou von der Leyenovou a predsedom Európskej rady Antóniom Costom. Zelenskyj vyjadril nádej, že sa jeho krajina, ktorá sa štvrtý rok bráni ruskej ozbrojenej agresii, počas cyperského predsedníctva priblíži členstvu v Európskej únii, informovala agentúra Reuters.

Zelenského v Prezidentskom paláci privítal cyperský prezident Nikos Christodulidis. „Dúfame, že počas vášho predsedníctva urobíme mnoho krokov vpred, ktoré nás priblížia členstvu v Európskej únii,“ povedal Zelenskyj svojmu cyperskému náprotivku počas krátkeho rozhovoru pred televíznymi kamerami.

Dnešné stretnutie bude tiež dobrou príležitosťou prerokovať detaily utorkového stretnutia koalície ochotných v Paríži, dodal Zelenskyj. Jej výsledkom bol najmä podpis spoločnej deklarácie Francúzska, Británie a Ukrajiny o budúcich bezpečnostných zárukách pre prípad, že by po prípadnom uzatvorení prímeria Rusko znovu Ukrajinu napadlo.

X X X

 Cestovanie medzi Ukrajinou a Slovenskom je opäť o niečo jednoduchšie. Na hraničnom priechode Užhorod – Vyšné Nemecké bol oficiálne otvorený priechod pre chodcov a cyklistov, čo výrazne uľahčí pohyb obyvateľom pohraničia aj návštevníkom regiónu.

Otvorenie pešieho pruhu potvrdila tlačová služba Štátnej colnej služby Ukrajiny, podľa ktorej nový režim využilo už v prvých dňoch takmer tisíc ľudí. K 5. januáru prešlo cez priechod 855 osôb smerom na Ukrajinu a 90 osôb z Ukrajiny.

Záujem o nový peší koridor podľa colnej služby jasne ukazuje, že podobné riešenie bolo dlhodobo potrebné. „K 5. januáru využilo chodník pre chodcov takmer 1 000 občanov,“ uviedla Štátna colná služba Ukrajiny.

Peší a cyklistický pruh bol otvorený na základe Protokolu medzi vládami Ukrajiny a Slovenska o kontrolných stanovištiach na spoločnej štátnej hranici, ktorý bol podpísaný v októbri 2025. Nadobudnutie jeho platnosti umožnilo rozšíriť funkcie priechodu a prispôsobiť ho potrebám chodcov a cyklistov.

Otvorenie pešieho priechodu má nielen praktický, ale aj symbolický význam. Predstavuje ďalší krok k zjednodušeniu cezhraničného pohybu a posilneniu spolupráce medzi Ukrajinou a Slovenskom, najmä v čase, keď je mobilita obyvateľov a regionálne prepojenie mimoriadne dôležité.

X X X

Arkadij je netypický ukrajinský bojovník: svoju vlasť bráni so zbraňou v ruke napriek tomu, že už má viac ako 67 rokov. (Poznámka: z osobných dôvodov si neželal, aby bolo zverejnené jeho priezvisko.) V exkluzívnom rozhovore pre Pravdu hovorí aj o tom, ako získal vojenskú trofej po zlikvidovanom ruskom kapitánovi. 

X X X

Lídri Francúzska, Británie a Ukrajiny podpísali podľa francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona na okraji utorkového rokovania koalície ochotných v Paríži spoločnú deklaráciu o budúcich bezpečnostných zárukách pre Ukrajinu. Informovala o tom agentúra Reuters. Jeden z bodov spomína zámer nasadiť po dosiahnutí prímeria ako záruku bezpečnosti Ukrajiny multinárodné sily, do ktorých by prispeli tie krajiny koalície, ktoré k tomu budú ochotné, o čom podľa ukrajinského prezidenta Volodymra Zelenského lídri pri stretnutí rokovali. Český premiér Andrej Babiš už novinárom v Paríži povedal, že Praha so svojimi vojakmi podieľať nebude.

„Tieto bezpečnostné záruky zabezpečia, že sa Ukrajina nebude musieť vzdať a že prípadná mierová dohoda nebude v budúcnosti porušená,“ uviedol Macron po podpise deklarácie s britským premiérom Keirom Starmerom a ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským. Podľa francúzskeho prezidenta text schválilo všetkých 35 lídrov z krajín koalície ochotných, Macron ocenil zhodu medzi jej členmi. Ukrajina už sa takmer štyri roky bráni ozbrojenej agresii susedného Ruska a krajina koalície ju v jej obrane rôznymi spôsobmi podporujú. Ruská reakcia na výsledky utorkovej parížskej schôdzky zatiaľ nie je zrejmá, v minulosti Moskva dávala verbálne najavo ochotu rokovať o mieri, zároveň však zdôrazňovala, že mierové usporiadanie musí zohľadňovať jej požiadavky, vrátane územných. Rusko doteraz tiež jednoznačne odmietalo prítomnosť vojakov západných krajín na ukrajinskom území. 

„Multinárodné sily na Ukrajine budú zložené z národov koalície ochotných, ktoré sa budú chcieť zúčastniť. Budú podporovať obnovu ukrajinskej armády a podporovať odstrašovanie,“ píše sa v spoločnej deklarácii. Text spomína aj podporu ukrajinských ozbrojených síl, účasť v Amerikou navrhovanom mechanizme na monitorovanie prímeria či záväzky pomoci Ukrajine v prípade ruského porušenia možného mieru.

Ukrajinský prezident Zelenskyj novinárom povedal, že spojenci na rokovaní v Paríži určili, ako bude fungovať európska odstrašujúca sila po uzatvorení prímeria a ktoré krajiny sa na nej budú podieľať. Podľa agentúry Reuters po rokovaní lídrov z takzvanej koalície ochotných zdôraznil, že s americkými predstaviteľmi viedol konkrétne debaty o kontrole prímeria a že počíta s bezpečnostnými zárukami. Ukrajinská delegácia podľa neho zostáva v Paríži, aby pokračovala v rokovaniach.

Neskôr Zelenskyj na Telegrame napísal, že dohody dosiahnuté v Paríži ukazujú, ako vážne partneri Ukrajiny z koalície ochotných chcú pracovať na zabezpečení bezpečnosti krajiny. Poznamenal, že stále zostáva vypracovať podrobnosti o tom, ako bude monitorovanie po prípadnom uzavretí mierovej dohody zabezpečené a ako bude ukrajinská armáda podporovaná a financovaná.

Spojené štáty na rokovaní zastupoval americký splnomocnenec Steve Witkoff a Jared Kushner, zať amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po rokovaní oznámili, že bezpečnostné protokoly pre Ukrajinu sa podarilo z veľkej časti dokončiť. „Sme pripravení urobiť všetko, čo bude potrebné, aby sme dosiahli mier,“ povedal Witkoff. Macron uviedol, že podpora Spojených štátov v otázke bezpečnostných záruk je úprimná a možno jej dôverovať. USA sa podľa neho budú angažovať najmä v otázke monitorovania frontu.

„K dosiahnutiu mieru na Ukrajine sme bližšie ako kedykoľvek predtým,“ zdôraznil v Paríži Starmer. Rokovania však podľa neho v súčasnosti čakajú tie najťažšie momenty. Britský premiér po stretnutí prisľúbil, že sa jeho krajina bude podieľať na sledovaní prímeria na Ukrajine vedenom Spojenými štátmi. Británia tiež bude podľa Starmera pokračovať vo vyvíjaní tlaku na Rusko vrátane ďalších opatrení proti ruskej tieňovej flotile.

Český premiér Andrej Babiš po rokovaní uviedol, že Praha nikdy nepošle vojakov na Ukrajinu, tak ako to nemá v pláne napríklad ani Taliansko, Poľsko alebo Lotyšsko.

Nemecký kancelár Friedrich Merz zase oznámil, že nemecké sily sa tejto multinárodnej operácie budú zúčastňovať, ale nevstúpia na ukrajinskú pôdu. „Obnova Ukrajiny je neoddeliteľne spojená s bezpečnostnými zárukami, a ekonomická sila a podpora bude nevyhnutná,“ povedal po rokovaní médiám.

Podľa šéfky diplomacie EÚ Kajy Kallasovej utorkové rokovanie v Paríži otvorilo cestu k bezpečnostným zárukám, najmä silnejšej ukrajinskej armáde podporenej Spojenými štátmi a multinárodnými silami. Predseda Európskej rady António Costa uviedol, že EÚ prispeje k úsiliu o poskytnutie záruk, ktoré bude Ukrajina potrebovať pri uzatvorení akejkoľvek dohody o dlhodobom mieri.

Podľa agentúry AP nie je jasné, v akom rozsahu budú spojenecké sily na Ukrajine pôsobiť. Lídri sa však podľa nej pri utorkových rokovaniach za účelom odstrašenia Ruska vyslovili za poskytnutie podpory vo vzduchu, na zemi i na mori. Ukrajinskej armáde poskytnú tiež výcvikové kapacity a vybavenie.

X X X

V Taliansku sa rozlúčili so štyrmi obeťami požiaru v bare v Crans Montane

V Taliansku sa v stredu konali pohreby štyroch tínedžerov, ktorí počas silvestrovských osláv zahynuli pri požiari v bare vo švajčiarskom zimnom stredisku Crans-Montana, informovala agentúra AFP

Pamätné tabule s vlajkami Švajčiarska, Rumunska, Talianska, Portugalska, Belgicka, Francúzska a Turecka sú umiestnené spolu s kvetmi a sviečkami na počesť obetí požiaru v bare a salóniku „Le Constellation“ v Crans Montane vo Švajčiarsku v utorok 6. januára 2026.

Medzi obeťami požiaru v bare Le Constellation bolo spolu šesť Talianov. Školy po celej krajine si v stredu, v prvý deň vyučovania po vianočných prázdninách, uctili ich pamiatku minútou ticha.

V milánskej Bazilike Panny Márie Milostivej sa smútiaci príbuzní i spolužiaci v stredu rozlúčili so 16-ročnou Chiarou Costanzovou. Jej otec Andrea pred obradom vyzval vyšetrovateľov, aby zistili, čo sa v bare v osudnú noc stalo. Dodal, že všetci pozostalí chcú vedieť pravdu a chcú, aby sa „takéto veci nikdy nezopakovali.“

V Bazilike svätého Ambróza v Miláne sa konala rozlúčka so 16-ročným Achillem Barosim, ktorý podľa medializovaných správ najprv pred požiarom unikol, ale zomrel po tom, čo sa do baru vrátil, aby pomohol iným ľuďom uväzneným v plameňoch.

V Bologni sa v stredu konala pohrebná omša za 16-ročného Giovanniho Tamburiho. Jeho rovesníka Riccarda Minghettiho pochovali v stredu v Ríme. Omšu zaňho v Bazilike svätých Petra a Pavla odslúžil biskup Andrea Manto.

Najmladšiu obeť požiaru talianskeho pôvodu – 15-ročnú Sofiu Prosperiovú – pochovali v stredu vo švajčiarskom meste Lugano.

Vo štvrtok sa v kruhu rodiny v oblasti Janova ešte uskutoční pohreb 16-ročného talentovaného golfistu Emanueleho Galeppiniho.

Na piatok sú vo Švajčiarsku naplánované celoštátne smútočné a spomienkové obrady, na ktorých sa zúčastnia aj prezidenti Francúzska a Talianska – Emmanuel Macron a Sergio Mattarella.

Vyšetrovatelia vo Švajčiarsku sa domnievajú, že požiar v bare v Crans Montane vznikol od zapálených prskaviek či sviečok vložených do hrdiel fliaš so šampanským, ktoré sa dostali príliš blízko k izolačnej pene na strope baru. Posledných päť rokov sa v bare nekonala previerka požiarnej bezpečnosti, doplnila AFP.

X X X

 Napätie v svetovej ekonomike rastie. Nemecko ide proti prúdu, otvára peňaženku a ťahá Európu zo stagnácie

Globálna ekonomika vstupuje do ďalšej fázy napätia, v ktorej sa čoraz viac dostáva do popredia otázka udržateľnosti verejných financií. Podľa ekonóma Finaxu Patrika Kindla dnes svet čelí nebezpečnej kombinácii vysokých dlhov, zhoršujúcich sa rozpočtových bilancií, vyšších úrokových sadzieb a slabšieho ekonomického rastu

Práve prudký nárast úrokových sadzieb v uplynulých rokoch výrazne zvýšil náklady na obsluhu dlhu a v mnohých krajinách sa stal jednou z najrýchlejšie rastúcich položiek verejných výdavkov. Problém je o to vážnejší, že veľké ekonomiky stoja pred masívnymi potrebami refinancovania, ktoré budú musieť zvládnuť za výrazne horších podmienok než v minulosti.

Konsolidácia zvýši ceny, byty nebudú výnimkou. Ako sa pripraviť na drahší rok 2026 a ako si ochrániť úspory?

Najviditeľnejším príkladom zostávajú Spojené štáty. Krajina si len nedávno podľa ekonóma prešla najdlhším vládnym „shutdownom“ vo svojej histórii a napätie okolo verejných financií sa tým neskončilo. Celkový dlh federálnej vlády by mal tento rok dosiahnuť približne jeden bilión dolárov, pričom samotné úroky už dnes predstavujú druhú najväčšiu položku federálneho rozpočtu. Navyše, významná časť dlhu tento rok dospieva a bude sa refinancovať pri vyšších úrokoch, čo podľa Patrika Kindla znamená, že tlak na americké verejné financie sa bude v najbližšom období ešte stupňovať.

Francúzsko ako slabé miesto

Podobné obavy sa čoraz viac týkajú aj Európy. Investori začínajú s napätím sledovať najmä Francúzsko, ktoré sa v roku 2026 môže stať slabým miestom eurozóny. Verejný dlh krajiny už presiahol 115 percent HDP a rozpočtový deficit sa dlhodobo drží výrazne nad hranicou troch percent, aktuálne na úrovni viac ako piatich percent HDP. V prostredí rastúcich nákladov na obranu, klimatické opatrenia a sociálne výdavky sa téma vládnych dlhov podľa Kindla stane jednou z hlavných spoločenských a politických otázok tohto roka a bude stáť v ostrom protiklade k ambíciám vlád míňať viac. 

V kontraste s týmito obavami pôsobí krok Nemecka, ktoré sa rozhodlo aktívne bojovať proti stagnácii európskej ekonomiky. Berlín v minulom roku uvoľnil prísne dlhové pravidlá a otvoril si priestor na výrazné zvýšenie verejných výdavkov. Plánovaný deficit na úrovni štyroch percent HDP predstavuje najväčší fiškálny impulz od 70. rokov minulého storočia. Peniaze majú smerovať do zbrojenia, modernizácie infraštruktúry a podpory zelenej transformácie. Keďže nemecká ekonomika je hlboko prepojená so zvyškom Európy, tento stimul sa podľa očakávaní prejaví aj mimo hraníc krajiny, a to prostredníctvom subdodávateľských reťazcov, rastu miezd a vyššieho dopytu domácností. Pre Slovensko má tento vývoj osobitný význam, keďže vývoz do Nemecka tvorí približne pätinu celkových exportov a ide o nášho najväčšieho obchodného partnera.

Do ekonomickej mozaiky roka 2026 vstupuje aj umelá inteligencia, od ktorej si mnohí sľubujú zrýchlenie rastu produktivity. Podľa Patrika Kindla však jej reálny prínos príde skôr postupne než skokovo. Firmy do AI intenzívne investujú, no zatiaľ ju využívajú najmä v podporných činnostiach s obmedzeným dosahom na celkový výkon. Skutočný ekonomický efekt sa dostaví až vtedy, keď podniky dokážu umelú inteligenciu systematicky zapojiť do kľúčových procesov, čo si vyžiada čas, kvalitné dáta a pripravenú pracovnú silu. V krátkodobom horizonte tak môže AI paradoxne skôr zvyšovať náklady než okamžite zrýchľovať hospodársky rast, pričom rozdiely medzi rýchlo a pomaly sa adaptujúcimi krajinami a firmami sa budú ďalej prehlbovať. 

Tieto trendy sa premietajú aj do investičného prostredia. Rovnako ako vlani, aj v roku 2026 budú americké trhy ťažiť najmä z rozvoja AI a postupného znižovania úrokových sadzieb. Analytici však očakávajú vyššiu volatilitu a skromnejšie výnosy než v predchádzajúcom roku. Európske akcie by mohli okrem technologického sektora podporiť aj fiškálne stimuly z Nemecka. Zároveň sa začne jasnejšie ukazovať, či sú súčasné valuácie technologických firiem opodstatnené. Sektor umelej inteligencie totiž stojí na krehkom základe, ktorý môže narušiť geopolitické napätie alebo sklamanie z firemných výsledkov. Rok 2026 tak môže byť pre investorov testom trpezlivosti aj schopnosti rozlišovať medzi dlhodobým potenciálom a krátkodobým nadšením.

X XX

Dobrý deň, ja som rodina. Syna Brigitte Bardotovej na pohrebe nikto nespoznal. Pri rakve sa neubránil plaču, aj keď ho matka nazvala nádorom

Francúzska riviéra sa v stredu predpoludním ponorila do smútku. V srdci Saint-Tropez, v kostole Notre-Dame de l’Assomption, sa konala posledná rozlúčka s herečkou Brigitte Bardot.

Rakva s pozostatkami Brigitte Bardotovej pred kostolom v Saint-Tropez, kde sa konala zádušná omša a posledná rozlúčka s francúzskou hviezdou.

Hoci si Brigitte Bardot želala jednoduchosť, jej odchod sprevádzali silné emócie a odhalenia, ktoré doteraz ostávali za bránami jej vily La Madrague.

Manžel ikony, Bernard d’Ormale, v exkluzívnom rozhovore pre Paris Match priznal, že Brigitte pred smrťou podstúpila ťažký boj. Krátko pred decembrovým skonom podstúpila dve operácie súvisiace s rakovinou. „Vždy sa chcela za každú cenu vrátiť domov, hoci ju trápili vyčerpávajúce bolesti chrbta,“ uviedol d’Ormale. Napriek utrpeniu však legenda až do posledného výdychu nestrácala vedomie a starala sa o to, čo bolo jej srdcu najbližšie – osud zvierat.

Kostol namiesto honosných kytíc ruží zdobili poľné kvety. Dojemným momentom bola prítomnosť speváčky Mireille Mathieu, ktorá so slzami v očiach nazvala Brigitte svojou „sestrou“ a živým symbolom Francúzska. Matthieu počas rozlúčky mala v kostole aj spievať. Medzi hosťami nechýbal ani ekologický aktivista Paul Watson či rodina Belmondovcov. Prišla aj politička Marine Le Penová, s jej otcom bola Brigitte Bardot v priateľskom vzťahu dlhé roky. 

Brigitte Bardot odmietla národný hold v Paríži. Podľa jej manžela by za najväčšiu poctu považovala zriadenie úradu pre ochranu zvierat, nie štátne pocty. Svoju večnosť napokon nenašla v záhrade vily, ako kedysi plánovala, ale na prímorskom cintoríne – tvárou k milovanému moru, vedľa svojho prvého manžela Rogera Vadima.

Verejnosť mohla priebeh pohrebu sledovať prostredníctvom veľkoplošných obrazoviek v miestnom prístave. Ostatky herečky boli následne uložené na miestnom námornom cintoríne (Cimetière marin) do rodinnej hrobky, kde odpočívajú jej rodičia a prvý manžel, režisér Roger Vadim.

Koniec jednej rodinnej drámy

Pohreb sa však nezaobišiel ani bez prekvapujúceho momentu, hoci v duchu zmierenia. Ako informoval portál Purepeople.com, na pohreb priletel z nórskeho Osla aj jediný syn Bardotovej – Nicolas Charrier (65), ktorý bol potomkom jej druhého manželstva s Jacquesom Charrierom. Sprevádzala ho aj dcéra – Bardotovej vnučka Thea Charrier. 

Keďže sa na verejnosti neobjavoval desaťročia, pri vstupe ho nikto nespoznal a musel sa personálu predstaviť slovami: „Dobrý deň, rodina Charrierovcov“. Nicolas sedel v prvom rade vedľa vdovca Bernarda d’Ormala a počas celého obradu sa pri rakve svojej matky neubránil hlbokému pohnutiu a slzám. Matke priniesol masívny veniec s nápisom Mamička.

Nicolas-Jacques Charrier, syn zosnulej herečky Brigitte Bardot prišiel na pohreb.

Účasť syna vniesla do obradu dôležitý rozmer, najmä vzhľadom na ich pohnutú minulosť. Bardotová v minulosti šokovala svet vyjadreniami vo svojej biografii, kde tehotenstvo prirovnala k „nádoru“, čo viedlo k dlhoročnému odcudzeniu a súdnym sporom. Bardot dokonca v knihe napísala, že „radšej by som porodila malého psíka“. Citácie v knihe boli také silné a kruté, že ju Nicolas aj s otcom Jacquesom po jej vyjdení zažalovali a dokonca vysúdili odškodné 250-tisíc frankov. Mnohí však dnes jej kruté slová vnímajú ako súčasť širšieho kontextu a ťažkého stavu popôrodnej depresie, ktorý vraj prežila.

Posledné roky podľa zdrojov priniesli potrebné upokojenie. Manžel Bernard d’Ormale zdôraznil, že hoci Nicolas vyrastal u otca, s matkou boli v pravidelnom kontakte a navštevoval ju v La Madrague aj so svojimi deťmi. Sama herečka neskôr v autobiografii svoje slová korigovala vyznaním, že syn je jej oporou, ktorú miluje nadovšetko.

Zaujímavosti o Brigitte Bardotovej

„Stvorila“ Saint-Tropez: Pred jej príchodom bolo Saint-Tropez len tichou rybárskou dedinou. Po filme …a Boh stvoril ženu (1956) sa stalo svetovým centrom smotánky.

Symbol republiky: V roku 1969 sa stala prvou slávnou ženou, ktorá stála modelom pre bustu Marianne – oficiálny symbol Francúzskej republiky. 

Radikálny rez: Kariéru ukončila šokujúco skoro – v roku 1973, v necelých 39 rokoch, na vrchole slávy. Vyhlásila, že „ľuďom už dala všetko“ a zvyšok života chce venovať zvieratám.

Odmietla Hollywood: Hoci bola svetovou megastar, nikdy sa nepresťahovala do USA. Tvrdila, že v Hollywoode by stratila svoju dušu a prirodzenosť.

Balerínky: Práve ona spopularizovala balerínky ako bežnú obuv na nosenie, keď požiadala firmu Repetto, aby jej vyrobili topánky pohodlné ako tanečné cvičky, ale vhodné na ulicu.

X X X

Německo se nové realitě přizpůsobuje pomalu a za velkých nákladů, tvrdí analytic

Německá ekonomika vstupuje do roku 2026 s nadějí, že se po letech strádání konečně odrazí ode dna. Situaci by mohly změnit obrovské plánované investice kabinetu spolkového kancléře Merze. Experti ale rychlé německé hospodářské oživení spíše neočekávají.

Ještě před vypuknutím ruské války na Ukrajině patřilo Německo k nejvýkonnějším ekonomikám Evropské unie. Od konce roku 2022 však bojuje s výraznou stagnací. Loňský hospodářský růst podle odhadů dosáhl pouze na 0,1 procenta. Rok 2026 by měl být sice lepší, avšak ne o tolik, píše Deutsche Welle.

Centrální banka ve své poslední makroekonomické prognóze odhaduje, že hospodářský růst v roce 2026 dosáhne na 0,6 procenta. Institut ifo je o trochu pozitivnější a jeho experti očekávají meziroční oživení německé ekonomiky o 0,8 procenta.

 To jsou však stále čísla, na které země z dlouhodobého pohledu není zvyklé. „Německé hospodářství se nové realitě na trzích přizpůsobuje jen velmi pomalu a za velkých nákladů,“ podotýká analytik institutu Ifo Timo Wollmershäuser.

Ztráta konkurenceschopnosti

Současné potíže ekonomiky mají hned několik příčin. Průmyslové podniky se dlouhá léta spoléhaly na import levného zemního plynu z Ruska. O ten ale vlivem ruské invaze na Ukrajinu přišly. Kvůli tomu jim však výrazně zdražily energetické komodity, což vedlo i ke zhoršení jejich konkurenceschopnosti.

Hospodářská strategie evropské velmoci zároveň stála na exportu do zahraničí, a to zejména do Asie. Týká se to i německých automobilek, které profitovaly i z vývozu do Číny. Právě zde ale tamním firmám vyrostla silná konkurence. Německé podniky nejenže o čínský trh přišly, musí s nimi bojovat i na dalších trzích. Do toho se tamní firmy navíc musí popasovat i s dopady amerických cel.

 Když v nedávných volbách uspěl současný kancléř Merz, slíbil svým voličům, že hospodářské strádání Německa zlomí. Aby svůj slib opravdu splnil, přišel jeho kabinet v průběhu roku 2026 s ambiciózním investičním balíčkem v hodnotě bilionu eur. Jeho součástí jsou německé státní investice zejména do nové infrastruktury a sektoru obrany, a to v dalších 10 letech.

Rostoucí německé zadlužení jako riziko

Experti říkají, že nárůst německých veřejných výdajů tamní ekonomice pomůže. Je ale otázkou, jak výrazně. Analytici Deutsche Bank kupříkladu nedávno varovali, že fiskální expanze může Německu přinést jen krátkodobý impuls a dlouhodobý pozitivní přínos může být jen velmi omezený.

Naději na výraznější hospodářské oživení komplikuje i nálada mezi německými firmami, která navzdory obrovskému investičnímu balíku v hodnotě jednoho bilionu eur zůstává dlouhodobě špatná. Lepší hospodářskou situaci v roce 2026 očekává pouze 40 procent německých firem.

Německo musí rovněž brát v potaz rizika související s již zmíněným investičním balíčkem. Tím hlavním je nárůst veřejného zadlužení. Odhady totiž naznačují, že veřejný dluh může do roku 2035 stoupnout ze současných 63 na 85 procent HDP. „Tento fakt by už v roce 2026 mohl otestovat skutečnou soudržnost německé vládní koalice,“ podotýkají ve své analýze analytici Deutsche Bank.

 Německo je přitom dlouhodobě v Evropské unii vyzdvihováno za svou rozpočtovou a dluhovou kázeň. To se však v dalších letech nejspíš změní. Už v roce 2026 totiž dluh naroste o dalších 180 miliard eur (asi 4,5 bilionů korun), což jsou asi 4 procenta německého HDP, uzavírá Deutsche Welle.

  X X X

 Naštvaný Berlín: starci spali v tělocvičně, migranti v hotelu. Selhání státu, píše.

Ten kontrast bije do očí, některým Berlíňanům se kvůli němu pění krev. Nemohoucí starci vyhnaní z vymrzlých bytů poté, co jim ekologičtí teroristé sebrali elektřinu, leží na polních lůžkách v prochladlé tělocvičně, zatímco migrantům stát platí bydlení v hotelích.

Sedmadevadesátiletá Ingeborg Esserová se stala nejznámějším příkladem, že něco je úplně špatně. Potřebuje stálou péči, a když se nad ní sklonil primátor Berlína Kai Wegner s plastovým politickým úsměvem, jako by hovořil s dítětem na stanovém táboře, její syn na něj vyrazil: „Je skandál, že sedmadevadesátiletá žena, která normálně leží na nemocničním lůžku, je ubytována v tělocvičně na lehátku.“

Snídaně nebyla, jen čaj a sušenky.

 X X X

 Trump se pustil do spojenců v NATO, zkritizoval Norsko kvůli Nobel

Americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social zpochybnil soudržnost spojenců v NATO a sílu Aliance bez Spojených států. Zkritizoval zároveň Norsko, které je členským státem, za to, že mu neudělilo Nobelovu cenu za mír. Zároveň ovšem uvedl, že USA tu pro NATO „vždy budou“.

 „Rusko a Čína vůbec nemají strach z NATO bez Spojených států a pochybuji o tom, že by tu NATO pro nás bylo, kdybychom je skutečně potřebovali,“ napsal prezident v dlouhém příspěvku s tím, že Peking a Moskva se bojí jen Spojených států pod jeho vedením.

Je prý podle Trumpa štěstím pro všechny, že ve svém prvním funkčním období znovuvybudoval americkou armádu. „My tu vždy pro NATO budeme, i když tu nebudou pro nás,“ napsal americký prezident.

Také kritizoval Norsko a tvrdil, že právě on měl dostat Nobelovu cenu za mír. „Já sám jsem ukončil osm válek a Norsko, člen NATO, se pošetile rozhodlo mi neudělit Nobelovu cenu míru,“ napsal.

 Cenu loni obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová. Norský Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem, ji ocenil po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží právě on, což několikrát zdůvodňoval výčtem svých úspěchů při ukončování válek ve světě.

Trump také napsal, že bez jeho přičinění by teď „Rusko mělo celou Ukrajinu“ a že nebýt jeho úsilí, členské státy NATO by na obranu dávaly méně peněz. „Dokud jsem tu nebyl, USA za ně hloupě platily. Já jsem je však slušně, ale důrazně přiměl zvýšit výdaje na pět procent HDP a teď platí samy – okamžitě,“ uvedl Trump k obranným výdajům zemí Aliance

Ceny ropy dnes pokračují v poklesu. Investoři vyhodnocují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA dosáhly dohody o dovozu 30 až 50 milionů barelů sankcionované venezuelské ropy v hodnotě až 2,8 miliardy dolarů (asi 58 miliard Kč).

X X X

Posádka tankeru plujícího pod ruskou vlajkou, kterého se zmocnily USA, může čelit stíhání a být převezena do USA, uvedla mluvčí Bílého domu.

Rubio se příští týden setká s představiteli Dánska, aby spolu jednali o Grónsku, píší Reuters a AFP. USA za Trumpa usilují o připojení Grónska.

Po sobotním útoku Spojených států na Venezuelu, při němž americké jednotky unesly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, Trump vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Machadové či Edmunda Gonzáleze jako nových vůdců země. Machadová přitom v rozhovoru s Fox News prohlásila, že Venezuelané, kterým podle ní Nobelova cena za mír náleží, ji chtějí dát Trumpovi a sdílet ji s ním. Také uvedla, že s Trumpem nehovořila od 10. října, kdy bylo udělení ceny oznámeno.

X X X

Koupil za 100 tisíc, dostal miliony. Prodej kina manželovi starostky řeší soud

Okresní soud v Mostě začal rozplétat prodej budovy bývalého kina v Lomu na Mostecku. Město ho v roce 2022 prodalo za 100 tisíc korun manželovi tehdejší starostky Kateřiny Schwarzové (Severočeši) a jeho známému. Tvrdili, že tam vybudují sportovní centrum. To ale neudělali a objekt prodali za 7,2 milionu korun. Nyní radnice pod vedením starosty Vladimíra Urbana (Svobodní) usiluje o zneplatnění smlouvy a navrácení nemovitosti do vlastnictví města.

 Soudní spor se týká určení vlastnického práva. Lomská radnice zažalovala Bronislava Schwarze a Daniela Běhounka (oba jsou lomští zastupitelé za uskupení Severočeši), kteří jsou faktickými vlastníky budovy někdejšího kina.

Starosta Urban je přesvědčený, že smlouva o prodeji z ledna 2022 je neplatná. Neobsahuje totiž ustanovení o předkupním právu, které by městu zaručovalo možnost odkoupit kino zpět, jak je při prodeji obecního majetku v Lomu běžné. Ve smlouvě podle něj navíc ani není uvedeno, že tam má vzniknout sportovní centrum, jak se Schwarz a Běhounek před koupí zavázali.

 „Prodej proběhl v rozporu s pravidly pro prodej obecního majetku,“ uvádí starosta s tím, že celá transakce je podivná. Radnice v žalobě rozporuje také nízkou kupní cenu. Běhounek a Schwarz za budovu kina zaplatili městu 100 tisíc korun. Dalších 1,4 milionu korun měli do budovy investovat, aby ji opravili. Objekt má skutečně zčásti novou fasádu a vyměněná okna, podle starosty to ale neodpovídá zmíněné částce.

K soudu dorazil žalovaný Bronislav Schwarz, Daniel Běhounek se ze zdravotních důvodů jednání nezúčastnil. Schwarz spor považuje za nesmyslný. „Žalobu připravil stejný městský advokát, který před lety byl u prodeje kina a připravoval smlouvy,“ pozastavil se nad paradoxní situací.

Soudce se při několikahodinovém jednání věnoval řadě smluv, které se prodeje týkají. Řešila se i otázka proinvestovaných peněz, k nimž se žalovaní zavázali.

Podle starosty na úřadě nejsou žádné daňové doklady, které by se oprav týkaly. Podle Schwarze ale doloženy byly. Navíc si vlastníci nechali zpracovat znalecký posudek, ve kterém znalec konstatoval, že budova byla opravena za vyšší částku.

„My jsme se na té budově opravdu nadřeli, řadu oprav jsme dělali sami, veškeré faktury za materiál jsme předložili,“ tvrdil před soudem Schwarz. Právní zástupce města naopak označil výpovědní hodnotu znaleckého posudku za nulovou. „Není jasné, z čeho znalec vycházel, ani neviděl budovu před opravou,“ poukázal.

Před soudem zaznělo i to, proč v budově nevzniklo sportovní centrum, jak měli žalovaní původně v plánu. „Bylo to v době covidové pandemie, kdy nebylo jasné, jak dlouho potrvá, sportoviště byla zavřená a nebylo možné předvídat, kdy se otevřou. Proto nebylo možné původní záměr realizovat,“ vysvětlil jejich obhájce. Necelý rok po koupi od města budovu prodali.

Soud o žalobě Lomu nerozhodl, dokazování bude pokračovat při dalším jednání.

Prodejem kina se zabývali také kriminalisté. Radnice podala trestní oznámení na bývalou starostku Schwarzovou pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie případ před pár dny podruhé odložila. Podle kriminalistů se trestný čin nestal. Urban s tím nesouhlasí. „Podali jsem proti tomu stížnost, se závěry policie nesouhlasíme,“ upozornil.

 Lomské kino přestalo svému účelu sloužit v roce 2011. Dlouhou dobu pak byla budova opuštěná a chátrala. V roce 2020 přišel komunální politik a manžel tehdejší starostky s nápadem, že v budově vybuduje sportovní centrum s tenisovými kurty, ve kterém budou moci místní senioři a děti sportovat zdarma.

Prodej schválili tamní zastupitelé. Kupní smlouvu podepsala v lednu 2022 právě exstarostka Schwarzová. Budova sice dostala nový kabát, ale sportovní centrum v ní nikdy nevzniklo. Místo toho Bronislav Schwarz a jeho známý objekt za 7,2 milionu korun prodali společnosti, která tam vyrábí reklamní potisky na hrníčky a sklenice. Kupní cena je splatná v měsíčních částkách ve výši 30 tisíc korun. Až po zaplacení celé kupní ceny se tato společnost stane jejím vlastníkem.

X X X

Město mrzlo při blackoutu, on šel na tenis. Primátor Berlína čelí kritice

Berlínský primátor Kai Wegner čelí kritice, protože v sobotu krátce po rozsáhlém výpadu proudu v části německé metropole nevyrazil do postižené oblastí, ale na tenis. Čelí proto už i výzvám k rezignaci. Šéf berlínské radnice se hájí, že si potřeboval vyčistit hlavu a byl i tak stále na příjmu. Kauza by mohla poškodit jeho křesťanské demokraty (CDU) před volbami, které Berlín čekají v září

 Jihozápad Berlína v sobotu postihl obří výpadek proudu, který způsobil žhářský útok na kabelový most u elektrárny Lichterfelde. Bez elektřiny, topení a mobilního signálu se ocitlo 45 tisíc domácností a asi 2200 firem, celkem se s následky potýkalo 100 tisíc Berlíňanů.

Podle úřadů byl útok dílem levicových extremistů. Přihlásila se k němu skupina, která si říká Vulkangruppe. Dodávky proudu se dařilo postupně obnovovat, ve středu měli opět proud všichni odběratelé.

 Primátor města Wegner nejprve čelil dotazům, proč hned první den výpadku nevyrazil do zasažené čtvrti Steglitz-Zehlendorf a postižené občany navštívil až v neděli. Wegner se bránil tím, že kvůli výpadku mobilní sítě by nemohl z místa organizovat pomoc.

Později se ovšem ukázalo, že několik hodin po výpadku vyrazil primátor na tenis. „Hrál jsem mezi 13:00 a 14:00 tenis, protože jsem si prostě chtěl vyčistit hlavu,“ přiznal v reakci na odhalení Wegner stanici Welt TV. „Celou dobu jsem byl na příjmu, i když jsem hrál tenis. Mobilní telefon jsem měl na hlasitý režim, poté jsem okamžitě jel zpět a dál pracoval,“ dodal.

Mluvčí berlínské radnice později uvedla, že Wegnerovou spoluhráčkou byla jeho životní partnerka Katharina Güntherová-Wünschová, která je rovněž členkou berlínské zemské vlády.

 Kritiku za to, že hrál tenis, když desítky tisíc lidí v jeho městě mrzly, si Wegner vysloužil nejen na sociálních sítích, ale také od opozičních politiků. Strany Alternativa pro Německo (AfD) a Svobodná demokratická strana (FDP) jej už vyzvaly, aby na svou funkci rezignoval. Osm měsíců před berlínskými volbami primátora zkritizovali také politici strany Zelených a Levice.

„Když jsou desítky tisíc lidí v jeho městě bez proudu a mrznou, očekávám od zemského šéfa samozřejmě přítomnost od první hodiny,“ řekl časopisu Der Spiegel také Steffen Krach, který je lídrem kandidátky sociálních demokratů (SPD) do zářijových voleb. Wegnerova Křesťanskodemokratická unie (CDU) a SPD tvoří nyní koalici na berlínské radnici. CDU se za svého zemského šéfa jednoznačně postavila.

Časopis Der Spiegel označil tenisovou kauzu za „katastrofu“ pro Wegnerův obraz u veřejnosti. Podle agentury DPA poskytl primátor politickou munici svým oponentům a zároveň propásl jedinečnou příležitost pořídit si silné snímky z krizové oblasti, jako to učinil například v roce 2002 někdejší kancléř Gerhard Schröder při povodních na Labi.

 Pokud by Wegnera tenisová kauza stála křeslo, nebyl by to přitom zdaleka první podobný případ v Německu. Například v roce 2022 musela na funkci rezignovat ministryně pro rodinu Anne Spiegelová. Důvodem byla kritika, že při ničivých záplavách v údolí řeky Ahr na západě Německa v roce 2021 odjela na měsíční dovolenou do Francie. V té době byla přitom ministryní životního prostředí v postižené spolkové zemi Porýní-Falc.

Třiapadesátiletý křesťanský demokrat Wegner se primátorem německé metropole stal v dubnu 2023 a letos 20. září by rád svou funkci obhájil. Podle posledního průzkumu veřejného mínění z loňského listopadu má Wegnerova CDU šanci v Berlíně volby vyhrát, dostala by 22 procent hlasů. S odstupem pouhých tří procentních bodů jí ale šlape na paty postkomunistická strana Levice.

 Město mrzlo při blackoutu, on šel na tenis. Primátor Berlína čelí kritice

Berlínský primátor Kai Wegner čelí kritice, protože v sobotu krátce po rozsáhlém výpadu proudu v části německé metropole nevyrazil do postižené oblastí, ale na tenis. Čelí proto už i výzvám k rezignaci. Šéf berlínské radnice se hájí, že si potřeboval vyčistit hlavu a byl i tak stále na příjmu. Kauza by mohla poškodit jeho křesťanské demokraty (CDU) před volbami, které Berlín čekají v září.

 Jihozápad Berlína v sobotu postihl obří výpadek proudu, který způsobil žhářský útok na kabelový most u elektrárny Lichterfelde. Bez elektřiny, topení a mobilního signálu se ocitlo 45 tisíc domácností a asi 2200 firem, celkem se s následky potýkalo 100 tisíc Berlíňanů.

Podle úřadů byl útok dílem levicových extremistů. Přihlásila se k němu skupina, která si říká Vulkangruppe. Dodávky proudu se dařilo postupně obnovovat, ve středu měli opět proud všichni odběratelé.

 Primátor města Wegner nejprve čelil dotazům, proč hned první den výpadku nevyrazil do zasažené čtvrti Steglitz-Zehlendorf a postižené občany navštívil až v neděli. Wegner se bránil tím, že kvůli výpadku mobilní sítě by nemohl z místa organizovat pomoc.

Později se ovšem ukázalo, že několik hodin po výpadku vyrazil primátor na tenis. „Hrál jsem mezi 13:00 a 14:00 tenis, protože jsem si prostě chtěl vyčistit hlavu,“ přiznal v reakci na odhalení Wegner stanici Welt TV. „Celou dobu jsem byl na příjmu, i když jsem hrál tenis. Mobilní telefon jsem měl na hlasitý režim, poté jsem okamžitě jel zpět a dál pracoval,“ dodal.

Mluvčí berlínské radnice později uvedla, že Wegnerovou spoluhráčkou byla jeho životní partnerka Katharina Güntherová-Wünschová, která je rovněž členkou berlínské zemské vlády.

 Kritiku za to, že hrál tenis, když desítky tisíc lidí v jeho městě mrzly, si Wegner vysloužil nejen na sociálních sítích, ale také od opozičních politiků. Strany Alternativa pro Německo (AfD) a Svobodná demokratická strana (FDP) jej už vyzvaly, aby na svou funkci rezignoval. Osm měsíců před berlínskými volbami primátora zkritizovali také politici strany Zelených a Levice.

„Když jsou desítky tisíc lidí v jeho městě bez proudu a mrznou, očekávám od zemského šéfa samozřejmě přítomnost od první hodiny,“ řekl časopisu Der Spiegel také Steffen Krach, který je lídrem kandidátky sociálních demokratů (SPD) do zářijových voleb. Wegnerova Křesťanskodemokratická unie (CDU) a SPD tvoří nyní koalici na berlínské radnici. CDU se za svého zemského šéfa jednoznačně postavila.

Časopis Der Spiegel označil tenisovou kauzu za „katastrofu“ pro Wegnerův obraz u veřejnosti. Podle agentury DPA poskytl primátor politickou munici svým oponentům a zároveň propásl jedinečnou příležitost pořídit si silné snímky z krizové oblasti, jako to učinil například v roce 2002 někdejší kancléř Gerhard Schröder při povodních na Labi.

 Pokud by Wegnera tenisová kauza stála křeslo, nebyl by to přitom zdaleka první podobný případ v Německu. Například v roce 2022 musela na funkci rezignovat ministryně pro rodinu Anne Spiegelová. Důvodem byla kritika, že při ničivých záplavách v údolí řeky Ahr na západě Německa v roce 2021 odjela na měsíční dovolenou do Francie. V té době byla přitom ministryní životního prostředí v postižené spolkové zemi Porýní-Falc.

Třiapadesátiletý křesťanský demokrat Wegner se primátorem německé metropole stal v dubnu 2023 a letos 20. září by rád svou funkci obhájil. Podle posledního průzkumu veřejného mínění z loňského listopadu má Wegnerova CDU šanci v Berlíně volby vyhrát, dostala by 22 procent hlasů. S odstupem pouhých tří procentních bodů jí ale šlape na paty postkomunistická strana Levice.

X X X

Západní vojáky na Ukrajině budeme považovat za legitimní cíl, varuje Moskva

 Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo, dlouhodobě odmítá.

 Velká Británie, Francie a Ukrajina v úterý v Paříži na jednání takzvané koalice ochotných podepsaly společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Jeden z bodů zmiňuje právě záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Český premiér Andrej Babiš řekl, že Česko vojáky nepřispěje.

 Rusko, které v uplynulých dnech slavilo pravoslavné Vánoce, se ke zprávám z francouzské metropole o deklaraci ohledně poválečných bezpečnostních záruk pro Kyjev vyjádřilo poprvé. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, přičemž v posledních týdnech na Západě zesílilo diplomatické úsilí s cílem válku ukončit.

Zacharovová dnes označila Ukrajinu a její evropské spojence za „osu války“. „Nová militaristická prohlášení takzvané koalice ochotných a kyjevského režimu vytvářejí skutečnou ‚osu války‘,“ uvedla. Ruské jednotky Ukrajinu napadly z rozkazu prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022. „Dokument má extrémně daleko k mírovému řešení,“ prohlásila Zacharovová s odkazem na deklaraci z Paříže.

 „Londýn a Paříž plánují po příměří zřídit na Ukrajině vlastní vojenské základny a vybudovat tam zařízení pro skladování zbraní a vojenské techniky,“ tvrdila Zacharovová, podle níž bude Moskva západní vojáky a vojenské objekty na ukrajinském území považovat za „zahraniční intervenci, představující přímou hrozbu pro bezpečnost nejen Ruska, ale i dalších evropských zemí“ a za legitimní bojové cíle.

Moskva v minulosti dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však opakovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Kyjev Moskvu viní z podkopávání mírového procesu.