Někdejší předseda Agrární komory ing, Veleba  už před více než pěti lety upozornil na to, že u nás budou brzy banány levnější než brambory, kterých bylo v ČR vždycky dostatek, a byly velice kvalitní, zrovna jako další ovoce a zelenina.

Dnes se musí všechno dovážet ze zahraničí. Lidé v ČR se mohou aspoň za Fialy dostatečně najíst levných banánů bez front, ale musí stát dlouhé fronty na levný a kvalitní plyn z Ruska, ropu a elektřinu, protože premiér Fiala se vůbec nestará o lidi a firmy ČR a nejede na jednání do Ruska, jako Orbán z Maďarska. Levné banány ze Západu však lidem neprospějí a nevyhřejí byty a fabriky. A EU s Leyenovou a Michelem nemají na to, aby řádně řídili Evropu.

X X X  

NESMYSLY  FIALY

 Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Špicar: pro mnohé firmy je plyn nenahraditelný

Současná energetická situace trápí nejen domácnosti, ale i firmy. Pro mnohé podniky neexistují alternativní zdroje energie a jejich produkce je tak zcela závislá na plynu. „V tom nejhorším scénáři může dojít i k odpojování některých částí průmyslu nebo dokonce některých firem,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energií pokračovali. Musíme jednat tak, jako by dodávky plynu už nebyly. Není důvod k panice. Musíme být ale obezřetní a připravení. Jsme na zimní měsíce připraveni, a kdo je připraven, není překvapen.“ To uvedl ve středu předseda vlády Petr Fiala z ODS. 

Současná energetická situace trápí nejen domácnosti, ale i firmy

x Řekl byste o členech Svazu průmyslu a dopravy, že jsou připraveni, tudíž nebudou překvapeni?
Problém je v tom, že některé filmy se vůbec nedokážou připravit, a to z toho důvodu, že jejich produkce je zcela závislá na plynu.

V mnoha případech vlastně neexistují žádné alternativní zdroje energie, které by mohly využívat, jako například některé typy skláren. To znamená, oni skutečně musí spíše doufat, že plyn k dispozici bude, protože pro některé firmy je bohužel technologicky zcela nenahraditelný.

x Znamenalo by to, kdyby na čas byly dodávky plynu do Česka zastaveny a ta situace by se výrazně zdramatizovala, třeba i konec takových podniků, jako jsou právě vámi zmíněné sklárny?
My doufáme, že k tomu nedojde. A aby k tomu nedošlo, je potřeba udělat mnoho věcí, které určitě udělat lze. Je potřeba začít šetřit ještě předtím, než se to stane, to znamená v dobách, kdy plyn ještě k dispozici je.

Je potřeba maximálně plnit zásobníky, abychom z nich mohli čerpat v případě, že budou dodávky omezené nebo úplně zastavené. Je potřeba získávat alternativní zdroje plynu z nejrůznějších možných destinací, to znamená z Afriky, Ameriky, severní Evropy a tak dále.

Fiala: Česko je na letošní zimu připravené, zajistíme dostatek zkapalněného plynu z Nizozemska

Také je potřeba začít uvažovat o využívání jiných surovin, jako například uhlí, mazutu a všeho toho, co se dá spálit v případě, že plyn k dispozici nebude.

Pokud by tohle všechno nestačilo, se dostáváme do situace takzvaných odběrových stupňů kritické infrastruktury chráněných zákazníků. To už je situace skutečně velmi krizová, kdy může v tom nejhorším možném scénáři dojít i k odpojování některých částí průmyslu nebo dokonce některých firem.

Komunikace s vládou

Stále platí, že Svazu průmyslu a dopravy chybějí základní informace od vlády?

To se zlepšilo. Ministr Síkela v poslední době pořádá pracovní setkání o plynu a o tom, jak by zhruba vypadal scénář těch postupných odstávek, pokud by k němu došlo. Takže informace máme, ale zároveň na těch jednáních říkáme panu ministrovi a tím pádem celé vládě, co ještě považujeme za ne úplně dotažené a kde si myslíme, že je potřeba dané věci zpřísňovat.

Abych byl úplně konkrétní, tak jde například o definici kritické infrastruktury. Myslíme si, že v ní chybí to, čemu se říká návazná infrastruktura.

Kdybych měl použít konkrétní příklad, tak to znamená třeba to, že v kritické infrastruktuře může být firma vyrábějící máslo, ale už tam nebude firma vyrábějící obal na to máslo. A asi není úplně těžké si domyslet, že dodat zákazníkům máslo bez obalu by asi nebylo úplně jednoduché. Tak to je jedna věc.

Druhá věc se týká odběrových stupňů. Tam si také myslíme, že je potřeba zpřesnit, jakým způsobem by ten systém byl využívaný. Zejména kvůli tomu, že my máme například nějaké provozovny, které o případné odstávce musí vědět 14 dní dopředu.

Plynovod Nord Stream 1 je opět v provozu. Dodávky do Evropy jsou obnoveny na 40 procent

Vypnutí vysoké pece není záležitost několika hodin. Když se v pondělí dozvíte, že v úterý plyn nebude, tak už je pro takové provozy příliš pozdě. Ty to musí vědět 14 dní, někdy i více dopředu, aby u nich nedošlo k nevratným změnám na technologiích nebo k jejich poničení.

Takže věcí, které je potřeba dotáhnout, je hodně. Informováni jsme, ale myslím, že má vláda před sebou ještě mnoho úkolů, které musí dotáhnout.

Podpůrná opatření ze strany státu

x Firmy zasažené vysokými cenami energií žádají také finanční kompenzace. Dosavadní přijatá nebo plánovaná opatření podle zástupců zaměstnavatelů zdražování plynu pro podniky neřeší. Zástupci podnikatelských svazů včetně Hospodářské komory apelují na vládu, aby zavedla opatření zmírňující dopady zdražování elektřiny a plynu podle dočasného krizového rámce, který vyhlásila Evropská unie. Co vlastně chcete?

To je velmi jednoduché. Vy citujete ze včerejšího prohlášení, pod kterém jsou podepsány největší obchodní komory a zaměstnanecké svazy v České republice. Situace v tuto chvíli vypadá následovně:

My jsme se s vládou několik měsíců domlouvali na tom, jak by měla vypadat podpůrná opatření z její strany, aby těm nejvíce postiženým opravdu pomohli. Já jsem velmi rád, že jsme se po dlouhé době dohodly s vládou na takzvané kompenzaci nepřímých nákladů, která firmám určitě pomůže. Zároveň ale pomůže pouze firmám, které byly nejvíce postižené tím dramatickým růstem ceny elektřiny.

Plyn z nizozemského LNG terminálu navýšil české zásoby, díky tomu mají vydržet nejméně do března

 Jsme také velmi rádi, že vláda vyslyšela naše volání po odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje energie. Sice nebylo nijak dramatické, ale mnoha firmám uleví.

Poslední, co potřebujeme, a to hlavně z toho důvodu, že se takovémuto opatření dostává mnoha našim konkurentům v západní Evropě, je podpora proti dramatickým růstům cen plynu. Ta stále ještě na stole není.

V Evropě se stalo, že pod tlakem členských států Evropská komise rozvolnila pravidla veřejné podpory. To znamená, jednotlivé členské státy teď mohou rozhodnout, jak těm nejpostiženějším firmám, které se nejsou schopné popasovat s dramaticky rostoucími cenami plynu, mohou pomoci.

Jsou státy, které toho začaly velmi intenzivně využívat. Konkrétně jde o Španělsko, Portugalsko, Německo a Francii. České firmy, především ty průmyslové, jsou teď v situaci, kdy jejich přímí konkurenti vyrábí třeba ty samé výrobky za cenu neporovnatelně nižší právě proto, že jim jejich vlády pomáhají nějakým způsobem snižovat cenu plynu.

Pokud by toto mělo trvat i nadále a česká vláda by žádné opatření ve prospěch českých firem nepřijala, tak by to prostě znamenalo jednu jedinou věc – že během několika měsíců by české firmy ztratily konkurenceschopnost.

Ruský dodavatel plynu Gazprom prý nemůže plnit závazky. Vyhlásil stav vyšší moci na evropské dodávky

 Porušení hygienických norem

To jsou opatření na vysoké úrovni. Pak je tu ještě jedna, taková podnikatelsky spotřebitelská věc. Například podle Michala Matzenauera, ředitele společnosti k EGU Brno, jež zpracovala pět možných scénářů dalšího vývoje, by v případě pouhého omezení ruských dodávek průmyslové podniky nemusely omezovat výrobu, ale prý by stačilo, kdyby snížily teplotu ve výrobních halách.

x K tomu je podle Michala Matzenauera bude motivovat i to, že se energie stále zdražují. Je to pro vás představitelné? Na co by to kromě hygienických předpisů naráželo?

O tom já a moji kolegové a kolegyně ze svazu průmyslu hovoříme už několik měsíců. Myslím, že v tom veřejném prostoru se to objevilo z naší strany už někdy před dvěma nebo třemi měsíci.

Říkali jsme, že toto je určitě jedna z cest, kterými český průmysl půjde v případě krizové situace. Když jsme o tom ale hovořili s naší členskou základnou, tak se ukázalo, že je to občas komplikované kvůli hygienickým normám. Ty by v některých případech bylo nutné za jejich současného platného stavu porušit.

Je tedy opravdu potřeba, aby se na tato vláda podívala a případně podnikům rozvolnila ruce. A o tom, že se snad něčeho takového dočkáme, svědčí myslím i velmi správné chování ministerstva průmyslu a ministra Síkely, který teď poupravil v parlamentu vyhlášku, která například firmám v případě velmi vážné krize umožní i porušovat emisní limity a pomoci se spalováním jiných surovin než jen plynu.

To znamená, že toto je ta správná cesta. A ano, i pro ten konkrétní případ, na který se ptáte, by něco takového bylo využitelné.

Omezení spotřeby domácností je namístě. Energiemi se často plýtvá, zdůrazňuje ekonom Švejnar

 Zásahy Evropské unie

x Slibuje si podnikatelská sféra, kterou reprezentujete, něco od zásahů na unijní úrovni?

Samozřejmě. To je pro nás věc naprosto klíčová z velmi jednoduchého důvodu. Ty scénáře, které se objevují ve veřejném prostoru, týkající se schopnosti České republiky vydržet bez plynu v případě jeho úplného odstavení, jsou poměrně optimistické. To jsou ale scénáře, které počítají s takzvanou evropskou solidaritou.

Bez evropské solidarity jsou ty scénáře mnohem dramatičtější. Bohužel jsme země, která je energeticky nesmírně náročná a která je na ruském plynu téměř nejvíc závislá. To znamená, že my evropskou solidaritu potřebujeme, protože bez ní bychom na tom jako občané a firmy byly velmi špatně.

Pro nás jde tedy o naprosto klíčovou věc. Jsou tady lidé, kteří říkají, že je to naivní. Že když budou mít ostatní málo, tak se s námi rozhodně nebudou chtít dělit. Já jsem přesvědčen o tom, že evropská solidarita byla od samého začátku stavěná na solidaritě, že se jí dočkáme i tentokrát.

A myslím si, že naivní očekávání to není, protože přestože na začátku COVIDu, docházelo k velmi nepříjemným věcem, kdy se na začátku státy starali skutečně hlavně sami o sebe. Jde o zavírání hranic nebo kradení si ochranných zdravotnických prostředků.

Posléze ale všichni zjistili, že toto všechny poškozuje, a nakonec jsme byli schopni společně nakupovat vakcíny, což znamenalo, že některé státy se k nim staly později za třeba větší peníze, než kdyby si je samy nakupovaly. Doufám tedy, že si toto všichni pamatujeme a že díky covidu ty samé chyby už nebudeme opakovat.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce změnou vyhlášky navýšit zásoby plynu na 90 procent

 X Takže si myslíte, že ten nynější vlažný postoj Španělska k unijním návrhům je změnitelný a že nebude mít dlouhého trvání?

Jestli nebude mít dlouhého trvání, si jistý nejsem. Ona je to opravdu velmi kontroverzní, složitá a citlivá věc. Oni správně říkají ‚podívejte se, my jsme si investovali do obnovitelných zdrojů energie, do diverzifikace dodávek plynu. Vy jste to neudělali a my teď, když jsme do toho investovali a stálo nás to mnoho peněz a úsilí, vás máme tahat z bryndy‘.

To jsou poměrně silné a relevantní argumenty. Nicméně já stále věřím, že Evropská unie je skutečně postavená na principu solidarity a že to není jenom heslo. Také věřím, že se našim vyjednavačům, podaří tyto země přesvědčit a že se Evropská unie na principu solidarity skutečně dokáže dohodnout. Je dobře, že máme české předsednictví v tuto chvíli, protože v tom můžeme udělat víc, než za normální situace.

X X X

GORBAČOV  POŠKODIL  RUSKO?

Putinova vize impéria? Zničil moje celoživotní dílo, zlobí se poslední sovětský vůdce

Poslední vládce Sovětského svazu Michail Gorbačov je naštvaný na prezidenta Vladimira Putina kvůli válce na Ukrajině. V rozhovoru pro ruskou verzi magazínu Forbes to řekl novinář Alexej Venediktov, který je s Gorbačovem v kontaktu. Podle bývalého vládce nynější hlava státu kompletně zničila politické reformy, které tvrdě vyjednal.

Konec obíhání lékáren

Kroky ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině s velkou nelibostí sleduje poslední vládce SSSR Michail Gorbačov. Podle bývalého šéfredaktora nezávislého rádia Echo Moskvy má Gorbačov pocit, že Putin doslova ničí jeho celoživotní práci. „Gorbačovovy reformy – politické, nikoliv ekonomické – byly kompletně zničeny,“ prohlásil Venediktov v rozhovoru pro ruskou verzi magazínu Forbes.

 Venediktov dodává, že důkazem budiž přítomnost vojáků Severoatlantické aliance (NATO) v zemích, které hraničí s Ruskem. „Když Gorbačov odcházel, byly v jednotce rychlé reakce čtyři tisíce vojáků. Nyní NATO oznámilo, že ke konci příštího roku to bude 300 tisíc,“ připomněl novinář.

 Samotný Gorbačov k ruské invazi na Ukrajinu doposud veřejně nepromluvil, ale podle Venediktova je jeho názor jasný. „Můžu vám říci, že je zklamaný. Vnímá to, že šlo o jeho celoživotní práci,“ prozradil novinář v rozhovoru. Díky Gorbačovovým reformám došlo kromě rozdělení SSSR a možnostem osobního vlastnictví také k udělení svobody církvi či tisku, ta ovšem nyní opět mizí, dodal.

Gorbačovovi je 91 let a jeho zdraví se postupně zhoršuje. Někdejší státník trpí onemocněním ledvin a hodně času musí trávit na dialýze. Kromě toho byl během pandemie koronaviru v nemocnici.

Gorbačov kritizoval NATO i Putina

Ačkoliv má Gorbačov mezinárodní věhlas za rozpuštění SSSR a zahájení důležitých demokratických reforem, i on si v souvislosti s Ukrajinou v minulosti vysloužil kritiku.

V březnu 2014 například hájil ruskou anexi poloostrova Krym. Podle něj byl totiž Krym k Ukrajině v rcoe 1954 připojen jen kvůli vůli tehdejšího lídra Sovětského svazu Nikity Chruščeva. Za tato slova si později vysloužil zákaz vstupu na ukrajinské území.

 Poté, co na Donbase vypukla občanská válka mezi místními separatisty a Kyjevem, obě válčící strany tepal za porušování příměří či za bezohlednost s ohledem na civilisty.

V posledních letech střídavě kritizoval jak NATO, tak Putina, nebo volal po nutném sblížení Ruska se západními mocnostmi. Putina, kterého osočil z autoritářského vládnutí, například vyzval k jednání s USA o jaderném odzbrojení.

X X X

Putin je za hranou, s Unií si bude dál hrát, komentuje dodávky ruského plynu expremiér Topolánek

Po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 už zase proudí do Evropské unie ruský plyn. Obnovení dodávek plynu hlavně znamená více času na naplnění zásobníků a na šetření. „Situace bude pořád takto napjatá a válka to pouze obnažila,“ říká ve Speciálu bývalý premiér Mirek Topolánek, který je dnes předsedou Výkonné rady Teplárenského sdružení.

 „Současná situace nastala vypínáním jaderných a uhelných elektráren v Německu a dalších zemích a nedostatek jsme si způsobili sami,“ dodává.

Než dojde k alternativním dodávkám a budeme mít dodávek ropy a plynu dost, a může to trvat klidně až pět let, bude podle Topolánka situace stále turbulentní a cenově vypjatá.

Ruský prezident Vladimir Putin je podle Topolánka už dávno za hranou, kdy by ho mohlo omezení nákupu ruského plynu a ropy nějak ekonomicky ohrozit.

„Samozřejmě to pro Putina bude znamenat výpadek v rozpočtu, ale on se zatím živí dlouhodobými kontrakty, které má vázány na cenu na spotovém trhu. To znamená, že dostává více peněz za menší dodávky. Navíc dodává do zemí, jako je Indie, Turecko, Čína. Nepochybně netratí ani na dodávkách ropy,“ vypočítává bývalý premiér.

Plynovod Nord Stream 1 je opět v provozu. Dodávky do Evropy jsou obnoveny na 40 procent

 Topolánek jako premiér předsedající země EU zažil před 13 lety už něco podobného. S šéfem Kremlu řešil spor kolem ukrajinských plateb za plyn.

„Současná situace je od té tehdejší rozdílná v tom, že tehdy to byl rusko-německý zájem, teď už se jedná pouze o zájem Ruska. Putin se dostal za hranu a určitě si bude nadále a permanentně s Unii hrát,“ myslí si expremiér.

„A to, že se chceme odpojit od dodávek, nebo mít minimálně nějakou alternativu, je správný postup. Já to už před těmi 13 lety ohlásil a mrzí mě, že se za tu dobu nic pozitivního nestalo,“ dodává Topolánek.

Putin si bude hrát

Je podle něj víc než jasné, že si Putin bude s Evropou dál hrát. „A stále bude nad námi hrozba vypnutí. To, že teď máme asi čtvrtinu kapacity a Putinův příslib, že poteče zhruba jedna třetina, tedy to, co teklo před odstávkou, tedy kolem 60 až 67 milionů kubíků není žádná hitparáda.“

„Je potřeba říct, že jestliže přes Ukrajinu dodávají asi 36 milionů kubíků denně při kapacitě zhruba 150 a přes Nord Stream 1 teď 60 až 67 milionů kubíků při kapacitě 150 milionů, kterou potřebujeme mít naplněnou, tak to jsou dodávky možná částečné do Německa. Ty ale nenaplňují potřeby, které mají země na ruském plynu závislé,“ uzavírá.

I náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) byl prý přesvědčený, že dodávky ruského plynu budou nakonec obnoveny.

„Nicméně si musíme uvědomovat, že tisíc kilometrů na východ od nás zuří válka rozpoutaná ruským agresorem. A ten si je moc dobře vědom, že jde o další rozměr války a způsob, jak ovlivňovat Evropu,“ namítá.

„A vlastně v zájmu Ruské federace a potažmo společnosti Gazprom i Vladimira Putina je udržet ceny plynu na maximální úrovni, protože od nich se odvíjí v tuto chvíli i cena elektřiny,“ uzavírá náměstek.

X X X

Sankce namířené na ruské špičky zůstaly na půl cesty. ‚Elita se semkla kolem Putina,‘ míní odborník

Jaký mají pět měsíců od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu vliv balíčky západních sankcí na ruské oligarchy a politické elity? Podle oslovených odborníků část původních cílů splnily, dost možná to hlavní ale nikoliv. Západu se skrze ně nepodařilo špičky ruského režimu rozdělit. „Naopak docílily opačného efektu, že se elita semkla kolem Putina,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz například odborník na Rusko Pavel Havlíček.

 Podle jiného experta na Rusko a postsovětský prostor Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK měli ruští podnikatelé a politici zasažení sankcemi dvě možnosti. Buď sankce skousnout, anebo se vzbouřit. V tom případě by je ale čekaly velké potíže.

Putinův ‚nový feudalismus‘ si zaháčkoval oligarchy. Nevzepřou se kremelské mašinerii, míní odborník

„Pokud by se proti Putinovi a jeho režimu oligarchové a jiní pohlaváři vymezili, můžou je zavřít, vymyslí si na ně daňové úniky, narkotika, potká je ‚nešťastná náhoda‘, cokoliv… V Rusku je takovéto vyřizování si účtů docela populární,“ popisuje Svoboda pro iROZHLAS.cz.

Z minulosti lze uvést například případ Michaila Chodorkovského, který jako jeden z nejvýznamnějších oligarchů 90. let chtěl posílit i politicky. V roce 2003 oznámil kandidaturu na prezidenta, zkritizoval vedení tehdy jen pár let vládnoucího Vladimira Putina, ale ihned za to zaplatil desetiletým pobytem ve vězení.

„O vztazích mezi ruskými mocnými toho ale moc nevíme. Už do letoška to bylo zahalené tajemstvím a od začátku invaze je to zvenčí ještě nepřehlednější. Rozhodně si ale nikdo z ruských elit nemůže dovolit veřejně Putina zkritizovat, to je absolutně nemyslitelné. Kdo to udělá, musí mít pocit, že je někde v bezpečí,“ popisuje Svoboda.

Dopad sankcí

Část sankcí na ruské pohlaváry Západ uvalil už před osmi lety po ruské anexi Krymu a invazi na východní Ukrajinu. V současné době přitom Evropská unie připravuje už sedmý letošní balíček sankcí a do toho probíhá debata o úpravě již stávajících protiruských postihů a omezení.

V rámci toho už sankce postupně zasáhly více než tisícovku Rusů nebo ruských podniků, a to včetně podnikatelských i politických elit a jejich příbuzných či kremelských propagandistů.

Solovjov, Simonjanová nebo Kiseljov. Hlavní tváře Putinovy propagandy, na které dopadají sankce

 Pomocí sankcí se ale podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) nepodařilo rozdělit ruské elity na ty, které jsou s Putinem a přímo odpovídají za válku, a ty, které by se mohly vzepřít. Z toho důvodu tak celý sankční mechanismus namířený na tuto vrstvu Rusů zůstal na půl cesty a nefunguje stoprocentně.

„Nebyly důsledně dotaženy, jednak protože na sankční seznam nebyla přidána část lidí, kteří mohou za každodenní útoky na Ukrajinu, a jednak se nepodařilo rozdělit elity, aby se odklonily od nejužšího Putinova vedení. Určitě je proto prostor na jejich reflexi,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Havlíček ale zmiňuje, že sankce dosáhly toho, že identifikovaly klíčové osoby z okolí prezidenta Putina, ale i vojenských struktur. „Jestliže bylo dílčím cílem vyslat symbolický signál ostatním, aby se na stranu Putinova režimu nepřidali, tak toho dosaženo být mohlo.“

Připomíná ale i fakt, že se jich proti ruskému režimu v konečném důsledku postavilo jen velmi málo. Zkritizovali válku i Putina. Příběhy pěti Rusů, kteří od začátku invaze přišli o své elitní postavení

Přestože se nepovedlo rozdělit jejich jednotu, oligarchové a různí jiní ruští mocní sankce rozhodně pocítili. Dopady se zhmotnily ve zmrazení luxusního majetku (vily, jachty či auta) nebo v zákazu vydávání západních víz.

„Velmi citelným omezením je nemožnost cestovat do západní Evropy,“ popisuje Svoboda s tím, že mezi oblíbená letoviska pro ruskou elitu patří jihofrancouzské Nice nebo třeba italský ostrov Sardinie.

„Dnes už je pověstné, jak Solovjov (Vladimir, ruský televizní moderátor a propagandista, pozn. red.) fňukal, že k čemu to všechno bylo, když nemůže do své vily v Itálii. To jsou věci, které se jich samozřejmě velmi dotýkají. Na druhou stranu velmi dobře věděli, do čeho jdou,“ popisuje odborník z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Oligarchové pod tlakem

Podle Svobody ale uvalení sankcí na ruské elity tuto společenskou vrstvu nijak výrazněji nesemklo, jde podle něj skutečně spíše o nedostatek jiných možností.

Například oligarcha Oleg Děripaska je k válce od jejího začátku velmi zdrženlivý. „Jsem stále přesvědčen, že nejlepším a jediným řešením, jak zastavit toto šílenství na Ukrajině, je okamžité příměří a mírová dohoda, co možná nejdříve to bude v lidských silách,“ uvedl už v březnu na twitteru. Postihy své osoby kritizoval s tím, že již k Putinovi dávno nemá tak blízko.

 I remain committed to my belief that an immediate ceasefire and peace agreement as soon as humanly possible is the best and only solution to stop this madness in Ukraine.

„To, co bylo vykládáno jako kritika války, tak ale rozhodně nebylo. Děripaska byl velmi opatrný, ale je u něj vidět zdrženlivost,“ popisuje Svoboda s tím, že ruského vůdce oligarcha přímo nekritizoval.

Nemocný cyklistický magnát, který přišel o všechno. Tiňkov zkritizoval Putinovu válku, teď se musí skrývat

 Jiný z předních ruských podnikatelů Oleg Tiňkov se v uplynulých měsících od Ruska úplně odstřihnul. Velmi tvrdě za invazi kritizoval i přímo Putina. Ani to mu nepomohlo se vyhnout například britským sankcím. Není vítán v Rusku ani příliš na Západě, navíc poslední roky bojuje s leukémií.

Tiňkov je připraven už se do vlasti nikdy nevrátit a neustává v tvrdé kritice. V jednom z nedávných instagramových příspěvků dokonce lidem radí „diktátorské Rusko“ opustit ve většině myslitelných případů.

„Emigrace není děsivá, zvyknete si rychle. Pro každého je lepší žít ve svobodné zemi, než kooperovat s režimem, který zabíjí lidi v sousední zemi jen proto, že si dovolili být svobodní,“ napsal.

A Svoboda z FSV UK zmiňuje i zřejmě nejznámějšího ruského oligarchu Romana Abramoviče, který se kvůli sankcím musel zbavit svého londýnského fotbalového klubu Chelsea. Přesto se ale podílel na rusko-ukrajinských vyjednáváních.

Nejznámější oligarcha plný tajemství. Abramovič byl blízký Jelcinovi i Putinovi, proslul díky Chelsea

 „Abramovič vysvětloval, že sice může zatelefonovat Putinovi nebo že se k němu může dostat, ale jestli si někdo myslí, že mu něco může nařídit, například aby stáhl tanky, tak to rozhodně ne. Na tato rozhodnutí vliv nemá,“ popisuje Abramovičovu roli Svoboda.

Vrcholní byznysmeni v Rusku museli vždy alespoň do nějaké míry vycházet se státem a s jeho politickými špičkami. „Že koupil Chelsea a zároveň i CSKA Moskva, to nebyla náhoda. Že se stal gubernátorem Čukotky, také nebyla náhoda. Vykupoval si tím klid na podnikání. To je tzv. sociální odpovědnost v Rusku,“ uzavírá Svoboda.

Na začátku června navíc ruští oligarchové v čele s Abramovičem zažalovali Evropskou unii kvůli uvaleným sankcím. Proti svému zařazení na seznam osob se zmrazeným majetkem a zákazem cestování se snaží soudní cestou bránit například i oligarchové velmi blízcí prezidentu Putinovi Ališer Usmanov nebo Petr Aven.

X X X

 Nový důkaz o Babišově spolupráci s StB soudce neřešil. Co stojí v rozsudku, který vrací spor na začátek?

Na dvaceti stranách rekapituluje bratislavský krajský soud desetiletý spor expremiéra Andreje Babiše (ANO) o jeho evidenci ve svazcích StB. Před měsícem soud jeho žalobu zamítl. A Babiš tak zůstává dál agentem s krycím jménem Bureš. Co stojí v rozsudku? Jak se soud vypořádal s nejnovějším důkazem o Babišově spolupráci s StB? A o co bývalý český předseda vlády před soudem usiloval? Server iROZHLAS.cz má rozsudek k dispozici a prostudoval ho.

„Již tři soudy včetně Nejvyššího soudu SR rozhodly, že jsem byl neoprávněně evidován v seznamech StB. Podle informací advokáta tento soud vůbec neposuzoval, zda jsem neoprávněně evidován jako agent StB. Rozhodoval totiž jen o tom, koho mají osoby, které jsou neoprávněně evidovány, žalovat.“

ROZSUDKY V BABIŠŮV PROSPĚCH?

Babišovo tvrzení, že tři soudy rozhodly o neoprávněné evidenci, není zcela pravdivé. Dva rozsudky totiž zrušil Ústavní soud mimo jiné s tím, že svědci z řad bývalých příslušníků StB, kteří vypovídali v Babišův prospěch, nejsou důvěryhodní. Vedle toho konstatoval, že není možné kvůli neoprávněné evidenci žalovat Ústav paměti národa.

Takto před měsíce Babiš okomentoval rozhodnutí soudu, který jeho žalobu podle očekávání zamítl. Ke Krajskému soudu v Bratislavě se spor vrátil z Ústavního soudu. A senát, který o žalobě rozhodoval, by se měl řídit rozhodnutím vyššího soudu.

Babiš, který aktuálně objíždí Česko v obytném voze a který by mohl kandidovat na prezidenta, má částečně pravdu. Krajský soud v Bratislavě skutečně neřešil jeho evidenci ve svazcích StB, ale pouze to, koho měl zažalovat.

„Odvolací soud konstatuje, že pasivně věcně legitimovaným subjektem (žalovaným, pozn. red.) ve sporu osob, které se domáhají určení, že jsou neoprávněně evidovány v registračních protokolech bývalé Státní bezpečnosti, je Slovenská republika, jejímž jménem jako orgán státu jedná Ministerstvo vnitra Slovenské republiky.“

Takto v úplném závěru rozsudku uzavřel předseda senátu Juraj Považan desetiletý spor, který Babiš vede se slovenskými soudy. Zjednodušeně tak řekl to, co už dříve konstatoval Ústavní soud, že žalovat expremiér neměl Ústav paměti národa, ale slovenské ministerstvo vnitra.

A Babiš už avizoval, že spor nekončí. Proti evidenci ve svazcích StB se plánuje dál bránit. Má možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu, ten by ale řešil pouze to, jaký úřad má Babiš žalovat. Druhou variantou je podat úplně novou žalobu proti slovenskému resortu vnitra. A spor by tak začal od začátku.

Nový důkaz

Bratislavský krajský soud se nezabýval ani nejnovějším důkazem, který předložil Ústav paměti národa. V prosinci 2020 poslal ústav na soud nově objevené dokumenty. Konkrétně statistickou kartu, kterou StB zavedla pro Babiše jako svého agenta. Na tento nový střípek v celém příběhu upozornil už loni server SeznamZpravy.cz.

Soud zamítl Babišovu žalobu ohledně jeho evidence u StB. Obrátit se může na ministerstvo

 Statistickou kartu používala StB pro evidenci svých spolupracovníků. Dokument, který ústav nalezl při třídění kartoték, předkládali příslušníci tajné policie při zakládání svazku. Obsahuje základní údaje o konkrétních spolupracovnících StB a to včetně data registrace či přerušení spolupráce, nebo podpis příslušníka evidenčního oddělení.

Babiš prostřednictvím svých advokátů ale i tento nový doklad, že je evidovaný jako spolupracovník StB oprávněně, odmítl.

„Obsah předložených záznamů ale nijak nevyvrací námitku žalobce, že agenturní svazek, přestože existoval, není věrohodný, jelikož byl vytvořen fiktivně. Předložené kartoteční záznamy rovněž prokazují, že existují i ​​obvyklé záznamy v pomocné evidenci, avšak o fiktivně vytvořeném agenturním svazku,“ popisuje vyjádření advokátů rozsudek.

Soudce Považan ale v rozsudku nové dokumenty neposuzoval a více se k ním už nevyjádřil. To bude úkol jiného bratislavského soudu, pokud Babiš skutečně novou žalobu podá.

Zpět k první instanci

Babišovi advokáti se na soud obrátili naposledy na konci letošního května. Tedy zhruba jen měsíc před tím, než verdikt padl. Co požadovali? Aby soud vrátil případ zpět k první instanci, tedy k jednomu z okrskových soudů v Bratislavě.

„Pokud by odvolací soud měl za to, že pasivně věcně legitimovaným subjektem je někdo jiný než žalovaný (…), se jako ústavně konformní řešení jeví zrušení rozsudku soudu první instance a vrácení věci k dalšímu řízení tomuto soudu,“ popsal požadavek advokátů soudce v rozsudku.

Právě u soudu první instance by totiž bylo možné změnit žalovaného – tedy místo Ústavu paměti národa zažalovat ministerstvo vnitra. Babiš by tak nemusel podávat novou žalobu a proces by se tak urychlil, jak upozornily SeznamZprávy.cz.

Jenže soudce tomuto návrhu nevyhověl. „V soudní věci není naplněn žádný z taxativně vymezených důvodů pro zrušení napadeného rozsudku soudu první instance,“ napsal v rozsudku.

Pokud tak Babiš bude chtít, jak avizoval, dál soudně proti evidenci ve svazcích StB bojovat, bude muset podat novou žalobu proti ministerstvu vnitru. Zda už tak učinil, se server iROZHLAS.cz snažil zjistit u jeho advokáta Vojtěcha Agnera. Ten na dotaz zaslaný prostřednictvím e-mailu neodpověděl.

Podle tiskového odboru slovenského ministerstva vnitra ale novou žalobu Babišovi advokáti ještě nepodali. „Odbor právních služeb ministerstva vnitra aktuálně neregistruje žádné podání od zmiňované osoby,“ uvedl.

Dovolání k Nejvyššímu soudu, na který se může nyní Babiš také obrátit, také neproběhlo. „Poslední rozhodnutí je ze dne 31. 5. 2018, kdy Nejvyšší soud jako odvolací soud dovolání Andreje Babiše odmítl,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí soudu Alexandra Važanová.

Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem. Soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.

X X X

Spor kvůli inzerátu pokračuje. Babiš se Bartošovi vysmál, šéf Pirátů teď ostře reagoval

Na ministerstvu pro místní rozvoj na rozdíl od Andreje Babiše postupujeme podle zákona a na místo ředitele odboru vybíráme člověka přes výběrové řízení, hájí šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti) inzerát, který před týdnem sdílel i na svém Facebooku. V něm shání „někoho šikovného, kdo by pomohl vyřešit krizi bydlení“. Expremiér se inzerátu vysmál, podle Bartoše je to ale Babišova „typicky hysterická reakce“, když se pirátský ministr snaží napravit „osm let šlendriánu“.

„Andrej Babiš se střídavě rozčiluje a směje, protože na ministerstvu pro místní rozvoj na rozdíl od něj postupujeme podle zákona o státní službě a na místo ředitele odboru vybíráme člověka podle výběrového řízení. Jde o typickou hysterickou reakci na koncept našemu expremiérovi zcela neznámý: postupovat podle zákona a výběrového řízení, kde nějaký ‚jeho člověk‘ už předem nebyl vybrán jako vítěz,“ vmetl přes Facebook Bartoš Babišovi.

 Zároveň uvedl, že „Pirátům je zase zcela cizí korupce a korupční kauzy, takže takový podobný emocionální kolotoč pociťovali při Babišově vládnutí takřka každý den“.

Jako by Jalonen hledal přes inzerát nového Jágra

Babiš ministrův inzerát přirovnal k situaci, kdy by trenér českého národního hokejového týmu Kari Jalonen hledal přes inzerát „nového Jardu Jágra do elitního útoku“.

„Piráti hledají přes inzerát člověka, který v Česku vyřeší krizi bydlení! Zoufalství,“ vysmál se poptávce šéf ANO.

Zároveň Bartošovi doporučil, ať se ozve poslankyni a bývalé ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (ANO). „Určitě ji znáte. Je to autorka průlomového stavebního zákona, který by, kdybyste ho nezrušili, tu krizi bydlení už dávno řešil. Tak jí zavolejte, a kdyby k Vám třeba nechtěla nastoupit, určitě Vám poradí,“ doporučil přes sociální sítě Bartošovi Babiš.

Dostálová se může přihlásit, pokud to zvládne

Pirátský ministr však Babišovi vzkázal, že právě kvůli výběrovému řízení poslankyni zavolat nemohou. „Nicméně nic jí nebrání si do výběrka podat přihlášku. Jestli to teda zvládne,“ rýpl si do Dostálové její nástupce.

 Bartoš také prohlásil, že na ministerstvu napravuje „osm let šlendriánu“. „Jedu už po několikáté šetření, kdo a za jaké smlouvy na MMR pod vedením Dostálové ‚pracoval‘,“ podotkl.

Připomněl, že podle jeho zjištění Dostálová spolupracovala i s obviněným v pražské korupční kauze Dozimetzr Luďkem Šteffelem. „Ten ‚radil‘ v letech 2019–2020 i na ministerstvu pro místní rozvoj Kláry Dostálové z hnutí ANO ve věci plánovaných zakázek na digitalizaci stavebního řízení. Říkáte si, že to musely být ‚rady nad zlato‘? Panáček měl dvě smlouvy dohromady za milion, který vyčerpal do mrtě. Kleslová revival,“ napsal Bartoš. Dostálová to už dříve odmítla.

Šéf Pirátů dodal, že některé věci na ministerstvu „napravil a napravuje dál“. „Už teď vidíme, že ‚zakázky‘ duplikují existující centrální řešení české digitalizace a indikujeme možnou nehospodárnost ve výši několika stovek milionů! Dle hesla babišovců ‚Z peněz občanů Evropské unie krev neteče‘ v personální politice ANOFertu pak ‚Ruka ruku myje‘,“ rýpl si Bartoš ještě do Babiše.

Plat v 15. třídě

Inzerát na ředitele odboru visel na webu ministerstva od konce června. Nyní už stránka není dostupná. Požadoval někoho, kdo se vyzná ve strategiích a analýzách regionální politiky i politiky bydlení státu. „Láká vás možnost podílet se na projektech podpory rozvoje venkova, měst nebo strukturálně postižených regionů, vytváření legislativních a koncepčních podmínek pro zajištění dostupného bydlení? Jestli ano, tak se zabydlete u nás na ministerstvu,“ uváděl v příspěvku na Facebooku Bartoš.

Resort sliboval odměňování v 15. platové třídě (tarifní plat od 36 200 korun do 53 650 korun podle délky praxe), příplatek za vedení (17 tisíc korun) a osobní příplatek na základě individuálního výkonu.

Od zájemce naopak požadoval vzdělání v magisterském studijním programu, přístup k utajovaným informacím na stupni „důvěrné“ a znalost anglického jazyka odpovídající alespoň 1. úrovni.

X X X

Bílková a Langášek mají pokračovat v Benátské komisi, navrhuje vláda

 Členkou Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva za Českou republiku, tedy tzv. Benátské komise, by měla být i nadále profesorka Veronika Bílková. Jako její náhradník by pak měl pokračovat soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. Vláda to navrhuje s tím, že jde o kvalitní zástupce, kteří by měli ve funkcích pokračovat i další období.

Langášek se stal náhradníkem teprve nedávno, když vystřídal soudkyni Kateřinu Šimáčkovou, která odešla z Ústavního soudu k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.

Bílková působí na Katedře mezinárodního práva Právnické fakulty UK a od roku 2016 je vedoucí Centra mezinárodního práva Ústavu mezinárodních vztahů, kde je též výzkumnou pracovnicí. Členkou Benátské komise je od roku 2010. „Svým aktivním působením v Benátské komisi, mj. v  pozici její místopředsedkyně, předsedkyně podvýboru a autorky důležitých stanovisek, si prof. Bílková získala mezinárodní uznání a její opětovná nominace je zárukou kontinuity práce v komisi,“ stojí v podkladech pro vládu.

V souladu se zavedenou praxí byly v dané věci předem dopisem ministra konzultovány nejvyšší justiční orgány (Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud), jejichž předsedové opětovné jmenování stávající členky a jejího náhradníka jednomyslně podpořili.

Benátská komise je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy v ústavních otázkách, který je členským zemím této organizace nápomocen zejména při tvorbě či změně ústavy a volební legislativy. Od svého vzniku v roce 1990 si Benátská komise vydobyla postavení mezinárodně uznávaného arbitra (de facto je ústavním soudem Rady Evropy), jehož stanoviska jsou členskými zeměmi respektována, byť pro ně nejsou právně závazná. ČR je členem Benátské komise od roku 1994.

Členy Benátské komise jsou dle čl. 2 jejího Statutu „nezávislí experti, kteří dosáhli uznání prostřednictvím svých zkušeností v demokratických institucích nebo svým přispěním k rozvoji práva a politických věd“. Komise je složena z uznávaných akademických osobností, zejména z oboru ústavního či mezinárodního práva, soudců nejvyšších a ústavních soudů. Členové jsou jmenováni na funkční období čtyř let s možností opětovného jmenování. Plenární zasedání Komise jsou dvoudenní a konají se čtyřikrát do roka. V mezidobí se členové dle přidělené agendy podílejí na přípravě návrhů stanovisek. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Ministr Blažek se sejde s vedením soudů a premiérem Fialou. Další zmrazení platů v justici podle něj nepřipadá v úvahu

 Schůzku s představiteli tuzemských soudů chystá příští týden ve středu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Jednání se zúčastní i premiér Petr Fiala. Jednou z klíčových otázek, která se bude na setkání řešit, je další osud soudcovských platů a odměn justičního administrativního aparátu. „Jsem přesvědčen o tom, že další zmrazení platů nepřichází v úvahu. Až uběhne tento rok, měl by naskočit běžný režim,“ řekl Blažek České justici.

K tomu, aby platy ústavních činitelů dále nerostly kvůli ekonomické krizi, podle Blažka není důvod a on takový krok nepodpoří. „V tuto chvíli má takový názor i zbytek vlády. Měli jsme společné jednání s vedením Ministerstva práce a sociálních věcí, kde byl i ministr Marian Jurečka. A shodli jsme se na tom, že by se v této věci nijak obstruovat nemělo. I přes tlaky všech možných populistů, kteří budou kandidovat na Pražský hrad,“ uvedl ministr.

Dalším velkým problémem jsou platy pomocného aparátu na soudech. Ministerstvo sice pro administrativu letos získalo 150 milionů korun navíc, podle předsedů soudů to je ale stále málo. I tohoto problému, který justici pálí dlouhodobě, by se předsedové soudů na jednání s premiérem měli dotknout. „Není úplná shoda na tom, kolik je kde třeba pracovníků,“ vysvětluje ministr.

Jednání se účastnil i ministr práce Marian Jurečka Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Resort proto intenzivně pracuje na zadání personálního auditu. Po vzoru Německa by ho měla udělat externí firma. „Pokud jde o platy, ty jsou samozřejmě ubohé. Trápilo mě to před deseti lety a teď mě to trápí úplně stejně. A budu se snažit i v této těžké době, abych na justiční aparát dostal víc. Platy soudců a státních zástupců jsou z pohledu jiných zástupců států naddimenzované, u administrativy je tomu naopak. Je to pak jako v carském Rusku, kdy v jedné budově má někdo 150 tisíc korun měsíčně a jiný tam dře za 20 tisíc,“ dodává Blažek. Najít stabilní kvalitní zaměstnance na soudy je proto čím dál obtížnější.

Zmrazení platů už řeší soudy

Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Sporná novela je opět snížila. Vláda tak chce ušetřit zhruba 600 milionů korun. V případě soudců základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun, u státních zástupců z 96.287,40 Kč na 90.748,80 Kč.

Právě kvůli nezákonnosti zmrazení platů se už několik soudců obrátilo na soudy. „O jednotkách žalob vím najisto. Minimálně v jednom případě řízení bylo přerušeno a věc se předkládá Ústavnímu soudu k rozhodnutí,“ řekl už dříve prezident Soudcovské unie Libor Vávra s tím, že většina soudců vyslyšela jeho apel, aby kvůli konfliktu na Ukrajině a související ekonomické krizi s žalobami počkali. To později ocenil právě ministr Blažek. Ke zmrazení platů ale podle vyjádření špiček justice není důvod a může dojít k ohrožení soudcovské nezávislosti.

Podle dřívějšího vyjádření Kolegia předsedů krajských soudů o nevyrovnanosti platů odborného aparátu soudů a zbytku veřejné správy svědčí i to, že na Celní správu nebylo převedeno vymáhání pohledávek právě v souvislosti s nedostatkem personálu a nedostatečným finančním zajištěním. Mzdové prostředky připadající na jednoho zaměstnance, které by se převáděly z justice, nedosahovaly průměrné mzdy u celníků. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Advokát Ratha Adam Černý má obstavený majetek kvůli fiktivní pohledávce, má zaplatit pokutu 180 milionů

 Známý advokát Adam Černý, který obhajoval exhejtmana Davida Ratha a žaloval stát kvůli covidovým omezením, má obstavený majetek. Krajský soud v Českých Budějovicích tak rozhodl předběžným opatřením kvůli tomu, že Černý má podle dřívějšího rozhodnutí soudu zaplatit pokutu celkem 180 milionů korun, protože používal v insolvenci Heavy Machinery Services (HMS) fiktivní pohledávku. Soud má obavy, aby nyní nedošlo k zástavě nemovitosti ve prospěch banky. Černý České justici sdělil, že se proti rozhodnutí odvolá. Pokuta je podle něj likvidační a soud rozhodoval excesivně.

Insolvenční správkyně Petra Hýsková uspěla s žádostí o předběžné opatření na Adama Černého a jeho společnost DN Art. Podle rozhodnutí soudu ze 13. července Černý nesmí nakládat se svými nemovitostmi a pozemky na Dobříši. Advokát proslul několikaletou obhajobou bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha odsouzeného za korupci. Podal také několik žalob proti covidovým omezením, například nošení roušek, shromažďování osob a dalším.

Z aktuálního rozhodnutí českobudějovického soudu vyplývá, že nahlédnutím do katastru nemovitostí insolvenční správkyně zjistila, že žalovaný advokát se pokouší nemovitosti zatížit zástavním právem a zákazem zcizení a zatížení ve prospěch banky. To by znemožnilo jejich zpeněžení. Podle Hýskové jsou nemovitosti jedinou možností, jak může advokát Ratha zaplatit pokutu, kterou mu uložil soud. „Soud dospěl k závěru, že chování žalovaného č. 2 vyvolává obavu z nakládání s nemovitostmi do doby pravomocného skončení tohoto řízení. To by mohlo znamenat podstatné zhoršení právní pozice žalobkyně ve sporu a zároveň možné poškození zájmu věřitelů v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníků, bude-li návrh žalobkyně úspěšný. Tyto okolnosti zakládají důvod pro zatímní úpravu poměrů pro odůvodněnou obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí a účelu řízení danou ve smyslu § 102 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 7 IZ,“ uvedla soudkyně Lidmila McAvoy v rozhodnutí.

Tentýž soud už v červnu rozhodl, že Černý fiktivní pohledávkou oddaloval konkurs HMS. Za to má zaplatit on a jeho společnost vysokou pokutu.

Kvůli Černého pohledávce v roce 2014 nebyl schválen při přezkumném řízení návrh na prohlášení konkurzu. Firma místo toho skončila v reorganizaci a dál pokračovala v provozu. Následně vytvořila dluhy za dalších 150 milionů korun, a tím se snížila suma, která se má rozdělit mezi původní věřitele. „Díky chování žalovaného (Černého – pozn. red.) a jeho právního předchůdce si dlužník udržel dispoziční oprávnění ve vztahu k majetkové podstatě,“ uvedla v rozsudku, o němž informovaly Hospodářské noviny, soudkyně Lidmila McAvoy.

Pokuta mě zlikviduje, namítá Černý

Soud rozhodl na základě paragrafu zákona, který umožňuje sankcionovat věřitele, pokud si přihlásí pohledávku, která je více než dvakrát vyšší než ve skutečnosti. V tomto případě pohledávka vůbec neexistovala. Zákon říká, že trest může být až ve výši celé neoprávněně přihlášené částky, což je v tomto případě 550 milionů korun. Pohledávku uplatňovala společnost Palm Partners Ltd. ze Seychelských ostrovů.

Černý v odvolání, které nyní podal namítá, že soudy se v minulosti zabývaly pravostí této pohledávky a že ve věci podal dvě dovolání k Nejvyššímu soudu, o kterých ještě nebylo rozhodnuto. Advokát tvrdí, že byl přesvědčen, že pohledávka má reálný základ. Byla podle něj v účetnictví vagonky a on tak „byl v dobré víře, že existuje“. „Je přitom zřejmé, že pokud bude Žalovaný 1 s Dovoláním 1 anebo s Dovoláním 2, byť jen v jakékoliv části úspěšný (což Žalovaný 1 a Žalovaný 2 předpokládají – viz obsah Dovolání 1 a obsah Dovolání 2), pak se zcela stane zcela bez dalšího tímto odvoláním napadený Rozsudek zcela vadným,“ uvádí advokát s tím, že by pak došlo k absurdní situaci, kdy bude sankcionován i v souvislosti s pohledávkou nebo pohledávkami, u nichž „vůbec nejsou splněny podmínky jejich zjištění v rozsahu menším, než je 50 % jejich přihlášené výše, a to bez možnosti následné procesní obrany“.

Pohledávku navíc podle něj přihlásila společnost Palm Partners, nikoliv on. Rozhodnutí českobudějovického soudu je podle Černého „nepřípustně excesivní a extenzivní“. Celá věc je podle něj navíc promlčená, protože pohledávka byla přihlášena již v roce 2014. „Výše sankce pro Žalovaného č.1 a Žalovaného č.2 je dosud nejvyšší sankcí uloženou v ČR je tedy extrémní, a zjevně vybočuje z dosud ustálené praxe orgánů ČR a soudů, nejen svou výší ale i zjevným a záměrným likvidačním charakterem, který ostatně by měla i o dva řády nižší sankce,“ uvádí advokát dále v odvolání. Podle něj je takový postup protiústavní.

Společnost HMS navazovala na tradici výroby a oprav železničních nákladních vagonů. Dříve měla název Legios, ještě před tím Lounské strojírny (LOSTR). Vagonku vlastnil podnikatel František Savov, který je obviněný v kauze daňových podvodů a žije v Londýně. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Prezident po rezignaci premiéra rozpustil parlament, Itálii čekají volby

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek do rukou prezidenta Sergia Mattarelly odevzdal demisi. Ten později rozpustil parlament. Italové půjdou předčasně k volbám, pravděpodobně koncem září. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování Senátu o důvěře. Mattarella předsedu vlády požádal, aby kabinet dočasně vedl dál.

 „Prezident republiky Sergio Mattarella dnes ráno v Kvirinálském paláci přijal předsedu vlády Maria Draghiho, který ho informoval o včerejší (středeční) diskuzi a hlasování v Senátu a následně znovu podal demisi a demisi kabinetu, kterému předsedá,“ stálo v prohlášení prezidentského paláce.

Státní rozhlas nyní uvádí, že prezident rozpustil italský parlament, čímž uvolnil cestu pro brzké volby. Mattarella řekl, že nové volby se musí konat do 70 dnů. Stanovení přesného data přenechal vládě, pravděpodobně ale připadnou na konec září, píše agentura Reuters. Italská státní televize uvádí, že volby budou 25. září.

„Období, kterým si procházíme, nám nepovoluje žádnou prodlevu ve vládnutí. Potřebujeme činy ke zvládaní ekonomické a sociální krize a rostoucí inflace,“ řekl prezident v krátkém projevu z Kvirinálského paláce.

Nestraník Draghi již minulý čtvrtek nabídl prezidentovi svoji rezignaci poté, co ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil, populistického Hnutí pěti hvězd (M5S). Mattarella ale šéfa vlády požádal, aby oslovil parlament a získal tak jasný obraz o politické situaci.

Draghi ve středu při projevu prohlásil, že ve funkci zůstane, pokud se za něj postaví strany široké vládní koalice. Zmínil také podporu veřejnosti, která na něj apelovala, aby z úřadu neodstupoval. V horní komoře, která má 321 členů, nakonec ve středu pro důvěru hlasovalo 95 senátorů a 38 bylo proti; M5S se zdržela hlasování, dvě další vládní strany Vzhůru, Itálie (Forza Italia) a krajně pravicová Liga se hlasování neúčastnily.

Premiér záměr navštívit prezidenta oznámil ve čtvrtek ráno při stručném projevu v Poslanecké sněmovně. „Děkuji vám za všechnu práci, kterou jsme v tomto období společně vykonali,“ řekl Draghi za potlesku poslanců.

Rozhořčená Itálie

Nad „surreálním“ výsledkem vládní krize v situaci, kdy se Itálie potýká s rostoucí inflací a vysokými náklady na energie souvisejícími s ruskou invazí na Ukrajinu, se dnes podle agentury AP shodně rozhořčil italský tisk. „Ostuda,“ napsal na titulní stránce list La Stampa. „Itálie zrazena,“ píše list La Repubblica. „Sbohem Draghiho vládě,“ uvedl list Corriere della Sera.

Draghiho vláda je třetím kabinetem od posledních parlamentních voleb v roce 2018. První dvě sestavil nynější lídr M5S Giuseppe Conte, tehdy ještě jako nezávislý. První vláda se mu rozpadla v létě 2019, kdy z vládní koalice odešla Liga Mattea Salviniho, tu pak ve druhé Conteho vládě vystřídala do té doby opoziční středolevicová Demokratická strana (PD).

Začátkem loňského roku se Conteho druhá vláda rozpadla zejména kvůli sporům o plán obnovy ekonomiky a rozdělení peněz z unijního covidového fondu obnovy. Draghi tehdy zemi zachránil před předčasnými volbami, když sestavil vládu široké koalice, složenou ze stran od levého středu až po krajně pravicovou Ligu.

Mario Draghi není politik, ovšem během 17 měsíců, kdy stojí v čele neobvyklé italské vlády „národní jednoty“, si v západní Evropě získal pověst státníka díky své podpoře pomoci Ukrajině a snahám o prosazení ekonomických reforem.

X X X

Kadyrov: Plány jsou velkolepé, rozpustíme NATO. První je prý na řadě soused ČR

Málokdo čekal, že by se Rusko během invaze na Ukrajině spokojilo jen s dobytím Donbasu, jak ve středu potvrdil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Jenže podle informací, které zveřejnil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, se Moskva chystá pokračovat na Západ. Na řadě má být Polsko a pak další země NATO.

Kadyrov je od začátku války hlásnou troubou ruské propagandy, na Ukrajině mimo jiné působí i jeho čečenská vojska. Ta mají pověst vrahů, kteří se neštítí masakrovat civilisty a popravovat vlastní lidi.

Čečenský vůdce naposledy na Telegramu citoval svého poradce a někdejšího velitele čečenské policie Apty Alaudinova, který se nedávno vrátil z Moskvy. „Konečně se nám podařilo vést plodný rozhovor u šálku večerního čaje a podrobně si popovídat o taktice našich jednotek, zvážit pro a proti a zamyslet se nad budoucími úkoly,“ píše Kadyrov na sociální síti.

 „Plány jsou velkolepé. Již připravujeme plán demilitarizace zemí NATO a první na řadě po dobytí Kyjeva je Polsko,“ prozradil plány vůdce a svého poradce představil.

„Vzdoroval ukrajinským vetřelcům společně s podřízenými dobrovolníky a druhým sborem Lidových milicí LPR (Luhanské lidové republiky, pozn. red.), aniž by měl k dispozici nějaké profesionálně vycvičené vojenské specialisty nebo jednotky těžké techniky. Seznam úspěchů generálmajora není malý: podílel se na osvobození 36 osad, včetně 4 měst,“ líčí zásluhy svého poradce Kadyrov. Alaudinov coby velitel speciální jednotky Achmat měl při ruské invazi na Ukrajinu na starosti čečenské jednotky.

Šest sekund a Polsko pozná realitu

O tom, že se Rusko po Ukrajině zaměří na našeho severního souseda, mluvil Kadyrov už na konci května. „Ukrajina, to je hotová věc. Co mě zajímá, je Polsko,“ řekl ve snaze vyvolat zdání, že Rusko má válku vyhranou. Kadyrovovi se zejména nelíbí, že Polsko během války Ukrajinu tak masivně podporuje. Varšava neustále posílá do Kyjeva zbraně a další vojenskou podporu. Polsko je navíc cílovou destinací pro většinu válečných uprchlíků.

„Čeho se Polsko snaží dosáhnout? Jakmile to bude na Ukrajině skončené, tak pokud dostaneme rozkaz, můžeme Polsku během šesti sekund ukázat, čeho jsme schopní,“ dodal čečenský vůdce. Kadyrovcům se kvůli své krutosti také někdy říká „hrdlořezové“. Někteří Čečenci ale brojí proti Putinovi a bojují na straně Ukrajiny.

 Také předseda kontrolního výboru Státní dumy Oleg Morozov v květnu na Telegramu napsal, že Polsko svými výroky o Rusku jako o ‚rakovinotvorném‘ nádoru a o ‚odškodnění‘, které musí zaplatit Ukrajině, vybízí k tomu, aby ho Moskva „po Ukrajině zařadila do první linie pro denacifikaci“.

Morozov reagoval na výroky polského premiéra Mateusze Morawieckého a prezidenta Andrzeje Dudy, interpretuje si je však značně zkresleně. Morawieckému vyšel v polovině května komentář v britském deníku Telegraph, ve kterém uvedl, že považuje ideologii „russkij mir“ (ruský svět) za „rakovinu pohlcující většinu ruské společnosti a představující smrtelné riziko pro celou Evropu“.

Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just pak potvrzuje, že pokud by ruská armáda opravdu měla dostatečnou sílu, zaútočila by na Polsko ráda. „Ale vzhledem k situaci na Ukrajině, kterou Rusové nezvládají, jde spíše o sny propagandistů,“ přiblížil v květnu. Od té doby Rusové udělali mírné pokroky, vyhlásili například vítězství v Luhanské oblasti. Naopak v jiných místech zejména na jihu země území ztrácejí.

Je Putin z Kadyrova zklamaný?

Kam až Rusové chtějí zajít, v současné době vědí jen oni. Ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že cíle na Ukrajině se změnily. „Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu.

Je otázkou, jak moc se do bojů ještě zapojí kadyrovci. Nezávislí ruští novináři totiž tvrdí, že Putin je z působení čečenských jednotek rozmrzelý. Podle žurnalistů Putinova nespokojenost souvisí s neúspěchy, které ruská armáda na bojišti utrpěla. „Na začátku války se přitom Putinovi jejich obraz, který Kadyrov aktivně propagoval na internetu, líbil. Prezident se pochvalně vyjádřil o činech jeho armády a udělil jeho bratranci titul Hrdina Ruska,“ řekl podle webu Kit zdroj blízký agentuře. 

Podle představitelů ruské armády se přitom kadyrovci na Ukrajině nijak zvlášť nevyznamenali. „Nelíbí se jim, že se prezentují jako stateční a zdatní bojovníci na úkor ruské armády,“ sdělil zdroj z okolí Putinovy administrativy.

Svou nespokojenost mělo vyjádřit dokonce i vedení resortu obrany. Konkrétně hovořilo o působení Kadyrovových mužů v Hostomelu, Buči nebo Irpini. „Vedení ministerstva obrany se nelíbil jejich vojenský styl. Nikdo je nekoordinoval, pohybovali se chaoticky a odvolávali se na rozkazy samotného Kadyrova a jeho okolí. Vypadají sice hrozivě, ale nebyli příliš dobří v boji s ukrajinskou armádou,“ řekl další zdroj webu.

X X X

Rozbíjení oken a házení vody. Porouchaný vlak se změnil ve žhavé peklo, uvěznil stovky lidí

Technická porucha na několik hodin uvěznila cestující ve vlaku těsně před pařížským nádražím Saint-Denis. Přes 600 lidí se v teplotách přesahujících 40 stupňů nemohlo dostat z rozpálené soupravy bez funkční klimatizace. Podle mluvčího dopravce byla příčinou problémů právě tropická horka. Evakuace začala až po třech hodinách. Výheň uvnitř vlaku se mezitím stále stupňovala, informuje NL Times.

Vlak společnosti Thalys, který odjížděl v úterý večer z pařížského nádraží Gare du Nord s hodinovým zpožděním, příliš daleko nedojel. Po pár minutách jízdy se porouchal a za nedlouho přestala fungovat také klimatizace. V tropických teplotách se spoj mířící do Amsterodamu a Bruselu stal pro pasažéry peklem na Zemi.

 Podle webu NL Times se cestujícím pokoušeli pomoci lidé na nástupišti vlakového nádraží. Snažili se hodit vodu do vlaku přes několik kolejí. Nakonec však nápoje distribuovala posádka z vlakového baru. Pasažéři údajně nedostali žádné informace o tom, co se děje.

„Rozdával jsem vodu s lidmi z Thalys ve velmi horkých vagónech. Na palubě bylo mnoho dětí, jedno dokonce mladší dvou let. Někdo rozbil okno, aby dovnitř pustil vzduch, protože otevřít dveře nebylo možné,“ popsal na Twitteru situaci v rozbitém vlaku jeden z cestujících.

Mluvčí dopravce webu NL Times potvrdil, že evakuace vlaku mohla začít až zhruba po třech hodinách od poruchy. Upřesnil, že bylo potřeba provést mnoho bezpečnostních opatření, protože se vlak porouchal ve stanici, ale ne přímo na nástupišti. Dopravní společnost podle mluvčího provede šetření a bude se zabývat tím, jak do budoucna podobným situacím zabránit.

Poté, co byli cestující z vlaku vysvobozeni, čekala je cesta zpět na pařížské nádraží Gare du Nord. „Pro lidi, kteří neměli v Paříži kde bydlet, jsme otevřeli vlak, kde mohli přespat,“ řekl mluvčí pro NL Times. Dodal, že dopravce cestujícím poskytl jídlo, vodu, polštáře a přikrývky.

 X X X

„Nová“ Sparta na Viking v Konferenční lize nevyzrála. Slavia na Gibraltaru kralovala

Premiéra dánského trenéra Briana Priskeho na lavičce fotbalové Sparty Praha vítězství nepřinesla. První zápas 2. předkola Evropské konferenční ligy s Vikingem Stavanger skončil 0:0 a Letenští se musí činit příští týden v Norsku. To Slavia má postup do další fáze stejné soutěže prakticky v kapse. Na hřišti gibraltarského St Jospehs, který celý druhý poločas dohrával v devíti hráčích, vyhrála s přehledem 4:0.

„Sešívání“ rozhodli na umělé gibraltarské trávě už do poločasu, kdy dvakrát skóroval Yira Sor a po vyloučení domácího Cristiana Pecciho z 34. minuty se těsně před pauzou prosadila letní posila Ewerton. Po změně stran se trefil střídající Ondřej Lingr.

Před domácí odvetou, která se hraje za týden v Edenu, mají slávisté víceméně jistý postup. Ve 3. předkole by český vicemistr narazil na Panathinaikos Atény a na cestě do skupiny by pak musel vyřadit ještě jednoho soupeře. Pražané, kteří v minulé sezoně došli až do čtvrtfinále Evropské konferenční ligy, si nemohou v kvalifikaci dovolit zaváhání, jinak by poprvé od ročníku 2016–17 nehráli v pohárech skupinu.

Start dánské éry Sparty bez gólu

Zatímco pro sparťany šlo o první duel v ročníku, Viking je uprostřed ligové sezony, jelikož norská soutěž se hraje systémem jaro-podzim. Vítěz dvojzápasu se v dalším předkole utká se skotským Motherwellem, nebo irským mužstvem Sligo Rovers.

Sparta měla kvůli disciplinárnímu trestu za rasistický transparent fanoušků při únorovém zápase Evropské konferenční ligy v Bělehradě proti Partizanu uzavřenou pětitisícovou část hlediště, kam ale díky výjimce od UEFA mohly přijít organizované skupiny příznivců ve věku šesti až čtrnácti let v doprovodu dospělé osoby. Celkem na Letnou zavítalo 12 667 fanoušků.

Při absenci Ladislava Krejčího mladšího převzal kapitánskou pásku Hancko, který vytvořil stoperskou dvojici s jedním z nových hráčů Zeleným. Z dalších posil nastoupili v základní sestavě i obránce Mejdr, v záloze Sadílek s Fortelným a útočník Kuchta.

Sparta zahrozila ve 12. minutě, když se k Haraslínovi odrazil míč. Slovenský křídelník střelou na zadní tyč překonal gólmana Gunnarssona, jenže na brankové čáře odkopl míč obránce Vevatne. Další šance se po půlhodině hry naskytla Hanckovi po rohovém kopu, ale zblízka zamířil vedle. V 36. minutě o sobě dali vědět i hosté, Fridjónsson si zaběhl za obranu, ale Hancko jeho pokus zblokoval.

V závěru úvodního dějství Pražané Viking zatlačili. Nejprve Fortelný vypálil z dálky nad. Poté Pešek našel ve vápně Kuchtu a zblokovaná střela bývalého slávisty skončila vedle. Z následného rohu hlavičkoval Wiesner a Gunnarsson vytáhl balon na brankové čáře.

Letenští si ve druhé půli vypracovali velkou šanci až v 75. minutě. Mejdr odcentroval ze strany a střídající Čvančara hlavičkoval z hranice malého vápna nad. V 86. minutě nadělal sparťanskému brankáři Holcovi problém Kabranův centr ze strany.

Sparta neprohrála v pohárech s norským soupeřem ani popáté. Zatímco Letenští hráli v posledních dvou sezonách skupinu Evropské ligy a v minulém ročníku se kvalifikovali do úvodního vyřazovacího kola Evropské konferenční ligy, Viking se představil v hlavní fázi pohárů pouze v sezoně 2005–06 v Poháru UEFA (dnes Evropská liga). V něm tehdy remizoval s pražskou Slavií 2:2.