Zablokovaný Brusel, EU. Zemědělci Evropy žádají více miliard. Gen. Šedivý proti odvolání Zálužného. NSZ Stříž šetřit miliony Fialy. Místo soudců odstranit Fialu protesty, jako Belgie, Německo, Francie. Nelze čekat na nové volby, jinak se nedá vládnout

Europoslanec dr. David: Protesty zemědělců přiměly probruselský server Politico „převléknout kabát“. „Od středy do pátku byl Brusel zablokován protestujícími zemědělci. Sedláci navezli před budovy Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady ministrů hromady hnoje a slámy, kterou během demonstrace pálili. Pomocí traktorů zablokovali všechny příjezdy k budovám organizací EU i belgických vládních úřadů…

Na alternativním webu Litterate vyšel článek, který docela výstižně popisuje, jak zemědělci pomocí traktorů od středy do pátku úspěšně oblehli budovy orgánů EU. Dává nahlédnout nejen do dění před euroúřady, ale i do šokované reakce eurokratů na selskou vzpouru. Že je farmářský šturm na Brusel dost úspěšný dokládá i karikatura, která byla zveřejněna v probruselském webu Politico. Evropská komise a její grýndýl je nyní pro smích už i kovaným proevropským intervjůkům. Pro neangličtináře eurokrat vykloněný z budovy Komise na protestujícího zemědělce volá „Tohle je lepší bez pesticidů“.

Zato eurokratům už docela ztuhl škleb na tvářích, jak to popisuje článek, který na Litterate vyšel pod názvem „Brusel stupňuje studenou občanskou válku proti zemědělcům“. V jeho závěru se můžete dočíst, že protesty budou pokračovat příští týden blokádou Evropského parlamentu během plenárního zasedání ve Štrasburku. Doporučuji článek přečíst celý, protože je poučný:

„Od středy do pátku byl Brusel zablokován protestujícími zemědělci. Sedláci navezli před budovy Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady ministrů hromady hnoje a slámy, kterou během demonstrace pálili. Pomocí traktorů zablokovali všechny příjezdy k budovám organizací EU i belgických vládních úřadů. Zataraseny byly i všechny důležité silnice do a z města a křižovatky v aglomeraci. Zemědělci touto formou protestují proti současné podobě Společné zemědělské politiky EU, která je nutí snižovat produkci potravin a krátí jim dotace, jejichž vyplácení navíc podmiňuje stále složitějším papírováním. Sedláci demonstrují i proti obchodním dohodám, které na společný trh EU vpouští stále více potravin ze třetích zemí, a jež jsou vyráběny za mnohem jednodušších právních omezení. Komise se protestující zemědělce snaží zlomit dalším prodloužením bezcelního dovozu potravin z Ukrajiny, jejichž dovoz na společném trhu vytváří velké problémy. Na scénu byly vytaženy i mediální podvody.

Selské protesty jsou zcela mírumilovné. V Bruselu nejsou demonstrace zemědělců nic nového. Před budovami orgánů EU demonstruje každou chvíli někdo. Brusel již dlouho vytváří spoustu předpisů, jimiž zemědělcům i průmyslovým výrobcům stále komplikuje podnikání. A v poslední době všem lidem i život. Rozdíl současných protestů oproti těm předchozím je v množství. Dříve úředníci bruselské radnice stanovili, že do města smí vjet pouze symbolické množství techniky – například 10 traktorů. Vstup na místo protestu omezila rovněž na určitý symbolický počet demonstrantů – obvykle kolem 100.

Na ohlášeném místě dříve povolení demonstranti a vyslaní policisté pro fotografy od tisku a pro kamery od televizí zinscenovali scény, které vypadaly jako dnes už legendární rvačky mezi policisty a fotbalovými fanoušky při finále Poháru mistrů evropských zemí ve fotbalu mezi FC Liverpool a Juvetusem Turín, k nimž v roce 1985 došlo na fotbalovém stadionu právě v Bruselu. Obyvatelé města se v posledních letech na demonstrace ani nechodili dívat. Když už šli kolem, tak scénu obešli, aby nelezli do záběru, jako by se natáčel film.

Nyní je to jiné. Radnice sice vydala papír s obvyklým omezením. Belgičtí sedláci si s ním podle příkladu německý kolegů vytřeli brusel. V hodinu, na níž byly protesty ohlášeny, na vytipovaná místa vjely tisíce traktorů, nakladačů a nákladních aut. Na oznámených místech sedláci vysypali hnůj a slámu, kterou zapálili. Obvyklou šaškárnu tentokrát odmítli sehrát i policisté. Na místa protestů, na něž byli nadřízenými vysláni, sice dorazili, ale proti demonstrantům nijak nezasahovali. Předáci zemědělců předem vyjednali s policejním odboráři, že zemědělci nebudou nikoho bít, ani ničit žádný majetek jiných osob. Policejní odboráři přislíbili, že za těchto okolností nebudou kolegové zemědělcům bránit v protestech, i když je množství demonstrujících větší, než povolila radnice. Což je podle belgického práva porušení několika zákonů.

Během středy byli bruselští papaláši v šoku. Před budovami organizací EU, vládních úřadů i na silnicích velké hromady hnoje a hořící slámy. Kolem zemědělské techniky davy lidí. S venkovany živě diskutovali místní měšťané. Policejní těžkooděnci z počátku stáli v řadách kolem, ale jak ubíhal čas, skupinky policistů odložili ke kolegům své štíty a helmy a střídavě si chodili poslechnout, o čem spolu mluví vidláci v holínkách s kravaťáky z úřadů a firem i s obyvateli města. Na mnoha místech se z blízkých i vzdálenějších hospod do diskuse přimíchali hosté s pivem v jedné ruce a cigaretou v druhé.

Přes sklo unijních úřadů to vypadalo hrozivě. Když člověk vešel mezi demonstrující, připadal si jako na happeningu. Úžasná atmosféra, podle očitých svědků.

Akce ve středu na všech místech začala vystoupením různých předáků vlámských, valonských i zastřešujících federálních belgických zemědělských svazů. Následovaly proslovy zástupců organizací, které sdružují zemědělce na úrovni EU jako jsou COPA – COGECA. Poté přišly na řadu pozdravy zástupců německých, francouzských a holandských sedláků, kteří ve svým zemích rovněž protestují. Všechny prokládané skandováním hesel proti grýndýlu, proti reformě zemědělské politiky EU a proti neustálému zvyšování dovozů potravin, vykřikované za podpory různých hudebních nástrojů. A pak již vypukla volná debata. Každý demonstrující zemědělec byl perfektně argumentačně připraven. Uměl popsat kolik hektarů mohl osít před 2 lety, kolik může letos – a o kolik méně bude moci v roce 2025. Stejně tak každý uměl i pro laika srozumitelně popsat, jakou techniku musel do kravína nebo vepřína koupit – ne proto, že by to bylo provozně nezbytné nebo to přinášelo nějakou novou kvalitu, ale proto, že to nařídili nějaký předpis EU. Při diskuzích sedláci ukazovali měšťákům faktury za dodávky této techniky. Mnoha diskutujícím se nad eurovými ciframi tajil dech.

Každému, kdo si o zemědělcích myslí, že jde o méně vzdělané lidi, bych přál, aby měl možnost si vyslechnout přednášku belgických traktoristů, kteří obyvatelům Bruselu vysvětlovali škodlivé účinky anabolických steroidů, růstového hormonu nebo antibiotik přidávaných do stravy zvířat chovaných na maso nikoli jako léčivo, ale jako prevence infekcí způsobených špatným zacházením. Sedláci uměli skvěle vysvětlit spotřebitelům, jak je s použitím těchto látek chován skot v Argentině. Stejně dobře uměli popsat, jak na člověka působí pozůstatky různých chemických látek, pokud se do potravin dostanou v důsledku vysokých dávek různých postřiků, které jsou dnes už v EU zakázané. Výklad každý z nich uměl korunovat ukázkou tabulky se statistikami obrovského růstu dovozů potravin z Ukrajiny v jedné ruce a zpráv kontrolních orgánů o nálezech jedovatých látek v dovezených potravinách. To nejdůležitější pěkně vyžlutěné zvýrazňovačem. Sprostých slov bylo ten den směrem k budovám orgánů EU vykřičeno nespočítatelné množství. Diskuse probíhaly ve světlech ohňů dlouho přes půlnoc.

Ve čtvrtek za svítání došlo k výměně vlajek. Před hlavním řečništěm na každém stanovišti na největší tyči belgický prapor vystřídala francouzská trikolora. Některé vlajky BelAgro přepustily místo zástavám francouzského sdružení zemědělců FNSEA. Tím začala řádně předem ohlášená demonstrace francouzských sedláků. Blokáda města nebyla ani na minutu přerušena. Během noci se jen vyměnili členové policejních hlídek. Vše pokračovalo stejně. Napřed mluvili zástupci francouzských zemědělských organizací, po nich řečníci z celoevropských farmářských federací a pak opět diskuse s občany. Jen s větším houfem. Mnoho lidí, kteří o tom slyšeli od sousedů, si to přišli poslechnout na vlastní uši. Stejná repríza se odehrála v pátek, po další výměně vlajek za holandské. A opět přišlo více lidí.

Všechny 3 dny byly u traktorů k ochutnání regionální speciality – jídlo i pití. Lidem na ulicích to moc chutnalo a akce se většině z nich velice líbila. Najíst a napít (samozřejmě nealkoholických nápojů) se chodili i policisté v těžkých mundůrech. Někteří si za traktor chodili chvílemi i zakouřit.

Eurokomisaři se od středy do pátku neodvážili na ulici vystrčit ani nos – natož auto ozdobené vlajkou EU. Mezi sebou jednali pomocí videokonference z bezpečí svých luxusních služebních bytů. Ve čtvrtek se někteří europoslanci odvážili vyjít před zátarasy z ostnatého drátu na Lucemburské náměstí, které z jedné strany obklopuje bruselské sídlo europarlamentu. Zástupci zemědělských organizací, kteří v Bruselu působí jako akreditovaní lobbyisté, dobře znají většinu poslaneckých ksichtů. Když vylezl některý z poslanců, kteří měli odvahu ve výboru nebo na plénu hlasovat proti obchodním dohodám, jež umožňují zvýšení dovozů potravin z Ukrajiny, Keni, Chile a Argentiny, vykřikli směrem k demonstrujícím jeho jméno, které pak dav skandoval. Rebelové z řad poslanců dostali do ruky i mikrofon a mohli se před sedláky předvést s ozvučením. Za české vidláky se v davu zdatně činila „velvyslankyně“ Zemědělského svazu ČR Adéla Paďourková.

Ostatním poslancům bylo protestujícími umožněno se klidně s demonstranty vyfotit na fejsbůček nebo twitter, či jak se to dnes jmenuje. Zrádci evropských zemědělců, kteří měli tu drzost o sobě tvrdit, že jsou „taky tak trochu partyzáni“, si vyslechli, že „to teď tvrdí každý“. Po pár dotazech na jméno, frakci a v jakém výboru působí, přišly klíčové otázky: Jak jste hlasoval o bezcelním a bezkontrolním dovozu potravin z Ukrajiny, Argentiny, Chile a Keni? Nejčastější odpověď byla „… no já jsem u toho zrovna nebyl, protože když se o tom hlasovalo, tak jsme měli zasedání našeho výboru k …“ následované názvem nějakého předpisu. Poté byl poslanec poplácán po zádech se slovy „za pár dnů to budete mít šanci napravit, až se bude znovu hlasovat o prodloužení bezcelních dovozů z Ukrajiny. Tak se tentokrát pořádně předveďte…“. Rychlé stisky rukou a pak už kvapný ústup zpět do budovy EP.

Hlavní show vypukla ve čtvrtek večer. Ohlásily ji temné zvuky rotorů vrtulníků, které do budovy Rady ministrů „svážely“ eurokomisaře a předsedy vlád. Při přistávání podle přístrojů na heliportu na střeše v hustém dýmu ze slámy hořící před budovou většině z nich asi nebylo zrovna veselo. Pozemní cestu měl odvahu zvolit jediný z nich. Uličkou mezi traktory a sedláky jen se čtyřmi členy ochranky klidně a s úsměvem prošel malý, trochu obtloustlý a už prošedivělý chlapík. Od skleněných stěn budovy Justus Lipsius, v níž se chystalo zasedání summitu šéfů států a vlád EU, se odráželo skandování „Vik – tor Or – bán, Vik – tor Or – bán , Vik – tor Or – bán …“. Jeho zakulacený obličej v Evropě už zná asi opravdu každý.

Uvnitř Komise přešla do protiútoku. Evropské radě předložila návrhy nařízení o dalším prodloužení bezcelních a bezkontrolních dovozů potravin a zemědělských komodit z Ukrajiny. Po krátkém kolečku premiéři a francouzský prezident Emmanuel Macron bod přerušili a přikázali jej k projednání napřed Radě ministrů. Poté si Komise a ostatní premiéři s výjimkou slovenského Roberta Fica (Smer) „vzali do prádla“ svého maďarského kolegu, jehož jméno bylo před západem slunce před budovou skandováno. Jako každého půl roku v posledních pěti letech směrem k maďarské delegaci zněly obvyklé výhrůžky uvalením sankcí za porušování právního státu. „Zastavíme vám dotace z rozpočtu i půjčky z Fondu obnovy…“. Veřejné výhrůžky sankcemi „uťal“ tentokrát pro změnu nikoli polský, ale slovenský premiér.

Při individuálních jednáních jeden na jednoho Orbán (FIDESZ) vyslechl něco, co jej přimělo nepoužít veto při hlasování o darování Ukrajině 50 půjčených miliard eur na další financování války s Ruskem. Co to bylo, není zatím; oficiálně známo. Po Bruseli se mluví o tom, že mu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, tlumočila nabídku měnových spekulantů, že nepoužijí biliony eur, které si bezúročně půjčili od ECB během COVIDové krize, ke spekulativnímu útoku na forint pokud… Prostě nabídka, která se velmi špatně odmítá. Což Orbán neudělal. Ti, co jej před rozedněním viděli odjíždět z budovy Rady tvrdí, že byl méně veselý, než když přicházel. Jak to ve skutečnosti bylo, ví jen on a ten, kdo mu to nabídku tlumočil. Nicméně v této verzi se to nějak rozkecalo nejen po městě.

V pátek vyšlo najevo, jak se Maďarsko rozhodlo odpovědět na vydírání jemuž byl jeho premiér na Evropské radě zřejmě podroben. Předseda poslaneckého klubu největší vládní strany FIDEZS oznámil novinářům, že všichni poslanci strany, kterou zastupuje i koaličního partnera Křesťanskodemokratické lidové strana (KDNP) budou bojkotovat mimořádnou schůzi Parlamentu. Svolána je na 5. 2. 2024. Jediným bodem programu schůze je ratifikace smlouvy o vstupu Švédska do NATO. K ratifikaci mezinárodní smlouvy je podle maďarské ústavy třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Parlamentu. Tou disponuje právě FIDEZS a KDN. Bez jejich aktnivní účasti – hlasování „pro“ – není možné ratifikaci provést. A bez ratifikace smlouvy parlamenty všech členských zemí NATO se Švédsko nestane součástí Aliance. Orbán, který je v Evropě jedním ze služebně nejstarších politiků, opět předvedl, že je velkým hráčem, který si jen tak z něčeho na prdel nesedne.

Nyní je přestávka. V pondělí začíná čtyřdenní zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Kromě spousty obvyklých keců mají poslanci na programu hlasování o nařízení o nových technikách šlechtění rostlin (nové genomické technologie) a o udělení mandátu Komisi k jednání na konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Abu Dhabí. Komise tam chce prosazovat další liberalizaci obchodu s potravinami a zemědělskými produkty. Česky napsáno „umožnit další zvýšení dovozů z Afriky, jižní Ameriky a Asie, kde neplatí pro zemědělce tak přísné zákony“. Proto už v noci z neděle na pondělí začnou budovu europarlamentu i celý Štrasburk obkličovat zemědělci s traktory, nakladači, kombajny a další technikou. Europapaláši se mají zase na co těšit.

Ve Francii zemědělci při svých protestech blokují důležité silnice a velká města včetně Paříže už třetím týdnem. Je to ještě větší „nářez“, než byly akce Žlutých vest, které během prvního prezidentského mandátu Macrona přiměly stáhnout daňovou reformu, jíž chtěl nechat více miliard eur na účtech multimilardářů a nadnárodních korporací, a vytahat je z peněženek a bankovních účtů Francouzů s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Něco jako „konsolidační balíček“ Fialové vlády. Protože při protestech na následky dopravní nehody na dálnici zemřel jeden ze zemědělců a další byli vážně raněni, nosí nyní francouzští sedláci žluté vesty rovněž. Macronovi jejich akce nahnaly takovou hrůzu, že nechal své píáristy vypustit do světa polopravdivou dez/informaci o tom, že se chystá vetovat obchodní dohodu EU se sdružením jihoamerických zemí MERCOSUR. Dohoda, která by v případě ratifikace Radou a europarlamentem umožnila obří zvýšení dovozů zemědělské produkce z jižní Ameriky, byla Komisí sjednána již před pěti lety. Vzápětí její ratifikaci v Radě ministrů vetovali zástupci francouzské a rakouské vlády.

Od té doby došlo v několika jihoamerických zemích ke změně vlád. Například nová vláda prezidenta Luize Luly da Silva zapojila Brazílii do protizápadního ekonomického sdružení BRICS. Reálně nikdo v tuto chvíli v EU neuvažuje a vážně nejedná o ratifikaci dohody EU – MERCOSUR. Komise se vydala jinou cestou. Za EU sjednává obchodní dohody s jednotlivými jihoamerickými státy, v nichž jsou u moci prozápadní politici. Zemědělci to díky informacím zasílaným jim jejich zástupci z Brusele dobře vědí.“

Až potud s obsahem článku souhlasím. Od autora jsem nepřevzal pouze závěr, v němž tvrdí, že takto hloupou propagandou může Macron oblbnout jen některé měšťáky. Důkazem, že Macronova taktika docela funguje alespoň v ČR, když už ne ve Francii, je Česká televize. Slyšeli jste z ní něco o zemědělských protestech v západoevropských zemích? A to prosím někteří redaktoři mají trvalé bydliště v malých obcích kolem Prahy. A protože Vám ČT za koncesionářské poplatky bude do poslední chvíle tajit, že podobné protesty připravují i čeští zemědělci, dovolím si Vás na to upozornit touto cestou. Bloger Daniel Sterzik, známý pod pseudonymem Vidlák, včera na svém webu Vidlákovy kydy jako první zveřejnil informaci, že traktorová blokáda Prahy proběhne 19. 2. 2024. Hlavním cílem je Ministerstvo zemědělství, ale „těšit“ se může i nutteliér Petr Fiala ve Strakovce a poslanci a senátoři na Malé straně.

Přeji organizátorům, aby akce byla nejméně stejně vydařená, jako traktoriáda v Bruseli. Přijďte v pondělí 19. 2. 2024 naše zemědělce před ministerstvo na Těšnov podpořit. Na místě si budete moci osobně promluvit se spoustou zemědělských expertů, jako je bývalá prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, který je jedním z organizátorů akce .MUDr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

X X X

NSZ  STŘÍŽ,  POLICISTÉ,  ŹALOBCI  ŠETŘIT  MILIONY  FIALY  V  BANKÁCH

Šéfové stavebních a developerských firem ve „Fialově“ záložně. Mezi podílníky byly i vlivné postavy byznysu

Obvykle mezi stavebními a developerskými firmami panují napjaté vztahy. Svádí bitvy, aby získaly často mnohamiliardové zakázky od státu. Nezřídka tendry končí žalobami. Přesto se ale kapitáni stavebnictví sešli v druhé nejmenší finanční instituci v zemi – Podnikatelské družstevní záložně (PDZ). A to rovnou s tehdejším předsedou ODS Petrem Fialou, který zapomněl milionové konto přiznat.

Z pátrání serveru Lidovky.cz vyplynulo, že mezi celkem 123 podílníky záložny byli v roce 2017 nejen prominentní politici ODS včetně exministra zdravotnictví Luďka Rubáše či exšéfa poslaneckého klubu Petra Tluchoře, ale hned čtyři vysoce postavení manažeři.

A to šéf Penta Real Estate Petr Palička, divizní ředitel Metrostavu Jan Cuc, obchodní ředitel Geosan Group Ivan Havel a také generální ředitel Eurovia Martin Borovka. Většinu z nich spojoval byznys i s představiteli záložny včetně samotného Kamila Bahbouha.

X X X

POLITICI,  SOUDCI,  ŽALOBCI,  PODNIKATELÉ  SE  ZBRANĚMI…

POLICISTÉ  MIMO  SLUŽBU  BEZ  ZBRANĚ

KDO  VYDAL  TAKOVÝ  PŘÍKAZ…?  SPOJENÝ  S  TERORISTY?

POLICISTÉ  VŽDYCKY,  I  DŘÍVE,  MĚLI  ZBRAŇ  U  SEBE  I  V CIVILU

V  ITÁLII  DOKONCE   NA  SILNICÍCH  I  SE  SAMOPALEM

ČR by lusknutím prstu mohlo zdvojnásobit počet ozbrojených policistů v ulicích. Stačilo by, kdyby si směli brát služební zbraň z práce i domů, v době, kdy jsou na služebním volnu a takzvaně „v civilu“. Dnes se to neděje a velká část ze 33 910 policistů, kteří mají služební zbraň přidělenu, se mimo službu pohybuje neozbrojená.

Snižuje se tak šance, že by mohli zabránit podobnému útoku, jako se stal loni v prosinci na filozofické fakultě v Praze. Ale i jakémukoliv trestnému činu.

„Policista je vázán přísahou, že v případě potřeby nasadí svůj život a případně jej i položí při ochraně zájmů České republiky. Podle zákona dokonce musí i v civilu. Takhle ten život položí s prázdnýma rukama,“ kritizuje situaci bývalý policejní instruktor ve střelbě a střelecký zkušební komisař Pavel Černý.

Já jsem vždycky učil policisty, že policajtem jste 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Jste povinen zakročit, i když nejste ve službě. Policista by měl mít zbraň u sebe.

X X X

PREZIDENT  USA  UŽ  NECHCE  BRÁNIT  LID  AMERIKY?

 Biden se vzdal „ústavní povinnosti chránit Američany“

„Od té doby, co texaské úřady převzaly kontrolu nad přechodem Eagle Pass, klesl počet nelegálních hraničních přechodů z několika tisíc na tři. Nyní rozšiřujeme tyto snahy o kontrolu velké části hranic s Mexikem.“ — uvedl texaský guvernér Greg Abbott na sociální síti X.

Den předtím se guvernér  setkal v pohraniční oblasti s 13 republikánskými guvernéry jiných unijníchstátů. Jeho kolegové „stojí v solidaritě s právem Texasu bránit se proti hraniční krizi [způsobené] americkým prezidentem Joe Bidenem,“ řekl Abbott. Na tiskové konferenci obvinil prezidenta, že se vzdal své „ústavní povinnosti chránit Američany“.

„Během svého prezidentování Joe Biden překonal rekordy v nelegální imigraci a umožnil rozpoutat na naší jižní hranici naprostý chaos,“ řekl texaský guvernér  a zdůraznil, že Texas bude spolu se spřátelenými státy nadále posilovat bezpečnost hranic a bojovat proti „katastrofě, která je způsoben tím, že se stal prezidentem Biden.“

Celkem 14 států podpořilo Texas a vyslalo vojáky a zdroje na ochranu jižní hranice země, uvedl úřad guvernéra, server vasevec.cz

X X X

EXPERT  MIL:  JADERNÉ  BLOKY  MIMO  ZÁKON!  FIALOVY  CHYBY

Vláda objednává jaderné bloky mimo rámec zákona. Tendr na Dukovany se stává napadnutelným, říká Míl

Vláda v minulém týdnu radikálně změnila soutěž na stavbu nového jaderného bloku a žádá místo jednoho reaktoru rovnou čtyři. Povede změna tendru k výhodnější finanční nabídce? Neměly by být nové požadavky na soutěžící lépe vysvětleny? Je škoda, že ze soutěže prakticky vypadla americká firma Westinghouse? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Jaroslav Míl, bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel energetické společnosti ČEZ.

Vláda tedy minulý týden rozhodla, že chce od uchazečů z Francie a z Jižní Koreje závazné nabídky až na čtyři jaderné bloky. Ministr financí Zbyněk Stanjura ale v neděli v Otázkách Václava Moravce řekl, že to neznamená, že by vláda rozhodla o tom, že postaví všechny čtyři bloky. Podle něj ty nabídky mají vládě pomoci k rozhodnutí, jestli stavět 1, 2 nebo čtyři bloky. Rozumíte tomuto postupu? Dává to smysl?

No, mírně řečeno nerozumím, protože se lehce zapomnělo na to, že vláda nevypisovala žádné výběrové řízení. Výběrové řízení vypsala společnost Elektrárna Dukovany II. To je podle práva založená firma, která je zodpovědná za výběrové řízení. A výběrové řízení se koná podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to na základě bezpečnostní výjimky paragrafu 29, písmeno A.

Westinghouse nepřislíbil převzít za stavbu plnou zodpovědnost, vyřadit ze soutěže jej může ale pouze sama společnost ČEZ, poukazuje Jaroslav Míl

Pro vstup vlády do rozhodování platí uzavřená rámcová smlouva mezi státem, společností ČEZ a Elektrárnou Dukovany II a zároveň první prováděcí smlouva, kde to je velmi podrobně specifikováno.

Takže my jsme se dostali do situace, kdy se postupuje mimo rámec uzavřených smluv, mimo rámec zákona o zadávání veřejných zakázek. Tím pádem se ten tendr stává podle mě velmi, velmi snadno napadnutelným, lehce zmatečným a ty kroky dost nevěrohodnými, protože v některých existuje jiné vyjádření společnosti ČEZ, různá vyjádření politiků, různé stanovisko vlády.

Řekl bych, že to není správný krok už z toho důvodu, že podle platných dohod a zápisů z jednání, kterých se zúčastnila minulá opozice – dnešní vláda – a tehdejší vláda, která je dnešní opozicí, jsme měli v roce 2023 mít již podepsanou smlouvu na výstavbu s jedním dodavatelem na jeden blok s možností rozšíření na dva. Měli jsme mít platné územní rozhodnutí, měli jsme mít notifikaci u Evropské komise a měli jsme již začít s realizací přípravy staveniště.

To znamená, že se toto všechno se posouvá: v případě podpisu smlouvy se posouváme z poloviny roku 2023 na řekněme první polovinu, možná červen či červenec roku 2025. To dvouleté zpoždění v územním řízení a dvouleté zpoždění v notifikaci je vedeno i s dvouletým zpožděním v podpisu všech smluv.

A abych ukončil ten vstup, není to první zpoždění. My jsme udělali první chybu už na začátku, kdy minulá vláda nerespektovala doporučení bezpečnostních složek a odmítla zúžit počet uchazečů z pěti na tři. To vedlo ke zdržení, k bezpečnostnímu dotazníku, který byl úplně zbytečný. To bylo další zdržení a pak jsme se pochopitelně dostali do situace, ve které jsme dnes, kdy to celé posouváme a vnášíme do soutěže skutečně prvek nedůvěryhodnosti a nestability.

X Znamená to, že z vašeho pohledu ten původně plánovaný termín 2036 už v tuto chvíli nejde stihnout?

Nejde.

X O kolik minimálně? Znamená to, že jsme teď v roce 2038?

Já bych řekl, že se pohybujeme někde v roce 2038, protože optimismus plnění závazků na straně státu, samospráv a investora, v tomto případě především státu, se ukazuje jako nepodložený.

Jsme v situaci, kdy jsme neudělali jediný konkrétní krok v oblasti přípravy personálu a výchovy a vzdělávání lidí. To je první věc – bez lidí nepostavíte vůbec nic. A zdrželi jsme jak územní rozhodování, tak především tu notifikaci.

Ten projekt byl připraven tak, že chceme realizovat jeden blok. Evropská komise – není pravda, že by byli nadstraničtí, to je jenom takový mýtus – v žádném případě nemohla zablokovat ten jeden blok. Mohla kolem toho udělat nějaké tanečky, ale v konečném důsledku už to měla dávno schválit. A protože územní řízení je na dva bloky, tak jsme mohli podepsat smlouvu na jeden blok s možností opce na druhý blok, kterou jsme mohli uplatnit klidně v roce 2029. Tím mohlo dojít k prvnímu zlevnění.

A pokud jsme chtěli – řekněme, že někdo tu úvahu má, ale já ji považuji za velmi chybnou – realizovat stejnou stavbu i v Temelíně, to znamená třetí a čtvrtý blok, tak jsme mohli začít jednat o této výstavby a získat určitě slevu, kterou požadujeme, protože druhou alternativou bylo třeba stavět úplně něco jiného. Naše pozice prostě byly daleko lepší než teď.

Závazně teď slíbit cenu? Nereálné

X Je mi jasné, že byste teď mohl pokračovat ještě dalších 20 minut a vyjmenovávat, co všechno je těžké v tuto chvíli zjistit a co v podstatě během těch dvou a půl měsíců ti dodavatelé nemohou jasně dát. Vy si myslíte, že pracovníci ČEZu nebo té dceřiné firmy toto všechno nevědí? Nebo jak je možné, že někdo přišel se zadáním, že za dva a půl měsíce mají dodavatelé toto všechno spočítat?

Já jsem si nevšiml, že by toto rozhodnutí udělala společnost ČEZ. Já jsem si všiml, že s tím vystoupila vláda, která není účastníkem výběrového řízení.

X A vy máte pocit, že to bylo bez konzultace s ČEZem?

To je klidně možné, ale žádný smluvní vztah mezi ČEZem a státem uzavřen není. Žádný dodatek ke smlouvě uzavřen není. Tím pádem, když není uzavřen dodatek, tak ČEZ nemůže přijímat pokyny mimo rámec valné hromady.

To znamená, že bude muset být uzavřena nějaká smlouva, kde všechno bude přesně definováno – pravděpodobně je připravená, pravděpodobně byla podepsána, akorát není v rejstříku, jinak si ten postup neumím vysvětlit.

Ale hlavně, já nevěřím tomu, že někdo počítá s tím, že ta nabídka, která bude podána za tři měsíce, bude tak závazná, že bude vymahatelná v roce 2040 nebo 2045, kdy to budete uvádět do provozu. To je absolutně nereálné. Dojde k takovému množství změn, že ta cena bude stoprocentně úplně jiná.

X Vy jste už na začátku říkal, že z vašeho pohledu může být problémem celé té zakázky, při tom vývoji z minulého týdne, její posouzení z hlediska zákona o veřejných zakázkách. Vy si myslíte, že by opravdu bylo možné, že celý ten tendr někdo z účastníků napadne a že skončí tak, že nebude možné nikoho vybrat?

Ten tendr je dnes situaci, že bude-li jej chtít některý z účastníků z jakýchkoli důvodů napadnout, tak jej prostě bude moci napadnout. Otázkou je, jak dalece úspěšně, ale nezapomeňme, že jej mohou napadnout i Rakousko a některé další iniciativy. Posluchači vědí, že například se dá napadnout i tendr na metro a tendr je potom zrušen.

Já bych v tomto případě byl extrémně opatrný. Proto říkám, že rozhodující je, co dělá ten investor, tedy společnost Dukovany II, jak ona komunikuje. Prostě to, co je na papíře, je to podstatné – z těch veřejných vyjádření je to mírně zmatečné.

Možná ještě poslední věc, která je k tomu velmi důležitá: každý z těch dodavatelů do toho tendru vložil zhruba dvě miliardy korun. Nevratných. A teď si vezměte, že na základě nějakého postupu, který se jim nemusí líbit, oni o ty miliardy přijdou. To jsou konkrétní peníze konkrétních akcionářů, konkrétních firem.

Ze své zkušenosti vím, že Westinghouse velmi zvažoval, jestli se do tohoto tendru po zkušenostech z tendru na Temelín přihlásí. Jestli si správně vzpomínám, tak on tehdy ten tendr v podstatě vyhrál, ale nakonec se celý tendr jaksi zpatoval, přitom oni utratili přes 100 milionů dolarů.

Pokud Česká republika nebude úspěšná a ten tendr bude napadnut, tak se dá očekávat, že při jakékoli další soutěži to už nebude tak, že nabídky obdržíme, ale budeme za jejich zpracování platit předem.

X X X

GENERÁL  ŠEDIVÝ  PROTI  ODVOLÁNÍ  ZÁLUŽNÉHO

Pokud se Zelenskyj rozhodl generála Zálužného vystřídat, měl to udělat dřív, myslí si generál Šedivý

Už tomto víkendu měl podle zdrojů CNN prezident Volodymyr Zelenskyj odvolat vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zálužného. Ten je mezi Ukrajinci sice oblíbený, personální změna ale v současné etapě války může situaci země spíše zhoršit, uvedl pro Český rozhlas Plus Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a dnes vedoucí Katedry bezpečnostních studií na VŠ CEVRO.

 „Spory jsou zjevné už delší dobu. Generál Zalužnyj několik měsíců tvrdí, že se vedení státu dostalo do situace, která není komfortní,“ říká Šedivý.

„Pokud se prezident Zelenskyj rozhodl generála Zálužného vystřídat, měl to udělat už v době, kdy se objevily první spory,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Změna v současné chvíli by se podle něj prezidentovi mohla vymstít, protože výměna nadřízeného může oslabit armádu.

„Určitě bude trvat než nový velitel dostane důvěru, a na to není čas,“ varuje. „Může to narušit morálku velitelského sboru i vojáků na bojišti.“ Personální obměny obecně nejsou v armádě výjimkou. Současná situace ale změně nepřeje.

„Samozřejmě, že ve válce je možné vyměnit velitele. Je to věc, která je normální, ale ne v kritickém okamžiku, kdy více než 80 procent lidí věří svému veliteli a věří mu vojáci, ale i velitelé nejen na vyšší i nižší úrovni,“ konstatuje Šedivý.

Zálužnyj je totiž momentálně na Ukrajině populárnější než prezident. K spekulacím o jeho odvolání vedly neshody na plánované strategii právě mezi politickým představitelem a velitelem ozbrojených sil.

„Došlo k zásadním strategickým chybám a pravděpodobně do celé protiofenzivy vstupovaly politické požadavky, které reprezentoval Zelenskyj,“ odhaduje Šedivý. Vážnost situace podtrhuje i fakt, že na chyby veřejně v médiích upozorňuje armádní představitel podřízený prezidentovi.

„V generalitě se vytváří názor, který není prezentován. Ale situace se dostala do té podoby, že protiofenziva selhala a náčelník generálního štábu se rozhodl, že musí říct, že se s armádou musí něco udělat, jinak nebude schopná ruské agresi odolávat,“ vysvětluje.

Rozhodnutí o mobilizaci

Problematické podle Zálužného bylo přílišné soustředění na Krym. „Rusové se na to velmi dobře připravili. Měli v tomto směru lidovou obranu a Ukrajinci právě na těchto dvou směrech vykrváceli,“ analyzuje Šedivý.

„Zemřela tam spousta ukrajinských vojáků, bylo zničeno mnoho techniky a výsledek de facto neznamenal nic.“

Kdyby bylo velení pouze v rukou armády, škody by nemusely být takové. „Kdyby odpovědnost měla generalita ukrajinské armády, tak by si to řešila mnohem praktičtějšími způsoby vedení boje,“ myslí si. „Z vojenského hlediska bylo to, co se odehrálo, poměrně nelogické.“

Sporů mezi politickou a armádní mocí na Ukrajině probíhá víc. „Poslední debata, která se odehrává, je o tom, jestli a jak začne mobilizace,“ konstatuje Šedivý.

„Doplnění vyčerpaných ukrajinských vojsk není problém generála, protože politika úkoluje armádu.“

Politici ale rozhodnutí o mobilizace odkládají, protože by jim nejspíše snížilo popularitu. Nedostatek vojáků ale zase brzdí možný postup ukrajinské armády.

„I kdyby západ dodal zbraně i munici, tak se nedostatek vojáků projeví v tom, že nim nebudou vycvičené obsluhy,“ konstatuje Šedivý. „Není jednoduché ukázat na jednoho konkrétního člověka. Celý systém vedení státu asi hledal schůdné řešení, ale nenašel.“

Pokud ho nenaleznou ani v nejbližší době, utrpí Ukrajina velké ztráty. „Rusové teď provádějí operace, které jsou víceméně taktickou přípravu pro zahájení jarní ofenzivy,“ varuje. „Podle některých předpokladů mají připraveno zase až 60 tisíc vojáků a techniku. Ukrajinci budou muset něco udělat. A je potřeba to řešit už teď.“

X X X

„Před Hamásem roztahují koberce.“ Velvyslankyně Izraele rozčílila Rusy

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolá novou izraelskou velvyslankyni v zemi Simonu Halperinovou kvůli jejím vyjádřením v rozhovoru pro list Kommersant, které Moskva označila za nepřijatelné. Velvyslankyně kritizovala mimo jiné návštěvy zástupců radikálního hnutí Hamás v Moskvě, podle Rusů překrucovala historické reálie a ruskou zahraniční politiku.

 Halperinová podle Kommersantu nastoupila do čela izraelské diplomatické mise v Rusku letos v lednu. Do Moskvy přijela v době, kdy ozbrojené síly obou zemí vedou rozsáhlé válečné akce a vzájemné vztahy jsou vystaveny zkoušce, poznamenal ruský deník na úvod rozhovoru. Rusko podle něj kritizuje vojenskou operaci izraelské armády v Pásmu Gazy, zatímco Izrael kritizuje ruskou válku na Ukrajině.

Halperinová se v interview ptá, proč není na ruském seznamu teroristických organizací, které jsou v zemi zakázány, palestinské hnutí Hamás, které loni v říjnu na Izrael zaútočilo. „Je na něm i Muslimské bratrstvo. A Hamás je palestinská odnož Muslimského bratrstva,“ uvedla velvyslankyně, která zároveň vznesla otázku, proč Rusko „nevystupuje proti terorismu“.

„Ale ne, hamásovce v Moskvě přijímají, objímají a roztahují před nimi koberce. Tomu nemůžeme rozumět,“ prohlásila Halperinová. „V Rusku říkají, že tato jednání vedou proto, aby osvobodili rukojmí. Ale už jsou to čtyři měsíce, co jsou lidé drženi jako rukojmí, a stále nebyli propuštěni,“ dodala s odkazem na rukojmí odvlečená do Gazy Hamásem.

„Zvláštní rozhořčení vyvolává skutečnost, že izraelská velvyslankyně se nezdvořile vyjadřuje o úsilí, které Rusko vyvíjí v rámci kontaktů zaměřených na pomoc při řešení osudu rukojmích,“ uvedlo v reakci ruské ministerstvo zahraničí.

Delegace Hamásu jednala na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě ve druhé polovině ledna. Moskva tehdy podle agentury Reuters delegaci vyzvala k propuštění zbývajících rukojmí. Předtím zástupci hnutí Hamás, které USA či EU označují za teroristickou organizaci, přijeli do Moskvy jednat na konci loňského října.

Izraelská velvyslankyně rovněž uvedla, že nechápe ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova kvůli tomu, co v jeho případě označila za „bagatelizování“ významu holokaustu. Upozornila přitom, že den památky obětí holokaustu není oficiálně v ruském státním kalendáři.

Ruská diplomacie i na tato prohlášení reagovala podrážděně, zmínka o ruském státním kalendáři podle ní „hraničí se zasahováním do vnitřních záležitostí.“ Ruský resort zahraničí označil výroky velvyslankyně za krajně nepodařený začátek diplomatické mise.

X X X

 POLITIČKA  VOLFOVÁ  SJEDNOCUJE  SOC  DEM  V  ČR

KOMUNISTÉ  PO  FILIPOVI  SPÍ

FILIP  ZNIČIL  NEJSILNĚJŠÍ  STRANU  PO  GOTTVALDOVI

KDYBY  KOMUNISTÉ  BYLI  CHYTŘÍ,  SPOJILI  BY  SE  SE SOC  DEM

 Jana Volfová: První krajské konference ČSSD

Páteční krajská konference ČSSD – České suverenity sociální demokracie se sešla v Teplicích na svém prvním celokrajském zasedání. Mezi delegáty konference byl i expremiér Ing. Jiří Paroubek. „Jsem věrný kraji, který za mne vždy držel prapor vítězství v ČSSD. Proto jsem přihlášku do ČSSD podal právě v tomto kraji. Navíc vždy rád přijímám nové výzvy i těžké úkoly a Ústecký kraj patří mezi ty, kde se lehce nežije, kde lidé často opravdu potřebují sociální pomoc, protože nezaměstnanost je tu jedna z nejvyšších v republice“ řekl expremiér Paroubek. „Navíc v tomto kraji jsem za svoji práci v politice získal nejvíce přátel, se kterými se mi opravdu dobře pracovalo“ dodal Jiří Paroubek.

Krajská konference zvolila do čela své organizace bývalého krajského radního pana Jana Szántó a za místopředsedy Ivu Vrbovou, Ing. Blanka Vrbovou a Petra Jakubce. V závěru konference nominovala Ing. Jiřího Paroubka na předsedu ČSSD, Mgr. Janu Volfovou na statutární místopředsedkyni, Ing. Petra Bendu a Petra Gawlase pak na místopředsedy strany.

„Jsem moc ráda, že krajská organizace Ústeckého kraje velmi zodpovědně přistoupila ke sjezdovým nominacím na nejvyšší stranické funkce. Sama jsem požádala expremiéra, aby přijal nominaci na předsedu strany, protože naše země potřebuje opravdové odborníky a Ing. Paroubek již dokázal, že naši zemi dobře řídit umí. Už si nemůžeme dovolit amatéry, kteří budou rok přemýšlet, co mají ve funkci dělat, ale potřebujeme člověka, který začne pracovat okamžitě, protože to prostě umí. Zároveň děkuji Ústeckým za nominaci na statutární místopředsedkyni“ řekla Jana Volfová.

Konference ČSSD v Liberci byla další z krajských předsjezdových konferencí. Organizace v Libereckém kraji má již přes dvacet členů a počet se každý den navyšuje. „Ještě do nedávna jsme byli členy dnešní SOCDEM, ale ta se změnila v progresivistickou liberální stranu nerozlišitelnou od TOP 09 či Zelených“ řekl nově zvolený předseda kraje, dlouhodobý tajemníkČSSD Michal Wildner, „proto jsme velmi rádi, že můžeme v ČSSD – České suverenitě sociální demokracii pokračovat v tradiční sociálně demokratické politice. Jednou z priorit současné politiky ČSSD bude i ochrana střední třídy, lidí práce, kteří se každým dnem díky politice pětikoalice propadají hlouběji do chudoby. To musíme zastavit a vrátit jejich životní úroveň tam, kde za vlád Ing. Miloše Zemana a Ing. Jiřího Paroubka byla“ dodal nově zvolený místopředseda kraje Adam Dušek. Třetím členem vedení kraje se jako místopředsedkyně stala Jana Kašparová.

Konference také nominovala expremiéra Jiřího Paroubka do čela ČSSD a Mgr. Janu Volfovou na statutární místopředsedkyni. Za řadové místopředsedy navrhla Petra Gawlase z Moravskoslezského kraje a Petra Bendu z kraje Ústeckého.

„Každý den, když vidím, jak narůstají řady ČSSD a odhodlání našich členů postavit se nesmyslné politice pětikoalice, jsem více a více přesvědčen, že se nám podaří vrátit ČSSD zpět do poslanecké sněmovny. Protože levicová strana, které hájí suverenitu České republiky a zájmy jejích občanů dnes na politické scéně opravdu chybí „řekl na konferenci Jiří Paroubek Jana Volfová, server vasevec.cz

X X X

MATKA  ZAVRAŽDĚNÉ  DCERY  NA  FF  V  PRAZE  SE  S  TÍM  NEMŮŽE  SMÍŘIT

KOLIK  MILIONŮ  ZAPLATIL  FIALA  ZA  MRTVÉ  A  ZRANĚNÉ?

V  MÉDIÍCH  ŽÁDNÉ  ZPRÁVA  NEBYLA

JENOM  POKLONA  FIALY  NAD  HVĚTINAMI  U  FF  NESTAČÍ

Chci znát pravdu, říká matka zavražděné Elišky. Setkáme se, odpovídá univerzita

Matka jednadvacetileté Elišky Šimůnkové, kterou 21. prosince zastřelil s dalšími 13 lidmi vrah na filozofické fakultě v Praze, vystoupila jako první z rodičů v neděli večer veřejně. A ptá se stejnými otázkami, kterými se už týdny ptají policistů novináři a policie jen dokola opakuje, že neudělala žádnou chybu, protože hledala sebevraha a netušila, že bude střílet. Nyní však slíbila, že její stížnosti bude řešit.

Zatím policie stále tvrdila, že nemohla udělat víc. Byť předtím David K. zabil svého otce, nastražil výbušniny a zabíjel už v Klánovickém lese, kde jej měli v hledáčku mezi možnými pachateli kriminalisté.

Matka vyzývá policii, aby jí vysvětlila, proč z budovy Karlovy univerzity na Palachově náměstí před masakrem policisté odjeli. Kritizuje, že dodnes nemá pitevní zprávu dcery a nezná čas jejího úmrtí, takže neví, jestli její dceři nemohl někdo ještě pomoci. Kritizuje i univerzitu, že pozůstalým dosud neumožnila vzájemně se setkat a sdílet svou bolest.

X X X

 Chci vidět tvář toho, kdo odvolal policii od fakulty, říká truchlící matka. Není sama

Při zásahu na Filozofické fakultě UK určitě nebylo vše provedeno správně, řekla v pořadu 168 hodin na České televizi Lenka Šimůnková. Promluvila o tragickém dni střelby, kdy přišla o dceru Elišku, zároveň se vymezila proti některému počínání policie i univerzity. Mimo jiné chce znát důvody prvotního odvolání policie od budovy fakulty na Palachově náměstí, podobné otázky si podle ní klade řada dalších pozůstalých. Upozornila také na to, že univerzita setkání rodičů obětí stále odsouvá.

Šimůnková chce znát pravdu. „Nechci jen sedět a čekat, až mi někdo přijde říct, že byl uzavřen spis, tak to bylo, a mám se s tím smířit. Nikdy se s tím nesmířím, že tady dcera není, že tu Elišku nemám. Pouze potřebuji vysvětlení. Vše má určitě své opodstatnění a důvod, ale potřebuji, aby moje otázky byly zodpovězeny. Abych je dokázala uchopit a zpracovat a už se nemusela tázat,“ řekla v pořadu 168 hodin.

 „Mám otázku, co přesně se stalo ve čtvrtek odpoledne. Pokud policie stála před univerzitou a byla tam z nějakého důvodu přivolána, z jakého důvodu byla odvolána? Kdo ji odvolal? Chci vás vidět a chci abyste mi to řekli do očí. Chci vědět pravdu o čtvrtku, chci pravdu o našich dětech a o své dceři, která šla do školy a nevrátila se. Nečekám uzavření spisu s tím, že bylo vše správně, protože vše určitě správně uděláno nebylo. Chci vidět obličej člověka, který rozhodl, že policisté odjeli. Chci, aby mi řekl důvod. Nechci ho vidět v televizi, ale aby si ke mně stoupl a řekl mi to z očí do očí,“ vzkázala policii.

Za policejní práci se opakovaně postavil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), závažné pochybení policistů nezjistilo šetření Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia. Zásah nadále vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Šimůnková dodnes podle svých slov zároveň nemá pitevní zprávu nebo informace o času smrti své dcery, aniž by věděla proč. „Honí se mi hlavou myšlenky, že jí mohlo být pomoci, že jí mělo být pomoci. Mé dceři se nemělo vůbec nic stát. Měla se vrátit ve čtvrtek v půl šesté domů,“ popsala.

Setkání s dalšími rodiči v nedohlednu?

Podobné otázky o odjezdu policie si podle ní budou klást i další rodiče: „Že policie před fakultou byla a odjela. A že jejich děti nemusely být v takovém fyzickém a psychickém stavu jako teď. Nás bude hodně.“ V kontaktu s nimi však není. „Pokaždé, když se na schůzce v Karolinu ptám, je mi poskytována informace, že se setkáme v nejbližších dnech. Vždycky je mi odpovězeno: ‚Předpokládáme, že ve čtvrtek příští týden.‘ Ten čtvrtek ale ještě nebyl a podle mě ani nebude. Začínám si říkat, že je tam asi důvod, abychom se nesetkali,“ uvedla. Mluvčí Filozofické fakulty UK na dotaz redakce ohledně možného setkání rodičů zatím nereagovala.

 Zástupci univerzity se podle Šimůnkové zároveň měli zúčastnit pietní akce za zemřelou Elišku, která proběhla u příležitosti jejích nedožitých 21. narozenin koncem ledna v Čelákovicích. „Koukala jsem se na neskutečné množství lidí, kteří přišli Elišce vyjádřit lásku. Dívala jsem se kolem a neviděla nikoho z univerzity, kdo by přišel vyjádřit úctu a respekt. Univerzitu jsem zvala. Tam, kde si myslíte, že by to mělo být správné až očekávané – za školu, kterou si vymodlila a vysnila – mě to bolí, jestli to dcera vidí,“ dodala.

Eliška studovala na univerzitě komunikaci a řeč neslyšících, s matkou žily v domácnosti samy. Lenka Šimůnková zakládá nadaci pro neslyšící nesoucí jméno své zesnulé dcery. Zároveň se chce zasadit o prosazení manželství pro stejnopohlavní páry, jak si její dcera přála. „Přála si to vybojovat sama a vím, že by to vybojovala. Říkala jsem jí, že to jednou určitě vyjde. Člověk si neuměl vůbec představit, že by ten zítřek nebyl,“ doplnila.

 X X X

 MÍSTO  SOUDCŮ  PROTESTOVAT  PROTI  FIALOVI  MILIONY  LIDÍ  ČR

FIALU  DONUTIT  K  DEMISI,  USTAVIT  NOVOU  VLÁDU

PŘIKLAD  SI  VZÍT  Z  BELGIE?  FRANCIE,  NĚMECKA

NEČEKAT  NA  NOVÉ  VOLBY,  TAK  SE  NEVLÁDNE

 Baxa: Ústavní soudci čelí po rozhodnutí o valorizaci výhrůžkám. Nikdy jsem jich nedostal tolik

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa v neděli uvedl, že on i jeho kolegové čelí po rozhodnutí ohledně valorizace důchodů množství urážek a výhrůžek. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize také řekl, že razance veřejné diskuse ohledně zmíněného nálezu ho zaskočila. Varoval před zpochybňováním nezávislých institucí.

„Nosím talár prakticky 40 let, byl jsem dlouhý čas trestním soudcem, soudil jsem různé násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Ale nikdy jsem na svoji adresu nedostal tolik urážlivých, nenávistných, výhrůžných projevů jako za poslední týden,“ konstatoval Baxa.

 Připomněl, že ÚS u veřejnosti dlouhodobě požívá velké důvěry. „Teď najednou na základě jednoho nálezu jsme hloupí, nerozumíme tomu, jsme zaprodaní, jsme zkorumpovaní, provládní, bolševičtí,“ vyjmenoval část výroků, které podle něj přicházejí nejen jemu, ale i zpravodaji Vojtěchu Šimíčkovi a dalším kolegům. Zloba obsažená ve vzkazech je podle něj neuvěřitelná.

„Zpochybňovat instituce v jejich samotném základu je velmi nebezpečné. (…) Ústavní soud nikomu neslouží, není prezidentský, není vládní, patří nikomu a každému a je potřeba, aby se na to lidé spolehli,“ zdůraznil.

 Připomněl, že ústavní soudci mají desetileté funkční období, takže zažijí ještě mnoho dalších vlád i další prezidenty. Úvahu, že při rozhodování jde ÚS někomu na ruku, označil Baxa za naprosto nemístnou.

Nálezem z 24. ledna ÚS výraznou většinou zamítl návrh poslanců opozičního hnutí ANO na zrušení loňské novely, která jednorázově omezila nárůst penzí a kvůli hrozícím dopadům na státní rozpočet připravila důchodce v průměru o tisícikorunu měsíčně. Vláda podle soudu nezneužila stav legislativní nouze, okolnosti totiž byly mimořádné a hrozily hospodářské škody. Opozice také měla ve Sněmovně dostatečný prostor k vyjádření. ÚS poukázal na přiznané obstrukce a dlouhé projevy opozičních politiků.

 X X X

 Otravy dětí probudily úřady, látku HHC chtějí zařadit mezi návykové

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v řádu dní najít řešení pro zákaz prodeje cukrovinek s polosyntetickým kanabinoidem HHC, kterými se v posledních týdnech přiotrávilo několik mladých lidí. Zvažuje vydání opatření předběžné ochrany nebo zařazení HHC na seznam návykových látek.

 „Situace je vážná, proto ji chceme řešit co nejrychleji. Věřím, že řešení najdeme v řádu dní,“ řekl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Dodal, že MZd navrhovalo zařazení HHC na seznam zakázaných látek už v červenci loňského roku, vláda s tím ale tehdy nesouhlasila. Místo zákazu vznikla novela zákona o návykových látkách, která by tyto takzvané psychomodulační látky nezakázala, ale umožnila jejich regulaci, například zákaz prodeje dětem. Ve Sněmovně je ve druhém čtení.

Cukrovinky s HHC se neprodávají jako potraviny, ale nabízejí se jako tzv. sběratelské předměty v trafikách nebo v pouličních prodejních automatech. Pokud by vláda rozhodla, že je zařadí na seznam návykových látek, byl by jejich prodej nelegální.

Druhá zvažovaná možnost je podle Jakoba takzvané opatření předběžné ochrany. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil podle dnešních Lidových novin uvedl, že by Státní zdravotní ústav měl iniciovat kroky směrem ke Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které náleží dohled nad potravinami. Vzniknout by pak měla vyhláška obecné povahy.

„SZÚ podle zákona provádí hodnocení rizika výrobků či potravin, a to na základě žádosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce,“ sdělila ČTK Dana Šalamunová z tiskového oddělení SZÚ. Výrobky hodnotí ústav na základě informací na obalu nebo fotodokumentace a výsledků laboratorních zkoušek dodaných inspekcí, sám analýzu HHC neprovádí.

„Vzhledem k tomu, že SZÚ není kontrolním orgánem, kontrolu předmětných výrobků ani odběr vzorků neprovádí, a není ani iniciátorem jakýchkoliv legislativních změn v této oblasti,“ doplnila.

Na případy, kdy se lidé látkou přiotrávili, v posledních dnech upozorňují zdravotníci zejména v Karlovarském kraji. Krajská nemocnice již na konci ledna varovala, že jich přibývá. Tamní záchranná služba o víkendu vyjížděla k sedmi případům intoxikace HHC. Podle lékařů z karlovarské nemocnice u intoxikovaných pacientů nastanou po požití poruchy vědomí, které mohou trvat 24 až 48 hodin, výkyvy nálad či nevolnost, může se projevit agrese. Případem se zabývá i policie.

Nabízení těchto produktů formou atraktivní pro děti a ve formě potravin považuje koordinátor Vobořil za krajně neetické. „Vyzývám výrobce a prodejce produktů obsahujících HHC, aby přehodnotili své postupy a takové produkty stáhli z oběhu. Podobně žádám o totéž s dalšími možnými produkty řady kanabinoidních látek, které jsou již připraveny podle informací k dostupnosti na trhu. V opačném případě stát bude muset reagovat mnohem razantněji,“ uvedl v prohlášení před dvěma týdny Vobořil.

X X X

 „Před Hamásem roztahují koberce.“ Velvyslankyně Izraele rozčílila Rusy

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolá novou izraelskou velvyslankyni v zemi Simonu Halperinovou kvůli jejím vyjádřením v rozhovoru pro list Kommersant, které Moskva označila za nepřijatelné. Velvyslankyně kritizovala mimo jiné návštěvy zástupců radikálního hnutí Hamás v Moskvě, podle Rusů překrucovala historické reálie a ruskou zahraniční politiku.

 Halperinová podle Kommersantu nastoupila do čela izraelské diplomatické mise v Rusku letos v lednu. Do Moskvy přijela v době, kdy ozbrojené síly obou zemí vedou rozsáhlé válečné akce a vzájemné vztahy jsou vystaveny zkoušce, poznamenal ruský deník na úvod rozhovoru. Rusko podle něj kritizuje vojenskou operaci izraelské armády v Pásmu Gazy, zatímco Izrael kritizuje ruskou válku na Ukrajině.

Halperinová se v interview ptá, proč není na ruském seznamu teroristických organizací, které jsou v zemi zakázány, palestinské hnutí Hamás, které loni v říjnu na Izrael zaútočilo. „Je na něm i Muslimské bratrstvo. A Hamás je palestinská odnož Muslimského bratrstva,“ uvedla velvyslankyně, která zároveň vznesla otázku, proč Rusko „nevystupuje proti terorismu“.

„Ale ne, hamásovce v Moskvě přijímají, objímají a roztahují před nimi koberce. Tomu nemůžeme rozumět,“ prohlásila Halperinová. „V Rusku říkají, že tato jednání vedou proto, aby osvobodili rukojmí. Ale už jsou to čtyři měsíce, co jsou lidé drženi jako rukojmí, a stále nebyli propuštěni,“ dodala s odkazem na rukojmí odvlečená do Gazy Hamásem.

„Zvláštní rozhořčení vyvolává skutečnost, že izraelská velvyslankyně se nezdvořile vyjadřuje o úsilí, které Rusko vyvíjí v rámci kontaktů zaměřených na pomoc při řešení osudu rukojmích,“ uvedlo v reakci ruské ministerstvo zahraničí.

Delegace Hamásu jednala na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě ve druhé polovině ledna. Moskva tehdy podle agentury Reuters delegaci vyzvala k propuštění zbývajících rukojmí. Předtím zástupci hnutí Hamás, které USA či EU označují za teroristickou organizaci, přijeli do Moskvy jednat na konci loňského října.

Izraelská velvyslankyně rovněž uvedla, že nechápe ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova kvůli tomu, co v jeho případě označila za „bagatelizování“ významu holokaustu. Upozornila přitom, že den památky obětí holokaustu není oficiálně v ruském státním kalendáři.

Ruská diplomacie i na tato prohlášení reagovala podrážděně, zmínka o ruském státním kalendáři podle ní „hraničí se zasahováním do vnitřních záležitostí.“ Ruský resort zahraničí označil výroky velvyslankyně za krajně nepodařený začátek diplomatické mise.

X X X

 Migranti znásilnili v Itálii na veřejném WC třináctiletou dívku před zraky přítele

Sedm Egypťanů minulý týden znásilnilo třináctiletou dívku na městských toaletách v parku v sicilské Katánii. Svědkem byl její sedmnáctiletý přítel, kterého pachatelé donutili, aby se díval. Nejen Sicílie zůstává v šoku a italský vicepremiér Matteo Salvini veřejně volá po „chemické kastraci“.

Dívka s přítelem se v parku procházeli 30. ledna večer. Krátce po sedmé hodině je začala obtěžovat skupina sedmi mladých Egypťanů, píše italský deník L’Unione Sarda.

„Nejdřív mě začali osahávat, řekla jsem jim, ať mě nechají na pokoji. Dokonce i můj přítel, kterému je sedmnáct let, jim to několikrát zopakoval,“ vypověděla podle listu La Repubblica třináctiletá dívka. Domlouváni ani následný pokus o útěk se mladému páru nepodařil.

Skupina migrantů zatáhla dívku na veřejnou toaletu v tamním parku Giardino Bellini, kde ji dva ze skupiny znásilnili. Ostatní donutili jejího přítele, aby přihlížel. Dívka skončila v nemocnici, všechny mladíky se později podařilo identifikovat a zatknout. Podle italských médií se jednalo o egyptské státní občany, kteří přicestovali na Sicílii ilegálně.

Zděšená zůstává nejen sicilská veřejnost, ale i italští politici. Šéf nacionalistické strany Liga a ministr dopravy Matteo Salvini, který dříve jako ministr vnitra prosazoval tvrdou protiimigrační politiku a ostře vystupoval proti posádkám pašeráckých lodí, v pondělí prohlásil, že země potřebuje povolení k chemické kastraci. „Doufám, že o návrhu předloženém Ligou se bude hlasovat co nejdříve,“ napsal na sociální síti X.

„Příběhy tohoto typu se neúprosně opakují po celé zemi. Skupinové sexuální násilí, zneužívání nejslabších, podmaňování žen, které jsou stále mladší a bezbrannější… Očekáváme, že ti, kdo jsou za tato zvěrstva zodpovědní, zaplatí za to, co spáchali. To, co se stalo, nelze nijak ospravedlnit,“ uvedla sicilská poslankyně za stranu Vzhůru Itálie Matilde Siracusanová.

X X X

 „Pružiny najdete všude.“ Firma Sečkař je chrlí na přání zákazníků

Když těsně po revoluci Josef Sečkař zakládal podnik na výrobu pružin, začínal doma a v pronajatých prostorách bývalého statku ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku.

Dnes si drží výrobní plochu přes dva tisíce metrů čtverečních, naprostá většina produktů vzniká na CNC strojích a Pružinárna Sečkař díky tomu jen loni vypustila do světa více než šestnáct milionů pružin různých druhů přesně podle požadavků zákazníků.

Nevšední podnik se bez debat dá spojit s dlouholetou tradicí. Navázal na předrevoluční výrobu, ostatně pár zaměstnanců z té doby ve firmě pracuje i nyní. Jenže ta se od té doby značně rozrostla i díky výstavbě nové výrobní haly a skladu na materiál. A také zmodernizovala. „Dřív šlo hlavně o ruční výrobu, dnes logicky výrazně převažuje ta strojní,“ podotýká Jana Martykánová, vnučka zakladatele, která mu v podniku s pětadvaceti zaměstnanci pomáhá.

Gró výroby logicky tvoří rozmanitý sortiment pružin, který se firma snaží rozvíjet a rozšiřovat, aby prosperovala a mohla v co nejširším rozsahu pokrýt potřeby klientů. Na Pružinárnu Sečkař se tak obrací nejen společnosti s většími objemy zakázek, ale i obyčejní lidé. Ať už shánějí díly do zahradních nůžek, nářadí, klik, trampolín, houpaček, garážových vrat nebo třeba veteránů. „Pružiny najdete všude kolem sebe. A Češi jsou kutilové. Zatímco část lidí rozbitou věc vyhodí, ta druhá ji chce opravit a shání to, co nevydrželo. Je to pro ně mnohem levnější způsob,“ usmívá se zakladatel Josef Sečkař.

Co se firem týče, podnik z Velké nad Veličkou chrlí pružiny pro automobilový či spotřební průmysl, do zemědělství, ale objednávky má třeba také z čalounického odvětví, kde se využívají především do matrací a sedaček. Pružinárna Sečkař nabízí širokou paletu možností (pružiny tažné, tlačné, zkrutné a tvarové) i materiálů – nerezový, patentovaný, ventilový, pozinkovaný, cínobronzový či mosazný drát. K tomu je možné si dopřát také povrchovou úpravu, převážně z bílého zinku.

A kromě tradičního sortimentu si zákazníci na e-shopu objednají i pár specialit. Na své si přijdou rybáři díky kuželové pružině, která díky speciální úpravě proti korozi slouží jako krmítko pro ryby, zakoupit lze také unikátní bezdotykovou past na myši, jež usnadní instalaci i následnou manipulaci. A mezi časté zákazníky patří vinaři, jimž podnik dodává vinohradnické fixační spony k uchycení vodicího drátu mezi sloupky.

Za pozitivními ohlasy zákazníků Pružinárny Sečkař stojí především individuální přístup. „Vyrábíme přímo na míru pro každého klienta, řešení uzpůsobujeme jeho přání,“ hlásá Sečkař krédo firmy, v níž se snoubí letité zkušenosti zaměstnanců a jejich zručnost s obětavostí.

X X X

 Podmořské kabely v ohrožení? Húsíové mohou narušit šestinu světového webu

Jemenská telekomunikační společnost Yemen Telecom odsoudila povstalecké Húsíe, že vyhrožují napadením podmořských datových kabelů. Reagovala tak na s nimi spojovaný příspěvek na síti Telegram, který představil mapu této infrastruktury v Rudém moři. Podle pozorovatelů Húsíové na ni nicméně nezaútočil spíše z nedostatku prostředků než pro nedostatek motivace.

 „Toto jsou mapy mezinárodních kabelů, které spojují všechny oblasti světa skrze moře. Zdá se, že Jemen se nachází na strategickém místě, protože v jeho blízkosti vedou internetové kabely, které spojují nejen státy, ale celé kontinenty,“ napsal telegramový účet k mapě.

Společnost Yemen General Telecommunications Corporation šiítské rebely odsoudila, a to nejen za hrozby vůči podmořským informačním tepnám, ale i za „pokračující militarizaci Rudého moře“. Oficiálně se Húsíové k záměru poškodit mezinárodní komunikační infrastrukturu nepřihlásili.

Telekomunikační firma roky vyzývala globální poskytovatele a správce internetu, aby s povstalci vůbec nejednali a neposkytli jim informace, jakým způsobem podmořské kabely fungují. Rudým mořem, kde Húsíové operují, podle odhadů prochází přibližně 17 procent světového internetového provozu, uvádí list The Guardian.

Jednu z největších strategických hodnot má kabel AE-1 Asie-Afrika-Evropa dlouhý 25 tisíc kilometrů, který vede z Hongkongu do Marseille přes Rudé moře. Poblíž jemenského pobřeží se táhne dalších patnáct kabelů.

Technická zaostalost, která se může změnit

„Zatím se kabely daří chránit spíše kvůli relativní technologické zaostalosti Húsíů než kvůli nedostatku motivace,“ zhodnotil riziko poškození klíčové světové infrastruktury washingtonský výzkumný ústav Gulf International Forum. Upozornil, že doposud vedli primárně pozemní válku proti jemenské vládě a jejím spojencům, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům. Neměli tak potřebu mít vysoce vycvičené námořnictvo. A přestože jsou schopni obtěžovat proplouvající lodě prostřednictvím raket a rychlých útočných plavidel, na podmořské aktivity jim chybí ponorky.

S dostatkem času a příležitostí se to může změnit, varoval však institut. „Mělké vody Perského zálivu, které dosahují hloubky pouhých 100 metrů, totiž snižují potřebu špičkových ponorek, které by mohly úkol splnit,“ upozornil. Připomněl zadržení tří potápěčů v roce 2013, kteří se pokusili přerušit podmořský kabel poblíž alexandrijského přístavu.

„Ti Húsíové, kteří prošli výcvikem bojových potápěčů, by mohli použít podobný způsob útoku. Mají arzenál námořních min, jimiž by mohli kabely poškodit,“ upozorňuje Gulf International Forum.

Húsíové, kteří mají podporu Íránu, v posledních týdnech útočí na obchodní a další lodě v Rudém moři. Tvrdí přitom, že útoky jsou reakcí na válku, kterou Izrael vede proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, a na podporu, kterou některé země poskytují izraelské vládě.

Americká a britská armáda na útoky opakovaně reagovaly použitím síly, zcela zastavit údery vůči plavidlům se jim však stále nepodařilo. Naposledy zasáhly 36 cílů spojených s húsíjskými povstalci na 13 místech v Jemenu, včetně údajných skladů zbraní a munice. Mluvčí rebelů Muhammad Abdal Salám zdůraznil, že takovéto akce nezmění rozhodnutí rebelů prokazovat podporu Palestincům a že zničit zbraně Húsíů nebude jednoduché.

X X X

První republikánská premiérka v Severním Irsku. O’Neillová politickou kariérou bojovala s předsudky

Konec vládního patu. Parlament v Severním Irsku zvaný Stornmont má po téměř dvou letech od voleb funkční kabinet. V jeho čele stanula Michelle O’Neillová ze Sinn Féin. Republikánské hřmění se ale neočekává, a to přestože její rodina má otisk v Irské republikánské armádě (IRA). Slíbila totiž, že bude „premiérkou všech“, tedy unionistů i nacionalistů a bude respektovat královskou rodinu.

 Strana Sinn Féin, která dlouhodobě usiluje o sjednocení Irska, tedy odtržení jeho severní části od Spojeného království, má od minulého týdne tzv. první ministryni. Šéfkou severoirského parlamentu se stala Michelle O’Neillová.

„Dnešní den otevírá dveře do budoucnosti,“ pronesla k poslancům. „Jsem z celého srdce odhodlána pokračovat v práci na usmíření mezi všemi našimi lidmi. Minulost nelze změnit ani vrátit zpět. Co však můžeme udělat, je vybudovat lepší budoucnost,“ pokračovala.

Sedmačtyřicetiletá politička pochází z rodiny úzce navázané na Irskou republikánskou armádu (IRA) a hájí legitimitu násilí, které použila během nepokojů na konci minulého století. Do čela exekutivy se O’Neillová dostává po dvou letech politické paralýzy a bude se muset popasovat se svými vyhraněnými postoji, které je třeba upozadit, upozorňuje list The Guardian.

Klíč od nejvyššího úřadu získala O’Neillová jako vůbec první republikánka za 103letou historii Severního Irska. Unionistům řekla, že jejich národní identita, kultura a tradice jsou pro ni důležité.

„Lesklé blond vlasy. Zářivá rtěnka. Natočené řasy. Nalakované nehty. Oblečení obepínající postavu. Michelle O’Neillová rozhodně není taková, jakou bychom očekávali,“ vykreslovali ji během politické kariéry britské deníky.

Sexistické narážky ji ale neodradily. Od chvíle, kdy vstoupila do povědomí veřejnosti jako ministryně a náměstkyně premiéra, musela čelit poznámkám na svůj vzhled. „Kráska z rodiny zalité krví,“ napsal v roce 2017 deník Daily Mail.

Rodinné zázemí

Pochází totiž z významné rodiny irských republikánů. Narodila se 10. ledna 1977 jako Michelle Doris, vyrostla ve venkovské vesnici Clonoe v hrabství Tyrone.

REPUBLIKÁNI A UNIONISTI

Velkopáteční dohoda z roku 1998 ukončila desetiletí násilí mezi prorepublikánskými katolíky a prounionistickými protestanty. Období je známé jako „The Troubles“. Dokument říká, že obě komunity mají stejné pravomoci ve vládě a institucích.

Její otec Brendan Doris byl vězněm IRA a strýc Paul Doris sháněl pro tuto skupinu finanční prostředky. Dva bratranci, členové irské armády, byli postřeleni bezpečnostními silami, jeden z nich smrtelně.

Michelle v šestnácti letech otěhotněla. Ve škole s ní jednali „jako by měla mor“. S péčí o malou dceru jí pomáhala rodina, zatímco dokončovala maturitu a vyučila se poradkyní pro sociální práva.

Na období posměšků se neohlíží ráda, přestože ji zocelilo. „Nikdy na ten zážitek nezapomenu, říkala jsem si: Takhle se ke mně už nikdo nikdy chovat nebude,“ zařekla se.

Politická kariéra

V roce 2005 získala křeslo v zastupitelstvu městské části Dungannon, které předtím zastával její otec. Stala se chráněnkou Francie Molloye, který byl poslancem za Sinn Féin a Martina McGuinnesse, dominantní postavy strany vedle Gerryho Adamse (který stál v čele strany od roku 1983 až do 2018).

V roce 2007 byla zvolena do Stormontu a o čtyři roky později se stala ministryní zemědělství, následně v 2015 ministryní zdravotnictví a dva roky poté náměstkyní prvního ministra.

„Její postavení vzrostlo, její autorita roste. Rozhodně je dostatečně schopná,“ popisuje pro Guardian Shane Ross, bývalý ministr irské vlády.

Už předtím, než se O’Neillová stala první ministryní, byla výraznou tváří Sinn Féin. Po boku předsedkyně strany Mary Lou McDonaldovou pracovala na budování vztahu s královskou rodinou, dokonce si vyměnila dopisy s králem Karlem. Zúčastnila se pohřbu královny Alžběty II. i korunovace.

Pro dceru bývalého vězně IRA to byl velký krok. Odhodlal se k němu nicméně před ní už její předchůdce McGuinness, který navázal vztah s královskou rodinou po historickém podání ruky s královnou v roce 2012.

O’Neillová je hrdou republikánkou a pravidelně se účastní vzpomínkových akcí za mrtvé členy armády. Účast na těchto akcích nyní jako první ministryně může být považována za příliš odvážné gesto. Může to být jedním z důvodů, proč nyní přistoupí k opatrnějšímu slovníku.

Bylo to zřejmé už při jejím projevu na shromáždění. Vynechala jakoukoli zmínku o sjednoceném Irsku nebo průzkumu na hranicích, všimla si BBC.

V následném rozhovoru však předpověděla, že sjednocené Irsko vznikne ještě za jejího života a možná v příštím desetiletí. S ohledem na unionisty, kteří trpěli v období Troubles, se také nepřímo omluvila obětem IRA. Ve shromáždění řekla: „Je mi líto všech životů, které byly během konfliktu bez výjimky zmařeny.“

Dva roky od voleb

Strana Sinn Féin získala většinu v květnových volbách v roce 2022. Michelle O’Neillová má nárok na funkci premiérky od té doby.

Vedoucí opoziční strana, Demokratická unionistická strana (DUP), však na protest proti pravidlům obchodování po brexitu odmítla vstoupit do vlády. DUP se však minulý čtvrtek dohodla s britskou vládou na dohodě, která zmírnila její obavy z brexitu a otevřela cestu k nové severoirské vládě.

Přísahu složila také Emma Little-Pengellyová, nominovaná DUP na post náměstkyně premiérky. Ve svém projevu uvedla, že si „nikdy nedokázala představit“, že by takto sloužila Severnímu Irsku. I ona sama má osobní zkušenosti s Irskou republikánskou armádou, ale opačné, než současná premiérka. Připomněla následky bomby IRA před jejím domem, když byla ještě dítě.

„Michelle je irská republikánka a já jsem velmi hrdá unionistka,“ řekla. „V těchto otázkách se nikdy neshodneme,“ připustila zjevný rozkol. „Na čem se ale shodneme, je to, že rakovina nediskriminuje a že naše nemocnice potřebují opravit,“ dodala.

Severoirské shromáždění zvané Stornmont je decentralizovaný zákonodárný orgán Severního Irska. Ačkoliv je součástí Velké Británie, mají zákonodárci ve shromáždění pravomoc vydávat zákony v řadě otázek, které nejsou výslovně vyhrazeny westminsterské vládě v Londýně.

X X X

BASKETBALISTÉ  PRAHY  ODVETA  S  BRNEM  VE  STŘEDU  7.2.2024

  3. kolo skupina A1 Kooperativa NBL 2023/24, místo: 7.2.2024 18:00 Praha

Utkání: Basket Brno – USK Praha

Po nedělní prohře na Slunetu si budou chtít Sovy před očima domácích diváků napravit chuť. S Brnem měli tu čest naposledy před necelým týdnem, kdy si z Vodova arény přinesli těsnou výhru o 2 body a postup na Final 8 Československého poháru. Zítra je však čeká důležitý duel v rámci nástavby A1. ve které může mít každé zaváhání při momentální vyrovnanosti tabulky obrovský dopad na konečné postavení před play-off.

Frank Kuhn (trenér USK Praha): “ Back to back zápasy jsou obtížné, ale věříme, že to na Folimance zvládneme. Pokud budeme o trochu více konzistentní na obou koncích hřiště, budeme pro ostatní vždy nepříjemným soupeřem. “

Marek Vyroubal: “ Ve středu na Folimance  přivítáme Brno, zápas je trochu specifický v tom, že se jedná o druhé utkání v týdnu se stejným soupeřem. Tudíž se dá předpokládat, že oba týmy budou velmi dobře připraveni po taktické stránce. Jsme si vědomi toho, že náš soupeř bude chtít odčinit předchozí pohárového střetnutí, které jsme dokázali vyhrát. Myslím si, že se dá očekávat podobné utkání jako v Českém poháru, vyrovnaný a bojovný basketbal, ve kterém budou převládat obrany na obou stranách. Věřím, že nás přijde podpořit co nejvíce našich fanoušků a poženou nás za naší druhou výhrou v nadstavbě A1. “Michal Fabrici

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.