Za rok Pavel, Fiala lidi, firmy k větší chudobě v ČR. Nevyrovná se De Gaulle, snažil se jen o blahobyt Francie. Mocenský boj na Hradě. 25 guvernérů proti Bidenovi. Leyenová v EU odstranit Orbána. Děkan Ševčík žalobu na rektora Dvořáka

Pavel, ani Fiala se za celý rok nepodívali na zničené obce na Hodonínsku, kde řádilo tornádo a jsou milionové škody. Pavel, Fiala se nepodívali na Ostravsko, kde je na sto tisíc nezaměstnaných, protože Liberta je v nesnázích. Exhejtman Vondrák kvůli Pavlovi pošpinil i Babiše a sázel na to, že Pavel, jako dřívější komunista bude mít pochopení pro poctivost a snahu všem postiženým lidem pomoci, jako to dělal Baťa, doc. Čuba a ing. Babiš.

Bohužel, Vondrák se zklamal. Dnes nemá ani odvahu jít za Pavlem na Hrad a žádat o pomoc Pavla pro Ostravsko a postižené podniky a lidi. Vojákovi Pavlovi je milejší Zelenského válka, která zbytečně ničí krásnou Ukrajinu a vraždí se tam tisíce lidí Ukrajiny a Ruska. Gen Pavel nemá žádný vojenský odhad, jako Hitler, protože nemyslel na to, že Rusko po Stalinovi se nikdy nevzdá.

Ty dva národy nikdo nerozdělí. Blázen Zelenský nemůže jít do války, když nemá zbraně. Byl tam nastrčený Západem, kterému nešlo o nic jiného než o miliardy z války, zbraní a munice. Gen. Pavla otec špatně vychoval, nebo na přednáškách o boji špatně poslouchal. Podle expertů Pavel nikdy neměl být na Pražském hradě, protože nemá schopnosti na úspěšné vedení státu, jako měl prezident Francie De Gaulle.

X X X

JADERNÉ  ZBRANĚ  USA  DO  ANGLIE?

Americké jaderné zbraně se vracejí do Anglie. Obavy z Ruska narůstají

Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit ve Velké Británii jaderné zbraně. Washington se tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Jaderné hlavice, které jsou určeny především k zasazování taktických jaderných úderů na velká seskupení vojenských sil, dopraví Američané na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie.

Britská média se v této souvislosti odvolávají na spisy Pentagonu. „Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na ‚jadernou misi‘, která se ‚v nejbližší době‘ uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše deník The Telegraph.

Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12. Ty lze zavěsit na americké bombardéry B-2 a B-52, a stíhací letadla F-15 a F-16. Trénují s nimi i letouny F-35, které chce mít ve své výbavě i Česká republika.

Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.

V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.

Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Velká Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem.

 Tvrdě kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74 tisíc příslušníků, což je o 28 procent méně než před 12 lety. Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně 45 tisíc rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Velká Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.

 Evropa je co do počtu jaderných zbraní ve srovnání s Ruskem i USA slabá a na americkém arzenálu tedy takticky závisí. Dohromady by na šesti základnách měly Spojené státy mít kolem stovky pum, a to v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. Jedinými jadernými mocnostmi v západní Evropě jsou Spojené království a Francie. Hlavic mají desítky vesměs na svých ponorkách pravidelně plujících v hlubinách oceánů.

V souvislosti s blížícími se americkými prezidentskými volbami se spekuluje o tom, jak se USA zachovají v hrozícím konfliktu s Ruskem v případě, že se do jejich čela vrátí Donald Trump. Někteří evropští politici proto volají po vytvoření evropského jaderného deštníku.

 „Trump by mohl potenciálně podkopat odstrašení NATO pomocí tweetu,“ citoval web Politico Benjamina Tallise, vedoucího pracovníka německého think-tanku DGAP.

A po potřebě nechat co nejvíce zmohutnět všechny dostupné obranné prostředky v Evropě, tedy taky hodně ty konvenční, se začíná volat napříč starým kontinentem.

„Nyní je okno, které může trvat jeden, dva, možná tři roky, během kterých musíme investovat ještě více do bezpečné obrany,“ varoval například minulý týden norský generál Eirik Kristoffersen.

Stejný časový horizont vidí třeba i šéf polského úřadu pro národní bezpečnost Jacek Siewiera, který v prosinci řekl , že východní křídlo NATO má jen tři roky na to, aby se připravilo na konfrontaci.

  „Evropa nejenže není na válku připravena, ale ani se na válku nepřipravuje,“ varoval Tallis z německého think-tanku DGAP.

Bez USA nemá Evropská unie ani vojenské vybavení, ani lidské zdroje, aby mohla čelit Moskvě v konfliktu vysoké intenzity. „Evropané nemají kapacitu na obranu,“ řekl Daniel Fried, bývalý americký velvyslanec v Polsku. Obrana Pobaltí není podle něho bez mohutných amerických sil myslitelná.

 Problém se koneckonců táhne od konce studené války. Při intervenci NATO proti Srbsku v roce 1999, kdy se odtrhovalo Kosovo, si evropští generálové ke své nelibosti ověřili, že bez USA by spojené evropské síly toho proti osamělé balkánské zemi mnoho nezmohly. Tedy bez vysokých vojenských ztrát, a to vzhledem k věčně zastarávající technice.

Moderně pojatá vojenská taktika postavená na leteckých úderech, které srbské pozemní síly přišpendlily k zemi a postupně likvidovaly do té míry, že se Bělehrad prakticky vzdal, byla možná díky Američanům. Asi dvě třetiny sil zasahujících proti Srbsku patřily USA.

X X X

Politico: Odporem ke korespondenční volbě převzala česká opozice Trumpovu taktiku

Je to už dlouho, co bývalý český premiér Andrej Babiš používal ve volební kampani čepici s nápisem Silné Česko inspirovanou Donaldem Trumpem. Nyní ovšem sáhl po jeho taktice znovu. Snaží se odvrátit zavedení korespondenční volby a stejně jako Trump o Joeu Bidenovi tvrdí o vládě, že se snaží ukrást hlasy, píše bruselský web Politico, který hnutí ANO označil za populistickou stranu.

Česko je kromě Francie, Chorvatska, Malty a Islandu jedinou zemí v Evropě, která neumožňuje korespondenční volbu. Současná vláda ji chce povolit od parlamentních voleb v roce 2025. Celkově by se mohla změna týkat až 600 tisíc Čechů žijících v zahraničí, podle expertů ji ale pravděpodobně nevyužije více než 100 tisíc lidí.

Opozice ji i tak chce zastavit, nazývá změnu protiústavní a hovoří o porušení principu tajné volby. Babiš, který bývá označován za českého Trumpa, ve svém projevu v parlamentu používal rétorické obraty Trumpa a dalších republikánů, podle nichž byly minulé volby „zmanipulovány“ v Bidenův prospěch, uvádí Politico.

Babiš stejně jako Trump vstoupil do politiky jako podnikatel se slibem, že bude stát řídit jako firmu. Nyní se v jeho stopách vydává znovu.

„Inspirace Trumpem je zřejmá. ANO v posledních měsících radikalizovalo svou rétoriku a snaží se přetáhnout voliče (krajně pravicové) straně SPD,“ tvrdí politolog Ladislav Mrklas. ANO se podle něj snaží způsobit povyk kolem nového zákona nikoli kvůli relativně malému počtu voličů, který bude hlasovat poštou, ale v rámci kampaně před červnovými evropskými volbami.

„Symbolismus zpochybňování vládní koalice a její vykreslování jako nepřítele demokracie je něčím, co vidíme ve Spojených státech, a ANO se tím inspiruje… zvláště teď před eurovolbami,“ dodal Mrklas.

Babišova strana sice kdysi sama schválení korespondenční volby přislíbila, nyní však otočila o 180 stupňů a chce o ní vypsat referendum. Stejně tak o migrační reformě, možném omezení práva veta v EU nebo přijetí eura v Česku. Všechna tato témata budou rezonovat ve volební kampani, dodává Politico.

Proti korespondenční volbě hlasitě vystupuje také SPD Tomia Okamury, a to ze stejných důvodů: jak se shodují pozorovatelé, je to proto, že mezi Čechy v zahraničí má strana minimum podporovatelů.

X X X

OSTRAVSKO  NESMÍ  ODKLÁDAT  VELKÉ  PROTESTY  NA  ODSTRANĚNÍ  VŠECH  POTÍŽÍ  S  LIBERTOU

VZÍT  SI  PŘÍKLAD  Z  NĚMECKA  A  DALŠÍCH  ZEMÍ

ŽÁDAT  SE  VŠEMI  ODOBORÁŘI  DEMISI  FIALY,  NOVOU  VLÁDU

Konec krize v nedohlednu. Spor Liberty a Tamehu nejspíše skončí u soudu

Hutní společnost Liberty Ostrava podala tento týden odpor proti soudnímu příkazu, který jí nařizoval zaplatit okamžitě dodavateli energií Tameh Czech 500 milionů korun. U Okresního soudu v Ostravě tak zřejmě začne standardní soudní spor. Pře se může táhnout dlouho.

 Liberty Ostrava, která vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, už delší dobu čelí poklesu poptávky a má problémy platit závazky.

Její zaměstnanci, stejně jako zaměstnanci jejího dodavatele energií Tameh Czech, dohromady okolo šesti tisíc, jsou od loňského 22. prosince doma a většina jejich provozů stojí. Huť je bez energií, protože Tameh jejich dodávky zastavil.

Zatímco huť chrání od loňského prosince před věřiteli, především pak před insolvenčními návrhy a exekucemi, moratorium vyhlášené soudem, Tameh skončil v prosinci v úpadku.

Uvedl, že mu jeho jediný zákazník Liberty Ostrava za služby už půl roku neplatí. Insolvenční správce Dominik Hart sdělil, že pohledávka Tamehu za Liberty činí zhruba 1,8 miliardy korun.

O vydání příkazu, aby Liberty Tamehu okamžitě zaplatila 500 milionů korun, požádal Tameh loni v listopadu. Soud příkaz vydal tento měsíc. Týkal se řady faktur za dodávky energií, jejichž splatnost nastala nejpozději loni v září.

Mluvčí Tamehu Patrik Schober uvedl, že v důsledku podání odporu se platební rozkaz zrušil ze zákona. „Lze proto očekávat, že Okresní soud v Ostravě k projednání věci nařídí ústní jednání a bude vedeno standardní soudní řízení. S ohledem na to rovněž společnost Tameh Czech neočekává, že by Liberty Ostrava nyní měla v plánu faktury, o jejichž uhrazení je veden soudní spor, dobrovolně hradit,“ uvedl Schober.

Tameh: Jednání se nikam neposouvají

Tameh je podle něj přípraven v soudním řízení učinit vše pro to, aby se potvrdilo, že jeho nárok je oprávněný. „Je potřeba doplnit, že rozhodně není správná informace, že by společnost Liberty Ostrava ohledně tohoto nároku se společností Tameh Czech dosáhla jakékoliv dohody či narovnání nebo že by byla nasnadě dohoda o znovuobnovení provozu, jak se snaží Liberty Ostrava tvrdit,“ uvedl Schober.

Mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková tento týden uvedla, že Liberty nadále jedná se strategickými partnery společnosti Tameh Czech a jejím správcem. Liberty je podle ní přesvědčena, že brzy nalezne řešení. Schober na to reagoval, že Liberty je v jednání s Tamehem velice pasivní, takže se jednání nikam neposouvají.

O dalším vývoji bude Zajíčková informovat v pondělí, kdy i sdělí, zda se zaměstnanci od úterý vrátí do práce. Termín jejich návratu už huť několikrát odložila.

Liberty a Tameh jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Tameh huti dodává elektřinu, různé plyny a páry. Liberty zase dodává Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde.

Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. V roce 2019 se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, Tameh zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.

Liberty a Tameh se přou o ceny a placení prakticky hned od prodeje huti skupině Liberty. Kvůli značnému zpoždění s platbami hrozil Tameh huti omezením dodávek energií už loni na jaře.

X X X

 EXPREMIÉR  PAROUBEK:  MOCENSKÝ  BOJ  V  ČR  NA  HRADÉ

 Intriky, manévry zájmových skupin a nelítostné podrazy politiků o vládu, parlament, Senát a uchopení moci ve státě.

…chtělo by se říci, jako na dvoře Ludvíka XV. Ale kdepak.

Američané, pardon, americké zpravodajské služby, zažívají jistý otřes plynoucí z toho, jak se vyvíjí válka na Ukrajině.

Čelní politici Západu už nemluví o tom, že Rusko musí být poraženo, sraženo na kolena a nefantazírují o vítězství Ukrajiny a o vjezdu ukrajinských tanků do Kremlu, ale mají cíle mnohem skromnější. Chápou, že mírové uspořádání na východě a na jihu Ukrajiny prostě nebude podle jejich not a představ. A to vše záhy vytvoří poněkud novou situaci, zejména ve střední a východní Evropě. Pobaltské státy a Polsko následně přepadne antiruská hysterie. Ale střední Evropa, ve skutečnosti vzdálená od bojišť východní a jižní Ukrajiny a zájmů ruského imperátora, si vydechne.

Válečné nálady, které zde šířila současná vládní koalice, mocně podporovaná prezidentem Pavlem a mainstreamovými médií, se ukážou jako bublina, která bude náhle propíchnuta. A z té propíchnuté bubliny se sice vyřinou nové lži,  ale také zcela nová situace.

V takto nastalé situaci blamáže americké politiky ve východní  i střední Evropě, bude potřeba mít na správných místech správné lidi.

Kancléřka Jana Vohralíková sice řádila na Hradě, respektive v jeho útrobách jako černá ruka. V zásadě odvedla dobře práci „Viktora Čističe“, ale navíc nemá. Pamatuji si ji dobře z pražského zastupitelstva, kde byla vcelku nepříliš viditelnou členkou klubu Unie svobody a poté jsem ji zaznamenal jako náměstkyni ministryně pro informatiku ve své vládě za Unii svobody. Funkce hradního kancléře je ale trochu náročnější. Kancléř se pohybuje ve velkém světě, musí vnímat nejrůznější vlivy a pohyby zájmových skupin, což se Vohralíkové příliš nedařilo. Anebo aspoň tak to vyhodnotili ti, kdo ve skutečnosti celý ten hradní cirkus řídí.

A tak sáhli po naprosto prověřeném kádru, šéfovi středoevropské pobočky Aspen Institutu (AI), Milanu Vašinovi. Je pravda, že tento muž má slušné manažerské zkušenosti. Bylo by dobré vědět, zda má také bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň. A pokud ano, svědčí to o tom, že byl připravován k použití na klíčovou funkci ve státním aparátu. A tou funkce hradního kancléře nepochybně je.

A nyní se podívejme do světa Aspen Institutu. Institut je vlivová agentura, kterou tedy pochopitelně neplatí přímo americké zpravodajské služby, ale je placena z peněz mocných amerických nadací spojených s nejsilnějšími finančními skupinami Spojených států. Cílem Aspen Institutu je prý „boj za lepší svět“. A tak se v něm sešli bojovníci jako Zdeněk Bakala (členkou dozorčí rady české pobočky Aspen Insitut je Michaela Bakala, manželka Z. Bakaly), ale také třeba Petr Kolář, který vytvářel Petru Pavlovi před jeho zvolením prezidentem dlouhodobou intelektuální a morální podporu. V Aspen Insitutu se objevují jména jako je Žantovský, Farský, Charanzová, a tito všichni unisono básní o novém kancléři Hradu, M. Vašinovi, jaký je to skvělý muž pro práci, pro kterou byl vyvolen.

Mezi sponzory Aspen Insitutu patří pochopitelně např. Z. Bakala. Ostatně v OKD, které úspěšně přivedl do velkých hospodářských těžkostí, aby se pak ve vhodném okamžiku, kdy by měl z peněz, které v této firmě vydělal, hradit vznikající ztráty, se se svým společníkem z OKD evakuoval. Byla to brilantní operace, kdy se zbavil jako kapitán potápějící se lodi a odvezl si přitom, obrazně řečeno, do své vily k Ženevskému jezeru nejméně 100 mld. korun, které (pochopitelně se svým společníkem) v OKD vydělal. V mé živé paměti je také Bakalovo úžasné interview v zahraničním tisku, kde mluvil o tom, kterak naše republika je tak zkorumpovaná, že musí své těžce vydělané peníze investovat někde jinde. Nejlépe v rozvojovém světě. Tam jistě žádná korupce není…

Prostě, podle chování Bakaly je zřejmé, že na zájmy republiky tento dobrý muž vždy kašlal, soudě podle toho, že podstatnou část z peněz vydělaných v OKD neinvestoval u nás, ale někde jinde. Zato ale investuje do Aspen Institutu, protože prostě ví, k čemu tento vehikl amerických zpravodajských služeb a zájmových skupin slouží. Stejně tak do kasy Aspen Institutu přispívá současný, vlastně jediný sponzor Šmardovy Socdem, Jan Barta.

Chtěl bych také připomenout, že Vašina byl poradcem také u ministra mj. pro digitalizaci, Bartoše. A spolu digitalizovali tak skvěle, že se z toho projekt e-Doklady zatím nemůže vzpamatovat. Myslím, že tato neschopnost ministra Bartoše je už důvodem k jeho odstoupení. Vašina na pražském Hradě je zárukou toho, že prezident Pavel bude fachat, jak je potřeba. Toto propojení na americký Deep state je neslýchané. Prostě loutkovodiči chtějí mít na pražském Hradě, když už přeci jen není možné použít jejich jasného exponenta P. Koláře k řízení prezidenta (P. Kolář je členem Mezinárodního poradního sboru AI pro střední Evropu). Pavlovi tak bude nablízku jiný prověřený bojovník za lepší svět. Abychom se měli všichni jako na zámku už v této generaci. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 V  BRUSELU  LEYENOVÁ  ODSTRANIT  ORBÁNA

 V zákulisí Bruselu sílí plán zbavit Maďarsko hlasovacích práv. Čeká se, jak se zachová u podpory Ukrajiny, píše Politico

 Uvnitř Evropské unie roste tlak na to, aby Maďarsko bylo vyřazeno z procesu hlasování, pokud nezmění svůj postoj k pomoci Ukrajině, napsal obvykle dobře informovaný web Politico. Byl by tak použit nejkrajnější prostředek, který má Unie k dispozici. Věc je o to pikantnější, že Maďarsko by mělo od července půl roku předsedat Radě EU, navíc v době, kdy se bude po evropských volbách měnit personální struktura Evropského parlamentu i Evropské komise.

Za rozhodující moment považují úředníci a diplomaté, s nimiž pod slibem anonymity web Politico mluvil, únorový mimořádný summit Evropské unie. Znovu by se na něm mělo příští týden jednat o uvolnění dalších padesáti miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Ukrajinu čelící ruské agresi. V prosinci tento záměr, mající podporu ostatních zemí, zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Ten říká, že Budapešť je ochotná Kyjev podporovat z vlastních peněz, odmítá však využití unijního rozpočtu. Uvedl také, že Evropská unie by měla podporovat Ukrajinu z peněz mimo vlastní rozpočet.

Pokud by Orbán pomoc zablokoval, chystají se prý některé země použít takzvaný článek 7. Jde o nejzávažnější politickou sankci vůči členské zemi, která spočívá v pozastavení jejího práva hlasovat o rozhodnutích EU. „Byl by to historický krok pro lídry, kteří si zakládají na soudržnosti a jednomyslnosti,“ napsal web.

Jeho informované zdroje dodávají, že by tak vůči Orbánovi skončila léta poměrně měkkého a jemného přístupu. Unie chce totiž vyslat signál ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že odhlasovaná pomoc pro Ukrajinu znamená, že Kyjev má jednomyslnou podporu západních spojenců.

„Je jasné, že hlavy států a vlád mají Orbána plné zuby,“ řekl profesor evropské politiky na belgické univerzitě KU Leuven Steven Van Hecke. „Je načase, aby si Orbán uvědomil, že hrozba článku 7 nyní existuje,“ dodal.

Diplomaté zvažují, na čí stranu se přidá Fico

Některé středoevropské a východoevropské země se však obávají odvolávat na článek 7, uvedlo několik diplomatů. Obávají se totiž, že by v budoucnu mohly čelit podobnému tlaku v nejrůznějších oblastech, v nichž se dostanou do střetu s EU, či zejména se stále mocnější Evropskou komisí.

Samotná aktivace článku 7 a jeho následné uvedení do praxe, tedy odebrání hlasovacích práv, je však poměrně složitý a několikastupňový proces. Začal by tím, že jej navrhne Evropský parlament, Evropská komise nebo jedna třetina členských zemí (nepočítaje obviněný stát).

V jedné z dalších fází by pak například musela celá Rada EU bez obviněné země, tedy 26 států, jednomyslně rozhodnout, že daná země vážně a trvale porušuje hodnoty Evropské unie. Teprve pak by mohl nastat čas sankcí, tedy pozastavení práv tomuto státu, včetně těch hlasovacích. Institut vyloučení z EU evropské právo nezná.

A právě zde je „divokou kartou“ slovenský premiér Robert Fico, u něhož zatím není jasné, zda bude nakonec loajální Orbánovi, nebo zbytku bloku. Při středeční návštěvě Berlína Fico prohlásil, že rusko–ukrajinský konflikt nemá vojenské řešení. „Říkám absolutně otevřeně, že máme zcela jiný názor. Nevěříme ve vojenské řešení,“ zdůraznil podle ČTK. Dodal, že se ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ve stejný den opakovaně ptal na plány Kyjeva. „Odpovědí mi byla jen válka a válka,“ řekl slovenský předseda vlády.

Při lednové návštěvě Budapešti pak Fico ocenil svého maďarského kolegu za to, že „bojuje za suverenitu“ své země. „Ukazuje se, že naše zájmy se na 99 procent ubírají stejným směrem,“ shrnul po jednání s Ficem maďarský premiér.

 Český premiér Petr Fiala (ODS) naopak prohlásil, že postoje Maďarska ve vztahu k evropské a zahraniční politice neodpovídají tuzemským zájmům. „Naše bezpečnostní a ekonomické zájmy jsou jiné, než ukazuje Maďarsko ve svých postojích v Evropské radě,“ řekl.

Fiala uvedl, že požadavky Maďarska se v čase posouvají a že Budapešť nyní žádá zavedení ročního přezkumu rozpočtu, což neposkytuje záruku stabilního financování, a také to, aby členský stát EU bez přístupu k penězům z plánu obnovy byl zbaven povinnosti podílet se na splácení úroků.

O co jde Orbánovi?

Kromě (ne)podpory Ukrajiny, probíhají střety Bruselu s Maďarskem zejména ve finanční a hodnotové rovině. Evropská komise, často prezentovaná českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, vyčítá Budapešti problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. Spory se vedou například i o postoj k LGBTQ+.

Komise tak zablokovala značné peníze, které by mohla Budapešť využít. Koncem minulého roku Brusel nakonec uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Zablokovaných je stále ještě dalších 21 miliard eur.

Budapešť přitom chce, aby Evropská unie tyto peníze odblokovala a poté prý přistoupí na dohodu o revizi unijního rozpočtu, která zahrnuje i padesát miliard eur na dlouhodobou pomoc Ukrajině. Zároveň požaduje možnost každoroční revize dohody o pomoci. Orbán trvá na právu veta každý rok, což naprostá většina členských států odmítá.

Politico uvádí, že Budapešť v posledních týdnech diskrétně navštívili francouzští úředníci, aby zlepšili vzájemné vztahy. „Probíhá skutečná francouzská ofenziva s cílem vyřešit Orbánův problém,“ uvedl bývalý francouzský diplomat se znalostí evropských záležitostí a dodal: „Velkou otázkou však je, zda je Orbánův postoj principiální, nebo zda je připraven vyjednávat.“

Agentura Bloomberg napsala, že Budapešť je zatím připravena upustit od svých námitek proti vytvoření fondu vojenské pomoci Ukrajině ve výši pěti miliard eur, který by zajistil stabilní dodávku zbraní Kyjevu.

Otálení Budapešti ke vstupu Švédska do NATO

Západní média v posledních dnech také informovala o rostoucím tlaku na Budapešť, aby umožnila Švédsku vstup do NATO. Krok Stockholmu nyní oficiálně schválil i Turecko. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Orbán již dříve slíbil šéfu Aliance Jensi Stoltenbergovi podporu pro Stockholm, ale maďarský parlament s procedurou příliš nepospíchá. „Podívejme se na to, jak se Švédsko chovalo k Maďarsku v minulosti a v posledních několika měsících, kdy byl na pořadu dne jeho vstup, s jakou arogancí a nedbalostí se k nám chovali,“ pronesl předseda maďarského parlamentu László Kövér. Dodal také, že Švédsko „zašlo v očerňování Maďarska, v očerňování demokraticky zvolené vlády velmi daleko.“

Otálení v Budapešti neuniklo pozornosti Washingtonu. „Očekávám, že Maďarsko – poslední zbývající spojenec, který musí schválit vstup Švédska – bude brzy jednat a dokončí svou práci,“ řekl ve středu nejvyšší republikán v americkém Senátu Mitch McConnell a dodal: „Washington to sleduje.“

Orbán podporuje bývalého republikánského prezidenta USA Donalda Trumpa a předpokládá jeho opětovné vítězství v listopadových volbách.

Média také upozorňují, že vliv maďarského premiéra na evropskou politiku se pravděpodobně zvýší po červnových volbách do Evropského parlamentu. Očekává se totiž nárůst popularity pravicových a krajně pravicových skupin, které by mohly získat více křesel.

X X X

TEXAS  BOUŘÍ  PROTI  BIDENOVI

Texas se vzbouřil proti Bidenovi

Guvernér Greg Abbott podnikl rozhodné kroky a vyhlásil v Texasu mimořádný stav, který je možné označit jako válečný stav. Tento krok byl učiněn s ohledem na nedostatečnou ochranu státního území federální vládou USA. Abbott se při tomto kroku odvolává na článek 1, oddíl 10, odstavec 3 americké ústavy, který dává státům právo samostatně zajistit vlastní ochranu v případě neúčinnosti federálních opatření. Guvernér Abbott navíc zahájil proces náboru dobrovolníků pro národní gardu.

Jednání guvernéra Abbotta je označováno jako hrdinská opozice vůči politice prezidenta Bidena a demokratů. Rezolutně odmítl uposlechnout Bidenových pokynů, nepodlehl hrozbám a vydírání. Texaská národní garda pokračuje v posilování ochrany hranice s Mexikem, aktivně bojuje proti přílivu nelegálních migrantů a dokonce používá ostnatý drát, a to navzdory zákazu Nejvyššího soudu USA.

Guvernér Abbott tvrdí, že Biden se dopustil zrady tím, že otevřel cestu do  země drogovým kartelům a záměrně oslabil hranice pro nelegální migranty. Tato prohlášení guvernéra zdůrazňují jeho odhodlání a odvahu tváří v tvář současným výzvám.

Podle informací CNN jen v prosinci 2023 nelegálně překročilo hranice USA 225 tisíc lidí, což byl rekord od roku 2000. Za celý rok by počet nelegálních migrantů vstupujících do země mohl dosáhnout 3 milionů, přičemž značná část přicházela do Texasu. Podle místních představitelů však federální vláda nepodniká aktivní kroky k vyřešení problému.

Abbott tvrdí, že stát Texas má zákonnou pravomoc kontrolovat jakoukoli geografickou polohu ve státě, a proto nelze jednání místních úřadů považovat za nezákonné. Federální představitelé však místní úřady obviňují z démonizace migrantů a politizace problému, což konflikt jen zhoršuje.

Prezident  Biden dal Texasu 24 hodin na to, aby vyhověl rozhodnutí Nejvyššího soudu USA a předal stanoviště pohraničních hlídek federální vládě.  V reakci ale Biden dostal varování  před konfrontací s texaskými bezpečnostními silami.  Zástupce guvernéra Dan Patrick  vyzval amerického prezidenta, aby „ustoupil z cesty“ a nechal státní orgány činné v trestním řízení dělat svou práci – tedy chránit hranici před přílivem migrantů.

Guvernér Abott vyhlašuje v Texasu mimořádný stav (YouTube), server vasevec.cz

X X X

25  STÁTŮ  USA   PROTI  VEDENÍ  AMERIKY

Guvernéři 25 států USA se postavili proti Washingtonu

Republikánští guvernéři 25 států obvinili současnou administrativu amerického prezidenta Joea Bidena z neochoty chránit americkou hranici a bojovat proti nelegální migraci. Uvádí to prohlášení guvernérů zveřejněné ve čtvrtek.

„Prezident Biden a jeho administrativa nechali Američany a zemi zcela zranitelné vůči bezprecedentnímu nárůstu nelegálních migrantů překračujících jižní hranici. Namísto dodržování zákonů a ochrany hranic Bidenova administrativa útočí a žaluje Texas za akce na ochranu amerických občanů před historickou úrovní nelegálního přistěhovalectví, smrtelných drog a teroristů vstupujících do Spojených států.“ – uvádí prohlášení.

Guvernéři rovněž podpořili kroky státních orgánů Texasu, které hodlají samostatně chránit úsek americko-mexické hranice před invazí nelegálních migrantů, pokud federální úřady USA tento úkol nezvládnou. Již dříve také bývalý americký prezident Donald Trump oznámil svou podporu texaskému guvernérovi Gregu Abbottovi.

  1. ledna Fox News oznámila, že Nejvyšší soud USA rozhodl o odstranění 30 mil (asi 48 km) drátěného plotu na americko-mexické hranici v Texasu, který byl instalován v rámci boje proti invazi migrantů. Rozhodnutí soudu umožňuje pohraniční stráži přerušení plotu.

Texaská národní garda zablokovala přístup federální pohraniční stráže na úsek plotu podél řeky Rio Grande dlouhý asi 4 kilometry. Státní orgány Texasu opakovaně konstatovaly, že americká federální administrativa řádně nestřeží hranici, což vedlo k nárůstu nelegálních migrantů. Texas je začal posílat autobusy s migranty do velkých amerických měst, včetně Washingtonu, New Yorku a Chicaga, server vasevec.cz

X X X

TRMP  VYMETE  SVĚT  PREZIDENTA   BIDENA?

Trump vymete Bidenův svět progresivistů a válečných štváčů

Bidenův svět fanatického progresivismu i podpory dvou světových konfliktů jednoho proti Rusku a druhého války na Blízkém východě si načas podrobil celý Západ.

Má mnoho fanatických příznivců i v Česku, které se zcela odpoutalo od humanistické koncepce zakladatelů Československa T. G. Masaryka a Edvarda Beneše a přijalo koncepci popírání přirozených a racionálních jednání a podpory mírového uspořádání mezi národy.

Víceméně nemám potřebu komentovat výsledky primárek v New Hampshiru, protože vítězství Donalda Trumpa bylo očekávatelné, neboť odpovídá logice vývoje politiky, která směřuje k nastolení rovnováhy, kterou Biden a jeho současní naslouchači zásadním způsobem narušili.

Nechám na jiných, aby tento fakt, kdy podle dosavadních výsledků ve 4.15 našeho času Trump zvítězil ziskem 53, 6 % nad dosud bojující Niki Halley která dosáhla 44,9 %.

Podstatné je, co přijde dál.

Bidenův koncept už teď začal ztroskotal a mimochodem již v Davosu mezi předvídavými analytiky zaznívaly první hlasy očekávající možnost vítězství Trumpa, aniž by propadaly do progresivistické hysterie.

A věci budou pokračovat.

Rusko pochopitelně nebude poraženo, i když se proti němu spojilo celé NATO a celá EU. V podstatě to ukazuje, jaká je realita tohoto vztahu. Vše nasvědčuje, že Putinův režim je mnohem odolnější a mnohem akceschopnější než celý, celičký Západ. A výsledkem bude, že Rusko zůstane zocelené vojensky i ekonomicky dvouletým konfliktem a snahou po jeho izolaci jedinou geopolitickou velmoci Evropy..

To je už teď je předpokládaný základní závěr z celého dvoletého klání.

A mimochodem Trump i Putin mají společného nepřítele Bidena.

A Trump, ač přirozeně během prezidentské kampaně nesmí vyjevit své všeobecně sympatie pro Putina, až to skončí, zcela určitě s radostí přijme Putinův blahopřejný telefonát. Putin bude pro něho nejpřirozenějším zahraničním partnerem a určitě se dohodnou na uspořádání světa bez nebezpečné ideologie progresivismu.

Nejkomičtějším českým politikem je dnes Petr Fiala. Hlásal, že musíme na Západ.

Odmítal jsem nenávistný progresivistický Západ Joa Bidena, ale realisticky populistický projekt Trumpa, tak jako jistě mnoho Čechů rád podpořím.

A naši progresivisté i váleční štváči ať se připraví na pád. Nová revoluce se blíží…

Přeji krásný den, Česko… JUDr. Jiří Vyvadil.cz

X X X

DĚKAN  VŠE  ŠEVČÍK  ŽALOBU  NA    REKTORA  DVOŘÁKA,  SPOJENÍ  S  FIALOU

Ševčík podal žalobu na VŠE. Mé odvolání je v rozporu se svobodou projevu, tvrdí

Odvolaný děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík podal na školu žalobu, s odvoláním z funkce dlouhodobě nesouhlasí. Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák vydal rozhodnutí o odvolání v polovině prosince. Už tehdy Ševčík řekl, že postup považuje za nezákonný a politický motivovaný a že se bude bránit soudní cestou.

 Ševčík tehdy mimo jiné odmítl odvolání převzít osobně, vedení univerzity mu ho muselo zaslat do datové schránky. Bývalý děkan Národohospodářské fakulty to řekl serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

Rektor Ševčíkovi vytýká podle něj nevhodné vystupování na veřejnosti. Dopad Ševčíkových veřejných vyjádření je podle něj zásadním důvodem pro odvolání, protože poškozovala dobré jméno fakulty. Dvořák řekl, že kdyby Ševčíka neodvolal, mělo by to pro školu mnohem závažnější dopady. Zdůraznil, že rozhodnutí není podmíněno Ševčíkovými politickými názory.

Podle Ševčíka je to ale politické rozhodnutí, které poškozuje univerzitu daleko více než jeho hodnocení premiéra. Ševčík označil premiéra Petra Fialu za hňupa a eurokomisařku Věru Jourovou za Joudovou. Podle rektora to není svobodně vyjádřený názor, jak říká Ševčík, ale nepřijatelné znevažování veřejně činné osoby.

„Správní žaloba směřuje proti rozhodnutí rektora. Spěchal jsem, jak jen to šlo, protože ta žaloba je poměrně dlouhá. Byla tedy podána v pátek datovou schránkou,“ řekl odvolaný děkan. Ševčíka zastupuje bývalý prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

V žalobě je podle Ševčíka vyjmenována celá řada pochybení včetně diskriminace a šikanózního postupu. „Je to v rozporu s ústavně zaručenou svobodou projevu, se svobodou shromažďovací. V rozhodnutí jsou potlačovány akademické svobody,“ uvedl. Ševčík chce zároveň usilovat o to, aby soud žalobu projednal v třicetidenní lhůtě.

Rektor vysoké školy Petr Dvořák uvedl, že to pro něj není překvapení, protože to bývalý šéf národohospodářské fakulty opakovaně uváděl. „Jelikož neznám obsah té žaloby, tak podrobněji se k tomu vyjádřit nemohu,“ dodal.

X X X

Trump musí za pomluvu novinářky zaplatit 83 milionů dolarů, rozhodl soud

Bývalý americký prezident Donald Trump musí zaplatit dalších 83,3 milionů dolarů (asi 1,9 miliardy Kč) novinářce Jean Carrollové jako odškodnění za poškození její pověsti. Trump novinářku pomlouval, že je lhářka poté, co jej Carrollová obvinila, že ji sexuálně zneužil.

 Výrok vynesla porota složená ze sedmi mužů a dvou žen. Carrollová se při čtení rozsudku usmívala. V té době už Trump opustil budovu.

Bylo to již podruhé během devíti měsíců, kdy porota vynesla rozsudek související s tvrzením Carrollové, že náhodné flirtování s Trumpem v roce 1996 v obchodě Bergdorf Goodman skončilo násilím. Trump ji podle ní přitlačil ke stěně šatny, stáhl jí punčochy a vnutil se jí.

V květnu jiná porota přiznala Carrollové pět milionů dolarů. Shledala, že Trump není odpovědný za znásilnění, ale je zodpovědný za sexuální zneužití novinářky a její následné očernění tvrzením, že si to vymyslela. Proti tomuto rozsudku se Trump odvolal.

Trump první soudní řízení vynechal. Později vyjádřil lítost nad svou neúčastí a trval na tom, že bude vypovídat i v druhém procesu, ačkoli soudce omezil, co může říci, a rozhodl, že propásl svou šanci argumentovat.

Ve čtvrtek Trump strávil na lavici svědků jen několik minut, během nichž popřel, že by Carrollovou napadl, a poté odešel od soudu se slovy: „Tohle není Amerika.“

Advokáti Carrollové požadovali odškodnění ve výši 24 milionů dolarů a „neobvykle vysokou sankční odměnu“. Její právnička Roberta Kaplanová v pátek ve své závěrečné řeči porotce vyzvala, aby Trumpa potrestali natolik, že přestane s neustálým proudem veřejných prohlášení, v nichž Carrollovou očerňuje jako lhářku a „šmejdku“.

Trump při řeči Kaplanové energicky zavrtěl hlavou, pak náhle vstal a odešel, přičemž s sebou vzal i agenty tajné služby.

Jeho odchod přišel jen několik minut poté, co soudce bez přítomnosti poroty pohrozil, že pošle Trumpovu advokátku do vězení za to, že pokračovala v řeči, když jí řekl, aby skončila. „Jste na pokraji toho, že strávíte nějaký čas v base. Teď se posaďte,“ řekl soudce právničce, která mu okamžitě vyhověla.

Proces dospěl ke konci v době, kdy Trump potřetí za sebou kráčí k vítězství v republikánské prezidentské nominaci. Své různé soudní procesy se snaží obrátit ve výhodu.

Ačkoli neexistují žádné důkazy, že by prezident Joe Biden nebo kdokoli z Bílého domu ovlivňoval některý ze soudních případů proti němu, Trumpova argumentace našla odezvu u jeho nejvěrnějších příznivců, kteří se na soudní řízení dívají skepticky.

Carrollová na začátku procesu vypověděla, že Trumpova veřejná prohlášení vedla k výhrůžkám smrtí. „Zničil mou pověst,“ řekla. „Jsem tu proto, abych získala svou pověst zpět a aby o mně přestal lhát.“

Kolem chaty na severu státu New York, kde žije, nechala nainstalovat elektronický plot, varovala sousedy před výhrůžkami a koupila náboje do pistole, kterou má u postele. „Dříve jsem byla známá prostě jako novinářka a měla jsem sloupek, a teď jsem známá jako lhářka, podvodnice a bouchačka,“ vypověděla Carrollová.

Trumpovi právníci porotcům řekli, že Carrollová se díky svým obviněním proti Trumpovi obohatila a dosáhla slávy, po které toužila. Podle nich není odškodnění oprávněné.

Na podporu žádosti o milionové odškodné sdělila porotě socioložka z Northwestern University Ashlee Humphreysová, že Trumpovy výroky z roku 2019 způsobily Carrollově pověsti škodu ve výši 7,2 až 12,1 milionu dolarů.

X X X

Krkonošský případ: VSZ Bradáčová s NSZ Střížem zvažují požádat o stanovisko trestní kolegium NS

 Státní zastupitelství se nechce smířit s tím, jak dopadl tzv. krkonošský případ. Vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Bradáčová a nejvyšší státní zástupce Igor Stříž totiž nesouhlasí s tím, jak o dovolání Stříže rozhodl Nejvyšší soud (NS). Rozhodující senát NS se totiž podle nich odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe a k věci by se tak podle nich mělo vyjádřit trestní kolegium NS. 

Tzv. krokonošský případ, v němž bylo devět osob a jedna firma obžalovány z několika trestných činů, včetně dotačního podvodu, si státní zastupitelství rozhodně nemůže dát za rámeček.

Vrchní soud v Praze (VS) si při hodnocení práce dozorového státního zástupce nebral servítky vůbec, když konstatoval, že státní zastupitelství zbytečně, hloupě, absurdně a protiprávně kriminalizovalo příkladné jednání.

A ani NS, který rozhodoval o dovolání nejvyššího státního zástupce, kritikou na adresu státního zastupitelství nešetřil, jakkoliv nevolil tak ostrá slova.

Senát NS v čele s Jiřím Říhou Střížovo dovolání odmítl, když mj. nesouhlasil s tím, že veřejná žaloba spatřovala škodu v celé výši poskytnuté dotace. „Rozhodně není namístě ani případná drobná pochybení v rámci takto složitého procesu postihovat trestněprávně, a to dokonce tak, že v účelně vynaložených nákladech na vybudování veřejně prospěšného zařízení bude spatřována škoda ve výši celé poskytnuté dotace, jak se toho domáhala veřejná žaloba,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí.

Bradáčová připustila pochybení

A právě tato konkrétní výtka vadí státnímu zastupitelství nejvíce. Bradáčová se Střížem již oznámili v dopisech ministrovi spravedlnosti, který je žádal o stanovisko k případu, že s takovým hodnocením nesouhlasí. Senát NS se totiž podle nich odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe a k této otázce by tak mělo zaujmout stanovisko trestní kolegium NS.

Bradáčová v dopise ministrovi Blažkovi podle informací České justice sice připustila pochybení dozorového státního zástupce (kterému bylo uloženo, aby více studoval právní předpisy, aby nedocházelo případně k nedůvodnému trestnímu stíhání a který by měl do budoucna také v závěrečné řeči důsledně vyhodnocovat průběh řízení před soudem a odpovídajícím způsobem na to v závěrečné řeči také reagovat), avšak zároveň také zkritizovala rozhodnutí NS.

To se totiž podle ní má vymykat dosavadní soudní praxi a je v rozporu i se samotnou rozhodovací praxí téhož senátu. Soudy, včetně Říhova senátu NS, podle Bradáčové totiž dosud neproblematizovaly výši škody, kterou činil celý objem dotace, a nikoliv jen její „zneužitá“ část.

Obdobně se v odpovědi ministrovi měl vyjádřit i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, podle něhož NSZ nyní sbírá a vyhodnocuje podklady, aby se případně mohl na trestní kolegium NS s žádostí o vyslovení stanoviska trestního kolegia k této otázce obrátit. „Zatím nemáme dostatek podkladů pro iniciaci stanoviska NS,“ odepsal České justici na dotaz Stříž. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

LÉKAŘI  PORUŠUJÍ  ZÁKON?  VYDÍRAJÍ  PACIENTY?

ŠPATNÉ  ŘÍZENÍ  VLÁDY,  FIALY,  MINISTRA  VÁLKA…

Ordinace se mění v tržiště. Chceš snímek dítěte z ultrazvuku nebo znát pohlaví? Zaplať! Též za pomůcky, balíčky, paušály, registrace, rezervace, baterie do přístrojů, ale i pokuty či e-recepty. Lidé klopí desítky korun až tisíce. Ceny rostou. Lékaři porušují zákon, když si peníze vynucují a chtějí je i za to, co hradí pojišťovny. Experti proto radí: Neplaťte a stěžujte si.

„Nelíbí se mi to, ale abych mohla být v péči blízké gynekologické kliniky, hradím ročně 2 500 korun. Za první polovinu gravidity tam ženy platí 3 500 tisíce, za druhou další tři tisíce,“ líčí žena z Prahy s tím, že poplatků přibývá. Když objednávala sebe i dítě do ušní ordinace online, zaskočilo ji, že musí zaplatit 400 korun, aby získala termín. Nechtěla platit dvakrát, proto objednala sebe, ale šel i syn. „Vzali nás oba. Čekárna byla prázdná,“ dodává.

Pokutu 15 tisíc korun dostala zubní ordinace, u níž kontrola prokázala, že přijetí pacienta do péče podmínila placenou konzultací.

x X X

86  MILIARD  NA  METRO  V  PRAZE?

Dopravní podnik v Praze vypíše obří zakázku. Za automatizaci metra nabízí 86 miliard

Pražský dopravní podnik (DPP) vypíše zakázku za 86 miliard korun na automatizaci provozu na lince metra C a nákup vlaků pro linky C a D. Tendr zahrnuje nákup 52 automatických souprav na linku C, 16 souprav pro budovanou linku D a nutné úpravy stanic v celkové hodnotě 35,9 miliardy korun. Zbytek hodnoty zakázky tvoří provozní náklady na zajištění údržby po dobu 35 let. Vypsání zakázky dnes schválili zastupitelé hlavního města.

Dodávka všech vlaků by se měla uskutečnit po roce 2029. Dodavatel by měl být podle generálního ředitele DPP Petra Witowského vybrán do konce roku 2025.

 Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) je nutné vypsat zakázku co nejdříve, neboť bude nutné před zprovozněním linky D vozy vyrobit a provést jejich homologaci a testovací provoz. Zakázku bude DPP řešit formou takzvaného soutěžního dialogu, kdy se výběru účastní více soutěžících.

  „Je nezbytné spojit automatizaci metra C a D z vícero důvodů. Podle předběžných konzultací by nám dali výrobci košem, kdybychom kupovali pouze deset vlakových souprav na metro D. Buď bychom nedostali rozumnou cenu, nebo žádnou nabídku. Proto se nakupuje 16 souprav pro kompletní linku D a kombinuje se to s 53 soupravami vlakových vozů pro linku C,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Hřib.

Dalším důvodem propojení obou linek je, že trasa D bude až do výstavby Depa Písnice, které se bude stavět až na závěr, využívat depo na lince C. „Proto systémy musí být kompatibilní,“ řekl Hřib. V první fázi mezi Pankrácí a Novými Dvory bude jezdit na lince D deset vlaků, po dostavbě se jejich počet zvýší na 16.

Witowski v pondělí řekl, že po podpisu smlouvy budou v letech 2026 a 2027 následovat přípravné práce a vývoj samotných vozů. V letech 2027 až 2028 by pak měly být vyrobeny první vozy a následovat by měla jejich certifikace a homologace, na kterou naváže v letech 2028 a 2029 zkušební provoz.

Na lince C pak podle manažera Jiřího Hrnčíře z DPP modernizace umožní zkrátit nynější interval 115 na 90 sekund. Kratší interval umožní přepravit více cestujících. Podle Hřiba s Hrnčířem je kapacita linky C již nyní na hraně. „Provozovat současný stav je současně dražší než mít do budoucna automatický provoz,“ řekl Hrnčíř.

Projekt kritizovali někteří opoziční zastupitelé. Ondřej Prokop (ANO) řekl, že Praha má mít jako prioritu dostavbu vnitřního silničního okruhu a že Pražané nepoznají, zda je poveze automatizované metro, či metro se strojvedoucím. „Dávat 86 miliard na automatizaci metra považuji za holý nesmysl,“ řekl. Jeho stranický kolega Stanislav Nekolný (ANO) se ptal, zda je nutné zkracovat intervaly.

S kritikou nesouhlasil Hřib ani zastupitel a předseda dopravního výboru magistrátu Martin Sedeke (ODS). „Lidé si všimnou, že jsou kratší intervaly. Automatizace linky C není žádný plezír,“ řekl Hřib. Sedeke řekl, že problémem je, že předložený dokument někteří zastupitelé nečetli pořádně a nabyli dojmu, že se jedná jen o automatizaci metra. V tendru je podle něj řada částí, které by DPP a město musely v budoucnu stejně udělat.

Stavba nové linky pražského metra D začala v roce 2022, ve výstavbě je kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Navazovat má úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory, kterým se nyní zabývá antimonopolní úřad. Jako poslední bude vybudován úsek z Nových Dvorů do Depa Písnice. Původní předpoklad dokončení byl rok 2029, kvůli sporům kolem aktuálního tendru bude ale pravděpodobně posunut.

 X X X

 ZMĚNÍ  VATIKÁN,  PAPEŽ,  POMĚRY  V  CÍRKVI?

 BUDOU  MÍT  FARÁŘI  MÍSTO  KUCHAŘEK  I  MANŽELKY  A  DĚTI?

 BŮH  SE  JISTĚ  NEBUDE  ZLOBIT

VŽDYŤ  I   JOSEF  ŽIL   S  MARIÍ…

 Mám ženu a dítě, překvapil farář na mši. Věřícím se omluvil, ti ho podpořili

Velmi nečekanou novinu měl pro věřící ve Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku tamní farář Lukáš Engelmann. Při nedělní mši čtyřiačtyřicetiletý kněží farníkům oznámil, že má rodinu a z kněžského roucha se musí vysvléci. Biskupství o situaci vědělo, přičemž biskup totéž oznámil v Engelmannově předchozím působišti.

Farář Lukáš Engelmann se odhodlal ke statečnému kroku. Při bohoslužbě oznámil, že porušil celibát, se ženou a dítětem chce nadále žít, proto už nebude knězem katolické církve.

„Rád bych dnes s vámi sdílel jednu osobní věc. Chtěl bych vám sdělit, že mám rodinu. To znamená ženu a dítě. Vnímám a plně žiji svou zodpovědnost za ně. Především se chci omluvit vám všem, které jsem pohoršil, šokoval, zklamal, zarmoutil, naštval nebo znejistil. To jsem nechtěl. Je mi to líto, omlouvám se,“ prohlásil při bohoslužbě muž, který byl frýdlantským farářem od předloňského července.

Mezi většinou přítomných věřících jeho slova způsobila velké překvapení. Podle informací iDNES.cz ale lidé nahlas vyjádřili pochopení a jen litovali, že přišli o faráře.

„Snad je všem jasné, že celibát není pro všechny, a pro některé faráře to musí být hodně náročné žít bez rodiny a bez důvěrností se ženou. Já osobně oceňuju, že to řekl a bude chybět,“ poznamenala jedna z věřících z regionu, jméno však nechtěla zveřejnit. Jen podotkla, že tuto věc už jednou zaslechla, ale brala to jako pomluvu.

Biskup informoval i další věřící

Ve stejný den přečetl Engelmannův dopis také biskup ostravsko–opavské diecéze Martin David na farnosti v Ostravě–Třebovicích, kde farář působil v letech 2013 až 2022.

„Vím, že jste měli a máte otce Lukáše rádi, a o to větší je bolest, kterou vám toto oznámení působí. Ta bolest a další negativní emoce, v tomto okamžiku tak silné a temné, by neměly zastínit všechno dobré, co otec Lukáš udělal nejen ve zdejší farnosti, ale i pro další společenství i jednotlivce. Za to jsem mu vděčný,“ doplnil v Třebovicích ostravský biskup.

Nástupce snad co nejdříve

Engelmann se už dříve na své další možnosti dotazoval vatikánského dikasteria (instituce zřízená ke správě katolické církve – pozn. red.). „Po zaslané odpovědi jsem se rozhodl podat žádost o zproštění závazků vyplývajících z kněžského svěcení a odejít z kněžské služby,“ zakončil farář svůj proslov k farníkům.

Bohoslužby se podle předchozí domluvy zúčastnil i diecézní biskupský vikář pro pastoraci, který všechny přítomné ujistil o možnostech doprovázení v době, kdy bude frýdlantská farnost čekat na nového faráře.

Mluvčí ostravsko–opavské diecéze Ondřej Elbel doplnil, že biskup David se bude snažit vybrat nástupce co nejdříve. „V duchovní správě budou ve frýdlantské farnosti nadále sloužit výpomocný duchovní a dojíždět budou také kněží z Místku a biskupský vikář. Ten je také po celou dobu k dispozici k naslouchání ať už jednotlivcům nebo společenstvím z farnosti,“ konstatoval mluvčí.

X X X

 Čunek: Působení Jurečky ve vládě neodpovídá lidovecké politice. Z postu předsedy by měl odstoupit

Před širším vedením KDU-ČSL, které se sejde v pátek na celostátní konferenci, stojí dvě základní dilemata – zda uspořádat volební sjezd na jaře, nebo na podzim a jestli vyměnit, nebo podržet svého předsedu. „Sjezd by měl zůstat na podzim, ale myslím si, že Marian Jurečka by měl odstoupit coby předseda a nechat věcem volný průběh,“ říká pro Český rozhlas Plus senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

 „V situaci, jaká je teď, vyjednává s předsedou vlády sám o sobě. To není ani ideální, ani objektivní,“ domnívá se. Pokud by ke změně na postu předsedy došlo, situace by se podle něj uklidnila a dalo by se dále vyjednávat o Jurečkově působení ve vládě.

„Kdyby se to stalo, tak se uvolní některé další pochody. Vládní působení by byl další krok, o kterém by se jednalo, ale už by to nebylo tak, že on jedná sám o sobě,“ popisuje.

V případě uvolnění předsednického postu by pro stranu byla důležitá otázka, kdo Mariana Jurečku nahradí, jestli by šlo o prvního místopředsedu Jana Bartoška, nebo by si členové zvolili jiného představitele.

„V každé straně máte lídra a pak nejužší vedení, to znamená předsednictvo. A to má největší politickou odpovědnost,“ vysvětluje Čunek. Změna předsedy by proto stranu neměla příliš ovlivnit ani vzhledem k volbám, které ji čekají.

„Nic ze závažných věcí nemohl Jurečka rozhodnout sám a kdokoliv, kdo by teď nastoupil, tak už s evropskými volbami nic neudělá,“ dodává. „Faktem ale je, že ani jedno řešení není nejlepší, nebo nejhorší, obě mají své pro a proti.“

Kromě voleb do Evropského parlamentu budou pro stranu důležité ještě krajské volby. Ani ty by ale neměly být diskusemi kolem předsedy ovlivněny. „Každý kraj má své vedení, které s vedením v Praze vůbec nesouvisí, a zastupitelé si o kraji rozhodují autonomně,“ upozorňuje Čunek.

Zvýšení byrokracie a nespravedlnost

KDU-ČSL se s problémy potýká dlouhodobě. „Nejde jenom o záležitost s večírkem, ale také o to, že strana dlouhodobě klesá v preferencích. To vidí všichni. Druhá věc je, že já jako člen této strany mám úplně jiný názor právě na působení Mariana Jurečky,“ uvádí.

Jeho angažovanost ve vládě totiž podle Čunka neodpovídá představě lidovecké politiky. Hlavní problém vidí ve zrušení superhrubé mzdy, která zvýšila byrokratickou zátěž a vedla ke změnám ve velkém počtu zákonů.

„To zcela zaměstnalo celou vládu a nebyl čas dělat skutečně prorůstová opatření pro Českou republiku,“ kritizuje. „Jsem přesvědčen, že zrušení superhrubé mzdy je ve chvíli, kdy jde ekonomika dolů, ekonomicky naprosto špatný krok.“

Zejména mu vadí nespravedlnost a snížení příjmů do státního rozpočtu. Chybu podle něj vidí i voliči, a proto straně klesají preference.

„Uděláte-li na začátku špatný krok, těžko potom budete vysvětlovat, že něco nejde. Základem filozofie vlády byla správná myšlenka zastavit růst dluhu České republiky, získávat více peněz, to znamená šetřit anebo vybírat větší daně,“ konstatuje. „Ale 140 miliard, které získávala ze superhrubé mzdy, teď nahradila maximálně 80 miliardami.“

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by straně mohly pomoct personální obměny a mladý vítr ve vedení. „To, jestli je někdo starší, nebo mladší, neurčuje, jaký má výkon. V politice naopak potřebujete zkušenost,“ nesouhlasí Čunek.

„Jestli si Hladík skutečně myslí, že tam musí být někdo mladý a ten vyhraje, tak by bylo asi nejlepší vybrat mezi modelkami pár hezkých dívek.“

Sám ovšem uznává, že strana neví, jaké voliče oslovuje a jestli to, co jim nabízí, může fungovat i dál. „Myslím, že to nevíme a že kvůli krokům, které se staly, jsme se vůbec nedokázali podepsat na politice vlády. Fatální zakopnutí bylo hned na samém začátku a teď je provází. Lidé to zřejmě dobře viděli, a proto nám padají preference,“ uzavírá.

X X X

Francie ustoupila protestujícím zemědělcům. Upustila od plánovaného zvýšení daně na zemědělskou naftu

Francouzská vláda po rozsáhlých protestech upustí od plánů na zvýšení daně na naftu využívanou pro zemědělské účely. Podle agentury Reuters to v pátek oznámil premiér Gabriel Attal, který se tak snažil uklidnit hněv zemědělců hrozících zablokováním klíčových dopravních tepen vedoucích do hlavního města.

Francouzští zemědělci v pátek po zhruba dvou týdnech protestů zablokovali jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž se severním městem Lille a Belgií. Chystali se také zablokovat další silnice vedoucí do Paříže, aby zvýšili tlak na Attalovu vládu, kterou obviňují, že pro ně nedělá dost.

Ve svém projevu, který Attal přednesl na farmě v horské obci Montastruc-de-Salies na jihozápadě Francie, také řekl, že jeho vláda „zemědělství postaví nade vše ostatní“. Tím, že Attal upustil od plánů na zvýšení daně na naftu pro zemědělské účely, vyhověl jednomu z hlavních požadavků zemědělců, poznamenala agentura AFP.

V zájmu „zjednodušení“ postupů rovněž Attal oznámil, že daňové slevy na toto palivo budou odečítány v okamžiku nákupu, a nikoliv až dodatečně na základě účtenky, a to „ode dneška až do léta“.

Mnozí zemědělci ve Francii, která je největším zemědělským producentem v Evropské unii, tvrdí, že čelí rostoucímu tlaku ze strany maloobchodníků na snižování cen, což ohrožuje jejich živobytí.

Zemědělské odbory si stěžují také právě na vládní daň na pohonné hmoty pro traktory, levný dovoz potravin ze zahraničí, nedostatečný přístup k vodě, nadměrnou byrokracii a ekologická pravidla.

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.