Tim Anderson, ředitel Centra pro protihegemonická studia na svém profilu na platformě X zveřejnil nepotvrzenou zprávu čínských tajných služeb, která prezentuje pozadí svržení Bašára Asada v Sýrii a také rozpad Sýrie. Informaci o tomto textu přinesl polský portál Myśl Polska v článku Bartoloměje Doborzyńského.

Bašár Asad  byl v prosinci 2024 svržen po nečekaně rychlé akci a jemu podřízené jednotky nevedly prakticky žádný vážný boj, přičemž mnoho z nich uprchlo do Iráku. Samotná zpráva odhaluje kontroverzní detaily o změně moci v Sýrii ve prospěch Ahmada Husajna Šará.

Zrada

Taková událost podle zprávy nemohla být ničím jiným než výsledkem zrady vysoce postavených představitelů syrské armády, kteří, jak se ukázalo, byli podplaceni katarskými penězi. Podíleli se na realizaci komplexního a mezinárodního plánu. V noci, kdy padlo Aleppo, izolovali důstojníci Ústředního velení syrské armády velitele Bura Hašmího. Jakmile se tak stalo, důstojníci kontaktovali přímo Mossad, což umožnilo povstalcům  zaútočit a obsadit město během 45 minut bez jakéhokoli odporu.

Rozšíření provozu

Aleppo následovala další města, která byla vzdána stejným způsobem.  Američané   jednali synchronně s izraelskými silami a jejich letectvo, koordinované s izraelskými operacemi, zaútočilo na irácké milice poblíž syrských hranic. Ukazuje se, že Asad byl íránskou stranou varován dříve, ačkoli si nebyl vědom rozsahu zrady syrské armády. Sám dostával falešné zprávy od agentů z blízkého okolí, kteří ho drželi v izolaci a ignorovali situaci v terénu. Teprve poté, co utrpěl větší ztráty, začal pochybovat o loajalitě svých podřízených. Ti ho také chtěli vydat frontě an-Nusrá. Tehdy se Asad obrátil o pomoc na Putina, protože byl v nebezpečí života a byl si toho vědom.

Převrat řízený službami

Televizní obraz prezentoval vše jako osvobození Sýrie z rukou hrozného,  krvavého tyrana, který byl Putinovou loutkou a který mu nakonec zachránil život. Nikdo však nechtěl přiznat, kdo ho ve skutečnosti nahradil, nemluvě o tom, že se to vše stalo v důsledku koordinované akce několika zpravodajských služeb, tj. MI6, Mossadu a CIA, pod přímým dohledem Erdogana. Což ukazuje, že mu bylo usnadněno rozšiřovat svůj vliv na většinu Sýrie. To také dokazuje, že každý režim, který se zdá být silný, se může kdykoli ukázat jako stát, který má údajně silného vládce, ale stane se slepým a hluchým, a v důsledku toho zcela bezbranným, pokud se náhle ukáže, že služby a armáda díky penězům přešly na stranu nepřítele, a vládce, který si myslí, že může vládnout věčně, se náhle stane osamělým.

Francii nevadí, s kým jedná

V důsledku to buď skončí tragickou smrtí jako v případě Kaddáfího, zatčením, soudem a vykonáním trestu smrti jako v případě Husajna, nebo útěkem ze země, což se Asadovi naštěstí podařilo. A jeho místo může zaujmout bývalý džihádista, který je momentálně oblečený v obleku a odlétá do „demokratické“ Francie, které vůbec nevadí, s kým jedná. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

DISKUTOVAT  O  POLITICE  VE  VATIKÁNU  SE  NEHODÍ

VATIKÁN  ZAJISTIT  KAPITULACI  UKRAJINY,  JAK  ŽÁDAL  PAPEŽ  FRANTIŠEK,

DNES  TO  CHCE  PAPEŽ  LEV  14.

ZELENSKÝ  TO  VATIÁNU  ODM)ÍTL

Moskva odmietla mierové rokovania vo Vatikáne. Lavrov má jasný dôvod

Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov v piatok spochybnil možnosť, že by sa ďalšie rusko-ukrajinské rozhovory mohli uskutočniť vo Vatikáne. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

 „Pre pravoslávne štáty by bolo trochu nevhodné diskutovať na katolíckej pôde o otázkach týkajúcich sa odstránenia hlavných príčin (konfliktu),“ povedal Lavrov.

Šéf ruskej diplomacie zároveň obvinil Kyjev z ničenia ukrajinskej pravoslávnej cirkvi spadajúcej pod moskovský patriarchát. „Pre samotný Vatikán by nebolo za týchto okolností veľmi pohodlné hostiť delegácie z pravoslávnych štátov,“ dodal minister.

AFP konštatuje, že Moskva má napäté vzťahy s Vatikánom už celé stáročia a žiaden pápež nikdy nenavštívil Rusko. Na prelome rokov 2018 a 2019 na Ukrajine oficiálne zriadili cirkev nezávislú od Moskvy. Ukrajinský štát v dôsledku ruskej vojenskej invázie zakázal v roku 2024 ukrajinskú pravoslávnu cirkev patriacu pod Moskvu.

Kremeľ v piatok uviedol, že o tom, kde sa bude konať ďalšie kolo rusko-ukrajinských rozhovorov, musia rozhodnúť obe strany. „Momentálne neexistuje žiadne rozhodnutie alebo dohoda o ďalšom mieste rokovaní,“ povedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov. „Toto rozhodnutie sa prijme, keď bude vhodný čas,“ dodal.

Prvé priame rozhovory po viac ako troch rokoch vojny sa konali minulý piatok v tureckom Istanbule. Vatikánsky štátny tajomník kardinál Pietro Parolin ešte pred začiatkom týchto rokovaní povedal, že pápež Lev XIV. je ochotný poskytnúť Vatikán ako miesto na priame stretnutie medzi Ruskom a Ukrajinou.

Myšlienku mierových rokovaní vo Vatikáne načrtol v pondelok po telefonáte s ruským prezidentom Vladimirom Putinom aj šéf Bieleho domu Donald Trump.

 Fínsky prezident Alexander Stubb v stredu povedal, že existuje vysoká pravdepodobnosť, že budúci týždeň by sa vo Vatikáne mohli uskutočniť rokovania medzi Ruskom a Ukrajinou na technickej úrovni. Na tomto možnom stretnutí by sa podľa neho zúčastnili aj americkí a európski predstavitelia.

Americký denník The Wall Street Journal v stredu s odvolaním sa na svoje zdroje informoval, že nové kolo rozhovorov medzi oboma stranami by sa mohlo vo Vatikáne uskutočniť v polovici júna.

Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov však tieto medializované správy poprel a povedal, že Rusko sa dosiaľ nedohodlo na nijakom potenciálnom kole mierových rozhovorov s Ukrajinou vo Vatikáne.

 X X X

VELKÝ  ZÁJEM  O  POTRAVINY  SPD   V   ČR,   POLITICI   SPD  UKAZUJÍ, 

JAK  BY  SE  MĚLO  VLÁDNOUT  V  ČR

 POLITICI  SPD  CHYTŘEJŠÍ  NEŽ  FIALA,  UŽ  DÁVNO  MĚL  BÝT  LIDMI,  PODNIKY  ODSTRANĚN  PROTESTY,  JAKO   V  BELGII,  A  DĚLAL  HAVEL

 SPD řešilo na jarmarku i samoživitelky

 Pivo za 15 korun, klobása za 28, kilo brambor za osm. Stejně jako v roce 2021 vsadila SPD ve své předvolební kampani na tradiční jarmark, se kterým zavítala do Ústí nad Labem. I přes deštivé počasí dorazily na setkání přibližně dvě stovky především seniorů, kteří stáli fronty na levné české potraviny.

 V řadě čekali lidé i u stánku s peticí o zachování svobody slova. Mezi nimi i paní Anna Oličová. „Teď se člověk bojí cokoli říct sousedovi. Oni jsou jiná strana, teď jsou fialovci, takže se u nás na zahradě musí šeptat,“ popisuje Anna Oličová s tím, že se bojí, že jí sousedé budou dělat za příklon k SPD naschvály.

U stejného stánku čekal také student gymnázia David. S přáteli přišel hlavně z recese. „Snažili jsme se s paní diskutovat, ale ona na všechno řekla, že jsme mladí a nerozumíme tomu,“ říká David.

 Svoboda slova by podle něj mohla být v budoucnu ještě větší. „Teď je zakázaný třeba nacismus, ale myslím, že by každý měl mít možnost říkat, co chce,“ vysvětluje. Podpisy v dalším stánku sbíral také místopředseda Svobodných Ústeckého kraje Pavel Dytrych.

„Sbíráme tady podpisy na petici za zrušení koncesionářských poplatků. Lidé by neměli platit za službu, kterou nepoužívají,“ uvedl Dytrych s tím, že Česká televize by měla svoje služby buď prodávat, stejně jako to dělají streamovací platformy, nebo by si na sebe měla vydělat sama reklamou.

Odkud to je, nevíme

To, že jdou levné brambory a cibule na dračku, potvrzuje stánkařka Irena. „Odkud to je, nevíme, jsme tu přes agenturu,“ říká bezelstně žena. Lidé s ní u stánku politiku neřeší a dodává, že pro ni je to jen práce a fanynkou SPD není.

 „Dřív jsem pracovala i na mítinku ODS,“ říká. Její kolega na otázky reportérky odpovídat odmítá. „Běžte za pořadateli, běžte se ptát jinam,“ říká. Irena dodává, že neví, jak je možné, že jsou ceny tak nízké.

„Lidé se na to ptají, jestli je to nějak dotované, ale vůbec nevím,“ říká. Její kolega ze stánku s klobásami má ale jasno. „Je to politicky financované,“ vysvětluje muž.

 To ale SPD dlouhodobě odmítá. „Stojíme si za tím, jsou to české potraviny, jsou to všechno čeští zemědělci. Všechno je pěstované tady u nás na území Česka. Jednoznačně se ukazuje, že když není pokřivený trh nějakými dotacemi a podobně, že bychom byli schopni se uživit. Ale to by nesměly mít vlivy zahraniční řetězce,“ komentoval ceny poslanec SPD Zdeněk Kettner.

 Program sliboval vystoupení kapely Chirurgové z dovozu. Místo těch ale dělal politikům předskokana zpěvák Van Havel v českém sportovním dresu, který hrál písničky hlavně se sexuálním podtextem. „Mářa, Mářa má, Mářa je ta, když zpíval a starší dámy pokyvovaly hlavami do rytmu.

Po hudební vložce předstoupil před publikum lídr SPD Tomio Okamura. Zatímco se za předsedou strany promítaly obrázky českých lvů představujících SPD, Trikoloru, PRO a Svobodné, Okamura nešetřil kritikou na adresu premiéra Fialy.

 „Fůj, fialovej hnus!“ řvali lidé z davu. Okamura ve svém projevu útočil i na Ukrajince, kteří jsou podle něj ekonomičtí migranti a mohou za vyšší kriminalitu v Česku.

„Ordinace zaplnili Ukrajinci a Češi tak musí čekat měsíce na lékaře,“ pokračoval Okamura. „Třetina samoživitelek si přivydělává sexuálními službami,“ uvedl také. Mínil, že stát na samoživitelky zapomíná a stará se o Ukrajince. Poslanec za SPD Jaroslav Foldyna na mítinku sdělil, že věří, že SPD získá 15%.

 X X X

RUSKO  ŘEŠÍ  OBRANU  PROTI  UKRAJINĚ,  NATO

 Překročení ukrajinské hranice od severu. Budujeme nárazníkovou zónu, řekl Putin

 Ruská armáda buduje nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.

 Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností.

„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.

Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.

Rusko v posledních měsících výrazně zesílilo útoky na ukrajinskou Sumskou oblast, která sousedí se třemi zmíněnými ruskými regiony. Jeho armáda pronikla i do několika obcí na ukrajinské straně hranice a postupuje i v sousední Charkovské oblasti.

Rusko hrozí zabráním Sumské oblasti

Stanice BBC píše, že jeden regionální činitel Kurské oblasti Putina při jeho návštěvě v regionu vyzval, aby Rusko ke svému území připojilo ukrajinskou Sumskou oblast.

Podle telegramového kanálu Astra minulý týden při rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu šéf ruské delegace Vladimir Medinskij údajně vyhrožoval ukrajinské straně zabráním Sumské a Charkovské oblasti.

 Putin o potřebě vytvořit na ukrajinské straně hranice nárazníkovou zónu mluvil už před překvapivým vpádem ukrajinských jednotek do Kurské oblasti loni v srpnu. Vysvětloval to potřebou ochránit ruské pohraničí před ostřelováním.

Moskva na konci dubna oznámila, že ukrajinské jednotky byly z Kurské oblasti zcela vytlačeny. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi, to popřela.

Prozatímní gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn ve čtvrtek podle agentury TASS informoval, že ukrajinská armáda podnikla masivní útok na město Lgov ležící několik desítek kilometrů od hranic.

Dvanáct lidí, včetně dvou dospívajících, utrpělo zranění. Poškozená jsou čtyři auta a několik domů. Informaci nelze nezávisle ověřit.

X X X

 Rusové hlásí zničení pěti set ukrajinských dronů za dva dny. Mířily i na Moskvu

 Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do čtvrtečního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin. Desítky z nich mířily na Moskvu, tvrdí státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly poslaly největší počet dronů od letošního března, píše The Moscow Times a připomíná, že ruská protivzdušná obrana podle ministerstva v noci na 11. března zničila 343 bezpilotních letounů.

 U Moskvy načas přerušila provoz letiště Vnukovo, Domodědovo a Žukovskyj. V průmyslovém centru Tule jižně od Moskvy se dron zřítil na střechu vícepodlažního obytného domu. Dva lidé byli lehce zraněni, napsal na sociální síti Telegram gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev, který informoval o odražení „již desáté vlny“ rozsáhlého náletu ukrajinských dronů.

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek také napsalo na Telegramu, že jednotky ruského uskupení Střed dobyly vesnici Nova Poltavka (rusky Novaja Poltavka) u Pokrovska v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. O dobytí této vsi psal ruský portál TopWar už před pěti dny, kdy také uvedl, že ruské jednotky ovládly přibližně čtyři kilometry čtvereční z území, ležícího západně od vsi, ve které podle posledního sčítání lidu na Ukrajině z roku 2001 žilo 502 lidí.

Navzdory rozkazům ruského diktátora Vladimira Putina ovládnout více ukrajinského území, ruský postup se letos oproti konci loňského roku zpomalil na třetinu.

Pokud dříve ruská vojska týdně v průměru dobývala 125 kilometrů čtverečních, nyní tento ukazatel klesl na 41 kilometrů čtverečních týdně, napsal The Moscow Times s odvoláním na údaje ukrajinských analytiků z projektu DeepState, analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) a expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Navzdory početní převaze má ruská armáda daleko k dosažení válečných cílů, ale Putin je podle pozorovatelů připraven pokračovat v opotřebovací válce a hrozbu zesílení západních sankcí nebere na vědomí.

Rusko v současnosti ovládá téměř pětinu ukrajinského území, ale většiny z toho se zmocnilo hned v prvních týdnech po rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022, anebo ještě v roce 2014, kdy anektovalo poloostrov Krym a vyvolalo povstání proruských separatistů v části východoukrajinského Donbasu proti nové prozápadní vládě v Kyjevě po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

 Moscow and other regions of the Russian Federation didn’t sleep last night due to a visit from the „friendly“ drones.

Při vyvrcholení ruské ofenzivy po invazi do sousední země ovládalo Rusko až 27 procent ukrajinského území, ale při následující protiofenzivě se ukrajinským vojákům podařilo část okupovaných území osvobodit. Loni Rusko dobylo 4 168 kilometrů čtverečních ukrajinského území, ale za tyto úspěchy ruská armáda zaplatila ztrátou asi 420 tisíc zabitých a raněných vojáků, čili v přepočtu přicházela o 102 lidí za každý dobytý kilometr.

 X X X

 Česko od začátku invaze poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 1,3 miliardy eur

Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

 Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.

 Rutte také ocenil, že Česko přispívá k alianční misi na podporu vyzbrojení a proškolení ukrajinských vojáků a také že v červenci vyšle dvacetičlenný personál do logistických misí.

Ruský prezident Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce Aliance by byla devastující, řekl také Rutte. V souvislosti s nutností zvyšovat výdaje na obranu pak podotkl, že ruské válečné kroky na Ukrajině aktivně podporují Severní Korea, Čína či Írán.

Podle šéfa NATO je důležité učinit vše pro to, aby Ukrajina byla v co nejlepší pozici při pokračujícím boji, ale také až nastane mír, který musí být dlouhodobý. Pavel s tím souhlasí.

„Garance pro Ukrajinu startují naši silnou podporu Ukrajiny, aby byla co nejsilnější pro nadcházející vyjednávání. Čím slabší by byla pozice Ukrajiny na začátku, tím horší získá garance pro budoucnost,“ uvedl český prezident.

Nejsilnější garancí bezpečnosti pro Ukrajinu bude silná a dobře vybavená ukrajinská armáda, řekl Pavel. „Na tom budeme pracovat poskytováním naší pomoci, specializovaného výcviku, poskytováním materiálu a spoluprací s ukrajinskou armádou,“ uvedl.

 Další možnosti budou podle hlavy státu záležet na výsledcích vyjednávání o míru. „Pokud se dospěje k takovému rozhodnutí, Česko může zvážit poskytování specializovaného výcviku buď na Ukrajině, nebo na našem území,“ poznamenal.

Rutte také ocenil současné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem podle šéfa NATO je odblokovat situaci na Ukrajině a jednat s Putinem, Evropany i Ukrajinou. „Jeho přáním, které absolutně sdílím, je ukončit krveprolití a boje,“ podotkl alianční šéf.

 X X X

 Harvard nesmí přijímat cizí studenty, ti stávající musí přestoupit, nařizuje Trump

 Americká vláda pozastavila Harvardově univerzitě možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné univerzity. V dopise zaslaném univerzitě a zveřejněném na síti X to oznámila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle vyjádření univerzity je toto rozhodnutí nezákonné.

 Podle deníku The New York Times (NYT), který o dopisu informoval ještě před jeho zveřejněním, tak administrativa dále zvyšuje nátlak na univerzitu, po níž žádá, aby se přizpůsobila Trumpově agendě. Univerzita minulý měsíc zažalovala administrativu kvůli snaze vlády prosadit změny v učebních plánech a procesech přijímaní studentů a nabírání zaměstnanců.

„Píši vám, abych vás informovala, že Harvardově univerzitě je s okamžitou platností zrušena certifikace pro program studentů a výměny návštěvníků,“ sdělila Noemová v dopise. Stávající studenti budou podle ministryně muset přestoupit na jiné univerzity nebo jim bude hrozit, že přijdou o možnost v zemi legálně pobývat.

„Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty a těžit z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy,“ uvedla Noemová v dopise.

„Harvard měl spoustu příležitostí udělat správnou věc. Odmítl to. V důsledku nedodržení zákona přišel o certifikaci programu pro studenty a výměnné hosty. Budiž to varováním pro všechny univerzity a akademické instituce v celé zemi,“ dodala.

Univerzita již v reakci uvedla, že postup vlády považuje za nezákonný a že je i nadále odhodlána uchovat si možnost hostit studenty a vědce z více než 140 zemí světa, píše agentura Reuters.

„Tato odvetná akce hrozí vážně poškodit harvardskou komunitu i naší zemi a podkopává akademické a výzkumné poslání Harvardu,“ uvedl Jason Newton z mediálního oddělení univerzity.

Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Školné přitom činí 59 320 dolarů pro školní rok. Dnešní rozhodnutí administrativy tak bude mít podle NYT významný dopad na hospodaření univerzity.

Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř 100 zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal deník The New York Times.

 X X X

 Daňové škrty a úlevy prošly o jediný hlas. Trump si doma připsal velké vítězství

 Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek po vleklých debatách schválila návrh zákona o daních a výdajích. Jde o politické vítězství prezidenta Donalda Trumpa, jehož republikáni se měsíce přeli o podobu výdajových škrtů a daňovou politiku. Po schválení ve Sněmovně reprezentantů návrh zamíří do Senátu.

 Návrh počítá s prodloužením daňových škrtů z roku 2017, kdy Trump zahájil první funkční období, nebo se zavedením nových daňových úlev.

Opatření ale zvýší už tak vysoké zadlužení Spojených států. Státní dluh se nyní pohybuje kolem 36,2 bilionu dolarů (798 bilionů Kč) a pokud změny projdou Senátem, zvýší se dluh v příštích deseti letech o 3,8 bilionu dolarů, uvádí nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).

Nové úlevy by se vztahovaly také na příjmy ze spropitného nebo na splátky půjček při nákupu automobilu. Návrh už nepočítá s mnoha subvencemi u obnovitelných zdrojů z doby předchozího prezidenta Joea Bidena, zvyšuje ale výdaje na armádu a na činnost imigračních úřadů.

Zpřísňuje i podmínky pro získání nároku na zdravotní a potravinové programy pro miliony chudých. Návrh má asi 1000 stran. Trump navrhovanému zákonu říká „jeden velký krásný návrh zákona“.

Zásluhy jdou za šéfem Sněmovny

Hlasování bylo velmi těsné – pro návrh hlasovalo 215 zákonodárců, zatímco proti bylo 214, včetně dvou republikánů.

Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda si předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zajistí potřebnou podporu od své vlastní těsné republikánské většiny, která činí 220 ku 212. Konzervativcům se nelíbilo, že návrh neobsahuje další škrty ve výdajích.

„Někdy je dobré být podceňován, že?“ řekl Johnson ve čtvrtek dopoledne po celonočních jednáních s členy své partaje. O necelých 12 hodin dříve Johnson sledoval, jak téměř tucet republikánů hrozí, že návrh zákona zamítnou. Dynamika byla podle stanice CNN extrémně složitá.

„Johnson je vždy klidný a trpělivý,“ vyzdvihl ve čtvrtek šéfa Sněmovny republikán Richard Hudson ze Severní Karolíny. „Je jiný než všichni předsedové, se kterými jsem pracoval. On je úplně jiný. Nevím. Je v něm pokora. Je v něm opravdovost. Je to prostě vidět,“ básnil.

CNN podotýká, že není jasné, jak velká část sněmovní verze zákona zůstane v Senátu zachována. Republikáni v této komoře už naznačili, že plánují provést vlastní změny. Stále jsou však pod silným tlakem, aby postupovali rychle: Trump chce zákon podepsat do 4. července.

Rating USA kvůli rostoucím dluhům klesá

Opoziční demokraté jsou proti návrhu a než se o něm začalo před schválením debatovat, na stranu demokratů se přiklonil i republikán Thomas Massie, považovaný za tzv. fiskálního jestřába. Tak se říká lidem, kteří kladou důraz na to, aby byl rozpočet vlády pod kontrolou a zemi příliš nezatěžovaly dluhy.

Ratingová agentura Moody’s minulý týden snížila hlavní rating Spojených států z nejvyšší možné známky Aaa o jeden stupeň na známku Aa1, zdůvodnila to právě narůstajícím dluhem.

Nižší rating může vést k dalšímu prodražení financování dluhu. Spojené státy měly nejvyšší rating u všech tří hlavních ratingových agentur do roku 2011, kdy jim nejvyšší známku odebrala agentura Standard & Poor’s. V roce 2023 se přidala také agentura Fitch.

X X X

 Rumunský ústavní soud odmítl zrušit volby prezidenta. 

Ústavní soud Rumunska dnes rozhodl jednomyslně. Volby prezidenta nezrušil. Foto: Ústavní soud Rumunska

Rumunský ústavní soud dnes odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl jednomyslně k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.

„Ústavní soud jednomyslným rozhodnutím odmítl žádost o zrušení volby, protože byla neopodstatněná,“ uvedl soud. Dodal, že rozhodnutí je pravomocné. Soud o rozhodnutí informoval Ústřední volební komisi.

Žádost Simion podal krátce po nedělním druhém kole prezidentské volby, které vyhrál bukurešťský starosta Nicušor Dan. Pro Dana ve druhém kole hlasovalo zhruba 54 procent voličů, Simion dostal 46 procent hlasů.

Volbám předcházel právní chaos

Simion argumentoval, že do hlasování zasahovaly Francie a Moldavsko. Ústavní soud loni v prosinci rozhodl o opakování prezidentské volby kvůli vměšování Ruska, které zdokumentovaly tajné služby. Tehdy vyhrál první kolo kandidát Calin Georgescu, který nesměl znovu kandidovat.

Volbám předcházel právní chaos, který způsobil soudce správního soudu Ploješti. Soudce místního správního soudu naopak zrušil předešlé rozhodnutí rumunského ústavního soudu o zrušení voleb v prosinci, jak Česká justice informovala.

 Simion má rozhodnutí za převrat

„Ústavní soud pokračuje ve svém státním převratu,“ uvedl Simion. Za státní převrat označuje rumunská krajní pravice právě rozhodnutí zopakovat prezidentské volby. „Nezbývá nám nic jiného, než bojovat,“ dodal Simion.

Podle agentury Reuters nový prezident složí přísahu v pondělí. Dnes na tiskové konferenci řekl, že Rumunsko bude nadále mít prozápadní orientaci. Přeje si také, aby Rumunsko bylo více aktivní v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

ČTK Irena Válová, ceskajustice.cz

 X X X

 Francie: Klimatické ambice musí být spojeny i s jadernou energetikou

Francie nesouhlasí se zvýšením cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v energetickém mixu EU do roku 2040. Místo toho chce zavést směrnici o „dekarbonizované energii“, která by jadernou energii stavěla na roveň větrné a solární energii, uvádí se v memorandu, které viděla agentura AFP.

Paříž, která se s Evropskou komisí již léta pře o uznání svého nízkoemisního energetického mixu založeného na jaderné energii, zaslala koncem dubna do Bruselu seznam podmínek, které musí být splněny, aby mohla přijmout plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990

Jedním z hlavních požadavků Francie je upustit od stanovování nových cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie ve prospěch cíle snižování intenzity emisí CO₂ na jednotku konečné energie. „Pouze návrh směrnice o dekarbonizované energii, která nahradí stávající směrnici o obnovitelných zdrojích energie, a jakýkoli nový návrh cíle pro obnovitelné zdroje energie zaručuje dosažení ambiciózních klimatických cílů pro rok 2040,“ píše podle listu „Les Echos“ v dokumentu francouzská vláda.

Paříž zdůrazňuje, že „technologická neutralita“ zakotvená ve smlouvách EU, která předpokládá rovné zacházení s různými technologiemi, je „nezbytnou podmínkou pro zvyšování klimatických ambicí“. Současná směrnice o obnovitelných zdrojích energie přijatá v říjnu 2023 si klade za cíl dosáhnout 42,5 %. podíl obnovitelné energie do roku 2030.

Francie s 56 reaktory pro 68 milionů obyvatel je v současnosti lídrem „Evropské jaderné aliance“, která sdružuje dvanáct zemí podporujících rozvoj jaderné energie. Jejich jednání se však dosud setkávalo  s odporem  např. Německa. Podle Francie by jakákoli změna cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie vyžadovala jednomyslný souhlas všech členských států EU.

Nová německá vláda nyní  signalizovala Francii změnu svého postoje k jaderné energii – jak uvedli francouzští představitelé, Berlín se již nebude bránit tomu, aby se s jadernou energií zacházelo na stejné úrovni jako s obnovitelnými zdroji energie v rámci předpisů EU. Tuto informaci potvrdily vládní zdroje a dříve o ní informoval deník Financial Times.  

X X X

 OMBUDSMAN  ČR  KŘEČEK  POTŘEBUJE  VÍC  PENĚZ  NA  FUNKCI

SLAVÍ  25  LET

 Dr. Křeček žádá víc lidí i peněz. Ombudsman bude řešit i lidskoprávní krize

Veřejný ochránce práv plánuje jednat s ministerstvem financí o navýšení rozpočtu a počtu zaměstnanců. Důvodem je zásadní rozšíření působnosti, ke kterému dojde od 1. července. Vznikne nezávislá lidskoprávní instituce a začne fungovat i nový institut dětského ombudsmana. Jednání s ministerstvem se má uskutečnit příští týden, uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

„Rozšíření mandátu se týká především oblastí, které bude ombudsman moci řešit,“ vysvětlil Schorm. Dosud se instituce zaměřovala na vybrané lidskoprávní agendy – například podmínky ve věznicích nebo práva osob s postižením. Nově bude moci reagovat na jakoukoliv lidskoprávní otázku, která rezonuje ve společnosti – včetně problematiky obětí trestné činnosti nebo bydlení.

Nový úřad pro děti, ale bez vedení

Institut dětského ombudsmana zatím nemá svého zvoleného představitele. Dočasně jeho agendu převezme právě Schorm. Ten upozornil, že bude potřeba zvýšit počet zaměstnanců. „Navrhujeme realistické navýšení o 12 lidí, které bychom stihli přijmout do konce roku,“ uvedl. Celkový počet pracovníků kanceláře se v posledních letech drží kolem 170.

Podle ombudsmana Stanislava Křečka bude další rozvoj agend záviset na finančním zajištění. „Pokud má dětský ombudsman například zastupovat děti u soudu, potřebujeme na to kvalifikovaný personál,“ řekl. Technicky bude nutné přijmout rozpočtové opatření.

Ombudsman slaví čtvrtstoletí

Kancelář veřejného ochránce práv si letos připomíná 25 let od svého založení. „Je to příležitost připomenout si, jak daleko jsme v ochraně práv došli. Patří dík všem, kteří se na této cestě podíleli,“ uvedl Křeček. Oslavy výročí doprovodila odborná konference.

Prvním českým ombudsmanem byl Otakar Motejl. Následovali jej Pavel Varvařovský, Anna Šabatová a nyní Stanislav Křeček. Pravomoci úřadu se postupně rozšiřovaly – od řešení stížností přes dohled nad zařízeními až po kontrolu naplňování práv lidí s postižením. Ceskajustice.cz

X X X

 Dozimetr jako problém jednotlivce? Absolutní lež, říká Kolář. Fischer zkritizoval pomalé soudy

Komentátoři Petr Fischer a Petr Kolář ke kauze Dozimetr

 Od funkcionářů STAN slyšíme, že je kauza Dozimetr problémem jednotlivce. Je to strašně komické, protože to je absolutní lež, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor MF DNES Petr Kolář. Komentátor Petr Fischer kritizoval fakt, že soudy v této věci ještě nerozhodly. Popsal, že STAN podle něj dělá v tomto případě to samé, co činí u svých vlastních kauz hnutí ANO.

Podle Koláře jsou vyjádření špiček STAN na adresu svého člena Petra Hlubučka, který je zapleten do kauzy Dozimetr, značně „komická“. Vedení strany se podle něj kauzu snaží rámovat jako „problém jednotlivce“. „To je přeci absolutní lež,“ řekl Kolář ve vysílání CNN Prima NEWS.

 „O kontaktech Petra Gazdíka, což je bývalý předseda hnutí STAN, který mimochodem kvůli Dozimetru skončil ve funkci ministra školství, jsem psal v roce 2011, kdy se pan Redl (vlivný zlínský podnikatel a údajná hlava skupiny, pozn. red.) motal okolo Aleny Hanákové, tehdejší ministryně kultury za STAN,“ sdělil Kolář.

 Podle Fischera je primárně špatně, že celá kauza ještě neskončila u soudu. „Je vidět, jak pomalu funguje justice v České republice. A je to špatně,“ zdůraznil komentátor. Akci Dozimetr spustila policie v létě 2022 po více než dvouletém shromažďování důkazů.

STAN se podle Fischera v případě Dozimetru zachoval stejně, jako se u svých vlastních kauz chová hnutí ANO. „STAN se distancoval od pana Hlubučka a ten člověk skončil ve straně,“ uvedl komentátor.

STAN Hlubučka v roce 2023 skutečně ze svých řad vyloučil, soud ale následně rozhodl, že tím porušil vlastní stanovy a vyloučení zrušil. Odvolací soud ale nakonec původní rozhodnutí strany opět potvrdil.

 X X X

 GEN  PAVEL  OBHAJUJE  SOUDCE

Prezident Pavel: V mimořádné situaci nemůžeme soudit jako v míru

Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř příslušníků českých speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Na síti x to dnes uvedla kancelář prezidenta republiky. Prezident při rozhodnutí zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž se prošetřovaný incident stal, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů, uvedl Hrad.

„Přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř sedm let,“ dodala prezidentská kancelář. Rozhodnutí spolupodepsal premiér.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán zastřelil v roce 2018 na základně Šindánd v provincii Herát českého psovoda Tomáše Procházku a dva vojáky zranil. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Krátce poté, co byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Zadrženého afghánského vojáka vyslýchali i čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil.

Až výjimečný trest

Státní zastupitelství v dubnu potvrdilo, že kvůli násilné smrti afghánského zajatce podalo na čtyři příslušníky českých speciálních sil obžalobu. Média už dříve informovala, že vojenská policie viní dva české vojáky z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Obžalobu následně vypracoval státní zástupce Robert Hanuš. Za porušení povinnosti strážní služby i za neuposlechnutí rozkazu lze podle trestního zákoníku v krajním případě uložit až výjimečný trest, tedy včetně doživotí. Platí to v situaci, kdy jsou trestné činy spáchány za bojové situace a kdy jsou naplněny i další přitěžující okolnosti.

Pavel se podle kanceláře rozhodl vyhovět žádostem o milost podaných ve prospěch vojáků. Podle serveru iROZHLAS.cz obdržela prezidentská kancelář dvě žádosti o zastavení trestního stíhání už před téměř třemi lety, zaslaly je Česká obec legionářská a Nadační fond speciálních sil generála Moravce.

 Letos v dubnu Pavla k zastavení trestního stíhání vojáků vyzval předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Vojáci podle něj jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě. Výzvu později podpořil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Prezident tehdy v reakci uvedl, že chce před případnými kroky znát odpovědi na řadu otázek., ceskajustice.cz

 X X X

 Šéf slovenského centra pobouřil na Světu knihy v Praze výroky o Havlovi. Odvolali ho

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová odvolala z čela státního literárního centra Gustáva Murína. Učinila tak po Murínových výrocích o uplynulém víkendu na knižním veletrhu v Praze, kde kromě jiného označil někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla za loutku cizích mocností. Informaci slovenských médií ve čtvrtek potvrdila mluvčí ministerstva Petra Bačinská.

 Bačinská uvedla, že rozhodnutí ministryně kultury odvolat Murína z funkce pověřeného generálního ředitele Slovenského literárního centra je reakcí na současnou situaci v této instituci.

„Neumím k tomu nic říct, neboť je to tak čerstvé, že já vůbec nevím, co se děje. S úlevou končím, od mnohého si oddechnu,“ řekl Murín portálu Aktuality.sk.

Murín o víkendu na knižním veletrhu Svět knihy v Praze pobouřil publikum, když Havla označil za loutku cizích mocností. „O panu Havlovi se během tohoto roku se všemi odkazy na hlavně české zdroje dozvíte, že byl loutkou jiných mocností,“ pronesl Murín ve své řeči.

Toto tvrzení vychází z Murínovy knihy. V publikaci DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku, kterou vydal loni, popisuje, jak údajně americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) za posledních 35 let dosazovala politiky do vedení země.

Nebylo to však jediné vyjádření, které se setkalo s kritikou. Podle médií také označil feminismus za totalitní ideologii, když ho přirovnal k nacismu a komunismu.

„Moje kniha vám na základě zdrojů ze zahraničí dokáže, že totalitní ideologie jsou tři. Jedna je nacismus, jedna je komunismus a třetí je feminismus, který vychází z marxismu-leninismu,“ pronesl Murín na knižním festivalu. „Ujišťuji vás, že jsem jediný, kdo si feminismus skutečně nastudoval,“ prohlásil dále.

Spor s Respektem

Po těchto výrocích se na Murína obrátila novinářka týdeníku Respekt Ivana Svobodová. Zeptala se jej, zda jeho světonázory či působení na konspiračních webech ovlivní způsob, jakým povede Slovenské literární centrum. Na to konto se Murín ozval šéfredaktorovi Respektu Eriku Taberymu a pod výhrůžkou podniknutí právních kroků se dožadoval, aby se mu Svobodová omluvila a aby nezveřejňovali video, na kterém mluví na Světu knihy.

Murín v e-mailové korespondenci s Taberym označil Svobodovou za „osobu vydávající se za redaktorku časopisu Respekt“ a „tělnatou osobu“, která podle něj porušila zákon o ochraně osobních údajů nebo rezoluci Rady Evropy o etice žurnalistiky.

„Musím přiznat, že obsah sdělení tohoto e-mailu je tak absurdní, že se mi nechce věřit, že by ho zaslal představitel jakékoli instituce, tím spíše ředitel literárního centra,“ reagoval šéfredaktor Tabery v prvním ze série e-mailů. Celou korespondenci s Murínem zveřejnil na webu Respektu.

„Murína už neposílejte“

Murínovy výroky na Slovensku kritizovala například občanská iniciativa Otevřená kultura!, která vyzvala k jeho odvolání z čela Slovenského literárního centra. Iniciativa také zveřejnila dopis adresovaný Šimkovičové, ve kterém si ředitel Světa knihy Praha Radovan Auer stěžoval na výroky Gustáva Murína na veletrhu.

„Svoboda slova a vyjádření je pro nás klíčovou hodnotou. Přesto mi výroky pana Murína, který byl na Světě knihy oficiálním, nejvýše postaveným představitelem Slovenské republiky, přijdou zcela nepatřičné. Věřím, že nešlo o oficiální stanoviska vašeho ministerstva. Pokud vám záleží na dobrých vztazích české a slovenské kultury, pana Murína už k nám neposílejte,“ napsal Auer v dopisu adresovaném slovenské ministryni kultury.

Murín byl řízením literárního centra, které je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, dočasně pověřen letos v lednu. Následně si na jeho chování a způsob práce stěžovali zaměstnanci centra. Šimkovičová už dříve vyměnila ředitele různých kulturních institucí, což na Slovensku vyvolalo kritiku části umělců i veřejnosti.

 X X X

 Smutný konec pro těžce zraněného ředitele dopravní policie, vedení sboru ho muselo propustit

Plukovník Jiří Zlý se podle zjištění iROZHLAS.cz nevrátí na místo ředitele dopravní policie. Připravilo ho o něj těžké zranění hlavy, které utrpěl na výjezdní policejní poradě. Vedení sboru ho kvůli přetrvávající zdravotní indispozici muselo propustit. Nárok na policejní výsluhu ale neztrácí. Okolnosti zranění prověřují kriminalisté kvůli možnému zapojení druhé osoby.

 Smutný konec pro těžce zraněného ředitele dopravní policie, vedení sboru ho muselo propustit

Plukovník Zlý nastoupil ke sboru v době, kdy ještě existovalo Československo. Uniformu oblékl už v roce 1992. Se službou začínal v Moravskoslezském kraji, odkud pochází. Dvanáct let tam potom řídil „dopraváky“, než se v prosinci 2019 stal nejvyšším představitelem dopravní policie.

 Kariéru přetrhl Zlému těžký úraz, který utrpěl loni na přelomu zimy a jara na výjezdní poradě šéfů celorepublikových policejních útvarů v Podhradí nad Dyjí na jižní Moravě. Důsledkem bylo zranění hlavy, jež plukovníka vyřadilo nejen ze služby, ale i z běžného života. Od té doby je v péči lékařů.

Jak nyní iROZHLAS.cz zjistil, právě kvůli popsané indispozici ve službě skončil. Vedení policie ho muselo propustit. „Řediteli dopravní policie skončil služební poměr 15. května, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno,“ potvrdil mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Pozbytí zdravotní způsobilosti

Vedení sboru postupovalo podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Pokud je policista rok ze zdravotních důvodů mimo službu, musí se jeho kondice prověřit. Výsledek v případě Zlého byl jednoznačný. „Podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby,“ vysvětlil mluvčí Moravčík.

 Od Zlého zranění je pověřený řízením dopravní policie plukovník Michal Hodboď. Pokud bude mít zájem, může usilovat o tuto pozici nastálo. Stejně jako ostatní policisté s odpovídající kvalifikací. „Bylo vyhlášeno výběrové řízení na obsazení volného místa ve služební hodnosti vrchní rada – ředitel dopravní policie,“ podotkl mluvčí.

V dopravní policii slouží kolem tří a půl tisíc příslušníků, krajské ředitelství je v každém regionu. Jejich náplní je dohled nad bezpečností silničního provozu, šetření dopravních nehod, dopravně inženýrské činnosti a nasazení na dálnicích. Ředitelství dopravní policie je přímou součástí Policejního prezidia.

Vede se trestní řízení

Odpovědné orgány se zabývaly a zabývají okolnostmi vzniku Zlého zdravotní indispozice ve dvou rovinách. Nejprve úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia zjišťoval, zda se na plukovníkově zranění podílel jiný policista. Jak sdělil mluvčí Moravčík, v březnu útvar dospěl k závěru, že „nebylo shledáno cizí zavinění“.

Příčinu zranění objasňují také kriminalisté. Prověřují podezření, jestli plukovníkovi někdo neublížil. „Potvrzuji, že u Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku je dozorována uváděná věc,“ řekl vedoucí tamějších státních zástupců Miroslav Nogol.

Prezidentův řidič naboural opilý. Obvinila ho inspekce a vedení ochranky jej odstavilo z práce

Není ale jasné, pro jaké podezření se trestní řízení vede. Ani kdy by mělo prověřování skončit. „S ohledem na to, že trestní řízení se nachází ve fázi prověřování, a rovněž s ohledem na citlivost věci nebudeme sdělovat žádné informace,“ doplnil žalobce Nogol. Jisté je, že kriminalisté zatím nikoho nestíhají.

‚Vzalo mě, co se mu stalo‘

Plukovník Zlý má ve sboru výtečnou pověst. Do funkce ho jmenoval tehdejší policejní prezident Jan Švejdar, který má pro něj jen slova uznání. „Bylo na něj absolutní spolehnutí. Působil na mě velmi dobrým dojmem už v době, kdy řídil dopravní policii v Moravskoslezském kraji. Ze šéfů dopravek patřil k nejlepším v republice,“ řekl Švejdar v únoru Aktuálně.cz.

Zlý se také angažoval v odborech. Byl členem Nezávislého odborového svazu policie, což je největší organizace svého druhu v zemi. Jeho poslední dva předsedové, Tomáš Machovič a Milan Štěpánek, o něm smýšlí obdobně jako Švejdar. „Je to důsledný policista na svém místě a velmi solidní člověk. Vzalo mě, co se mu stalo,“ uvedl Štěpánek.

Do širšího povědomí veřejnosti se Zlý zapsal roku 2017, kdy se se svým partnerem účastnil televizního pořadu Výměna manželek. Jeho záměrem bylo předvést, že homosexuální vztah má stejnou hodnotu jako ten mezi mužem a ženou. „Chceme ukázat, že i taková rodina je plně funkční, že jsme soběstační, pracující a náš vztah je bezproblémový,“ řekl tehdy.

 X X X

Praktické lékařství je mezi mediky v kurzu. Čím je obor lákavý a jak fungují moderní ordinace?

 Všeobecnému praktickému lékařství se v České republice daří. Praktikům rostou kompetence
a obor patří mezi studenty a studentkami medicíny k nejčastěji zvažovaným specializacím. Pro mediky je praktické lékařství atraktivní z řady důvodů – kromě kompetencí roste také prestiž oboru, který ale zároveň umožňuje dobře skloubit profesní a osobní život. Významný podíl na popularitě praktického lékařství má jeho rozvoj v akademické sféře – ve výuce i ve vědě. Ústav všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zaujímá v této oblasti vůdčí roli a udává směr.

Na 1. lékařské fakultě si obor všeobecné praktické lékařství vybralo v uplynulém roce 24 čerstvých absolventů, kteří tvoří takřka 10 procent jejích absolventů všeobecného lékařství. Na fakultě se tak obor řadí mezi nejžádanější. Čerstvých absolventů ze všech lékařských fakult, kteří v roce 2024 vstoupili do specializačního vzdělávání pro tento obor, bylo dle údajů Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) zhruba 110. Fakulta je tak významným „dodavatelem“ budoucích praktiků. Celkově vstoupilo v minulém roce do specializačního vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství více než 300 lékařů. Jak totiž sdělila vedoucí Katedry všeobecného praktického lékařství IPVZ dr. Ludmila Bezdíčková, do oboru přichází také velké množství školenců, kteří absolvovali základní interní kmen nebo kteří již atestovali z vnitřního lékařství, anesteticko-resuscitační medicíny nebo urgentní medicíny. Část z nich také tvoří ženy po rodičovské dovolené, které absolvovaly rok praxe pod zařazením v jiném oboru.

Světoví rekordmani

Faktorů, které se na velkém zájmu o všeobecné praktické lékařství podílí, je celá řada. Předseda spolku Mladí praktici dr. Vojtěch Mucha poukazuje v první řadě na medicínské aspekty: „Jedná se
o velmi rychle se rozvíjející obor, který nabírá na důležitosti. Výrazně se rozšiřují diagnosticko-terapeutické možnosti praktického lékaře, což dává profesi větší odbornou pestrost a autonomii. Možnosti využívat moderní technologie z oblasti telemedicíny, elektronické dokumentace nebo diagnostických přístrojů rovněž přispívají k atraktivitě oboru,“ shrnuje dr. Mucha, který kromě své praxe a spolku Mladí praktici působí také v Ústavu všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě. Právě setrvalý nárůst kompetencí praktických lékařů v průběhu posledních let, který se týká také oprávnění předepisovat specializovaná léčiva, představuje jeden z nejvýznamnějších trendů. V současnosti mohou praktici ve svých ordinacích například vyšetřovat ultrazvukem, provádět denzitometrii, dispenzarizovat pacienty s kardiometabolickými onemocněními, s osteoporózou či demencí. Praktičtí lékaři mají v kompetencích celou řadu screeningových programů, jako je například screening kolorektálního karcinomu, screening karcinomu prostaty, screening karcinomu plic, screening abdominálního aneuryzmatu aorty nebo screeningy již zmiňované osteoporózy a demence. Screeningových programů rapidně přibývá. Jak podotýká dr. Mucha, čeští praktici se stávají „světovými rekordmany“ v počtu prováděných screeningů.

Podle jeho předchůdkyně v roli předsedkyně Mladých praktiků dr. Markéty Pfeiferové z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK se i díky tomu mění role praktických lékařů: „Místo pasivního ‚hašení požárů‘ je kladen čím dál větší důraz na prevenci, screeningy a změny životního stylu. Praktici se stávají ‚kouči zdraví‘ a partnery pacientů,“ konstatuje dr. Pfeiferová.

Praktici se navíc shodují, že kromě aktuálních medicínských změn patří mezi výhody oboru také jeho tradičně komplexní přístup k pacientovi. Praktický lékař své pacienty zná dlouhodobě, zabývá se jeho celým biopsychosociálním stavem a často pečuje o celé rodiny – v řadě zemí se ostatně používá termín „family medicine“. Praktické lékařství ovšem v současnosti láká mediky a absolventy patrně také ještě ze zcela jiných důvodů, než jsou medicínské a kompetenční. Dr. Markéta Pfeiferová se domnívá, že za vysokým zájmem o obor stojí změna hodnot a uvažování mladých lékařů: „Praktické lékařství nabízí relativně stabilní pracovní dobu a dobré možnosti skloubení osobního a profesního života, což je dnes pro mnoho mladých lidí zásadní a z dotazníkových šetření mezi mladými lékaři to jasně vyplývá. Praktický lékař má poměrně velkou míru samostatnosti, může si organizovat práci podle sebe, často má vlastní ordinaci a tým.“

Luxusní výuka

Zásadním faktorem pro pozitivní trend v počtech praktických lékařů je jejich vzdělávání v širokém slova smyslu. Na jedné straně funguje od roku 2009 systém rezidenčních míst pro specializační vzdělávání, která jsou dotována státem a kterých je v současnosti 140. Vzdělávání ve všeobecném praktickém lékařství je navíc ze všech specializačních oborů nejkratší, což umožňuje rychlejší nástup do praxe.

Významnou roli v nárůstu popularity oboru ovšem sehrál také rozvoj praktického lékařství na lékařských fakultách. Podle přednosty Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK dr. Norberta Krále je prokázané, že zájem mediků o obor zvyšuje kvalitní výuka a kontakt s praxí. Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK se v tomto ohledu stal příkladem pro ostatní.

„Fakulta spolupracuje se širokou sítí školicích praktických lékařů, kteří pro studenty zajišťují v šestém ročníku 14denní stáže ve svých ordinacích, kdy na jednoho studenta připadá jeden školitel. Takový poměr lze považovat v kontextu pregraduální výuky za ‚luxusní‘ a studenti díky tomu mohou praxi skutečně poznat. Ústav navíc s ohledem na současné medicínské trendy zavádí inovativní výuku, využívá simulační medicínu, nabízí videokazuistické semináře nebo semináře zaměřené na využití ultrazvuku v primární péči,“ přibližuje dr. Král.

Moderní lékařská disciplína

Jeho předchůdce v pozici přednosty ústavu doc. Bohumil Seifert pak zdůrazňuje, že nejde jen o výuku, ale také vědeckovýzkumnou a publikační činnost, díky které studenti mohou vnímat obor se všemi atributy moderní lékařské disciplíny. „V anglosaských zemích, Holandsku, Skandinávii a dnes zejména v Asii se do výzkumu v primární péči investují obrovské prostředky. Naše pracoviště mělo rovněž možnost se v posledních letech díky zázemí fakulty zapojit do několika výjimečných projektů a stát se součástí konsorcií prestižních evropských pracovišť. Našimi nejsilnějšími tématy jsou kardiometabolická prevence, screening nádorů, kvalita péče a epidemiologické studie,“ vypočítává doc. Seifert s tím, že ústav pro svoji výzkumnou činnost získal řadu grantů, včetně grantu Agentury pro zdravotnický výzkum, a v současnosti spolupracuje také na mezinárodním projektu OECD zaměřeném na očekávání a potřeby pacientů.

Sdružené praxe nabývají na významu

Emeritní přednosta Ústavu všeobecného lékařství doc. Seifert upozorňuje, že před primární péčí stojí v dnešní době obrovská výzva v podobě stárnutí populace a chronické multimorbidity – současného výskytu většího počtu chronických onemocnění. „Ani tak hustá síť ambulantních specialistů, jako je
u nás, není schopna všechny chroniky opečovat. Pokud ano, pacient je léčen s každou diagnózou
u jiného specialisty. Koordinační role praktického lékaře nikdy nebyla tak naléhavá,“ podotýká doc. Seifert. Nárůst kompetencí praktiků se ovšem pojí se stále větší organizační a manažerskou zátěží. Zvládnout ji v modelu jeden lékař a jedna sestra, který u nás stále dominuje, se stává obtížné. „Už během covidu se ukázalo, že ‚singl praxe‘ mají nižší funkcionalitu a že nestíhají. Stejně jako v zahraničí se proto i u nás objevuje trend sdružování praxí. Navíc ‚work-life balance‘ je filozofií mladých lidí, kteří se dnes nechají často raději zaměstnat, než by na sebe vzali všechny nároky vedení ordinace,“ soudí doc. Seifert.

Trend sdružených praxí, které jsou v některých západních zemích naprostým standardem, nabývá na významu i v České republice. Pozitivní dopady pociťují ve finále hlavně pacienti – rozšiřují se ordinační hodiny a péče praktiků může být komplexnější. Role praktiků je a měla by být ve zdravotnictví
v dnešní době zásadní a jejich prestiž by tomu měla odpovídat. Česká republika má v tomto ohledu
i díky vzdělávání a nárůstu kompetencí praktiků nakročeno správným směrem, jak nakonec naznačuje dr. Vojtěch Mucha: „V mnoha západních zemích je praktické lékařství páteří systému zdravotní péče.
U nás jsme zatím svědky procesu, kdy se z obvoďáků pomalu stávají sebevědomí praktičtí lékaři, na kterých by měl stát celý systém zdravotní péče.“

Mgr. Lukáš Malý, Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK

X X X

Slavnostní předání pamětních plaket péče o válečné hroby za Plzeňský kraj

 V budově  Vojenského historického ústavu v Praze 3 na Žižkově byly ve čtvrtek 22. května  slavnostně předány pamětní plakety za péči o válečné hroby za Plzeňský kraj.

Oceněny byly celkem čtyři fyzické a čtyři právnické osoby z Plzeňského kraje
za zásluhy v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa podle zákona č. 122/2004
o válečných hrobech a pietních místech.

Ocenění předávali hejtman Plzeňského kraje pan Kamal Farhan, zástupci Ministerstva obrany ČR, konkrétně vedoucí odboru pro válečné veterány a válečné hroby plukovník Robert Speychal, dále ředitel Vojensko – historického ústavu v Praze brigádní generál Aleš Knížek a ředitel Krajského vojenského velitelství v Plzni plukovník Milan Sklenář.

„Tahle událost má v Plzeňském kraji své pevné místo. Je to tradice, která má hluboký smysl. Připomíná nám, že za upravenými válečnými hroby a pietními místy stojí lidé, kteří jim věnují čas, péči a opravdový zájem. Dělají to tiše, s pokorou – a právě proto si zaslouží naši pozornost a poděkování,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan a dodal: „Navíc mne opravdu velmi těší, že se letos můžeme sejít právě v prostorách památníku, který nese silné poselství. A že se tak děje v roce, kdy si připomínáme 80 let od konce druhé světové války. O to větší váhu má dnešní setkání i ocenění, která předáváme.“

Přehled oceněných:

Michael Forman, starosta města a ORP Horažďovice, Josef Chalupný, Horažďovice, Město Kralovice, ocenění převezme starosta města a ORP Ing. Karel Popel, Město Touškov (ORP Nýřany), ocenění převezme starostka města
Kateřina Duchková,

Obec Dolany (ORP Klatovy), ocenění převezme starosta obce
Václav Zeman, Obec Zavlekov (ORP Klatovy), ocenění převezme starosta obce Tomáš Prexl, Milena Městecká, Libor Picka, radní Plzeňského kraje pro oblast kultury a památkové péče.

Zatím poslední předání pamětních plaket se uskutečnilo v roce 2019 v prostorech Krajského úřadu Plzeňského kraje, kdy bylo oceněno celkem 10 osob. Slavnostního aktu v roce 2016 se coby veřejně známá osobnost zúčastnil i historik Eduard Stehlík. Vůbec první předání se konalo za éry hejtmana Chovance v roce 2011.  

Nedílnou součástí slavnostního aktu byla i společná fotografie oceněných v prostorách Národního památníku na Vítkově včetně návštěvy hrobu Neznámého vojína a zdejšího vojenského muzea.  Helena Frintová