Rozmístění sovětských jaderných raket na Kubě v roce 1962, známé jako Karibská krize, mělo za cíl ochránit kubánský socialistický režim Fidela Castra před další invazí USA (po neúspěchu v zátoce Sviní) a vyrovnat početní převahu amerických raket v Turecku. SSSR takto reagoval na obklíčení, přičemž USA odpověděly námořní blokádou ostrova.

Důvod instalace: Sovětský svaz (NSČ Chruščov) chtěl odradit USA od útoku na Kubu a posílit svou pozici v jaderném soupeření. Objevení raket: Americké průzkumné letouny odhalily rampy v říjnu 1962, což přivedlo svět na pokraj jaderné války. Dohoda: Krize skončila stažením sovětských raket výměnou za veřejný slib USA, že nenapadnou Kubu, a tajný závazek USA stáhnout své rakety z Turecka. Následky: Mezi Kremlem a Bílým domem byla zřízena horká linka pro přímou komunikaci. Sovětské vojenské poradce a techniku na Kubě však částečně nahradily menší kontingenty, které zde zůstaly až do roku 1993 článek na armada.vojenstvi.cz.

X X X

NA  UKRAJINĚ  STÁLE TISÍCE  MRTVÝCH,  TRUMP  UKONČIT

VRAŽDĚNÍ  KAPITULACÍ  UKRAJINY

POSTARAT  SE  O  TO  I  BABIŠ  PŘI  JEDNÁNÍ  V  ITÁLIÍ  S  MELONIOVOU

RUSKO  NEBUDE  JEDNAT  SE  ZELENSKÝM,  NEMÁ  MANDÁT

UKRAJINA  NEMÁ  VOJÁKY…  TRUMP  TRVAT  NA  KONCI  VÁLKY

MILIARDY  Z  ČR  NA  UKRAJINU  ŠETŘIT  NKÚ,   NSZ,  PROKURATURA

VÁLKA  VINOU  ZELENSKÉHO,  JAK ŘEKL  TRUMP

EVROPA  NESMÍ  PODPOROVAT  KORUPCI  NA  UKRAJINĚ

Zelenskyj: Dohoda s Ruskom o území ani prímerí zatiaľ nie je

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že rokovania s Ruskom nedospeli ku kompromisu v otázke územia. Oficiálna dohoda o zastavení útokov na energetiku zatiaľ neexistuje.

Ukrajina a Rusko v rokovaniach o otázke územia zatiaľ nedospeli ku kompromisu, uviedol podľa agentúry AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom TASR. Oficiálna dohoda podľa neho nie je ani na dočasnom zastavení útokov na energetickú infraštruktúru.

• Ukrajina a Rusko zatiaľ nedosiahli kompromis o území.
• Milióny Ukrajincov sú bez elektriny kvôli ruským útokom.

Americký prezident Donald Trump predtým oznámil, že šéf Kremľa Vladimir Putin prisľúbil, že týždeň nebudú útočiť na energetiku Ukrajiny.

Kyjev je podľa Zelenského pripravený zdržať sa takýchto útokov na území Ruska, ak to isté urobí aj Moskva.

Zelenskyj sa takto podľa AFP vyjadril pre novinárov ešte vo štvrtok, no jeho výroky zverejnila prezidentská kancelária až v piatok.

Energetická kríza na Ukrajine

Trump vo štvrtok uviedol, že Putin pristúpil na jeho požiadavku zastaviť útoky na ukrajinskú metropolu Kyjev a ďalšie mestá na obdobie jedného týždňa. Rusko zatiaľ nepotvrdilo, že s tým súhlasilo.

„Ak Rusko nezaútočí na našu energetickú infraštruktúru – na výrobné zariadenia alebo akékoľvek iné energetické prostriedky – my nezaútočíme na ich,“ vyhlásil Zelenskyj. Poukázal však na to, že znepriatelené krajiny sa na prímerí týkajúcom sa útokov na energetické ciele zatiaľ oficiálne nedohodli.

Ruské útoky na ukrajinskú energetickú infraštruktúru v uplynulých dňoch zanechali bez svetla, tepla a vody už milióny Ukrajincov. Situácia je kritická najmä v Kyjeve.

V niektorých častiach krajiny by pritom podľa predpovedí v najbližších dňoch mohla teplota klesnúť až na mínus 30 stupňov Celzia.

Rokovania pokračujú

Ukrajinským a ruským vyjednávacím tímom, ktorí sa za účasti delegácie Spojených štátov stretli minulý víkend v Spojených arabských emirátoch (SAE), sa podľa Zelenského zatiaľ nepodarilo nájsť zhodu ohľadom východoukrajinského regiónu Donbas. Ten si Rusko nárokuje celý, hoci ho celý nedobylo. Moskva deklaruje, že mier na Ukrajine možno dosiahnuť tým, že ukrajinské sily sa stiahnu aj z tých častí Donbasu, ktoré majú stále pod kontrolou.

Trojstranné rokovania v SAE o ukončení vojny na Ukrajine by mali pokračovať v nedeľu 1. februára. Ukrajinský prezident ale tvrdí, že termín aj miesto ďalšieho stretnutia vyjednávačov sa ešte môžu zmeniť. Ovplyvniť to podľa neho môže vývoj medzi USA a Iránom. Šéf americkej diplomacie Marco Rubio v stredu oznámil, že Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, ktorí boli na prvom kole rozhovorov v Abú Zabí, sa na najbližšej schôdzke v Emirátoch nezúčastnia.

SAE okrem toho, že sa stali hostiteľom rokovaní predstaviteľov Ukrajiny, Ruska a USA, sprostredkovali za posledné takmer štyri roky vojny niekoľko výmen vojnových zajatcov medzi Moskvou a Kyjevom. Rusko však podľa Zelenského tieto výmeny, z ktorých posledná sa uskutočnila v októbri minulého roka, pozastavilo.

„Rusi tento proces zastavili. Nemajú veľký záujem o výmenu osôb, pretože nemajú pocit, že by im to niečo prinieslo,“ povedal ukrajinský prezident.

X XX

NA  UKRAJINĚ   UMÍRAJÍ   LIDÉ  V  ZÁKOPECH

Ukrajina siaha po poslednej rezerve, mladá generácia umiera v zákopoch. Fedorov prehovoril o dezerciách

Ukrajina čelí čoraz ťažšej dileme: ako ochrániť a vychovávať mladú generáciu a zároveň dopĺňať vyčerpané jednotky na frontovej línii. Plnoformátová vojna, ktorá trvá už takmer štyri roky, výrazne zasiahla personálne kapacity armády.

Ruské Šáhidy majú novú taktiku: lietajú v extrémne nízkej nadmorskej výške

Denník The Wall Street Journal (WSJ) situáciu opisuje ako neriešiteľnú voľbu Ukrajiny.

Vyčerpané sily

V prvých rokoch invázie sa Kyjev snažil držať najmladších vojakov mimo najťažších bojov, keďže majú byť kľúčoví pre obnovu krajiny po vojne. Situácia sa však podľa WSJ zmenila. Vážny nedostatok ľudských zdrojov a neúprosný ruský postup situáciu zmenili a mladí bojovníci sú čoraz častejšie posielaní na najnebezpečnejšie smery.

Mnoho mužov ochotných bojovať už podľa denníka do armády vstúpilo. Pechotné jednotky tak tvoria prevažne starší muži, ktorí nie sú vhodní na vyčerpávajúce bojové úlohy. Zároveň sa výrazne predĺžila dĺžka služby na fronte, čo prehlbuje fyzické aj psychické vyčerpanie.

Chirurgická presnosť francúzskych ‚kladív‘: stíhačka MiG-29 zdemolovala budovu s kľúčovými ruskými jednotkami

Časť mužov sa mobilizácii vyhýba. Podľa ministra obrany Mychajla Fedorova sa dva milióny Ukrajincov vyhýbajú odvodu a viac ako 200-tisíc vojakov dezertovalo, čo predstavuje približne pätinu celkového počtu ozbrojených síl.

Význam ľudských zdrojov zdôraznil aj Rob Lee z Inštitútu pre výskum zahraničnej politiky. Podľa neho „živá sila je pravdepodobne najdôležitejším faktorom, ktorý určí, ako sa vyvinie situácia na bojisku v roku 2026 pre Ukrajinu. A tiež to, ako ďaleko dokáže Rusko postúpiť.“

Mladí na fronte a vysoké straty

Od minulého roka sa podľa WSJ stovky mladých Ukrajincov zapojili do programu pre osoby vo veku 18 až 24 rokov a vstúpili do rôznych brigád. Pre nedostatok pechoty ich velitelia často nasadili priamo do najťažších bojov. Výsledkom je, že mnohí zahynuli, iní utrpeli zmrzačenia alebo zostali invalidmi na celý život. Mnohí dezertovali.

Neskôr niektoré jednotky umožnili nováčikom vo veku 18 – 24 rokov slúžiť šesť mesiacov v jednotkách bezpilotných lietadiel, teda ďalej od priamych bojov.

Operátorka FPV dronu brigády Rubiž. Ukrajinské ministerstvo obrany zverejnilo fotografiu s popisom: „Silná. Presná. Krásna. A zakaždým, keď jej dron vzlietne, nepriateľ má o jedno miesto na úkryt menej.

WSJ priniesol aj konkrétny príbeh Kyryla Horbenka, ktorý sa po dovŕšení 18 rokov prihlásil do zrýchleného výcviku. O necelého pol roka zahynul pri delostreleckom ostreľovaní pri Pokrovsku. Keďže sa jeho telo nepodarilo vyzdvihnúť, rodina nedostala štátne príspevky ani oficiálne potvrdenie o smrti. Jeho matka Tetiana povedala: „Jednoducho ešte nebol pripravený na vojnu.“

Kňaz Mykola Kapralyk uviedol, že vo vojne prišiel už asi o sto ľudí zo svojej farnosti. Nedávno pochoval 19-ročného vojaka. Mladých dobrovoľníkov síce chváli, no zároveň varuje pred ich prehnaným sebavedomím: „Pozreli si pár videí a uverili, že sú neporaziteľní.“

Špeciálne kontrakty pre mladých

Ako dopĺňa agentúra UNIAN, vo februári 2025 Ukrajina spustila špeciálne kontrakty pre ľudí vo veku 18 – 24 rokov. Ministerstvo obrany uviedlo, že zmluvy zahŕňajú odmenu 1 milión ukrajinských hrivien (približne 22 500 eur), z čoho 200-tisíc sa vypláca okamžite a zvyšok počas služby. Program bol neskôr rozšírený a dobrovoľníci si môžu vybrať brigádu, v ktorej chcú slúžiť.

Agentúra AP zverejnila výber fotografií, ktoré jej reportéri tento rok zachytili na Ukrajine, brániacej sa už štvrtý rok rozsiahlej ruskej vojenskej agresii.

X X X

USA uvolnily sankce na venezuelský ropný průmysl, zároveň hrozí spojencům Kuby

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek večer uvolnila část sankcí vůči venezuelskému ropnému průmyslu poté, co Caracas schválil reformu sektoru. Zároveň Trump pohrozil novými cly na země dodávající ropu na Kubu, čímž Washington dál stupňuje tlak na komunistický režim a jeho spojence, zejména Mexiko.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy, prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.

Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.

Rozhodnutí administrativy vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters.

Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za předmět sankcí USA.

Venezuela ve čtvrtek přijala zákon o privatizaci ropného sektoru, který soukromým společnostem slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů i mimo venezuelské soudy. Vláda tak ustoupila od jednoho z principů socialistického hnutí, které v zemi panuje už přes dvě dekády. Krátce po schválení parlamentem zákon slavnostně podepsala úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.

„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.

Trump hrozí zemím, které dodávají ropu na Kubu

Trump ve čtvrtek večer pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Washington stupňuje svou kampaň proti této komunistické zemi a vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za snahu o genocidu kubánského lidu.

Opatření, které vychází z exekutivního příkazu vydaného na základě vyhlášení celostátního stavu nouze, ovšem nespecifikuje žádné celní sazby ani nejmenuje konkrétní země. „Na dovoz zboží vyrobeného v zemi, která přímo či nepřímo prodává nebo jinak dodává ropu na Kubu, může být uvaleno dodatečné clo ‚ad valorem‘,“ uvádí se v textu příkazu, který na svém webu zveřejnil Bílý dům.

Kubánská státní média nedlouho po zveřejnění Trumpova příkazu varovala, že v jeho důsledku může hrozit ochromení výroby elektrické energie, zemědělské produkce, zásobování vodou a zdravotních služeb na ostrově, který už tak trpí vážnou hospodářskou krizí. „Co je cílem? Genocida kubánského lidu,“ uvedla kubánská vláda v prohlášení odvysílaném v nočním televizním zpravodajství. „Americká vláda zadusí (na Kubě) všechny oblasti života,“ dodala.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová tento týden uvedla, že její země bude pokračovat v humanitární pomoci Kubě, což podle ní zahrnuje i dodávky ropy. Předtím se objevily zprávy, že Mexiko dodávky ropy Kubě pozastavilo, na což tlačí Spojené státy ve snaze karibský ostrov maximálně izolovat a dosáhnout na něm změny režimu. Trump ve svém druhém funkčním období běžně využívá hrozby zavedením cel jako nástroj zahraniční politiky.

Americký server Politico minulý týden s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že Trumpova vláda zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrov odřízla od přísunu ropy a dosáhla tak změny režimu. Trump také v lednu vyzval vedení Kuby, aby uzavřelo dohodu s USA, a tamní vládě vzkázal, že už nebude dostávat ropu ani peníze od Venezuely. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel oponoval, že Washington nemá morální právo nutit Kubu k uzavření dohody.

X X X

Nechtějí se držet zpět, poškodí i celý svět. Írán zahání útok USA ostrými hrozbami

Írán dává najevo, že pokud by na něj Spojené státy zaútočily, reakce by byla mnohem ostřejší než loni v létě, kdy USA provedly údery proti jeho jaderným zařízením. Teherán má několik možností, jak odpovědět, přičemž nejvážnější reakce by mohla mít značné ekonomické dopady.

„Naše statečné ozbrojené síly jsou připraveny, s prstem na spoušti, okamžitě a silně reagovat na jakoukoli agresi proti naší milované zemi, jejímu vzdušnému prostoru i moři,“ napsal na sociální síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

I další íránští představitelé nešetří ostrými slovy. „Omezený (americký) úder je iluze. Jakákoli vojenská akce ze strany Ameriky, jakéhokoli druhu a na jakékoli úrovni, bude považována za začátek války a odpověď bude okamžitá, komplexní a bezprecedentní – namířená proti agresorovi, do srdce Tel Avivu a proti všem, kdo agresora podporují,“ prohlásil Alí Šamchání, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti.

Írán naznačuje, že tentokrát se nebude držet tolik zpátky jako loni v létě. Po amerických útocích na jaderná zařízení tehdy udeřil na americkou základnu al-Udejd v Kataru, Spojené státy však byly varovány předem, což umožnilo protivzdušné obraně zachytit většinu raket a předejít obětem.

„Prioritou Teheránu v tuto chvíli není vyjednávat se Spojenými státy, ale mít dvousetprocentní připravenost bránit naši zemi,“ uvedl Kázem Gharíbábádí, vysoce postavený člen íránského vyjednávacího týmu, při návštěvě Turecka. Dodal, že íránští a američtí prostředníci jsou v kontaktu, ale i kdyby byly podmínky pro jednání příznivé, Írán chce zůstat připraven. Připomněl, že Izrael i USA zemi loni napadly právě ve chvíli, kdy probíhaly diskuse o jaderném programu.

Portál BBC upozorňuje, že hrozba amerických úderů přichází v době mimořádného napětí, kdy íránský režim čelí masivním vnitřním nepokojům. „V důsledku toho s sebou jakýkoli útok USA nese výrazně vyšší riziko rychlé eskalace,“ uvádí BBC. Obě strany mohou situaci velmi špatně vyhodnotit.

Silná íránská rétorika tak má jasný cíl: odradit Spojené státy od vojenské akce proti Íránu. Otázkou však zůstává, zda má Teherán, oslabený po válce s Izraelem, dostatečnou sílu se USA účinně postavit.

Co má Írán v ruce proti USA?

Podle stanice CNN nelze Írán podceňovat. „Režim má k dispozici mnoho prostředků, které může použít, pokud to bude vnímat jako existenční válku,“ říká Farzin Nadimi, analytik Washington Institute specializující se na Írán. „Pokud to budou považovat za konečnou válku, mohou nasadit vše, co mají.“

Írán může například použít tisíce raket a dronů proti americkým vojenským základnám. „V této oblasti máme rozmístěno 30 až 40 tisíc amerických vojáků v osmi nebo devíti zařízeních,“ přiznal ve středu americký ministr zahraničí Marco Rubio. „Všechna jsou v dosahu tisíců íránských jednosměrných bezpilotních letounů a íránských balistických raket.“

Dva američtí činitelé sdělili CNN, že i když vojenské kapacity Teheránu nedosahují počtem ani technologickou úrovní amerických systémů, stále činí případný rozhodný americký vojenský úder výrazně složitějším. Írán během krátké války s Izraelem dokázal v nepravidelných vlnách útoků proniknout i velmi sofistikovanou obranou židovského státu.

Írán tvrdí, že od konce války své zásoby doplnil a dokonce rozšířil. Íránská armáda ve čtvrtek oznámila, že do výzbroje zařadila tisíc nových „strategických“ dronů, včetně sebevražedných.

Teherán by mohl v regionu mobilizovat i své zástupné síly. Ačkoli je libanonský Hizballáh kvůli izraelským cíleným úderům proti jeho vedení výrazně oslaben, irácké milice nadále představují hrozbu a některé už vyjádřily Íránu podporu. Totéž platí pro jemenské povstalce Húsíe, kteří v minulosti útočili na americké, evropské i další lodě v Rudém moři.

Trumfová karta s katastrofickými dopady

Pokud by se Teherán cítil existenciálně ohrožen, mohl by sáhnout ke své hlavní trumfové kartě – uzavření klíčového Hormuzského průlivu, kterým prochází více než pětina světové ropy a velká část zkapalněného zemního plynu.

Takový krok by měl vážné dopady na světovou ekonomiku, včetně té íránské. „I částečné přerušení dodávek by mohlo vést k prudkému nárůstu cen, narušení dodavatelských řetězců a zesílení inflace po celém světě. V takovém scénáři by globální recese byla reálným rizikem,“ popisuje tento „katastrofický scénář“ Umud Shokri, odborník na energetiku z George Mason University.

Americký prezident Donald Trump vyslal k Íránu flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln, která je podle něj větší než ta, kterou dříve poslal k Venezuele. Přestože naznačuje možnost vojenského úderu, zároveň zdůrazňuje, že chce celou záležitost řešit diplomaticky prostřednictvím jednání o íránském jaderném programu.

BBC upozorňuje, že širší americká vojenská kampaň by mohla Írán přivést na pokraj chaosu. Pád centrálního vedení by mohl vést k nestabilitě, násilí mezi jednotlivými frakcemi a destabilizovat celý region. Blízkovýchodní státy proto tlačí na Washington, aby situaci dále neeskaloval.

X X X

Musíme kvůli legislativě propustit zadržený tanker, řekl Macron Zelenskému

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že kvůli francouzské legislativě bude muset propustit zadržený tanker Grinch, který patří do ruské „stínové flotily“. Francie už propustila kapitána lodi. Macron chce změnit zákon, aby k takovým situacím nedocházelo.

Podle portálu European Pravda hovořil Zelenskyj o obsahu čtvrtečního telefonického rozhovoru s Macronem na tiskové konferenci. Uvedl, že Macron chce změnit zákony tak, aby zadržené ruské tankery mohly ve Francii zůstat.

Zelenskyj svému francouzskému protějšku poděkoval za zadržení lodi a vyzval ostatní země, aby rovněž zasahovaly proti plavidlům stínové flotily, podobně jako Paříž.

„To je otázka pro všechny státy, alespoň pro severní přímořské země, které na to mají vliv. Je třeba zastavovat tankery s ruskou ropou tak, aby to bylo udržitelné, a ne je jen na chvíli zadržet a pak nechat odplout,“ uvedl Zelenskyj s tím, že konfiskace tankerů je jedním z nástrojů k ukončení války.

Francouzi tanker zadrželi díky britským zpravodajským informacím u jižního Španělska. Loď plula z ruského přístavu Murmansk pod vlajkou afrického souostroví Komory s indickou posádkou.

Francouzské námořnictvo odvedlo plavidlo do přístavu Marseille-Fos. Prokuratura uvedla, že kapitána propustila a umožnila mu vrátit se zpět na loď.

Stínová flotila tankerů, často plujících pod vlajkami cizích států, umožňuje Rusku obcházet rozsáhlé mezinárodní sankce. Západ se na ni v poslední době zaměřuje ve větší míře i kvůli obavám, že Moskva tato plavidla využívá k vysílání dronů do evropského vzdušného prostoru.

Čtrnáct evropských zemí – Belgie, Spojené království, Německo, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Island, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Finsko, Francie, Švédsko a Estonsko – podepsalo prohlášení o boji proti ruské stínové flotile. Podle něj musí lodě plout pod jednou národní vlajkou, mít ověřenou provozní bezpečnost a být pojištěny. Tankery, které tyto požadavky nesplňují, budou považovány za plavidla bez státní příslušnosti, což zemím umožní je kontrolovat a zadržovat.

Článek 110 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) stanovuje, že válečná loď může zastavit cizí plavidlo, pokud existuje oprávněné podezření, že se loď věnuje pirátství, obchodu s otroky, neoprávněnému vysílání, nemá státní příslušnost nebo skrývá svou vlajku. UNCLOS neposkytuje automatické právo vstoupit na palubu nebo zabavit cizí obchodní loď na volném moři kvůli vymáhání sankcí, což činí zastavování stínové flotily velmi obtížným.

EU zakazuje tankerům stínové flotily zakotvit v jejich přístavech a dávat jim pojištění. V prosinci přidala na seznam sankciovaných lodí dalších 41 plavidel, jejich počet se tak zvedl na skoro 600.

X X X

Donbas je pro Moskvu symbolický cíl. Stažení může na Ukrajině vést k destabilizaci, tvrdí rusista Příhoda

Středobodem mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na jeho předání, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Stažení ukrajinské armády by vedlo k destabilizaci a frustraci uvnitř země. Zatím jde o zbožné přání Vladimira Putina“ říká pro Český rozhlas Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ovládnutí Donbasu je základní cíl ruské agrese vůči Ukrajině a má několik významů, připomíná. „První je racionálnější, jedná se o symbolický válečný cíl. Ten boj byl z ruské strany veden právě na obranu Donbasu. Propagandistické klišé, že chráníme donbaské obyvatelstvo, se ozývá i třeba ve vyjádřeních prostých Rusů,“ vysvětluje Marek Příhoda

Hostem Osobnosti Plus je Marek Příhoda, rusista a historik. Moderuje Barbora Tachecí

„Zároveň by současné ukrajinské vedení muselo vydat příkaz ke stažení armády, která tam po několik let brání hranice a přináší velké oběti. Pokud bude Kyjev donucen k vydání tohoto příkazu, může to potenciálně vést k destabilizaci a frustraci uvnitř země,“ pokračuje ve výčtu. I toto může být podle něj ruským cílem.

Mimo symbolickou hodnotu má režim Vladimira Putina na Donbasu i materiální zájmy. „Donbas představuje prostor pro další ekonomickou aktivitu – a to i v dnešní situaci při tom obrovském ničení. Je tam příležitost pro možné rozdělování federálních peněz na jeho obnovu. Je to příležitost pro Putinovo podnikatelské okolí k tomu, aby se na tom podílelo,“ doplňuje.

Že by současná Ukrajinská garnitura opravdu vydala povel k opuštění Donbasu ve prospěch Ruska, zatím Příhoda považuje za zbožné přání ruského prezidenta. Zároveň si ale nemyslí, že by Moskvě v tuto chvíli skutečně šlo o dosažení dohody. Také si neumí představit, že by ukrajinský prezident vydal příkaz k opuštění zmíněného území.

„Jde spíš o to, jestli jednotlivé strany upřímně sledují ukončení války rozumným kompromisem, který by nebyl ponižující pro Ukrajinu. Nebo zda chtějí další pokračování tohoto představení s názvem mírová jednání bez konkrétního časového rámce. Myslím, že Putinovi tento nekonečný seriál vyhovuje,“ domnívá se rusista.

Tříštění kolektivního Západu

Kremlu jde nadále o územní zisky na Ukrajině, o uznání anexe Krymu a jeho pozemní propojení s pevninským Ruskem. „Zároveň – a to je pro mě mnohem více znepokojující – je tu snaha ocitnout se opět v roli dozorce nebo garanta správné historické cesty Ukrajiny,“ zdůrazňuje Příhoda.

„Ruská teze je, že důsledkem protiústavního převratu se na Ukrajině dostaly k moci radikální síly, které z pohledu Ruska představují permanentní nebezpečí pro ruskojazyčné obyvatele uvnitř Ukrajiny a také nástroj nepřátelské politiky Západu vůči Rusku. 

Novinkou ovšem je, že nepřítelem už nejsou Spojené státy americké. „S návratem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se z tohoto Západu vyčleňují USA. Nejsou to už nepřátelské Spojené státy, ale Spojené státy, s nimiž lze jednat,“ nastiňuje Trumpovu roli v rovnováze konfliktu a připomíná:

„V roce 2025 vyšlo najevo, že Trumpovi lidé kontaktují ukrajinské politiky a povzbuzují je k tomu, aby se stali alternativou vůči Zelenskému, který jim nevyhovuje. Do vnitřních věcí už nezasahuje jen Putin, ale i Trump, kterému by vyhovoval někdo, kdo je ochoten k většímu kompromisu.“

X X X

SLOVENSKO,  POLITIK  ČARNOGURSKÝ

Ján Čarnogurský: Putinova stratégia vychádza

Najskôr Západ potreboval súhlas Michaila Gorbačova so zjednotením Nemecka. Sľuboval za to nerozširovanie NATO na východ. Sovietsky zväz súhlasil, keď bolo Nemecko zjednotené, NATO sa na východ rozširovalo. Potom začali Spojené štáty budovať svoju základňu v Očakove, pri Odese, asi v roku 2019. Moskva by bola na krátky dostrel amerických rakiet. Rusko navrhlo priaznivé usporiadanie sporu, Západ povýšene odmietol čo i len s Ruskom rokovať. Rusko začalo vojenskú operáciu na Ukrajine. Rusko a Ukrajina sa v apríli 2022 v Istanbule dohodli na jej ukončení, pre Ukrajinu priaznivom. Okamžite prišiel z Londýna predseda vlády Boris Johnson a slabocha Zelenského „doviedol“ k roztrhaniu dohody. Západ sľuboval strategickú porážku Ruska. Rusko stále vyhráva. Vojenská operácia pokračuje, ruská armáda stále postupuje. Všetci sme dúfali a želali sme si rýchle ukončenie vojny, každá strana iným spôsobom. Vojna pokračuje pomaly, ale stále rovnakým smerom – smerom ku Kyjevu. Ruské straty sú násobne menšie než ukrajinské.

Pomalý postup frontu má okrem nižších ruských strát ďalšie dôsledky. Vojensky a finančne sa vyčerpáva nie Rusko, ale Západ. Ruských zbraní prichádza na front ďaleko viac než zbraní NATO. Najnovšie západné zbrane na ukrajinskom bojisku horia – lietadlá F-16, nemecké tanky Leopard 2, systémy Patriot. USA prestali financovať Ukrajinu (slovenská Ficova vláda skôr), Európa síce pomenej a len na dlh, Ukrajine bude dochádzať dych. Ukrajina stratila tretinu alebo viac obyvateľov emigráciou, časť z toho do Ruska. Z vlastnej skúsenosti (po roku 1968) vieme, že málo z nich sa vráti domov. Nuž, toto asi nebolo v Putinovej stratégii. Státisíce Ukrajincov – nebudem uvádzať odhady – padli na fronte. Špekulantský Západ poskytuje všetku vojenskú aj finančnú pomoc Ukrajine ako pôžičku. Nech sa vojna skončí akokoľvek, Ukrajina by mala najmenej do konca storočia splácať dlh Západu za svojich padlých mužov. Ale možno ju Rusko od toho oslobodí, nie zaplatením dlhu, ale inak. Nebudem detailizovať. Vrchol západnému vydieračstvu nasadili Spojené štáty. Ponúkli Zelenskému zmluvu o zrieknutí sa ukrajinského prírodného bohatstva v prospech Spojených štátov, tuším na sto rokov. Ukrajinský ľud rozhodne o treste za takú zmluvu.

Vojna na Ukrajine urýchlila rozkladné procesy Západu. Spojené štáty, zdá sa, definitívne dali najavo, že vojna na Ukrajine už nebude ich vojnou. Európa bez USA nemá silu na pokračovanie vo vojne, hoci aj za cenu posledného Ukrajinca. Dôsledkom bude geopolitický posun rozhrania smerom na západ. Politické elity, ktoré priviedli Európu do takejto porážky sa nemôžu udržať. Udržal sa niekto z predošlých elít v strednej Európe po páde komunizmu? Názorný je premet nemeckého kancelára Friedricha Merza v posledných dňoch. Ešte nedávno hovoril, že Nemecko bude mať najsilnejšiu armádu v Európe (na čo?), jeho minister obrany Pistorius sa vyhrážal Rusku. Potom ruský poradca Putina, profesor Sergej Karaganov, povedal v rozhovore s Tuckerom Carlsonom, že ak vojna bude pokračovať, do roka-dvoch Rusko použije jadrové zbrane, najskôr proti Nemecku a Británii, a Merz odrazu vyhlásil, že Rusko je európska krajina a s Ruskom treba rokovať.

Asi 150 rokov platil výrok Otta von Bismarcka, že kto chce poraziť Rusko, musí na svoju stranu získať Ukrajinu. Po skončení tejto vojenskej operácie Bismarckov výrok založia do archívu. Mimochodom, pravnuk Otta von Bismarcka, Alexander von Bismarck, je angažovaný priateľ Ruska.

Vojna na Ukrajine urýchľuje globálne procesy. Pred touto vojnou zdanlivo pevne sedeli v kresle jediného pólu svetového bezpečnostného, hospodárskeho a kultúrneho systému Spojené štáty. Reči o viacpolárnom svetovom systéme sa brali na Západe s úškrnom. Dnes je minimálne trojpolárny svetový systém – USA, Čína, Rusko, všeobecne prijímaný. Prezident Donald Trump sa ešte snaží udržať USA na špici, ale veľmi sa mu to nedarí. Iba ak by pričlenil k USA Grónsko :-). Dokonca aj Hollywood je vraj v kríze.

Na začiatku vojenskej operácie mnohí tlačili prezidenta Putina k nariadeniu rýchlejšieho postupu ruskej armády. Putin ho nenariadil. Na otázku novinára odpovedal, že rýchlejší postup by mal za následok vyššie straty. Pomalší postup ruskej armády nielenže súvisel s nižšími stratami, ale dal čas na rozvinutie procesov, o ktorých píšem. Svet sa mení. Stratégia prezidenta Putina vychádza. Ján Čarnogurský, server vasevec.cz 

X X X

Klaus udeřil: Kauza Macinka ukazuje, že prezident žije ve světě bezpečnostních složek.

Vyhrocení sporu mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí Petrem Macinkou považuje bývalý prezident Václav Klaus za politickou chybu, která podle něj nemůže mít dobré řešení. V rozhovoru pro Protiproud opakovaně zdůraznil, že jde o konflikt politické povahy, který se neměl přenášet do roviny trestního práva ani do sféry bezpečnostních složek. Řekl to v Protiproud Tv Petra Hájka.

Celé věci se podle něj dalo zabránit tím, že by nebyla schválená přímá volba prezidenta. Ta je podle něj „hrůzou hrůz. „Tohle nemůže dopadnout v žádném případě dobře. Je to neřešitelná politická situace,“ uvedl Klaus. Podle něj se spor neměl vůbec otevřít v podobě osobní konfrontace mezi ústavními aktéry. „Konfrontaci, ke které došlo, bylo možné nepřipustit. Připustit ji byla chyba,“ dodal.

Klaus kritizoval také způsob komunikace, který ministr zahraničí zvolil. „Nemá se po nocích posílat maily. Sám to přece kritizoval, když to bylo v případě jiných politiků,“ poznamenal s tím, že forma i načasování komunikace přispěly k eskalaci konfliktu.

Ústava jako zástěrka politického konfliktu

Klaus se v rozhovoru vymezil proti tomu, aby byl spor vykládán především prostřednictvím ústavních a právních argumentů. Podle něj tím dochází k zastření skutečné podstaty problému. „Ty silné výroky, že v ústavě je napsáno tohle nebo ono, že prezident musí nebo nemůže, to nikam nevede,“ uvedl.

Připomněl vlastní zkušenosti z výkonu prezidentské funkce, zejména spory o jmenování rektorů vysokých škol. „Zápolil jsem s tím xkrát. Musí prezident jmenovat? Je pošťákem, nebo není? Právnicky je to sporné, politicky nikoli,“ řekl.

Podle Klause je právě útěk k právnictví v podobných situacích chybou. „Od útěku k právnictví nás nic dobrého nečeká. To je politický spor a ten měli odehrát prezident Pavel s premiérem,“ uvedl.

„Výstřel z Aurory“ a svět bezpečnostních složek

Za zlomový moment označil Klaus veřejné vyjádření prezidenta Petr Pavel, že hodlá komunikaci předat bezpečnostním složkám a právníkům k posouzení možného naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.S Petrem Hájkem se v pořadu protiproud Tv shodli, že jde o „výstřel z Aurory“.

Zásadní problém vidí Klaus v samotném obracení se na bezpečnostní aparát. „Tím prezident prozradil, že žije ve světě bezpečnostních složek. To je svět, který jsme chtěli po roce 1989 opustit a nikdy se do něj nevrátit,“ uvedl Klaus.

Podle něj nemají materiály bezpečnostních služeb v politickém rozhodování žádnou relevanci. „Já jsem jako premiér, předseda parlamentu i prezident nikdy takové materiály nečet. To jsou většinou bezcenné cáry papíru,“ řekl.

Nejde o kampaň, ale o směřování státu

Klaus odmítl interpretaci, že by současné kroky prezidenta souvisely s jeho případnou další kandidaturou. „To, že prezident Pavel bude znovu kandidovat, o tom nebylo od začátku pochyb,“ uvedl. Podstatné podle něj není načasování, ale dlouhodobý posun fungování státu.

„Mně na tom vadí něco jiného – posouvání naší země a našeho státu k něčemu úplně jinému,“ řekl Klaus. V této souvislosti připomněl i zrušení plánované schůzky o zahraničněpolitické orientaci státu, kterou Hrad odvolal kvůli zpoždění premiéra a ministra zahraničí.

Zeman: Trestní zákoník je jednoznačný, o vydírání nejde

Do právní roviny sporu se zapojil také bývalý prezident Miloš Zeman. Komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky s Hradem označil za politicky nešťastnou, nikoli však trestněprávně relevantní.

„Trestní zákoník jednoznačně definuje vydírání jako vyhrožování za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. V tomto případě o nic takového nejde,“ uvedl Zeman. Zdůraznil, že politický tlak či ostrá komunikace mezi ústavními činiteli nelze zaměňovat s trestným činem.

Zeman se přihlásil k názoru trestních právníků, podle nichž z obsahu zpráv nelze dovodit znaky vydírání. Advokát Tomáš Sokol v této souvislosti upozornil, že chybí jakýkoli prvek násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. Podle něj nelze za „jinou těžkou újmu“ považovat politický střet, byť by měl závažné politické důsledky.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Babišova velká schůzka: Ve středu se v Římě sejde s italskou premiérkou Meloniovou.

Italská premiérka Giorgia Meloniová přijme ve středu odpoledne šéfa české vlády Andreje Babiše. Uvádí to italská vláda ve svém programu na příští dny. Setkání se uskuteční odpoledne v 15:30 v oficiálním sídle italské vlády – Chigiho paláci.

Pro Babiše se bude jednat o jednu z prvních bilaterálních zahraničních návštěv od návratu do premiérského úřadu v prosinci. V Římě v květnu 2024 jednal s Meloniovou Babišův předchůdce Petr Fiala (ODS). Tehdejší premiér uvedl, že vlády obou zemí se shodují například v otázkách migrace či unijní klimatické politiky.

Otevření nových možností v bilaterálních vztazích očekává ohledně schůzky mezi Meloniovou a Babišem italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Řekl to ve čtvrtek po jednání s českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou v Bruselu. Macinka uvedl, že obě vlády se shodují v otázce unijní klimatické politiky, takzvaného Green Dealu.

X x x

Kuba reagovala na Trumpove hrozby, hovorí o akte agresie 

Kuba ostro odsúdila hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení ciel na krajiny predávajúce ropu tejto karibskej krajine. Vláda v Havane označila tento krok za drsný prejav agresie voči jej obyvateľom.

Kuba kritizovala v piatok výkonné nariadenie amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý pohrozil clami pre krajiny predávajúce ropu tejto karibskej krajine. Havana to označila za „brutálny akt agresie“, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

„Odsudzujeme pred celým svetom tento brutálny akt agresie voči Kube a jej obyvateľom, ktorí sú už viac než 65 rokov vystavení najdlhšej a najkrutejšej ekonomickej blokáde, aká kedy bola uvalená na celý národ, a ktorým je teraz zaručené, že budú vystavení extrémnym životným podmienkam,“ napísal kubánsky minister zahraničných vecí Bruno Rodriguez v príspevku na platforme X.

Dodatočné clá na ropu

Trump vo štvrtok podpísal výkonný príkaz, v ktorom pohrozil zavedením dodatočných ciel pre krajiny predávajúce alebo poskytujúce ropu Kube.

„Na dovoz tovaru, ktorý je produktom cudzej krajiny, ktorá priamo alebo nepriamo predáva alebo inak dodáva ropu Kube, môže byť uvalené dodatočné clo podľa hodnoty,“ uvádza sa v časti výkonného nariadenia, ktorý vydal Biely dom.

Obvinenia voči Havane

Donald Trump ešte 11. januára oznámil, že Kuba už nebude dostávať ropu ani finančnú podporu z Venezuely. Havanu obvinil z poskytovania „bezpečnostných služieb“ Caracasu a vyhlásil, že dodávky venezuelskej ropy na Kubu budú zastavené. Zároveň uviedol, že po vojenskej operácii USA vo Venezuele je Washington v kontakte s kubánskymi úradmi v súvislosti s možnou „dohodou“.

X  x X

Federálny súd zamietol obvinenie Mangioneho z vraždy, nebude mu hroziť trest smrti

Federálna sudkyňa v New Yorku dnes zamietla obvinenie Luigiho Mangioneho z vraždy a držania zbraní, v prípade odsúdenia mu teda už nebude hroziť trest smrti, uviedla agentúra Reuters.

Luigi Mangione, podozrivý z vraždy generálneho riaditeľa poisťovne UnitedHealthCare Briana Thompsona

Federálni žalobcovia pre neho tento trest požadovali v prípade vraždy Briana Thompsona, šéfa najväčšej americkej zdravotnej poisťovne UnitedHealthcare. Mangione naďalej čelí vo federálnom procese obvinenia zo stalkingu, za čo mu hrozí doživotie.

Sudkyňa Margaret M. Garnettová uviedla, že obvinenia zamietla, pretože nie sú podľa zákona zlučiteľné s ďalšími dvoma obvineniami zo stalkingu. Sudkyňa ďalej rozhodla, že výber poroty začne 8. septembra.

Mangione už skôr na federálnom súde obvinenia z vraždy odmietol. Obvinenie odmietol aj v štátnom konaní v štáte New York. V tomto konaní mu v prípade odsúdenia hrozí aj najviac doživotný trest.

Mangione podľa vyšetrovateľov Thompsona zastrelil 4. decembra 2024 pred hotelom v centre Manhattanu. Polícia ho zatkla 9. decembra v pensylvánskom meste Altoona, pričom pri sebe mal text, v ktorom zdravotné poisťovne označoval za parazitov. 

Zabitie Thompsona šokovalo Spojené štáty a zároveň vyvolalo ohlas u mnohých ľudí, u ktorých majú zdravotné poisťovne zlú povesť. Niektorí dokonca Mangioneho vyzdvihovali ako vykonávateľa pomsty za nespravodlivé zaobchádzanie s pacientmi.

Americká ministerka spravodlivosti Pamela Bondiová predtým nariadila žalobcom, aby vo federálnom procese s Mangionom požadovali trest smrti. V odôvodnení svojho rozhodnutia žiadať trest smrti potom žalobcovia v súdnom podaní napísali, že Mangione „predstavuje nebezpečenstvo do budúcnosti, pretože vyjadril zámer zamerať sa na celé odvetvie a vyvolať politickú a spoločenskú opozíciu proti tomuto odvetviu tým, že sa dopustil smrtiaceho násilia“.

X X X

Dom kultúry vo Zvolene chcú železnice predať. Kúpi ho mesto? Primátor Maňka reaguje

Dom kultúry ŽSR vo Zvolene už železnice nechcú. Vpravo primátor Vladimír Maňka..

Primátor Zvolena komunikuje o riešení pre Dom kultúry, ktorého sa chcú železnice zbaviť.

Mesto Zvolen chce dosiahnuť, aby Železnice Slovenskej republiky neponúkli svoj jediný kultúrny dom na predaj v elektronickej aukcii. Aktuality.sk ešte v decembri informovali, že železnice prepúšťajú zamestnancov tejto zvolenskej prevádzky a samotnú budovu chcú ponúknuť na predaj v prvom kvartáli tohto roka. Zámer zdôvodnili konsolidáciou, nepotrebnosťou kultúrneho stánku pre hlavnú činnosť železníc a tiež nerentabilnosťou krátkodobých prenájmov priestoru pre rôzne kultúrne podujatia.

„Od chvíle, ako som sa to z médií dozvedel, túto situáciu riešim, aby ďalší osud Domu kultúry ŽSR nebol ponechaný náhode. Licitovanie o sume zo strany záujemcov v aukcii nepovažujem za dôstojné k jeho minulosti, významu pre mesto a región. Žiadne číslo neodzrkadľuje jeho ozajstnú hodnotu pre Zvolenčanov,“ napísal v piatok na sociálnej sieti Facebook zvolenský primátor Vladimír Maňka. Ten vo voľbách 2022 síce kandidoval ako nezávislý, no podporu mu vtedy vyjadrili krajské a okresné štruktúry strán Hlas, Smer a tiež vtedajšia Národná koalícia, dnes Strana vidieka.

Primátor: Na kúpu zdroje nemáme

„Aktuálne komunikujeme s dvoma ministerstvami o možnom riešení, no kým nemám oficiálnu spätnú väzbu a nie je na stole definitívny výsledok, bolo by nekorektné to bližšie komentovať,“ povedal Aktualitám primátor Zvolena. Jedným z partnerov na komunikáciu je minister dopravy Jozef Ráž (nom. Smeru), šéf rezortu, pod ktorý Železnice Slovenskej republiky spadajú. Druhé ministerstvo Maňka špecifikovať nechcel.

X x  x

Moskva zažila najvýdatnejšie januárové sneženie za posledných dvesto rokov

Január priniesol Moskve najvyššie snehové zrážky za posledných dvesto rokov, čo meteorológovia pripisujú rozsiahlym cyklónom. Sneh výrazne ovplyvnil hromadnú i cestnú dopravu a spôsobil výrazné komplikácie v meste.

V Moskve bolo tento mesiac najviac snehových zrážok za viac ako 200 rokov, uviedli vo štvrtok meteorológovia z Moskovskej štátnej univerzity. Upozornila na to agentúra AFP, informuje TASR.

„Január v Moskve bol chladný s nezvyčajne veľkým množstvom snehových zrážok,“ uviedla univerzita na sociálnych sieťach. „Do 29. januára zaznamenalo meteorologické observatórium Moskovskej štátnej univerzity takmer 92 milimetrov zrážok, čo je už najviac za posledných 203 rokov,“ dodala.

Rekordné sneženie

Rekordné sneženie bolo podľa meteorológov „spôsobené hlbokými a rozsiahlymi cyklónmi a atmosférickými frontami prechádzajúcimi nad Moskovskou oblasťou“.

Vo štvrtok dosahovala výška snehovej pokrývky v niektorých častiach Moskvy až 60 centimetrov. Podľa AFP množstvo napadaného snehu ovplyvnilo vlakovú dopravu a na cestách spôsobilo zápchy.

X X X

Zpackaná digitalizace, která proběhla, napáchala obrovskou škodu, myslí si Zajíček

Stavební zákon se vrací, a to do Sněmovny, která projednává jeho novelu v prvním čtení. Koaliční předloha má zavést jedno stavební řízení u jednoho úřadu. Zřídit se má i státní stavební správa. „Při zohlednění veřejných zájmů, byť některé mohou převážit v daném okamžiku, tak potom musí někdo vydat to rozhodnutí, že takto posoudil, vyhodnotil a rozhodl. To by měl být stavební úřad,“ říká pro Radiožurnál prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Jakým způsobem se Hospodářská komora podílela na tvorbě novely?
Stojí za to připomenout, že v předcházejícím volebním období, míněno ještě za vlády Andreje Babiše, Hospodářská komora měla podepsanou oficiální smlouvu s ministerstvem pro místní rozvoj na spolupráci na přípravě nového stavebního zákon.

„Zpackaná digitalizace, která proběhla, vlastně napáchala obrovskou škodu, jak pro oblast digitalizace obecně, veřejné správy a státu, tak samozřejmě i pro samotné stavební řízení,“ říká Zajíček

Ten vývoj stavebního zákona a stavebního povolování územního plánování sledujeme dlouhodobě a jsme rádi, že v mnoha věcech se znovu toto téma otevřelo.

Protože jsme se podíleli na přípravě původní novely, tak jsme byli osloveni, nebo naši odborníci v Hospodářské komoře byli osloveni, aby se případně podíleli na konzultacích, které vedly k přípravě této novely stavebního zákona, která se právě začíná projednávat ve sněmovně.

Vláda říká, že se vrací k principu „Jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko“. Neměla, ale toto zařídit probíhající digitalizace? Tam bylo také podstatou, že stavitel nikam nechodí a vše vyřídí přes počítač.
Ano. Bohužel tady je potřeba říct, že ta zpackaná digitalizace, která proběhla, vlastně napáchala obrovskou škodu, jak pro oblast digitalizace obecně, veřejné správy a státu, tak samozřejmě i pro samotné stavební řízení. To se prostě nepovedlo, byla to chyba, která se stala.

Máte pravdu, že kdyby se to dotáhlo do konce a digitalizace proběhla tak jak byla plánována a následně fungovala, tak dneska možná nebylo tolik důvodů pro změny ve stavebním zákonu. Musí se v něm upravit některé věci.

 Promiňte, tam ale byla úprava digitalizace, potom ještě další. Vy tedy říkáte, že to stále nefunguje a není to plnohodnotné?
To mělo být dávno hotové a plnohodnotně fungující, stále to ale nefunguje a rovnou vám řeknu v čem to nefunguje. Tady se totiž o digitalizaci mluví jako že je potřeba dodat Portál stavebníka, aby tedy někdo mohl podat svoji žádost o vydání stavebního povolení, anebo systém, který umožňuje úředníkům pracovat se všemi dokumenty podle podmínek stanovených zákonem.

To nejdůležitější, co měla přinést digitalizace stavebního řízení, bylo ale sdílení informací a práce nad jednou projektovou dokumentací, nad jedním územním plánem, nad dalšími stanovisky a podklady, které k posouzení žádosti musíte mít.

To měla zařídit digitalizace, tedy aby všechny dotčené orgány, které se potřebují vyjádřit, stavebníci, sousedé a občanské iniciativy, mohly koukat do stejné projektové dokumentace.

 A to se nestalo?
To není vůbec hotovo a vůbec se na tom nepokročilo. K velkému zklamání mě a dalších lidí musím říct, že bohužel všichni se bavíme o tom, jestli funguje nebo nefunguje Portál stavebníka, ale ten největší problém je právě to, že nesdílíme informace. A tom se neudělalo v podstatě vůbec nic.

A změní to ta novela, jak je teď napsána a nastavena? Bude možné pak, pokud se to změní podle této novely, sdílet informace a zrychlí se tímto stavební řízení?
Ten zákon, který leží v Poslanecké sněmovně, nedělá žádnou změnu. Spíš vypadá, že bude protahovat termíny, protože příprava těchto věcí opět kulhá. To je bohužel obrovská bolest a mě to osobně obrovsky mrzí. 

V mezidobí se ale ukázalo, že některé věci by bylo možné ještě změnit. Týká se to jak některých procesních otázek, například právě otázka jednotného environmentálního stanoviska, které se nepovedlo z našeho pohledu a je potřeba tento instrument změnit a upravit, aby neprodražoval výstavbu a aby naopak zrychloval, a ne zpomaloval.

Což se bohužel teď podle dat, které máme k dispozici, stalo a stává. Digitalizace musí být dotažená paralelně s tím.

Ukázalo se, že třeba pro bytovou výstavbu je potřeba zvolit ještě rychlejší proces, pokud chceme deficit dostupnosti bytů změnit, tak nestačí jenom urychlit ty procesy tak jak byly naplánovány ve stavebním zákoně, ale naopak bytovou výstavbu je potřeba přiblížit třeba výstavbě dálnic, vysokorychlostních tratí anebo nových elektráren nebo jaderných zdrojů, které v České republice máme.

 Je ale otázka, jestli by s vámi souhlasily obce, které mají pocit, že ztrácí vliv na to, co se v jejich obci bude stavět?
To ale nesouvisí s tím, jestli ztrácí vliv nebo neztrácí vliv. Oni mají přenesenou působnost a ten vliv bude tou novelou zákona přesunut do územního plánování a do toho, aby měli daleko větší komfort ve stanovení regulaci ve svém území, ale nebudou mít pod sebou Stavební úřad, tak, jak ho měli teď v přenesené působnosti.

Nicméně jim blíž bude právě to územní plánování, kde by měli oni strategicky rozhodnout o tom, co na území své obce chtějí nebo nechtějí.

Stavební úřad, jestli tomu dobře podle té novely rozumím, se má stát v budoucnu tím, kdo určí, jestli převažuje veřejný zájem stavby bytů ochrany přírody nebo třeba ochrany památek. Jsou ale na něco takového stavební úřady připravené? Mají data, mají lidi? Nestane se, že to sice bude jeden úřad, ale bude tam ta žádost ležet týdny a měsíce, protože nejsou lidi a nejsou data?
Tam je potřeba zmínit dvě důležité věci k této otázce. První věc je, že zatím stavební řízení má možnost v dílčích věcech neustále vracet posuzování té stavby a jejího vlivu na různé veřejné zájmy dokolečka a dokola.

Protože právě proti stanoviskům dotčených orgánů, které jsou kompetentní k tomu, aby se vyjadřovaly a ochraňovaly některé veřejné zájmy, se samostatně všichni ti, kteří do toho vstupují, mohli odvolávat. To se vracelo pak na začátek, protože právě ta lhůta se prodlužovala a některé věci se zdržovaly v povolování.

Teď se říká, že posuzování by mělo být v jednom řízení, na jednom místě a zohledňovat jednotlivé veřejné zájmy ve svém komplexu, nikoliv odděleně, ale jak stavba působí v prostoru, ve kterém se má realizovat, a na všechny ty veřejné zájmy.

Na konci musí existovat někdo kdo vydá konečné stanovisko, s plnou odpovědností, kterou má. Na konci ale potřebujete mít jasné stanovisko.

Při zohlednění všech veřejných zájmů, byť některé mohou převážit v daném okamžiku, třeba výstavba bytů, tak potom musí někdo vydat to rozhodnutí, že to takto posoudil, takto to vyhodnotil a takto rozhodl. To by měl být ten stavební úřad.

 Z toho, co zatím vidíte v té novele, přivítali byste tam ještě nějaké úpravy?
Ano, máme ještě některé úpravy, které věříme tomu, že bude možné vůči Poslanecké sněmovně uplatnit v průběhu projednávání ve druhém čtení.

Alespoň takový příslib máme jak ze strany vlády, tak i ze strany ostatních politických klubů. Jsou připraveni si k tomu sednout a naše návrhy vyslechnout a případně je v projednávání ve druhém čtení ještě promyslet a případně předložit a schválit.

To je pro nás dobrý příslib a vnímáme to dneska tak, že celá politická reprezentace si uvědomuje, že bez rychlejší výstavby v České republice se nepohneme nikam dál. My nemůžeme zůstat skanzen uprostřed Evropy, kde se nestaví, anebo kde se povolují a připravují stavby 10 let.

Když se podíváte kolem nás na Polsko, Rakousko a všude jinde, tak prostě rychlost přípravy a výstavby některých staveb je podstatně rychlejší, než je u nás.

Musíme v tomto směru jít s trendem, který je v Evropě, pokud skutečně nechceme být uzavřenou enklávou, kam nikdo nejezdí, nikdo tady nic nestaví. Svým způsobem tak budeme eliminovat i dobrý život v České republice.

X X X

Američan spoznal cenu novej batérie do starej Tesly S. Neveril vlastným očiam

Sľubovali nám, že ceny batérií budú v priebehu času klesať. Tento príklad však ukazuje, že nič také sa zatiaľ nedeje. Aspoň nie na strane zákazníka. Výmena starého paketu za nový je rovnako nerentabilná ako pred dekádou. Čaká svet elektromobilov studená sprcha?

Majiteľ 12-ročnej Tesly S stojí pre voľbou, či do nej investovať minimálne 14 000 dolárov, aby vôbec jazdila, alebo ju predať na súčiastky.

Technológia elektromobilov je stále pomerne nová. Ak neberieme do úvahy pionierov ako Nissan Leaf, Teslu S či BMW i3, nemajú moderné elektrické autá viac ako šesť rokov. Veď taký VW ID.3 prišiel na trh len koncom roka 2019 a všetci ostatní konkurenti sú ešte mladší. Čo tým chceme povedať? Drvivá väčšina elektromobilov je stále v záruke, vrátane ich batérií, na ktoré poskytujú automobilky garanciu zväčša na osem rokov. Zatiaľ teda všetko funguje. Čo sa však bude diať okolo roku 2028 a neskôr, keď začnú padať záruky na státisíce batériových paketov? Ak nedôjde k zázraku, bude to pripomínať prípad, ktorý na vlastnej koži zažil americký majiteľ Tesly S z roku 2013. O svoju skúsenosť sa podelil na Reddite. 

Keďže jeho auto malo vlani 12 rokov, čo je síce na osobné auto len priemerný vek, ale pre batérie dôchodok, musel sa zmieriť s tým, že ich bude nutné vymeniť. Diagnostika Tesly S začala totiž hlásiť chyby a jej dojazd sa skrátil tak, že ju prakticky nebolo možné používať. Američan sa teda vybral do autorizovaného servisu Tesly v Madisone s otázkou, koľko to bude stáť. Odpoveď nebola príjemná. Za menší paket s kapacitou 60 kWh a jeho montáž by musel zaplatiť 13 830 dolárov a za väčší, s kapacitou 90 kWh, až 23 262 dolárov, pretože pri väčšej batérii platia zákazníci aj 4 500 dolárov za softvérové „odomknutie“ vyššej kapacity a 762 dolárov za prácu. Bol to skutočný šok, s ktorým budú čoskoro konfrontovaní viacerí majitelia elektrických áut.

Problém elektromobilov spočíva v tom, že ich drahé batérie starnú oveľa rýchlejšie ako zvyšok auta. cenová ponuka na nový paket môže potom vyzerať aj takto.

Kým totiž pri spaľovacom aute s vekom 12 rokov a nájazdom čosi vyše 180 000 km ste stále vlastníkom vozidla, ktoré môže pri bežnej údržbe slúžiť ešte celé roky, elektromobil s degradovanou batériou môže byť nepoužiteľný a prakticky nepredajný. Investícia 14 000 či dokonca 23 000 dolárov do nového akumulátora je zas vysoko nerentabilná. Je to, akoby ste si museli do bežného auta kúpiť po 12 rokoch nový motor s prevodovku a ktovie čo ešte. Asi by ste sa radšej rozhodli auto predať na náhradné diely a kúpiť si celkom nové. A určite nie tej istej značky. Nevieme, ako sa rozhodol americký majiteľ, ale jeho voľbu mu nezávidíme, pretože každá z ciest bude drahá. 

Asi najlepšie to vystihuje jeden z príspevkov na Reddite. „Investujte 14 000 dolárov do auta, ktoré má hodnotu možno 14 000 dolárov, a na konci budete mať stále auto v hodnote 14 000 dolárov. Milujem svoj starý Model S, ale neexistuje svet, kde by to malo z finančného hľadiska zmysel.“ To nepotrebuje žiaden komentár. Tento prípad však poukazuje aj na to, že ceny batérií možno klesli na strane výrobcov, keď ich nakupujú od dodávateľov, ale ostávajú naďalej veľmi drahé pre zákazníkov. Veď spomínaných 13 830 dolárov za menší paket znamená, že každá kilowatthodina kapacity by stála približne 230 a pri väčšom pakete za 23 262 dolárov by to bolo dokonca až 260 dolárov za kilowatthodinu.

X X X

Irán varuje EÚ pred následkami po zaradení Revolučných gárd na zoznam teroristov. Teherán plánuje recipročné opatrenie

Irán v piatok ostro varoval štáty Európskej únie, že štvrtkové zaradenie Zboru islamských revolučných gárd (IRGC) na zoznam teroristických organizácií nezostane bez odozvy. Teherán už podľa najnovších správ pripravuje recipročné opatrenie a plánuje označiť ozbrojené sily krajín EÚ za teroristické.

Pravda vo svete: Irán už neprotestuje len za slobodu. Ide o každodenné prežitie, a režim to vie, hovorí Matouš Horčičk.

Tajomník iránskej Najvyššej rady národnej bezpečnosti Alí Larídžání na sociálnej sieti X uviedol, že krajiny, ktoré k takémuto kroku pristúpili, „ponesú dôsledky“.

Rozhodnutie Bruselu je priamou reakciou na brutálne potláčanie masových protestov, ktoré v krajine vypukli 28. decembra 2025. Iránsky minister zahraničia Abbás Arákčí označil krok EÚ za veľkú strategickú chybu. „Niekoľko krajín sa v súčasnosti snaží zabrániť vypuknutiu veľkej vojny v našom regióne. Žiadna z nich nie je európska. Európa namiesto toho rozdúchava plamene,“ napísal Arákčí.

Pridáva sa Nórsko

Hoci Nórsko nie je členom Európskej únie, v piatok oznámilo, že sa plne pripája k sankčným opatreniam Bruselu. Nórsky minister zahraničia Espen Barth Eide zdôraznil, že Oslo kategoricky odmieta násilie páchané na civilistoch. „Zdôraznili sme, že rozsiahle popravy, zadržania, mučenie a odstavenie internetu sú ako nástroje kontroly absolútne neprijateľné,“ povedal Eide. Okrem domáceho teroru čelia iránski aktéri obvineniam aj za vojenskú podporu ruskej agresie na Ukrajine.

 Zásahy iránskych bezpečnostných zložiek voči vlastným občanom majú tragické rozmery. Podľa organizácie Human Rights Activists News Agency (HRANA) je potvrdených viac ako 6 000 úmrtí, z čoho drvivú väčšinu tvoria protestujúci. Vyšetrovatelia aktuálne preverujú ďalších vyše 17-tisíc podozrivých úmrtí. Okrem tisícov zranených aktivisti hlásia, že v celách skončilo takmer 42-tisíc ľudí. Práve táto vlna násilia zjednotila Západ v otázke sankcií.

Iránske elity trestá aj Trump

Do situácie razantne vstúpila aj administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa. USA uvalili sankcie na kľúčové postavy režimu vrátane ministra vnútra Eskandara Mómeního. Washington ho viní z priameho dohľadu nad zložkami, ktoré majú na svedomí životy tisícov civilistov. Americký minister financií Scott Bessent nešetril ostrou kritikou na adresu Teheránu. 

„Ako potkany na potápajúcej sa lodi, režim zúfalo prevádza peniaze ukradnuté iránskym rodinám do bánk a finančných inštitúcií po celom svete. Buďte si istí, že ministerstvo financií bude konať,“ vyhlásil Bessent. Sankcie zasiahli aj investora Bábaka Zandžáního a siete zapojené do prania špinavých peňazí z predaja ropy. Zasiahnuté osoby stratia prístup k majetkom v USA a majú zakázané cestovať do krajiny.

Úloha Revolučných gárd

Zbor islamských revolučných gárd (IRGC) predstavuje v Iráne „štát v štáte“. Ide o ideologickú armádu, ktorej primárnym cieľom je ochrana režimu nastoleného po islamskej revolúcii v roku 1979. Vďaka obrovskému vplyvu na ekonomiku a armádu sú gardy kľúčovým pilierom moci v Teheráne. Pred Európskou úniou ich už za teroristickú organizáciu označili Spojené štáty, Kanada či Austrália. Podobný legislatívny krok aktuálne pripravuje aj vláda v Londýne.

X XX

Predčasná voľba dekana otriasla košickou fakultou. Zamestnanci aj študenti sú zaskočení, padli slová o svojvôli

Dekana na nové funkčné obdobie si na Fakulte verejnej správy Univerzity Pavla Jozefa Šafárika (FVS UPJŠ) v Košiciach budú vyberať viac než rok pred tým, ako tomu súčasnému skončí mandát.

Rozhodol o tom Akademický senát (AS) fakulty. Vedenie a kolégium dekana označilo vyhlásenie volieb v tak skorom termíne v uznesení za „neštandardný postup, ktorý môže ohroziť riadne fungovanie akademickej samosprávy“, ako aj „akademické práva a slobody členov akademickej obce“.

Rektor UPJŠ Daniel Pella v reakcii vyjadril rešpekt k princípom akademickej samosprávy s tým, že vedenie univerzity stanoví ďalší postup v súčinnosti a „po zrelej úvahe“.

Voči termínu volieb namieta súčasný dekan FVS Michal Jesenko, ktorému skončí štvorročné funkčné obdobie 31. marca 2027. „Ide o vysoko neštandardné vyhlásenie volieb, ktoré do budúcnosti vytvára nebezpečný precedens. Akademický senát by mal voľby vyhlásiť tak, aby novozvolený kandidát plynule nadviazal na predchodcu,“ uviedol. Lehota, kedy najskôr môže AS vyhlásiť riadne voľby, musí byť podľa neho „primeraná“.

Slovensku chýba vízia. Predseda SAV má zabezpečiť vypracovanie stratégie rozvoja SR

AS na zasadnutí 12. januára vyhlásil voľby kandidáta na funkciu dekana na 17. februára tohto roku. Pravidlá stanovujú termín zasadnutia volebného zhromaždenia najneskôr 30 dní pred skončením funkčného obdobia dekana. Najskorší možný termín neurčujú. 

„Vyhlásenie volieb takmer 15 mesiacov vopred môže byť vnímané aj ako účelový krok, a preto takéto vyhlásenie volieb vyvoláva aj oprávnené obavy a veľkú mieru neistoty u mnohých zamestnancov nielen o budúcnosť fakulty, ale aj ich vlastnú. Rovnako aj naši študenti sú celou situáciou zaskočení a zneistení, keďže na rokovaní Akademického senátu, keď boli voľby vyhlásené, neodznel žiaden vecný alebo aspoň rozumný argument pre takéto rozhodnutie,“ uviedol Jesenko.

Postup AS považuje za svojvoľný a arbitrárny, pričom môže mať vážne dôsledky pre budúcnosť fakulty a jej vnímanie. Vyhlásenie volieb je podľa neho sprevádzané aj viacerými procesnými pochybeniami. V súvislosti s jeho možnou kandidatúrou uviedol, že jeho ďalší postup sa bude odvíjať aj od postoja univerzity a rektora, ktorý by mohol žiadať aj zrušenie uznesenia o vyhlásení volieb. Do volebného zhromaždenia má rektor právo menovať štyroch svojich zástupcov.

„Mojím základným postojom ako rektora, ale aj celého vedenia UPJŠ v Košiciach je absolútny rešpekt k zákonom, ako aj k našim vnútorným predpisom. Rovnako si vážime všeobecné princípy akademickej samosprávy a deľbu právomocí medzi jednotlivé orgány univerzity a fakulty,“ uviedol Pella. Čo sa týka detailov ďalšieho postupu, tie podľa jeho slov stanovia po zrelej úvahe a v úzkej súčinnosti s jednotlivými univerzitnými a fakultnými orgánmi a ich predstaviteľmi.

Predsedníčkou AS FVS UPJŠ je Eliška Zásadová. Na otázky o dôvodoch vyhlásenia volieb v tak skorom termíne poukázala na štatút fakulty, podľa ktorého je predseda AS oprávnený navonok za fakultu vystupovať z titulu svojej funkcie len vo veciach spadajúcich do pôsobnosti AS a zároveň len vo vzťahu k samosprávnym orgánom vysokého školstva. Deklaruje to aj rokovací poriadok AS. „Domnievam sa, že poskytnutím vyjadrení a odpovedí pre TASR, by som prekročila rámec právomocí, ktorý mi je daný vnútornými predpismi UPJŠ v Košiciach,“ uviedla.

Absolventi ktorých univerzít sú najdrahší a kto je na konci rebríčka? Kde najčastejšie končia vyštudovaní učitelia? 

Ministerstvo školstva, výskumu, vývoja a mládeže potvrdilo, že platná legislatíva nestanovuje konkrétny časový rámec, v ktorom musí alebo môže byť vyhlásená voľba kandidáta na dekana fakulty. Otázku voľby legislatíva ponecháva v pôsobnosti vnútorných predpisov vysokej školy a jej fakúlt.

Rezort zdôraznil, že zodpovednosť za kultúru akademickej samosprávy, transparentnosť procesov a zachovanie dôvery akademickej obce nesú predovšetkým samotné akademické orgány. „Rozhodovanie o organizácii volieb je v kompetencii vysokej školy, resp. príslušnej fakulty v súlade s jej vnútornými predpismi,“ uviedol rezort s tým, že rešpektuje akademickú samosprávu vysokých škôl.

X X X

Sankcie udreli naplno: ruskú ropu nikto nechce, tankery blúdia po moriach. Náklady rastú

Obchodníci čoraz častejšie využívajú tankery na skladovanie ruskej ropy Urals. Dopyt totiž slabne a zákazníci zvažujú rastúce riziká sankcií. Uviedla to dnes agentúra Reuters, ktorá sa odvoláva na údaje analytickej spoločnosti LSEG a na obchodné dáta.

Hlavní dovozcovia India a Turecko od konca minulého roka obmedzili nákupy ruskej ropy kvôli prísnejším západným sankciám. Medzi ne patria nedávne opatrenia Spojených štátov proti spoločnostiam Rosnefť a Lukoil či zákaz Európskej únie na palivá vyrobené z ruskej ropy. Ceny ruskej ropy klesli na rekordné minimá.

Rastúci počet tankerov čakajúcich na vyloženie nákladu znížil dostupnosť plavidiel na prepravu ruskej ropy, čím sa zmenšil už aj tak obmedzený objem prepravnej kapacity, uviedli obchodníci.

Útoky na ropné tankery pri Novorossijsku: drony zasiahli kľúčovú tepnu Kazachstanu

V Čiernom mori došlo k sérii útokov bezpilotných lietadiel na ropné tankery smerujúce k terminálu Kaspické ropovodné konzorcium (CPC) pri ruskom prístave Novorossijsk. / Zdroj: X / NEXTA

Niekoľko tankerov prepravujúcich ropu Urals zámerne spomaľuje plavbu, pretože sa plavia bez potvrdených odberateľov a snažia sa zabezpečiť obchody počas plavby, dodáva Reuters. Podľa vyjadrení odborníkov a podľa odhadov agentúry čaká na vyloženie alebo zostáva v tranzite približne 19 miliónov barelov ropy Urals naloženej pred 15. decembrom minulého roka.

Predĺžené prestávky počas plavby podľa obchodníkov fakticky menia niektoré tankery na plávajúce sklady, aj keď údaje LSEG ukazujú, že nie všetky plavidlá zostávajú počas čakacej doby nehybné. Za normálnych podmienok trvá preprava ropy Urals z ruských baltských prístavov do Číny približne 45 dní a do Indie približne 30 dní, ale mnoho lodí teraz potrebuje výrazne dlhší čas.

Jedným z príkladov je tanker Gattaca plávajúci pod panamskou vlajkou, ktorý spravuje grécka spoločnosť Star Marine Management, píše Reuters. Tento tanker vyplával z prístavu Primorsk v južnej časti Baltského mora 21. novembra 2025 s nákladom približne 100 000 ton ropy Urals smerujúcim do Indie, ale doteraz nedorazil do cieľa. Údaje LSEG ukazujú, že je na mori už viac ako 60 dní, z toho asi mesiac pri pobreží Ománu. Spoločnosť Star Marine Management na žiadosť agentúry Reuters o komentár nereagovala. 

Predĺžená doba nečinnosti naložených tankerov výrazne zvyšuje náklady predajcov a tlačí nahor prepravné sadzby, pretože pomalší obrat znižuje dostupnosť plavidiel, uviedli obchodníci.

Sadzby za prepravu ropy Urals zo západných ruských prístavov do Indie začali tento mesiac opäť stúpať v dôsledku obmedzenej ponuky tonáže, zvýšených rizík pri preprave a búrok v Čiernom mori, uviedli zdroje, na ktoré sa odvoláva Reuters.

X X X

Stát na brněnské MotoGP pořádně vydělává. Ekonomové spočítali kolik?

NA  VELKÉ  CENĚ  V  BRNĚ  SE  PRODĚLÁVALO,  TAKŽE  PROTO  SKONČILA

LICENCI  PLATILA  ČR,  ALE  VÝDĚLEK  SEBRALI  CIZINCI

ZEPTEJTE  SE  ORBÁNA,  JAK  ORGANIZUJí  ZÁVODY

Vyplatí se státu, Brnu a Jihomoravském kraji posílat nemalé sumy na motocyklovou Velkou cenu? Základní otázka, která se kolem Grand Prix vznáší každý rok. Experti z Vysoké školy ekonomické (VŠE) nyní spočítali, že dopady v daňových i dalších výnosech pro veřejné rozpočty přesahují 310 milionů korun. Náklady loňského ročníku na veřejné finance byly skoro poloviční, činily 176,5 milionu korun.

Podle prezidenta Autoklubu České republiky, jednoho ze dvou pořadatelů brněnské MotoGP, Jana Šťovíčka se jasně ukázalo, o čem byli sami přesvědčeni už před konáním akce. Tedy že návštěvníci akce ekonomiku napumpují penězi a státní pokladna si přijde na vyšší sumu, než kolik do akce dá.

„Jsou tady navíc i další přínosy, které se nedají vyčíslit. Česká republika a Brno se na jeden víkend stane centrem světového motosportu. Sledovanost je ve stovkách milionů lidí po celém světě, kteří v tu chvíli vědí, kde je Česká republika, Jihomoravský kraj a Brno,“ vyzdvihl Šťovíček přínosy pro cestovní ruch.

Není to první studie, která řeší ekonomické přínosy Velké ceny. V roce 2019 se dostal na stůl vlády materiál, který tehdy hovořil o přímých daňových přínosech ve výši zhruba 160 milionů korun. Tentokrát je statistici spočítali na 130 milionů. Dalších 180 milionů pak podle nich činily nepřímé daňové dopady, tedy jak konání Grand Prix v Brně ovlivnilo i další sektory v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Nová analýza vznikla přímo na základě zkoumání v terénu. Během loňských závodů se výzkumní pracovníci pohybovali mezi návštěvníky a ptali se jich na to, kdy přijeli, na kolik dní, kolik zaplatili za ubytování, jídlo, dopravu i další věci. Celkem takto zpracovali 1 200 dotazníků pokrývajících více než 4 200 návštěvníků z celkových téměř 220 tisíc. Pro reprezentativnost jde podle Petra Mazoucha z VŠE o dostatečně velký vzorek, aby na jeho základě mohli dělat závěry.

Na motorky. A pak možná do Prahy

Jak jim návštěvníci pověděli, naprostá většina těch z ciziny přijela do Brna právě kvůli Velké ceně. „Desetina z nich se pak zdržela v Česku déle. Hodně zmiňovali jako místa návštěvy Prahu nebo Český Krumlov,“ zmínil Mazouch dvě turisty nejvyhledávanější české destinace. Tady zároveň expert vidí rezervy, kde by se dalo přidat a přimět více cizinců v Česku zůstat déle a utrácet, aby to nebyli jen ti větších dálek, jako loni třeba osmnáctka Australanů, která podle Mazoucha v Česku zůstala rovnou čtyři týdny.

Sice zahraniční diváci tvořili loni zhruba třetinu návštěvníků Velké ceny, utráceli však mnohem více než Češi. Na tržbách za ubytování se podíleli 60 procenty ze všech, ve stravování z více než poloviny. Statistikům vyšlo, že 55 procent utracených peněz pocházelo právě od cizinců. Podle autoklubu tato data ukazují, že bez konání MotoGP by tyto peníze v české ekonomice nepřistály.

Atmosféra na Masarykově okruhu při Grand Prix v Brně. (červenec 2025)

A chyběly by i další. Čtvrtina českých návštěvníků Grand Prix by místo na akci do Brna jela totiž do zahraničí. „Peníze by tak utrácela jinde,“ poznamenal Mazouch. Takto však peníze zůstaly v regionu a lokální ekonomice místním podnikatelům v oblasti ubytování, stravování nebo dopravy. „Velká cena přinesla v souhrnu české ekonomice 1,4 miliardy korun,“ doplnil expert s tím, že většina utracených peněz se soustředí do Brna jeho nejbližšího okolí.

Do státní pokladny na daních i veškerých odvodech se tak loňská více než stomilionová finanční injekce podle něj s přehledem vrátila. Šéf autoklubu Šťovíček proto nepochybuje o tom, že současná vládní garnitura v čele s Andrejem Babišem (ANO) uvolní i pro letošní ročník ze státní kasy stomilionovou dotaci. „Nemám signály, že by to tak nemělo být,“ sdělil.

Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé sobě) si podle svých slov uvědomuje význam akce, MotoGP tak má jeho podporu. „Peníze byly alokovány již předchozí vládou a já osobně jsem zastáncem kontinuity a předvídatelnosti v této oblasti. Přesto bych se rád sešel s pořadateli, zástupci kraje i města, abych vyslechl ekonomickou rozvahu tohoto podniku a zdůvodnění alokace takto vysoké částky z veřejných rozpočtů,“ zvedá Šťastný opět opakovaně diskutované téma výše podpory.

Zatímco stát si tak může mnout ruce, jak si díky akci vylepší příjmy, v případě Brna a Jihomoravského kraje, kdy každá ze samospráv přispívá na závody 35 miliony, už je situace jiná. „Neočekávejte, že Brno a Jihomoravský kraj získá těchto 70 milionů zpět, to je nesmysl. Spíš se jedná o jednotky milionů korun,“ poznamenal Mazouch.

Podle něj je ale potřeba se na to dívat tak, že obě samosprávy podporují regionální ekonomiku, aby se zvyšovala životní úroveň a lidé měli práci. V nepřímých dopadech statistici spočítali, že víkendová akce přináší v přepočtu 1 400 pracovních míst na celý rok.

„S podporou MotoGP nadále počítáme. Dotace na tento ročník se bude schvalovat na únorovém zastupitelstvu,“ sdělil pro iDNES.cz jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně se den po vydání textu vyjádřila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Jsme připraveni se na financování letošního ročníku podílet tak, jak jsme zavázali,“ uvedla.

Marc Márquez se raduje z vítězství na MotoGP v Brně.

V kladných číslech za pořádání akce vedle Brna a kraje není ani druhý ze spolupořadatelů, společnost Automotodrom Brno provozující Masarykův okruh. Podle jejího šéfa Karla Hubáčka se jim nákladné investice z loňského roku nevrátí ani po pěti ročnících. „Nám však tato akce pomáhá během roku lépe pronajímat dráhu. Pro naše klienty je lákavé se projet tam, kde jezdí nejlepší jezdci světa,“ poznamenal Hubáček.

Konkrétní výsledky hospodaření Automotodromu Brno za celý loňský rok se ještě finalizují, každopádně Hubáček se silným finančním zázemím za zády v podobě banky Creditas plánuje do letošního závodů Grand Prix připravovaných na 19. až 21. června přinést pro návštěvníky další novinky.

„Takřka dvojnásobně navyšujeme plochu velkoplošných obrazovek, uvolňujeme pravidla pro vnášení vlastního občerstvení nebo měníme organizaci vybraných parkovacích ploch pro plynulejší pohyb diváků v areálu,“ vyjmenoval novinky.

X X X

Historička: Trump chce rozdeliť svet medzi USA, Rusko a Čínu a prinútiť ostatných, aby s tým súhlasili

„Teória Donalda Trumpa je založená na tom, že Spojené štáty majú právo zasahovať do vnútorných záležitostí iných krajín a diktovať im zahraničnú politiku,“ povedala pre Pravdu profesorka histórie a odborníčka na Latinskú Ameriku Renata Kellerová z Nevadskej univerzity. Expertka hovorí o intervencii Ameriky vo Venezuele, o tom, ktoré latinskoamerické krajiny by sa mali najviac obávať, že sa na ne Washington zameria, ale aj o tom, že Európania by mali Trumpovi nastoliť jasné hranice.

Trump: Kuba nebude schopná prežiť, keď na ňu zatlačíme

Nová americká Stratégia národnej bezpečnosti hovorí o tom, že USA sa cez Trumpov dodatok vracajú k Monroeovej doktríne, aby obnovili americkú prevahu na západnej pologuli. Ako hodnotíte takýto prístup, túto Donroeovu doktrínu, nazvanú podľa Donalda Trumpa?

Táto Donroeova doktrína, nový Trumpov dodatok, je urážlivá a nebezpečná. Monroeova doktrína bola v skutočnosti antiimperialistickým vyhlásením, ktoré tvrdilo, že európske mocnosti nemajú právo znovu kolonizovať žiadnu časť Ameriky. Zároveň Washington sľúbil, že Spojené štáty sa nebudú pokúšať kolonizovať žiadnu časť Európy. Trump sa v skutočnosti odvoláva na Rooseveltov dodatok k Monroeovej doktríne. V ňom prezident Theodore Roosevelt začiatkom 20. storočia vyhlásil, že Amerika sa na západnej pologuli môže správať ako policajt. Prisvojil si právomoc zabezpečiť, že krajiny Latinskej Ameriky budú robiť to, čo si Washington želá. Neskôr sa tento prístup stal známym ako diplomacia delových člnov. Spojené štáty využívali svoju námornú silu na invázie do latinskoamerických krajín, riadili ich finančné záležitosti, nútili ich splácať dlhy a podobne. Rooseveltov dodatok postupne stratil podporu, keď si ľudia uvedomili, že je skutočne kontraproduktívny, vytvára veľa nestability a prispieva k mnohým porušeniam ľudských práv a k nástupu diktatúr. Potom USA zaviedli politiku dobrého susedstva za Franklina Delana Roosevelta, ktorá bola oveľa viac založená na vzájomnom rešpekte. Trump sa od tohto postoja odkláňa. Jeho teória je založená na tom, že Spojené štáty majú opäť právo zasahovať do vnútorných záležitostí iných krajín a diktovať im zahraničnú politiku vrátane toho, aké majú mať vzťahy s Ruskom či Čínou. 

Spomenuli ste Rooseveltov dodatok, ale aj politiku dobrého susedstva. No počas studenej vojny USA tiež výrazne zasahovali do diania v Latinskej Amerike. Bolo to iné, ako keď uplatňovali politiku, ktorú vytvoril Theodore Roosevelt?

V ére Rooseveltovho dodatku išlo o oveľa priamejšie zásahy do vnútorných záležitostí latinskoamerických krajín. USA priamo vojensky napádali štáty a preberali kontrolu nad vládami či bezpečnostnými zložkami krajín. Počas studenej vojny sme boli svedkami skrytejšej taktiky. Spojené štáty často využívali svoju novú Ústrednú spravodajskú službu na tajné zasahovanie do záležitostí latinskoamerických vlád. Príkladom je rok 1954, keď CIA, americké ozbrojené sily a americké ministerstvo zahraničných vecí pomohli zorganizovať prevrat v Guatemale a zvrhli demokraticky zvolenú vládu. V roku 1973 zase USA podporili puč v Čile a obeťou bola ďalšia demokraticky zvolená vláda. V oboch prípadoch však nehrala hlavnú úlohu americká armáda. Išlo skôr o tajnú spoluprácu CIA s pravicovými silami v celej Latinskej Amerike, aby sa chopili moci, prenasledovali ľavicové hnutia a podobne. 

Takže únos Nicolása Madura a jeho manželky z Venezuely je niečo medzi tým, čo sa dialo v Latinskej Amerike po Rooseveltovom dodatku, a tým, ako to vyzeralo počas studenej vojny? Pretože to bola priama vojenská akcia, ale USA neprevzali venezuelské územie.

Áno, je to niečo medzi tým. Je to dobrý spôsob, ako to opísať. Najbližšie má dianie vo Venezuele k tomu, čo sa stalo v Paname na prelome rokov 1989 a 1990. Spojené štáty napadli krajinu a zajali Manuela Noriegu, samozvaného prezidenta Panamy. Ale Venezuela je iná. Operácia v Paname bola jasne zameraná na zmenu režimu. V prípade Venezuely to nevidíme. V Caracase zostali pri moci Madurovi ľudia a vyzerá to tak, že USA nemajú motiváciu nastoliť tam nejakú demokratickú vládu. 

Čo chce teda Trump vo Venezuele dosiahnuť?

Nemyslím si, že má jasný cieľ. Podľa mňa sa pri zásahu vo Venezuele spojilo viacero vecí. Trump dal jasne najavo, že chce priamo kontrolovať venezuelské ropné bohatstvo pre svoj osobný prospech. Nevieme, kam doláre z predaja ropy momentálne smerujú, ale zdá sa, že k prezidentovi. Minister zahraničných vecí Marco Rubio zase dúfal, že intervencia vo Venezuele oslabí kubánsku vládu, ktorá príde o podporu Caracasu. Rubio pochádza z Kuby a jeho dlhodobým cieľom je zmena režimu v krajine. Ďalšou motiváciou Trumpovej vlády podľa mňa bolo, že chcela ukázať, že je dostatočne silná na to, aby si robila, čo sa jej zachce. Je to také mužské napínanie svalov. A ak proti tomu Maduro kládol odpor, tak na to doplatil.

Rozdelia si USA, Čína a Rusko svet?

Naozaj by Trump mohol uvažovať o tom, že ak napríklad nemá rád lídra nejakej krajiny v Latinskej Amerike, tak ho jednoducho dá odstrániť?

Nedá sa to vylúčiť. Trump vníma zásah vo Venezuele ako jasný úspech. Pre neho z toho vyplýva, že takýto prístup funguje. Pre ostatných latinskoamerických lídrov je to naozaj nebezpečné. Ale rovnako aj pre Grónsko.

Kto by sa mal v Latinskej Amerike teraz najviac obávať?

Pravdepodobne Kuba. Tá je na vrchole môjho zoznamu. Nemá ropu ako Venezuela, ale Havana má ešte menej možností brániť sa než Caracas, ak by sa ju Washington rozhodol zasiahnuť. Mnohým Kubáncom by sa aj uľavilo, keby prišla nejaká zmena, hoci vzhľadom na veľmi silný pocit nacionalizmu neverím, že by privítali zásah zvonka. Takže, ako vravím, Kuba je na vrchole môjho zoznamu. Potom je tam Brazília, pretože Trump v minulosti podporoval exprezidenta Jaira Bolsonara a snažil sa zasahovať do brazílskej demokracie. A ešte by som spomenula Mexiko. Pravdou je, že náš južný sused nám veľmi pomáha v boji proti obchodu s drogami. Ale zásah v Mexiku by Trump dokázal pomerne jednoducho ospravedlniť na verejnosti. Mohol by tvrdiť, že odtiaľ prúdia do USA drogy a je potrebné to zastaviť. Takže Kuba, Brazília a Mexiko sú pravdepodobne tri krajiny, o ktorých by som povedala, že by sa mali najviac obávať.

Ale čo môže Trump urobiť? Úprimne povedané, v dnešnej dobe si viem predstaviť veľa vecí, ale mohol by sa Trump rozhodnúť, že chce napríklad uniesť brazílskeho prezidenta Luiza Inácia Lulu da Silvu?

Podľa mňa je to možné. Keby sa USA rozhodli zopakovať v Brazílii to, čo vo Venezuele, mohli by spolupracovať s vnútornou opozíciou. Bolsonaro má stále podporovateľov a tí sú aj v armáde. Operácia v Brazílii by bola určite zložitejšia ako vo Venezuele, ale nedá sa úplne vylúčiť.

Najmä v strednej a vo východnej Európe sa stále objavujú tvrdenia, že to, čo Spojené štáty urobili v Latinskej Amerike počas studenej vojny, nebolo dokonalé, ale keďže bojovali proti komunizmu, nebol to až taký problém. Ako hodnotíte takéto vyjadrenia?

Som veľkou zástankyňou sebaurčenia. Je neprijateľné, že Spojené štáty boli ochotné zvrhnúť demokraticky zvolené vlády, či už boli socialistické, komunistické, alebo kapitalistické. Myslím si, že ľudia by mali mať možnosť voliť si vlastných lídrov a žiadna zahraničná mocnosť by nemala tajne ani otvorene pracovať na tom, aby odstránila demokraticky zvolenú vládu. 

Už ste spomenuli Grónsko. Myslíte si, že to, ako Trump vníma Latinskú Ameriku, sa dá aplikovať aj naň a na Kanadu? Tiež sú súčasťou západnej pologule.

Trump sa snaží vytvoriť sféru vplyvu a dokázať, že západná pologuľa je v podstate územím USA a že Washington si v tomto regióne môže robiť, čo sa mu zachce. Podľa mňa je to jednoduchý človek, ktorý sa pozerá na mapy a vníma to tak, že Spojeným štátom by malo patriť to, čo je v ich blízkosti. Trump nemá rešpekt k histórii ani k sebaurčeniu krajín a chce len rozšíriť vplyv USA na západnej pologuli.

Niektorí európski lídri varovali, že keby sa USA usilovali získať Grónsko silou, bol by to koniec NATO. Trump to nateraz vylúčil. Viem, že každé historické porovnanie je nedokonalé, ale môže dôjsť k tomu, že zo Severoatlantickej aliancie sa stane niečo ako Organizácia amerických štátov počas studenej vojny, keď sa toto združenie snažilo nejakým spôsobom vyvažovať obrovský vplyv USA?

Do istej miery sa to porovnať dá. Našli by sme momenty, keď sa OAS postavila proti Spojeným štátom, ale bolo ich málo. USA boli počas celej studenej vojny dominantnou mocnosťou v Organizácii amerických štátov. Nemohli vždy určiť, čo urobia jednotlivé krajiny, ale zvyčajne mali vplyv na celkový výsledok. Súčasná americká vláda chce, aby NATO bezvýhradne súhlasilo so Spojenými štátmi. Mám však pocit, že európski lídri budú klásť silnejší odpor, najmä ak by sa to týkalo obsadenia nejakého územia. Vidíme, že Európania sú otvorení rokovaniam o veciach, ako sú hospodárske a obchodné zmluvy, a poskytli väčšiu podporu Ukrajine, keď ju Spojené štáty obmedzili. Otázka kontroly územia je však mimoriadne citlivá a je to niečo, v čom by si lídri NATO mali stanoviť veľmi jasnú hranicu. Do istej miery to platilo aj pre OAS počas studenej vojny. Ani vtedy to nebolo tak, že by si USA vyslovene prisvojili nejaké územie. 

Neočakávam, že v blízkej budúcnosti dôjde k rinčaniu atómovými zbraňami medzi USA a Európou pre Grónsko. Ale vy ste nedávno napísali, že kľúčovým ponaučením z kubánskej raketovej krízy v roku 1962 by pre Spojené štáty malo byť, že potrebujú spojencov. Nie je pravdepodobné, že by sa Trump zaujímal o nejakú lekciu z histórie, ale faktom je, že systém aliancií môže byť síce nedokonalý, no napriek tomu Amerike veľmi dobre slúži. Predpokladáte, že prezident USA je naozaj ochotný ho zničiť?

Myslím si, že áno. Trump naozaj neštuduje históriu a nezaujíma ho to, čo sa stalo v minulosti. Ani to, čo nás priviedlo na pokraj jadrovej vojny, a vôbec sa nezaoberá tým, ako fungujú spojenectvá. Myslím si, že vníma Spojené štáty ako dostatočne silné na to, aby si robili, čo chcú, aspoň na západnej pologuli. Je ochotný rozdeliť svet medzi USA, Rusko a Čínu a prinútiť ostatné krajiny, aby s tým súhlasili. Nemyslím si, že prejavil akýkoľvek záujem o budovanie alebo udržiavanie spojenectiev.

Niektorí pozorovatelia tvrdia, že jasne definované sféry vplyvu medzi veľmocami môžu priniesť svetu stabilitu. Považujem to za absolútne nereálne. Aj keby si Trump, ruský diktátor Vladimir Putin a čínsky komunistický líder Si Ťin-pching rozdelili svet, neverím, že by takéto usporiadanie mohlo byť pokojné. Podľa môjho názoru by to nevyhnutne viedlo k permanentnej konfrontácii, buď preto, že by sa veľmoci snažili ďalej expandovať, alebo preto, že aj tie najmenšie krajiny majú svoje záujmy. Čo si o tom myslíte?

Úplne s vami súhlasím. Môžeme sa pozrieť na históriu studenej vojny, keď existovali sféry vplyvu. Spojené štáty a Sovietsky zväz sa snažili rozdeliť si svet. Výsledkom bolo obrovské násilie a zomreli stámilióny ľudí. A ako ste povedali, krajiny budú vždy robiť aj vlastné rozhodnutia. Vietnam zatiahol do svojho boja veľmoci. V Guatemale, ktorá údajne patrila do sféry vplyvu USA, zomreli státisíce ľudí, ale ľuďom tam stále veľmi záležalo na otázkach kapitalizmu a komunizmu, pozemkového práva, sebaurčenia a mnohých ďalších. Myšlienka, že sféry vplyvu prinesú mier, je skutočne úplným omylom.

Prečo ju ľudia stále opakujú?

Pretože to slúži ich vlastným záujmom a dá sa tým ospravedlniť napríklad získanie Grónska či ovládnutie venezuelského ropného priemyslu. Ľudia, ktorí propagujú sféry vplyvu, chcú rozšíriť svoju vlastnú moc.

 X X X

 Donald Trump naznačil možnosť dobrovoľného odzbrojenia Hamasu. Militanti to však odmietli

Donald Trump naznačil, že Hamas by sa mohol dobrovoľne vzdať zbraní, hoci militanti krátko predtým takéto plány odmietli. Americká administratíva trvá na odzbrojení a pripravuje komplexný mierový plán pre Gazu.

Americký prezident Donald Trump vo štvrtok naznačil, že palestínske militantné hnutie Hamas sa dobrovoľne vzdá svojich zbraní. Militanti iba niekoľko hodín predtým oznámili, že to neplánujú urobiť. TASR o tom píše podľa agentúry AFP a portálu Times of Israel.

„Mnoho ľudí tvrdí, že zbraní sa nikdy nevzdajú. Vyzerá to však, že sa tak stane,“ povedal Trump na zasadnutí svojho kabinetu. Ocenil spoluprácu s hnutím Hamas po tom čo, izraelská armáda do vlasti prepravila pozostatky posledného rukojemníka zadržiavaného v Pásme Gazy Rana Gviliho.

Výzvy k odzbrojeniu

Na odzbrojení Hamasu počas zasadnutia trval aj osobitný vyslanec USA pre Blízky východ Steve Witkoff. „Urobia to, lebo nemajú na výber. Vzdajú sa svojich AK-47,“ deklaroval.

Americký veľvyslanec pri OSN Mike Waltz v stredu naznačil, že militanti by sa svojich zbraní mohli zbaviť prostredníctvom medzinárodného programu spätného odkúpenia. Výmenou by mohli dostať finančné prostriedky, amnestiu alebo pracovné miesta.

Mierový plán a sankcie

Odzbrojenie Hamasu je kľúčovou súčasťou druhej fázy amerického mierového plánu. Ten počíta aj s demilitarizáciou Pásma Gazy a prevzatím civilnej správy nad týmto územím palestínskym technokratickým výborom. Začať by sa tiež mala rekonštrukcia zdevastovaných miest.

USA zaradili Hamas na zoznam zahraničných teroristických organizácií (Foreign Terrorist Organization — FTO) v roku 1997.

To znamená zákaz financovania a materiálnej podpory z USA, zmrazenie jeho majetku pod americkou jurisdikciou a trestnosť spolupráce alebo podpory organizácie. Na zoznam teroristických organizácií Hamas zaradila aj Európska únia, Kanada, Spojené kráľovstvo a Izrael.

X X X

Madrid Fusión: Hostia už odmietajú sedieť štyri hodiny pri stole a jesť to, čo im diktuje ego kuchára

Ak ste čakali, že 24. ročník najvplyvnejšieho gastronomického kongresu sveta bude opäť len o novej technike sférifikácie alebo exotickom ovocí z Amazónie, mýlili ste sa.

Madrid Fusión 2026 otvoril svoje brány v halách IFEMA s prekvapivo triezvym, až existenciálnym odkazom. Kým na hlavnom pódiu sa tlieskalo tekutej kuchyni, v sekcii Dreams sa riešilo, či o pár rokov budeme vôbec doma variť.

Tohtoročná téma „El cliente toma el mando“ (Zákazník preberá kontrolu) nie je len marketingový slogan. Je to reakcia na krízu, infláciu a zmenu správania hostí, ktorí už odmietajú sedieť štyri hodiny pri stole a jesť to, čo im diktuje ego kuchára.

Ferran Adrià: Dáta namiesto peny

Najväčší šok – a zároveň najpotrebnejšiu lekciu reality – priniesol legendárny Ferran Adrià. Človek, ktorý naučil svet jesť peny, tento rok nevaril. Namiesto toho premietol na plátno tabuľky. „Šesť z desiatich reštaurácií zatvorí do piatich rokov,“ svietilo na jeho prezentácii. Adrià v nezvyčajne kritickom tóne apeloval na sektor, aby prestal romantizovať varenie a začal sa učiť biznis. Vypočítal, že na uživenie 3 000 gastronomických reštaurácií v Španielsku je potrebných 54 miliónov hostí ročne. „Ak nebudeme mať biznis plán, neprežijeme,“ varoval.

X X X

Russo-Balt: Rusi postavili šialený „Cybervan“. Na hrdzu má záruku 100 rokov

Ruský automobilový priemysel je v kríze, ale to nebráni tomu, aby sa Rusi hrali na „majstrov sveta“. K Moskvičom a Volgám vraj pribudne aj toto antikorové monštrum, ktoré štýlom nápadne pripomína Teslu Cybertruck.-

Dodávka Russo-Balt F200 je inšpirovaná Teslou Cybertruck. Je to jasné na prvý pohľad, hoci ruskí autori to popierajú.

Počuli ste niekedy o Russo-Balte? Že nie? A pritom ide o najstaršiu automobilku na území bývalého Sovietskeho zväzu. Vznikla ešte v roku 1894, za čias cára Mikuláša II., ako výrobca kočiarov a od roku 1909 k nim pribudli prvé autá. No jej sláva nemala dlhé trvanie. Pod červenou zástavou sa luxusné športové modely zmenili na tanky, pancierované limuzíny pre štátnikov a na obrnené transportéry chrániace Stalinovo komunistické impérium. Z histórie ju ale v 2006 prebudili rusko-nemeckí investori. Možno si ešte spomeniete na koncept „barokového“ kupé Impression s 12-valcom od Mercedesu-Benz, ktoré zažiarilo na prestížnej prehliadke Concorso d’Eleganza Villa d’Este 2006 a v roku 2007 aj na Ženevskom autosalóne.

Ako to však v Rusku býva zvykom, z projektu, ktorý rátal s výrobou pätnástich hriešne drahých exemplárov ročne, nakoniec nič nebolo. Zdalo sa, že Russo-Balt je definitívne minulosťou. O to šokujúcejšie pôsobí informácia, že automobilka sa práve pripravuje na výrobu. Medzitým totiž práva na značku získala spoločnosť Russo-Balt LLC sídliaca v Moskve. Jej nový výtvor vyvolal podobné vášne ako koncept Impression, lenže už nejde o hyperluxusné GT, ale o elektrickú dodávku. A nie hocakú. Môžeme jej pokojne hovoriť Cybervane, pretože dizajnom náramne pripomína americký pikap Tesla Cybertruck. Volá sa Russo-Balt F200 a s Cybertruckom ju spája aj materiál karosérie.

Van s karosériou vyrobenou z nehrdzavejúcej ocele poháňa predný elektromotor s výkonom 147 kW. Odvezie tonu nákladu do vzdialenosti maximálne 400 km. Potom sa musí nabiť.

Pozváraná je totiž z antikorovej ocele. Aj preto výrobca sľubuje 100-ročnú garanciu na prehrdzavenie. V Rusku čosi nevídané. Ostatné parametre však dych veľmi nevyrážajú. F200 s dĺžkou 5 950, šírkou 2 000 a výškou až 2 550 mm poháňa jediný predný elektromotor s výkonom 147 kW. Odvezie náklad s hmotnosťou 1 000 kg. Batéria s kapacitou 115 kWh má stačiť na 400 km jazdy. Novinka má byť vybavená klimatizáciou, zadným vzduchovým odpružením, 360-stupňovým kamerovým systémom aj 14-palcovým infotainmentom. Proti tuhej ruskej zime má bojovať vyhrievanými sedadlami aj volantom či vyhrievaným čelným oknom a stieračmi. Nebude to však úplne lacná hračka.

Russo-Balt si svoj čudesný výtvor cení na 6,5 milióna rubľov, čo je približne 82 000 eur. Osobne si myslíme, že pôjde o ďalší ruský projekt, ktorý upadne do zabudnutia. Jedine, že by oň prejavila záujem armáda. Kto by chcel inak dodávku za 6,5 milióna rubľov v krajine s riedkou nabíjacou infraštruktúrou, nekvalitnými cestami a krutými mrazmi. Výroba by mala odštartovať ešte tento rok.

X X X

 Slovensko chce stavať nové reaktory, no nemá ich kto obsluhovať. Štát láka mladých na štipendiá 4-tisíc eur ročne

Slovensko sa v najbližších desaťročiach chystá výrazne rozšíriť jadrovú energetiku, no popri technológiách bude potrebovať aj dostatok kvalifikovaných ľudí. Práve nedostatok odborníkov môže byť jednou z hlavných bŕzd plánovanej výstavby nových jadrových zdrojov.

Fico rokoval s Macronom o jadrovej energetike, zbrojárskom priemysle i Ukrajine. Otvoril aj tému vysokých cien elektriny

Robert Fico vo štvrtok v Paríži takmer dve hodiny diskutoval s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom o posilnení strategického partnerstva medzi oboma krajinami. / Zdroj: Facebook Roberta Fica

Aj preto sa vláda v priebehu tohto týždňa zaoberala Akčným plánom podpory vzdelávania, výskumu a prípravy ľudských zdrojov v jadrovom odvetví. Ministerstvo školstva ho pripravilo v spolupráci s ministerstvom hospodárstva a zdravotníctva a tiež s Úradom jadrového dozoru. S prípravou mali výrazne pomáhať aj Slovenské elektrárne, Javys, Vuje, Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS) a ďalšie subjekty z praxe.

Nová stratégia má zabezpečiť, aby Slovensko malo v budúcnosti dostatok inžinierov, technikov, fyzikov, chemikov aj kvalifikovaných pracovníkov pre výstavbu, prevádzku a dohľad nad jadrovými zariadeniami. Jadrový sektor v súčasnosti čelí generačnej výmene a silnej konkurencii iných odvetví, ktoré bojujú o rovnaké technické talenty.

Téma je aktuálna najmä v súvislosti s plánmi štátu po roku 2030, keď sa počíta so spustením projektu Phoenix. Ten sa zameriava na využitie malých modulárnych reaktorov – inovatívnej jadrovej technológie, ktorá má potenciál reagovať na rastúci dopyt po elektrine, dekarbonizáciu hospodárstva a potrebu stabilných bezemisných zdrojov.

Zároveň sa po roku 2040 počíta aj s výstavbou nového veľkého jadrového zdroja v Jaslovských Bohuniciach. Slovensko dnes posilňuje svoje partnerstvá v oblasti jadrovej energetiky so Spojenými štátmi americkými, keďže projekt výstavby by mala realizovať americká spoločnosť Westinghouse.

Minister školstva Tomáš Drucker (Hlas) akčný plán odprezentoval po tohtotýždňovom rokovaní vlády. „Prijali a schválili sme aj splnomocnenca vlády pre koordináciu úloh v oblasti vzdelávania v jadre,“ oznámil. Splnomocnencom sa stal Róbert Zsembera, ktorý je zároveň aj štátnym tajomníkom rezortu školstva.

Jadru chýbajú ľudia

Podľa akčného plánu pôjde pri rozvoji jadrovej energetiky o výrazný nápor na pracovný trh. Najväčšie personálne nároky prinesie výstavba nového veľkého jadrového zdroja. V jej vrcholnej fáze môže byť na projekte priamo aj nepriamo zapojených 6 až 10-tisíc ľudí vrátane dodávateľov a subdodávateľov.

Najsilnejší dopyt po pracovnej sile sa očakáva v rokoch 2032 až 2039, teda počas samotnej výstavby. Po spustení elektrárne sa potreby znížia, no stále pôjde o významné čísla. Na prevádzku nového jadrového zdroja bude potrebných približne 600 až 800 stálych zamestnancov. Odhady hovoria, že len 10 až 20 percent pozícií si vyžiada vyslovene jadrových odborníkov, zvyšok budú tvoriť „klasické“ technické profesie – elektrikári, strojári, technici údržby či operátori.

Ďalší dopyt po ľuďoch prinesú aj projekty malých modulárnych reaktorov. Vyraďovanie jadrových zariadení, jadrový dozor, výskum a vzdelávanie si podľa dokumentu spolu vyžiadajú minimálne 670 nových špecializovaných pracovníkov do roku 2040.

Medzi kľúčové odbory na vysokých školách patrí elektrotechnika a strojárstvo vrátane materiálového inžinierstva. Práve absolventi týchto smerov tvoria základ pre výstavbu, údržbu a prevádzku jadrových zariadení a štát ich označuje za dlhodobo nedostatkové.

Popri tom má pokračovať aj podpora špecializovaných jadrových študijných programov, ktoré sa dnes na Slovensku sústreďujú najmä na Slovenskej technickej univerzite (STU) a Univerzite Komenského (UK). Ide napríklad o jadrové a fyzikálne inžinierstvo, jadrovú a subjadrovú fyziku, jadrovú chémiu, rádioekológiu a chemické inžinierstvo. Podporu majú dostať aj odbory spojené s kybernetickou bezpečnosťou jadrových systémov a umelou inteligenciou.

Šesť bakalárov ročne nestačí

Výrazný je však kontrast medzi ambíciami štátu a realitou. Slovensko dnes v priamo jadrových študijných programoch vyprodukuje len približne šesť bakalárov a trinásť inžinierov ročne, čo je pri plánovanej výstavbe nových jadrových zdrojov podľa autorov dokumentu dlhodobo neudržateľné.

Práve preto bolo jednou z otázok na dnešnej tlačovej konferencii, ako chce štát presvedčiť mladých ľudí, aby si vybrali technické a jadrové odbory, keď sú často vnímané ako náročné. Drucker v tejto súvislosti poukázal najmä na potrebu posilniť základy v matematike, bez ktorých sa podľa neho technické odbory rozvíjať nedajú. „Preto sme zaviedli povinnú maturitu z matematiky. Pretože nám stále klesá počet tých, ktorí ju idú študovať,“ uviedol.

Okrem toho akčný plán ponúka opatrenia, ktoré sa týkajú vysokých škôl, stredného školstva, ale aj ľudí, ktorí už na trhu práce sú. Jedným z nástrojov majú byť štipendiá pre nedostatkové odbory v rokoch 2026 až 2029. „Ak si niekto vyberie zo zoznamu študijných odborov, na ktoré máme nízky počet absolventov, chýbajú nám na trhu práce a je to aj oblasť energetiky, v takom prípade má študent možnosť získať až 4-tisíc eur ročne,“ zdôraznil minister školstva.

Dokument okrem štipendií počíta aj s posilnením kapacít univerzít. To znamená viac pedagógov, lepšie laboratóriá a podmienky pre praktickú výučbu či výskum. Opatrenia majú smerovať k tomu, aby absolventi mali na Slovensku kvalitné študijné a neskôr aj pracovné podmienky, ktoré im dajú dôvod zostať doma a zastavili tak „odliv talentov“.

Motivácia sa však nemá začínať až na vysokých školách. Pri stredných odborných školách kladie akčný plán silný dôraz na duálne vzdelávanie, najmä v regiónoch Mochoviec a Jaslovských Bohuníc. Tam už dnes funguje spolupráca škôl so Slovenskými elektrárňami, vďaka ktorej môžu študenti získavať praktické zručnosti priamo a zároveň mať istotu uplatnenia po skončení štúdia.

Dôležitou súčasťou majú byť aj rekvalifikácie, získavanie mikroosvedčení či medzinárodná spolupráca. Slovensko chce viac prepájať svoje univerzity a výskumné inštitúcie so špičkovými zahraničnými pracoviskami – dokument spomína napríklad spoluprácu STU, UK a Slovenskej akadémie vied s Imperial College London.

Akčný plán spomína aj rodovú nerovnováhu v technických odboroch, pričom ženy sú v elektrotechnike, strojárstve či fyzike výrazne v menšine, a štát ich chce cielene pritiahnuť k technickému vzdelávaniu a kariére v jadrovom sektore.

 X X X

 Obří kauza IT zakázek míří do ztracena. Žalobce navrhuje zastavení nebo mírnější kvalifikaci

Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014. Ilustrační snímek. 

Žalobce navrhl v kauze veřejných zakázek na informační systémy, v níž je obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting, mírnější právní kvalifikaci a téměř u poloviny obžalovaných také zastavení trestního stíhání kvůli promlčení. Mírnější postih navrhl olomouckému soudu poté, co mu případ vrátil po zprošťujícím rozsudku vrchní soud.

Podle žalobce už nelze obžalované stíhat za poškození finančních zájmů Evropské unie, protože se mezitím změnil právní výklad. Soud měl původně případ nařízen také na čtvrtek, soudce Petr Sušil ale uvedl, že bude odročen na únor. Avizoval, že návrhu zastavení trestního stíhání vyhoví.

Škoda čtvrt miliardy korun

Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014, škodu žalobce Martin Brzobohatý vyčíslil zhruba na čtvrt miliardy korun. V kauze šlo například o vybudování datových sítí, zajištění přenosu dat, jejich zabezpečení a elektronizaci služeb radnic. Podle státního zástupce obžalovaní po vzájemné dohodě dotované zakázky ovlivňovali s cílem zvýhodnit vybranou obchodní společnost.

Obžalovaní vinu popírali, podle nich v případě takto složitých zakázek šlo o konzultace, které byly tehdy naprosto běžné a měly za cíl pomoci zadavateli. Argumentovali tím, že tržní konzultace nejsou nezákonným jednáním.

 Úplné zastavení deseti stíhání

Právní interpretace ohledně postihu za poškození finančních zájmů EU se podle Brzobohatého vyvinula v meziobdobí. Vyplývá z ní, že pokud nejsou stíháni zástupci zadavatelů dotovaných zakázek, obvykle nelze tento trestný čin použít ani vůči ostatním obžalovaným, řekl ve středu Brzobohatý. U některých lidí proto navrhl zastavení stíhání kvůli promlčení, a to i u dalších trestných činů souvisejících s veřejnými zakázkami. Úplné zastavení by se mělo týkat deseti z 24 obžalovaných. Zbývajícím obžalovaným hrozí postih s mírnější trestní sazbou.

Státní zástupce pro obžalované původně navrhoval tresty od pěti do 8,5 roku. Firmám navrhoval peněžité tresty v milionech korun a zákaz účasti ve veřejné soutěži. Krajský soud původně 20 obžalovaných a obě firmy zprostil obžaloby s odůvodněním, že se ničeho protiprávního nedopustil. U zbylých čtyř lidí se podle soudu žalovaný skutek neprokázal. Vrchní soud však jeho rozsudek v neveřejném zasedání zrušil a případ vrátil na kraj.

Soudy kauzu řeší pátým rokem

V řadě námitek odvolací soud vyhověl žalobci – krajskému soudu mimo jiné vytkl, že se dostatečně nevypořádal s důkazy o předávání a úpravách zadávacích dokumentací mezi obžalovanými a opomněl posoudit, zda tím nebyla narušena transparentnost a rovné podmínky v zakázkách. Podle žalobce je však třeba rozlišovat zákonné předpoklady pro trestní postih a důkazní situaci.

Případ otevřela protikorupční policie v září 2014, kdy zasahovala na několika místech po celém Česku. Soudy se kauzou zabývají pátým rokem, krajský soud při tom vyslechl přes sto svědků. Jen jeho první rozsudek čítal na 900 stran.

X X X

 Železničnú spoločnosť čaká hromadné prepúšťanie. Dotkne sa to najmä predajní lístkov.

Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) plánuje optimalizovať počet zamestnancov prostredníctvom hromadného prepúšťania v súlade so Zákonníkom práce a Kolektívnou zmluvou. Ako spoločnosť informovala, tento postup vychádza zo zmien v organizácii práce a hospodárení spoločnosti, najmä zo zmeny štruktúry predaja cestovných dokladov, rozvoja digitálnych predajných kanálov, ako aj z potreby zosúladiť počet a štruktúru pracovných miest s reálnym objemom práce a dostupnými finančnými zdrojmi. ZSSK zdôraznila, že v predchádzajúcich obdobiach prijala viacero opatrení na znižovanie nákladov; pri časti činností však došlo k trvalému poklesu potreby práce.

Fico žiada odvolanie celého vedenia železníc. 

Nehoda vlakov pri Pezinku je bez obetí na životoch, no s desiatkami zranených, 79 pacientov bolo prevezených do nemocníc. / Zdroj: Pravda – Ivan Majerský

Cieľom je podľa ZSSK udržať finančnú stabilitu a dlhodobú udržateľnosť fungovania spoločnosti v prostredí konsolidácie verejných financií a postupnej liberalizácie osobnej železničnej dopravy, kde bude rozhodujúca efektívnosť, nákladová disciplína a kvalita služieb. „Hromadné prepúšťanie bude realizované v priebehu roka 2026, s predpokladaným začiatkom v apríli. Dotkne sa najmä vybraných pozícií v oblasti predaja cestovných dokladov a súvisiacich činností, ako aj časti administratívnych a podporných pozícií. Tento režim sa netýka kľúčových prevádzkových profesií, ktoré zabezpečujú každodennú osobnú železničnú dopravu,“ uviedla spoločnosť.

Plánovaný počet zrušených pozícií v rámci hromadného prepúšťania bude podľa ZSSK predstavovať nízke jednotky percent z celkového počtu zamestnancov. „Ide o časovo ohraničený a riadený postup, ktorý vyplýva zo zosúladenia objemu práce, potreby niektorých aktivít a činností a plánovaného fungovania spoločnosti v roku 2026,“ zdôraznila spoločnosť s tým, že postupuje v súlade s platnou legislatívou. „Dialóg so zástupcami zamestnancov, akcionárom a príslušnými inštitúciami prebieha v zákonnom rámci. Oznámenia vo vzťahu k Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny budú realizované v zákonom stanovených lehotách,“ doplnila ZSSK.

ZSSK takisto informovala, že už v súčasnosti poskytuje zamestnancom podporu prostredníctvom Podporného programu pre zamestnancov – Outplacement, zameraného na poradenstvo a pomoc pri uplatnení sa na trhu práce. „Realizácia hromadného prepúšťania nemá vplyv na rozsah osobnej železničnej dopravy ani na poskytovanie služieb cestujúcim, ktoré zostávajú zachované,“ dodala spoločnosť.

X x x

 Veľké zmeny v známych potravinách: Kto je podnikateľ, ktorý ovládol dunajskostredskú Coop Jednotu?

Štát nemá problém s tým, že sieť preberá nový majiteľ. Ten nadobudne výlučnú kontrolu nad družstvom a jeho predajňami.

Protimonopolný úrad Slovenskej republiky (PMÚ) definitívne schválil predaj spotrebného družstva Coop Jednota Dunajská Streda do rúk oravského podnikateľa Tomáša Spuchliaka. Ten nadobudne výlučnú kontrolu nad množstvom predajní. Rozhodnutie nadobudlo právoplatnosť v pondelok 26. januára 2026.

Podľa PMÚ koncentrácia nenaruší účinnú hospodársku súťaž na trhu. Úrad pri posudzovaní vychádzal z geografického rozloženia predajní, ich formátu, ako aj z existencie dostatočnej konkurencie v dotknutých oblastiach.

Prekryv len v štyroch obciach

Aktivity oboch subjektov sa prekrývajú v maloobchode s potravinami. Tomáš Spuchliak v súčasnosti prevádzkuje 55 maloobchodných predajní a zároveň 30 chladených pultov s mäsovými výrobkami v predajniach Coop Jednota Dunajská Streda. Samotné družstvo Coop Jednota Dunajská Streda má v portfóliu 45 maloobchodných predajní.

PMÚ identifikoval priestorový prienik činností len v obciach Hviezdoslavov, Štvrtok na Ostrove, Veľký Meder a Lehnice. Aj vzhľadom na obmedzený geografický prekryv úrad dospel k záveru, že koncentrácia neohrozí konkurenčné prostredie. Zohľadnený bol aj menší formát predajní podnikateľa Tomáša Spuchliaka a užší sortiment v porovnaní s veľkými reťazcami.

Riešil aj iné biznisy Spuchliaka

Nový vlastník pôsobí aj vo výrobe potravín – v oblasti pekárenských výrobkov prostredníctvom pekárne Nelapek a v segmente mäsových výrobkov cez spoločnosť Danubius.

Úrad skúmal, či koncentrácia nemôže viesť k obmedzeniu prístupu konkurentov k dodávkam alebo k zvýhodňovaniu vlastných výrobkov. Po vyhodnotení dostupných podkladov však konštatoval, že na dotknutých dodávateľských aj odberateľských trhoch pôsobí dostatok silných konkurento

Aj Spuchliak pre Aktuality.sk uviedol, že mu úrad neurčil žiadne dodatočné podmienky, ktoré by musel splniť. „Nie, v rozhodnutí neboli stanovené žiadne osobitné podmienky ani záväzky nad rámec štandardného procesu,“ prezradil Tomáš Spuchliak.

X  X X

Manželství neznamená povinnost mít sex. Francie ruší středověkou zvyklost zákonem

Francouzští zákonodárci se rozhodli skoncovat se středověkou církevní zvyklostí, která manželům ukládala povinnost mít sex. V praxi se jí totiž řídily soudy při rozvodech manželů. Zastánci novely doufají v lepší ochranu obětí znásilnění v manželství.

 „Zachováním stávajícího práva zároveň podporujeme dominanci a predátorství. Manželství nesmí být bublinou, ve které souhlas k sexu považujeme za doživotní,“ uvedla francouzská poslankyně Marie-Charlotte Garinová.

Novela odstraní nejednoznačnost zákona, který výslovně o manželské povinnosti nemluví. Francouzský občanský zákoník mezi povinnosti řadí „respekt, věrnost, podporu a pomoc.“ Podle práva se páry zavazují ke společnému soužití, což neznamená i sexuální život, informovala BBC.

Soudci ve Francii ovšem začali intimní život řadit pod společné soužití. Novodobé pojetí vychází ze středověké církevní tradice. Ve slavném případu z roku 2019 soud označil za viníka rozpadu manželství ženu, která manželovi údajně odpírala sex. Evropský soud pro lidská práva rozsudek v lednu 2025 zavrhl, což znemožnilo Francii podobné verdikty vydávat. Novela tak slouží jako potvrzení stávajících pravidel.

 Podle podporovatelů změny francouzská společnost stále považuje sex za povinnost manželky. Argument se objevil v případu Gisèle Pelicotové, kterou léta manžel nechal znásilňovat jinými muži. Soud mu udělil 20 let vězení. Někteří obhájci tvrdili, že oběť dala souhlas skrz manžela.

Ve Francii je znásilnění v manželství trestným činem od roku 1990

X X X

KUCHAŘOVÁ,  BRZOBOHATÝ

Hovorila o jeho sexuálnej orientácii a neplodnosti. Napokon je to ona, ktorá sa musí za tieto tvrdenia ospravedlniť – súd sa skončil

Ich rozchod vôbec neprebehol v tichosti. Práve naopak, bývalá Miss World vykričala do sveta všetky možné pikantnosti z ich sexuálneho života, ktoré nevrhli práve najlepší tieň na jej exmanžela…

Ich romantický a navonok dokonalý vzťah im mnohí závideli. Patrili k zamilovaným dvojiciam, ktoré svojho času skutočne boli definíciou lásky. Ona najkrajšia žena sveta, on šarmantný a dobre vychovaný syn legendárnej hereckej dvojice, talentovaný a všestranný umelec. Taťána Kuchařová (38) a Ondřej Brzobohatý (42). Fanúšikovia čakali na deň, kedy manželia oznámia očakávanie spoločného potomka, no namiesto toho prišla koncom roka 2021 prekvapivo úplne iná správa.

Bez vetra sa ani lístok nepohne

Dôvod svojho odlúčenia nikdy skutočne neuviedli. Ich prvé spoločné vyjadrenie, že idú od seba, bolo zmierlivé a tolerantné.

„Chceli by sme spoločne reagovať na správy, ktoré sa v súvislosti s nami objavili v posledných dňoch v novinách a na internete. Naše cesty sa rozišli. Prežili sme spolu krásne roky, za ktoré sme vďační jeden druhému. Konkrétne dôvody nášho rozchodu si nechávame pre seba, ale chceli by sme zdôrazniť, že sa naše problémy netýkajú vzájomnej nevraživosti alebo neochoty či neschopnosti založiť si rodinu. Obaja dúfame, že v ďalšom živote nájdeme svoje šťastie,“ uviedla dvojica po tom, čo sa prevalil krach ich manželstva.

Vzťah Ondřeja a Taťány bol od začiatku plný vášne. Iskrilo to medzi nimi aj po rozvode, súdne ťahanice trvali dva roky. foto: Taťána Kuchařová, Ondřej Brzobohatý v roku 2013 spolu v šou StarDanceZdroj: Profimedia

Vyzeralo to tak, že tichú bodku za ich vzťahom chcú obaja, no opak bol pravdou. Po rýchlom rozvodovom konaní v roku 2022 sa začali v médiách objavovať pikantnosti zo života bývalých manželov. Prišlo k odtajneniu cirkevnej žaloby o zneplatnenie manželstva, ktorú podala Kuchařová. Boli v nej uvedené tvrdenia o jeho sexuálnej orientácii a záľube hudobníka v drag queen (prezliekaní za ženu). A tak sa z pokojného rozchodu stal dlhoročný mediálne prepieraný spor, ktorý skončil až na súde. Brzobohatý podal žalobu.

Na svojom exmanželovi Kuchařová nenechala doslova nitku suchú. Hovorila o tom, že bol zmätený zo svojej sexuálnej orientácie a má rôzne úchylky. Svedectvo renomovanej sexuologičky Hany Fifkovej bolo v celom spore kľúčovým momentom, pretože podľa nej nemá jeho správanie opísané v žalobe nič spoločné s jeho orientáciou. Podľa nej išlo najmä o jeho dehonestáciu a poškodenie dobrého mena.

Tam to však ešte neskončilo…

Dokazoval svoju plodnosť

Aj táto oblasť Brzobohatého intímneho života vyšla na svetlo sveta. Podľa Kuchařovej mal byť neplodný, a to bol aj dôvod, prečo sa nestali rodičmi. Známy herec, hudobník a moderátor musel tieto informácie vyvrátiť prostredníctvom vyšetrení, ktoré potvrdili, že to pravda nie je.

Ondřej sa snažil nad všetky útoky povzniesť a žiť svoj život ďalej. V roku 2023 sa po tretíkrát oženil, no súdny spor ho aj tak naďalej oberal o energiu.

Dokonca aj sudca priznal, že ide o značný zásah do súkromia herca. Ten už v minulosti uviedol, že kvôli sporu vyhľadal pomoc a vzhľadom na svoj psychický stav užíval aj lieky na úzkosti – Lexaurin a Neurol. Aktívne tiež navštevoval terapie, bez ktorých by podľa vlastných slov pred súdom nemohol stáť.

Kým on sa snažil pravidelne zúčastňovať na pojednávaniach, Kuchařová sa ani raz nepostavila tvárou v tvár svojmu exmanželovi. Komunikoval za ňu právnik, podľa ktorého aj ona vyhľadala psychologickú pomoc.

On sprostredkoval aj jej slová: „Prešla som si úplným psychickým peklom, až som nakoniec z ponižujúceho manželstva dokázala odísť. Bola som to ja, ktorá požiadala o rozvod. Poslednou kvapkou bola pre mňa informácia od Ondřeja, že si nie je istý svojou identitou a orientáciou. Prečo by som to robila (pozn. redakcie: zverejnenie cirkevnej žaloby, v ktorej sa detaily intímneho života nachádzali), keď som to bola ja, ktorá skutočne podala žiadosť o civilný rozchod?“

Definitívny koniec sporom, ako to súd uzavrel?

Dva roky sa ťahali spory medzi exmanželmi, no na poslednom súde v januári 2026 padol konečne definitívny verdikt. Súd dal za pravdu Brzobohatému v tom, že modelka pošpinila jeho meno a narušila súkromie zverejnením detailov z ich cirkevnej žaloby.

Kuchařová sa tak musí exmanželovi verejne ospravedlniť za nepravdivé tvrdenia o jeho sexuálnej orientácii v Blesku, ako aj na svojich sociálnych sieťach a zaplatiť mu odškodné vo výške 250-tisíc korún. Pôvodne Brzobohatý trval na sume 500-tisíc korún, no súd napokon jeho požiadavku znížil na polovicu.

Určitému ospravedlneniu za zásah do súkromia na sociálnych sieťach čelí aj hudobník, no pre neho rozsudok predstavuje najmä vytúžené uzavretie dlhej kapitoly, ktorá trvala viac ako sto týždňov. Rozsudok zatiaľ nie je právoplatný, obe strany majú možnosť odvolať sa do 15 dní.

Štastný úsmev na tvári Ondřeja Brzobohatého. Súdny spor s exmanželkou Taťánou Kuchařovou je na konci. 23.1.2025Zdroj: Profimedia

Sudca Martin Trepka sa počas pojednávania tiež vyjadril k plánovanej knihe Taťány Kuchařovej, ktorá má obsahovať detaily z jej súkromia vrátane celej „story“ s Brzobohatým. „Zámer žalovanej viac povedať v plánovanej knihe, kde chce ďalej šíriť nepravdy, súd považuje za nešťastný a verí, že sa ho na základe dnešného rozhodnutia zdrží,“ cituje Super.cz vyjadrenie sudcu.

Po celý čas sporu stála po boku Brzobohatého jeho súčasná partnerka Daniela Písařovicová, dnes už tretia pani Brzobohatá. Taťána Kuchařová zatiaľ nového muža po svojom boku oficiálne neukázala, no hovorí sa, že randí s cudzincom. Napriek tomu, že spor medzi exmanželmi je právne uzavretý, dobré meno a povesť oboch kedysi milovaných stálic nášho šoubiznisu sa týmto vzájomným lynčovaním už zrejme neodvratne naštrbili…

X x x

Kauza řidičských průkazů z Černošic: soud vyhověl žalobkyni, do vazby poslal všech 16 zadržených

Obvodní soud pro Prahu 2 poslal do vazby všech 16 lidí obviněných v kauze nezákonného získávání řidičských průkazů na městském úřadu v Černošicích. Informovala o tom v pátek jeho mluvčí Marcela Pröllerová. Soud tak plně vyhověl státní zástupkyni, která vazbu navrhovala pro všechny stíhané. Policie je totiž viní z účasti na organizované skupině, některé také ze zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku.

Policisté zasahovali na pražské pobočce Městského úřadu Černošice v Podskalské ulici ve středu od rána do večera, celkem zadrželi 16 lidí.

„Většinu z nich poslali do vazby, aby neovlivňovali svědky,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Pröllerová. Dodala, že přesný počet lidí poslaných do vazby z tohoto důvodu zatím nezná. „Řada obviněných už proti vazbě podala stížnost,“ doplnila mluvčí.

Policisté zasahovali na pražské pobočce Městského úřadu Černošice v Podskalské ulici ve středu od rána do večera. Starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické) řekl, že přišli na pracoviště úřadu, kde se vyřizují mimo jiné osobní doklady a technické průkazy.

Celkem zadrželi 16 lidí, které později policisté z odboru hospodářské kriminality také obvinili. Mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala už ve čtvrtek uvedl, že se jednání, které policisté vyšetřují, týkalo údajného získávání řidičských oprávnění v rozporu se zákonem.

„Orgány činné v trestním řízení se v současnou dobu zabývají více než 200 jednotlivými případy, kdy bylo zasaženo do řádného procesu, na jehož základě může být řidičské oprávnění získáno. Uvedený počet však nemusí být konečný,“ upřesnil Cimbala.

Další vyšetřování se pak podle něj týká podezření z přijímání úplatků. Cimbala také připomněl, že přípravné řízení je v neveřejné fázi a že ve vztahu k obviněným platí presumpce neviny.

X X X

V únoru začne archeologický výzkum u Vysokého Mýta, ve Zminném se začíná stavět

Pardubický kraj pokračuje s výstavbou dálničních přivaděčů k dálnici D35. Během února bude zahájen záchranný archeologický výzkum dálničního napojení silnice II/312 na D35 u Vysokého Mýta na I. a II. etapě. Současně probíhají projekční práce. V nejbližších dnech pak budou zahájeny stavební práce na stavba přeložky silnice II/322 Černá za Bory – Dašice.

Na počátku února začnou práce na záchranném archeologickém výzkumu u dvou etap plánovaného napojení silnice II/312 na dálnici D35 u Vysokého Mýta. „Zakázka na realizaci záchranného archeologického výzkumu byla vysoutěžena za necelých 42 milionů korun včetně DPH. Na první a druhou etapu je nyní zpracována projektová dokumentace pro povolení záměru a v lednu 2026 bylo zahájeno řízení o povolení záměru. Tyto dvě etapy o celkové délce 4,3 kilometru zajistí nové napojení na dálnici D35 v úseku mezi Vysokým Mýtem a silnicí II/357 u Dvořiska a odkloní zejména tranzitní dopravu z Vysokého Mýta. Předpokládané náklady na realizaci obou etap dosahují 890 milionů korun včetně DPH. Třetí etapa, dlouhá přibližně 8,6 kilometru, řeší zejména obchvat Dvořiska a města Choceň s napojením na stávající silnici II/312 před obcí Mostek. Odhadované náklady této etapy činí 2,3 miliardy korun s DPH, přičemž v současnosti ani ve střednědobém výhledu krajského rozpočtu se s její realizací bez spolufinancování ze strany státu prozatím nepočítá,“ uvedl radní pro dopravu Ladisl Valtr.

Předchozí vláda v minulém roce přislíbila kofinancování první etapy napojení ve výši 600 milionů korun. „Napojení silnice II/312 je projektem, který Pardubický kraj není schopen financovat ze svého rozpočtu, podpora státu pro rozvoj dopravní infrastruktury je pro nás tedy zcela zásadní. Hledáme společný termín s novým panem ministrem dopravy, abychom nejen o budoucnosti této zásadní dopravní stavby hovořili,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který chce hovořit také o příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd. „Bohužel v letošním roce jsme nejen bez upraveného rozpočtového určení daní pro kraje, ale také bez jakéhokoliv příspěvku ze SFDI na opravy silnic II. a III. tříd. Tento příspěvek byl do mozaiky všech zdrojů velmi důležitý, i když se v toku času snížil ze šesti miliard pro kraje až na loňské dvě miliardy. Z těchto dvou miliard jsme pak získali dle délky silniční sítě přibližně 123 milionů korun,“ doplnil hejtman.

Probíhá také dopracování projektu modernizace silnice II/312 v úseku mezi Českými Libchavami a Žamberkem do úrovně vydaného stavebního povolení. „Probíhá inženýrská činnost. Realizace stavby by měla být rozdělena do pěti etap, a to z důvodu zajištění dopravní obslužnosti. Zpracováváme také záměr projektu včetně ekonomického hodnocení, jejíž závěr projedná Centrální komise Ministerstva dopravy. Předpokládáme jeho projednání ve třetím čtvrtletí letošního roku,“ sdělil Ladislav Valtr.

Nejblíže je realizace Přeložky silnice II/322 na D35 mezi Černou za Bory a Dašicemi. „V tomto projektu je podepsaná smlouva a stavba bude slavnostně zahájena na počátku února. Se zprovozněním potom počítáme v srpnu příštího roku,“ dodal Valtr.

Mgr. Dominik Barták