V Hitlerově válce v Rusku, na Ukrajině i v jiných zemích Evropy a světa zahynulo mnoho Němců.

Teď umírají zbytečně na Ukrajině vinou USA, Bidena a Britů, Johnsona a spol,  lidé na Ukrajině. To určitě nechce ani šéf sudetských Němců Posselt. Co kdyby se pokusil zabránit této válce na Ukrajině právě i Posselt a další odborníci sudetských Němců, protože kancléř Německa Scholz se k tomu nemá, a nic pro to nedělá ani Leyenová z EU, která je z Německa. Zajištuje jen zbraně pro Zelenského na zabíjení dalších lidí na Ukrajině a ničení této země. Přičemž lidé v Evropě chtějí žit v klidu a využívat levný plyn, ropu, energii a další suroviny z Ruska. Právě proto i Hitler chtěl získat Rusko a důstojníci vermachtu měli slíbeno od Hitlera po získání Ruska statky na Ukrajině.

X X X

POSSELT  MÁ   ZÁJEM  O  SPOLUPRÁCI  S  ČR

Do českého předsednictví vkládáme velké naděje, řekl šéf sudetských Němců

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), jež zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Před začátkem sjezdu to v pátek prohlásil jejich nejvyšší představitel Bernd Posselt. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu prý mají od předsednictví velká očekávání.

Posselt na tiskové konferenci před začátkem čtyřdenního sudetoněmeckého sjezdu také uvedl, že vkládá velké naděje do nadcházejícího předsednictví. Česko se ho ujme od července. „Máme plno očekávání a já vím, že český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ uvedl s tím, že končící francouzské předsednictví bylo spíše kampaní za znovuzvolení prezidenta Emmanuela Macrona.

V krizové době vyvolané ruským vojenským vpádem na Ukrajinu musí Evropa zůstat jednotná, což bude podle Posselta jedním z hlavních úkolů Čechů. „České předsednictví proto budeme co nejvíce podporovat,“ řekl.

Pandemie nemoci covid-19, kvůli které se ze dne na den uzavřely hranice a přerušila vzájemná setkání, jasně podle Posselta ukázala, jak moc se Němci a Češi potřebují a jak významné společné vztahy jsou. „Mnoho lidí na obou stranách česko-německé hranice pocítilo, jak moc srostly naše vztahy od pádu železné opony v roce 1989. Covid byl brutální ránou, která nám ukázala, jak se potřebujeme,“ řekl Posselt.

Výběr bavorského Hofu u hranic s Českem, kde se letošní sjezd koná, je tak podle Posselta jedním ze symbolů úzkých vztahů. „Hof jsme si vybrali, protože je to středisko přeshraniční spolupráce,“ řekl. Poznamenal, že příští rok se sjezd uskuteční zřejmě v Řezně, které Posselt považuje rovněž za jedno z center německo-českých vztahů. V Řezně se konal sjezd naposledy v roce 2019.

Osmdesáté výročí by se mohlo uctít v Česku, těší se Posselt

Posselt věří, že brzy se uskuteční sjezd sudetských Němců také v Česku. Na zmíněném sjezdu v Řezně prohlásil, že situace k tomu ještě nedozrála, ale že během několika málo let by se tak stát mohlo. Pozvání nečeká od vlády, ale od nějakého českého města.

„Když nás nějaké město pozve, abychom u nich sjezd měli, tak to uděláme,“ řekl. Přání na konkrétní město nemá. „Může to být jakékoli,“ uvedl Posselt. Nezastírá však blízké vazby na Jablonec nad Nisou, ve kterém žil jeho otec. „Tam ale prostory k uspořádání sjezdu nejsou,“ poznamenal.

Posselt se zároveň pozastavil nad tím, jaké emoce v Česku vyvolává možnost uspořádání sudetoněmeckého sjezdu, protože již nyní se sudetští Němci účastní řady akcí v Česku, pořádají setkání rodáků či křesťanské poutě. „A nic se nestalo, nebyl nejmenší problém a vše bezvadně fungovalo,“ řekl s tím, že Češi a sudetští Němci urazili dlouhou cestu k usmíření. „Jen ten termín sudetoněmecký sjezd doprovází iracionální strach,“ uvedl.

„Každý rok pracujeme na tom, abychom strašlivé události z naší minulosti přetavili v něco pozitivního,“ řekl. „Jsme připraveni sjezd v Česku uspořádat, přejeme si to, ale nikoho v Česku k tomu nutit nebudeme,“ uvedl. „Ovšem rok 2025, kdy to bude osmdesát let od vyhnání, by byl dobrou příležitost ke sjezdu smíření,“ dodal.

Posselt rovněž zmínil, že jistá naděje na sjezd již dříve byla. „Bylo jedno české město, neřeknu jaké, které zájem mělo. Ale pak se vyměnil starosta,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

X X X

Expert: Ukrajina pro Putina jen prvním krokem, chce Západ srazit na kolena

Válka na Ukrajině trvá již přesně 100 dní. Rusům se v nich podle Svobody nepodařilo dosáhnout žádného velkého úspěchu. Řadu zamýšlených cílů museli kvůli špatně se vyvíjejícím bojům opustit. „Oni se skutečně vzdali toho megalomanského plánu, který rozpoutali v samotném počátku. To znamená, že Kyjev nebyl uchvácen a stáhli se ze severu země,“ zmínil ukrajinista.

Kvůli neúspěchům tak Rusové museli měnit taktické cíle a ty strategické se jim pak vůbec nedařilo plnit. „Ukrajina nebyla ‚denacifikována‘, rozumějte zrušena, anulována jako stát. Ukrajinci nebyli ‚demilitarizováni‘, rozumějte vyhlazeni,“ pokračoval Svoboda.

Na druhou stranu zmínil, že Rusové během války už zavraždili mnoho Ukrajinců, a to i z řad civilistů. „Oni jsou v dílčích lokalitách postupně vyhlazováni. Tam nastala politika teroru zcela stalinistických měřítek,“ řekl ukrajinista. Za připomenutí stojí zmínit vraždění a mučení bezbranných obyvatel Buči či Irpině, případně obléhání Mariupolu.

Kromě toho Svoboda dodal, že Ukrajina pro Putina původně ani tak nehrála velkou roli. „Já bych vůbec nepodceňoval moment určité iracionality, která určuje kroky Vladimira Putina, protože důvod této války je ideologický a nemá Ukrajinou ani končit. Pro něj je to jen první krok k tomu, aby se Rusko domohlo prestiže a srazilo na kolena ‚říši zla‘, jíž je pro něj Západ, kterému přisuzuje démonické vlivy,“ prohlásil ukrajinista s dovětkem, že aktuálně sledujeme naprosto bezprecedentní konflikt.

Drulák: Rusko nelze porazit sankcemi

Generál ve výslužbě a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že by dosavadní vývoj války na jejím začátku moc odborníků netipovalo. „Většina expertů v úvodní fázi předpokládala, že válka bude relativně rychlá a že se Rusům podaří ovládnout hlavní směr, tedy Kyjev,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Doplnil, že délka války se původně očekávala jen v rovině týdnů.

Bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák pak dodal, že Rusové celkově Ukrajince podcenili. „Většina expertů soudila, že ve střetu Ruska s Ukrajinou bude mít Rusko jednoznačně navrch,“ řekl Drulák. Na druhou stranu však doplnil, že aktuálně Rusko změnilo taktiku a na Donbasu postupuje.

Drulák zároveň řekl, že jednání o příměří mezi oběma státy aktuálně není na stole. „Ani Rusové, ani Ukrajinci nejsou připraveni jednat, protože obě strany věří, že můžou na bojišti dosáhnout na různé výhody,“ pokračoval diplomat.

Hovořil také o sankcích, které na Rusko od začátku války uvalují západní mocnosti. „Rusko nelze porazit sankcemi. Rusko jimi lze samozřejmě oslabit, ale v dlouhodobém horizontu několika let,“ dodal Drulák s tím, že tedy nejde o otázku týdnů či měsíců.

 X X X

V Praze v pátek protestovalo přes 1000 lidí. Demonstranti požadovali demisi Fialova kabinetu

Přes 1000 demonstrantů se podle odhadu zpravodaje ČTK v pátek zúčastnilo protestního pochodu Prahou proti současné vládě. Protestující vyrazili po 13:00 z Letné k Úřadu vlády, kde pokřiky a pískáním žádali demisi vlády Petra Fialy (ODS). Pokračovali na Staroměstské náměstí a poté přes Karlův most na Malostranské náměstí. Tam se dav zdržel u Poslanecké sněmovny a následně zamířil Nerudovou na Hradčanské náměstí, kde se po 16:00 rozešel.

 Na protest dohlížely desítky policistů. První protestující se začali na Letné scházet před 13:00. Řada z nich si s sebou přinesla státní vlajky, případně jiné národní prapory. Na akci nezazněly žádné projevy či veřejná vystoupení, jediným programem byl předem plánovaný protestní pochod. Případ zveřejněných adres poslanců: Chcípl PES porušil ochranu osobních údajů, naznačuje kontrola

 Z Letné demonstranti zamířili k Úřadu vlády, kam dorazili zhruba po 14:00. Na místě vyjádřili svůj nesouhlas se současnou vládou pokřiky, pískáním nebo bubnováním. Skandovali hesla typu: „Vládo, demisi!“ nebo „My jsme tady doma!“.

Na akci dohlížely desítky policistů, kteří pochod rovněž doprovázeli. Nemuseli řešit řádný vážnější konflikt. Mluvčí pražských policistů Violeta Siřišťová po skončení akce uvedla, že policie kvůli agresivitě zadržela jednoho z protestujících, ale jinak se akce obešla bez větších potíží.

Mezi organizátory demonstrace, oficiálně nazvanou Protestní pochod Prahou na podporu národních symbolů a slovanských národů, patří například Patrik Tušl, který je stíhaný za nebezpečné pronásledování prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, či Tomáš Čermák obviněný z podpory a propagace terorismu kvůli výzvě k útoku na poslance.

X X X

Demonstranty proti vládě rozohnila ukrajinská vlajka. Snažili se ji srazit svými prapory

Zhruba tisíc demonstrantů se v pátek zúčastnilo protestního pochodu Prahou proti vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Protestující vyrazili po 13. hodině z Letné k Úřadu vlády, kde pokřiky a pískáním žádali demisi současného kabinetu. Pokračovali na Staroměstské náměstí a poté přes Karlův most na Malostranské náměstí. Tam se dav zdržel u Poslanecké sněmovny a následně zamířil Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí, kde se po 16:00 rozešel. Na protest dohlížely desítky policistů.

První protestující se začali na Letné scházet před 13:00. Řada z nich si s sebou přinesla státní vlajky, případně jiné národní prapory. Na akci nezazněly žádné projevy či veřejná vystoupení, jediným programem byl předem plánovaný protestní pochod.

Z Letné demonstranti zamířili k Úřadu vlády, kam dorazili zhruba po 14:00. Na místě vyjádřili svůj nesouhlas se současnou vládou pokřiky, pískáním nebo bubnováním. Skandovali hesla typu: „Vládo, demisi!“ nebo „My jsme tady doma!“.

Na akci dohlížely desítky policistů, kteří pochod doprovázeli. Žádný vážnější konflikt však strážci zákona řešit nemuseli. K nezvyklé potyčce ale došlo v ulici Nerudova, když si protestující všimli vyvěšené ukrajinské vlajky. Web Echo24 uvedl, že se ji demonstranti pokoušeli sundat.

„Jak to, že tam visí tahle vlajka? Nevíte, že je protizákonný vyvěšovat vlajky cizího státu?“ ozval se jeden demonstrant. Svůj vzkaz mířil na strážníky, kteří šli s průvodem. Následoval pískot, kdy protestující začali používat své české vlajky, aby tu ukrajinskou ze stožáru srazili. A to i přesto, že strážníci budovu obestoupili.

Nečekaný útok vodou

Protestující v jednu chvíli nebyli daleko od úspěchu, další pokus o odstranění vlajky jim však zmařil transportér s těžkooděnci. Ti si za výkon své práce vysloužili urážky typu „Gestapo“ či „Fašisté“. Někteří demonstranti navíc neodešli v suchu. Na povykující dav někdo z budovy několikrát vylil vodu z konvice. Následně se průvod rozešel směrem k Hradu se slovy, že určitě potkají ještě jinou ukrajinskou vlajku, kterou se jim podaří sundat.

Mluvčí pražských policistů Violeta Siřišťová po skončení akce řekla, že kvůli agresivitě zadrželi jednoho z protestujících, ale jinak se akce obešla bez větších potíží.

Mezi organizátory páteční demonstrace, oficiálně nazvané Protestní pochod Prahou na podporu národních symbolů a slovanských národů, patří například Patrik Tušl, který je stíhaný za nebezpečné pronásledování prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, či Tomáš Čermák obviněný z podpory a propagace terorismu kvůli výzvě k útoku na poslance.

X X X

CNN po 100 dnech války: Ukrajina má hodinky, ale Rusko má čas. Na co teď Putin spoléhá?

Vraťme se v čase do 23. února, do dne před tím, než Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou sečteny. Koneckonců ruská armáda co do výdajů převyšovala tu ukrajinskou v poměru deset ku jedné. Co se týče pozemních sil, Moskva měla nad Kyjevem dvojnásobnou převahu; a tato jaderná velmoc měla také desetkrát více letadel a pětkrát více obrněných vozidel než její soused, píše web CNN.

Jen několik dní před zahájením invaze vystoupil viditelně rozčílený ruský prezident Vladimir Putin v televizi s nesouvislým, ale zato historickým monologem. Dal v něm jasně najevo, že neočekává nic menšího než změnu režimu v Kyjevě.

Zdálo se, že kremelský vůdce sází na to, že Zelenskyj uprchne z metropole, podobně jako několik měsíců předtím Američany podporovaný afghánský prezident Ašraf Ghaní z Kábulu. Putin také nejspíš doufal, že rozhořčení Západu z invaze brzy opadne, i když za cenu dočasné bolesti v podobě nových sankcí.

O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito. Ukrajinská morálka se nezhroutila. Ukrajinští vojáci, vybavení moderními protitankovými zbraněmi dodanými Spojenými státy a dalšími západními spojenci, zdevastovali ruské obrněné kolony. Ukrajinské střely potopily křižník Moskva, chloubu ruské černomořské flotily a ukrajinská letadla se navzdory přesile stále drží ve vzduchu.

Ruská armáda začala koncem března stahovat své dobité jednotky z okolí ukrajinského hlavního města s tvrzením, že se chce soustředit na dobytí východoukrajinského regionu Donbas. Tři měsíce po začátku invaze to vypadá, že se Rusko už nesnaží o krátkou, vítěznou válku  a nezdá se, že by jí bylo schopné dosáhnout.

Znamená to, že Moskva prohrává? Je poměrně lákavé se v určitý den podívat na situaci na bojišti a vyvodit z toho paušalizující závěry.

Agrese se proměnila v opotřebovávací válku

Rusko nyní kontroluje půlměsíc ukrajinského území, který se rozpíná od druhého největšího ukrajinského města Charkov na severu, přes separatisty držená východoukrajinská města Doněck a Luhansk, až po západněji položený přístav Cherson na jihu. Utvořilo tím pozemní koridor mezi Donbasem a Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Ruské síly se nyní upínají zejména na Donbas, kde se agrese proměnila v opotřebovávací válku. Největší boje se odehrávají okolo Severodoněcku, průmyslového města a poslední ukrajinské bašty na východě Luhanské oblastí.

Ukrajinští vojáci postoupili většinu Severodoněcku ruským jednotkám. Pád města bude symbolický, ale podle vojenských analytiků ukrajinské síly ušetří od zdlouhavého – a pravděpodobně předem prohraného – obléhání.

Ruská ofenziva na východě Ukrajiny se odehrává v době, kdy pozornost mezinárodních médií o válku poněkud upadá. A právě na to možná Putin spoléhá – je možné, že si uvědomuje, že veřejné mínění zajímají víc vysoké ceny energií a nárůst spotřebitelských cen.

Opadne pozornost světa jako v Sýrii?

Putin nejspíš počítá i s tím, že diplomacie udrží pozornost jen krátce. Byl to Putin, kdo v roce 2015 vojensky vystoupil na straně syrského prezidenta Bašára Asada poté, co Damašek utrpěl řadu porážek. Občanská válka v Sýrii – která začala v roce 2011 – stále pokračuje, i když se pozornost světa dávno přesunula jinam, naposledy na Ukrajinu.

V tomto ohledu je jedním z největších přínosů Ukrajiny v informační válce prezident Zelenskyj. Virtuálně vystoupil v parlamentech po celém světě a světovým vůdcům bez ustání připomíná, že o případných ústupcích Rusku musí rozhodnout Ukrajinci, nikoliv on sám.

Naopak Putin, který v podstatě umlčel veškerou domácí politickou opozici a fakticky má pod kontrolou ruské informační toky, na domácí půdě nečelí stejnému tlaku jako Zelenskyj. Nikolaj Patrušev, Putinův bezpečnostní poradce, nedávno uvedl, že ruské síly se na Ukrajině „nehoní za termíny“, což naznačuje, že Putin má pro svou válku na Ukrajině mnohem otevřenější časový plán.

 „Vy máte hodinky, ale my máme čas.“

„Vy máte hodinky, ale my máme čas.“ Tento výrok, který je někdy připisován zajatému bojovníkovi islamistického hnutí Tálibán, shrnuje dilema Američanů ve válce v Afghánistánu. Washington si musel neochotně přiznat, že povstalci operují v jiných politických a časových mantinelech a že musí jenom přečkat – nikoliv porazit – technologicky nadřazenou americkou armádu.

Rozhodujícím faktorem na Ukrajině proto může být, kdo má víc času. Ruský diktátor, který bude pravděpodobně u moci, dokud nezemře, nebo Ukrajinci, kteří bojují za přežití vlastního národa.

X X X

Havlíček: Vláda žene do chudoby 30 procent domácností. Příspěvek 5000 je žalostně málo

„Dostali jsme odpovědi v podobě obecných frází, ale na to už jsme od vlády zvyklí,“ řekl na úvod Havlíček na dotaz, zda slyšel od Fialy a jeho ministrů odpovědi na své otázky, jak chce řešit rostoucí ceny a ekonomické problémy obyvatelstva. Podle jeho mínění je česká podpora například v oblasti energií či pohonných hmot „úplně nejhorší“.

„Dnes to nefunguje a 30 procent lidí tato vláda žene do chudoby,“ pronesl v pořadu 360° první místopředseda hnutí ANO. V této věci zejména kritizuje hospodářské ministry vlády, tedy svého nástupce na resortu průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN) a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). „A to jsou v tuto chvíli Pat a Mat,“ dodal Havlíček.

Exministr zároveň kritizoval fakt, že se vláda neuchýlila k plošné pomoci v oblasti energetiky. „Jsme poslední zemí Evropy vyjma Lucemburska a Dánska, která nemá plošné opatření,“ řekl Havlíček.

Samotný příspěvek pět tisíc korun pro rodiny s dětmi, který vláda několik týdnů řeší, je podle něj „žalostně málo“. Havlíčkův stranický šéf, expremiér Andrej Babiš (ANO), nyní přišel s návrhem vyplácet jej rodinám ne jednorázově, ale každý měsíc. Navíc by peníze dával nejen na děti, ale i na studující do 26 let. 

Havlíčkovi ve vysílání CNN Prima NEWS oponoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Myslím, že můžeme komunikovat vždycky lépe. Ale i kdyby tam seděli Pat a Mat z vlády hnutí ANO, tak ty problémy nevyřeší,“ reagoval na Havlíčkova slova.

Podle něj vláda musí řešit fenomén inflace. A pokud by začal platit Babišův návrh na pět tisíc měsíčně za každé dítě i studujícího, porostla by inflace do ještě větších výšin.

„Pokáral bych vládu za horší komunikaci. Na druhou stranu si myslím, že kroky, které činí, jsou logické,“ poznamenal Zdechovský. Česká vláda podle jeho mínění nemůže příliš rozhazovat peníze kvůli dluhu, který „nasekala předchozí vláda“.

 X X X

Jurečkův příspěvek 5000 korun je symbol byrokracie, míní politolog Kubáček

Politolog Jan Kubáček kritizuje formu příspěvku 5 000 korun pro rodiny s dětmi, se kterým přišla vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet si tímto krokem podle něj vykopal hlubokou strž, do níž už několikrát spadl. Řekl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Podle experta si příspěvkem 5 000 korun pro rodiny s dětmi vláda sama škodí. „Mně přijde, že si vykopala neskutečně hlubokou kamenitou strž, do které už několikrát spadla,“ řekl Kubáček. Nechápe, že s pomocí představitelé vlády přišli, aniž by ji měli reálně promyšlenou. Upozornil například na zmatky kolem toho, zda se příspěvek bude udělovat na základě čisté nebo hrubé mzdy.

Kubáčkovi se nelíbí zejména všudypřítomná byrokracie, kterou podle něj „Češi milují“. „Český úředník je skvělý v tom, že vám vymyslí 102 důvodů, proč to nejde, ale nemá stále čas vymyslet způsob, aby to fungovalo,“ poznamenal politolog ve vysílání CNN Prima NEWS.

Samotný příspěvek se podle něj stal symbolem složité byrokracie. „Někdy mám pocit, že stát chce člověka uondat,“ prohlásil dále Kubáček. Česká vláda by podle něj měla značným způsobem osekat byrokracii. To by dle jeho slov běžní občané ocenili nejspíš ještě více než peníze.

Řada lidí si podle Kubáčka může například stěžovat na to, že pro ně zůstává velká byrokratická zátěž, ale pro ukrajinské uprchlíky, kteří do Česka uprchli před válkou ve své domovině, se vytvořila velmi zjednodušená pravidla, díky nímž snadno dosáhnou na pomoc. „Nejhorší je, když stavíte chudé proti chudým. To se fakt mohlo celou řadou opatření stát, že by migranty, kteří jsou ve složité uprchlické situaci, jste stavěli proti českým domácnostem,“ poznamenal Kubáček.

Vláda by v tomto ohledu měla jednat a stejně tak by měla působit empatičtěji k vlastním občanům. Jinak by se podle Kubáčka mohlo stát, že to vládním stranám voliči ošklivě vrátí. „Pokud se to nestane, tak už komunální volby můžou být zdviženým prstem,“ řekl politolog a doplnil, že daleko větší problém pak může nastat u prezidentských voleb.

Těch se totiž zřejmě účastní expremiér Andrej Babiš (ANO), který dnes sbírá politické body na kritice současného vládnoucího kabinetu.

 X X X

 Uprchlíci se budou potulovat v ulicích, varuje hejtman Vondrák před uzavíráním center

Vedení Prahy čelí kritice některých hejtmanů kvůli svému záměru uzavřít krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) ve Vysočanech. Například poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) označil kroky pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) za nepatřičné. Hřib naopak svou pozici brání s tím, že hlavní město už je za hranicemi svých kapacit a vláda situaci neřeší.

„Jednání primátora Hřiba je skutečně nekolegiální. V dané situaci, kdy přijímáme uprchlíky a situace není jednoduchá ani v jiných krajích, je uzavření byť jednoho asistenčního centra problém, který bude zatěžovat všechna ostatní centra. Není to fér. Vyvíjet nátlak takovým způsobem je nepatřičné,“ řekl Vondrák ve vysílání CNN Prima NEWS.

Souhlasí tak se slovy předsedy Asociace krajů ČR a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), který Hřibův plán rovněž označil za nekolegiální krok a politické gesto. Pardubický kraj dokonce hodlá zavřít své centrum pro uprchlíky, pokud to Praha skutečně v polovině června udělá.

„Přijímání uprchlíků z Ukrajiny a jejich registrace na krajských asistenčních centrech není izolovanou záležitostí jednoho či druhého kraje, ale otázkou komplexního řešení. Avízo uzavření asistenčního centra v Praze k 15. červnu považuji za jednoznačně nekolegiální krok,“ sdělil pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).

 ednání pardubického vedení ale Vondrák považuje za zbytečné. „Pokud bychom zavřeli všechna asistenční centra, tak ničemu nepomůžeme. Uprchlíci pak vystoupí na nádražích a budou se v těch městech potulovat. Skrz asistenční centra jim můžeme pomoci. Vyjádření pana Netolického mi přijdou jako nešťastná. Měli bychom zachovat chladnou hlavu. My v Moravskoslezském kraji nic takového neplánujeme,“ uvedl.

Spor mezi vládou a Prahou

Zdeněk Hřib a premiér Petr Fiala (ODS) se sejdou kvůli uprchlické krizi v pátek 17. června, tedy až dva dny poté, co Praha KACPU ve Vysočanech plánuje uzavřít. Hlavní město se potýká s velkým přílivem uprchlíků, kterých je podle Hřiba až čtyřikrát více než v některých dalších krajích.

KACPU dosud odbavilo přes 90 tisíc lidí. Kvůli velkému množství převážně romských uprchlíků z Ukrajiny přebývajících na pražském Hlavním nádraží musela být navíc vybudována stanová městečka v Troji a Malešicích.

Pražský primátor již několik týdnů vytýká vládě, že nevytvořila funkční systém přerozdělování uprchlíků. Motivovat ke stěhování chtěl Hřib pomocí změn dávek utečencům. K tomu zatím nedošlo. Po středečním jednání magistrátního krizového štábu primátor řekl, že městu jsou sdělovány pouze důvody, proč systém přerozdělování nelze vytvořit, namísto návrhů konkrétních kroků.

 X X X

Ukrajina chce být „de facto“ člen NATO, Rusko předvolá americká média

Severoatlantická aliance by měla v debatách o své strategii na dalších deset let zvážit, zda Ukrajině neudělit „de facto“ členství spíše než „de iure“, řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ruská diplomacie si předvolá vedení amerických médií působících v Rusku, aby jim „vysvětlila“ válečné snažení a důsledky.

 „Myslím, že pokud mluvíme o členství Ukrajiny v NATO, bylo by dobré, aby to v této s trategii bylo de facto a ne de iure,“ řekl ministr Reznikov prostřednictvím videospojení účastníkům bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě.

„Ukrajina také bude součástí této strategie, protože jsme částí východního křídla Evropy, východního křídla členských zemí NATO, východního křídla Evropské unie. Myslím, že by to byla situace výhodná pro všechny země,“ dodal ukrajinský ministr. Summit NATO se koná tento měsíc v Madridu.

Ukrajinští vojáci podle Reznikova v Evropě zahájili výcvik s raketovými systémy HIMARS a MLRS, jejichž dodávky Kyjevu tento týden přislíbily Spojené státy a Británie. Uvedl také, že doufá, že Ukrajině podaří letos „vykopnout Rusy“ z okupovaných oblastí.

Rusko si předvolá vedení amerických médií

Rusko podnikne ta nejpřísnější možná odvetná opatření, pokud nebude ve Spojených 

„Budeme pokračovat, dokud nedosáhneme všech cílů“

V den, kdy uplynulo sto dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu, pak prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že Rusko bude pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině, dokud nedosáhne všech jejích cílů.

„Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ doplnil Peskov. „Byla učiněna opatření k zajištění jejich ochrany a přinesla určité výsledky,“ dodal mluvčí Kremlu.

Podle Peskova se od „pronacisticky orientovaných ozbrojených sil Ukrajiny i od samotných nacionalistických elementů podařilo osvobodit mnoho vesnic a měst, a zajistit tak možnost přechodu k nastolení života v míru“.

X X X

   Budeme efektivnější. Čečenský vládce Kadyrov slibuje rychlou ruskou ofenzivu

 Ruští vojáci mají pod kontrolou zhruba 80 procent města Severodoněck. Ukrajinští obránci města ale údajně vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Kreml vyzval redakce ruských státních a provládních médií, aby nezveřejňovaly články o délce trvání války na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti 100 dnů od vypuknutí ruské invaze zveřejnil další videovzkaz. Jsme stále tady, sdělil. Čečenský vládce Ramzan Kadyrov slibuje, že ruská vojska budou na Ukrajině rychlejší a efektivnější.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Blíže neupřesněné vojenské úspěchy ve východoukrajinském městě zmínil také prezident Volodymyr Zelenskyj. Situaci na místě nelze kvůli aktivním bojům nezávisle ověřit.

Ruská armáda po předchozím mohutném ostřelování vstoupila koncem minulého týdne do Severodoněcku, který slouží jako prozatímní administrativní centrum z velké části okupované Luhanské oblasti. Podle Kyjeva se ruským jednotkám podařilo ovládnout již zhruba 80 procent města.

„Vlákali jsme ruské vojáky do pasti v Severodoněcku tím, že jsme předstírali, že se města vzdáváme. Ruské velení je nyní v šoku. Už ohlásili dobytí SD (Severodoněcku), když naše vojska zahájila tvrdý protiúder a nyní cupují moskevské soudruhy na kusy, navzdory jejich letecké a dělostřelecké převaze,“ uvedl Arestovyč na Facebooku.

Ruská armáda dál ze svého území ostřeluje Černigov i Charkov. Ve svém pravidelném projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dočasně okupovaná území našeho státu jsou nyní zónou nepřetržité katastrofy, za kterou je plně odpovědné Rusko. Za zničení životů sousedů zaplatí okupanti plnou cenu,“ dodal.

Rovněž vystoupil se svými kolegy v krátkém videovzkazu u příležitosti 100 dnů od vypuknutí ruské invaze. Jsme stále tady, sdělil. Napodobil tak video, které zveřejnil den po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

Kreml vyzval redakce ruských státních a provládních médií, aby nezveřejňovaly články o délce války na Ukrajině, a nestrhávaly tak k ní pozornost čtenářů, napsal server Meduza s odvoláním na dobře informované zdroje. V pátek 3. června válka vstoupí do svého 100. dne.

X X X

Na inflaci nemáme vypínač. Její krocení nebude zadarmo, říkají ekonomové

Krocení inflace nebude bezbolestné, inflační očekávání se nedaří dostatečně tlumit a společností prostupuje nejistota, zaznělo na konferenci Rozvoj a inovace finančních produktů. Během diskuze padl také názor, že podniky možná zdražují až zbytečně příliš. Dokud ale zákazníci i tak nakupují, nemají důvod zlevnit.

 „Konec inflace v Čechách vidím,“ uvedl svůj příspěvek viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Upozornil také, že cesta k nižší inflaci ale nebude bezbolestná.

„Víme, že ekonomiku ochlazujeme, proto také centrální banka musí být nezávislá. S volebním heslem, že zdražíte hypotéky a zvýšíte nezaměstnanost, byste žádné volby nevyhráli. Politici si takové proklamace zkrátka dovolit nemůžou,“ uvedl.

„ČNB určitě nechce ekonomiku poslat do recese. V blízké době ale očekáváme pokles spotřeby domácností. Čeká nás náročné období. Růstem hospodářství za první čtvrtletí se nemůžeme nechat ukolébat,“ dodal viceguvernér.

Viceguvernér také upozornil, že centrální banky, které se zvyšováním sazeb začaly až v současné době, nebo se na to dokonce teprve chystají, zaspaly. Ukázalo se totiž, že inflace není dočasná, ale nějakou dobu tu s námi ještě bude. „Nefungujeme jako vypínač inflace. Proto jsme začali se zvýšením úrokových sazeb brzy,“ upozornil Nidetzký a dodal, že kroky ČNB se do české ekonomiky propíší až za rok nebo rok a půl. Skloňovaným tématem je spolu s inflací také nejistota a inflační očekávání, tedy to, jaký vývoj cen očekávají domácnosti i podniky. Pojmy, které spolu úzce souvisí. Právě nejistota a inflační očekávání mohou souviset s tím, proč ceny některých komodit zdražují výrazně více, než je míra inflace.

Jedním z důležitých prvků měnové politiky, kterou má na starost ČNB, je přitom právě i ukotvenost inflačních očekávání. Ta se ale podle Nidetzkého trochu vymkla kontrole. „Firmy nám možná nevěří, že inflaci zkrotíme,“ uvedl. Strategií některých firem, jak čelit nejistotě, tak mohou být právě vysoké ceny. Dokud lidé budou ochotní za tyto ceny kupovat, podniky nemají důvod jít s cenou dolu.

Inflační očekávání pozoruje také Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Začínáme pozorovat, že klienti požadují inflační doložky. To je něco, co jsme tu neviděli dvacet let,“ řekl.

Návrat k normálu, nebo stagflace?

Podle Nidetzkého bude inflace kulminovat v polovině roku, ve třetím čtvrtletí by mohla klesat, stále si ale bude držet dvouciferné hodnoty. Ke konci příštího roku by už se mohla dostat ke kýženým dvěma procentům.

Vejmělek předpokládá, že se inflace pod patnáct procent nedostane ani na konci tohoto roku. Vyplývá to z prognózy Komerční banky, která ukazuje, že inflační tlaky jsou obrovské a ekonomiku čeká recese.

 Nabízí se tak otázka, zda česká ekonomika nemíří ke stagflaci – situaci, kdy dochází k nulovému nebo zápornému růstu hrubého domácího produktu, vysoké nezaměstnanosti a nadále stoupající inflaci. Podobný scénář se stal v 70. letech minulého století v Americe. Stagflaci tehdy způsobilo dramatické zvýšení cen ropy, nárůst inflace a ekonomická recese, projevující se velkým zvýšením nezaměstnanosti.

Podle Vejmělka je ale v současné situaci vhodnější mluvit o stagflačních rysech než přímo o stagflaci. „Trh práce je a zůstane napjatý bez ohledu na stagflační rizika i na to, že si česká ekonomika projde recesí. Čekáme takzvanou mělkou recesi, na celoročních číslech ji nepoznáme. První kvartál tohoto roku totiž přinesl opravdu dobré výsledky, ale v mezikvartálech přijde pokles způsobený přerušenými dodavatelskými řetězci,“ uvedl.

I střední třída si teď bude muset utáhnout opasky, říká ekonom Rod

Ve druhé půlce roku pak podle Vejmělka dopadne vysoká inflace na spotřebu domácností. „Inflace zasahuje do sociální sféry, odkotvují se inflační očekávání, což nese riziko. Inflaci je proto potřeba krotit, ale rozhodně to nebude zadarmo,“ doplnil.

Nezbytné výdaje domácností, tedy například potraviny nebo pohonné hmoty, se podle údajů Mastercard meziročně zatím příliš neliší. Podle šéfa tuzemské Mastercard, Michala Čarného v tom můžeme vidět flexibilitu spotřebitelů.

Vejmělek ale upozornil, že se růst cen teprve projeví. Lze totiž očekávat, že letos ještě porostou. David Navrátil z České spořitelny také upozornil, že nelze čekat pokles cen energií. „Vysoké ceny tu zůstanou, drobná korekce přijít může, ale na úroveň z let 2021 a 2022 se už nedostaneme,“ uzavřel.

Hromada firem inflaci zneužívá a zdražuje víc, říká ekonom Křeček.

 X X X

Soudce Šott MS Praha rezervoval jednací síň pro Čapí hnízdo, začít se může 12. září

Soud v kauze Čapí hnízdo, v níž čelí obžalobě expremiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová), začne zřejmě v polovině září. Soudce Jan Šott, předseda trestního senátu, který se bude kauzou zabývat, rezervoval pro jednání týdny od 12. a 26. září a od 17. října. Zatím jednání nenařídil ani nerozhodl o návrzích na předběžné projednání, které obžalovaní v minulých dnech podali.

„Ve věci byla v informačním systému soudu rezervována jednací síň, k samotnému nařízení jednání ani jinému rozhodnutí zatím ještě nedošlo,“ sdělil na dotaz ČTK Šott. Doplnil, že dokud nerozhodne, nebude poskytovat bližší informace. Jednací síň Šott podle soudní databáze zarezervoval na celý týden od pondělí 12. září do pátku 16. září, následně pak v týdnech od 26. září a od 17. října, v obou případech není síň rezervována ve středu.

 X X X

 Soud: ČT nemůže odbýt žádost o informace na výrobní náklady pořadů odkazem na obchodní tajemství

Česká televize (ČT) bude muset znovu odpovědět na dotaz, kolik stojí výroba pořadů moderátora Václava Moravce. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který vyhověl žalobě neúspěšného žadatele, který se na televizi veřejné služby obrátil podle zákona o svobodném přístupu k informacím. ČT mu informaci odmítla sdělit s tím, že se jedná o obchodní tajemství.

ČT bude muset znovu odpovědět žadateli o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který se na ni v roce 2018 obrátil s dotazem, jaké byly náklady na výrobu pořadů Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce za rok 2017.

Generální ředitel ČT odmítl údaje poskytnout s tím, že v odborných kruzích, na trhu provozovatelů televizního vysílání a audiovizuální tvorby, je možné z informace o celkových nákladech na pořad zjistit řadu konkrétních údajů, které jsou významné pro konkurenci na trhu. Na údaj se proto vztahuje výjimka ze zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť se jedná o obchodní tajemství.  K námitce tazatele, že veřejná služba není určena pro soutěž na trhu, jelikož zahrnuje výrobu a vysílání pořadů, které nejsou vyráběny se záměrem zisku, generální ředitel ČT uvedl, že při plnění veřejné služby je veřejnoprávní provozovatel stále soutěžitelem v konkurenčním prostředí ve vztahu k ostatním provozovatelům televizního vysílání.

Senát MS v Praze v čele s předsedkyní Naděždou Řehákovou však shledal takové odůvodnění rozhodnutí generálního ředitele ČT jako nepřezkoumatelné.

Podle názoru soudu je totiž relevantní otázka, zda se na požadovanou informaci vztahuje § 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. Tedy zda je dána výjimka z odepření informace z důvodu obchodního tajemství u ceny, která byla hrazena z veřejných rozpočtů. Jak soud připomněl, ČT je veřejnoprávní institucí zřízenou na základě zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. Hlavním zdrojem jejího financování jsou tzv. koncesionářské, nebo-li televizní poplatky. Převážná část příjmů televize tedy podle soudu pochází z veřejných peněz.

„Smyslem ust. § 9 odst. 2 z č. 106/1999 Sb. je umožnit veřejnosti kontrolu nad hospodařením s veřejnými prostředky. Česká televize v rozhodnutí uvádí, že žalobci sdělila souhrnnou cenu za jednu hodinu výroby všech publicistických pořadů vyrobených v roce 2017. Toto sdělení není poskytnutím požadované informace a je nedostatečné. Z uvedeného nelze dovodit požadovanou informaci, když lze předpokládat, že náklady na pořady vysílané v hlavně sledovaném čase a s více sledovanou tématikou budou odlišné s jinými pořady, např. na jiných kanálech České televize. Odvolací správní orgán neopřel své závěry o náležité odůvodnění, v čem přesně žalobcem požadované informace naplňují znaky obchodního tajemství. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2016, č.j. 9 As 280/2016-50, obchodní tajemství představuje právně kvalifikovanou výjimku z práva na informace a svobodného přístupu k nim. K odmítnutí poskytnutí informace proto nepostačuje pouhé konstatování názoru povinné osoby na povahu informace jako obchodního tajemství, bez toho, aniž by byla existence obchodního tajemství posouzena de iure, to znamená, zda je požadovaná informace skutečně obchodním tajemstvím ve svých znacích,“ uvádí se v aktuálním rozhodnutí.

Podle MS není automatické, že by ochrana informace, která má charakter obchodního tajemství, byla vyloučena s odkazem na veřejný zájem. I v případě veřejných institucí nelze rezignovat podle soudu na ochranu práv třetích osob. Z ustálené judikatury však vyplývá, že je nutné vždy provést test veřejného zájmu, tedy zvážit, zda v konkrétním případě nepřevažuje veřejný zájem na poskytnutí nad jinou konkurující hodnotou, ať již jde o základní práva druhých osob, či některý z veřejných statků. Protože se však ČT omezila na obecné odůvodnění odmítnutí informace, aniž by předestřela ucelenou argumentaci o existenci obchodního tajemství, soud dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, a proto jej zrušil. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

 Celní správu povede Šimandl, dosavadní ředitel rozvědky

Novým šéfem celní správy se od 8. července stane Marek Šimandl, dosavadní ředitel rozvědky. Do funkce ho jmenuje ministr financí Zbyněk Stanjura, informovalo v pátek ministerstvo financí. Šimandl na vlastní žádost z funkce ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) odchází k 7. červenci.

Prozatím bude Generální ředitelství cel (GŘC) řídit Pavel Kotraba, který je prvním zástupcem generálního ředitele celní správy. Do konce května byl šéfem celníků Milan Poulíček, který skončil ve funkci z osobních důvodů.

„Jsem rád, že celní správu povede kvalifikovaný člověk s bohatými zkušenostmi ze služby pro stát a těším se na spolupráci s ním. Věřím, že pan Šimandl bude pro GŘC velkým přínosem,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě.

Šimandla jmenoval do čela ÚZSI tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček v září 2018. Předtím působil v Bezpečnostní informační službě (1991-2005), Národním bezpečnostním úřadu (2005-2017) a Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (2017-2018). Ve funkci šéfa rozvědky nahradí dvaapadesátiletého Šimandla od 8. července bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. změny odsouhlasila 1. června vláda.

Úkolem celní správy je ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin. Spravuje také veškeré spotřební daně a ekologické daně. V celní správě pracuje téměř 6 000 lidí, většinu tvoří celníci ve služebním poměru, ostatní jsou občanští zaměstnanci.

V gesci ministerstva financí je také od konce března neobsazené místo ředitele Generálního finančního ředitelství. Finanční správu v současnosti vede ředitel sekce a zástupce bývalé generální ředitelky Jan Ronovský.

Bývalá šéfka finanční správy Tatjana Richterová skončila ve funkci na vlastní žádost 28. března. Richterová správu vedla od roku 2018. Na její pozici vyhlásí ministerstvo financí výběrové řízení, a to nejpozději do září. Předtím chce ale úřad ještě změnit legislativu. Výběru nového šéfa finanční správy brání totiž omezení v zákoně, které fakticky neumožňuje, aby se stal šéfem finanční správy někdo mimo ni nebo ministerstvo financí.

X X X

 „Ještě nikdy nebyly vysokorychlostní tratě tak blízko k realizaci“, říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda

 Za jak dlouho budou u nás jezdit rychlovlaky až 300 kilometrovou rychlostí?Jak budou vypadat terminály vysokorychlostních tratí nebo v čem je důležité zavádění Evropského zabezpečovacího systému? O těchto tématech i o přínosu digitalizace na železnici jsme hovořili s generálním ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou.

X Sám jste léta pracoval jako výpravčí. Jaké zkušenosti z praxe jste zhodnotil ve svém současném působení?
Na práci výpravčího vzpomínám velice rád a stále využívám toho, že jsem přímo v provozu začínal a působil. O tom, jak funguje železniční doprava, tak mám velmi konkrétní představu. Nadarmo se neříká, že je lepší jednou vidět než stokrát slyšet. A já jsem mohl pořádně nahlédnout pod pokličku.

X V jaké fázi jsou vysokorychlostní tratě? Kdy budeme u nás jezdit rychlovlaky až 300 kilometrovou rychlostí?
Věřím, že kolem roku 2030 bude hotová první část nové vysokorychlostní sítě. Dokumentace pro územní rozhodnutí se připravují na několika úsecích. Aktuálně jsou práce nejdál na VRT v Polabí, na jižní Moravě a letos začali projektanti navrhovat podrobné technické řešení na dvou úsecích VRT Moravská brána.

X Za jak dlouho se občané ČR dostanou tímto způsobem do Drážďan nebo do Vídně?
Jízdní doba mezi Drážďany a Vídni by měla být po dokončení sítě pod 4 hodiny. V raných 30. letech tohoto století se k tomuto cíli již výrazně přiblížíme. Nyní je připravována nejsložitější stavba na síti VRT, téměř 30 kilometrů dlouhý Krušnohorský tunel na přeshraničním úseku z Ústí nad Labem do Drážďan. Práce jsou skutečně v plném proudu. Ještě nikdy nebyly vysokorychlostní tratě tak blízko k realizaci.

X Kde všude budou terminály, které připomínají téměř ty letištní?
Současná koncepce počítá se vznikem několika terminálů v místech, kde efektivně rozšíří dostupnost vysokorychlostní dopravy. Na jejich podobu vyhlašujeme architektonické soutěže. Dvě již máme úspěšně za sebou a veřejnosti jsme tak mohli představit, jak budou vypadat moderní terminály Praha východ a Roudnice nad Labem VRT.

Do budoucna počítáme se vznikem podobných přestupních uzlů v Jihlavě, Ústí nad Labem a Brně. Důležité je říci, že terminály nebudou sloužit jako konečné stanice vlaků. Ty budou i nadále obsluhovat hlavní nádraží ve městech a také stávající železniční stanice. Umožní to systém sjezdů z vysokorychlostních na stávající tratě.

X S jakou vybaveností se počítá? V Rakousku mají v takovém terminálu dokonce i školku.
Terminály budou vybaveny kapacitními parkovišti, stanovišti pro návaznou dopravu a pro cestující budou samozřejmě k dispozici přepravní služby. Vytvoříme také zázemí pro ekologickou dopravu. Terminál Praha východ bude vybaven zařízením pro nabíjení elektrokol a u každého pátého parkovacího místa bude nabíječka pro auta.

 Tyto dopravní huby navíc vždy připravujeme v blízkosti kapacitní komunikace, aby byly dobře dostupné. Co se týče rozvoje okolí – zahraniční zkušenosti ukazují, že v místě může vzniknout opravdu zcela nová občanská vybavenost. 

X Vláda vloni schválila plán implementace systému ETCS (jednotné evropské vlakové zabezpečovací zařízení), který počítá s jeho postupným zavedením na 4 800 kilometrů českých tratí do roku 2030 a na celou železniční síť do roku 2040.  Jak to vypadá se zaváděním ETCS nyní?
V současné době je ve zkušebním provozu přibližně 600 kilometrů tratí pokrytých systémem ETCS, na dalších přibližně 200 kilometrech probíhá realizace. Do traťové části této technologie jsme už investovali přibližně 2,5 miliardy korun. Pokud mám zmínit konkrétní tratě, kde už systém ETCS funguje ve zkušebním režimu, jsou to například úseky Břeclav – Kolín, Břeclav – Petrovice u Karviné, Plzeň – Cheb a Český Brod – Praha-Uhříněves.

X Co vlastně tento systém umí a jak je důležitý i v celoevropském kontextu?
Systém ETCS umožní, aby vlaky dopravců mohly bez problémů přejíždět z jedné země do druhé. Je to zařízení, které postupně nahradí velké množství různých, vzájemně nespolupracujících a mnohdy zastaralých systémů v jednotlivých zemích. Samotné zabezpečovací zařízení se skládá ze dvou částí. Traťová je umístěná přímo v kolejišti a mobilní se nachází v hnacím vozidle.

X Důležitý je ale zejména z hlediska bezpečnosti.
Ano, ETCS umožňuje spolehlivě kontrolovat jízdu vlaku. Dohlíží na dodržování nejvyšší dovolené rychlosti, při jejím překročení zabezpečovač zasáhne do řízení vozidla. Umí zastavit vlak před návěstí Stůj nebo při indispozici strojvedoucího. To všechno přispívá ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Aby systém dobře fungoval, musí se postupně vybavit infrastruktura i vozidla všech dopravců, kteří budou chtít na takové trati jezdit.

Bezpečnost na kolejích

X Jak jsme na tom v současné době s bezpečností na železnici? Jaká je nehodovost a jak se ji daří snižovat?
Česká železnice je bezpečná. Ani jí se ale, stejně jako kterémukoliv jinému druhu dopravy, občasné nehody zkrátka nevyhnou. I když se celkový počet mimořádných událostí v zásadě příliš nemění, při ohlédnutí za loňským rokem vidíme pozitivní trend: rostl podíl méně závažných incidentů na úkor nehod, a to i těch vážných. Loni také po delší době klesl pod dvě stě počet osob, které zahynuly na kolejích. Musím zároveň dodat, že se v převážné většině jednalo o sebevrahy.

X Dá se tomu nějak zabránit?
I když děláme maximum, aby na železnici vyhaslo co nejméně životů, v takové situaci toho opravdu moc nezmůžeme. Pokud jde o oblast prevence, jsem velmi rád, že jsme po vynucené pauze mohli s partnery opět vypravit preventivní vlak. Upozorňovat dospívající mládež na rizikové chování na železnici nebo v její blízkosti považuji za nesmírně důležité.
Nezastavilo se ani zvyšování bezpečnosti z pohledu samotné infrastruktury. Správa železnic pokračuje v přechodu tratí se zjednodušeným řízením provozu na vyšší stupeň zabezpečení. Další prioritou Správy železnic je pokračování modernizace železničních přejezdů.

X Kolik nechráněných přejezdů ještě v ČR je?
Co se týká nechráněných přejezdů, tedy těch, které nejsou vybaveny závorami ani světelnou a zvukovou signalizací, jejich podíl stále snižujeme. Z celkových více než 7 700 přejezdů tvoří v současné době přejezdy s výstražným křížem méně než polovinu. Vloni zmizel poslední ze silnice 1. třídy, na trati z Čáslavi do Třemošnice jej nahradil přejezd zabezpečený závorami.  Správa železnic v loňském roce zmodernizovala za 1,9 miliardy korun celkem 186 přejezdů a na 108 z nich při tom zvýšila úroveň zabezpečení. O rok dříve jsme zrekonstruovali 155 přejezdů, letos bychom se v závislosti na financích a situaci na stavebním trhu rádi pohybovali v obdobných číslech.

Zvyšování zabezpečení se odráží i ve statistikách mimořádných událostí, při střetech na železničních přejezdech jsme loni zaznamenali přibližně o třetinu méně úmrtí i zranění. Obecně platí, že čím méně je křížení železnice se silnicemi, tím menší je riziko střetů vlaků s auty. Tam, kde je to možné, se proto snažíme počet málo využívaných přejezdů snižovat. U těch velmi vytížených naopak usilujeme o nahrazení mimoúrovňovým křížením.

Digitalizace železnice

X Budoucnost je v digitalizaci železnice. Co vše se v této oblasti plánuje?
Digitalizace se už stala součástí procesů ve Správě železnic, a to v několika oblastech. V realizaci jsou už první projekty BIM, například rekonstrukce stanic Rožnov pod Radhoštěm nebo Bystřice pod Hostýnem.

Mezi zajímavé stavební akce v režimu BIM bude určitě patřit modernizace a dostavba železniční stanice Praha Masarykovo nádraží či projektová příprava vysokorychlostní trati Praha – Drážďany, včetně přeshraničního úseku připravovaného v kooperaci s německými kolegy z Deutsche Bahn.

Celkově se letos nově zadá minimálně desítka nových projektů v režimu BIM. Celkové investiční náklady,  které zahrnují jak přípravu stavby, tak  její realizaci, se pohybují okolo 20 miliard korun.

Digitalizace pronikla i do dálkového řízení provozu a konstrukce jízdních řádů, vzniknou i nástroje pro jednotný centrální dispečink infrastruktury. Dále připravujeme využití smart technologií a procesů na zlepšení výkonnosti správy a provozu železničních stanic, což by mělo přinést snížení provozních nákladů, zkvalitnění a zrychlení obsluhy cestujících i všech uživatelů nádraží.

V pilotním projektu je měření průchodu cestujících. Díky tomu zjistíme, kolik lidí projde vytipovanou oblastí, výsledky se pak použijí pro vytvoření adekvátní nabídky služeb pro cestující v dané výpravní budově. Jana Bartošová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Brusel má pochybnosti nad státní podporou digitálního televizního vysílání v Česku. Zahájí šetření

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření státní podpory, kterou Česká republika hodlá poskytnout provozovatelům zemského digitálního televizního vysílání (DTT), mimo jiné i České televizi (ČT). Šetření má posoudit, zda je pomoc v souladu s pravidly Evropské unie (EU) pro státní podporu, uvedla komise v pátečním sdělení. Zahájením šetření se nepředjímá jeho výsledek.

Komise má na základě svého předběžného posouzení pochybnosti o tom, zda je opatření v souladu s pravidly Evropské unie. Z tohoto důvodu se rozhodla zahájit hloubkové šetření a bude nyní dál zkoumat, zda jsou její obavy opodstatněné. Při hloubkovém šetření mají všechny zainteresované strany možnost předložit připomínky.

Příjemci opatření by byli čeští provozovatelé veřejnoprávního vysílání, a to Česká televize a dva soukromí provozovatelé DTT, České radiokomunikace a Digital Broadcasting.

Česká televize plánuje škrty ve výši téměř miliardy korun. Bude propouštět a ukončí vysílání kanálu ČT3

 Loni v červenci Česká republika sdělila Evropské komisi záměr kompenzovat provozovatelům DTT náklady na souběžné vysílání. Cílem opatření s rozpočtem zhruba 473 milionů korun je zajistit, aby provozovatelé DTT uvolnili pásmo 700 MHz ze služeb pozemního vysílání. Opatření má pokrýt výdaje na modernizaci infrastruktury a provoz modernizovaných sítí souběžně s původními po dobu souběžného vysílání.

„V této fázi má komise na základě svého předběžného posouzení pochybnosti o tom, zda je opatření v souladu s pravidly EU pro státní podporu,“ uvádí se ve sdělení EK. Proto komise přistoupila k hloubkovému šetření.

EK se při vyšetřování zaměří hlavně na čtyři body. Jejím cílem je určit, zda opatření motivuje provozovatele DTT k tomu, aby vynaložili náklady na modernizaci sítí a souběžného vysílání televizních programů, a zda přináší podstatné zlepšení, které by trh sám o sobě bez veřejné podpory nezajistil.

Bude také zjišťovat, zda je pomoc nejvhodnějším nástrojem k zajištění hladkého uvolnění pásma 700 MHz a obsahuje dostatečné záruky k zajištění toho, aby byla výše podpory omezena na nezbytné minimum.

 X X X

 Nehoda vlaků na Slovensku: Na místě jsou desítky zraněných, zasahovali letečtí záchranáři

Na železniční trati mezi Varínem a Vrútkami na Slovensku se v pátek v podvečer srazily dva vlaky. Situace je podle slovenských médií vážná, doprava je v tomto úseku zastavena. Na místě zasahovali záchranné vrtulníky. Web Aktuality.sk brzy po nehodě informoval, že srážku nepřežil jeden ze strojvedoucích. Policisté však poté předběžně vyloučili ztráty na životech. Na místě je několik desítek zraněných.

Využijte akce na pistácie

K nehodě došlo pod Strečnem, kde do stojící soupravy osobního vlaku narazila lokomotiva, která mu mířila na pomoc. Uvedl to mluvčí Železniční společnosti Slovensko (ZSSK) Tomáš Kováč. „Příčiny a okolnosti této nehody jsou v současnosti předmětem vyšetřování,“ doplnil. Na místo míří ministr dopravy Andrej Doležal, píše web Topky.sk.

Web Aktuality.sk brzy po nehodě sdílel informaci, že jeden ze strojvedoucích nepřežil. Následně ale dodal, že ji zatím nelze ověřit z oficiálních zdrojů. Zprávu před 21. hodinou vyvrátili policisté. „Předběžně můžeme vyloučit, že by v souvislosti s nehodou došlo ke ztrátám na životech,“ napsali.

Železniční doprava je zde v současné době zastavena, lidé mají počítat se zpožděním vlaků v obou směrech. Kvůli zásahu záchranářů je uzavřena i silnice v blízkosti nehody. Hlavní lékař Operačního střediska slovenské záchranné služby Július Pavčo řekl, že na místě zasahují záchranáři a několik lidí je zraněných. Zdravotnická zařízení v okolí jsou podle něj připravena přijímat pacienty.

Web Aktuality.sk uvedl, že se ve vlaku nacházelo zhruba sto osob. Z nich má být padesát zraněno. Zranění u desítek osob potvrzují i policisté. „Na místě aktuálně zasahují všechny záchranné složky. Desítky cestujících utrpěly pouze lehká zranění. Na místě je již posttraumatický tým a vyšetřovatel na místě provádí úvodní úkony,“ uvedli.

Do 22. hodiny bylo podle Operačního střediska Záchranné zdravotní služby hospitalizováno či převezeno na ošetření a diagnostiku do nemocnic 26 pacientů.

Mluvčí společnosti Air-Transport Europe (ATE) Zuzana Hopjaková pro agenturu TASR uvedla, že na místo nehody přiletěla posádka záchranářů ze Žiliny, která jednoho pacienta v kritickém stavu převezla do Martina. Následně se posádka vrátila pro dalšího.

„Na místě události zasahuje 21 profesionálů z Martina, Žiliny, Trenčína, ze Záchranné brigády HaZZ v Žilině a z Bánovců nad Bebravou a dobrovolní hasiči z DHZO Sučany, Lipovec, Martin-Priekopa. Na místě jsou také dva evakuační autobusy HaZZ, ve kterých cestující najdou dočasné útočiště,“ doplnila mluvčí hasičů Katarína Križanová.

Do nemocnice za zraněnými míří ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Státní tajemnice Lenka Dunajová Družkovská telefonovala s řediteli nemocnic v Martině a Žilině, kteří potvrdili, že situaci mají pod kontrolou a všem se dostává potřebné lékařské péče.

X X X

Lektvar lásky od vůdce. KLDR začala s očkováním, zatím smí přijít jen vojáci

Severní Korea po třech týdnech od ohlášení prvního případu covidu-19 zahájila proti této nemoci očkování. S odkazem na své zdroje to uvedlo Rádio Svobodná Asie, podle kterého severokorejští úředníci tvrdí, že vakcíny jsou „nesmrtelným lektvarem lásky“ od vůdce Kim Čong-una. Toto a další tvrzení údajně zní na očkovacích místech z reproduktorů.

 „Na očkovacích místech stojí auta, z jejichž reproduktorů se line hlasitá propaganda, že vakcíny jsou milostivým darem od Kima. Říkají tomu očkování lásky od nejvyššího vůdce země,“ popsal Rádiu Svobodná Asie (RFA) místní úředník, jenž si přál zůstat v anonymitě.

Očkování podle RFA v Severní Koreji odstartovalo koncem května a zatím je vyhrazeno pouze vojákům, kteří pracují na národních stavebních projektech.

„Vysílací vozidla na vakcinačních stanovištích hlásají velikost generálního tajemníka Strany práce, který pro lid připravil nesmrtelný lektvar lásky,“ popsal rádiu další zdroj, podle kterého v amplionech zaznělo, že očkování látka pochází z Číny. O jakého výrobce se jedná, ale není jasné.

Každá vojenská brigáda údajně zřídila polní asanační středisko, kde vojákům očkování podávají armádní lékaři oblečení v ochranných pomůckách. RFA rovněž uvádí, že vakcíny se v omezeném množství dostaly také k elitám v hlavním městě Pchjongjangu nebo členům pohraniční stráže

Důvod, proč na očkování míří jako první vojáci pracující na stavbách, je jednoduchý. Kim obyvatelům země slíbil, že do konce roku 2025 v metropoli postaví padesát tisíc nových bytů a na pomoc s projektem mobilizoval tisíce vojáků. Pandemie by ale mohla jeho plány vážně ohrozit.

Severokorejci jsou podle RFA naštvaní, že vakcína zatím není pro všechny. „Říkají, že chování vlády je směšné. Očkují pouze armádu a fotografie nadšených vojáků používají k propagandě,“ řekl další zdroj.

Máme to pod kontrolou, tvrdí Kim

KLDR přítomnost covidu-19 poprvé oficiálně přiznala 12. května a okamžitě vyhlásila celostátní uzávěru. V zemi s 26 miliony obyvatel se nemocí nakazilo už přes 3,5 milionu lidé a počet zemřelých vystoupil na 70. Severní Korea infekci nazývá jako „horečku neznámého původu“.

Kim nicméně v neděli na zasedání politbyra oznámil, že koronavirová situace v zemi „je pod kontrolou a zlepšuje se“ a vedení země tudíž přehodnotilo některá protiepidemická opatření. Japonská agentura Kjódó posléze informovala, že KLDR zrušila přísnou uzávěru v metropoli.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli varovala, že epidemie v zemi se navzdory prohlášením tamní vlády ale „zhoršuje nikoli zlepšuje“.

„Nedostáváme z Pchjongjangu relevantní data, takže je obtížné poskytnout náležitou analýzu a zhodnotit reálnou situaci na místě,“ konstatoval ředitel WHO pro mimořádné situace Mike Ryan

Podle zahraničních odborníků je vysoce pravděpodobné, že Severní Korea počty mrtvých podhodnocuje ve snaze neoslabit Kimovu pozici.

Experti se domnívají, že obětí je ve skutečnosti mnohem více, protože většina obyvatel není proti covidu-19 naočkovaná a v zemi chybí zdravotní infrastruktura pro léčbu pacientů v kritickém stavu.

Ryan v neděli uvedl, že WHO opakovaně nabídla KLDR technickou pomoc a zásoby, včetně vakcín proti covidu-19. Nedočkala se ale odpovědi.

Severokorejští úředníci v rámci boje proti šíření infekce nařídili všem pracovním i obytným jednotkám, aby se od sebe izolovaly, lidé také nesmějí cestovat mezi regiony.

Práce v průmyslu, stavebnictví i zemědělství pokračují, ale kvůli přísným restrikcím se objevily obavy, zda je v zemi dostatek potravin. Na její křehkou ekonomiku už dva roky dopadá uzavírka hranic. K tomuto kroku severokorejské úřady přistoupily na začátku pandemie před více než dvěma lety ve snaze zabránit zavlečení infekce ze zahráni.

X X X

Hasič roku: Uspěl psychologický tým, velitel z Olomouce i sportovec z Přerova

Profesní anketa Hasič roku 2021 byla letos pro Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje velice úspěšná. Naši příslušníci proměnili nominace hned ve dvou kategoriích. Úspěch jsme zaznamenali také při vyhlašování ocenění Sportovní kolektiv Ministerstva vnitra za rok 2021.

Slavnostní vyhlášení se konalo ve čtvrtek 2. června v Betlémské kapli v Praze. Sedmnáctičlenná odborná porota vybírala celkem z 56 nominací.

První místo v kategorii Kolektiv roku 2021 získal tým psychologů, který pomáhal při ničivém tornádu v červnu loňského roku na jižní Moravě. Jeho součástí byli dva příslušníci HZS Olomouckého kraje, a to konkrétně psycholog mjr. Mgr. David Dohnal a asistent psychologa por. Bc. Stanislav Šmahlík.

V kategorii Velitel/ Vedoucí roku 2021 získal 3. místo ppor. Ing. Pavel Thin, velitel čety stanice Olomouc. Poslední tři roky vede tým hasičů, který se věnuje vývoji a konstrukci transportních vozíků a sady pro manipulaci s vozidly.

Součástí slavnostního večera bylo také vyhlášení ocenění Sportovní kolektiv roku 2021 a stali se jím mistři Evropy v TFA. Členem reprezentace je pprap. Martin Plšek ze stanice Přerov, který se dlouhodobě na světové úrovni věnuje právě disciplínám TFA a pravidelně reprezentuje HZS ČR i HZS Olomouckého kraje v tuzemsku i v zahraničí.

Našim hasičům gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů.

Hasič roku je profesní anketa, kterou vyhlašují společně ministr vnitra a generální ředitel HZS ČR již od roku 2009. Mgr. Lucie Balážová, tisková mluvčí, HZS Olomouckého kraje

X X X

Priske na Spartě? Překvapení i v Dánsku. Nový spasitel se nebojí jít do konfliktu se šéfy

Opět je to tu. Sparta angažovala nového kouče a znovu lze ze všech stran cítit obrovská očekávání. Na Letné našel domov dánský trenér Brian Priske. Zda se v Praze zdrží minimálně dva roky, jak se píše ve smlouvě, vzhledem k trenérskému kolotoči v posledních letech nelze říct. Proč by ale sázka na kapacitu ze zahraničí mohla vyjít, pro CNN Prima NEWS rozebírá novinář Victor Samuel Risage z fotbalového magazínu Tipsbladet.

„Miluju tlak,“ prohlásil 45letý Priske při první tiskové konferenci v pozici trenéra Sparty. To je pro celý klub jistě dobrá zpráva, protože po osmi letech bez titulu a sedmnácti bez Ligy mistrů se tlak stupňuje s každou sezonou a všechny kroky Letenských jsou pod větším a větším drobnohledem.

To, jak o dánském odborníkovi mluví sportovní ředitel Tomáš Rosický a jak se prezentuje sám Priske, v příznivcích Sparty prakticky automaticky vzbuzuje myšlenky, že konečně bude lépe. A že by nemělo jít o žádný další přešlap jako v případě poslední zahraniční volby – Itala Andrey Stramaccioniho.

Fanoušci Pražanů berou za prestižní věc, že bývalý kouč Midtjyllandu a Royalu Antverpy, kde skončil teprve minulý týden, kývnul na nabídku Sparty. „A zcela rozhodně je v Dánsku považováno za velkou prestiž, že Priske jde trénovat právě Spartu,“ říká pro CNN Prima NEWS dánský novinář z magazínu Tipsbladet Victor Samuel Risage.

„Sparta je v Dánsku brána jako velký klub. Možná je to i u nás také trochu překvapení, když byl vyhozen z Antverp, kde předtím čelil kritice. Ale jak řekl v rozhovorech, ostatní kluby, jako je Sparta, viděly to dobré, co v Royalu se svým týmem odváděl,“ pokračuje Risage.

Hlavně presink!

Podle něj získávají „rudí“ v Priskem silnou osobnost s velkým charakterem. „Stejně jako tomu je ve Spartě v případě Tomáše Rosického. Ale zdá se, že se Brian umí dobře napojit na hráče. Dokáže si s nimi užít i srandu, což dokládá moment, kdy přišel na tiskovou konferenci nahatý jen s ručníkem (šlo o sázku s fotbalisty Antverp, pozn. red.). Umí hráčům dopřát volno, ale stejně je pak vůči nim na hřišti velmi náročný,“ pokračuje dánský žurnalista.

Priske je známým nadšencem do fotbalové analytiky. Zálibu v datech by rád aplikoval i při svém angažmá na Letné. Risage mluví o tom, že od roku 2019, kdy někdejší obránce v Midtjyllandu povýšil z asistenta na hlavního kouče, využíval získané údaje především k dokonalému propracování hry směrem vzad.

„Řekl, že týmu chce dát pořádnou disciplínu a obrannou organizaci. Midtjylland to také dostal, ale na konci jeho angažmá se vyskytovaly určité trable v ofenzivě. Ale nevím, jestli ho za to můžeme vinit. Midtjylland má totiž od té doby stále problémy se hrou dopředu. Řekl bych, že Briske chce, aby hráči pochopili svou roli v týmu a věnovali speciální pozornost presinku. Ano, působí tak, že je hodně analytickým člověkem, dost plánuje, na zápasy se připravuje velmi důkladně. Dánským médiím řekl, že mu v Antverpách chyběl blízký vztah se sportovním ředitelem, jakým je nyní u Pražanů Tomáš Rosický. Dá se tedy říct, že Sparta je o něco více podobná Midtjyllandu než Antverpám, a to je podle mě pro Priskeho dobře,“ zmiňuje novinář.

Nebál se postavit šéfovi klubu

Co vlastně dánský trenér za stále relativně krátkou kariéru dokázal? Hned ve své premiérové sezoně 2019–2020 – ve které vzal funkci hlavního trenéra po 6. kole – zvládl vyhrát s Midtjyllandem ligu suverénním způsobem, s náskokem 14 bodů. V nadcházejícím ročníku bral „jen“ druhé místo, ale zase si zahrál Ligu mistrů. Tým na cestě do milionářské soutěže vyřadil Slavii Praha a odměnou mu byly zápasy s Liverpoolem, Atalantou Bergamo a Ajaxem Amsterdam. Pak už se stěhoval do Belgie, Royal dovedl ke čtvrtému místu v Jupiler Pro League. Jen před pár dny dostal vyhazov.

Právě v Antverpách nešlo vše ohledně vztahu s vedením jako po drátkách. Risage tvrdí, že Priske uměl být v kritičtějších chvílích asertivní. Což je pro Spartu zřejmě vhodná vlastnost, protože se už dlouhé roky vedou diskuze o tom, jak to občas jakýkoliv trenér nemá s pražským management v čele s majitelem Danielem Křetínským jednoduché.

„Během poslední sezony v Antverpách se podle všeho párkrát pohádal se šéfem klubu, který o přestávce vtrhl do šatny. Nebál se tam postavit za své hráče, i když před ním stál šéf,“ líčí Risege. Zároveň podtrhuje dojem, který v českých novinářích vzbuzuje Priske v prvních dnech svého angažmá na Letné. A to sice, že je ve vztahu k médiím extrémně profesionální, ochotně se rozpovídá, nepoužívá krátká klišé. Což je změna oproti předchozímu trenérovi Pavlu Vrbovi, pro kterého výstupy před kamerami, mikrofony a diktafony nebyly oblíbenou činností – a občas to dával najevo.

Respekt si Priske za pár let vysloužil nejen uvnitř fotbalového prostředí. I veřejnosti je sympatická jeho cesta. „Už jako asistent byl respektovaný, lidé věřili, že jednou bude velmi dobrým hlavním trenérem. To potvrdil úspěchy s Midtjyllandem a potvrzuje to i tím, že dostal laso ze Sparty,“ uzavřel Risage.

Až čas ukáže, jestli Priskeho čas v Česku bude připomínat spíše úspěšné roky v Dánsku, nebo nezdařilou misi v Belgii. Sparťanští fanoušci po mnoha letech utrpení mocně doufají, že půjde o první variantu. A že jejich klub zase brzy nebude hledat nového spasitele.