Ing. Babiš: Fiala, Stanjura a Blažek se nechali uplatit drogovým dealerem. Premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura a končící ministr spravedlnosti Blažek podle šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše připravili stát o 12,5 miliardy korun. „Nechali se uplatit drogovým dealerem,“ řekl v pátek ve Sněmovně Babiš. Opozice se nechtěla smířit s tím, že byla ve čtvrtek na neurčito přerušena mimořádná schůze k bitcoinové kauze.

 Stanjuru označil předseda ANO za „hlavu hydry“. Zdůraznil, že ještě nikdy se nestalo, aby mafie prala špinavé peníze prostřednictvím vlády.

„Je to normální úplatek,“ tvrdil Babiš. A prohlásil, že by vše měla vyšetřovat americká FBI.

„Hlavní aktér vám zdrhnul,“ kritizoval také Babiš, že stát nechal vycestovat z České republiky Tomáše Jiřikovského, od kterého přijalo ministerstvo spravedlnosti bitcoiny. Ty pak stát prodal téměř za miliardu.

Hnus fialový se děje v této zemi, řekla Schillerová

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová dala hned v pátek ráno ve Sněmovně najevo, že opozice chce místo projednávání zákonů i v pátek opět mluvit o daru v bitcoinech, když ve čtvrtek nedostala od premiéra a dalších členů vlády odpovědi na své otázky.

Sněmovna kvůli snahám opozičních Pirátů a ANO pokračovat v debatě o bitcoinové kauze dnes neprojednala žádnou z předloh v závěrečném schvalování, jak to měla původně na programu. Předsedkyně největší opoziční frakce Alena Schillerová oznámila, že ANO nechá svolat mimořádnou schůzi k vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS). Podpisy pod žádost už sesbíralo.  Fiala, Stanjura a Blažek se nechali uplatit drogovým dealerem, řekl Babiš ve Sněmovně. Podle předsedy hnutí ANO je Fiala „hlava hydry“. „Ne dar, ale deal s podsvětím,“ řekla o bitcoinech, které si vzal stát od Jiřikovského, odsouzeného provozovatele nelegálního internetového tržiště s drogami a se zbraněmi, místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová.

Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Provozoval nelegální tržiště s drogami na darknetu.

Schillerová řekla, že v zemi se děje „hnus fialový“. „ODS, KDU, TOP 09, hnutí STAN, podpořili jste prostě tento hnus, hnus, který se děje, hnus fialový, si dovolím dokonce použít, hnus, který se děje v této zemi,“ prohlásila doslova.

 Poslancům koalice také vytýkala, že neumožnili, aby pokračovala i v pátek mimořádná schůze k bitcoinové kauze, která je zaměstnala celý čtvrtek.

A znovu také mluvila o tom, že ANO už má podpisy pro mimořádnou schůzi, na níž se bude hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy.

„Mám sesbírané podpisy poslanců hnutí ANO a budeme iniciovat jednání o vyslovení nedůvěry této vládě. Nemáte tam co dělat, nezasloužíte si řídit tuto zem,“ prohlásila doslova Schillerová.

Ve svém dalším vystoupení pak vyzvala Stanjuru k okamžité rezignaci.

 I předseda klubu Pirátů Jakub Michálek navrhoval, aby Sněmovna pokračovala v jednání o tom, co ve čtvrtek nedodělala, tedy aby premiér Petr Fiala a další ministři odpovídali na otázky opozice.

Stanjura je spolupachatel, prohlásil Michálek

Blažek se podle Michálka postavil do role oběti a ministr Stanjura podle něj nevyjasnil žádné skutečnosti. Stanjuru označil za Blažkova spolupachatele, protože měl všechny informace o tom, co se končící ministr chystá udělat, ale nijak tomu nezabránil.

„Běžní lidé musí dokládat původ svých prostředků, tady stát neudělal nic. Proč se ministr financí rozhodl nepátrat po původu prostředků?“ ptala se také místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová.

„Ne dar, ale deal s podsvětím,“ řekla o bitcoinech, které si vzal stát od Jiřikovského.

STAN původně chtělo, aby odpovědnost vyvodili všichni, kdo se na přijetí bitcoinu podíleli

Piráti také kritizovali hnutí STAN. „Starostové provedli svůj obvyklý manévr, když pohrozili, že položí vládu a předložili poměrně tvrdé usnesení,“ řekl Michálek. Potom si ale vše rozmysleli a nepodpořili pokračování mimořádné schůze, která byla přerušena ve čtvrtek na neurčito. „Skutek utek,“ vytkl Michálek hnutí STAN.

Usnesení Starostů, které ve čtvrtek načetl poslanec Petr Letocha, říkalo toto: „Poslanecká sněmovna si je vědoma toho, jak zásadní je důvěra veřejnosti ve stát a jeho instituce. Uvědomujeme si zároveň, že okolnosti daru, který přijalo Ministerstvo spravedlnosti, touto důvěrou otřásly. Považuje za zásadní, aby Ministerstvo spravedlnosti, vláda a další veřejné instituce udělaly všechny nezbytné kroky k tomu, aby byly transparentně a detailně popsány všechny okolnosti, které sjednání a přijetí tohoto daru provázely. Požaduje, aby ti, kdo se na těchto krocích aktivně podíleli, vyvodili osobní odpovědnost.“

„Poslanecká sněmovna proto ukládá vládě a ministru či ministryni spravedlnosti, aby do dvou týdnů vypracovali detailní popis transakce a identifikovali ty, kdo byli za jednotlivé kroky odpovědní. Poslanecká sněmovna dále ukládá ministru či ministryni spravedlnosti, aby zjistili, zda existují systémová pochybení, kvůli nimž došlo k přijetí kontroverzního daru, a zajistili jejich odstranění,“ stálo dále v návrhu usnesení. STAN o něm ale nakonec vůbec nechtělo hlasovat.

 Dnes jsem na mimořádné schůzi k bitcoinové kauze vystoupil se stanoviskem klubu STAN. Schůzi jsme podpořili, protože jsme očekávali odpovědi na naše otázky, ale hlavně na otázky občanů. Odpovědí jsme se ale moc nedočkali, proto jsem načetl návrh usnesení za náš klub.

Michálek chtěl, aby Blažek odpřísáhl, že neintervenoval u soudů

Michálek v pátek ve Sněmovně také požadoval, aby vystoupil před poslanci Blažek a odpřísáhl, že se nedopustil žádné intervence vůči soudům v Brně, když rozhodly, že se Jiřikovskému má vrátit zašifrovaná výpočetní technika s přístupem k bitcoinům, z nichž část pak Jiřikovský daroval ministerstvu spravedlnosti.

Na transakci s bitcoiny podle Blažka nebylo nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pro ministerstvo pocházel z trestné činnosti. „Vyvození politické odpovědnosti jsme udělali,“ tvrdil premiér Fiala po středečním jednání Bezpečnostní rady státu.

Poslanxi v pátek nakonec nejednali ani o bitcoinech, ani o ničem jiném. Postarali se o to Schillerová a šéf poslanců ODS Marek Benda. Nejprve Schillerová těsně před třináctou hodinou řekla, že vlastně vůbec nechtějí jednat o tom, nač se ptali, protože na to ní vhodná atmosféra, a že si vezmou pauzu na poradu do konce jednacího dne. Vybídla koalici, ať ale nejdříve vyřadí z programu všechno, aby následně mohla být pauza pro ANO, a Benda jí obratem vyhověl.

Vetoval zařazení všech nových bodů na schůzi a poslanci pak vyřadili ty dosud neprojednané. Ve 13 hodin měli poslanci padla a začal jim víkend.

 X X X

UKRAJINCI  PROVOKUJÍ  RUSKO,  SAMI  NIČÍ  ZEMI,  LIDI  ŽENOU  DO  HROBŮ

NEKAPITULUJÍ  JAKO  HITLER,  DO  VEDENÍ  UKRAJINY  CHYTŘEJŠÍ  POLITIKY

NEPOSLOUCHAT   ANGLII,  NÉMECKO,  FRANCII…

PO  HITLEROVI   ROZUMNÍ  GENERÁLOVÉ  UKONČILI  VÁLKU  NĚMECKA,  VZDALI  SE

TO  POTŘEBUJE  DNES  UKRAJINA,  PROTOŽE  UKRAJINCI  UTÍKAJÍ  OD  VÁLKY

TO  BY  MĚLA  POCHOPIT  I  ANGLIE,  FRANCIE,  NÉMECKO,  MERZ,  FIALA,  PAVEL,  EXKOMUNISTA,  KTERÝ  SE  DAL  K  ZÁPADU  A  V  ĆR   ŽEBRÁCI

CHÁPE  TO  i  USA,  TRUMP

Ukrajinská „provokace“ dala Putinovi důvod k odvetným úderům, soudí Trump

 Americký prezident Donald Trump naznačil, že Ukrajina sama vyprovokovala ruské údery provedením operace Pavučina. Výslovně prohlásil, že Kyjev dal ruskému vládci Vladimiru Putinovi důvod bombardovat ukrajinská města.

Trump se tak vyjádřil v noci na dnešek SELČ v rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Reagoval na novinářovu otázku, zda operace Pavučina, při níž Ukrajina zasadila tvrdou ránu ruskému letectvu rozmístěnému na vzdálených základnách, změnila jeho pohled na výhody, které má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dali Putinovi důvod, aby na ně včera v noci šel a pořádně je vybombardoval. To (ukrajinský útok) se mi na tom nelíbilo. Když jsem to viděl, řekl jsem si: ‚Tak jdeme na to, teď to bude úder‘ Operaci s krycím názvem Pavučina podnikla před týdnem ukrajinská tajná služba. Zasáhla mnoho ruských strategických letadel na čtyřech letištích.

Šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyl Maljuk prohlásil, že na hlavních letištích Ruské federace bylo zničeno 34 procent strategických nosičů střel s plochou dráhou letu.

 Tajná služba oficiálně uvedla, že drony zničily 41 ruských strategických letadel, včetně letadel A-50, Tu-95, Tu-22 M3 a Tu-160.

Plukovník Ants Kiviselg, vedoucí zpravodajského střediska estonských obranných sil, oznámil, že ruské bombardéry Tu-95, které byly cílem operace Pavučina, se připravovaly na zahájení raketových úderů proti Ukrajině.

Ruská Národní garda oznámila, že zabila muže, který podle ní připravoval dronový útok na vojenský objekt v Rjazaňské oblasti.

V reakci na tyto akce zahájilo Rusko v noci z 5. na 6. června rozsáhlé údery na Ukrajinu s použitím více než 400 dronů a 40 řízených střel a balistických raket. Útok si vyžádal civilní oběti a značné škody na infrastruktuře.

X X X

PASEKOVÁ:  SOUDCI  NEDRŽÍ  KROK  SE  SVĚTEM

 Nedá mi spát, proč Blažek tak riskoval, říká expertka. Soudy nedrží krok s digitálním světem

Nechápu, proč Pavel Blažek (ODS) do rizikové transakce s bitcoiny šel a nedomyslel její důsledky. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekla šéfredaktorka portálu Česká justice Eva Paseková. Podle ní celá kauza ukazuje, že soudy a státní správa momentálně nedrží krok se světem a vývojem digitální měny.

„Nedává mi spát, proč do takové rizikové transakce Pavel Blažek šel a nedomyslel její důsledky. Další otázka je motivace dárce Jiříkovského, kterou oficiálně má být pokání a ukázka toho, že se napravil. Lidé občas státu peníze darují, ale nikdy to nebyla taková částka,“ řekla Paseková.

 Hlavní aktér bitcoinové kauzy odjel do Asie. Máme tady Krejčíře 2? říká Schillerová

Opozice Blažka obviňuje, že se podílel na „praní“ peněz z trestné činnosti. Podle Pasekové je takové tvrzení přehnané. „Blažek má pravdu, žádný soud neřekl, že ty peníze pochází z trestné činnosti. Podle práva to zatím není dokázáno. Praní špinavých peněz je taková zkratka a opozici se to hodí. V rámci politického boje jsou ale takové výroky asi ještě v mezích,“ uvedla.

Celá kauza podle Pasekové ukazuje, že soudy ani státní správa nedrží krok se světem a vývojem digitální měny. „Ve státní správě ani u soudů nejsou znalci, kteří by dokázali držet krok. I to rozhodnutí Nejvyššího soudu, díky kterému ty bitcoinové peněženky byly vráceny Jiříkovskému, ukazuje, že si soudci a justice možná nedovedli představit, co na těch nosičích vůbec může být,“ dodala Paseková.

X X X

 ZNALEC  OTEVŘEL  PENĚŽENKU   BEZ  NOTÁŘE,  MINISTERSTVA

 Peněženku s bitcoiny za miliardy otevřel znalec od dárce Jiřikovského. Bez notáře a ministerstva

Znalce, který měl dohlížet na převod bitcoinů mezi Tomášem Jiřikovským a ministerstvem spravedlnosti, najal advokát dárce. Serveru Seznam Zprávy to řekl mluvčí resortu Vladimír Řepka. Končící ministr Pavel Blažek (ODS) přitom dříve tvrdil, že volba znalce vycházela z doporučení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten se ale od Blažkových slov distancoval. Peněženku s bitcoiny navíc otevřel znalec bez notáře a ministerstva.

 Ministr v demisi Pavel Blažek v rozhovoru pro web Info.cz tvrdil, že znalec Jiří Berger – který měl dohlížet na to, aby převod bitcoinů z peněženky Tomáše Jiřikovského, trestaného za obchod s drogami, proběhl v souladu s dohodnutými podmínkami – byl najatý na základě doporučení z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Proto mu také věřil.

78 aukcí, 4 kupci. Část darovaných bitcoinů se prodala za dvě minuty, ministerstvo je nabízelo se slevou

„Přemýšlelo se za účasti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jak to udělat, abychom nemohli být podvedeni, a aby bylo jasné, kolik tam toho je. Vymyslel se jednoduchý model: že se přizve znalec, který je uznáván i ÚZSVM, domluvil se notář, který bude dělat zápis o tom, kolik bitcoinů tam podle zjištění znalce je. A následně bude podepsaná darovací smlouva,“ řekl v rozhovoru Blažek.

Zatímco smlouva s notářem je v registru dohledatelná a resort za notářský zápis zaplatil 150 tisíc korun, smlouva se znalcem chyběla. Jak ale vysvětlil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka, smlouva ani v registru být nemohla. Znalce si totiž neobjednal ani ÚZSVM, ani resort, ale Jiřikovského advokát Kárim Titz.

Titz na dotazy nereagoval. K transakci a jejím okolnostem se nechtěl vyjadřovat ani Berger. „Znalec má mlčenlivost, a když mu zavolá novinář, tak mu prostě nemůže nic říct. Takový je život,“ prohlásil pro zpravodajský server.

‚Znalci věříme‘

Byl to přitom přímo znalec Berger, který si měl podle ministra stanovit, jak bude rozšifrování peněženky a převod bitcoinů probíhat. A podle Blažka měl dokonce požadovat, aby mu byla technika doručena zapečetěna policií. Že ověří nejprve její funkčnost a obsah, bez připojení zařízení k síti.

Podle Blažkova náměstka Radomíra Daňhela ale mělo vše nakonec proběhnout jinak – rozšifrování peněženky proběhlo dříve, než se dostavili zástupci resortu a notář. 

„Odchýleně se stalo to, že když jsme se dostavili na to jednání v pátek toho 7. března, tak už byl přítomný znalec, právní zástupce dárce a notář. A všechny tyto děje se odehrály předtím, než jsme přišli,“ cituje Daňhelovo vyjádření pro Info.cz zpravodajský server Seznam Zprávy.

Náměstek ministra spravedlnosti přitom trvá na tom, že „vše bylo vysvětleno“ tím, že je technika zastaralá a její zprovoznění trvalo 30 hodin. Argumentovali proto tím, že se znalcem jednali dříve, aby notář a členové ministerstva nemuseli u transferu „tak dlouho sedět“.

A znalci věří i končící ministr Blažek. „Neměli jsme jediný důvod, a nemám ho ani teď, podezírat znalce, že tam s dárcem páchali nějakou nekalou činnost,“ řekl pro Info.cz.

Jenže sám znalec ani ministerstvo dosud nevysvětlili, jak došlo k tomu, že na peněžence objektivně nebyly bitcoiny za 3 miliardy korun, ale za 12 miliard, jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz.

I proto se do případu vložili elitní policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu s podezřením na zneužití pravomoci úřední osoby, legalizaci výnosů z trestné činnosti a nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Případ zatím policisté prověřují, nikoho v kauze dosud neobvinili.

X X X

 ŠETŘIT  POLICIE,  NKÚ,  NSZ  BRADÁČOVÁ

DECROIX  NEVYHAZOVAT  MILIONY  ČR   ZA   AUDIT

Bitcoinová kauza

Ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny od Tomáše Jiřikovského. Ten roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Blažek přijetí daru hájil tím, že na transakci nebylo nic nelegálního a že se neprokázalo, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Odmítl také, že by šlo o praní špinavých peněz.

Prezident Petr Pavel v úterý před poslanci řekl, že kauza má mimořádně škodlivý potenciál. Může snížit důvěru ve spravedlnost i instituce a poškodit Česko v zahraničí. Věcí se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Kauzu prověřují pro podezření ze zneužití pravomoci, z legalizace výnosů trestné činnosti a z nedovoleného nakládání s drogami., ceskajustice.cz

X X X

 BLAŽKŮV  NÁMĚSTEK  DAŃHEL  ŽÁDNÝ  TROŚKAŘ

Bitcoinová kauza smetla i Blažkova náměstka. Daňhel vlastní 37 nemovitostí a hotel na Tenerife

Kauza bitcoinů kolem náměstka Daňhela

Další významnou postavou v bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti je Radomír Daňhel, náměstek končícího šéfa resortu Pavla Blažka (ODS). Z resortu odchází spolu s ním. Právě Daňhel je podepsaný pod smlouvami, které se týkaly kontroverzního prodeje bitcoinů. Údajně má také vlastnit 37 nemovitostí, včetně hotelu na Tenerife. Kdo ale je tento muž v pozadí, který se má s Blažkem znát už dlouhá léta?

Daňhel se za svou kariéru stal náměstkem Pavla Blažka, jakožto ministra, hned dvakrát. Poprvé to bylo za vlády Petra Nečase, podruhé teď za Petra Fialy (oba ODS). Daňhela s Blažkem ale pojí víc než jen pracovní vztah na ministerstvu.

 Společně totiž studovali právě na Gymnáziu Brno, třída Kapitána Jaroše 14. Právě tady nejspíše vzniklo přátelství a velká důvěra. Právě Daňhel měl být u otevření bitcoinové peněženky a rovněž dojednávat darovací smlouvu.

Je také podepsaný i pod smlouvami, které se týkaly následného prodeje bitcoinů. Podle informací CNN Prima NEWS ale oba muže pojí i majetek.

Zakoupil hotelový resort na Tenerife

Podle katastru nemovitostí má Daňhel společně s Blažkem spoluvlastnit i dům v Brně. Na základě zjištění Obecně prospěšné společnosti Kverulant.org má odcházející náměstek vlastnit více nemovitostí, což vyplývá z údajů registrů majetku z roku 2023.

 Na Turka se údajně chystá „znásilňovací“ kauza, řekl Klempíř. Svědomí mám čisté, sdělil politik

„Našli jsme celkem 37 nemovitostí, ovšem nemůžeme přesně říct, jakého rozsahu jsou. Podařilo se nám ale vypátrat, že pan Daňhel si zakoupil jakýsi hotelový resort na Tenerife,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ředitel Kverulant.org Vojtěch Razima.

Ministerstvo spravedlnosti mělo tuto informaci nejdříve vyvracet. „Když jsme poté předložili výpis z katastru nemovitostí, resort vydal prohlášení, že se jedná o jakýsi malý dvoupokojový apartmán,“ popsal Razima.

Astronomické odškodné a posudek od Daňhelovy firmy

Poprvé se ale mělo jméno Daňhela objevit v souvislosti s kauzou Diag Human. Jde o nejdelší obchodní a právní spor mezi společností a Českem v naší historii – Diag Human uvedla v prohlášení, že stát musí majiteli Josefu Šťávovi vyplatit odškodné ve výši astronomických 17 miliard korun, a to kvůli zmařeným obchodům týkajícím se krevní plazmy ze začátku 90. let.

 „Vše mohlo být vyřešeno před 20 lety. Tehdy existovalo rozhodnutí, že Česko má panu Šťávovi vyplatit řádově menší odškodné. Jenže do celé věci se vložil Daňhel s Blažkem,“ tvrdí ředitel organizace Kverulant.org.

Posudek měla podle dřívějších informací vypracovat Daňhelova daňová firma, která sídlila na stejné brněnské adrese jako Blažkova advokátní kancelář. Za vypracování si měla naúčtovat  více než pět milionů korun.

 X X X

 Prádelnou ministerstva spravedlnosti prošly bitcoiny z mnoha peněženek drogových dealerů a podobných osob, kterým byl navíc ukradeny. Stálo to zato?

Ve čtvrtek byly oči mnoha občanů přilepeny k obrazovkám s přímým přenosem z Poslanecké sněmovny Českého parlamentu, kde to bylo lepší než fotbal. Židle pod vládou se třásly v mimořádné schůzi s poetickým názvem Ministr Blažek pere peníze drogového dealera a měl by okamžitě odstoupit.

Schůzi svolala pochopitelně opozice, ale vláda se statečně bránila. Část jednání se tak soustředila na posouzení, zda je větší lump ten, kdo dobrácky obdaruje státní rozpočet miliardou korun z nájemných vražd a dětské pornografie, nebo ten, komu jsou už třináct let lámány kosti v obrovitém čapím hnízdě za pokus zabavit manželku podnikáním, aby se chvíli věnovala něčemu jinému než kritice táty.

Za prvních 4,5 hodiny mimořádné schůze zaznělo jméno Blažek 126 krát, ale jméno Babiš 368 krát, informovala krátce po poledni předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Ministr Blažek mezitím odstoupil a vládní strany připustily snítko v oku svém. Nabízely rituální popravu jedné bludné ovce, přestože šlo o nevinnou osobu, která jen nevěděla (jak už to u ministrů bývá), co dělá. Vláda se zas nezajímala (jak už to ve vládách bývá), co dělají druzí, protože každý má svých starostí dost.

Ale dosti žertíků. Ministerstvo spravedlnosti nedostalo smluvně slíbených 30 procent z bitcoinové peněženky podmíněně propuštěného vězně Jiříkovského, přestože to tvrdí zápis, který pro ministerstvo zaznamenal notář Lubomír Mika z Brna. Dostalo kryptoměnu jen za jednu miliardu korun. Avšak všechny peněženky, ke kterým byl Jiříkovskému zprostředkován přístup, obsahují ještě bitcoiny za 9 miliard korun, a to už dvě miliardy zmizely neznámo kam. To všechno jsou peníze z temných tržišť, které jsou díky ministerskému vysvěcení mimo kontrolu.

Podrobně to analyzují na Aktuálně:

Podle darovací smlouvy měl Tomáš Jiřikovský státu darovat třetinu svých bitcoinů – konkrétně 468,468 BTC, což tehdy odpovídalo přibližně jedné miliardě korun. Ve skutečnosti měl Jiřikovský v době svého daru pod kontrolou nejméně 5 366 bitcoinů, tedy skoro čtyřikrát víc /než tam mělo být podle darovací smlouvy s ministerstvem/. V tehdejším kurzu to odpovídá přibližně 12,5 miliardě korun.

Zarážející jsou i okolní transakce. Už den před oficiálním darováním – tedy 6. března 2025 – se na peněženky spojené s Jiřikovským přesunulo více než 4 000 bitcoinů v hodnotě přes devět miliard korun. Šlo o deset velkých převodů, které přišly ze starších, dlouho neaktivních adres spojených s darknetovým tržištěm (skrytá, temná část internetu) Nucleus Marketplace. Tato kryptoměna byla přesunuta na nové adresy, ze kterých pak druhý den – tedy 7. března 2025 – proběhlo pět plateb určených státu – čtyři z nich přišly právě z adres Nuclea, pátá z adresy samotného Jiřikovského.

Krátce po skončení notářského jednání pak někdo převedl dalších 151 bitcoinů (s hodnotou přibližně 345 milionů korun) na jiné nové adresy, kde zůstávají dodnes. Tyto pohyby ukazují, že někdo měl přístup ke všem těmto prostředkům, tedy nejen k těm oficiálně přiznaným, a že se s nimi aktivně manipulovalo těsně před darem a po daru, který zlomil vaz ministru Blažkovi.

 S 345 miliony korun, které se z bitcoinové peněženky takhle nenápadně vydaly na nové adresy, by se dala v Česku pořídit pěkná porce vlivu. Někdo zároveň někoho ošidil. Otázka zní, kdo a koho šidil a kdo naopak postupoval podle dobře promyšleného schématu. 

Detaily poskytuje Blažkův náměstek Radomír Daňhel, spolužák notáře Miky z brněnského gymnázia na Třídě kpt. Jaroše, kde studoval i náměstkův šéf Pavel Blažek:

Dohoda byla, že znalci se předá policií zapečetěná technika a při jejím otevírání a záznamu stavu tzv. bitcoinové peněženky budou přítomni notář a zástupci ministerstva. I z notářského zápisu je však zřejmé, že událost proběhla jinak: znalec měl techniku k dispozici už několik hodin předem a bylo s ní pravděpodobně manipulováno bez přítomnosti notáře i ministerských úředníků.

Když jsme na domluvené místo dorazili, bylo nám oznámeno, že se to podařilo zprovoznit a otevřít peněženku,“ dodává Daňhel. Znalec to vysvětloval stářím techniky a snahou proces nezdržovat.

„Nechci používat tak silných slov, ale my nevíme, jak to bylo. Nevíme, jak probíhalo to otevírání,“ odpovídá Daňhel na otázku, zda se cítí být podvedeni. Skutečnost, že podepsal za těchto okolností darovací smlouvu, dnes považuje za chybu.

 Druhý, kdo naletěl, byl pochopitelně i notář Mika, alespoň podle jeho zápisu, za který dostal od Ministerstva spravedlnosti 150 tisíc korun. Ve sněmovně na to upozornil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala:

Notář Mika zapsal toto: Soudní znalec oznámil, že za přítomnosti dárce a jeho advokáta bylo již před tímto jednáním zjištěno, že na bitcoinové peněžence dárce se nachází 1 561,5 bitcoinu. Na to mi předal list s uvedením, že se jedná o printscreen obrazovky monitoru z otevřené bitcoinové peněženky.

Takže tedy v překladu: notář u otevření peněženky vůbec nebyl, ale byli tam jen advokát Titz, dárce Jiřikovský a znalec Berger. A notář za to, že se na svoji práci vykašlal, dostal od státu 150 000 korun.

Poslanec Radim Fiala klade znepokojivé otázky, na které během jednání nedostal odpovědi:

Kam tedy za asistence státu zmizelo cirka 10 miliard korun pocházejících z trestné činnosti? Je velice pravděpodobné, že to časem stejně vyplave na povrch, a tak by bylo lepší, kdyby šla vláda s pravdou ven rovnou. K tomu, aby to zjistila, pokud to už neví, měla a má všechny potřebné nástroje a k dispozici profesionální bezpečnostní sbory a zpravodajské služby.

Ptám se dále, jak dlouho se dohoda o bitcoinech připravovala a kdo ji inicioval? Kdo ji řídil? Kdo všechno z vlády o ní věděl, kdo ji povolil, schválil a tak dále. Věděly o přípravách dohody orgány policie, státního zastupitelství, soudy a hlavně tajné služby? Konaly svou povinnost, nebo ne? Informovaly se o jejich rizicích, zákonné adresáty zpráv tajných služeb?

 Nabídl pak děsivý citát experta na kryptoměny Romana Týce:

Pohyboval jsem se intenzivně mezi bitcoinovými uživateli víc jak deset let. Když jsem se o síle bitcoinu dozvěděl, bylo mi řečeno, že právě politici budou jednou ti, kdo dají bitcoinu opravdový smysl, ale ne tím, že ho budou nezištně podporovat, ale že jim budou placeni za svou trestnou činnost, protože to bude snazší než být placeni klasickými penězi.

Na přetřes přišlo i to, kde se ty peníze vzaly. K jejich původu Radim Fiala připomněl jednu pasáž rozsudku Vrchního soudu v Olomouci:

„Zajištěná elektronika byla použita ke spáchání předmětné trestné činnosti, neboť byly nalezeny zdrojové kódy databáze tržiště Sheep Marketplace, e-mailové komunikace a další skutečnosti svědčící pro závěr, že uvedené věci nemohou být vráceny, aniž by byla zničena data obsažená v elektronice.

Pak začala jednání Jiřikovského advokátů s Ministerstvem spravedlnosti. V jejich průběhu Nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí soudu nižšího stupně a vrácení elektroniky bez smazání dat umožnil.“

Takže je v tom krim. Ale pak je tuplovaný, protože podle expertů bitcoiny Jiříkovský šlohl drogovým dealerům a dalším hodným lidem, kteří musí své bohulibé aktivity skrývat na darknetu a účtovat způsobem, ze kterého nelze vyčíst, komu částka zrovna jde.

Tolik k případu. Teď ještě něco k obecnějšímu rámci této kryptoměny:

Baví mě úvahy, že bitcoiny jsou vhodné jako zpestřující investice, jakási alternativa zlata. Stačí se podívat na zběsilý vývoj jejich kurzů, aby bylo zřejmé, kolik je v tom rizika, i když si je poctivě koupíte.

Je to spíš jakési tekuté zlato, jehož trvalost ukázal náhlý vír v peněženkách, ke kterým měl přístup zprostředkovatel obchodů Jiříkovský. Jednu chvíli máte miliony, ale pak už jen fleshku, kterou můžete ledatak po někom střelit prakem.

Totéž se však stane, když selže technika a poruší se záznam o klíči k účtu. Jistě, musíte jej zálohovat, Ale čím víc bude záloh, tím víc taky příležitostí k ukradení. Tahle kasa se přitom vyloupí snadno, nemusíme se vláčet s kasařským nářadím a nápadnou kabelou na peníze.

Bitcoin je globální digitální měna nezávislá na státní měnové regulaci, ale je na druhou stranu svázána vlastními pravidly. Může své rozšíření zvyšovat už jen růstem kurzu, protože počet vytěžitelných bitcoinů je konečný a začíná být vyčerpán. To nabízí perverzní motivaci: Nejvíc vydělá ten, kdo nedělá nic. Bitcoin je tím cennější, čím déle leží. Pokud se nenecháte vyhnat z konta spekulativními propady kurzu.

Je pravým protikladem pokusů o alternativní měny napomáhající rozvoji ekonomických aktivit. Ty jsou konstruovány na zrychlení oběhu. Mají časový limit, po kterém ztrácí trochu hodnoty, takže každý je raději užije hned. Takové alternativní měny povzbudí poptávku po reálných potřebách. Nedělat nic se naopak nevyplatí, proto o nich tolik neslyšíme.

Dvě funkce bitcoinu jsou nepřekonatelné. První je schopnost skrývat bohatství, aby se nikdo nemohl zeptat, jak vzniklo. Ledažeby vás při tom – jako Jiříkovského – chytli. Pak byste museli postupovat podle jiného manuálu. K tomu budou k nezaplacení poznatky ze čtvrtečního jednání sněmovny, ze kterých je zřejmé, že je tam prostor.

Druhá nezpochybnitelná funkce se prosazuje také stále zřetelněji. Bitcoin je vynikající mařič energie. Podle výzkumu Univerzity OSN mezi lety 2020 a 2021 tato kryptoměna spotřebovala více elektrické energie než třeba Pákistán s 230 miliony obyvatel. Spotřeba vody při těžbě bitcoinů se rovnala množství, které je potřeba k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů a stačilo by k zajištění více než 300 milionů lidí na venkově v subsaharském regionu.

 Mimořádná schůze sněmovny na téma „ministr Blažek pere peníze drogového dealera“ naznačila, že v Česku výhody bitcoinu převažují.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

  Napětí mezi Ukrajinou a Maďarskem se stupňuje

Vyhoštění maďarských diplomatů z Ukrajiny kvůli špionážnímu skandálu na Zakarpatsku vystupňovalo napětí a Maďarsko zastavilo rozhovory o právech menšin. Tato roztržka odráží širší etnopolitické napětí se sousedy, jako jsou Polsko a Rumunsko, což ukazuje, že ukrajinský ultranacionalismus je problém, který daleko přesahuje rusko-ukrajinské otázky. Na stránkách portálu infoBRICS byl na toto témě tuto středu publikován zajímavý text, jehož autorem je Uriel Araujo, PhD. v oboru antropologie, sociální vědec specializující se na etnické a náboženské konflikty s rozsáhlým výzkumem geopolitické dynamiky a kulturních interakcí.

V regionu, který je již tak zatížen geopolitickými složitostmi, nejnovější rozkol mezi Ukrajinou a Maďarskem podtrhuje znepokojivý vzorec etnického a diplomatického napětí, které ohrožuje širší regionální vztahy Kyjeva. Nedávné vyhoštění maďarských diplomatů z Ukrajiny po údajném odhalení špionážní sítě řízené Budapeští eskalovalo již tak napjatou bilaterální dynamiku.

Následné rozhodnutí Maďarska pozastavit rozhovory o právech menšin v Zakarpatí – regionu s významnou maďarskou menšinou – představuje další dno v tomto stále napjatějším vztahu. Tento vývoj ve skutečnosti odhaluje hlubší etnopolitické zlomové linie, které sahají za dobře zdokumentovaný rusko-ukrajinský konflikt, a tím komplikují aspirace Kyjeva na regionální spolupráci a integraci do Evropy a politického Západu.

Údajný špionážní gang, odhalený ukrajinskou bezpečnostní službou (SBU), údajně operoval v Zakarpatí a shromažďoval informace o místních obranných silách a veřejném mínění ohledně možného nasazení maďarské armády. Ukrajina obviňuje dva bývalé vojenské příslušníky, vedené maďarským důstojníkem, ze špionážních aktivit, které by mohly napomáhat územním ambicím – toto obvinění Budapešť vehementně popírá.

Maďarský premiér Viktor Orbán, známý svou nacionalistickou rétorikou a pragmatickými vztahy s Moskvou, označil obvinění za pomlouvačnou kampaň, pravděpodobně načasovanou tak, aby ovlivnila maďarskou domácí politiku s ohledem na blížící se volby. Tato neomalená výměna obvinění jen prohloubila nedůvěru, obě země vyhostily diplomaty a vzájemně se obviňovaly ze špionáže v rámci odvetné eskalace.

Možná si vzpomeneme, že maďarsko-ukrajinské napětí doutnalo již léta, a to především kvůli zacházení s maďarskou menšinou v Zakarpatí. Budapešť opakovaně kritizovala ukrajinské jazykové a vzdělávací zákony, které diskriminují etnické Maďary. Kyjev zase vnímá maďarskou obhajobu své diaspory jako záminku k vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny, čímž přiživuje podezření z iredentistických ambicí.

Špionážní skandál tyto obavy jen zesílil, přičemž ukrajinští představitelé varovali, že maďarské zpravodajské aktivity by mohly signalizovat přípravy na územní nároky, jak naznačil bývalý ukrajinský politik Spiridon Kilinkarov. Již dříve jsem se vyjádřil k tomu, že takové obavy nejsou v regionu, kde jsou postsovětské hranice stále sporné, neopodstatněné.

Tato nejnovější hádka ve skutečnosti není ojedinělým incidentem, ale součástí širšího vzorce etnopolitických třenic, které brzdí vztahy Ukrajiny s jejími sousedy. Kromě Maďarska čelí Kyjev problémům s Polskem, Rumunskem a dalšími zeměmi ohledně práv menšin a historických křivd.

Například ukrajinsko-polské vztahy jsou často napjaté historickými spory, zejména masakry na Volyni. V září 2024 napětí vzplanulo, když Kyjev odmítl povolit exhumaci obětí, zatímco oficiálně (od revoluce na Majdanu v roce 2014) oslavoval Ukrajinskou povstaleckou armádu – nacistické kolaboranty odpovědné za genocidu Poláků – jako národní hrdiny.

Rumunsko zase vyjádřilo obavy ohledně zacházení se svou menšinou v Bukovině (Ukrajina), kde roste etnické a náboženské napětí. Řecko navíc nastolilo podobné problémy ohledně svých etnických příbuzných a jejich těžkého údělu v Mariupolu a Donbasu pod vedením nechvalně známého fašistického pluku Azov – a dalších ukrajinských vojenských a paramilitárních ultranacionalistických elementů.

Veškeré toto napětí, často zastíněné rusko-ukrajinským konfliktem, riskuje, že rozzlobí potenciální spojence v době, kdy Kyjev usiluje o regionální podporu. Agresivní nacionalistická politika Ukrajiny, zaměřená na upevnění jednotné národní identity, odcizila sousedy, kteří vnímají tato opatření jako šovinistická a vylučující.

Maďarská reakce, vedená Orbánovou nacionalistickou vládou, byla charakteristicky asertivní. Orbán, který se prezentoval jako obránce maďarských menšin v zahraničí, pravděpodobně využil zakarpatské otázky k posílení svého domácího postavení, zejména před volbami. Jeho pozastavení rozhovorů o právech menšin s Ukrajinou je pravděpodobně promyšlený krok, který signalizuje vzdor a zároveň apeluje na nacionalistické nálady jeho vlastní základny. Tato otázka dále odhaluje rozkol na Západě ohledně otázky Ukrajiny a Evropské unie.

Obvinění ze špionáže, ať už jsou plně podložená, či nikoli, zdůrazňují hlubší problém: křehkost důvěry v regionu formovaném historickými křivdami a soupeřícími nacionalismy. Ukrajinská obvinění vůči Maďarsku mohou sloužit dvojímu účelu – odvrátit domácí kritiku jeho menšinové politiky a zároveň signalizovat ostatním sousedům, že Kyjev nebude tolerovat vnější vměšování. Tento nekompromisní postoj však riskuje, že se vymstí. Vyhoštěním maďarských diplomatů a eskalací rétoriky by Ukrajina mohla dále napnout vztahy s Budapeští.

Načasování tohoto skandálu navíc vyvolává otázky ohledně jeho politických motivací. Orbánovi kritici tvrdí, že obvinění Ukrajiny by mohla být zneužita k jeho zdiskreditování v domácím prostředí, zejména s blížícími se volbami v Maďarsku , kde jeho strana Fidesz čelí rostoucí opozici.

Ať je to jakkoli, širší důsledky tohoto rozkolu sahají za rámec bilaterálních vztahů. Etnopolitické výzvy Ukrajiny, jak již bylo zmíněno, by mohly povzbudit ostatní sousedy k uplatnění nároků, pokud by oslabila ústřední autorita Kyjeva. V regionu, kde jsou zmrazené konflikty a sporné hranice nevyřešenými záležitostmi, by takové napětí mohlo dále destabilizovat východní Evropu.

Takové geopolitické problémy odrážejí domácí etnopolitické otázky občanských práv. Tvrdou pravdou je, že samotná Ukrajina čelí krizi občanských práv , kdy politika marginalizuje rusky mluvící, etnické Rusy a proruské obyvatelstvo, což podle profesora Nicolaie N. Petra a mnoha dalších komentátorů potenciálně odcizuje značnou část její poválečné populace.

Více než 40 % Ukrajinců, zejména na východě a jihu, historicky vnímá Rusy a Ukrajince v určitém smyslu jako „jeden národ“. Petro dále zdůrazňuje omezení náboženské svobody, tisku a práv menšin, zejména zaměřená na rusofilní Ukrajince. Ukrajinská pravoslavná církev navíc čelí represím a v historicky dvojjazyčném národě existují zákony, které stále více omezují používání ruštiny .

Dokonce i samotná Benátská komise kritizovala ukrajinské zákony o menšinách, přesto úředníci jako Olga Stefanišina popírají samotnou existenci ruské menšiny, a to i přesto, že se v roce 2001, kdy se sčítání lidu – od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 – nejméně 17,3 % populace identifikovalo jako etničtí Rusové. Tato marginalizace, spolu se zákazem „proruských stran“, riskuje vnitřní a regionální konflikt.

Problém však jde nad rámec rusko-ukrajinské etnopolitiky – je inherentní ultranacionalismu na postmajdanské Ukrajině – a s pokračujícími dilematy  Maďarska a Polska se to bude stávat stále zřetelnějším. Západ se nezdá být připraven na tuto konverzaci, ale je načase si tuto záležitost uvědomit, protože, jak jsem již dříve argumentoval, ohrožuje přežití samotné Evropy.

Zdroj:infobrics.org, Překlad Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Rusové na severu rozjeli motorkovou ofenzivu, dotírají na čtvrtmilionové Sumy

 Zatímco Západ tleská drzým úderům SBU na ruské strategické bombardéry a pilíře Kerčského mostu, obyvatelé ukrajinského města Sumy se klepou strachy. Ruské jednotky stojí dvacet kilometrů od jeho předměstí a reálně hrozí, že jejich kamikaze drony je brzy začnou masivně terorizovat.

Situace ve městě na soutoku tří řek se začala komplikovat na konci zimy, kdy se ukrajinské jednotky stáhly z Kurské oblasti. Rusové v březnu překročili hranici, obsadili několik ukrajinských vesnic a začali si pomalu tvořit asi čtyřicet kilometrů široké předmostí.

Během posledních tří týdnů postoupili až jedenáct kilometrů od hranic a v Kyjevě zavládlo hluboké znepokojení. „Bohužel vidíme, že nepřítel své předmostí dál rozšiřuje. Utrpěl velké ztráty, denně má desítky mrtvých a zraněných, ale nebere na to ohled,“ ohlásil ve čtvrtek mluvčí pohraniční služby Andrij Demčenko.

 X X X

  Portos posiluje v trestním právu. Navazuje úzkou spolupráci s Igorem Střížem

Advokátní kancelář Portos navazuje úzkou spolupráci s bývalým nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem a olomouckou advokátní kanceláří Švára & Stříž. Podle vyjádření Portos má jít o strategické partnerství, které „rozšíří odborné zázemí obou kanceláří a zajistí přesah do dalších regionů České republiky“.

„Spolupráce s Igorem Střížem je pro nás velkým přínosem, protože přináší hlubokou expertízu a vhled do řady oblastí práva, které naši kancelář obohatí. Je to logické pokračování dlouhodobých snah o komplexní rozvoj naší kanceláře ve všech oblastech práva,“ říká Petr Michal, společník advokátní kanceláře Portos.

Igor Stříž se i po odchodu z čela Nejvyššího státního zastupitelství věnuje právní činnosti. V roce 2025 se stal společníkem advokátní kanceláře Švára & Stříž, která patří k zavedeným kancelářím na severní Moravě a ve Slezsku. Vedle trestního práva se věnuje i oblasti kybernetické bezpečnosti a právní podpoře podnikatelů.

Posílení v regionech

„Strategické partnerství s Igorem Střížem a jeho advokátní kanceláří nám umožňuje být blíže klientům v regionech, kde jsme dosud neměli přímé zastoupení. Současně si tím upevňujeme pozici v oblasti trestního práva, které je pro nás dlouhodobě klíčové,“ doplňuje partner Portosu Roman Kyral. Společně s Petrem Michalem působí také v Unii obhájců ČR, profesním sdružení advokátů zaměřených na trestní věci.

„V advokátní kanceláři Portos získáváme významného partnera s širokým portfoliem právních specializací a domníváme se, že naše spolupráce bude oboustranným přínosem jak pro obě kanceláře, tak pro jejich klienty,“ dodává Igor Stříž.

 Ověření elektronického podpisu bude jednodušší. Nově ho zvládne i advokát na dálku

Obě kanceláře si tímto krokem posilují postavení mezi předními poskytovateli služeb v oblasti trestního práva. Partnerství se Střížem a kanceláří Švára & Stříž přináší Portosu stabilní zázemí pro řešení náročných kauz i rozšíření působnosti na Olomoucko a Ostravsko. Navazuje tak na předchozí expanzi do Brna a Bratislavy. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Jak stát rozlišuje dary a zabavený majetek? Bitcoinový případ ukázal rozdíly

Ministerstva mohou samostatně rozhodovat o využití darů, které obdrží. Jiný režim však platí pro majetek zabavený v trestním řízení – ten putuje na speciální účet ministerstva spravedlnosti určený na odškodňování obětí trestné činnosti. Upozornilo na to ministerstvo financí v souvislosti s debatou kolem bitcoinového daru přijatého odstupujícím ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

Bývalý ministr spravedlnosti Blažek přijal jako dar bitcoiny v hodnotě jedné miliardy korun od muže odsouzeného za obchod s drogami. Svůj krok hájil tím, že nešlo o majetek, který by soud označil jako výnos z trestné činnosti. Tvrdil, že i kdyby se později prokázal trestný původ, stát by o kryptoměnu nepřišel. Peníze chtěl využít na investice v rámci resortu.

Ministerstvo financí nicméně připomnělo, že pokud by šlo o majetek zabavený soudem, pravidla jsou odlišná. Výnos z jeho prodeje se musí převést na účet ministerstva spravedlnosti pro pomoc obětem. U běžných darů mají však ministerstva plnou autonomii. Pokud je dar adresován konkrétnímu úřadu, rozhoduje o jeho využití výhradně dané ministerstvo.

Zabavený majetek má jiný režim – slouží obětem

Podle resortu financí jsou dary státu spíše výjimečné. Částky bývají řádově nižší než miliarda korun. Například ministerstvo financí letos obdrželo od veřejnosti necelých 18 tisíc korun jako dobrovolný příspěvek na snížení státního dluhu. Výjimečně obdrží dary i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Ministr financí Zbyněk Stanjura Foto: Ministerstvo financí

Specifický režim platí také pro majetek, který připadne státu po zemřelých bez dědiců. Výnos z takzvaných odúmrtí se stává příjmem státního rozpočtu a připadá kapitole ministerstva financí. Za jeho vypořádání odpovídá ÚZSVM. Výjimkou jsou případy, kdy majetek pochází z trestné činnosti – tehdy se s ním nakládá obdobně jako se zabaveným majetkem.

ÚZSVM: Peněženku jsme jen zapůjčili, s aukcí jsme neměli nic společného

ÚZSVM zároveň upozornil, že se nepodílel na prodeji bitcoinů přijatých ministerstvem spravedlnosti. Aukci organizoval přímo resort, který od majetkového úřadu pouze zapůjčil kryptoměnovou peněženku, protože vlastní nemá. ÚZSVM si zařízení pořídil kvůli tomu, že se s virtuálními měnami občas setkává, například při propadnutí majetku v trestních řízeních nebo při odúmrtích.

ÚZSVM dnes uvedl, že znalce k otevření bitcoinové peněženky nedoporučoval. Tak to uvedl ministr spravedlnosti stejně jako jeho náměstek Radomír Daňhel. Úřad to však popřel. „ÚZSVM soudního znalce v žádném případě ministerstvu spravedlnosti nedoporučil,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

 Blažek: Na 1000 % z bitcoinů nic nemám. Ale udělal jsem chybu, přiznal

Blažek kvůli celé záležitosti s bitcoinovým darem oznámil rezignaci. V úterý by ho měla ve funkci nahradit poslankyně Eva Decroix. Opoziční strany ANO a SPD v reakci na kauzu požadují odchod celé vlády.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

X X X

  Komora si posvítí na advokáta z bitcoinové kauzy. Prověří jeho postup i povinnosti

Bitcoinová kauza spojená s darováním kryptoměny státu má i profesní dohru. Česká advokátní komora (ČAK) prověřuje, zda advokát Karim Titz neporušil povinnosti stanovené zákonem proti praní špinavých peněz. Titz zastupuje Tomáše Jiřikovského, který ministerstvu spravedlnosti daroval bitcoiny v hodnotě zhruba jedné miliardy korun. Výzvu k součinnosti obdržel Titz 3. června.

V případě, že advokát jedná za klienta například při správě majetku nebo se podílí na převodech, úschově či platbách, spadá pod povinnosti stanovené zákonem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML). Za sledovanou činnost se ale nepovažuje obhajoba v trestním řízení nebo poskytování právního poradenství.

„Na základě dostupných informací je nyní předčasné hodnotit, zda byl advokát povinnou osobou. Orgánem oprávněným ke kontrole je nezávislá kontrolní rada komory,“ uvedl předseda Robert Němec v prohlášení zaslaném České justici. Kontrola může podle něj trvat i několik měsíců a závisí také na součinnosti samotného advokáta. V případě porušení povinností podle AML předpisů hrozí advokátovi sankce nebo kárné opatření.

Titz domluvil dar s Blažkem

Brněnský advokát Titz zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného za obchod s drogami. S ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem vyjednal darovací smlouvu, na jejímž základě Jiřikovský poskytl státu bitcoiny v hodnotě zhruba miliardy korun. Odkud Jiřikovský kryptoměnu získal, není jasné. Podle policie mohla pocházet z trestné činnosti.

Na začátku letošního roku uspěl Jiřikovský v řízení, v němž mu byl vrácen hardware s přístupem ke kryptoměně. Darovací smlouvu s ministerstvem podepsal letos v březnu.

Advokát musí prověřit i pověst klienta

Advokáti, kteří vykonávají sledovanou činnost, mají podle AML zákona povinnost prověřit původ klientova majetku. Seznam Zprávy připomněly, že mezi kritéria, která mají advokáti zohlednit, patří i reputace klienta – například jeho kriminální minulost nebo napojení na podezřelé osoby.

„Povinnou osobou je advokát mimo jiné při úschově peněz, správě majetku či při jakémkoli jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá,“ doplnil Němec. Pokud by se potvrdilo, že Titz tuto činnost vykonával, komora prověří, zda splnil své povinnosti nejen podle AML zákona, ale i podle vnitřních stavovských předpisů.

Kauza smetla Blažka i jeho náměstka

Pavel Blažek oznámil rezignaci krátce po medializaci kauzy. Jeho nástupkyní by se měla stát místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Ve funkci skončil i Blažkův ekonomický náměstek Radomír Daňhel. Opoziční hnutí ANO svolalo mimořádnou schůzi Sněmovny a avizovalo snahu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy. K okamžitému odchodu z funkce vyzvalo ministra financí Zbyňka Stanjuru nejen ANO, ale i Piráti. Stanjura rezignaci odmítl.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

X X X

Tisíce tepelných čerpadel musí mít každý rok kontrolu, nařizuje to předpis EU

Majitelé tepelných čerpadel, která využívají fluorované skleníkové plyny, mají zákonnou povinnost každoročně nechat zkontrolovat těsnost svých zařízení. Cílem je zabránit únikům těchto plynů do ovzduší. V Česku jsou takových tepelných čerpadel tisíce.

Evropská legislativa nařizuje povinnost pravidelných kontrol těsnosti u zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny neboli F-plyny. Jsou to uměle vytvořené chemické látky, které mají výrazně vyšší potenciál globálního oteplování než CO₂, a to v řádu sto- až desetitisícenásobku. Původně byly tyto látky představeny jako náhrady látek poškozujících ozonovou vrstvu. Používají se zejména v oblastech chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, jako hnací plyny aerosolů, v protipožární technice apod.

Na úrovni Evropské unie je používání F-plynů legislativně regulováno již od roku 2006. Od letošního ledna výrobci nesmějí uvádět na trh některá tepelná čerpadla, která využívají fluorované plyny s vysokým dopadem na globální oteplování. Tato legislativa však neomezuje provoz ani servis stávajících zařízení. V roce 2050 pak unie počítá s úplným ukončením spotřeby F-plynů.

Čerpadla, na něž se povinnost vztahuje, je podle zákona potřeba nechat zkontrolovat každých 12 měsíců. Ideálním obdobím pro kontroly těchto zařízení jsou právě nadcházející letní měsíce. Společnost ČEZ Prodej tuto službu nově nabízí prostřednictvím své instalační firmy TENAUR.

Servis je klíčový

Tomáš Kadlec, generální ředitel ČEZ Prodej konstatuje, že úsporné technologie, jako jsou tepelná čerpadla, si domácnosti pořizují na 15 až 20 let. Jak dodává, kromě ochrany životního prostředí je pravidelná péče pro efektivní a bezpečné fungování těchto zařízení klíčová. Významně přispívá k jejich delší životnosti. „Zákazníkům, kteří mají instalace od nás, nabízíme pravidelný servis a revize. Díky široké síti pokrýváme celou Českou republiku. Lze u nás vyřídí vše, co s energiemi souvisí,“ říká Kadlec.

Odborníci upozorňují, že únik chladiva má kromě negativního vlivu na životní prostředí také dopad na účinnost tepelného čerpadla. Zvyšuje se jeho spotřeba elektřiny, a naopak klesá topný, případně i chladicí výkon. Hodnota úspory energie se tak snižuje. Na únik plynů může ukazovat to, že výparník vzadu na venkovní jednotce tepelného čerpadla při topení namrzá více než v minulých letech. Dalším důkazem může být fakt, že čerpadlo nedosahuje svých běžných výkonů a nastavených výstupních teplot jako v předchozích topných sezónách.

Jak uvádí Alice Horáková, mluvčí společnosti ČEZ, servis tepelného čerpadla si zákazník předplácí měsíčně. „Kromě každoroční návštěvy servisního technika zahrnuje i nepřetržitě dostupnou asistenční linku, hlídání termínů dalších kontrol a v případě havárií během topné sezony garanci příjezdu k opravě do 48 hodin. Podobnou službu poskytuje společnost již 7 let domácnostem s plynovým kotlem.

 X X X

SENÁTOR  LÁSKA :  S  FIALOU  ČR  V  ZADKU…

VŠECHNY  ODSTRANIT  Z  VEDENÍ  ČR,  NOVÁ   VLÁDA   ODBORNÍKŮ

GEN  PAVEL  POSLAT  FIALU  ODKUD  PŘIŠEL,  NESCHOPNÝ

 Bitcoinová kauza je naprosto likvidační. Jsme prostě v p*deli, nebere si servítky senátor

Celá bitcoinová kauza je naprosto likvidační pro důvěru lidí v politiku i právní stát. Ve velmi ostrém sdělení na sociálních sítích to řekl senátor Václav Láska (SEN 21). Člen horní komory Parlamentu přesto požádal veřejnost, aby se kauzou nenechala znechutit a aby na podzim přišla ke sněmovním volbám.

„Kolegové do mě hučí, že bych měl dát nějaké vyjádření ke kauze Blažek a bitcoiny. Já jsem jim říkal, že klidně dám veřejné prohlášení – jsme prostě v p*deli,“ prohlásil Láska ve videu, které uveřejnil na svých sociálních sítích.

 Jako předseda hnutí SEN 21, které původně vzniklo za účelem podpory nezávislých kandidátů do Senátu, nabídl Láska podle svých slov trochu jiný pohled na věc, než jak vypadají postoje běžných koaličních či opozičních politiků.

„Celá kauza je naprosto likvidační pro důvěru lidí v politiku i právní stát. Jestli si někdo myslí, že je to jen problém ODS a že na tom vydělají strany jako STAN nebo Piráti, tak se hrubě mýlí. Jediný, kdo na téhle kauze vydělá, jsou strany, jejichž voliči už nyní nevěří v právní stát a demokracii. Je to Andrej Babiš, Konečná a Okamura,“ řekl dlouholetý senátor.

Sám vidí největší problém v tom, že veřejnost má o bitcoinové kauze minimum informací. „Další věci se budeme dozvídat až do voleb. Ve vás bude prudce stoupat nechuť a klesat zájem vůbec přijít k volbám. Já vás tedy přesto s velkou pokorou prosím – pojďme zkusit tuhle krizi společně překonat. Zkuste přijít k volbám,“ vyzval Láska veřejnost.

Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Přečtěte si například, jak získat voličský průkaz nebo jak se stát členem volební komise.

x x x

Vojtěch: Ludvík mi byl podezřelý, říká o motolském šéfovi exministr 

Před pár dny skončil Adam Vojtěch jako český velvyslanec ve Finsku. Nyní vůbec poprvé okomentoval kauzu pražské nemocnice Motol. Vojtěch přiznal, že u Ludvíka měl podezření. „Neměl jsem bohužel žádné tvrdé důkazy,“ řekl MF DNES exministr zdravotnictví za ANO. V exkluzivním rozhovoru také vysvětlil, proč se vrací do politiky či co říká aktuálnímu dění.

Jak se po návratu z Finska díváte na aktuální dění v ČR, řeší se bitcoinová kauza. X Co na to říkáte?
Vrátil jsem se před několika dny, ale i ve Finsku jsem českou politiku, byť ne tak detailně, sledoval. Ta kauza je skutečně neuvěřitelná. Pro mě je neakceptovatelné, že ministerstvo spravedlnosti coby instituce, která by měla být nejvíce precizní, pokud jde o dodržování právních procesů, tady dva roky připravuje dohodu s bývalým drogovým dealerem. To je neskutečné.

Nebyli jsme šťastní, že tady byl covid-19 a že jsme museli dělat opatření, ale za mě osobně můžu říct, že mám naprosto čisté svědomí.

X X X

 Novým šéfem českého fotbalu se stal Trunda, zástupce ve vládě mají i pražská S

Novým předsedou fotbalové asociace se stal David Trunda. Majitel prvoligového klubu z Mladé Boleslavi v prvním kole volby vyhrál v obou komorách. V moravské části však nezískal nadpoloviční počet hlasů, proto se muselo formálně volit ještě ve druhém kole. Do něj už Trunda postoupil sám. Dosavadní předseda Petr Fousek a Rudolf Blažek prohráli. Na pozice místopředsedů si hnutí zvolilo někdejšího reprezentanta Zdeňka Grygeru a bývalého prvoligového útočníka Tomáše Pešíra. Do výkonného výboru se poprvé dostal i slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.

 Při volbě předsedy došlo ke kuriózní situaci. David Trunda získal nejvíc hlasů v obou komorách. Jenže pro zvolení předsedou už v prvním kole potřeboval nadpoloviční většinu v obou komorách.

V Čechách pro něj hlasovalo 68 delegátů ze 125 možných, na Moravě 35 z 75 možných. Předsedou se tak podle stanov ještě stát nemohl.

  Jelikož do druhého kola postupuje ten kandidát, který vyhraje v české nebo v moravské komoře, tak tam s Trundou nikdo jiný být nemohl. Proto došlo k formálnímu potvrzení ve druhém kole, tam Trundovi stačil i jeden hlas, protože pro nikoho jiného delegáti hlasovat nemohli. V české komoře pro něj hlasovalo 104 delegátů, dvacet se zdrželo. V moravské komoře dalo novému předsedovi hlas 54 delegátů a osmnáct se zdrželo.

„Vážím si vaší podpory. Děkuju a jsem vám všem k dispozici,“ byla první slova Trundy po zvolení.

Ještě na pódiu mu gratuloval dosluhující předseda Petr Fousek. „Bez ohledu na výsledek voleb jsem přesvědčen, že se český fotbal posunul. Úspěchy jsou neoddiskutovatelné, nikdo nám je nevezme. Naši následovníci na nich budou stavět. Věřím, že bude český fotbal pokračovat ve svém rozvoji,“ řekl pak 

„Davidu Trundovi gratuluju a přeju mu hodně štěstí, aby pomohl posunout český fotbal a vést ho čtyři roky svědomitě a s pílí, kterou si asociace zaslouží. Já se teď vrátím na Motorlet a budu pilně pracovat na tom, abychom dávali rodičům, divákům a hráčům radost z té nejkrásnější hry na světě. Díky všem za podporu, vážím si jí,“ vzkázal Blažek.

Zvolení Trundy znamená vítězství „koalice“ Slavie s Plzní, které ho podporovaly, a porážku Sparty. Ta kopala za Rudolfa Blažka.

x x x

Nejvyšší český olympionik končí konfliktem. Balvín se vzdal reprezentace

Ondřej Balvín se rozhodl ukončit reprezentační kariéru a EuroBasketu na konci léta už se nezúčastní. Dvaatřicetiletý pivot pomohl českému týmu k historickému šestému místu na mistrovství světa v Číně v roce 2019 i k účasti na olympijských hrách v Tokiu o dva roky později. Své rozhodnutí oznámil na Instagramu.

„Po dlouhém zvažování jsem se rozhodl, že nastal čas uzavřít jednu krásnou kapitolu mého života. Odcházím z reprezentace a končím svou reprezentační kariéru. Bylo to neuvěřitelných 16 let plných zážitků, úspěchů a skvělé party, na kterou nikdy nezapomenu. Teď však cítím, že je správný čas předat štafetu mladší generaci,“ napsal Balvín, který v uplynulé sezoně nastupoval ve druhé španělské lize za Obradoiro.

Za reprezentaci nastoupil naposledy v únoru v Pardubicích v kvalifikaci mistrovství Evropy proti Řecku. Při porážce 89:93 po prodloužení byl s 19 body nejlepším střelcem týmu. Čeští basketbalisté se navzdory prohře mohli radovat z postupu díky porážce Nizozemska s Británií v druhém utkání skupiny.

Balvín se pak rozhodl vynechat závěrečné utkání v Newcastlu proti Britům, v němž už o nic nešlo, protože nechtěl riskovat zranění. Generální manažer reprezentace Jiří Welsch mu veřejně vyčetl, že tento krok dopředu s nikým z realizačního týmu nebo z vedení národního mužstva nekonzultoval. Balvín tehdy uvedl, že své rozhodnutí oznámil den po zápasech v Pardubicích trenérovi Diegu Ocampovi a Welschovo vyjádření nelibě nesl.

„Od svých 19 let jsem v seniorském dresu s hrdostí reprezentoval téměř každé léto a snažil se přispět k tomu, aby se český basketbal posunul tam, kam podle mě vždy patřil. Za těch 12 let jsme společně dokázali opravdu hodně a věřím, že jsme ukázali, že i v Česku má basketbal své místo – a že na nás můžete být právem hrdí,“ uvedl bývalý hráč Sevilly, Bilbaa, Gran Canarie, Bayernu Mnichov, který působil také v Japonsku nebo Číně.

Český pivotman Ondřej Balvín

Poděkoval spoluhráčům v reprezentaci, trenérům a členům realizačního týmu za úžasnou jízdu. „Nikdy by mě nenapadlo, že to bude tak neuvěřitelné a zábavné,“ napsal Balvín.

Už bez 217 centimetrů vysoké opory čekají národní tým na mistrovství Evropy v základní skupině A v Rize zápasy s domácím Lotyšskem, Portugalskem, Estonskem, Tureckem a s vicemistry světa ze Srbska. Šampionát se uskuteční od 27. srpna do 14. září. Hrát se bude také v Tampere, Limassolu a Katovicích.

 X X X

  Správa železnic zahajuje v Pardubickém kraji klíčové stavební projekty

 Rada Pardubického kraje se seznámila s aktuálními informacemi o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje realizuje Správa železnic. Patří mezi ně například rozsáhlá modernizace železničního uzlu v České Třebové. Ve výstavbě nebo  přípravě je celkem 30 staveb za více než 110 miliard korun, které mají za cíl zlepšit bezpečnost, plynulost a ekologičnost železniční dopravy v regionu.

Náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr předložil Radě Pardubického kraje informační zprávu o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje připravuje či realizuje Správa železnic. Mezi dokončené projekty se řadí instalace systému ETCS na trati Pardubice – Hradec Králové, která je spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu 2021–2027. Náklady na tuto modernizaci činí 194 milionů korun.

Mezi zásadní projekty patří Modernizace železničního uzlu v České Třebové. „Tento projekt je zaměřený na zvýšení rychlosti vlaků, rekonstrukci nástupišť, prodloužení podchodu a modernizaci trakčního vedení i zabezpečovacího zařízení. Jedná se o stavbu s významným mezinárodním přesahem, která přispěje ke snížení negativních dopadů železniční dopravy na životní prostředí a okolní obyvatele. Realizace je plánována na roky 2025 až 2032 a předpokládané náklady jsou ve výši přesahující 19 miliard korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

V realizaci a přípravě pro další roky je včetně železničního uzlu v České Třebové 30 staveb s celkovou předpokládanou investicí ve výši 110 miliard korun, z nich například:

Probíhající druhá etapa rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Pardubicích navazuje na již dokončenou modernizaci její střední a výškové části, která již slouží jako moderní vzdělávací středisko. Druhá část stavby se soustředí na srdce nádraží – odbavovací halu spolu s východním a západním křídlem funkcionalistické budovy. Rekonstrukce je citlivá a respektuje historický význam nádraží. Potrvá do konce příštího roku a stát bude asi miliardu korun.

Projekt Rekonstrukce TZZ Přelouč – Prachovice řeší náhradu zastaralého zabezpečovacího zařízení z 80. let. S prosincovou změnou jízdních řádů bude na této regionální trati změněn dopravní koncept a v pracovní dny bude doobjednán jeden pár vlaků pro posílení spojení v období odpolední špičky. Rekonstrukce proběhne v letech 2025–2026 za 821 milionů korun.

Cílem Implementace ETCS Regional Choceň – Litomyšl je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu s možností budoucího zvýšení rychlosti vlaků. Projekt zahrnuje instalaci dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení a traťové části ETCS STOP. Realizace projektu je plánována na rok 2026 a náklady činí 463 milionů korun.

Prostá elektrizace vč. ETCS trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun přispěje ke snížení emisí a umožní zavedení přímých spojení Pardubice – Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Lanškroun. Na osobní vlaky tady budou nasazeny moderní jednotky RegioPanter. Akce je plánována na rok 2027 s náklady 660 milionů korun.

Mimořádně významným projektem je připravovaná modernizace trati mezi Ústím nad Orlicí a Chocní. Díky přeložkám vedeným v tunelech se odstraní dosavadní úzké hrdlo hlavního koridoru. Vlaky zde po rekonstrukci pojedou až dvousetkilometrovou rychlostí. Stavět by se mělo počátkem 30. let, náklady jsou v tuto chvíli odhadovány na přibližně 45 miliard korun.

Správa železnic v Pardubickém kraji pokračuje také v rekonstrukcích nádražních budov. Momentálně se opravuje třeba nádraží v Hlinsku, připravují se rekonstrukce budov v Chrasti u Chrudimi, Svitavách nebo v Letohradu.

Projekty státní Správy železnic shrnul náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr: „Modernizace železniční infrastruktury v Pardubickém kraji představuje žádoucí krok k rozvoji rychlé, bezpečné a ekologické dopravy. Díky spolupráci se Správou železnic a finanční podpoře Evropské unie se podaří výrazně zlepšit kvalitu spojení nejen v rámci našeho regionu, ale i v širším mezinárodním kontextu. Projekty jako modernizace Českotřebovského uzlu či implementace ETCS výrazně přispějí k pohodlí a bezpečnosti z pohledu cestujících i ke snížení emisí, což je jedině správná cesta.“  Mgr. Sylva Drašnarová