Exprezident Klaus: Válka Ukrajiny není válkou ČR. Vyřizovat si to má s Ruskem Ukrajina, kterou od Hitlera osvobodilo Rusko.
Ve válečnickém pokřiku a dodávkách zbraní Ukrajině zaniká, že se nikdo nepokouší o vážná mírová jednání. K nim proti Rusku musí zasednout Západ, reprezentovaný USA i EU, a také Čína, napsal bývalý prezident České republiky Václav Klaus.
Válka na Ukrajině trvá už sedm týdnů. Různí „znalci“ dokonce naznačují, že může trvat měsíce, ne-li roky. Tyto lehkomyslné výroky nemohu akceptovat. Umírají lidé, přibývá důkazů o vraždění civilistů a zajatých vojáků. Jsou ničeny obrovské materiální hodnoty. Nejen Ukrajina, ale i Rusko se životní úrovní vrátí o generace zpět. Přesto vážná mírová jednání neprobíhají. Naopak. Místo výzev k takovým jednáním slyšíme válečnický pokřik a zprávy o nárůstu dodávek moderních zbraní.
Nebude právě teď Evropa jednou z bezprostředních obětí toho, co se stalo na Ukrajině?
X X X
Mnozí odborníci i obyčejní lidé tvrdí, že Fiala se nikdy neměl stát premiérem.
Teď nahnal celý národ do katastrofy a bídy. Je to agent USA, jako prezidentka SR Čaputová, o které se o tom hovoří na celém Slovensku? Rozhazují se miliardy euro pro Ukrajinu a většina obyvatel SR by chránit zemi ve válce nešla. Nebylo by to nové Slovenské národní povstání, jako za Hitlerovy války.
X X X
Macron: Vinit Rusy z genocidy je eskalace, ohrožuje to mé snahy o mír
Francouzský prezident Emmanuel Macron se zdráhá použít slovo genocida v souvislosti s ruským postupem na Ukrajině. Tvrdí, že termín znamená slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Šéf Elysejského paláce opakovaně volal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby jej donutil k ukončení války.
Ukrajinský prezident Zelenskyj svůj francouzský protějšek vyzval, aby činy ruské armády na Ukrajině nazval genocidou. Macron to ale odmítl, což Zelenskyj označil za „velmi zraňující“.
„Francie stojí na straně Ukrajiny… Slova mají svůj význam a my všichni musíme být velmi opatrní,“ prohlásil Macron. Zdůraznil, že je důležité „za každou cenu zabránit eskalaci a ochránit francouzský lid před prodloužením války“.
„Vyslali jsme na Ukrajinu soudce a četníky, aby pomohli zdokumentovat válečné zločiny,“ řekl francouzský prezident. „Slovo genocida má svůj význam“, dodal Macron, podle kterého kvalifikace tohoto termínu přísluší právníkům, nikoli politikům. Zdůraznil, že „každý musí umět zachovat chladnou hlavu“, protože slovní eskalace bez vyvození všech důsledků Ukrajině nepomáhá. Uvedl také, že spolu bojují bratrské národy.
Termín genocida v úterý poprvé použil v souvislosti s ruskou invazí americký prezident Joe Biden. Zelenskyj to ocenil s tím, že je „důležité označovat věci pravými jmény“. Kreml slova šéfa Bílého domu kategoricky odmítl.
Kromě Macrona se označení genocida vyhýbají i německý kancléř Olaf Scholz a generální tajemník OSN António Guterres. „Genocida je v mezinárodním právu přísně definována. A v OSN se spoléháme na právní rozhodnutí příslušných soudních orgánů,“ řekl Guterres.
X X X
Největší ztráta od 2. světové války. Ruské námořnictvo přišlo o křižník Moskva, potopil se
Ruský křižník Moskva se potopil. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom ve čtvrtek večer informovaly tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Místní úřady už dříve prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun.
„Křižník Moskva při vlečení do cílového přístavu ztratil kvůli poškození trupu v důsledku požáru, který vyvolala detonace munice, stabilitu. V podmínkách rozbouřeného moře se loď potopila,“ cituje TASS ruský resort obrany. Posádka křižníku podle něj byla evakuována na další plavidla Černomořské flotily v oblasti.
Agentura Reuters už dříve s odvoláním na americký vojenský zdroj napsala, že loď mířila do Sevastopolu na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Podle ukrajinské agentury Unian křižník Moskva nechvalně proslul už na začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Posádka tohoto plavidla tehdy vyzvala ukrajinské obránce Hadího ostrova, aby se vzdali. Ukrajinští vojáci to však nevybíravými slovy odmítli. „Ruská válečná lodi, jdi do pr*ele,“ vzkázal tehdy jeden z Ukrajinců.
Stanice BBC na svém webu už dříve uvedla, že pokud se zprávy o vážném poškození křižníku Moskva – nejsilněji vyzbrojené lodi Černomořské flotily – po zásahu ukrajinskými střelami potvrdí, bude to největší bojová ztráta ruského vojenského námořnictva od druhé světové války. Tehdy německé bombardéry potopily bitevní loď Marat.
Podle Kyjeva jde již o druhou pomstu ukrajinské armády za ruské obléhání Hadího ostrova. Už v březnu se v médiích rozšířila zpráva, že Ukrajinci potopili plavidlo Vasilij Bykov, které mělo rovněž v první den ruské invaze za úkol tento ostrov dobýt.
X X X
Žádná vláda se nechovala tak domýšlivě jako Fialova, řekl expremiér Babiš
Bývalý premiér Andrej Babiš obvinil vládu Petra Fialy, že je nejdomýšlivější ze všech kabinetů vůbec. Vláda se podle něho pouze vymlouvá na to, že nemá prostředky k tomu, aby pomáhala lidem. Kriticky se vyjádřili i exministryně financí Alena Schillerová a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
„Žádná vláda se nechovala tak domýšlivě jako tato,“ řekl Babiš. Během tiskové konference několikrát zaznělo od něho, že Fialova vláda investuje pouze 10 miliard do českých občanů a na ukrajinské uprchlíky poté vyhradí 54 miliard korun. Dodal, že se vláda pouze vymlouvá na to, že k tomu nemá prostředky.
Expremiér Babiš zmínil také aktuální situaci na úřadech práce, které jsou zahlcené kvůli přívalu ukrajinských uprchlíků. „Klíčovým zaměstnancům, kteří evidují stovky uprchlíků denně, nenavýšili ani korunu.“
Babiš se vyjádřil i ke slovům ministra vnitra Víta Rakušana, který údajně konstatoval, že je uprchlická krize zvládnutá. Podle expremiéra se toto může tvrdit až poté, co budou ukrajinské děti ve školkách a školách a jejich rodiče budou mít práci. Dodal, že je zajímavé, že nikdo z politiků neposkytl uprchlíkům svůj plat, jelikož jeho stínová vláda věnovala finanční obnos lidem z Ukrajiny.
„Inflace je dvojciferná, třetí největší v Evropě,“ pokračoval expremiér Babiš se slovy, že je tím obviňována jeho vláda. Přisadila si i Schillerová. „Před válkou byla inflace 11,1 procent. Nestojí všechno jen za válečným konfliktem. Německo a Francie pomáhá masivně plošně a má inflaci výrazně nižší,“ vyjádřila se k situaci.
Opoziční hnutí ANO kritizuje vládní strategii pro řešení uprchlické vlny. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové je dokument málo podrobný, chybí v něm konkrétní termíny či bližší údaje o uprchlících.
Kritický byl ve čtvrtek i bývalý ministr hospodářství Karel Havlíček. Místopředseda Sněmovny kritizoval záměr ministra zemědělství Zdeňka Nekuly kontrolovat marže u některých potravin. Vysoké ceny podle něj nejsou důsledkem nemravného chování výrobců a prodejců, ale vysokých vstupů, tedy například cen energií.
Šéf hnutí Babiš také uvedl, že nynější kabinet dělá pro české občany málo. Doufá, že při novele rozpočtu občanům pomůže více. Zkritizoval i dnešní cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila a dalších senátorů do Kyjeva, podle něj nic nevyřeší a jedná se o marketingovou záležitost.
X X X
Němečtí extremisté chtěli unést ministra, způsobit blackout a svrhnout režim
Policie v Německu zadržela čtyři muže, kteří čelí podezření, že připravovali únos německého ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha a dalších vládních činitelů. Skupina extremistů také plánovala způsobit celostátní výpadek proudu a vyvolat chaos. Na čtveřici byla uvalena vazba.
Podle státního zastupitelství v Koblenci bylo cílem zadržených mužů zničit zařízení na dodávky elektřiny a způsobit dlouhodobý výpadek proudu s cílem vytvořit „podmínky podobné občanské válce“.
Nakonec chtěla skupina svrhnout demokratický systém země. V rámci toho plánovala unést ministra zdravotnictví Lauterbacha a další nejmenované členy německé vlády.
Podezřelí byli členy chatovací skupiny s názvem „Sjednocení vlastenci“. Podle vyšetřovatelů byli v kontaktu s takzvanými říšskými občany, kteří neuznávají existenci německé republiky.
Toto hnutí se v posledních měsících spolu s příznivci krajní pravice angažovalo v protestech proti vládním koronavirovým opatřením.
Policie celkem vyšetřuje 12 lidí. Ve čtvrtek se jí podařilo zadržet čtyři podezřelé, pátý je na útěku. Při razii ve 20 objektech po celé zemi zabavila přes dvacítku střelných zbraní, včetně kalašnikovů, stovky nábojů nebo hotovost v eurech i v zahraniční měně.
Generální státní zastupitelství v Koblenci uvedlo, že obvinění byli umístěni do různých vazebních věznic v Porýní-Falci. Dvěma hlavními obviněnými jsou 55letý muž z porýnsko-falckého města Neustadt an der Weinstrasse a 54letý muž z braniborského Falkensee. Zadržení čelí obvinění z přípravy těžkého násilného činu ohrožujícího stát a také z porušení zákona o zbraních a o kontrole válečných zbraní.
Lauterbach řekl listu Bild am Sonntag, že někteří popírači pandemie covidu-19 „bojují spíše proti demokratickému řádu“ než proti očkování a koronavirovým restrikcím. „Ale to se jim nepodaří. Nenechám se odradit a budu se i nadále zastávat celé populace,“ řekl.
X X X
Podle šéfů soudů 150 milionů korun navíc pro administrativu nestačí, propad platů bude pokračovat
Od dubna 2022 by měli pracovníci soudů získat na odměnách 150 milionů korun. Uvedl to náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel na poradě Kolegia předsedů krajských soudů a zástupců resortu. Podle závěrů schůze Kolegia z konce března jde o dílčí úspěch a propad platů v porovnání s veřejným sektorem bude přetrvávat.
Soudy a státní zastupitelství se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků v administrativě nebo asistentů. Problematická je také vysoká fluktuace, kdy soudy nedokáží platově konkurovat soukromé sféře. „Jasně jsme se v Programovém prohlášení vlády zavázali k tomu, že se zasadíme o zvýšení odměn nejustičních pracovníků v oblasti soudnictví a státního zastupitelství. Jednání k tomu, abychom mohli navýšení platů realizovat, pokračují. Dnešní schůzka bylo v tomhle ohledu velmi přínosná, kolegům za ni děkuji,“ uvedl dnes po jednání ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Šlo i o jedno z témat další porady předsedů krajských a vyšších soudů tento týden na Justiční akademii v Kroměříži. „Už v tomto roce došlo k navýšení odpovídající části rozpočtu oproti předcházejícímu roku v případě personálu soudů cca o 150 miliónů Kč, státních zastupitelství o 30 miliónů Kč a v případě zbývajících složek také cca o 30 miliónů Kč. Příslušní zaměstnanci by měli pocítit navýšení platů již v následujícím měsíci. Jsem velice rád, že jsme započali trend navýšení odměn justičního personálu, který si ho bezpochyby zaslouží a odstraníme tak dluh z minulosti,“ řekl ke platům administrativních pracovníků v nedávném rozhovoru pro Českou justici náměstek ministra Karel Dvořák.
Podle Kolegia o nevyrovnanosti platů odborného aparátu soudů a zbytku veřejné správy svědčí i to, že na Celní správu nebylo převedeno vymáhání pohledávek právě v souvislosti s nedostatkem personálu a nedostatečným finančním zajištěním. Mzdové prostředky připadající na jednoho zaměstnance, které by se převáděly z justice, nedosahovaly průměrné mzdy u celníků. Podle zápisu z Kolegia, které má Česká justice k dispozici, ale soudy nadále považují za důležité snažit se o odbřemenění soudů a převést vymáhání justičních pohledávek na Celní správu.
V souvislostí s novelou exekučního řádu, placením záloh u bagatelních pohledávek a personálním zajištěním včetně vzdělávání a odměňování zaměstnanců, nejsou soudy jejich vymáhání podle daňového řádu schopny zajistit, varují předsedové krajských soudů.
Na justičních pohledávkách lidé dluží téměř šest miliard korun. Jde například o soudní poplatky, pořádkové pokuty nebo nevymožené peněžité tresty. Soudy agenda vymáhání dlouhodobě zatěžuje. Navíc není v justici ani jednotný postup, kdy například část soudů využívá služeb exekutorů. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Stojí u kasy, dokud za ně někdo nezaplatí. Varnsdorf tíží ukrajinští Romové
Češi sice pomáhají přijíždějícím Ukrajincům, kteří trpí ruskou agresí, ne každý běženec ale sežene ubytování snadno. Mnozí lidé totiž nedůvěřují ukrajinským Romům. Problémy v současnosti řeší v Ústeckém kraji hlavně ve Varnsdorfu.
Minulý víkend sem přijel už druhý autobus s běženci. „Neposlalo je k nám naše krajské asistenční centrum, ale přijeli z Prahy, což je porušení veškerých dohod. Mluvili jsme o tom s hejtmanem a řekli jsme, že takové věci dělat nelze,“ sdělil rozzlobeně varnsdorfský místostarosta Jiří Sucharda (ODS).
X X X
Zatočte s mafií, apeluje šéf odborů. Nic nenahlásil, opáčil policejní prezident
Policejní prezident Martin Vondrášek kritizoval šéfa odborů Josefa Středulu, že policii nenahlásil zneužívání ukrajinských uprchlíků mafií. Středula o inzerátech, které nabízí za nevýhodných podmínek víza Ukrajincům, informoval po úterním jednání tripartity. Nahlásil jsem to, ale jinam, ať si pan prezident řeší své věci, vzkázal šéf odborů.
„Na sociálních sítích ‚mafiáni‘ nabízejí těm, kteří utíkají z Ukrajiny, práci šest dnů v týdnu, 12 až 14 hodin denně za 120 korun na hodinu. Za to jim slibují tří až desetileté pobytové vízum,“ řekl v úterý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dodal, že mu takové praktiky přijdou ve slušné společnosti nepřípustné a apeloval na dočasné pozastavení možnosti agenturního zaměstnávání.
Policejního prezidenta Martina Vondráška mrzí, že „někdo, kdo je vidět, dá toto prohlášení bez důkazu,“ řekl ve čtvrtek v Radiožurnálu. Dodal, že žádné podání pana Středuly na policii zatím nedorazilo. „Ještě před hodinou jsem si ověřoval, zda k nám přišlo, a neměli jsme ho,“ uvedl Vondrášek.
Vyzval lidi, kteří mají relevantní informaci, že k pokusům o vykořisťování uprchlíků dochází, aby dali podnět policii. Jde o modus operandi, který již policie zná z dřívějška, podobných podnětů prověřuje stovky.
„Ať se zabývá svými věcmi,“ reagoval předseda ČMKOS Středula na slova policejního prezidenta. „Já jsem ten podnět dal na tripartitě v rámci pracovního týmu pro cizince lidem, kterým to přísluší“.
Informaci prý podal pověřeným lidem ještě před začátkem úterní tiskové konference, kde o mafii hovořil. Komu přesně zprávu předal, nechtěl přiblížit. „Máme letitý tým, kde se o těchto věcech bavíme. Není to poprvé, co něco podobného v odborech řešíme,“ poznamenal Středula.
Předseda ČMKOS doufá, že se policii podaří vypátrat autory inzerátů, protože věc poškozuje Českou republiku i zvenčí. „Je to závažné, protože jsou to lidé, kteří prchají před válkou a někdo jim ještě před vstupem do Česka nabízí věci, které jsou pro nás neakceptovatelné,“ komentoval.
Česká republika podle aktuálních dat udělila dočasnou ochranu již 288 885 ukrajinským uprchlíkům. Středula po úterním jednání s vládou řekl, že náklady na zvládnutí uprchlické vlny se nyní odhadují na 54 miliard korun
X X X
Kníže temnoty, který měl nahradit Zelenského. Kdo je ukrajinský politik Viktor Medvedčuk?
Šedý kardinál, pravá ruka ruského prezidenta i kníže temnoty. I takové přezdívky si vysloužil politik Viktor Medvedčuk, který mimo region není pravděpodobně tak známou postavou. Jeho dlouholetý vliv v ukrajinské a ruské politice z něj ale učinil klíčového hráče současného konfliktu a také vzácného člena nejbližšího okolí Vladimira Putina.
V posledních třech desetiletích Medvedčuk využil svého blízkého vztahu s Putinem, aby se etabloval jako jeden z nejmocnějších zákulisních politiků Ukrajiny. To mu zajistilo i bohatství, jeho majetek se odhaduje na 620 milionů dolarů, píše americký web Business Insider. Ruský prezident je ostatně i údajným kmotrem Medvedčukovy dcery.
Putinovo a Medvedčukovo dlouholeté přátelství trvá od roku 2003, kdy je seznámil Alexandr Vološin, který tehdy působil jako šéf kremelské administrativy, uvádí se v profilu Medvedčuka z roku 2018 v deníku Independent. Oba muži rychle zjistili, že mají blízké názory na svět, ač s jedním zásadním rozdílem.
„Putin si myslí, že jsme jeden národ, ale já si myslím, že to není jeden národ, ale dva slovanské národy s propletenými dějinami, náboženstvím,“ řekl Medvedčuk o Ukrajině a Rusku. „Říkám mu to pořád. Nemyslím si, že je to jeden národ. To se prostě nedá říct,“ dodal.
To si však ruský prezident nemyslel, což dosvědčuje jeho „speciální operace na Ukrajině“. Odborníci tvrdí, že Putinova posedlost podřídit si Ukrajince byla jedním z faktorů jeho rozhodnutí napadnout v únoru jejich zemi.
Tento spor však nebránil tomu, aby se oba muži sblížili. Podle deníku The Washington Post Medvedčuk navštívil Putina doma v Moskvě a v Soči a připojil se k ruskému prezidentovi při sledování závodů formule 1 a bojových turnajů v sambo (tradiční zápasnický styl republik Sovětského svazu, pozn. red.).
Michail Zygar, ruský novinář a autor knihy Všichni muži Kremlu, ve své knize napsal, že Putin věřil, že bez Medvedčuka nelze vyřešit žádnou otázku týkající se Ukrajiny. Medvedčuk zase webu Independent řekl, že by pro něj bylo „hříchem“ nevyužít svého blízkého vztahu s Putinem při ukrajinských politických jednáních, což je způsob myšlení, který pomohl posílit Medvedčukův vliv a postavení v ruské i ukrajinské politice.
Po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 uvalila americká vláda na Medvedčuka sankce a obvinila ho, že přispívá ke konfliktu na Ukrajině a podkopává demokratické procesy a instituce ve své vlastní zemi.
Vyjednával o zajatcích
Když po anexi vypuklo na východě Ukrajiny napětí se separatisty podporovanými Moskvou, Medvedčuk se podle listu The Post stylizoval do role nezbytné spojky mezi ukrajinskými a ruskými představiteli. Měl například pomáhat při vyjednávání o zajatcích.
Medvedčuk, kterému se kdysi přezdívalo „šedý kardinál“ kvůli jeho moci a nenápadnému chování v ukrajinském politickém systému, dostal v posledních letech od svých kritiků novou přezdívku – kníže temnoty.
V listopadu 2018 Medvedčuk vyzdvihl svou roli mimořádně vlivného zprostředkovatele moci mezi Ukrajinou a Ruskem, aby se nechal zvolit předsedou ukrajinské politické strany Za život, která se později sloučila s Opoziční platformou – Za život. Medvedčuk odmítl tvrzení, že strana je proruská, a to navzdory tomu, že strana nepopiratelně prosazuje užší vazby na Moskvu a často odráží kremelskou propagandu.
Jak již dříve informoval deník Insider, Medvedčuk měl být podle plánů Ruska zvolen v roce 2019. Jenže volby vyhrál Zelenskyj. V únoru 2021 byl Medvedčukovi zmrazen majetek poté, co Zelenskyj podepsal dekret, v němž politika obvinil z financování terorismu tím, že peníze z ruské rafinerie posílal separatistům v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny. Obvinění však Medvedčuk popřel.
Jeho druhá šance měla podle odborníků přijít v rámci invaze, kdy měl být Medvedčuk instalován za Zelenského coby hlava státu. Nestalo se, alespoň zatím.
Obviněn z vlastizrady
Rusko mělo o jeho dosazení stát, přestože Medvedčuk byl na jaře 2021 prokuraturou obviněn z vlastizrady a dostal trest domácího vězení. Kreml tento krok odsoudil a označil zatčení za „hon na čarodějnice“. Jen několik dní po invazi ruských vojsk na Ukrajinu ukrajinští představitelé uvedli, že Medvedčuk z domácího vězení uprchl.
Medvedčukův právník agentuře Reuters sdělil, že jeho klient byl nucen změnit místo pobytu kvůli hrozbám ze strany nacionalistických skupin. V úterý však ukrajinské bezpečnostní služby potvrdily, že Medvedčuka zatkly. Proruského politika s pouty na rukou zveřejnil na sociální síti i ukrajinský prezident Zelenskyj.
„Můžete být proruský politik a pracovat pro agresorský stát po celá léta. Možná jste se v poslední době skrýval před spravedlností. Dokonce můžete nosit ukrajinskou vojenskou uniformu kvůli maskování. Ale pomůže vám to uniknout trestu? Vůbec ne! Čekají na vás okovy a totéž platí pro zrádce Ukrajiny, jako jste vy,“ uvedly bezpečnostní služby v příspěvku.
X X X
Polská vládní strana chce trestat až třemi roky vězení urážku církve, informoval polský tisk
Polská vládní strana Solidární Polsko chce zpřísnit tresty za urážku církve či náboženského vyznání. V budoucnu by za ni mohly v Polsku hrozit až tři roky vězení, informoval ve čtvrtek polský tisk. Stejný trest by mohl hrozit i za přerušení mše. Podle navrhovatele, náměstka ministra spravedlnosti Marcina Warchola, platná polská legislativa málo chrání svobodu vyznání a náboženské cítění věřících.
Podle Warchola je platné znění trestního zákoníku nedokonalé a má legislativní mezery, které podporují beztrestnost pachatelů.
„V Polsku máme šokující případy agrese a zneuctění náboženských symbolů,“ řekl náměstek. Nyní polské zákony počítají až se dvěma roky vězení za urážku náboženského cítění.
Podle návrhu novely trestního zákoníku, který parlamentu předložilo Solidární Polsko, by hrozily až dva roky vězení za urážku církve či jiné registrované náboženské organizace.
Nejvyšší navrhovaná sazba by byla ještě o rok vyšší a uplatněna by mohla být v případě, že by se urážky někdo dopustil skrze sdělovací prostředky. Tři roky vězení by hrozily i těm, kteří by svým chováním úmyslně narušili mši.
Aktivisté i umělci
Podle portálu Notes from Poland byli v minulosti souzeni na základě platného zákona aktivisté za práva sexuálních menšin, kteří přimalovali na obrazu Ježíšovi a Panně Marii svatozáře v duhových barvách. Soud je nakonec zprostil viny.
Na základě stejného zákona dostal vloni pokutu hudebník Nergal, který na sociální síti zveřejnil obrázek, na kterém šlapal na obraz Panny Marie.
Šéfem konzervativní strany Solidární Polsko je ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Bez hlasů této strany by vláda premiéra Mateusze Morawieckého neměla v dolní komoře parlamentu většinu.
X X X
Víc tanků a dělostřelectva. Boje na Donbasu můžou připomínat 2. světovou válku, říká generál Mičánek
Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. „Naznačuje to, že celá operace bude přeplánována a hlavní úsilí se teď zaměří na zabrání celé Doněcké oblasti a případně posílení pozic na jihu u Černého a Azovského moře,“ řekl pro Český rozhlas Plus generál v záloze František Mičánek.
Charakter bojů se podle něj bude odvíjet od tamního rovinatého terénu, který umožní daleko širší rozvinutí bojových jednotek a větší nasazení tanků a dělostřelectva než při dosavadních střetech spíše v městském prostředí.
Generál František Mičánek z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany
„Může to trošku připomínat operace druhé světové války, tedy nasazení masivních formací. Ale byl bych opatrný, jestli k tomu skutečně dojde, protože dnes už není doba, kdy by se mohly uskutečnit skryté přesuny bez jakéhokoliv působení protivníka,“ podotýká expert z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
V prvním sledu by prý mohlo být nasazeno až 50 tisíc ruských vojáků a v součtu s dalšími sledy maximálně 150 tisíc. „Víc jich tam asi nerozmístíte, neměli by žádnou svobodu manévru,“ míní.
Ruskou ambicí je dosáhnout převahy v poměru 5:1, i takové přesile by ovšem Ukrajinci při znalosti prostředí mohli úspěšně vzdorovat, pokud nepodcenili přípravy a vybudovali minová pole a opevněná postavení.
Mariupol jako Stalingrad
Ruské prvosledové jednotky utrpěly během dosavadního průběhu války značné materiální i lidské ztráty, pro operaci na Donbase proto musejí být vystřídány nebo doplněny čerstvými vojáky, kteří ovšem nemají bojové zkušenosti.
„To, že operace nezačala hned, naznačuje, že je poměrně precizněji plánována,“ upozorňuje Mičánek s tím, že Rusové se zřejmě snaží napravit nedostatky vyplývající z toho, že nejsou zvyklí uskutečňovat operace s kombinovaným nasazením pozemních, vzdušných, raketových a dalších sil. Zda se to podaří změnit nově jmenovanému veliteli invazních sil Alexandru Dvornikovovi, se prý teprve uvidí.
Moskva zavedla sankce vůči více než 400 politikům z USA a Kanady. Reaguje tak na protiruská opatření
Déle než měsíc se nyní bojuje o jihoukrajinský přístav Mariupol. „Připomíná to situaci Stalingradu, kdy je město obklíčené a není možné ho zásobovat. Ukrajinci se k němu nejsou schopni probít a je pouze otázkou času, kdy tento odpor bude zlomen,“ konstatuje Mičánek.
Zdůrazňuje také, že přestože může být teoreticky jednoduché vojensky zabrat území, daleko důležitější je ovšem vítězství udržet a přimět obyvatele, aby přestali být nepřátelští a začali kooperovat.
„Lidé samozřejmě vidí, jaký je život v těch separatistických republikách a že na Ukrajině je vyšší životní úroveň než v Rusku. Nehovořím o městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, ale o rurálních oblastech. Nevidí, proč by se měli násilně nebo nedobrovolně připojovat k Rusku, kde nemají nic jistého,“ pokračuje Mičánek.
Naproti tomu Ukrajina se posouvá kupředu a životní úroveň stoupá, a to i díky spolupráci se západním světem „To, co je možné na Ukrajině, nebude možné v kolonii Ruska,“ uzavírá.
X X X
Rusko tvrdí, že příhraniční vesnice napadly ukrajinské vrtulníky. Kyjev obvinění odmítá
Rusko ve čtvrtek obvinilo Ukrajinu z ostřelování obytných domů z vrtulníků v příhraniční vesnici Klimovo v západoruské Brjanské oblasti. Zraněno prý bylo sedm lidí. Údajný útok na jednu z vesnic, ovšem bez zraněných, hlásí podle agentury Reuters také ruská příhraniční Belgorodská oblast. Ukrajina obvinění z bombardování ruských vesnic podle agentury AFP odmítla.
Moskva už dříve varovala, že přeshraniční útoky a sabotáže na ruském území by mohly přimět ruské ozbrojené síly k útokům na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě.Incidentů bylo už několik, například na začátku dubna v Belgorodské oblasti vypukl požár ve skladu pohonných hmot.
X X X
Zasažený křižník Moskva se potápí, oznámila Ukrajina. Rusové se loď pokusí odtáhnout do přístavu
Ukrajina odpovědnost odmítá nebo incidenty odmítá komentovat. Čtvrteční tvrzení Moskvy popřela ukrajinská národní bezpečnostní rada s tím, že naopak speciální síly nepřítele začaly uskutečňovat plány na teroristické útoky v příhraničním regionu, aby Moskva mohla živit „protiukrajinskou hysterii“ v Rusku.
Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov už před několika dny prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu, a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi.
Ruští vyšetřovatelé ve čtvrtek uvedli, že dva bojové vrtulníky s ukrajinskými vojáky a s těžkými útočnými zbraněmi „ilegálně vstoupily do vzdušného prostoru Ruské federace“.„Při letu v nízké výšce provedli nejméně šest leteckých úderů na obytné budovy ve vesnici Klimovo,“ tvrdí vyšetřovatelé.
Údajně bylo poničeno šest budov a sedm lidí zraněno. Podle agentury RIA Novosti byla zranění dvou osob vážná. Podle agentury TASS úřady v Brjanské oblasti uzavřely školy v obavě z dalších úderů.
X X X
Británie začne migranty posílat do Rwandy. Ta za to dostane desítky milionů
Britská vláda uzavřela dohodu se Rwandou, která má za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán ohlášený v čase, kdy k britským břehům míří čím dál víc běženců, pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona v boji proti převaděčům. Opozice i ochránci lidských práv ho označují za pomýlený a krutý. Podle Johnsona je věc v souladu s mezinárodním právem.
Podle BBC hodlá Londýn některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat „jednosměrné lístky“. „Rwanda by za ně převzala zodpovědnost, provedla je azylovým procesem a na konci tohoto procesu, budou-li úspěšní, dostanou dlouhodobý pobyt ve Rwandě,“ popisuje stanice.
To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než 6000 kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie. Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci „vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik“.
Británie za to v první fázi slibuje Rwandě 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Dohodu ve čtvrtek společně s představitelem rwandské vlády podepsala britská ministryně vnitra Priti Patelová během návštěvy ve rwandské metropoli Kigali.
V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má nárok na azyl, či nikoli.
Kdokoli, kdo nelegálně vstoupí do Británie, nebo tak učinil od začátku roku, může být nyní přesídlen do Rwandy, oznámil premiér Johnson. Ministryně Patelová pak nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.
Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Premiér ve čtvrtečním projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí. Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“.
Johnson i Patelová při tom hovořili o snahách některých lidí „zneužívat“ britský imigrační systém a o tom, že migranti mají volit legální cesty do Spojeného království. Samotná cesta s cílem zažádat o azyl ovšem nelegální není, přičemž oficiální statistiky ukazují, že britské úřady loni odmítly jen 28 procent rozhodnutých žádostí.
„Šokujícím způsobem nedomyšlené“ míní AI
Londýn hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Británie. Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28 500, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovalo více než 4 500 běženců a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.
Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznáší otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě. Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International v reakci označil záměr vlády za „šokujícím způsobem nedomyšlený“.
Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.
BBC v analýze upozorňuje, že sama Británie se loni v OSN dožadovala vyšetřování možného vraždění, mučení nebo unášení ze strany rwandských orgánů. „Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království,“ píše reportér Mark Easton.
Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Johnson zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“. Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky.
Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí šptanému zacházení i mučení.
Televize ITV uvádí, že podobnou imigrační politiku v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde migranti čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity.
Dokument prý také říká, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.
„Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber… a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu,“ míní stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany.
Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council. Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od „porušování zákona“ v podání premiéra Johnsona.
Tomu v úterý londýnská policie uložila pokutu za prohřešek proti pandemickým restrikcím, stejně jako jeho manželce Carrie nebo ministrovi financí Rishimu Sunakovi. Británie zároveň čelí kritice za přístup k ukrajinským válečným uprchlíkům, kterým odmítá odpustit vízovou povinnost.
X X X
FRANCOUZKÝ St. JEAN DU GARD OTEVŘEL EVROPSKÝ ŠAMPIONÁT V ZÁVODECH DO VRCHU
Úvodní podnik Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu proběhl o víkendu ve Francii. Na Saint du Gard – Col Sait Pierre vyrazilo i několik českých reprezentantů. Naším nejrychlejším zástupcem se stal podle očekávání Petr Trnka, který dnes patří k absolutní evropské špičce.
Krátce po úvodním domácím podniku na brněnském Automotodromu vyrazili jezdci na dlouhou cestu do Francie. Petr Trnka v Brně dominoval a závod považoval především jako přípravu na začátek evropského šampionátu. „Vyzkoušeli jsme vše potřebné, a hlavně jsem se mohl trochu rozjet,“ upřesňuje Petr Trnka a dodává: „Francie byla velmi náročná. Sice jsem tady startoval už v roce 2019, ale trať je specifická, vede kolem skal a jednotlivé zatáčky jsou si hodně podobné. Je to složité nejen technicky, ale také na zapamatování. Tréninky nevyšly podle mých představ, ale v závodních jízdách se mi podařilo zrychlit. Takže za páté místo absolutně jsem rád, v početné konkurenci jsme se neztratili.“
Nejrychlejším českým jezdcem v kategorii 1 byl Tomáš Vavřinec s Mitsubishi EVO 9 RS. „Krátce před začátkem sezóny se měnila kritéria performance faktoru, což pro nás bohužel znamenalo dovážit auto osmdesátikilogramovou zátěží. To se pochopitelně velmi projevilo na jízdních vlastnostech a konkurenceschopnosti našeho speciálu. Jinak trať úvodního podniku byla hodně technická. V tomto období navíc bývá veliký teplotní rozdíl mezi ranními a odpoledními jízdami, takže na začátek sezóny to byl celkem náročný závod.“
Absolutním vítězem francouzského podniku se stal italský jezdec Christian Merli s Osellou FA 30, který pětikilometrovou trať pokořil výsledným časem 4:27.832 v součtu obou závodních jízd a průměrnou rychlostí 137 km/hod. Dalším podnikem Mistrovství Evropy bude začátkem května Rampa da Falperra v Portugalsku. Jan Koudelka, Předseda komise ZAV
X X X
Krajský půlmaraton přináší tradiční tratě i projekt Cesta za snem
Po dvouleté covidové pauze ožije v sobotu 23. dubna areál Škodalandu v Plzni-Liticích tradičním rodinným závodem Krajský půlmaraton Plzeňského kraje. Již sedmý ročník oblíbeného závodu má i letos připraveny tradiční tratě, bohatý doprovodný program přímo v areálu i na trati v Dobřanech. Novinkou letošního ročníku je propojení světa hendikepovaných a zdravých sportovců, sportovně benefiční akce CzechTourism 7 Statečných neziskové organizace Cesta za snem. Tradičně také Plzeňský kraj podpoří benefičním prodejem vody v rámci projektu „Voda pomáhá“ dobrou věc finančním darem.
Půlmaratonci poběží technicky náročnější trať ze Škodalandu přes Litice do Šlovic a Dobřan, do Dobřánek, Lhoty a přes Valchu zpět do areálu. Start nejdelší trati je v 10 hodin. Pro milovníky kratších tratí je připravena OMEXOM krajská desítka nebo krajská pětka. Běžci s týmovým duchem mají možnost se i letos zaregistrovat do týmových běhů. Děti budou moci poměřit běžeckou zdatnost přímo v areálu, běhy pro ně jsou rozděleny podle věku.
Doprovodný program
Návštěvníci se mohou v areálu Škodalandu těšit na pestrý doprovodný program. Vedle vystoupení plzeňské kapely Děda Mládek Illegal Band je pro ně připravena horolezecká stěna, obří šipky, nafukovací hrad, malování na obličej nebo focení u fotostěny. Fyzickou připravenost a postřeh prověří atrakce WipeOut. Doprovodný program je připraven i pro fanoušky v Dobřanech. Na náměstí T. G. M., jímž budou běžci probíhat, vyroste oblíbená FAN zóna. Skvělou sportovní atmosféru zde po celou dobu závodu podpoří vystoupení kapely Semtex.
Dopravní omezení
Kvůli bezpečnosti běžců bude v den konání závodu omezen provoz obcemi, kterými trať prochází. Zároveň budou omezeny linky MHD č. 21 a č. 26 a některé autobusové spoje společnosti Arriva. Běžci mohou parkovat u areálu Škodalandu, pro další návštěvníky pak bude přístupné parkoviště u Západočeské univerzity v Univerzitní ulici, odkud je zdarma do areálu doveze kyvadlová doprava.
Novinka pro letošní ročník
Novinkou letošního ročníku je propojení světa zdravých běžců a hendikepovaných sportovců. V areálu bude pro všechny návštěvníky připraven program, který přiblíží život hendikepovaných. Organizace Cesta za snem sem přiveze speciální trenažéry. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet, jak hendikepovaní sportovci jezdí na handbiku, běžkách či jaké to je řídit speciálně upravené auto pro vozíčkáře. To vše v rámci projektu CzechTourism 7 statečných.
Podpora projektu Voda pomáhá
Také letos Plzeňský kraj podpoří v rámci půlmaratonu dobrou věc. Výtěžek z benefičního prodeje vody v rámci projektu „Voda pomáhá“ přispěje na spolufinancování nákupu a provozu nových, speciálně upravených mikrobusů pro převoz klientů s postižením do denních stacionářů v Plzni, Merklíně a Soběkurech.
X X X
Fotbalisté Slavie v odvetě prohráli s Feyenoordem 1:3 a Evropská konferenční liga pro ně skončila
Fotbalisté Slavie do semifinále Evropské konferenční ligy nepostoupili a klubové a české pohárové maximum nevyrovnali. Pražané v domácí odvetě čtvrtfinále prohráli s Feyenoordem Rotterdam 1:3 a po venkovní remíze 3:3 ze soutěže vypadli.
Dva góly hostů vstřelil stejně jako v listopadovém vzájemném utkání ve skupině v Edenu Cyriel Dessers, kterému v 59. minutě k vítězné trefě pomohla chyba brankáře Aleše Mandouse.
V 78. minutě přidal pojistku Luis Sinisterra. Za českého šampiona se prosadil Ibrahim Traoré, jenž ve 14. minutě vyrovnal na průběžných 1:1.
Slavia si na evropské scéně zahrála čtvrtfinále pošesté a popáté neuspěla. Do semifinále prošla jen v roce 1996, kdy účastí mezi nejlepší čtveřicí týmů v Poháru UEFA stanovila nejlepší pohárový výsledek českých klubů v samostatné historii.
Pod současným trenérem Jindřichem Trpišovským červenobílí vypadli ve čtvrtfinále potřetí za poslední čtyři sezony, vloni a v roce 2019 neuspěli mezi nejlepší osmičkou v Evropské lize.
Pražané nevyhráli ani čtvrtý zápas s Feyenoordem v sezoně. Na podzim v základní skupině v Rotterdamu podlehli 1:2 a v domácí odvetě remizovali. Nizozemský klub si v semifinále zahraje s Marseille.
Odvetné utkání čtvrtfinále fotbalové Evropské konferenční ligy:
Slavia Praha – Feyenoord Rotterdam 1:3 (1:1)
Branky: 14. Traoré – 2. a 59. Dessers, 78. Sinisterra. Rozhodčí: Aytekin – Dietz, Schaal (všichni Něm.). ŽK: Köstl (asistent trenéra), Traoré – Kökcü. ČK: 90.+4 Kačaraba (Slavia). Diváci: 19.370 (vyprodáno). První zápas: 3:3, postoupil Feyenoord.
X X X