Podezřelí jsou i pražští detektivové, pryč je přes čtvrt miliardy. Policie před šesti lety zabavila bitcoinovou peněženku, ze které krátce nato zmizela kryptoměna v hodnotě skoro 300 milionů korun. Podnikatel, kterému patřila, ale seděl ve vazbě a virtuální měnu tak převést nemohl. Podezřelí z krádeže jsou proto i detektivové, jak nyní zjistil web Odkryto.

Detektivové otevřeli během domovní prohlídky v roce 2019 trezor, v němž objevili kryptoměnovou peněženku i s přístupovými hesly. Majitel bitcoinů byl ale podle webu Odkryto tou dobou ve vazbě.

 „Když ho propustili, začal se zajímat, kde bitcoiny jsou, a zjistil, že je peněženka prázdná. Když zkoumal dál, zjistil, že zmizely asi pět dní poté, co byl umístěn do vazby,“ popsal investigativec Jiří Hynek z Odkryto pro CNN Prima NEWS.

Záhadná postava detektiva

Případ nyní prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), protože hesla v trezoru našli detektivové z pražské hospodářské kriminálky.

Záhadnou postavou celého případu je jeden z detektivů, který byl právě přímo u otevírání trezoru. Později byl totiž obviněn z vynášení informací. Soudy ho nejprve potrestaly šesti roky vězení, poté trest zmírnily na podmínku. U policie však skončil.

Odborníci ale namítají, že hesla mohl mít k dispozici i někdo jiný. „To, že má někdo uschované seedy na papíře nebo v počítači, ještě neznamená, že je nedal někomu jinému a neřekl – když se ti neozvu, tak je převeď nebo anonymizuj,“ řekl expert na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka pro CNN Prima NEWS.

Kauza se vleče léta

Majitel bitcoinů podal trestní oznámení. Podle Hynka sám neví, zda uspěje. „Jak jsme s ním mluvili, nevypadá to, že by to měl jeho komplic. Tvrdí, že to měl v trezoru, kde byla policie,“ doplnil novinář.

GIBS trestní oznámení prověřuje už tři roky, zatím marně. „Vrchní státní zastupitelství v Praze ve vámi označeném řízení vykonává dozorová oprávnění. V řízení jsou prováděny takové úkony směřující k naplnění účelu trestního řízení. Charakter těchto úkonů přitom vyžaduje, aby orgány činné v trestním řízení v této neveřejné fázi rovněž zajistily ochranu účelu trestního řízení,“ sdělil na dotaz webu Odkryto státní zástupce Pavel Prygl.

Detektivové inspekce musejí zjistit, kde bitcoiny skončily, což je podle Hynka velmi komplikované. „Máme informace, že prošly takzvaným mixérem,“ uvedl. „Pokud si dá člověk záležet, tak bitcoiny zanonymizuje takovým způsobem, že je těžko dopadnutelný,“ přidal Lujka.

X X X

 TRUMP  O  MUSKOVI

Musk se utrhl z řetězu, jeho nová strana je směšná, opřel se do miliardáře Trump

 Je směšné, že miliardář Elon Musk zakládá novou politickou stranu, řekl podle agentury Reuters novinářům americký prezident Donald Trump. Reagoval tak na miliardářovu iniciativu, který založil novou politickou stranu s názvem Amerika, a snaží se rozbourat tradiční americký dvoustranný systém. Podle šéfa Bílého domu přispěje jen ke zmatku.

 „Může s ní být legrace, ale myslím si, že je to směšné,“ uvedl Trump. Na své sociální síti Truth Social se pak k celé věci vyjádřil obsáhleji. Prý ho mrzí, jak se Musk poslední dobou zcela utrhl ze řetězu. Podle Trumpa třetí strany nikdy v USA neuspěly, protože tamní politický systém pro ně podle všeho není vhodný.

„Třetí strany jsou dobré jen na jedno, a to vytvoření naprostého rozvratu a chaosu,“ napsal Trump s tím, že podobně se chovají demokraté a jen republikáni jsou hladce fungujícím strojem, který schválil jeho zákon o daních a výdajích.

Musk oznámil vznik nové politické strany v USA v sobotu, jmenovat se bude Amerika. Při té příležitosti znovu kritizoval zadlužování země i dosavadní systém dvou stran, který označil za „systém jedné strany, nikoliv demokracii“. Obě strany, jak Demokratická, tak Republikánská, podle něj vedou Spojené státy k bankrotu v důsledku plýtvání a úplatkářství.

Majitel automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX a sociální sítě X udržoval těsný vztah s nynějším republikánským prezidentem, kterého finančně podpořil v kampani. Postupně se však blízký vztah mezi oběma muži pokazil a minulý měsíc přerostl v otevřenou roztržku. Musk nevybíravě kritizoval zejména Trumpem prosazovaný zákon o daních a výdajích, který Trump v pátek podepsal.

Podle amerického prezidenta je to proto, že nepodporuje rozvoj elektromobility, což Muska jako majitele Tesly vyrábějící auta na elektřinu popuzuje.

 X X X

 Trump uvalí 25procentní cla na dovoz z Japonska a Jižní Koreje. Evropské unii se zřejmě vyhnou

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent. Vyplývá to z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump. Mezi zeměmi, jež tyto dopisy obdrží, podle Reuters nebude Evropská unie. Šéf Bílého domu 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa.

 Prezident dodatečná cla na 90 dní pozastavil, a to do 9. července. Nyní však jeho administrativa upřesnila, že nová cla začnou platit od 1. srpna a jejich výši pro jednotlivé partnery postupně upřesní.

Cla se týkají i Malajsie či JAR

Trump později prostřednictvím zveřejněných dopisů oznámil také výši cel uvalených od srpna na dovoz z Malajsie a Kazachstánu, a to rovněž 25 procent, dále z Jihoafrické republiky 30 procent a z Laosu a Barmy 40 procent. EU a USA v posledních týdnech jednají, ale dohodu dosud neoznámily.

„Je pro mě velkou ctí, že Vám mohu zaslat tento dopis, neboť dokládá sílu a odhodlání našich obchodních vztahů a skutečnost, že Spojené státy americké souhlasily s pokračováním spolupráce s Japonskem (respektive Jižní Koreou – pozn. red.), přestože mají s Vaší velkou zemí značný obchodní deficit,“ stojí v úvodu téměř totožných Trumpových dopisů určených premiérům obou zemí.

Trump varuje před snahou se clům vyhnout

Trump zároveň obchodní partnery varuje před překládkou zboží za účelem vyhnout se vyšším celním sazbám. „Zboží přesměrované za účelem vyhnout se vyšší sazbě bude podléhat této vyšší sazbě,“ uvedl.

Zároveň připomněl, že pokud budou japonské či korejské společnosti vyrábět v USA, clům se vyhnou. Zároveň jim přislíbil rychlé schválení případných stavebních projektů. Dále oběma vládám pohrozil navýšením celní sazby v případě odvetných celních opatření o výši těchto opatření.

„Těšíme se na spolupráci s vámi jako váš obchodní partner po dalších mnoho let. Pokud si přejete otevřít své dosud uzavřené obchodní trhy Spojeným státům a odstranit svá celní a netarifní opatření a obchodní bariéry, možná zvážíme úpravu tohoto dopisu. Cla mohou být upravena směrem nahoru nebo dolů, v závislosti na našich vztazích s Vaší zemí. Spojené státy americké vás nikdy nezklamou,“ uzavřel Trump. Znění dopisů adresovaných ostatním zemím je totožné, s výjimkou příslušné sazby.

Původně oznámená takzvaná reciproční cla měla pro Japonsko činit 24 procent a pro Jižní Koreu 25 procent. Sazba podle metodiky úřadu vládního zmocněnce pro obchod odrážela výši obchodního deficitu USA s těmito partnery.

Trumpova administrativa vyhlásila cíl uzavřít za 90 dní 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti, uvedla dříve agentura Reuters.

Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a s Británií. Japonsko a Jižní Korea patří mezi desítku největších obchodních partnerů USA.

 X X X

 V  POLSKU  ŘÁDILI  MIGRANTI

V Polsku opět tekla krev, migranti ubili 41letého muže. Lidé se bouří: Vrazi! křičeli v ulicích

Konflikt mezi dvěma skupinami v polské obci Nowe vyústil v tragédii, při které zemřel jednačtyřicetiletý Polák. Muž utrpěl bodná zranění neslučitelná se životem. Pachatelé se snažili z místa uprchnout a došlo i na policejní honičku. Strážcům zákona se podařilo zadržet celkem jedenáct osob. Osm z nich jsou občané Kolumbie. Případ vyvolal v obci vlnu nevole. Jen několik dní předtím došlo v Polsku k jiné brutální vraždě, také spáchané cizincem. Obyvatelé proto vyšli do ulic a vyjádřili nespokojenost s bezpečnostní situací.

Policisté z okresu Świecie obdrželi v neděli krátce po druhé hodině ranní hlášení, že ve městě Nowe byl nožem pobodán jednačtyřicetiletý muž. Zasažen byl během potyčky, která se odehrála před jedním z tamních podniků mezi dvěma skupinami. Muž na následky zranění zemřel. Další dva muži, ve věku 32 a 34 let, utrpěli lehká zranění.

 „Při příjezdu na místo si policisté všimli rychle ujíždějícího vozu a zároveň obdrželi informaci, že se jedná o účastníky incidentu. Pustili se proto do pronásledování, přičemž řidič nereagoval na světelné ani zvukové výzvy k zastavení. Při pokusu o útěk se navíc snažil vytlačit policejní auto z vozovky, čímž došlo ke kolizi,“ uvedla pro portál TVP3 Bydgoszcz tisková mluvčí okresního policejního ředitelství ve Świeciu Joanna Tarkowska.

Ve vazbě skončilo 11 lidí

Policistům se i přesto podařilo vozidlo zastavit. Z auta vyběhli čtyři muži, ve věku od 21 do 45 let. I přesto, že se snažili z místa utéct, byli dopadeni. Všichni byli pod vlivem alkoholu.

Ve stejnou dobu jiná hlídka zjistila, že další účastník rvačky by se mohl nacházet v jedné z místních ubytoven. Policisté tam okamžitě vyrazili a zadrželi 29letého občana Kolumbie podezřelého z vraždy.

Celkem bylo do policejní vazby umístěno jedenáct mužů – tři ve věku 32, 32 a 33 let jsou obyvatelé obce Nowe. Osm dalších zadržených jsou občané Kolumbie ve věku 19 až 55 let.

„Podle dostupných informací šest z nich pobývá na území Polska legálně. U dvou dalších čekáme na potvrzení,“ uvedla tisková mluvčí velitele krajské policie v Bydhošti Monika Chlebiczová.

„Na místě probíhají procesní úkony pod dohledem státního zástupce z okresní prokuratury ve Świeciu. Kriminalisté provádějí ohledání místa činu a zajišťují důkazy,“ dodala Tarkowska.

Opusťte zemi, skandovali Poláci

V neděli brzy odpoledne se na náměstí ve městě Nowe, poblíž místa tragédie, shromáždila asi stovka obyvatel. Přibližně 20 minut skandovali na adresu cizinců výkřiky jako „vrazi“ a požadovali, aby opustili Polsko, poznamenal web Onet.

K neštěstí došlo jen pár dní poté, co teprve 24letá polská studentka Klaudia z Toruně podlehla zraněním po brutálním znásilnění, kterého se podle médií dopustil 19letý Venezuelan. V reakci na tento incident v neděli přibližně 10 tisíc lidí pochodovalo v tichosti ulicemi Toruně v rámci demonstrace organizované nacionalistickými a vlasteneckými skupinami.

Cizinci jsou v Polsku podle statistik tamní policie nejčastěji zatýkáni za prohřešky jako jízda pod vlivem alkoholu či držení drog. Míra kriminality v zemi, kterou mají na svědomí občané jiných států, však od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize, klesá.

V roce 2015 měli cizinci na svědomí 1,45 procenta všech zločinů v Polsku. Za loňský rok tam cizinci spáchali 0,65 procenta veškeré nelegální činnosti.

X X X

  Šedá eminence Kyjeva upevňuje svou moc. Jde proti premiérovi i šéfovi rozvědky

 Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se podle zákulisních informací pokouší upevnit svou moc a dosadit na místo premiéra svého člověka. Dělá i další tahy, mimo jiné údajně namířené proti šéfovi ukrajinské rozvědky Kyrylu Budanovovi, jenž bývá považovaný za „alternativní kanál“ k prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Jermakova moc vyvolává znepokojení i ve Washingtonu.

 Místopředseda ukrajinské vlády a ministr pro národní jednotu Oleksij Černyšov se v červnu stal nejvýše postaveným ukrajinským činitelem, který byl v době svého působení v úřadu osočen z korupce. Přibližně ve stejné době se ve vládním kabinetu mluvilo o možném nahrazení dosavadního premiéra Denyse Šmyhala vicepremiérkou a ministryní hospodářství Julijí Svyrydenkovou. A ve stejný měsíc hrozilo, že šéf ukrajinské rozvědky možná přijde o křeslo.

„Devadesát procent lidí z prezidentské kanceláře si myslí, že je blázen, a deset procent si myslí, že je génius,“ shrnuje jeden činitel pohled Jermaka.

 X X X

 Rusko hlásí první zisk v Dněpropetrovské oblasti, za týden dobylo rekordní území

 Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ukrajina se k němu zatím nevyjádřila. Vesnice leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.

Ruské ministerstvo uvedlo, že vojáci z uskupení vojsk Střed po „osvobození“ Dačného úspěšně vedou bojové operace proti ukrajinským vojákům a berou je do zajetí. Za „osvobození“ Moskva označuje dobytí nějakého místa na ukrajinském území.

O postupu ruské armády na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti už o víkendu informoval projekt DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě. Ukrajinské námořnictvo v neděli na Facebooku nicméně zveřejnilo video, na kterém příslušníci 37. samostatné brigády námořní pěchoty vyvěšují v Dačném svoji vlajku. „Dačne, to je Ukrajina,“ píše se v příspěvku.

 Ruští váleční blogeři o dobytí Dačného ruskou armádou informovali už před týdnem, jejich tvrzení tehdy nepotvrdila ukrajinská strana ani ministerstvo obrany v Moskvě.

Agentura AFP připomíná, že Dněpropetrovská oblast a hlavně její metropole Dnipro je cílem neustávajících útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Jde o důležitý těžařský a průmyslový region Ukrajiny a případný postup Ruska do hloubi tohoto území by měl závažný dopad na chřadnoucí ekonomiku Ukrajiny i její armádu.

Ruské ministerstvo v pondělí informovalo také o ovládnutí Bezsalivky v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vesnice leží v bezprostřední blízkosti hranice s Ruskem.

Vladimir Putin minulý týden šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi během společného telefonátu řekl, že se Moskva nevzdá cílů své čtvrtým rokem trvající války proti Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Za základní příčiny války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.

Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války. Putin také Trumpovi řekl, že má zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu.

 Ruské jednotky na Ukrajině letos dosáhly týdenního rekordu v tempu obsazování území, když za necelý týden získaly 203 kilometrů čtverečních, tvrdí DeepState. Jedná se o nejrychlejší týdenní tempo postupu ruských jednotek na Ukrajině od poloviny listopadu loňského roku.

 X X X

 Izraelské údery ze vzduchu zabily za uplynulý den v Pásmu Gazy 33 lidí

 Izraelské vzdušné údery za uplynulých 24 hodin zabily v Pásmu Gazy nejméně 33 Palestinců. S odkazem na zástupce místních nemocnic o tom informuje agentura AP. Izraelská armáda v neděli uvedla, že v Pásmu Gazy za poslední den zasáhla 130 cílů.

 Dvacet lidí zabila izraelská armáda a 25 zranila, když vzdušné útoky zasáhly dva domy ve městě Gaza. Uvedl to Muhammad abú Salmíja, který je ředitelem v místní nemocnici Šífa.

Dalších 13 lidí zabil na jihu Pásma Gazy útok na stanové město Mavásí, kde žijí Palestinci, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy, sdělili agentuře AP zástupci nemocnice Násir v nedalekém městě Chán Júnis. Pět obětí podle nemocnice pocházelo z jedné rodiny.

Izraelská armáda se k jednotlivým úderům bezprostředně nevyjádřila, ale uvedla, že za uplynulý den v Pásmu Gazy zasáhla na 130 cílů. Útoky byly podle armády namířeny na velitelské a řídicí struktury teroristického hnutí Hamás, sklady, zbraně a odpalovací zařízení. Při úderech v severní části Pásma Gazy tak bylo podle armády zabito mnoho radikálů.

Válka mezi Izraelem a Hamásem začala útokem teroristů z Hamásu a dalších ozbrojených skupin 7. října 2023 na několika místech jižního Izraele. Ozbrojenci zabili na 1 200 lidí a dalších 251 zajali a unesli jako rukojmí.

Následná izraelská ofenziva si dosud podle místního ministerstva zdravotnictví pod správou Hamásu vyžádala životy více než 57 000 Palestinců, většinou civilistů. Z více než poloviny jde zřejmě o ženy a děti.

Ministerstvo ve svých statistikách nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci. OSN a další mezinárodní organizace však považují tato čísla za nejspolehlivější statistiku válečných obětí, jaká je k dispozici.

Poslední útoky se odehrály v době, kdy se izraelský premiér Benjamin Netanjahu chystal odletět do Washingtonu na jednání v Bílém domě, mimo jiné o příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Americký prezident Donald Trump představil plán 60denního příměří, které by zahrnovalo částečné propuštění rukojmích držených dosud Hamásem výměnou za zvýšení humanitární pomoci Pásmu Gazy. Navrhované příměří také předpokládá zahájení jednání o úplném ukončení války.

Delegace Izraele a Hamásu by dnes měly o příměří jednat i v Kataru. Izraelská televize dnes odpoledne potvrdila, že izraelská delegace je na cestě do Kataru.

 X X X

 NA  MFF  VE  VARECH  O  PALESTINĚ

Slzy a skandování ‚Svobodná Palestina‘. Ve Varech měl evropskou premiéru film Vše, co z tebe zbylo

Na festivalu v Karlových Varech měl evropskou premiéru snímek s názvem Vše, co z tebe zbylo. Řadu diváků rozplakal a některé přinutil skandovat heslo „Svobodná Palestina“. Vypráví o rodině, jejíhož syna smrtelně postřelili izraelští vojáci a rodiče se rozhodli jeho srdce darovat nemocnému. V tomto případě bylo příjemcem izraelské dítě.

 Přestože palestinská režisérka a herečka s americkým pasem Cherien Dabisová říká, že chtěla natočit rodinný snímek o lásce, kvůli probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě jde zároveň o hodně kritický film.

 Reportáž Ľubomíra Smatany: 

Před promítáním nastoupila před plátno delegace v čele s režisérkou Cherien Dabisová, podle které je vůbec zázrak, že se v současné politické situaci s filmem do Karlových Varů dostala.

„Je to film, který přežil okupaci, válku a exil jako řada Palestinců. Ten film vznikl z mé potřeby vypovědět pravdu tak, jak ji cítím,“ popsala. 

A jak film vnímali diváci? „Vidím v tom určitou paralelu, že v každém konfliktu to nejvíc odnesou lidi, kteří jsou naprosto nevinní a nemůžou za to. Tak můžeme koukat do naší historie, třeba na odsun Němců,“ popisuje jeden z nich.

„Já jsem to probrečela, já jsem citlivá na tyhle témata, ale byla jsem vděčná, že jsme tady vůbec mohli sedět,“ popisuje mladá žena, kolem které zrovna prochází režisérka filmu. „Obdivuhodná žena,“ říká o ní divačka. 

Cherien Dabisová byla z diváků filmu velmi nadšená a ochotně jim vysvětlila, že film připravovala na okupovaném Západním břehu Jordánu přesně 7. října, v den útoků Hamásu na Izrael. Ovšem podařilo se jí odjet do Jordánska, kde také později film natočila.

Režisérka má nejen americký, ale i jordánský pas. Rodiče jsou uprchlíci z Palestiny a ona sama se považuje za Palestinku, nikoliv však za uprchlíka.

X X X

 FIALA,  STANJURA  ÚKOLUJÍ  MĚSTA,  OBCE  ČR

Zrušte své fondy, vyzvalo města a kraje ministerstvo financí. Ohrožená je podpora filmařů i lidí v nouzi

Ministerstvo financí dalo obcím a krajům půlroční lhůtu, aby zrušily své nadační fondy. Podle resortu fungují v rozporu se zákonem a jsou netransparentní.

 Obce a kraje nesmí provozovat nadační fondy – třeba na podporu filmařů. Samosprávám to podle zjištění Radiožurnálu oznámilo ministerstvo financí, které jim dalo půlroční lhůtu, ať si své nadace zruší.

 Zátopek, Nabarvené ptáče nebo Poslední aristokratka. To je jen zlomek úspěšných filmů, které vznikly díky podpoře Jihomoravského filmového nadačního fondu. Teď mu podle zjištění Českého rozhlasu hrozí zánik. Poslechněte si podrobnosti

Používají je třeba v Praze, Ostravě, Karlovarském kraji nebo v Brně a Jihomoravském kraji. Právě tam hrozí, že kvůli tomu přestane fungovat nadační fond na podporu filmařů, ale také sociální nadační fond Brna pomáhající lidem v nouzi.

„Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů od roku 2001 neumožňuje obcím ani krajům nadaci či nadační fondy zakládat,“ tlumočí nové stanovisko ministerstva financí jeho mluvčí Ondřej Macura. Připomíná, že veškeré fondy takto založené jsou v rozporu se zákonem.

Překvapivé delší a vysvětlující zdůvodnění dorazilo samosprávám koncem května. Uvádí, že fondy jsou netransparentní oproti přidělování dotací či darů, které schvalují zastupitelé měst či krajů.

„Oproti tomu proces poskytování peněžních příspěvků prostřednictvím nadací a nadačních fondů neposkytuje žádnou možnost veřejné kontroly ani transparentnost, jak je vyžadováno dle zákona – role zastupitelstva či rady je zde nulová,“ dodává mluvčí.

Ministerstvo vyzvalo k tomu, aby fondy do půl roku zanikly, jinak resort podnikne další právní kroky – o jejich zrušení by pak zřejmě musely rozhodovat soudy.

Šok pro filmový průmysl

Když tuto informaci dostali zástupci Jihomoravského filmového nadačního fondu, který v roce 2018 založil kraj s městem Brnem, šokovalo je to. Bylo to zrovna v době, kdy měli vyhlásit, kteří z víc než třiceti přihlášených žadatelů dostanou 15 milionů korun na natáčení filmů nebo seriálů.

„To samozřejmě komplikuje práci producentům, kteří mají připravené projekty a chtějí je v nejbližší době v regionu natáčet, prostě se nedozví, jestli s tou podporou můžou počítat, dokud se ta situace nevyřeší,“ podotýká Přemysl Martinek, manažer pro regiony z Asociace producentů v audiovizi.

 „Přemýšlíme teď o tom, jak postupovat dál. Jestli vyhlásíme novou výzvu, nebo jestli je možné posunout termín pro rozhodnutí. Snažíme se o posunutí termínu, než situaci s ministerstvem vyřešíme,“ hlásí Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno a zároveň správní rady Jihomoravského nadačního filmového fondu.

Jednat o tom chtějí společně se samosprávami a s Asociací producentů v audiovizi i na právě začínajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Do debaty už vtáhli i zástupce ministerstva kultury.

Svůj vlastní postup chystá i Brno. „Musím se přiznat, že to pro nás byla překvapivá informace. Oba dva naše fondy fungují perfektně. Hledáme teď možné právní cesty, jak s novou situací naložit.

Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo docílit toho, že by fondy mohly pokračovat dál v nezměněném režimu, jinak budeme hledat jinou právní cestu, jak dál činit tu aktivitu, kterou činí,“ potvrzuje primátorka Markéta Vaňková z ODS.

Transparentnost fondů jako kámen úrazu

Doufá, že žádný z fondů nezanikne, ani ten sociální, který funguje desítky let a třeba loni pomohl 153 lidem víc než 4,5 milionu korun.

Filmový fond za sedm let existence pomohl vzniknout víc než stovce filmů a seriálů, mezi jejich tvůrce rozdělil přes sto milionů korun. Všechny peníze museli filmaři utratit v regionu za služby a profesionály, zpravidla v kraji utratili dvakrát až třikrát víc peněz. Ať už za ubytování, catering, ale i odborníky a řemeslníky.

 Podle ministerstva je podpora prostřednictvím nadací nebo nadačních fondů nekontrolovatelná a potenciálně zneužitelná. Lepší je podle resortu podpora pomocí dotací, jako to dělají jiné kraje a města kromě Brna a Prahy.

To zástupci filmového fondu rozporují s tím, že mají svou správní i dozorčí radu. „Je to transparentní. Producenti vědí, na jaké místo mají žádat. Předtím se žádalo v různých schématech.

Je absurdní, aby se to znovu odehrávalo na dvou institucích. My sdružujeme všechny informace, pracujeme s nimi, víme, za jaké služby se peníze utrácí, díky tomu se náklady přesměrovávají ze služeb do zaměstnávání místních profesionálů, takže to má spoustu dalších výhod, které nemůže splnit běžné dotační schéma,“ míní Košuličová.

A Martinek z asociace producentů ji v tom podporuje. „Jihomoravský fond je v kontextu české audiovize jedinečný a neskutečně transparentní. Nad projekty se neschází jen úředníci a politici, kteří ne vždy vědí, jak tato sféra funguje.

Brno je velká výjimka. Tam se spojují peníze města i kraje. A to má neskutečný efekt nejen pro přilákání produkcí, ale i pro rozvoj lokálních producentských firem. Existence fondu dokázala, že je to velmi prospěšný nástroj, aby vznikaly firmy. Vytváří se segment, ve kterém může pracovat řada lidí, jsou to kreativní profese, je to exportovatelný průmysl s přidanou hodnotou,“ zdůvodňuje Martinek.

Zátopek, Nabarvené práče a Disney

Jihomoravský fond za dobu své existence podpořil třeba vznik oceňovaných nebo divácky úspěšných filmů a seriálů jako je Zátopek, Nabarvené ptáče, Poslední aristokratka, Podezření, Il Boemo či Sex O’Clock.

Právě díky němu teď vzniká i snímek Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové nebo seriál Monyová o vraždě úspěšné spisovatelky. V Brně taky loni natáčela společnost Disney nový seriál City of Blood.

Zástupci fondu navíc začali plánovat jeho další rozvoj. Rozhodli se podporovat podcastové série a na podzim chtěli spustit i první výzvu na podporu tvůrců videoher – tedy průmyslu, který v Česku silně roste a v Brně se jeho kořeny poslední roky stále víc upevňují i díky výuce nových vývojářů na středních a vysokých školách.

Jihomoravský filmový fond taky přišel s plánem, jak využít část brněnského výstaviště na filmové a videoherní ateliéry a studia, s čímž zástupci městských veletrhů i Brna podle vyjádření primátorky Vaňkové předběžně souhlasili.

Členové fondu teď ale nevědí, jestli tento nápad zvládnou dopracovat. Původně chtěli detaily předložit do konce června, tou dobou ale začali řešit, jestli fond vůbec bude existovat.

X X X

 POLSKO  MIGRACI  DO  NĚMECKA  NEZACHRÁNÍ

 Faltová: Polské kontroly na hranicích nelegální migraci do Německa nemůžou zabránit. Jde o politiku

Polsko od pondělí obnovilo kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Opatření má podle Varšavy zabránit ilegální migraci. Uvádí, že kontroly zavedla kvůli přístupu Německa, které je na společné hranici uplatňuje už od předloňského podzimu. „Lidé do Německa často přecházejí mimo hraniční přechody. Je to spíše politický postoj pro občany Polska,“ říká pro Radiožurnál Magda Faltová, ředitelka Českého sdružení pro integraci a migraci.

 X Rozumíte postupu polských úřadů?

Rozumím. Nicméně si nemyslím, že ten postup má příliš společného s reálným přístupem k řešení migrační situace. Jde spíš o nějakou zprávou dovnitř. V Polsku je po prohraných prezidentských volbách (ze strany vlády, pozn. red.) napětí v tématu migrace.

 Rozhovor s Magdou Faltovou o polském zavádění kontrol na hranicích s Německem a Litvou

X Nakolik podložený může být argument polské strany, že přes hranici s Německem jsou vraceni imigranti, kteří by měli zůstat v Německu? Jakých případů se toto může týkat?

Dublinské nařízení, které určuje postup jednotlivých členských států v tom, koho mohou vracet v rámci pohybu lidí v schengenském prostoru stanoví nějaká kritéria.

Situace se může týkat lidí, o kterých si Polsko myslí, že by mělo rozhodovat Německo –  například o jejich žádosti o azyl. Anebo jsou to třeba lidé, o kterých si Polsko myslí, že neprošli Polskem a Německo je tam přes to vrací, že třeba mohli přejít hranici na území Česka.

A Polsko si může myslet, že nebylo dostatečně prokázáno, že přišli do Německa z Polska. Ale ze zpráv v médiích není patrné, o jakých případech se bavíme. Takže je to z mé strany spekulace.

 X A ty kontroly ze strany Polska tomuto můžou zabránit?

Já se domnívám, že nemůžou, ale pan premiér Tusk se zřejmě domnívá, že můžou. Polsko to staví na tom, že oni budou vědět, co se přesně při té kontrole děje, a že to tedy jsou lidé, kteří přichází na území Německa z Polska. Tím pádem bude jasnější, které si mohou převzít.

A já se domnívám, že to není ta cesta. Protože ti lidé velmi často, pokud se dostanou do Německa, přecházejí mimo hraniční kontroly. Myslím, že je to spíše nějaký politický postoj pro občany Polska.

‚Politické rozhodnutí‘

X Dá se to tedy chápat i tak, že je to snaha ukázat, že Polsko bude tvrdé vůči Německu a že bude tlačit na Německo, aby zrušilo své kontroly?

Vypadá to tak, je zřejmé, že to je tématem mezi Polskem a Německem již delší dobu. Kontroly zpomalují život na hranicích a znamená to určité problémy. Takže ano, já to tak vnímám.

Zároveň to podle mého znamená také to, že se polská vláda snaží ukázat, že tedy v té věci migrace, která je velmi zpolitizovaná, něco dělá.

X Polsko obnovilo kontroly nejenom na hranicích s Německem, ale také na hranicích s Litvou. Kolik migrantů míří do Polska přes tuto hranici?

Ta data nejsou k dispozici, medializované jsou jednotky případů, opravdu velmi malé počty. Ale samozřejmě to je zase otázka toho, kolik lidí na té hranici vlastně bylo zachyceno nebo se podařilo Polsku prokázat, že přišli z Litvy.

Pravdou je, že situace na hranicích mezi Polskem a Běloruskem, kudy tedy ta migrační trasa vede, je velmi dramatická – jak z pohledu dodržování lidských práv, tak i z pohledu toho, co se na té hranici děje, je neprostupná.

Takže to vede k tomu, že migrační trasa hledá jinou cestu, a ta vede v tuto chvíli přes pobaltské země. Takže tam to porozumění pro to, proč se tam ty kontroly objevily, je možná o něco větší než na té německo-polské hranici.

X Plyne z toho aktuálního polského kroku něco pro Česko? A mělo by něco plynout pro Česko z toho, že Polsko znovu zavádí hraniční kontroly na hranicích s Německem?

Polsko-německá situace je spíše vnitropolitickou záležitostí a nemyslím si, že má reálně nějaký jiný smysl. To znamená, že bych neočekávala, že Česko bude postupovat stejným způsobem.

X Jaké jsou v tuto chvíli ty hlavní migrační trasy do Evropy?

Myslím, že je potřeba říci, že ta čísla jsou nižší, než byla v roce minulém roce a významně nižší  než v roce 2015. Ale stále to je trasa italská, případně španělská, potom turecko-řecké hranice a pak nadále západobalkánská trasa z Řecka směrem přes Balkán do Německa, Švédska apod.

X X X

 SOUDCI  O  BABIŠOVI

 Ping-pong jako u Čapího hnízda? Soudy řeší, zda muže za drogy odsoudit, anebo osvobodit

Obžaloba z prodeje marihuany do Německa, jeden zprošťující a dva zrušené rozsudky. Případ Jiřího Toula ukazuje, jak se trestní justice někdy dostává do smyčky opakovaného dokazování, které nikam nevede – takzvaného soudního ping-pongu.

Nález Ústavního soudu z března 2023 umožnil, aby Vrchní soud v Praze nařídil soudu prvního stupně, jak má ve věci rozhodnout, a to včetně závěru o vině. Právníci upozorňují, že takový postup může být na hraně spravedlivého procesu.

O co v případu jde? Jiří Toul čelí obžalobě, že mezi koncem roku 2018 a první polovinou roku 2019 opakovaně prodával marihuanu na území Německa a České republiky. Podle obžaloby šlo o 11 skutků, kdy měl muž dodávat kilogramová množství konopí osobám Thomasi Bertholdovi a Susann Zens. Oba byli v Německu odsouzeni k podmíněným trestům a v rámci spolupráce s justicí označili Toula za svého dodavatele. Komunikace měla probíhat přes šifrovanou aplikaci Threema.

České trestní řízení proti Toulovi začalo až několik let poté, co němečtí svědci vypovídali a uzavřeli dohody s tamními úřady. Klíčovým procesním krokem byla domovní prohlídka, kterou policie označila za neodkladný a neopakovatelný úkon – přestože od událostí uplynuly roky. Zásah nepřinesl žádné přímé důkazy, například o držení nebo distribuci drog.

„Klient je po celá léta v postavení obžalovaného. Soudy opakují stále stejné důkazy, jejichž vypovídací hodnota je přitom zpochybněna. Taková situace může potkat každého a z našeho pohledu jde o jednoznačné porušení zákona a práv,“ uvedl advokát Jiří Solil pro Českou justici.

Dva zrušené rozsudky a jeden zprošťující

Městský soud v Praze v lednu 2023 rozhodl o vině. Uložil Toulovi osm let vězení a peněžitý trest 450 tisíc korun. V odůvodnění se téměř beze změn ztotožnil s argumentací obžaloby. Neprovedl některé důkazy navržené obhajobou. Nezdůvodnil jejich odmítnutí a přešel rozpory ve výpovědích svědků.

Vrchní soud rozsudek v červnu 2023 zrušil. Vytkl nedostatečné hodnocení důkazů, absenci logického zdůvodnění a nerespektování práv obhajoby – včetně opětovného výslechu klíčových svědků a připojení německého trestního spisu.

 Při opětovném projednání v prosinci 2024 městský soud Toula zprostil obžaloby. Uznal, že chybí přímé důkazy, že svědecké výpovědi jsou rozporné a že není možné odsoudit pouze na základě tvrzení osob, které samy usilují o zmírnění vlastního trestu. Navíc obhajoba prokázala legální původ peněz, které měly podle obžaloby pocházet z trestné činnosti.

Ani tento rozsudek však neobstál. Vrchní soud jej znovu zrušil. Tentokrát v odůvodnění přesně popsal skutkový stav a uvedl, že soud prvního stupně je jeho závěry vázán. Mezi těmito závěry je i to, že se Toul činu dopustil – tedy faktický závěr o vině.

Na postup městského soudu reagovala obhajoba podáním námitky podjatosti vůči předsedkyni senátu Heleně Kábrtové. Podle obhájce Solila její výklad výpovědí a přístup k obžalovanému nesly známky předsudečnosti. Vrchní soud ale námitku odmítl jako opožděnou – řízení už formálně skončilo.

Ústavní soud otevřel cestu závazným výrokům o vině

Postup Vrchního soudu umožnil nález Ústavního soudu z března 2023. Ten připustil, že soudy druhého stupně mohou – v zájmu procesní ekonomie – na základě vlastního dokazování určit i skutkové závěry, kterými je soud prvního stupně vázán. Cílem bylo zamezit opakovanému vracení případů a zrychlit rozhodování.

Podle kritiků ale nový přístup mění podstatu odvolacího řízení. To se má omezovat na právní přezkum, nikoli na nové rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud tak může rozhodovat „z druhé řady“, ale ve skutečnosti zásadně ovlivnit výsledek řízení.

„Odvolací soud závazně úkoluje soud prvního stupně, aniž by za verdikt nesl odpovědnost. A dělá to navíc zcela nepřezkoumatelným způsobem – bez řádného zdůvodnění, bez vypořádání všech skutečností. Tak tomu bohužel je i v tomto případě,“ konstatuje Solil.

Paralela s kauzou Čapí hnízdo

Advokát Solil upozorňuje, že případ Jiřího Toula má podobné rysy jako kauza Čapí hnízdo. Prvním společným bodem je délka trestního řízení – v obou případech se kauzy vlečou řadu let, přičemž obžaloba přichází až po dlouhém období nečinnosti.

Druhou paralelou je podle něj způsob, jakým odvolací soud koriguje rozhodnutí soudu prvního stupně. V případě Jiřího Toula to Vrchní soud provedl formou závazného výkladu skutkového stavu, včetně výroku o vině. Totéž podle něj vidíme i v Čapím hnízdě.

V kauze Andreje Babiše a Jany Nagyové přitom soudní dokazování u Městského soudu v Praze probíhalo. Soud však dvakrát dospěl k závěru, že důkazy nestačí k odsouzení – a obžalované zprostil viny. Vrchní soud v Praze ale rozsudek dvakrát zrušil. Uvedl, že provedené důkazy podle něj prokazují vinu, a že městský soud je jeho skutkovými závěry vázán.

„Soudy v obou případech pracují se stejnými důkazy, ale vykládají si je různě. Vrchní soud říká: my už víme, co se stalo. Ale přitom nepřebírá odpovědnost za vlastní meritorní rozhodnutí – pouze zadává instrukce,“ uzavírá Solil.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

JAKÉ  ŘEŠENÍ  V  ČR  UKRAJINCŮ? 

Ukrajinci v pasti české pomoci. Vládu lidi nezajímají, naštvané občany chápu, říká Uhlová

Vzniká nám tu sociální problém, který se může brzy vyrovnat tomu romskému. Novinářka Saša Uhlová právě dokončuje reportážní knihu V pasti české pomoci, v níž se do hloubky zabývá situací ukrajinských uprchlíků a především uprchlic v Česku. Vláda prý v integraci naprosto selhala, i když hlasitě hlásá opak.

x Jaká je reálná podpora Ukrajinců v Česku, v čem vláda pomoc nezvládá a jak fungují kvalitní politiky integrace jinde v Evropě?

Ačkoliv politici z krajně pravicových pozic křičí, jak si Ukrajinci v Česku luxusně žijí ze sociálních dávek, situace je podle novinářky deníku Alarm spíš opačná. „Od státu tam je nějaká podpora, ale když se člověk podívá na životní náklady a náklady na bydlení, tak je příliš nízká,“ říká Saša Uhlová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

 Zároveň prý chápe frustraci chudých Čechů, když od vládních politiků slyší, jak uprchlíky podporují. „Lidi mají oprávněný pocit, že na ně všichni se**u,“ má jasno Uhlová, která mapuje situaci ukrajinských uprchlíků od začátku války a brzy jí vyjde knížka V pasti české pomoci.

Novinářka se dlouhodobě věnuje sociálním tématům a zranitelným lidem. Je autorkou dvou knih reportáží Hrdinové kapitalistické práce a Hrdinové kapitalistické práce v Evropě, kdy se sama nechávala zaměstnat na nízkopříjmových pozicích v Česku a později i v několika západoevropských zemích.

Vláda to nezvládla, nejúčinnější pomoc poskytli lidé

x Co si říkáte, když slyšíte někoho mluvit o tom, jak Česko skvěle zvládlo uprchlickou krizi spojenou se startem ostré ruské invaze na Ukrajinu?

Rozčiluje mě to. První, co mě napadne, je, že to vláda vůbec nezvládla, stejně jako nezvládla řadu dalších věcí. Ale ještě se tím navíc chlubila, jak to bylo všechno perfektní. Měla takové billboardy: Integrovali jsme 350 tisíc nebo 380 tisíc Ukrajinců… Na druhou stranu je pravda, že z hlediska solidarity Čechů byla pomoc ohromná. A opravdu hodně lidí díky ní dnes pracuje, z toho, co si vydělá, si platí bydlení a prostě je pro stát nějakým přínosem. Nebo taky třeba chodí do školy.

x Máte nějaké příběhy, kdy se tohle díky pomoci lidí podařilo?

Paní, která na Ukrajině byla psycholožkou, tak dneska pracuje jako psycholožka. Když přijela, tak bydlela tři měsíce úplně zadarmo v penzionu, z pekárny jim tam vozili zadarmo jídlo… Ta pomoc byla na mnoha úrovních. Majitelé jí pak pomáhali sehnat i normální bydlení, postupně si mohla najít práci. Má tři děti, ty chodí do školy a vlastně žijí normální život. Kdyby skončila, jako spousta jiných, někde v pohraničí na ubytovně, tak by tam uklízela nebo myla nádobí v kuchyni, protože by musela rychle vydělat nějaké peníze. Děti by si tam zvykly chodit do školy a ona už by se nechtěla nikam hýbat, měla by strašně nízké výdělky, dneska už možná práci načerno a tak dále…

Podpora je příliš nízká, životní minimum je směšné i pro Čechy

x Stát tedy nějak systematicky nepomáhá?

Ze začátku, v těch prvních krizových chvílích, třeba systém KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině), který zajišťovali hasiči, tak to bylo v pořádku. Hodně dobré bylo, že stát Ukrajince vpustil na pracovní trh. Což, jak jsem později zjistila, bylo nařízení Evropské unie. Jinak to jsou spíš řeči o tom, jak se pomáhá… Od státu tam je nějaká podpora, ale když se člověk podívá na životní náklady a náklady na bydlení, tak je příliš nízká.

x Kdybychom to měli přiblížit na nějakém modelovém případu?

Rodič se dvěma dětmi dostane od státu humanitární dávku, dejme tomu, i podle toho, jak jsou ty děti staré, 16 až 17 tisíc. Odvíjí se to od životního minima, které stát tradičně vypočítává pro naše chudé. Ty částky, které mají údajně člověku stačit k živobytí, jsou směšné, od revoluce se to v porovnání s náklady zvedlo minimálně.

 Obchod s chudobou v Česku roste. Na ubytovnách končí i děti, majitelé využívají díry v systému

Stát chudé Ukrajince tlačí do práce načerno

x A když někdo pracuje?

Dávky se mu každou vydělanou korunou snižují. A pokud si vydělá víc než 17 tisíc, což je minimální mzda, tak už to jde rapidně dolů, i když je tam výpočet se započitatelnými náklady na bydlení a podobně. Stát tu v podstatě vytvořil systém, který vyloženě tlačí ty lidi do práce načerno.

x O kolika lidech se tady tak bavíme?

Týká se to těch Ukrajinců, kteří se nezvládli integrovat po vlastní ose, zůstali bydlet třeba na ubytovnách. Kolik jich je, já nevím. A myslím, že stát taky moc nemá představu. Stejně jako stát neumí spočítat, kolik ukrajinských dětí nechodí do školy. Mimochodem, u základoškoláků je to asi čtvrtina. Může to být nízkou motivovaností rodičů či přímo těch dětí, ale taky je prostě problém ty ukrajinské děti do škol dostat.

x Jakou pak mají ti lidé životní perspektivu?

My tu máme v Česku 800 tisíc lidí, kteří jsou v exekucích. To jsou lidi, kteří nejsou na pracovním trhu a neodvádí daně. Můžeme se samozřejmě bavit o nějakém morálním hledisku, že ty lidi takhle vytlačujeme, ale ono to není pro společnost výhodné ani z ekonomického pohledu. Ukrajinci ještě v téhle pozici nejsou, ale my je tam dostaneme. Ještě nejsou v exekucích, ale pracují načerno jen proto, že jim stát nedává moc jinou možnost.

V Česku nebylo pro uprchlíky dost jazykových kurzů, chyběla i motivace

x V čem může být další past? V podcastu o své knížce říkáte, že uprchlíci nečekali, že válka bude tak dlouhá…

To mi říkal skoro každý: My jsme mysleli, že je to na pár týdnů… Takže oni ze začátku nebyli moc motivovaní učit se česky. Tehdy je to nenapadlo, nebo je to možná nějaký obranný psychologický mechanismus. Ale ten by neměla mít vláda.

x Jak měla tedy podle vás tehdy reagovat?

To ukazují třeba úspěšné politiky z jiných zemí. Nejen že těm lidem nabídnete jazykové kurzy, kterých tady nebylo dost, ale podmíníte veškerou pomoc tím, že se učí ten jazyk. Takhle to fungovalo třeba v Dánsku. A řekla bych, že to není žádný nepřiměřený nátlak, my od nich můžeme vyžadovat, aby se naučili česky, protože jinak se budou vytvářet velké sociální problémy.

x Jak si to představit v reálu?

Oni se učí a v podstatě za to dostávají peníze na živobytí. Nejdříve mají intenzivní kurz, pak už k němu třeba dělají nějakou práci. Ale tady ty paní potřebovaly samozřejmě hned vydělat nějaké peníze a šly do těch nekvalifikovaných pozic, často si vzaly třeba dvě práce, protože to bylo strašně špatně placené… A pak prostě nemají kapacitu na to, aby se učily česky. Takových případů jsem potkala opravdu hodně. Nikdo je k tomu nenutí, ani jim v tom nepomůže.

 Sociální vyloučení sílí, shodli se ekonomové. Zhodnotili hlavní problém znevýhodněných krajů

Do několika let můžeme mít v Česku s Ukrajinci vážný sociální problém

x Kolik ukrajinských žen v Česku pracuje pod svou původní kvalifikaci?

Já bych řekla, že skoro všechny. Kromě těch, co měly nějaké peníze. Jsou případy žen, které měly našetřeno a využily to k tomu, že se naučily pořádně česky a dneska mají dobrou práci. Třeba ne úplně to samé jako doma, přeci jen jsou specifické věci, kdy třeba právnička nemůže hned dělat právničku, ale může dělat nějakou kvalifikovanou kancelářskou práci.

x Proč se stát nesnaží ukrajinské uprchlíky víc integrovat? Dokonce jste zmínila, že podle vás se je snaží spíš vyhnat.

Je otázka, jestli pro český stát, kde firmy plakaly, že nemají levné zaměstnance, nebylo vlastně výhodné, že sem ti lidi přišli. Zároveň na ukrajinské straně není úplně nadšení z toho, že by ti lidi tady byli nějak dobře integrovaní, protože tam panuje představa a naděje, že se po válce vrátí budovat Ukrajinu. Jenže ono to takhle nefunguje a máme na to čísla, protože těch konfliktů už bylo na světě hrozně moc… Ti lidi, i když podmínky pro ně nebudou úplně dobré, tu zůstanou a pokud to stát nebude řešit, budou tu vytvářet sociální problém. Vyrůstá tu také generace dětí, které nebudou chodit do školy. Já si myslím, že do několika let, tak jak tu máme romsko-český problém, tak může být česko-ukrajinský.

Chápu na***nost lidí, ve vládě nejsou kruťasové, ale nezajímají je lidi

x Roste – podobně jako s těmi Romy – u části společnosti, která je frustrovaná, zášť či nenávist i k ukrajinským uprchlíkům?

Lidi mají oprávněný pocit, že na ně všichni se*ou. Například nedostupné bydlení… Když tenkrát po začátku války přijeli Ukrajinci, najednou se ukázalo, že je spousta volných bytů. Chápu, že když vidí na sociálních sítích, jak lidi nabízejí své prázdné byty, které byly asi na airbnb nebo úplně prázdné, protože v nich mají uložený kapitál, tak to ty lidi nas*alo… Ukrajinci samozřejmě také snižují cenu práce. Já tím nechci hodnotit ty lidi, je to mechanismus, kdy přijdou a jsou ochotní pracovat za míň peněz, to tak je. A té nenávisti pak pomáhá i rétorika vlády, která se chválí tím, jak uprchlíky podporuje. Ty lidi to muselo logicky štvát, protože měli pocit, že Ukrajinci dostávají něco, co oni ne. Že naopak dostávají míň, to ti Češi už nevědí.

x Když jste se zmiňovala o Romech, ti často bývají terčem některých politiků, teď to podobné můžeme pozorovat s Ukrajinci.

 těch Romů to funguje tak, minimálně na lokální úrovni, že pro politiky je to jakoby výhodné, protože díky tomu mají téma, které vyvolává emoce, to lidi bere a odvádí to pozornost od toho, jak oni spravují věci veřejné. A nejsou to jen politici, ale i dezinformační kanály, ty také hledají nějaké mobilizační téma. Co se týká celkově nezvládnuté integrace ukrajinských uprchlíků… Já bych naši vládu nepodezírala z toho, že tu záměrně vytváří skupinu, která bude pro společnost minimálně částečně problematická, ale vidím v tom nějakou laxnost a neschopnost chápat sociální procesy. Já je nepodezírám z toho, že by byli kruťasové, kteří mají radost z toho, že někdo živoří někde na ubytovně a že tu vzniknou nějaké sociální konflikty mezi Čechy a Ukrajinci. Já myslím, že je prostě nezajímají jakýkoliv lidi do té míry, že to jde úplně mimo ně.

x Je tohle nějaký specifický český rys? Byla v Česku vůbec vláda, která by podle vás tvořila smysluplnou levicovou politiku?

Nikdy to nebylo moc dobré… Byli tu sociální demokrati za Zemana. O jeho levicovosti by se ale dalo s úspěchem pochybovat. Včetně opatření, která vláda dělala. Je to možná blbé slovo, je tu nějaký „diskurz“, na kterém je založená celá ta porevoluční ideologie. Mluví se jen o tom, že lidi mají pracovat a kdo chce, tak je úspěšný. Tím pádem pak kdokoliv, kdo úspěšný není, tak není hoden nějakého zájmu. A pak jsou samozřejmě ti chudáci, kteří si za to nemůžou, na ty uděláme nějakou sbírku, chytneme se za srdíčko… A jestli se do té situace dostali dostatečně nezaslouženě, to samozřejmě posoudí lidi.

Uhlová: Tři návrhy, jak vylepšit situaci ukrajinských uprchlíků

Ke zlepšení integrace ukrajinských uprchlíků by podle Saši Uhlové mohlo pomoci několik věcí, politici se k nim ovšem nehrnou, protože i kvůli nim je na pomoc Ukrajincům společnost alergická.

„Ve společnosti je nálada, jaká je, to je samozřejmě problém,“ říká novinářka. A lidé, kteří jsou na Ukrajince naštvaní, jsou i v pozicích, kde by jim měli pomáhat. „Třeba na pracáku nebo ve škole, takže už to vytváří nějakou bariéru,“ upozorňuje Uhlová, ale dává tipy, jak by se dalo vcelku jednoduše pomoci velkému množství lidí:

Podpořit finančně školy, které vzdělávají ukrajinské děti, aby měly nástroje na integraci.

Zároveň určit strop na počet ukrajinských dětí, protože ke každé integraci je třeba, aby probíhala v omezené skupině. Strop by měl být i proto, aby opatření někteří ředitelé nezneužívali a nenabrali si velké množství ukrajinských dětí, jen aby z toho měli víc peněz.

Mohl by vzniknout vládní program, který by pravděpodobně musely administrovat úřady práce. Ten by nabídl kvalifikovaným ženám – i těm, které přišly před dvěma třemi lety – podporu ve výuce češtiny. Šlo by třeba o půlroční podporu s tím, že první tři měsíce by šlo o intenzivní pouze jazykový kurz a další tři měsíce by k tomu mohla přibýt i rekvalifikace.

X X X

 NA  OLOMOUCKU  PRO  CYKLISTY

 Na kolo bez námahy. Nový cyklobus vás sveze z Olomouce až na Konicko

Skvělá zpráva pro všechny cyklo nadšence. V sobotu 5. července se rozjel nový cyklobus s číslem 849, který propojuje Olomouc, Prostějov, Plumlov, Ptení a Konici. Speciální službu mohou využít všichni, kdo si chtějí na kole užít Drahanskou vrchovinu.

„Podporujeme projekty, které lidem zpřístupní krásná a často opomíjená místa našeho kraje. Cyklobus na Konicko k takovým rozhodně patří. Nabízí pohodlný a ekologický způsob, jak se dostat k plumlovské přehradě, do přírodní rezervace Průchodnice nebo za dalšími výlety v srdci regionu,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.

Nový cyklobus bude jezdit každou sobotu, neděli a o státních svátcích až do konce září. Právě v těchto dnech vyjede každé ráno v 8:00 hodin z Olomouce (zastávka Tržnice, plocha), projede Prostějovem, Plumlovem, Ptením a do Konice přijede v 9:16. Na každé zastávce je možné vystoupit a vydat se na cyklovýlet podle vlastní chuti. A když dojdou síly, stačí naskočit na spoj zpět. Kapacita cyklopřívěsu je 20 kol, proto se doporučuje místo si rezervovat předem v systému dopravce ZDE. Jednotný poplatek za převoz kola činí 20 korun. Přeprava je možná i pro elektrokola.

„Konicko je turisty zatím trochu opomíjeným regionem, přitom jak pro cyklisty, tak i pro pěší nabízí spoustu zajímavých míst a zážitků. Proto jsme se rozhodli krajskou podporu zaměřit právě tam,“ dodal náměstek hejtmana pro cestovní ruch Svatopluk Binder.

Cyklobus na Konicko doplňuje už dříve zavedenou linku z Olomouce do Jeseníků. Obě trasy fungují sezonně – linka na Konicko jezdí od 1. července do 30. září, linka do Jeseníků od 1. června. Pořízení obou cyklopřívěsů finančně podpořil Olomoucký kraj částkou 1,6 milionu korun.

Bc. Eva Knajblová

x x x

V  POLIČCE   ZVOU  DO  MUZEA

Krásný den z poličského muzea, zasílám Vám propagační text a fotografie k novým speciálním prohlídkám v barokní radnici v Poličce.

 Jedná se o interaktivní prohlídky pro rodiny s dětmi, které představí uměleckou sbírku Hohenemské obrazárny netradiční formou. Budeme vděční za sdílení. Návštěva u hraběnky Eleonory – interaktivní novinka v poličské radnici! Umíte cestovat časem? Neumíte? My víme, jak na to! Neváhejte a přeneste se s námi do roku 1603. Máte jedinečnou příležitost ucházet se o místo dvorního malíře, správce kabinetu kuriozit, zahradníka nebo dvorní dámy u dvora Kašpara z Hohenemsu. Přijměte pozvání hraběnky Eleonory z Hohenemsu, která vás osobně provede svým sídlem. Společně si prohlédnete rodovou galerii a vyzkoušíte práci dvorního malíře, prozkomáte neobvyklé přírodniny v kabinetu kuriozit, zatančíte si a pokud se svými znalostmi a schopnostmi hraběnku přesvědčíte, sama vám předá přijímací listinu ke dvoru. Speciální prohlídky pro rodiny s dětmi je možné navštívit v červenci a srpnu vždy v úterý a ve čtvrtek odpoledne od 13.00 a od 15.00 hod. Ideální věk malých návštěvníků je 4–12 let, ale vítáni jsou všichni nadšenci s hravou duší i vzácný doprovod. Vstupenky na prohlídku zakoupíte na pokladně muzea, odkud vás odvede průvodce. Doporučujeme rezervaci prohlídek na tel. 461 723 855.

 S přáním hezkého dne, Tereza Hladká 

 Městské muzeum a galerie Polička 

X X X

 VÝLETY  NA  JIHU  ČECH

 Tip na výlet s dětmi – na jihu Čech můžete hledat jednorožce, či draka

 Nevíte, kam s dětmi? Vydejte se do oblasti Toulava kolem Tábora hledat čarovné bytosti a území. Čeká vás jedinečné propojení sběratelské karetní hry a zážitkové slevové karty.

 Jednorožce, nebo draka?

Děti tak mohou vyrazit hledat třeba kartu jednorožce, nebo draka. Projekt propojuje téměř 60 míst jako jsou muzea, restaurace a zážitková místa pro děti. Každé z těchto míst má pro dětské návštěvníky (i pro dospěláky, kteří si rádi hrají) unikátní kartičku bytosti, zvířete, nebo čarovného území. Když si na místě koupíte vstupenku, zážitek, nebo třeba občerstvení, dostanete nejen kartičku, ale i slevu či bonus.

 „Chceme dětem ukázat zajímaví místa našeho regionu a zároveň jim nabídnout hru, která je zabaví na celou dovolenou, nebo i více návštěv. Proto jsme zvolili tuto formu klasické slevové karty – kromě bonusů nabízí pro rodiny i něco navíc. Doufáme, že to budou zážitky a nadšení,“ říká produktový manažer turistické oblasti Toulava, Jan Sochor.

 Karty kouzelných bytostí a území jsou pro návštěvníky připraveny na 51 místech v okolí Tábora, Sedlčan, Milevska, Bechyně a Soběslavi. Je to třeba Muzeum čokolády v Táboře, Kominické muzeum v Záříčí, Zážitkový park Zeměráj, Jízdy na paddleboardech na orlické přehradě Wakesurf, dětská herna Perníčkovna v Počepicích, Muzeum LEGA Tábor, Zámek Bechyně, Lanovka Monínec, Velbloudí farma v Záhosticích u Chýnova, Jump Arena v Táboře a řada dalších. Všechna místa najdete na www.toulava.cz/karta

 Turistické trasy pro děti

Navíc karty můžete získat na turistických trasách www.toulava.cz/trasy. A to nejen těch dálkových, jako je Stezka údolím Lužnice. Připravili jsme pro rodiny s dětmi pět zážitkových stezek v délce do 5 km, na kterých budete plnit úkoly a jako odměnu získáte právě kartu do hry.
X X X

Konec front v Sedlci aneb kostnice mění od října pravidla vstupu

 Posílám  TZ o nových pravidlech vstupu do kostnice v Sedlci.

S pozdravem a přáním hezkých dnů, za výbor CTP Eva Mráčková, tajemnice

Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec se rozhodla zavést od 1. října 2025 řízený vstup do kostnice, tzv. time-slotový režim.

„Od tohoto kroku si slibujeme zklidnění provozu a rozvrstvení návštěvníků nejen do celého dne, ale i týdne, potažmo roku. Během nejvíce exponovaných hodin, nejčastěji mezi 11:00 a 15:00, prošlo kostnicí i několik stovek návštěvníků za hodinu, památka trpěla a lidé si prohlídku neužili. Toto jsme chtěli změnit. Zároveň bude nyní v kostnici probíhat velmi náročná oprava centrálního schodiště do dolní kaple, čili se do památky bude muset vstupovat zúženým provizorním vchodem. I v tom nám řízený vstup do kostela pomůže,“ uvedla Radka Krejčí, ředitelka organizační složky farnosti.

Jana Kratochvílová