A všichni lidovci, Výborný, Jurečka, Fiala a spol. ukázat, jak by dokázali úspěšně hospodařit bez dotací. Voják Pavel by je měl k tomu přimět.

Dr. Kudrna: Prezident přebírá velkou odpovědnost, když stanoví podmínky jmenování vlády. Rošádu Motoristů sobě, při které si na seznamu nominantů do vlády prohodili ministerstva, nepřinesla řešení problému „Filip Turek“.

Prezident Pavel ve středu Andreji Babišovi (ANO) zopakoval, že jeho výhrady k Filipu Turkovi jako členovi vlády přetrvávají. Pavel podle Babiše zdůvodnil své výhrady proti Turkovi právními důvody. Situaci pro Radiožurnál rozebral Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

 Na úvod, můžeme vysvětlit, jakou právní relevanci má teď seznam kandidátů na ministry, který prezidentovi předložil předseda hnutí ANO a v tuto chvíli jen občan, Andrej Babiš?

Dá se říci, že právní relevanci nemá vůbec žádnou, protože to, co sledujeme, je běžná politika. Ústava s ničím takovým v zásadě nepočítá, alespoň ne v tuto chvíli, protože ta je postavená úplně jinak. Ona předpokládá, že po volbách prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje další členy vlády.

 Dr. Kudrna: ‚Prezident přebírá velkou odpovědnost, když stanoví podmínky jmenování vlády‘

Ale současně už 30 let, nebo 29 let přesně, máme zavedenou takovou, řekněme, politickou zvyklost, že prezidenti více nebo méně aktivně rádi do tohoto procesu nominace vlády a jejího sestavení vstupují. Ale, jak říkám, to je záležitost politická, není vůbec právně regulovaná. To znamená, když budoucí premiér nebo designovaný premiér na to chce přistoupit, tak na to přistoupí. Pak za to nese osobní a politické důsledky.

My jsme od Andreje Babiše slyšeli, že prezident zdůvodnil své výhrady proti Filipu Turkovi právními důvody. Co si pod tím můžeme představit?

To já popravdě řečeno vůbec netuším, protože pokud by to měly být některé záležitosti, že na pana Turka, co jsem zaznamenal už v průběhu léta, snad byla podána trestní oznámení, ať už za jeho projevy na sociálních sítích, možná před, nevím kolika, mnoha lety, jednání vůči bývalé partnerce?

Tak já ani nevím, jestli probíhá nějaké vyšetřování, ale pokud ano, tak kdybychom se drželi čistě práva, tak přímo Listina základních práv a svobod říká, že do pravomocného odsouzení je třeba na každého pohlížet jako na nevinného. Ale jsme znova u toho, že může být jiná rovina právní a jiná rovina společenská nebo politická. Ale jaké to mají být právní důvody, to po pravdě řečeno nevím.

 Když budu citovat Ústavu, článek 70, tak ta říká: „Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.“ Mohly by být takovou činností třeba právě rasistické nebo nacistické výlevy na sociálních sítích, případně třeba neoprávněné podnikání?

No, já bych začal od toho neoprávněného podnikání, protože to by zřejmě byla záležitost v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Ale já nevím, že by pan Turek v tuto chvíli jakkoliv podnikal a že by eventuálně podnikal dokonce nelegálně. A pokud se jedná o záležitosti projevů, takto je to otázka pořád ještě neprokázaná nějakým způsobem právně, formálně a ověřená. Samozřejmě pokud by takové projevy měl jako ministr, tak je to otázka na prvním místě pro premiéra, aby zvážil, jestli takového ministra vůbec má mít ve vládě.

Má obecně prezident právo vyžádat si informace třeba od bezpečnostních služeb k jednotlivým kandidátům na ministry?

Podle zákona prezident může ukládat, ale s vědomím vlády, úkoly zpravodajským službám. Možná je k tomu ale ještě dobré dodat, že ty úkoly by převážně asi měly být z oboru působnosti zpravodajských služeb. To znamená, zákony regulující jednotlivé zpravodajské služby říkají co je úkolem zpravodajských služeb.

A pokud by to měly být zprávy od zpravodajských služeb, které by indikovaly nějaký možný bezpečnostní problém, tak by to asi musely být záležitosti typu, že pan Turek je například agentem cizí moci, že šíří zbraně hromadného ničení nebo nelegálně, zejména ve velkém rozsahu, obchoduje se zbraněmi nebo podporuje terorismus, nebo teroristy, na našem území.

Nejsem si jistý, jestli tedy některé ty spekulace, které se objevily, že by zpravodajské služby předávaly informace, které si každý z nás mohl přečíst různě na internetu a přemýšlet o tom co pan Turek, jestli to dělal, nebo nedělal.

Obecně, když se tu mluví o právních důvodech, mluví Ústava nebo další jiný zákon o nějakých právních důvodech, které brání právě jmenování ministra?

No, to je právě to, že Ústava toto nereguluje. Ona dokonce ani nestanoví, že by členem vlády ČR musel být občan České republiky. Takže když neříká toto, nereguluje ani nic jiného. To znamená, musíme asi za pomoci interpretace celého právního řádu dojít k tomu, jaké podmínky by asi měl ministr splňovat. To znamená, patrně by měl být plně svéprávný, to znamená starší 18 let, neomezený ve svéprávnosti a potom bychom asi mohli uvažovat o tom, že by v obecné rovině měl být věrný České republice, takže například by neměl být agentem jakékoliv cizí moci.

Z toho, co jsme tu dosud řekli, mi vyplývá, a teď mě opravte, jestli je to jinak, že ústavnost nebo neústavnost kroků lze v podstatě posuzovat až od té chvíle, kdy bude jmenován premiér a kdy bude prezidentovi doručen oficiální seznam kandidátů na ministry?

Ano, protože to už je situace regulovaná přímo výslovně a detailně Ústavu. V tuto chvíli jsme před tímto momentem a současně ale na sebe tím pádem i prezident republiky přebírá poměrně velkou odpovědnost, protože jestliže stanoví nějaké podmínky, tak by možná bylo vhodné anebo po čase bude nutné říct podrobně, jaké jsou a jestli třeba ty podmínky jsou splněny, nejsou splněny a proč nejsou splněny. Protože ta situace se asi politicky poněkud natahuje a může se komplikovat fungování vrcholných ústavních orgánů České republiky.

X X X

ORBÁN  V  MOSKVĚ

 Putin přijal Orbána. Pochválil ho a nevyloučil summit s Trumpem v Budapešti

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek zamířil na schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. V Moskvě jednali o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. „Jedu do Moskvy, abych zajistil, že energetické dodávky do Maďarska budou pro zimu a nadcházející rok zajištěny,“ uvedl Orbán ve videu, které zveřejnil na facebooku.

 Válka na Ukrajině

„Je pro mě velkým potěšením konstatovat, že navzdory všem dnešním obtížím naše vztahy přetrvávají a nadále se rozvíjejí,“ řekl Putin v úvodu setkání s Orbánem.

„Známe váš vyvážený postoj k ukrajinské otázce,“ dodal Putin na adresu maďarského ministerského předsedy a označil přístup obou zemí k rozvoji bilaterálních vztahů za pragmatický. Oba lídři se selkali po 11. hodině dopoledne středoevropského času.

Putin po schůzce nevyloučil, že jednání mezi Ruskem a USA o Ukrajině povedou ke konání summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti. Orbánovi poděkoval za nabídku. Trump už dříve oznámil, že se s šéfem Kremlu v maďarské metropoli setká, později ale tuto schůzku odřekl.

 „Realizujeme suverénní kurz zahraniční politiky. (…) Nepodlehli jsme vnějšímu tlaku a nepřerušili jsme spolupráci (s Ruskem) v žádné z důležitých oblastí,“ prohlásil Orbán a dodal, že jeho země má zájem zejména na udržení „energetického dialogu“ s Ruskem.

„Upřímně doufáme, že nedávno zveřejněné mírové iniciativy nakonec povedou k míru,“ řekl. Vyjádřil také přesvědčení, že navzdory „současné politické situaci“ se mnoho učinilo a ještě učiní pro rozvoj spolupráce mezi Budapeští a Moskvou.

Maďarský lídr je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii a jeho země navzdory snaze Evropské unie ukončit odběr ruských energií stále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.

Reuters poznamenal, že Budapešť je na energetických surovinách z Ruska značně závislá. Spojené státy tento měsíc udělily Maďarsku ze sankcí na využívání ropy a plynu z Ruska výjimku.

Stalo se tak poté, co Orbán navštívil v Bílém domě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Orbán, který udržuje dobré vztahy s Putinem, má rovněž přátelské vazby na Trumpa. Maďarsko také v USA podepsalo dohodu o spolupráci v jaderné energetice.

 „Teď už potřebujeme jen ropu a plyn, které můžeme nakupovat od Rusů. Jedu do Moskvy, abych zajistil, že energetické dodávky do Maďarska budou pro tuto zimu i nadcházející rok domluvené za přijatelnou cenu,“ uvedl Orbán ve videu, které zveřejnil na facebooku před setkáním.

Putin se v roli prezidenta setkal s Orbánem celkem dvanáctkrát, naposledy loni v červenci, kdy maďarský premiér navštívil Ukrajinu, Rusko, Čínu a Spojené státy v rámci takzvané mírové mise.

Maďarsko v té době předsedalo Evropské unii, jejíž představitelé jeho cestu do Moskvy ostře kritizovali a distancovali se od ní. Od začátku takzvané speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá svůj vojenský vpád do sousední země, se Putin a Orbán sešli zatím dvakrát a třikrát spolu hovořili po telefonu. Orbán byl v Moskvě také v září 2022 na pohřbu bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova.

 X X X

EXPREZIDENT  KLAUS  ŘEŠÍ  FIALŮV  A  STANJURŮV  ZMETEK

CHYBA  ČLENŮ  ODS,  ŽE  TAK  DLOUHO  NECHALI  NEVZDĚLANCE

FIALU  A  STANJURU  U  KORYTA  ČR

MLČELI  I  ODBORÁŘI  ČR,  NEDOKÁŽÍ  JEDNAT  JAKO  ODBORY  ZÁPADU

ČR  ZMĚNIT  VEDENÍ  ODBORŮ,  SAMI  SI  ŠKODÍ

KLAUS: Co s rozpočtem? Nová vládní koalice má možnost ukázat na tragédii Fialova vládnutí

Vyzývám k rozpočtové obezřetnosti: nová vláda může přijmout deficit rozpočtu navržený Fialovou vládou, nebo ho dokonce zvýšit, ale může také v rozpočtovém provizoriu zrušit všechny fantazmagorické výdaje.

Píši tento text jako někdo, kdo byl prvním ministrem financí naší republiky po pádu komunismu, a jako někdo, kdo věří ve význam poselství, které všem následujícím generacím navěky zanechal první československý ministr financí Alois Rašín. Ten se stal zcela přirozeným vzorem pro každého kandidáta na toto mimořádně významné místo ve vládě. Já jsem si jeho příkladu byl vědom. Nejen jeho ekonomických názorů, ale i jeho zcela unikátních občanských postojů.

Fialova vláda po sobě zanechala velký rozpočtový problém. Vidím však nejasnosti a tápání i nové vládní koalice – nejen v tom, jak naložit se zděděným státním rozpočtem na rok 2026, ale i v problematice veřejných financí v dlouhodobějším pohledu vůbec. Mám strach, že bez nového pohledu žádnou jednotlivost není možné vyřešit. Říkám to s plným vědomím toho, že těch komplikovaných jednotlivostí se v připraveném rozpočtu skrývá velké množství.

Jednotlivosti není možné vážně a seriózně diskutovat bez patřičného celostního pohledu na otázky, které jsou navýsost politické, ale současně i ekonomické a finanční. Právě v paralelnosti těchto tří úhlů pohledu je obtížnost řešení. Východiskem je nalezení obecné politické pozice, nikoli ladění finančně-účetnických detailů, či nalezení někde schovaných pár miliard korun, nebo naopak jejich uspoření.

Dnes jde samozřejmě hlavně o to, jak naložit s rozpočtem připraveným velmi nezodpovědnou minulou vládou. Ale nové vládní koalici musí jít i o to, že nová vláda bude tímto rozpočtem veřejnosti, svým voličům, jasně prezentovat své postoje a své ekonomické názory. Jde tedy sice o rozpočet na rok 2026, ale nejen o něj. Nové vládní koalici musí jít i o vykolíkování svého hřiště na celé čtyřleté období, které má před sebou.

Co Petr Fiala nechápe

 Hovořím dnes a denně s lidmi, kteří se tématem státního rozpočtu zabývají (já už asi šedesát let), s lidmi, které špatné rozpočty opravdu trápí. Jestli nás něco skutečně rozzlobilo a urazilo, pak to byl pondělní výrok premiéra Petra Fialy, že dnes vznikající vládní koalice rozpoutáváním diskusí o státním rozpočtu chce „odklonit“ pozornost veřejnosti od tzv. střetu zájmů Andreje Babiše. Pan Fiala význam nejdůležitějšího dokumentu vlády v ekonomické oblasti asi opravdu nechápe, což je smutné.

Teď však nesmí jít jen o souboj s odcházející vládou, ale i o hledání elementárního konsenzu o této věci uvnitř koalice vzešlé z říjnových voleb. V této chvíli nelze vyřešit náš dlouhodobý problém veřejných financí, náš chronický sklon k rozpočtovým deficitům. Jde o hledání co nejlepšího mezikroku. Ten je třeba udělat rychle.

Povinností nové vlády je zajistit, aby státní rozpočet na rok 2026 nepřispíval k zesilování ekonomické nerovnováhy, k inflaci, která stále latentně hrozí, a aby bylo přerušeno vytváření obřího zadlužení našeho státu. To vyžaduje rozpočtovou obezřetnost. My, tradicionalisté, bychom chtěli státní rozpočty vyrovnané (tedy bez deficitu), naše politická a ekonomická realita nicméně vybízí ke smířlivosti, v mých očích špatné, s mírnými rozpočtovými deficity. Ale budiž.

 Rozpočtový deficit, který ve výši 286 miliard korun navrhla pro rok 2026 Fialova vláda, není mírným deficitem. To by mělo být východiskem veškerého uvažování. Je samozřejmě možné přijmout návrh Fialova rozpočtu a říci „už naposled“. Nebo je možné vyhlásit rozpočtové provizorium a snažit se omezit obrovskou vatu v navržených rozpočtových výdajích. Mnozí příjemci vládních peněz budou křičet, že tam vata není, ale ona tam je. Pro novou vládu není ani politicky možné akceptovat všechny minulou vládou přislíbené rozpočtové výdaje, nebo dokonce pomocí děr Fialova rozpočtu argumentovat, že je výdaje a deficit třeba zvýšit.

Vždycky je co škrtat

Není pravda, že není co škrtat nebo že škrty nejsou možné. Jsou sice věci přislíbené, ale ty jsou přislíbené vládou ve volbách odmítnutou. Z toho je třeba vycházet. Jsou rozestavěné stavby, které je možné zabrzdit. Jsou fantazmagorické projekty „čínských“ rychlovlaků, které jsou však pro jinou, větší zemi – u nás by se takový vlak ani nerozjel. V historii se škrty provedly už mnohokrát. Jsou v našem případě nejen možné, ale i nutné. Neudělat je by znamenalo pokračovat v politice Fialovy a Stanjurovy vlády. Takový omyl by si nová vláda neměla dovolit.

Svým prvním státním rozpočtem má nová vládní koalice možnost ukázat na tragédii Fialova vládnutí. Neudělat to by bylo velkou chybou.

X X X

 VOJÁK  PAVEL  NENÍ  NA  VOJNĚ,  NEROZHODOVAT  O  MINISTRECH

Ševčík: Nejsme vojenská junta. Prezident nemá mluvit do jmenování ministrů a kádrovat

Nejsme vojenská junta ani království. Petr Pavel je pouze prezident a nepřísluší mu vybírat, kdo bude zastupovat jednotlivé strany ve vládě. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). Podle něj jsou předseda Motoristů Petr Macinka i jejich čestný prezident Filip Turek schopni vést jak resort životního prostředí, tak zahraničí.

Prezident Petr Pavel ve středu sdělil, že nadále trvají jeho výhrady vůči Filipu Turkovi jako členovi vlády, i přestože by měl nově zasednout na resort životního prostředí místo Macinky (oba Motoristé). Podle Babiše za tím mají být právní důvody.

 Ševčík se ale domnívá, že prezidentovi nepřísluší do personálních otázek nové vlády zasahovat. „Nejsme vojenská junta ani království. Petr Pavel je pouze prezident a nepřísluší mu vybírat, kdo bude zastupovat jednotlivé strany ve výkonné moci, a je ten poslední, který by měl dělat kádrováka,“ řekl Ševčík.

Turek i Macinka jsou podle Ševčíka dobře kvalifikovaní na to, aby zvládli řídit ministerstvo životního prostředí i zahraničí. „Oba jsou tak vzdělaní a inteligentní, že to zvládnou. Pan Macinka se účastnil mnoha zahraničních výjezdů a má tam kontakty. Určitě je daleko kvalifikovanější než současný ministr zahraničí Jan Lipavský,“ sdělil Ševčík.

X X X

BABIŠOVY  SLZY  KOLEM  SYNA 

Babiš se rozplakal, když mluvil ve Sněmovně o svém nemocném synovi

 S knihou o Agrofertu, který označil za své dítě budované třicet let, přišel k řečnickému pultu ve Sněmovně ve čtvrtek večer předseda ANO Andrej Babiš. „Toustový chléb jsem vám nepřinesl,“ řekl Babiš, který si rekvizity ke svému projevu přinesl v košíku s logem firmy Penam, která patří do jeho Agrofertu. „Nerozumím tomu, proč jste svolali tuto schůzi,“ řekl poslancům.

Babiš vystoupil jako první ještě před začátkem mimořádné schůze, na níž ho chtějí strany bývalé pětikoalice přimět, aby jim vysvětlil, jak plánuje řešit svůj střet zájmů. Do něho by se Babiš automaticky dostal po jmenování premiérem kvůli vlastnictví holdingu Agrofert.

„Agrofert odvedl do evropských rozpočtů 103 miliard korun, z toho v Česku 60 miliard korun, a zaměstnává 40 tisíc lidí,“ řekl ve Sněmovně šéf ANO.

 Když pak začal mluvit o svém nemocném synovi Andrejovi, rozplakal se.

Podivoval se také nad tím, že strany, které požádaly o mimořádnou schůzi, po volbách podle něj ještě více sázejí na antibabišismus.

A připomněl jednu z definic šílenství to, že člověk stále opakovaně volí řešení, která se ukázala jako neefektivní a nevedou k cíli. Mluvil o urážkách a dehonestaci, kterým podle svého názoru čelí.

Babiš ujistil poslance, že jim na nic neodpoví

Mluvil více než hodinu a půl. Na konci projevu řekl poslancům, že jim neodpoví na žádnou otázku. A odešel.

Pětice stran mimořádnou schůzi nazvala „Objasnění řešení střetu zájmů Andreje Babiše, možného budoucího premiéra“.

Babiš jim připomněl, že je s prezidentem Petrem Pavlem domluven na tom, jak bude při řešení tohoto problému postupovat. „My s panem prezidentem máme jasnou dohodu,“ řekl poslancům Babiš.

 „Platí stále to, co bylo řečeno, tedy že to zveřejním veřejně. Ale nedomlouvali jsme se na konkrétním termínu,“ prohlásil ve středu na Hradě po jednání s prezidentem Petrem Pavlem, kterému předal návrh na složení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě.

„Prezident republiky je připraven jmenovat předsedou vlády Andreje Babiše do týdne poté, co zveřejní způsob řešení svého střetu zájmů, a následně během několika dní jmenovat i celou vládu. Termín oznámení je zcela v rukou Andreje Babiše,“ uvedl pak Hrad v tiskové zprávě.

 Úplně nejjednodušší bude, aby žádné dotace nečerpal, řekl ministr zemědělství Výborný

„Úplně nejjednodušší bude, aby žádné dotace nečerpal,“ řekl ještě před začátkem schůze ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný.

Piráti vybízejí šéfa ANO a kandidáta na premiéra k něčemu jinému. Podle bývalého šéfa Pirátů Ivana Bartoše má Babiš buď prodat holding Agrofert, nebo neusilovat o post předsedy vlády.

 Babišova vláda bude rozhodovat o tom, jak se budou rozdělovat dotace, popsal končící premiér a předseda ODS Petr Fiala, v čem přesně bude střet zájmů předsedy ANO spočívat.

„Musí Andrej Babiš říct, jak bude tuto situaci řešit,“ řekl Fiala. Ročně může být podle něho kvůli Babišovu osobnímu prospěchu ohroženo až 60 miliard korun.

„Když slyšíme Andreje Babiše, že na nic neodpoví, je to oslyšení občanů, Ústavního soudu i zákona,“ řekla šéfka poslanců Pirátů Olga Richterová. Babiš má podle ní dvě možnosti – prodat Agrofert, nebo být premiérem.

„Chceme stav, který není v rozporu s Ústavou,“ řekl ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Ministr Výborný zalitoval, že se Babiš svým vystoupením minul s tím, co od něj poslanci pěti stran chtěli ve čtvrtek, když jim místo toho, aby řekl, jak vyřeší střet zájmů, vyprávěl svůj životní příběh.

K hlasování o programu schůze se poslanci ani nedostali, v 21 hodin ji musel místopředseda Sněmovny Patrik Nacher přerušit.

 X X X

Evropa jako ničitel míru, těžká situace Trumpa a vzpomínky na Aljašku. Co hlásí ruská propaganda?

Rozhovorům o „mírovém plánu“ pro ukončení ruské války proti Ukrajině se ve velkém věnují nejen západní média, ale také ta v Rusku. Prokremelské servery a další sdělovací prostředky mimo jiné zdůrazňují dokola omílanou ruskou tezi o nutnosti „vyřešit základní příčiny konfliktu“, někteří autoři poukazují na složitou situaci pro americkou administrativu, zatímco Evropu vykreslují jako sabotéra, který celý mírový proces podkopává a prodlužuje.

 Mnohá prohlášení, která se v současnosti objevují v ruských státních médiích ohledně aktuálního jednání o takzvaném „mírovém plánu“ pro ukončení ruské války proti Ukrajině, jsou veřejnosti dobře známá už z minulosti. Je to například ruská teze o tom, že uzavření jakékoliv mírové dohody musí předcházet „vyřešení základních příčin konfliktu“.

 Tento záměrně vágní termín ruská propaganda dlouhodobě využívá pro ospravedlnění svého válečného tažení proti Ukrajině, píše americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého ruští představitelé zdůrazňují tuto tezi i tentokrát.

„Rusko je připraveno vyjednávat za předpokladu, že bude naše strana vyslyšena a budou pochopeny základní příčiny ukrajinské krize,“ citovala agentura TASS šéfa zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonida Sluckého, který zároveň uvedl, že „Trumpův plán je dobrým základem pro urovnání“ konfliktu.

Měl tím na mysli původní 28bodový „mírový plán“ na ukončení války, ten však podle zjištění agentury Reuters vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a následně jej předalo Trumpově administrativě. Původní text tak do značné míry kopíroval maximalistické požadavky Moskvy a pro Kyjev byl jen těžko přijatelný. Po následném jednání amerických, ukrajinských a evropských činitelů proto proruský mírový plán doznal značných změn, i když podrobnosti nejsou zcela známé.

Na nejasnou podobu evropského protinávrhu upozorňují také ruská média včetně listu Kommersant. „Nemá smysl spekulovat o tom, jak se mírový plán změnil. Chápeme ale, že nejdůležitější je postoj Moskvy,“ píše politický komentátor listu Kommersant Dmitrij Drize.

Přestože to neznamenalo „bezpodmínečnou podporu“, Rusové byli podle Drizeho „ochotní přijmout původní 28bodový plán jako základ pro další jednání“, protože se nesl v duchu rozhovorů z Aljašky, kde v srpnu jednal americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Nyní se ale situace změnila.

„Otázkou tedy je: co udělá Donald Trump, pokud Rusko odmítne?,“ ptá se ruský komentátor.

Evropa jako překážka

K aljašskému jednání Trumpa s Putinem se v souvislosti s aktuálním jednáním o mírovém plánu ostatně vrátil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj Moskva původní 28bodový plán uvítala, pokud ale revidovaný evropský návrh nebude odrážet „ducha“ rozhovorů z Anchorage, pro Rusko to zcela mění situaci.

 „Pokud zmizí duch a litera z hlediska klíčového porozumění, k němuž jsme tehdy v Anchorage dospěli, pak to samozřejmě bude zásadně odlišná situace,“ varoval ruský šéf diplomacie.

Americký Institut pro studium války nicméně upozorňuje, že obsah americko-ruské diskuse z Aljašky není zcela jasný, ani jedna ze stran totiž nevydala oficiální vyjádření o žádných vzájemných dohodách, kterých by bylo během summitu v Anchorage dosaženo.

Putin po schůzce na Aljašce pouze zopakoval požadavky ohledně vyřešení „základních příčin konfliktu“, připomínají analytici ISW. Podle nich se tak Kreml nyní snaží využít absence dohod z aljašského summitu k tomu, aby se prezentoval jako někdo, kdo jedná v dobré víře a je ochoten slevit ze svých původních válečných požadavků.

Podle amerického institutu se ruští představitelé zároveň snaží vykreslit Evropu jako tu stranu, která je zodpovědná za ruské odmítání „mírového plánu“, a snaží se veřejnost přesvědčit, že evropské země mírový proces podkopávají.

V podobném duchu se vyjádřila mimo jiné i mluvčí ruského ministerstva zahraničí a jedna z předních ruských propagandistek Marija Zacharovová, podle které se evropská média a politici snaží podkopat snahy Spojených států o diplomatické urovnání konfliktu na Ukrajině a vyjadřují se tak i někteří Kremlu naklonění komentátoři.

Například politický komentátor ruské agentury RIA Novosti Vladimir Kornilov tvrdí, že se „evropský protinávrh“ mírového plánu redukuje na jediný cíl: „Za každou cenu narušit mírový proces a prodloužit válku až do ‚posledního Ukrajince‘.“

„Nejcyničtější na chování evropských zemí je, že se snaží svou touhu prolévat další ukrajinskou krev maskovat jako starost o Ukrajinu,“ píše v komentáři Kornilov.

Trump v těžké situaci

Ruský deník Komsomolskaja pravda pak nabízí vlastní hodnocení situace kolem vyjednávání, ve kterém uvádí, že Rusko „nebylo zjevně spokojeno“ ani s původním 28bodovým plánem a požadovalo v něm určité úpravy. Pokud teď ale Kyjev neudělá ústupky, mírový plán je odsouzen k nezdaru.

Podle autora textu Andreje Zobova Ukrajina společně s Evropou sice dávají najevo, že chtějí mír, jednání ale záměrně protahují. Bílý dům tak podle něj čelí těžké volbě a má tři možnosti, jak se situací naložit.

„Pokud Rusko odmítne ‚aktualizovaný‘ 19bodový plán (a soudě dle úniků informací Moskva takový plán nikdy nepřijme), Washingtonu nezbyde nic jiného než tlačit na Kyjev až do samého konce a donutit Zelenského k přijetí 28bodového dokumentu, který vyvolal obecně pozitivní reakci Kremlu,“ jmenuje první z variant Zobov.

Druhý scénář pak počítá s tím, že Rusko bude trvat na „podmínkách z Anchorage“. To následně povede k tomu, že Západ obviní Rusko z neochoty jednat a bude hrozit dodávkami raket Tomahawk Ukrajině, posílením ukrajinské protivzdušné obrany i novými protiruskými sankcemi. To by podle Zobova vedlo k vážnému poškození vztahů USA a Ruska, které by následně reagovalo dalším zpřísněním svých podmínek.

„Pokud USA znovu potvrdí, že si neváží dohod z Aljašky, proč bychom se jich měli držet?“ ptá se ruský propagandista.

Třetí možný způsob, jak by Trump mohl na situaci reagovat, pak zahrnuje vyčkávání a snahu jednání protahovat. V takovém případě by Trump naslouchal ruským zájmům, zatímco ukrajinské vedení by naopak politicky „přiškrtil“. K zahnání Ukrajinců do kouta má totiž větší páky než v případě Ruska, tvrdí Zobov.

Ruská neochota jednat

Podle Institutu pro studium války je z prohlášení ruských představitelů zjevné, že Rusko mírové návrhy dál odmítá. Opakovaná prohlášení o nutnosti vyřešit „hlavní příčiny konfliktu“ zároveň ukazují, že je Kreml i „nadále plně oddán svým válečným cílům“, zdůrazňuje ISW, podle kterého i ruští váleční bloggeři vyzývají k tomu, aby Rusko dosáhlo svých cílů silou.

 Postoj Moskvy k mírovým jednáním je proto evidentní. „Kreml se s největší pravděpodobností snaží prodloužit jednání o ukončení války, aby umožnil ruským silám pokračovat v postupu na bojišti,“ píše americký institut.

Pokračující postup na bojišti pak chce Moskva využít mimo jiné k dalšímu „zintenzivnění informačních operací“ s cílem přesvědčit Západ a Ukrajinu, že je ruské vítězství ve válce nevyhnutelné a Ukrajina by se měla podřídit ruským požadavkům, odhadují analytici ISW.

Kreml proto stále „neprojevuje ochotu ke kompromisům“, nejedná o míru „v dobré víře“ a nestanovil takové podmínky, které by Rusové byli ochotní akceptovali a zároveň by neznamenaly „cokoli menšího než totální ruské vítězství“.

Na ruskou neochotu upozorňuje například také analytik Doug Klain z think-tanku Atlantic Council, podle kterého je proto realita taková, že bez skutečně tvrdého tlaku na Rusko Putin s žádným z aktuálních mírových návrhů souhlasit nebude.

„Pokud však Kongres prosadí zavedení ochromujících sankcí, rozšíření vojenské pomoci Ukrajině a ustanovení bezpečnostních záruk, mírové úsilí Trumpovy administrativy by mohlo konečně přinést ovoce,“ míní Klain.

X XX

 ‚Uvidíme se příště.‘ Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců ohledně střetu zájmů, řečnil hodinu a půl

Předseda ANO Andrej Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců, jak před očekávaným jmenováním premiérem vyřeší budoucí střet zájmů ohledně svého holdingu Agrofert. Babiš to uvedl na závěr svého projevu při mimořádné schůzi Sněmovny, v němž zhruba půldruhé hodiny líčil své podnikání a politické působení.

Schůzi, kterou iniciovali poslanci sněmovní menšiny z KDU-ČSL, ODS, STAN, TOP 09 a Pirátů, označil za zbytečnou vzhledem k tomu, že se na způsobu zveřejnění dohodl s prezidentem Petrem Pavlem. 

Obvinil politické odpůrce i některá média z šíření lží, mluvil o pokračování boje polistopadového kartelu proti své osobě, který trvá 14 let. Jeho vystoupení několikrát přerušili Piráti s transparenty a v tričkách vyzývajících k prodeji Agrofertu.

„Nerozumím tomu, proč jste svolali tuhle schůzi, když my s panem prezidentem máme jasnou dohodou o tom, jak postupně nominanti na příští koaliční vládu ho navštíví a jakým způsobem já oznámím ten střet zájmů, který samozřejmě nemám,“ uvedl Babiš. „Já určitě vám na žádné otázky nebudu odpovídat, uvidíme se příště,“ řekl poslancům závěrem.

Zpřísnění zákona o střetu zájmů, kvůli němuž byl Agrofert převeden svěřenských fondů, označil Babiš s odvoláním na Ústavní soud za snahu o likvidaci politického konkurenta. Podle předsedy ANO končící vládní koalice zneužívala takzvaný lex Babiš k postihování těch, kteří spolupracovali s Agrofertem. Uvedl také, že u nárokových dotací nemůže žádný střet zájmů nastat, protože o nich rozhoduje na úrovni Evropské unie.

‚To nebyly lži‘

Babiš měl podle iniciátorů schůze příležitost veřejně před nástupem do vlády objasnit, jak chce vyřešit střet zájmů spočívající ve vlastnictví Agrofertu. O vysvětlení postupu veřejnosti Babiše žádá také prezident Pavel. Avizoval, že bez toho Babiše nejmenuje premiérem. Ve středu prezident uvedl, že je připraven Babiše jmenovat do týdne po zveřejnění způsobu řešení střetu zájmů.

 Šéf ANO uvedl, že třikrát požádal o své vydání k trestnímu stíhání ke kauze Čapí hnízdo, čímž vyhověl kodexu svého hnutí. Neřekl, zda o zbavení poslanecké imunity požádá opětovně. Uvedl jen, že si dříve myslel, že všechny české soudy jsou nestranné. „Dnes už si to nemyslím,“ řekl. Odmítl, že se z rozhodnutí soudů musel omlouvat za svá lživá tvrzení. „To nebyly lži,“ řekl šéf nejsilnějšího hnutí.

Předseda ANO mluvil o antibabišismu, urážkách a dehonestaci, kterým podle svých slov čelí. „Říkáte, že jsem starý estébák nebo hochštapler a očekáváte, že my s vámi budeme spolupracovat,“ dotázal se Babiš ve svém projevu.

„Neexistuje žádný důkaz o mé spolupráci, moje jméno není nikde,“ tvrdil. Jeho jméno prý na dokument zapsal pracovník komunistické Státní bezpečnosti, aby vykázal, že splnil kvótu. „Vy mně nemůžete soudit, já mám čisté svědomí,“ řekl poslancům.

‚Dítě budované 30 let‘

Rozhodnutí ministerstva zemědělství vymáhat po Agrofertu 5,1 miliardy korun, které firmy z této skupiny načerpaly na dotacích v době, když byl Babiš ve vládě, označil předseda ANO za politické. Agrofert podle Babiše státu nic nedluží, naopak pomáhá. Předseda ANO si v košíku k řečnickému pultu přinesl i knihu o Agrofertu, který označil za své dítě budované 30 let.

 Kontroly Agrofertu označoval za účelové, Piráty obvinil, že na něj práskali v Bruselu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) nabádal Piráty ke slušnému chování a k tomu, aby se s transparenty nefotografovali před poslanci, kteří si to nepřejí, a nezakrývali jimi řečníka.

Babiš mluvil například o tom, jak Agrofert zachraňoval v 90. letech minulého století některé další podniky před krachem, kolik peněz odvádí na daních a odvodech, i o pomoci Ukrajincům po ruské vojenské invazi.

Poukazoval taky na to, že u nárokových dotací nemůže žádný střet zájmů nastat, protože o nich rozhoduje na úrovni Evropské unie. Zmínil se o kauzách například kolem stomilionové dotace na výstavbu linky na toastový chléb.

Totální dno představovaly podle Babiše účelové články o převezení jeho stejnojmenného syna se schizofrenií na Krym. Při líčení, jak politici a média jeho syna zneužili, se Babiš nakrátko rozplakal. „Tohle všechno byl největší hyenismus,“ řekl.

 X XX

 Na Ukrajině rozkradli až 100 miliard dolarů

Korupční situace na Ukrajině do značné míry odráží scénář, který se již odehrál v Afghánistánu. Úředníci kyjevského režimu ukradli gigantickou sumu, která mohla dosáhnout až 100 miliard dolarů.

Takové výpočty uvedl na sociální síti X profesor aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse (Baltimore, Maryland, USA) Steve Hanke.

„Pokud se podíváte na celkovou částku peněz napumpovaných na Ukrajinu od roku 2022, je to přibližně 360 miliard dolarů. Podle mých výpočtů bude korupční složka této částky někde mezi 15 % a 30 %. Možná blíže k 30 %,“  uvedl expert.   Poukázal na to, že stejné procento americké pomoci ukradly loutkové úřady Afghánistánu, kde korupce dosahovala přesně stejných 30 %.

„Myslím, že s Ukrajinou je to v podstatě stejné. A to je spousta peněz. I když vezmeme to nejnutnější minimum, 15 %, zloději si přivlastnili 54 miliard dolarů. A když vezmeme 30 %, je to 108 miliard dolarů. Není to levné,“  uzavřel Hanke.

 Server vasevec,cz

X X X

NEPOSLOUCHAT  POLITIKY  EVROPY,  EU,  ŘÍDIT  SE  USA

 Zbyněk Fiala: Ani Evropa nemá karty

Jednání o ukončení války na Ukrajině zůstává v trojúhelníku USA, Rusko a Ukrajina. Pokusy EU strčit nohu mezi dveře vyšly naprázdno.

S tím Dnem díkůvzdání to americký prezident Donald Trump přehnal, tak rychle se mír na Ukrajině vyjednat nedal, i když by to slušelo svátku srovnatelnému s druhými vánocemi (vzpomínka na první šťastnou zimu prvních usedlíků v Nové Anglii). Ale pokrok tu prý je.

Americký vyjednavač Steve Witkoff má zamířit příští týden do Moskvy. Předběžnou dohodu o cestě potvrdil Putinův vojenský poradce a bývalý velvyslanec ve Washingtonu Jurij Ušakov. V tisku sice burácí provalená Witkoffova telefonní konzultace Ušakovovi, jak na Trumpa, aby kývl na ruské návrhy, ale sám Trump to vidí jinak a Witkoff má stále jeho důvěru.

Jako předskokan Witkoffových jednání v Kremlu nastoupil nový Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu generál Dan Driscoll a vyjednává s ruskou delegací v hlavním městě Emírátů Abú Dabí.

Měl tam poblíž i šéfa ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanova. Ten možná předpokládal, že bude stejný den ve Washingtonu spolu s prezidentem Zelenským a představiteli „koalice ochotných“. Uvedená skvadra byla připravena vysvětlit Velkému otci, že takhle ne. Jenže Trump odmítl Zelenského přijmout, dokud není všechno hotovo. Ať přijede, až dojde na podpisy dohod.

Evropský pohled je v Bílém domě i Kremlu ignorován. Nejokázaleji to předvedl americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio, když v Ženevě, kde jednal o 28 bodovém plánu s Ukrajinci, odmítl setkání s vysokou představitelkou Kajou Kallasovou. Rubio nepřijal Kalassovou ani během její únorové návštěvy Washingtonu, takže nejde o náhodu.

Evropský návrh plánu na mírové urovnání, který znovu vytahuje „napřed příměří, a pak se uvidí“, je pro Moskvu i Washington nepřijatelný. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský byl Trumpem poučen, že by měl k americko-ruskému návrhu přistupovat vstřícně, nebo… Nebo ať si bojuje dál, ale bez amerických zbraní a ještě cennější zpravodajské podpory. Bez peněz je to už teď, těch prý bylo dost.

Nebylo to nic nového. „Nemáte žádné karty,“ řekl Trump svému ukrajinskému hostu při slavné únorové hádce v Oválné pracovně, odkud ho pak vykázal bez večeře. A pak mu předvedl týden bez americké podpory. Nyní se situace opakuje. Trump je obchodník, a tak vidí rozdíl mezi bohatým Ruskem a vybydlenou Ukrajinou.

Pod povrchem se však odehrávají ještě jiné boje. Jde o jackpot ruských devizových rezerv za nějakých 300 miliard dolarů deponovaných na Západě, mimo kontrolu Kremlu. Šilhá po nich evropský a americký tábor. Trump povzbuzoval k zabavení těchto aktiv Evropany, aby je mohli použít na nákup amerických zbraní. V Bruselu je však připraven návrh, že tyto peníze poslouží jako garance pro evropskou půjčku Ukrajině, za kterou však mohou být nakupovány jen evropské zbraně.

Myšlenka by se líp prodávala, kdyby válka ještě nějaký čas vydržela. Ukrajina by pokračovala v bojích s Ruskem za půjčené peníze od Evropanů, kteří je jistí zmrazenými ruskými fondy, a nechávala by přitom vydělat evropským zbrojovkám, aby plnily státní kasu a zvyšovaly HDP. To Trump by toky peněz naopak otočil, aby vydělávaly americké zbrojovky, a šlo by to i v míru, pokud je vydáván za přípravu na válku.

Nahlédnutí do konzervativního tisku ukazuje, že chcimíři v těchto kruzích nejsou populární.

Hlavní peckou finančního listu Wall Street Journal je obsáhlý článek Německý tajný plán pro válku s Ruskem rozebírající uniklé dokumenty. Avšak podle podtitulku, pouhé zbraně a počty vojáků nemohou rozhodnout širší konflikt mezi Moskvou a Západem. 

 Přeju příjemné počteníčko, takových bude časem jistě víc, ale byznys, kterému WSJ slouží, hledá reálné informace. A to je úkol pro ekonomického komentátora Holmana Jenkinse, který věci posuzuje z hlediska domácí scény a vidí v Trumpovi stále zjevnější „chromou kachnu“, jak se říká politikům v nezvratně končícím funkčním období.

Pokud jde o mírové plány na ukončení války na Ukrajině, Jenkins pochybuje, zda je Trump schopen „dodat Putina“ čili ukončit jeho vliv na Ukrajinu. Ruský prezident by se asi bránil, nepochybně účinně. Trump prý spíš prý spoléhá na to, že na Putina dolehnou domácí důsledky vleklé války.

Pokud si však myslíme, že na nás (koaličně ochotné) Evropany nedolehnou, Jenkins dokládá, jak jsme vedle:

Jak píše, pokud Trump nedokáže „dodat Rusko“ (zbavit je rozhodovací suverenity), je úplně jedno, zda „dodá Ukrajinu“. Nezapomínejme na nejsilnější ukrajinskou kartu (a pak že žádné nemá), která může spočívat v tom, že Kyjev kývne na příměří a přenechá pak na spojencích, ať už se dál perou jen oni.

„USA a NATO by mohly litovat, že umožnily konec bojů a uvolnily tak ruce ruské vojenské mašinéri k vyvolávání problémů jinde. Potřebují , aby se Ukrajina stala stabilním, dobře vyzbrojeným pilířem evropské bezpečnosti. To předpokládá pokračující závazky reálných západních finančních prostředků (jak je specifikuje i Trumpův plán).“

Takže, přátelé, zbrojit a platit, ať už to dopadne jakkoliv.

Také německý Die Welt (který o tom tajném plánu z WSJ zatím nic neví) má jasno, jak je mír nebezpečný.

 Kyjev do EU? Putin chce časovanou bombu, varuje velký německý deník své konzervativní čtenářstvo. V 28 bodovém mírovém plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Rusko podepsalo, je tento krok Kyjevu povolen. Jenže to je další ruská tajná zbraň hromadného ničení:

„Putin si je vědom toho, že vstup Ukrajiny do EU je časovanou politickou bombou, která by mohla vyvolat rozruch jak ve válkou zničené zemi, tak v EU. Budoucnost Ukrajiny může spočívat v EU, ale cesta k ní bude pro Ukrajince obtížnější než při rozšíření v letech 2004 až 2007. Němečtí a francouzští pravicoví populisté jsou proti přistoupení, stejně jako zemědělské svazy v Polsku, Rumunsku a Francii. Maďarsko to blokuje.

Rychlý vstup do EU je proto v současné době nereálný. Většině proevropských Ukrajinců by přinesl zklamání a proměnil je v euroskeptiky. Podobné jevy lze pozorovat na západním Balkánu a v Turecku. Po uhaslých sympatiích přijde omrzelost. Pocity zahořklosti a zklamání pak budou mistrovsky zneužity ruskou propagandou.“

Válka je lepší. V jiném příspěvku v Die Welt je autor šokován poznámkou německého spisovatele Leone De Wintera, který ve stejném listu napsal, že „nechce, aby jeho syn zemřel za Donbas“.

“Dnes je to jen řečnická otázka, zda chceme zemřít pro Ukrajinu. Ne, to nechceme. Ty ne, já ne a 99,9% lidí, které známe, taky ne. Ale pak musíme Ukrajině umožnit vyhrát válku, která je na ni uvalena, místo abychom jí pomáhali jen natolik, aby mohla zpomalit postup Ruska. Nic víc od nás Ukrajinci nečekají.“

Když ta tvrzení mediálního majnstrýmu shrnu, zatímco na Rusy doléhá tíha války, takže Putina smetou sami, na Ukrajině je to celkem v pořádku, jen ji musíme ochránit před mírovým soužitím se Západem. To by mohla přijít o sny. Zděsila by se, jak ji odrbáváme. A obyvatelstvo Západu by se zhrozilo, že je pomocí nebohé Ukrajiny odrbáváme taky. Přitom na konci se musí vytáhnout z kapsy reálné peníze, a ty budou z té naší.

Tak ať radši Ukrajinci bojují, dokud tam nějací zbyli. V Bruselu se mezitím dohodne, jak to udělat, aby se bojovalo za ruské peníze, kterými se zaplatí účty evropských zbrojovek.

Je někdo proti? Nějací chcimíři? Chtějí nový Mnichov? Neměli bychom si raději nechat poradit od Němců, Britů a Francouzů, jak to s tím Mnichovem udělat? Mají s tím zkušenost. Jen momentálně nemají žádné karty.

Zbyněk Fiala, server vasevec.c

X X X 

Hejtman Martin Kuba odchází po 22 letech z ODS a zakládá nové hnutí

Jihočeský hejtman a bývalý první místopředseda ODS Martin Kuba oznámil, že od občanských demokratů odchází a zakládá nové hnutí. Kuba dlouhodobě kritizoval koalici SPOLU a nedávno spustil svůj vlastní podcast. Stranu opouštějí i Kubovi blízcí spolupracovníci z Jihočeského kraje.

 „Otevřeně říkám, že jsem se rozhodl jít cestou, o které mi spousta z vás psala, abych udělal. A to je založit nový politický subjekt, subjekt, který bude postaven na tom, čemu věřím, který bude přinášet možná trochu jiný styl politiky, než na který jsme poslední roky v České republice zvyklí,“ uvedl Kuba ve čtvrtek na svém Facebooku.

 Politik ve videu zkritizoval fungování ODS, ze které po 22 letech odchází. O straně uvedl, že ji nelze už moc „opravit“.

„Myslím, že vlastně není fér být součástí něčeho, s čím člověk není ztotožněn, když není přesvědčen o tom, že to funguje správně a jde správným směrem,“ řekl.

Jihočeský hejtman ve videu také uvádí, že si od nové strany slibuje, že vytvoří politický subjekt, který chce efektivně a racionálně řešit problémy České republiky.

 „Budeme chtít nabídnout řešení všem, kteří chápou, že tu stát není od toho, aby se o ně postaral od kolébky až po důchod. Všem, kteří jsou ochotni vnímat, že máme každý vlastní zodpovědnost za svůj život, ale taky všem, kteří vnímají, že nejsme jenom shluk jednotlivců, kde má každý jenom svoje zájmy,“ řekl.

Kritik ODS

V poslední době hejtman kritizoval vládu Petra Fialy například za návrh státního rozpočtu. Nelíbilo se mu už, jak kabinet zpočátku odmítal poslat návrh znovu do Poslanecké sněmovny.

„Volby jsme prostě prohráli. To k politice patří a je korektní to uznat. A i v této situaci bychom se měli chovat jako politici, kteří jsou si vědomi, že mají odpovědnost za budoucnost země, i když zrovna nesedí ve vládě, a ne jako uražené děti ve stylu: ‚Když nebudeme vládnout my, tak vám to budeme komplikovat‘,“ prohlásil koncem října Kuba.

 Dvaapadesátiletý politik, který od roku 2020 vládne Jihočeskému kraji, se dlouhodobě stavěl skepticky ke koalici SPOLU, kterou vytvořila ODS s TOP 09 a lidovci.

„Každý ví, že jsem nikdy nebyl jejím fanouškem. Každá politická stana vzniká s vlastní ideou, jak by svět kolem měl vypadat, jak chce řídit stát, kraj nebo město. To spojování jsem považoval vždy za komplikované. Byť jsem to pochopil jako strategický krok v roce 2021,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz po letošních sněmovních volbách.

Koalice SPOLU v nich skončila druhá a vládu neskládá. Předseda občanských demokratů Petr Fiala v reakci na to oznámil, že v čele strany končí. Od té doby se spekulovalo, že by se o místo mohl ucházet právě Kuba. Jihočeský hejtman k tomu až doteď říkal, že si to musí rozmyslet a zjistit si náladu ve straně.

 Jak by se nové hnutí mělo jmenovat, Kuba ve čtvrtek neupřesnil. Neprozradil ani, kdo z dalších členů ODS by se k němu mohl přidat. Ukazuje se, že ODS opouštějí prakticky všichni z jižních Čech.

Drtivé vítězství v jižních Čechách

Kuba vedl v loňských krajských volbách na jihu Čech kandidátku samostatné ODS. Strana slavila jednoznačné vítězství, dostala přes 47 procent hlasů. Občanští demokraté tak v 55členném zastupitelstvu získali 34 křesel a nemuseli uzavírat s nikým koalici.

 Před dvěma týdny Kuba spustil vlastní podcast s názvem Super Česko. „Budu si zvát lidi z různých oborů a s nimi si chci povídat o tom, co jsou klíčové problémy, které potřebujeme v našem Česku vyřešit. Jak by to šlo udělat a co by to znamenalo. Mluvit o tom bez nějakých laciných slibů, jak to někdo z politiků rychle vyřeší nebo zařídí. Prostě se o tom poctivě bavit,“ popisoval hejtman záměr podcastu, když ho představoval.

Kuba v barvách ODS mimo jiné zasedl ve vládě Petra Nečase coby ministr průmyslu a obchodu. Během své kariéry však býval také v médiích spojován s vlivným jihočeským podnikatelem a komunálním politikem občanských demokratů Pavlem Dlouhým, kterému se přezdívá kníže z Hluboké.

V ODS jedinými dvěma kandidáty na předsedu stále zůstávají končící ministr dopravy Martin Kupka a místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan.

 X X X

 „Asi dostal peníze na marihuanu.“ Fico napadl autora hanlivého nápisu křído33

Slovenský premiér Robert Fico slovně napadl studenta, který nedávno křídou napsal nápisy na chodník mířené proti němu. Mladíka ve čtvrtek před poslanci slovenské sněmovny spojoval s hnutím Progresívne Slovensko. Tvrdil také, že gymnazista za nápisy mohl dostat peníze na marihuanu. Student spojení s opoziční stranou odmítl.

 „Ten chlapec tam asi nebyl jen tak sám za sebe. Asi nejsme naivní a dokážeme si představit, že možná dostal několika eur na marjánku. Tak namaloval, co chtěl na ten chodník, samozřejmě, neboť takováto motivace je vždy velmi velká,“ řekl Fico ve sněmovně, kde odpovídal na dotazy poslanců.

 Dodal, že blízko studenta byla v této době poslankyně Progresívneho Slovenska Darina Luščíková. Strana na sociální síti Facebook k nahrávce s uvedenými výroky Fica napsala pouze: „už i nám došla slova“.

 Strana v příspěvku Fica označila slangovým spojením „delulu king“, což je osoba, která věří nereálným věcem a je zcela přesvědčena o jejich pravdivosti.

Někteří představitelé Ficovy strany Směr-sociální demokracie už dříve tvrdili, že uvedená poslankyně Progresívneho Slovenska mohla středoškoláka ovlivnit.

Luščíková pak podle slovenských médií výtky odmítla a sám student uvedl, že Luščíkovou nezná a ani ho ke kreslení nápisů proti Ficovi nenabádala.

 Student jménem Michal, který vystupuje pod přezdívkou Muro, se už dříve vymezil vůči všem politickým stranám.

Před třemi týdny nakreslil nejen „Dost bylo Fica“, ale i nápis s vulgárním výrazem, patrně v reakci na dřívější schůzky Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Gymnazistu po jeho nápisech následovalo mnoha lidí a po celé zemi se začaly šířit křídou napsané vzkazy proti předsedovi slovenské vlády.

 Sám student pak na výročí sametové revoluce v projevu na občanském shromáždění v Bratislavě řekl, že pravda napsaná křídou na chodník má stále větší váhu než lži z úřadu vlády.

Nešlo o první Ficův výpad proti studentům. Letos v lednu slovenský premiér nazval jiného středoškoláka, který odmítl podat ruku prezidentu Peteru Pellegrinimu, nevychovaným puberťákem a na sociální síti psal také o rozdávání facek.

 X X X

 Hampl: Rozpočet jede bez pilota, zákonné výdaje berou skoro všechno

„To je úplně mimo proporce ekonomiky,“ kritizuje Hampl růst výdajů na dopravu. Rozpočet podle něj kolabuje pod povinnými platbami. Foto: Radek Čepelák

 Česko čelí vážné hrozbě. Státní rozpočet se z roku na rok mění v mechanismus, který nikdo neřídí. Mandatorní, tedy ze zákona povinné výdaje, spolknou okolo 95 procent příjmů. Hrozí, že stát přijde o schopnost určovat vlastní finanční politiku. „Rozpočet jede na autopilota,“ varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Česko podle něj míří do stavu, kdy trhy začnou zemi diktovat podmínky a rozpočtové manévry potrestají okamžitým růstem úroků z dluhu.

V debatě Vize pro chytrý státní rozpočet, kterou pořádal Ekonomický deník, Mojmír Hampl upozornil, že český rozpočet se rychle vzdaluje své základní funkci. Přestává být nástrojem politického rozhodování. Kvůli nárůstu povinných výdajů vláda ztrácí možnost rozhodovat, kam veřejné peníze tečou. Rozpočet se přestává řídit prioritami a stává se pouze tabulkou povinných plateb, které se musí vyplnit bez ohledu na ekonomickou situaci, investiční potřeby či společenskou poptávku.

„Po Fialově vládě zůstalo mnohem více výdajů, které jsou automaticky valorizované, indexované, máme je v tuto chvíli už nejen v oblasti penzí, ale i v oblasti školství, zdravotnictví, obrany a komunální politiky,“ upozornil Hampl.

Stát tím podle něj dobrovolně rezignuje na aktivní fiskální politiku. Manévrovací prostor, který by měl být připraven pro případ krize nebo hlubší reformy, mizí v závazcích, které vznikly v minulosti a nyní se automaticky nafukují.

 Valorizace jako nechtěný motor výdajů

Hlavním akcelerátorem této dynamiky jsou automatické valorizace. Ty měly chránit příjemce peněz a zajistit předvídatelnost státních výdajů. V praxi se z nich ale stal mechanismus, který rozpočet žene do deficitu. Valorizace se spouštějí dříve, než se stihne vést jakákoli debata o jejich výši nebo smyslu.

Vládě v tom přitom nyní k výdajové střídmosti nahrává i aktuální stav ekonomiky. Inflaci se podařilo zvládnout, Česko ekonomicky roste a nezaměstnanost je velmi nízká. Hospodářství tak podle ekonomů žádný dodatečný impuls nepotřebuje.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a podnikatel a ekonom Jan Palaščák hledali v debatě Ekonomického deníku vize pro chytrý státní rozpočet. Foto: Radek Čepelák

Jako příklad Hampl uvádí platby za státní pojištěnce. „Zavedli jsme automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce a stejně zdravotnictví zůstává deficitní. Automatickou valorizaci jsme spotřebovali ještě předtím, než politická debata o ní vůbec začala,“ říká. Výsledkem je systém, v němž výdaje rostou setrvačně a bez veřejné kontroly.

Chránit si vzácný prostor

Přesto má Česká republika jednu zásadní výhodu, kterou řada evropských zemí už ztratila. Udržuje si stále ještě důvěru finančních trhů a díky tomu i relativně nízké úroky ze svého dluhu. Díky tomu má Česko pořád ještě více prostoru reagovat na krize, investovat a provádět reformy než mnoho jiných zemí.

Avšak hospodaření jedoucí na autopilota jej může velmi rychle vyčerpat. „Měli bychom chtít, aby se ten prostor nevypotřeboval hloupě a nesmyslně,“ zdůrazňuje Hampl.

Kam to může vést, ukázal na příkladu zemí jako je Francie nebo Maďarsko. „Maďarský rating spadl na úroveň rumunského a je jeden jediný krok od neinvestičního pásma,“ upozornil ekonom. To znamená drahé financování a minimální prostor pro aktivní fiskální politiku, kterou by vláda dokázala znovunastrtovat ekonomický růst v době, kdy země prochází krizí.

Francie na tom není o mnoho lépe. Je příkladem země, kde chronicky vysoké výdaje a slabý růst přivedly veřejné finance na hranu. Země už nemá kam ustoupit a každý další deficit automaticky zvyšuje tlak finančních trhů. Česko tak dnes má v očích investorů lepší hodnocení, než tato země, která se ještě před několika lety řadila mezi hlavní lídry evropské ekonomiky.

Avšak to neznamená, že by Česko mohlo usnout na vavřínech. Pokud promarní svůj fiskální prostor, může ho čekat stejně neslavný osud. „Na národní fiskální politice a na národním rozhodování bude záviset dokonce ještě víc než kdy dřív. Bude záležet na tom, jak moc je jedna země schopna držet se v mezích oproti jiným,“ míní předseda Národní rozpočtové rady.

Účastníci debaty Vize pro chytrý státní rozpočet: zleva organizátor debaty a vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, Petr Vilím z PAQ Research, Michal Skořepa z České spořitelny, moderátorka Alžběta Vejvodová, Petr Jansky z Centra veřejných financí, Mojimír Hampl z Národní rozpočtové rady a podnikatel Jan Palaščák. Foto: Radek Čepelák

„Potřebujeme posílit důvěru ve fiskální politiku a získat pro ni prostor,“ souhlasil s Hamplem Jan Palaščák, který v debatě Ekonomického deníku reprezentoval podnikatelský sektor. Podle všech diskutujících má Česko šanci to zvládnout a udržet si renomé v očích trhů a investorů. S ozdravnými opatřeními ale už nemůže otálet.

Nedělat zbytečnosti

„První, co by vláda měla udělat, aby její rozpočtová politika zůstala v mezích rozpočtové odpovědnosti, je nezhoršovat situaci. To znamená nepřipravovat státní rozpočet o příjmy, když to není nutné, a nezvyšovat výdaje, když to není nutné,“ říká Hampl.

Palaščák za takový zcela zbytečný škrt na straně příjmů označil zrušení superhrubé mzdy přijaté v roce 2020. Zrušení mechanismu, který roky fungoval a lidé na něj byli zvyklí, připravilo český státní rozpočet zhruba o sto miliard korun příjmů. Zásadní ekonomický impulz to ale nepřineslo. Vyšší příjmy zaměstnanců napříč ekonomikou pouze akcelerovaly inflaci.

Dopravní míří mimo ekonomické možnosti Česka

Hampl dále upozornil, že Česko zažívá nesmyslný nárůst výdajů na dopravní infrastrukturu. „Jdeme do absolutního extrému, kdy za nějaké dva roky mají výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury vzrůst na dvojnásobek, ze 160 miliard na více než 311 miliard korun,“ popsal Hampl a důrazně varoval: „To je úplně mimo proporce ekonomiky.“

Stát by měl zapracovat na zvýšení svých příjmů. „Málo využíváme daně z nemovitosti, naopak si myslím, že příliš využíváme snížené sazby daně z přidané hodnoty,“ radí ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Foto: Radek Čepelák

Za dodatečné peníze se přitom nemají stavět jen důležité páteřní linky nebo dálnice, které Česko jako tranzitní země uprostřed Evropy nutně potřebuje. „Najednou budeme přestavovat nástupiště v Uherském Hradišti za miliardu korun. V Tišnově přestavíme nádraží za 3,5 miliardy a v Děčíně za 4 miliardy. To je přece úplný nesmysl,“ míní Hampl.

Vládě v tom přitom nyní k výdajové střídmosti nahrává i aktuální stav ekonomiky. Inflaci se podařilo zvládnout, Česko ekonomicky roste a nezaměstnanost je velmi nízká. Hospodářství tak podle ekonomů žádný dodatečný impuls nepotřebuje.

Prostor je i pro vyšší daně

Prostor ekonomové vidí i pro zvyšování příjmů státu. „Málo využíváme daně z nemovitosti, naopak si myslím, že příliš využíváme snížené sazby daně z přidané hodnoty,“ radí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Hlavní poselství je ovšem podle ekonomů jasné: české veřejné finance stojí na rozcestí. Pokud chce země udržet stabilitu a zabránit scénářům, jaké vidíme v zahraničí, musí stát znovu převzít kontrolu, opustit valorizační režim autopilota a začít jasně určovat své priority. Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

  Pavel vs. Babiš je souboj populistů. Prezident plní přání voličů

Souboj Pavel vs. Babiš o jmenování Babišovy vlády je ukázkou protichůdných přání jejich voličů.  Jenom těm se politici zodpovídají. Hnutí ANO získalo v parlamentních volbách právě tolik hlasů, kolik jich dostal Andrej Babiš v 1. kole prezidentské volby. Petr Pavel však své jednání opírá o milion více voličů. A před sebou má druhý mandát. Navíc hlasy pro Pavla byly hlasy proti Babišovi. Přečtěte si analýzu České justice od Ireny Válové.

Kdyby se u Andreje Babiše nenabízely problémy jako „konflikt zájmů“ či „Turek“ bránící vzniku jeho vlády, zcela jistě by vyvstaly potíže jiné. Souboj Pavel v. Babiš je souboj dvou populistů v tom nejlepším slova smyslu. Oba zastupují miliony lidí, avšak s protichůdnými zájmy. Petr Pavel však má o milion více voličů.

Počet voličů Andreje Babiše se nemění

Z výsledků letošních parlamentních voleb je zjevné, že se počet voličů Andreje Babiše od prezidentských voleb v roce 2023 více či méně nemění. Je jich stále o milion (a více) méně než voličů Petra Pavla v prezidentské volbě.

Hnutí ANO vedené Andrejem Babišem získalo letos v říjnových parlamentních volbách celkem 1 940 507 hlasů. Sám Andrej Babiš dostal dva roky před tím v 1. kole prezidentské volby v lednu 2023 celkem 1 952 214 hlasů.

Jakkoli jde o úplně jiné volby, jen stěží by bylo uvěřitelné, že hlasy v letošních parlamentních volbách jsou určené Aleně Schillerové nebo Karlu Havlíčkovi a jejich myšlenkám. Pokud ano, je na tom Andrej Babiš ještě hůř. Je to sice spekulace, ale čísla až překvapivě sedí.

 Parlamentní většina nepřekonala hlasy pro Pavla

Naopak Petr Pavel prokazatelně získal ve 2. kole prezidentských voleb 3 359 301 hlasů. Andreje Babiše tehdy před dvěma lety ve 2. kole volilo o čistý milion lidí méně. Dostal celkem 2 399 898 hlasů při volební účasti 70,25 %.

Teprve když bychom sečetli hlasy navrhované nové vládní koalice, dostáváme se na číslo 2 758 719. To je parlamentní většina vzešlá z parlamentních voleb, ve které jsou schované hlasy pro Babiše.  

Ale počet voličů prezidenta Petra Pavla ve 2. kole prezidentských voleb nepřekonává, jakkoli to přímo pro získání důvěry v parlamentu, když před něj vláda se žádostí předstupuje, není podstatné.

Hlasy pro Pavla jsou hlasy proti Babišovi

Ačkoliv zní logicky, že volby jsou odrazem veřejného zájmu nebo toho, co „lid řekl“, je těžké určit, co „lid skutečně řekl“ a zejména proč lidé volili tak, jak volili, uvažuje Benátská komise při Radě Evropy.

Předseda Hnutí ANO Andrej Babiš. Foto: Hnutí ANO

V našem případě je však jisté, že tři a půl milionu hlasů pro Petra Pavla jsou jasné hlasy proti Andrejovi Babišovi. Právě tak byl souboj těchto dvou osob postavený.

Tento střet nyní zcela logicky pokračuje, když prezident klade Andreji Babišovi podmínky jmenování jeho vlády. Plní tak přání svých voličů. Těch je víc a „nepřáli si Babiše“.

Prezident si může hrát s Babišem, jak chce

Klást Babišovi další podmínky a jakkoli prodlužovat proces jmenování prezident může, protože Ústava mu to umožňuje. Jediné, co prezidentovi hrozí, je ztráta jeho voličů v případě obhajoby mandátu pro druhé období. Z předložených čísel se zatím nezdá, že by prezident voliče výrazně ztrácel.

Ústavní žalobu proti prezidentovi může v České republice podat pouze Senát, a to třípětinovou většinou přítomných. O pozbytí úřadu prezidenta rozhoduje Ústavní soud. V nynější mocenské konstelaci nepravděpodobné.

Ve jménu stability a vlastně čehokoli

Navíc je to politický proces, jak vyplývá z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva například v případu Paksas. v. Litva o sesazení prezidenta Litvy v roce 2011. Sesazený litevský prezident se nedomohl další kandidatury. Znamená to, že ani jiný potenciální žalobce by se v politickém rozhodnutí svého nedomohl.

Levicového premiéra a jeho vládu odmítl loni jmenovat francouzský prezident Emmanuel Macron ve jménu stability. Francie má sice poloprezidentský systém, ale stabilita je důvod univerzální, zvláště když levicový kandidát předložil Macronovi většinu.

Politik je v demokracii vždy populista

Jediným zdrojem legitimní politické moci je „suverénní lid,“ řekl Jean-Jacques Rousseau před 300 lety, připomíná Zpráva o demokracii, omezení mandátů a neslučitelnosti politických funkcí Benátské komise Rady Evropy.

Zpráva je z roku 2012 a zabývá se limity mandátů volených prezidentů i členů obou komor parlamentu. Uvedené tedy platí stejnou měrou pro prezidenta i pro členy parlamentů.

„V demokracii jsou politici odpovědní v první řadě občanům, kteří je volí, i když tyto vazby jsou často slabé,“ zdůrazňuje Benátská komise. Model delegace věří, že politici jsou vázáni pokyny od těch, které zastupují.  Ekonomická teorie demokracie zase politiky vnímá jako podnikatele, bojující na politickém trhu o moc, a voliče jako spotřebitele, kteří volí ty, kdo odrážejí jejich zájmy, dává příklady modelů Benátská komise. Demokracie jsou různé, zdůrazňuje.

Vznikající koalice Hnutí ANO, Motoristů a SPD v Poslanecké sněmovně. Foto: Hnutí ANO

Vyjedná si prezident svoji vládu?

O to silnější je zdroj politické moci a odpovědnosti voličům z přímé volby prezidenta, kterou zavedli čeští politici údajně na přání svých voličů.

V parlamentním systému vláda odvozuje svou legitimitu od parlamentu a schopnosti získat si jeho důvěru, upozorňuje Benátská komise ve Zprávě o vztazích mezi parlamentem a vládou z roku 2024. Benátská komise neboli Evropská komise pro demokracii je orgánem Rady Evropy.

Jenže k tomu, aby vláda žádala parlament o důvěru, musí nejprve vzniknout výkonnou mocí přímo zvoleného prezidenta. Ten už se od zavedení přímé volby neopírá o parlament, ale o své voliče. Pro svoji vládu si může vyjednat vlastní podporu, pokud to dokáže.

Varování Benátské komise nakonec

„Volba mezi prezidentským a parlamentním systémem je politickou otázkou, kterou musí svobodně učinit každý jednotlivý stát. Zvolený systém by však měl být co nejjasnější a jeho ustanovení by neměla vytvářet prostor pro zbytečné komplikace a politické konflikty,“ vyzývá Benátská komise s tím, že existují různé přechodné systémy. Ty obvykle podle Benátské komise vznikají pomocí ústavních dodatků.  

„Benátská komise poznamenává, že existují i ​​příklady méně pozitivních procesů ústavních reforem, včetně několika úspěšných, pokusů o posílení prezidentských pravomocí způsobem, který poškozuje demokratický rozvoj,“ stojí doslova v dokumentu Benátské komise. Ten následně rozebírá situaci v Rumunsku, Turecku či na Ukrajině. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 V  OLOMOUCI  PŘÍKLADEM

Krajský úřad ovládl Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj

Krajský úřad Olomouckého kraje zvítězil v rámci 25. ročníku Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj v kategorii Veřejný sektor. Prestižní ocenění udělují Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Radou kvality České republiky. Oceňují tak firmy a organizace, které se dlouhodobě aktivně věnují kvalitě, společenské odpovědnosti a udržitelnosti, podporují komunity a dbají na etické chování.

„Je to pro nás jedno z nejvýznamnějších celostátních ocenění v oblasti řízení kvality, společenské odpovědnosti a udržitelnosti, jaké můžeme získat. Jsem opravdu hrdá na to, že právě náš krajský úřad v tak silné konkurenci uspěl, a moc děkuji všem kolegům, kteří se na úspěchu podíleli,“ řekla Jitka Keková, ředitelka Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Slavnostní předávání ocenění proběhlo ve čtvrtek 20. listopadu v hlavním sále Valdštejnského paláce, sídle Senátu Parlamentu ČR.

„Tato cena je uznáním naší společné a dlouhodobé práce v oblasti společensky odpovědných aktivit. Odborná porota si u nás všimla hlavně skvělé péče o zaměstnance, systematické podpory zaměstnaneckého dobrovolnictví, zajímavých environmentálních projektů a rozmanitých aktivit na podporu komunit v našem kraji,“ vysvětlila manažerka kvality krajského úřadu Renáta Vrbová.

Národní cena za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj se uděluje ve dvou kategoriích, a to ve veřejném a v soukromém sektoru. Krajský úřad si navíc kromě hlavního ocenění odnesl také vysoce ceněný mezinárodní certifikát EFQM III. stupně, který potvrzuje mimořádně vysokou úroveň v řízení, procesech i dosahovaných výsledcích.

X X X

 Vítězný příběh Kutné Hory a Designbloku ve Spolkovém domě

  Po mezinárodním úspěchu Kutné Hory s publikací 1318 minut v Kutné Hoře se konečně vítězný projekt Ceny za impakt Designblok 2025 představí veřejnosti ve svém domácím městě na výstavě včetně autentické instalace vytvořené přímo pro účely přehlídky Designblok 2025.

Ve Spolkovém domě v Lierově ulici 146 bude výstava otevřena slavnostní vernisáží ve středu 3. prosince od 16:30. Výstavu je možné navštívit zdarma až do 4. ledna 2026.

Novou fotografickou publikaci 1318 minut v Kutné Hoře město připravilo speciálně k 30. výročí zápisu Kutné Hory na seznam UNESCO. Kniha se nemá stát pouze jednou z knih o Kutné Hoře, ale jejím cílem je být jakýmsi artefaktem, uměleckým dílem, které přenáší na čtenáře krásu architektury i poetiku všedního života Kutné Hory.

V kategorii Cena za impakt, která oceňuje koncepty a projekty nesoucí sociální či environmentální přesah, uspěla fotografická publikace 1318 minut v Kutné Hoře zachycující jeden den a noc ve městě tak, jak je může zažít každý návštěvník města. Město Kutná Hora si k realizaci přizvalo fotografické studio BoysPlayNice, autory grafického designu Milana Nedvěda a Lauru Morovskou a text Ondřeje Horáka. Architektonický návrh instalace připravil ateliér ORA.  Konstrukci vyrobilo miriki studio.

„Vnímáme potřebu vyzdvihnout důvěru veřejné správy ve spolupráci s designéry, ale také mimořádně kvalitní zpracování knihy i samotné instalace. Tento projekt může inspirovat aktivity dalších municipalit,“ dodal za mezinárodní porotu Designbloku Cyril Zammit.

Je nám velkou ctí na výstavě ve Spolkovém domě představit i další dva skvělé projekty nominované spolu s fotografickou publikací v kategorii Impact Designblok 2025, a to projekty Skoba a Thee…

Sociální podnik SKOBA navázal spolupráci s předním českým designérem Jiřím Krejčiříkem. Výsledkem je kolekce B1 LAMPS poprvé představena Designbloku 2025. Výroba je ekologická, lokální a stojí na precizní řemeslné práci. SKOBA je sociální podnik, kde lidé se zdravotním znevýhodněním vyrábějí smysluplné, kvalitní a udržitelné produkty. Věří v hodnotu řemesla a jeho schopnost měnit svět kolem nás k lepšímu.

Thee… staví na respektu k materiálu, řemeslu a lidskému času. Kolekce NEUDRŽITELNÁ, na jejímž vzniku se podílela řemeslnice a aktivistka Alena Niňajová (Alena Motanina), není pouze módním statement. Je připomínkou, že skutečná udržitelnost nezačíná u trendů, ale u uznání lidského úsilí, které stojí za vznikem každého poctivě vytvořeného oděvu.

Konání výstavy: 4. prosince 2025 – 4. ledna 2026
Vernisáž výstavy: 3. 12. 2025 | 16:30,Spolkový dům, Lierova 146, Kutná Hora

Knihu 1318 minut v Kutné Hoře je možné zakoupit v Informačním centru města Kutná Hora v Sankturinovském domě na Palackého nám. 377. 

 X X X

V Zoo Hluboká rozsvítili veverku. Adventní světelná akce láká již popatnácté

 Statisíce světýlek a také svítící modely zvířat v nadživotní velikosti zdobí areál Jihočeské zoologické zahrady. Již popatnácté láká návštěvníky úspěšná akce s názvem Vánočně nasvícená Zoo Hluboká. V expozici je celkem 88 světelných efektů.  Během konání je zoo otevřena až do 19:30 hodin. Dlouhodobě se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších akcí mimo hlavní letní sezonu v Turistické oblasti Budějovicko.

 Od 28. listopadu do 4. ledna 2026 probíhá v Zoo Hluboká návštěvnicky velmi úspěšná akce Vánočně nasvícená Zoo Hluboká. Areál v tomto období rozsvítí výzdoba s téměř jedním milionem světýlek a obřími modely zvířat. V loňském roce expozici navštívilo bezmála 38000 osob a během své patnáctileté historie se stala neodmyslitelnou součástí adventu na Budějovicku.

 “Každý rok světelnou expozici inovujeme a rozšiřujeme. Letos máme například několik nových světelných modelů zvířat, mezi kterými je obří veverka, sovy, lemuři i šestimetrový páv. Přidali jsme také tři nové fotopointy, které se u návštěvníků těší velké oblibě, ” uvedl ředitel Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou Vladimír Pokorný. Dohromady je v areálu 88 světelných efektů, velkou část pak představují právě světelné modely zvířat. Každý z nich tvoří stovky až tisíce LED žárovek, kterých je na téměř 3 hektarové ploše celkem 985 tisíc. Jen světelných řetězů použili na Hluboké skoro 10,5 kilometru. Nechybí také dřevěný vyřezávaný betlém a celkem šest fotopointů s různou tématikou. Současně je možné pozorovat chování skutečných zvířat po setmění.

 Prodloužená otevírací doba Zoo Hluboká je po celou dobu akce od 8:30 do 19:30 (pokladna zavírá v 19 hodin). Na Štědrý den je otevřeno do 16 hodin. Vstupenky je možné zakoupit na pokladně, nebo online na zoohluboka.cz. Vstupné je ve výši běžného ceníku zoologické zahrady.

 Obliba mezi místními i turisty

 Unikátně osvětlený areál zoo byl v době svého vzniku vůbec první akcí tohoto druhu v jižních Čechách. Oblibu podobných expozic potvrzuje také vznik několika světelných parků v posledních letech. Zoo Hluboká je však stále výjimečná nejen svým umístěním na břehu Munického rybníka s výhledem na zámek Hluboká, ale také možností pozorovat živá zvířata a jejich noční chování.

 Akce je velmi oblíbená mezi místními obyvateli, ale do programu jí zařazují také turisté během vánoční návštěvy jižních Čech. “Vánočně nasvícená Zoo Hluboká je důležitou součástí adventní nabídky Turistické oblasti Budějovicko a zvyšuje atraktivitu destinace. V loňském roce ji navštívilo skoro 38 tisíc osob a patří tak mezi nejnavštěvovanější akce v období mimo letní sezonu v naší oblasti. Návštěva zoo, Českobudějovický advent, Zámek Hluboká spolu s bohatým programem na různých místech Budějovicka je ideální příležitostí ke strávení prodlouženého víkendu na jihu Čech během prosince,” popisuje ředitel Turistické oblasti Budějovicko Tomáš Polanský. Vojen Smíšek

X X X

EXPREDSEDA  NEZAPOMÍNÁ  NA  TENIS  ČR

Kaderka kritizuje český tenis a chtěl mluvit na valné hromadě. Je to drzost, říká šéf svazu