Fiala neví, kde mu hlava stojí, neví si s ničím rady. Exprezident Klaus už před 10lety oznámil, že ČR nemůže mít euro, a Fiala to dnes troubí do světa, jako velkou senzaci, kterou vymyslel, že euro ČR zatím mít nebude. Spíš se měl starat se zdravým rozumem o ukončení bojů na Ukrajině, jednat s Ruskem, dnes nemusela být v troskách.

USA oznámily, že nyní Ukrajina musí jednat s Ruskem o konci boje, protože lidí tam mrznou a možná zmrznou, protože je to vina šílence Zelenského, EU, Anglie, Francie, Německa, ČR a celého Západu, který tam dodává zbraně na vraždění lidí a ničení měst, obcí, domů, bytů a továren.

Miliony Ukrajinců ze země stále prchají. Která země jim dá nový domov? Bude to Anglie, Německo, Francie, nebo USA? Amerika od války na Ukrajině už dává ruce pryč, jako všude, kde válku vyvolala. Ale tím se Fiala nezabývá a neporadil se s exprezidentem Klausem, který o tom už řadu let přednáší na světových konferencích.  Na to ale Fiala nemá vědomosti.

Fiala není schopen s EU, Leyenovou a spol. řešit ani tisíce uprchlíků na silnicích ze SR do ČR, kam ministr vnitra vyhnal stovky policistů a vojáků ČR místo toho, že by to měla řešit EU, Leyenová, jak tvrdí vláda SR Hegera.

Slováci jsou chytřejší, protože ve vedení EU by měli být rozumní odborníci na řízení Evropy, a pokud tam nejsou, měli by se vyměnit. V prvé řadě by to měla být podle odborníků Leyenová, kterou tam dosadila Merkelová, ale kancléř Scholz dnes nemá odvahu ji vyměnit, protože sám si není jistý své síly politika, aby nenarazil a nebyl odvolán. Tím samozřejmě trpí celá EU a Evropa.

X X X

ŽALOBCI  ČR  KRYJI  MINISTRYNI  FIALOVY  VLÁDY  ČERNOCHOVOU

Dostávám četné dotazy, jak to dopadlo s trestním oznámením pana Alexandra Geljeviče Dugina na ministryni obrany Janu Černochovou. Je vcelku normální v tomto státě, že téměř podobným stylem jako kdysi Horáková, byli v našich progresivistických médiích mediálně lynčováni oni dva výtržníci, kteří se rozzlobeně utrhovali na Ukrajince. Jistě je nepochybné, že Ukrajince nemají rádi, ale díky nekritické podpoře Petra Fialy a spol, této komunitě, která stále více rozděluje Česko na zcela nepřátelské dva tábory to sice nelze schvalovat, ale chápat ano. Přiznávám, že jsem zaznamenal jen malou ukázku z nějakého videa. A samozřejmě, že ti pánové (mimochodem možná trochu pod vlivem) nejsou mým šálkem kávy.

Ovšem, jak kdysi říkal Jakeš „není podstatné, co se říká, ale kdo to říká“.

Když známá výtržnice chlubící se tričkem „Fuck you, Putin“, ovšem zároveň ministryně obrany projevila vlny sympatií s teroristickým činem na Darju Duginovou, nad jejímž úmrtím okamžitě vyslovil soustrast a lítost papež František, ba dokonce i mluvčí Bílého domu, čekal jsem, že státní zastupitelství nějak zareaguje. No nezareagovalo. Napsal jsem nějaký článek a ozval se mně kdysi známý z Moskvy a zprostředkoval složitě kontakt na pana Dugina. Odsouzení jednání bylo jednoznačné a způsob argumentace byl přirozeně věcí advokáta, tedy mě.

Přesto jsem návrh textu trestního oznámení odeslal p. Duginovi, tam mu jeho česko-ruští přátelé přeložili, byla tam výhrada k nějaké větě, ta se upravila. Pan Dugin se vlastnoručně pod text podepsal a podepsal rovněž plnou moc. A klikatou cestou jsem oba tisky dostal do Prahy (letecké spojení je složité). Udavačům jen tak bokem připomínám, že nás s Ruskem stále váže spojenecká smlouva podepsaná Havlem a Jelcinem, a že verbální výlevy politologa Fialy, o tom, že jsme ve válce s Ruskem jsou pouze velmi úspěšnou politickou rétorikou, která ovšem rychle vychladne až USA začne utahovat finanční kohoutky a odborníci ví, že vše záleží jen na USA a jak dlouho to bude daňové poplatníky bavit.

Ještě aby odrazil naše udavače. I při prvním balíčku pomoci pro Ukrajinu návrh nepodpořilo 50 členů Sněmovny reprezentantů. A v amerických podmínkách je zcela běžné, že někdo pléduje pro nějakou válku a naopak jiní jsou zásadně proti. Zkrátka a dobře klidně mohu s kýmkoliv korespondovat do Moskvy a je mnoho Američanů se kterými bych rád korespondoval do Ne Yorku.

A teď tedy k meritu:

Odeslal jsem trestní oznámení spolu s naskenovanou plnou mocí.

Všichni mě upozorňovali že Bradáčová jistě nepřipustí, aby něco takového prošlo, ale přece jenom jsem očekával jistou eleganci odmítnutí.

A během několika málo dnů jsem obdržel nehoráznou a nestoudnou výzvu k doplnění zcela zpochybňující, že jsem předložil plnou moc a kladoucí požadavky, které na advokátem zastoupeného klienta ani z povahy věci nemohou existovat s jsou tedy nezákonné. Běžně advokátovi stačí podpis. To že klient jej zmocnil a v jakém rozsahu či nezmocnil je jeho odpovědnost. Jinak by prakticky advokacie ani nemohla existovat.

Dopis zněl: Trestní oznámení ze dne 14. 9. 2022 na ministryni obrany Janu Černochovou Ve věci trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podpory a propagace terorismu podle § 312e tr. zákoníku, které bylo dne 2. 10. 2022 zasláno datovou zprávou Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, Vás vyzývám, abyste předložil v listinné podobě originál plné moci datované dne 14. 9. 2022 v Moskvě. Za situace, kdy je plná moc podepsána v Moskvě a psána pouze v češtině, nikoliv bilingválně, jsou jednak pochybnosti o pravosti plné moci a jednak pochybnosti o tom, zda skutečně reflektuje vůli zmocňující osoby.

Současně žádám o sdělení, jakým způsobem byl Alexandr Geljevič Dugin seznámen s obsahem plné moci, aby jejímu obsahu porozuměl. Obdobná situace platí u zaslaného trestního oznámení datovaného dne 14. 9. 2022 v Moskvě, psaného pouze v češtině, nikoliv bilingválně, které ovšem nebylo podatelem podepsáno, ačkoliv je podle obsahu zjevné, že jej měl napsat podatel Alexandr Geljevič Dugin, nikoliv vy jako jeho právní zástupce v jeho zastoupení. Vyvstaly proto pochybnosti o skutečném autorství podání, a proto ve stejné lhůtě žádám o doložení originálu trestního oznámení v listinné podobě či jiný doklad, ze kterého bude jednoznačně plynout, že jeho autorem je Alexandr Geljevič Dugin.

Abych nenapínal : Šokovalo mě to, ale dobře

Nyní stručně k nezákonným dotazům dotazovatele:

Platí zásada, že podání za každého klienta je v zásadě věci stylistiky advokáta, kdy zejména u trestního oznámení vymezí žadatel, co napadá, tedy v daném případě radost podezřelé nad vraždou jeho dcery a podpory brutálnímu činu. Nic více logicky zpracovatel, tj. právní zmocněnec, nepotřebuje. Jeho úkolem je zformulovat argumentaci co nejpřesvědčivěji, což se nepochybně v daném případě stalo, když je vidět až horečná snaha trestní stíhání odmítnout. Zásadně se tedy nepředkládá klientovi připravený text.

V dané případě je tak věc naprosto jasná: Zastoupený byl otřesen teroristickým útokem – atentátem na svou dceru a pokládá za nezbytné, aby podezřelá byla postižena. Navíc je jasné, že naprosto obsahově shodné podání by mohl zmocněnec oznamovatele podat i sám za sebe, což byl i připraven učinit, avšak do toho přišla zprostředkovaná prosba, zda by nebyl ochoten se trestního oznámení podujmout, což bylo vyvoláno faktem že několikrát jednání ministryně Černochové kritizoval na facebookových stránkách, což bylo známo jeho ruským partnerům.

Oznamovateli však shodou okolností vůbec nedělá potíže vysvětlit způsob sepisu trestního oznámení i podpisu plné moci, jakkoliv opakuje, že jde o nezákonný postup státního zástupce.

Celá procedura byla časově i logisticky obtížná a trvala přes měsíc.

Oznamovatel jak plnou moc, tak i předběžný text oznámení velmi náročně posuzoval a u plné moci došlo až k tomu, že požadoval vyškrtnutí prakticky všeho textu až z běžně používaného formuláře zbylo pouhé torzo. Text plné moci i oznámení byl partnery zmocněnce, kteří dokonale ovládají česky přeložen. I k textu oznámení měl oznamovatel drobné připomínky, kterým přirozeně zmocněnec vyhověl.

Dalším problémem byl fakt omezených leteckých spojů že mezi Prahou a Moskvou, a tak i když zmocněnec obdržel zprávu, že je plná moc podepsána dne 14.9 k vlastnímu předání plné moci spolu s konceptem trestního oznámení byla zmocněnci předána až na státní svátek dme 28. 9. 2022 v hotelu Any Day v Sokolské ulici.

Zmocněnec oznamovatele připojuje originál plné moci a nascanovaného textu trestního oznámení (se špatně uvedenou adresou), který byl zmocněncem do Moskvy odeslán přeložen do ruštiny a dokládá, že výše uvedené) což jako jediné lze považovat za legitimní požadavek státního zástupce.“

Odeslal jsem odpověď a předpokládal jsem, že je postačující.

Státní zástupce, i když jsem mu dokonce zaslal podepsanou plnou moc a text obsahu trestního oznámení zřejmě trestní oznámení bez dalšího založil.

Zdá se, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství Mgr. Martin Bílý plní roli čističe dokonale.

Nuže, pane magistře:

1, Samozřejmě, že se obrátím na Vrchní státní zástupkyni se stížností na Vás, případně na některé poslance na zjednání nápravy, zejména proto, že meritum trestního oznámení je závažné a nic nebránilo prošetřování skutečností, které jsou evidentní a které při absenci jejich postihu vedou k další pokračující trestní činnosti dalším ministrem minimálně výtržnického charakteru.

2, Mám samozřejmě stále text trestního oznámení Alexandra Geljeviče Dugina a podám jej inovovaný svým jménem, což nepochybně mohu, protože jsem přesvědčen, že je třeba prověřovat trestní jednání bez ohledu na postavení osob, zda jsou či nejsou v kladném postavení k vládě.

Tolik, k našemu právnímu státu…Dr. Jiří Vyvadil, advokát

X X X

TRUMP  CHCE  ZNOVU  KANDIDOVAT  NA  PREZIDENTA  USA

Kampaň v USA vrcholí. Nebuďme Kuba, varoval Trump a naznačil další kandidaturu

Reuters: Současný americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump se v neděli na poslední chvíli snažili získat hlasy voličů před úterními volbami do Kongresu. Biden na univerzitě ve státě New York hovořil ke studentům, vyzdvihl sílu a možnosti jejich generace. Trump na Floridě varoval před „sílící tyranií levice“ a přiživoval debatu o své možné opětovné kandidatuře do úřadu v roce 2024.

 „Pokud půjdete všichni k volbám, demokracie bude zachráněna. To není vtip,“ řekl Biden studentům univerzity Sarah Lawrencové v New Yorku. „Pro vaši generaci je to chvíle, aby ji (demokracii) bránila, chránila a zvolila si ji,“ dodal demokratický prezident, který si pro své vystoupení vybral půdu, která historicky podporovala Demokratickou stranu, poznamenává agentura AFP.

Biden přijel podpořit guvernérku Kathy Hochulovou, která čelí nebývale tvrdému tlaku republikánského protikandidáta Leeho Zeldina. Demokratku na poslední chvíli podpořilo několik význačných spolustraníků včetně exprezidenta Billa Clintona, viceprezidentky Kamaly Harrisové nebo bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové, píše BBC.

Ostrou kritiku v Bidenově projevu sklidili republikánští kandidáti, kteří jsou podle něj „odpírači voleb“. „Znají jen dva výsledky voleb: buď vyhráli, nebo tvrdí, že byli podvedeni,“ cituje z Bidenova projevu agentura AP.

Trump v Miami na Floridě ve více než hodinovém projevu tvrdil, že Bidenovi demokraté vedou zemi ke „komunismu“ a varoval, že za demokratů by se USA mohly „proměnit v komunistickou Kubu nebo socialistickou Venezuelu“. Žádal voliče, aby odmítli „radikální levicové maniaky“. Výslovně se obracel i k hispánským voličům, „náruč Republikánské strany je vám otevřená,“ cituje Trumpa stanice BBC.

Na setkání přišel Trump v červené kšiltovce, která byla i jedním ze symbolů jeho prezidentské kampaně. Trump zatím oficiálně nepotvrdil, že bude opět kandidovat, ale v neděli svým stoupencům řekl, že to „nejspíš bude muset zopakovat“ a ať se „těší na novinky“.

Bidena nasazují raději jen někde

Biden i Trump využívají poslední dny před volbami k oslovení nerozhodnutých voličů. Demokratická strana ale pečlivě volí, kde Biden vystoupí a vyhýbá se státům, kde je těsný rozdíl v odhadech volebních výsledků. Podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos z úterý totiž schvaluje Bidenův pracovní výkon pouze 40 procent Američanů a jeho vystoupení by tak mohlo být kontraproduktivní, poznamenává agentura.

První dáma Jill Bidenová v neděli navštívila Texas, stát s převahou republikánů. „Volba toho, kdo povede naši komunitu, je jedním ze způsobů, jak můžeme žít svou víru,“ řekla věřícím v baptistickém kostele na Wheeler Avenue v Houstonu, píše Reuters. V pondělí pojede Bidenová podpořit do Virginie kongresmanku Jennifer Wextonovou.

Trumpa na jeho setkání v Miami přišel podpořit floridský republikánský senátor Marco Rubio. Na akci naopak nebyl republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis, který je všeobecně považován za Trumpova nejvážnějšího vyzyvatele v boji o stranickou nominaci do prezidentských voleb, píše AP. DeSantis se setkal se svými příznivci v jiné části státu, držel se ústředních témat své předvolební kampaně, včetně brojení proti povinnému očkování proti covidu-19 a vyhnul se přímé konfrontaci s Trumpem.

Kampaň v arizonském Phoenixu narušil nález obálky s podezřelým bílým práškem ve štábu republikánské kandidátky na guvernérku Kari Lakeové. Na místě zasahovala policie a hasiči, obsah obálky prověřují a nikdo nemá zdravotní obtíže, píše AP.

Američané budou v úterý hlasovat o novém složení celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, a také o guvernérech 36 států a tří teritorií. Průzkumy naznačují, že Bidenovi demokraté mohou přijít o kontrolu nad oběma kongresovými komorami.

To by mělo zásadní dopad na Bidenovu schopnost prosazovat zákony a zároveň by to mohlo přímo ovlivnit, zda se Trump rozhodne za dva roky opět kandidovat na post prezidenta. Otázkou také je, jak by případná převaha republikánů v Kongresu ovlivnila americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

 X X X

Jiří Ovčáček se oženil. V kostele si vzal ukrajinskou uprchlici, které nabídl pomoc

Mluvčí prezidenta Zemana měl svatbu v pátek. Do svazku manželského vstoupil v kostele. „Byl to obřad v úzkém kruhu nejbližších přátel,“ uvedl zdroj deníku Blesk, který o veselce informoval. Přímo Ovčáček své soukromí většinou veřejně nekomentuje, výjimku neudělal ani ohledně své svatby.

Pravá ruka Miloše Zemana si vzala ženu, která podle Blesku pochází z Ukrajiny. K seznámení mělo dojít tak, že Ovčáček ji u sebe ubytoval jako uprchlici před ruskou agresí. K rodinnému stolu také Ovčáčkovi přibude nevlastní syn v předškolním věku.

Miloš Zeman o svatbě věděl

Miloš Zeman o veselce věděl a krok svého mluvčího podporoval. Na Hradě věděli o Ovčáčkově svatbě předem i další jeho spolupracovníci, ale až do pátku drželi bobříka mlčení a ctili, že jde o osobní krok.

Jiří Ovčáček, který je mluvčím prezidenta Miloše Zemana od roku 2013, momentálně podle Blesku čerpá volno a užívá si po boku novomanželky svatební cestu.

X X X

Putin šokoval Macrona výroky o Hirošimě. Popsal, jak může jaderný útok ukončit válku

List Daily Mail publikoval znepokojivou zprávu, podle které Putin opět pokročil v jaderných hrozbách. Volal si totiž s francouzským prezidentem Macronem a při hovoru měl o nukleárním útoku velmi konkrétně mluvit. Z dostupných informací není zřejmé, kdy přesně k telefonátu došlo, je ale pravděpodobné, že proběhl v posledních dnech či týdnech.

O Putinových slovech informovaly Daily Mail tajné – zřejmě francouzské – diplomatické zdroje. Ruský prezident měl Macronovi říct, že atomový útok na japonská města na konci druhé světové války ukázal, že „nemusíte útočit na hlavní města, abyste vyhrál válku“.

Američané svrhli 6. a 9. srpna 1945 atomové bomby na města Hirošima a Nagasaki, což vedlo ke kapitulaci Japonska, a tím i konci druhé světové války.

Co poznámka znamená?

Francouzskou diplomacii Putinův výrok údajně velmi šokoval. „Macron byl zřetelně znepokojený. Znělo to jako vážná narážka na to, že Putin může útočit nukleární zbraní na východě Ukrajiny, zatímco Kyjev by nechal nedotčený. To mělo být zřejmě smyslem jeho poznámek,“ uvedly diplomatické zdroje.

  Že se Putin s Macronem opravdu bavili o nukleárních zbraních, potvrdila pro Daily Mail i francouzská vláda. „Dva prezidenti nepochybně diskutovali o riziku, které se váže k použití jaderných zbraní. Putin chce dát najevo, že na základě ruské jaderné doktríny jsou na stole všechny možnosti,“ sdělila.

Téma jaderných zbraní je na stole od počátku války na Ukrajině. Opakované jaderné hrozby v týdnu poprvé kritizovala Čína. Tamní administrativa je označila za nezodpovědné a bezpředmětné. Jednalo se tak dosud o nejsilnější kritiku Ruska ze strany Pekingu, který se jinak profiluje jako tichý spojenec Moskvy.

X X X

SENÁTORKA  HAMPLOVÁ  MINISTROVI  VNITRA  RAKUŠANOVI:   OPONENTI  STÁLE  SKANDALIZOVÁNI

Před zásadním ohrožením občanských práv a svobod v Česku varují signatáři otevřeného dopisu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi, který byl představen v pondělí na diskusním večeru „Za názor do basy? Jak se bránit zvůli novodobých cenzorů“. Diskusi uspořádalo sdružení Akce D.O.S.T. a signatářkou dopisu je i nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

 „Máme vážné obavy z návrhů opatření připravovaných vaším ministerstvem, které podle našeho názoru nejsou ničím menším, než pokusem o ustavení tajné politické policie s úkolem monitorovat a případně trestně stíhat občany s nepohodlnými, takzvaně nesystémovými názory,“ píše se v otevřeném dopise, jehož text má iDNES.cz k dispozici.

V dopise, který je uveden titulkem Stop nové StB! a pod nímž jsou podepsáni vedle Zwyrtek Hamplové i třeba Ladislav Jakl, politický analytik Institutu Václava Klause a dříve tajemník bývalého prezidenta Václava Klause či předseda Akce D.O.S.T Petr Bahník a místopředseda Michal Semín, signatáři dopisu tvrdí, že je omezována svoboda projevu.

Jsou podrývány svoboda projevu i přesvědčení, tvrdí dopis ministrovi vnitra

„Ve jménu cílů jako je záchrana planety, péče o veřejné zdraví či dosažení rovnosti, jsou dlouhodobě podrývány jak zbytky politické a ekonomické suverenity, tak i svoboda projevu a přesvědčení. Myšlenkoví oponenti jsou vládními politiky skandalizováni, šikanováni a vylučováni ze společenské diskuse,“ píše se v otevřeném dopise.

„Existují také závažné indicie, že k diskreditaci opozičních názorů je cíleně využíváno i působení nastrčených provokatérů,“ obracejí se signatáři otevřeného dopisu na ministra vnitra a předsedu STAN Víta Rakušana.

V části veřejnosti byl podle textu dopisu vyvolán strach a vědomí, že si musí dávat pozor na pusu. „Do naší společnosti se tak vrací něco, o čem jsme naivně věřili, že už se nikdy nevrátí,“ píše se v dopise. Česká společnost, už v minulých letech bolestně rozdělená názorem na řešení covidové epidemie, byla podle textu dopisu dále radikalizována.

„A vláda, místo toho, aby prezentovala uklidňující hlas rozumu, komunikuje s veřejností primitivním válečnickým slovníkem a siláckými gesty. Byl odstartován, zatím jen propagandistický, hon na dezinformátory, a údajné členy ruské páté kolony, za něž jsou, paranoidně a zcela bez ohledu na reálný stav věci, označování všichni, kdo si dovolí „neomylné“ vládní politiky kritizovat,“ vytýkají signatáři dopisu vládě.

Dělení na „hodné“ a „zlé“ je nepřijatelné, píše se v dopise

Černobílé dělení občanů na „hodné“, to jest provládní, a „zlé“ opozičníky neodpovídá podle nich skutečnému názorovému spektru společnosti a z hlediska občanských svobod, dosud garantovaných platnou ústavou republiky, ho označili za absolutně nepřijatelné.

V závěru otevřeného dopisu apelují na ministra Rakušana, ať urychleně hledá cestu ke zklidnění společenského napětí, které svými kroky pomáhá vytvářet.

„Hovoří se o občanech této země jako o šmejdech, mě to prostě uráží,“ řekla senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Na diskusní večer sdružení akce D. O. S. T dorazila i senátorka Daniela Kovářová, poslanec SPD Jiří Kobza či předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

 X X X

MINISTR  RAKUŠAN  NECHCE  ZRUŠIT  KONTROLY  NA  SILNICÍCH

CHCE  ŘÍDIT  EU?

Hraniční kontroly zrušit nemůžeme, vzkázal Rakušan slovenským autodopravcům

Čekací doby dopravců na česko-slovenských hranicích by se mohly zkrátit, ale kontroly nyní kvůli počtu přicházejících migrantů zrušit nelze, uvedl v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan. Řekl to novinářům v souvislosti s noční blokádou hraničního přechodu slovenskými autodopravci.

 „Já si skutečně při těchhle číslech, která stále máme, neumím představit, že by teď rychle Česká republika řekla, že ty kontroly na hranicích končí,“ uvedl Rakušan. Česká policie od znovuzavedení kontrol na hranicích se Slovenskem zajistila v celé zemi 8 840 lidí při nelegální migraci a 91 převaděčů. Podmínky pro vstup do ČR nesplnilo 1 587 lidí, na Slovensko vrátila 2 841 lidí.

„Hledejme teď způsoby, jak ulehčit dopravcům, jak ulehčit a zjednodušit čekací doby,“ řekl Rakušan. „Snažíme se budovat další odbavovací pruhy na hranicích i pro dopravce jako takové,“ dodal.

Situaci chce Rakušan řešit se svým slovenským protějškem Romanem Mikulcem, v plánu jsou i jednání premiérů obou zemí mimo jiné kvůli naplňování dohod o zpětném přebírání běženců. Rakušan uvedl, že v této souvislosti jednal i s albánskými představiteli, je ochoten pomoci posílit kontroly na balkánských hranicích.

 Další blokádu chystají slovenští autodopravci na pátek

Slovenští autodopravci v noci několik hodin protestovali na dálničním hraničním přechodu na D2 s Českou republikou Brodské/Břeclav. Dopravu tam ale hodlají zablokovat znovu v pátek v případě, že se na hranicích s ČR kvůli obnoveným českým hraničním kontrolám budou vytvářet kolony.

Česká policie už podle dřívějšího oznámení plánovala posílit kapacitu odbavování nákladních vozidel na hranici se Slovenskem. V případě kamionů místo dřívějších dvou kontrolních míst fungovaly dnes ráno na přechodu u Břeclavi čtyři místa.

ČR kvůli náporu migrantů původem hlavně ze Sýrie zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem na konci září a pak opakovaně rozhodla o jejich prodloužení. Kabinet je předminulý týden prodloužil o 15 dní, tedy do 12. listopadu, podle části evropského nařízení, které umožňuje zavést ochranu hranic neprodleně. Dalších 30 dní pak budou kontroly fungovat podle jiné části nařízení, pokud k tomu nebude mít námitky Evropská komise. O 15 dnů prodloužilo hraniční kontroly se Slovenskem na konci října také Rakousko.

X X X

Lhal a obohatil se o 190 milionů, čelí obžalobě exfunkcionář rozvědky

Případem bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeňka Blahuta se v pondělí začal zabývat Pražský městský soud. Blahut čelí obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Jako náměstek rozvědky měl pro sebe a další osoby z jejích prostředků získat necelých 200 milionů korun.

 Obžalobu v pondělí žalobce přečetl veřejně. Kvůli projednání utajovaných informací bude ale hlavní líčení pokračovat za zavřenými dveřmi.

Státní zástupce Marek Bodlák tvrdí, že Blahut využil důvěry ředitele rozvědky a informací, kterými jako náměstek disponoval, aby z prostředků rozvědky získal pro sebe a případné další nezjištěné osoby 190 milionů korun.

Blahut dnes obžalobu nechtěl komentovat. „Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím,“ řekl novinářům.

Státní zástupce tvrdí, že bývalý náměstek měl informace tom, že český občan, který byl od prosince 2015 zadržován v jedné z afrických zemí pro údajnou protistátní činnost, bude v zemi odsouzen a následně tamním prezidentem omilostněn „v očekávání zlepšení bilaterálních vztahů“.

Blahut ale podle Bodláka v prosinci 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění občana prostřednictvím intervence jedné ze sousedních afrických zemí, a to výměnou za dodávku „technického zařízení“ v hodnotě 190 milionů korun. Technické zařízení ale nebylo ani zakoupeno, jak bylo uvedeno ve svazcích rozvědky, a peníze nebyly jedné ze sousedních afrických zemích předány, což podle obžaloby tvrdil Blahut.

„Jednalo se pouze o krycí legendy, které měly (…) vzbudit zdání legality vynaložení částky 190 milionů korun z prostředků ÚZSI,“ uvedl Bodlák v obžalobě. Peníze určené na nákup zařízení si Blahut podle něj ponechal.

Kromě pondělí a úterý je hlavní líčení nařízené ještě na další tři dny v listopadu a následně v týdnu od 19. prosince. Předseda trestního senátu Petr Blažek avizoval, že hlavní líčení bude dále vedeno s vyloučením veřejnosti, případný rozsudek by ale soud vyhlásil veřejně. Blažek nechtěl předjímat, zda rozhodne ještě v tomto roce.

ÚZSI Úřad pro zahraniční styky a informace se zabývá informacemi, které pocházejí ze zahraničí. Může je ale sbírat i na českém území. Na rozdíl od Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) například nesmí pořizovat odposlechy.

Náměstkem civilní rozvědky byl Blahut od září 2014 do ledna 2018. Policie ho obvinila v srpnu 2019. Blahut s obviněním nesouhlasil, jeho stížnost proti stíhání ale zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Podle dřívějších informací týdeníku Respekt se obvinění Blahuta týkalo nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta.

X X X

Odmítání plynu a ropy z Ruska je pro nás nevýhodné, prohlásil Okamura

Ve jménu anglosaské nadřazenosti se podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury odřezáváme od energetických surovin. „Pokud dnes říkáme, že odmítání plynu a ropy z Ruska je nevýhodné, tak to není proruské, ale jde jen o pragmatické vyhodnocení stávající situace,“ řekl na semináři „Alternativy řešení energetické krize: Jak snížit ceny elektřiny a plynu?“

„Německo a další země země Západu naplánovaly svou energetiku na odstavení uhlí a jádra a na tom, že tyhle zdroje nahradí plynem a obnovitelnými zdroji. To odstartovalo krizi v Evropě a i dnes to vrcholí nesmyslným, účelovým odstřižením od levného plynu a ropy z Ruska,“ prohlásil šéf SPD.

Řekl, že dvacet let veřejně hovoří a píše o nutnosti diverzifikovat zdroje energií v České republice bez ohledu na to, koho z dodavatelů máme či nemáme rádi.

„Nejde už o energetiku, ale o přežití evropské civilizace, protože se ve jménu anglosaské nadřazenosti odřezáváme jak od energetických surovin, tak surovin strategických pro moderní technologie. Titan a další vzácné kovy pochází ze zemí, které zcela úmyslně štveme proti sobě. Mimochodem i v systémech stíhaček a raket, které se posílají proti Rusku, je titan z Ruska, pozoruhodný paradox,“ řekl Tomio Okamura.

Ve svém vystoupení ani jediným slovem nezmínil, že to bylo Rusko, které v druhé polovině února napadlo Ukrajinu a rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války.

Energetická krize se týká jen satelitů USA, hlásal Okamura

Místo toho Okamura kritizoval, že Německo před pár týdny odmítlo oficiální ruskou nabídku zprovoznit plynovod Nordstream 2 a zajistit tak plyn pro Evropu na tuhle zimní sezonu.

„Evropa si tak dobrovolně snížila a zúžila možnost dodávek energií a pochopitelně si jako bonus odmítnutím plynu ceny sama zvýšila,“ uvedl šéf SPD. „Energetická krize se fakticky týká jen satelitů USA, přičemž z veřejných zdrojů víme, že USA nakupují ruský plyn přes Čínu,“ tvrdil Okamura.

„Elektřiny, ropy a plynu je ve skutečnosti kolem nás dost. Jak říká premiér Viktor Orbán, střílíme si do nohou, do rukou a vypadá to, že míříme už i na naše hlavy,“ zakončil odkazem na maďarského premiéra své vystoupení před zaplněným sálem na semináři, který zorganizovala jeho stranická kolegyně, poslankyně Marie Pošarová.

Pozvala na něj třeba hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy České republiky Bohuslava Čížka, bývalého generálního ředitele Pražské plynárenské Pavla Janečka či ekonomku Ilonu Švihlíkovou.

X X X

Školáci cvičí, pejskaři venčí. Rokytnice bez tepla se zahřívá, jak umí

Spor radnice s teplárnou o nárůst ceny odnesly v Rokytnici v Orlických horách na Rychnovsku stovky domácností. Nejvíc jim chybí teplá voda. „Ještě, že nemrzne,“ shodují se místní.

Emílie Gabrielová zrovna vychází z bytovky nedaleko základní školy v Rokytnici v Orlických horách a s kastrůlky v ruce si jde pro oběd. Pod bundou má dva svetry, které nesundala, ani když si doma chystala nádobí. Patří ke stovkám lidí, kterým v horském městečku v sobotu ráno přestaly hřát radiátory. Venku na sluníčku je jí dost možná tepleji než v chladném bytě.

„Já se zimy nebojím. Teple se přikryju, když spím. Ale horší je to s vodou. Přestala nám jít teplá voda a nemůžeme se vykoupat,“ stěžuje si seniorka.

Z vedlejšího domu právě další důchodce vynáší odpadky. Ven vyšel jen ve svetru a také jemu nejvíce chybí teplá voda z kohoutku. „Žena ji ohřívá v pračce a pak ji vypustí do vany,“ popisuje muž, který se představil jako Václav.

Na ulici ho zdraví sousedka Milena Nováková, která právě venčí svého psíka. Výpadek tepla ji zastihl o pracovním víkendu a ještě v pondělí ráno měla směnu v místní prodejně.

„Naštěstí jsem byla v práci, takže jsem se ohřála tam, ale je to dost

nepříjemné. Doufám, že se brzy dohodnou a zatopí nám. Nahoře na sídlišti zůstala ještě stará kotelna, kde by se dalo topit pevnými palivy, dolní sídliště má zase bojlery, ale my jsme na tom nejhůř. Nemáme tu nic,“ popisuje Milena Nováková, která je zároveň předsedkyní domovního sdružení vlastníků.

Lidé se podle ní zařídili všelijak. Vodu na mytí si ohřívají v konvici a oplachují se v lavoru. Někteří si pořídili přímotopy, další stěhují po bytě malý větrák, kterým si dosud vyhřívali koupelnu.

„Spousta lidí si tady nakoupila nějaké krby na líh. Prý k tomu nemusí být komín, ale já to moc neznám. Řekla jsem si, že budu chodit venku se psem, protože se u toho zahřeju víc než doma. Když se sedí, tak je to hrozný,“ pokračuje.

Škola i ústav mají přímotopy

Přerušení dodávek tepla postihlo v Rokytnici přes tři stovky domácností, ale také základní školu a Ústav sociální péče na Stříbrném vrchu. Obě zařízení zatím těží z teplého počasí i kvalitního zateplení budov.

„Dneska svítilo sluníčko, takže máme teplo. Kolega obcházel třídy a naměřil mezi 20 a 23 stupni,“ říká ředitel rokytnické základní školy Zdeněk Dušek.

Škola pořídila do tříd přímotopy. Podle ředitele by je mohli spouštět hlavně ráno, aby se třídy vyhřály před příchodem dětí. Další olejové radiátory škole zapůjčila stavební firma, která má nedaleko rozpracovanou zakázku.

Stejně učinil i nedaleký ústav. Ten se na krizovou situaci začal připravovat už ve středu. Teplárna totiž už v úterý informovala, že se s městem nedaří dohodnout nové podmínky a hrozí tak přerušení dodávek tepla.

„Vycházeli jsme z toho, že se v Rokytnici něco děje, že je tady nějaké riziko a hned jsme s tím pracovali. Ve středu jsme svolali schůzku krizového týmu a začali jsme u ostatních příspěvkových organizací kraje shánět přímotopy. Pokud bychom reagovali až v pátek odpoledne, kdy nám přišla oficiální informace z města, tak už přes víkend nic nezařídíme,“ vysvětluje ředitelka ústavu Eva Fremuthová.

Na klienty ústavu by zatím situace neměla mít přímý dopad. Pokud se situace do příchodu mrazů nevyřeší, plánuje vedení sestěhovat uživatele do menšího počtu pokojů. Možné stěhování jinam je až krajním řešením.

„Naši klienti potřebují hlavně stabilitu a pocit bezpečí. Zatím se nám daří udržovat tepelný komfort, na který jsou zvyklí,“ říká ředitelka.

Řešení je na dosah

Radnice v Rokytnici mezitím intenzivně jedná s teplárnou o obnovení dodávek. Firma Ekoenergy Moravia je přerušila v sobotu ráno kvůli tomu, že město už před měsícem odstoupilo od smlouvy, aniž by uzavřelo novou písemnou dohodu. Údajně existovala jen ústní domluva.

Příčinou sporu je nárůst cen energií. Podle teplárny vzrostly až čtyřnásobně dřevní pelety, kterými se v Rokytnici topí, i elektřina potřebná pro chod zařízení. Firma přitom měla s radnicí desetiletou smlouvu z roku 2017, která s podobným nárůstem nepočítala a umožnila cenu navýšit jen jednou ročně o inflaci.

„Ta původní smlouva nebyla pro teplárnu výhodná, to připouštím, ale takto to bylo vysoutěženo a my se musíme pohybovat v mezích zákona,“ upozorňuje na omezený manévrovací prostor starosta Luboš Michalec (Sdružení pro Rokytnici).

Radnice už v březnu uzavřela s firmou Ekoenergy Moravia dodatek, který zvýšil cenu tepla za gigajoule o 40 procent, což je podle radnice maximální možné zdražení u vysoutěžených cen. Ani nová cena 639 korun za gigajoule bez DPH však podle teplárny nepokryje náklady.

Proto se už v srpnu firma s městem dohodla, že městská firma Centep, která teplo z teplárny dodává do domácností, bude sama nakupovat pelety a teplárně platit jen za výrobu tepla. Sepsání dohody však blokovala situace po volbách. Nové vedení má Rokytnice až od 31. října.

„Ještě ten večer jsem radnici poslal návrh dohody. Měl jsem za to, že jsme domluvení, ale když jsem ve čtvrtek poslal smlouvu k podpisu, poslali mi zpět jiné podmínky i nižší cenu, s čímž nesouhlasíme. Nemůžeme dodávat teplo, když nemáme smlouvu,“ vysvětluje ředitel Ekoenergy Moravia Luděk Koch.

Radnice se obrátila i na Energetický regulační úřad. Podle něj je však největším problémem právě odstoupení od smlouvy.

„Nelze říci, kdo tahá za kratší provaz, protože tady žádný provaz už není. Obecně ale platí, že dodavatel tepla má právo na takovou cenu, která pokryje náklady i přiměřený zisk,“ upozorňuje mluvčí úřadu Michal Kebort.

X X X

PORADCE  BIDENA:  UKRAJINA  RYCHLE  JEDNAT  S  MOSKVOU

Bidenův poradce podle médií jednal s Moskvou. Varoval ji před použitím jaderných zbraní

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan v uplynulých měsících jednal s vysoce postavenými poradci ruského prezidenta Vladimira Putina v naději, že sníží riziko další eskalace konfliktu na Ukrajině. Sullivan také varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní nebo zbraní hromadného ničení, uvedl v neděli americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

 Ukrajina se s podporou západních spojenců brání ruské agresi už od února. Bílý dům naposledy oficiálně přiznal jednání mezi Sullivanem a Moskvou v březnu.

Sullivan vedl důvěrné rozhovory s Putinovým zahraničním poradcem Jurijem Ušakovem a tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, řekly WSJ vládní zdroje.

Washington chtěl zachovat otevřené komunikační kanály s Moskvou, ale poradci nejednali o ukončení války na Ukrajině. Úředníci neuvedli, kolik bylo celkem telefonátů ani informace o jejich přesném obsahu.

Spojené státy, Evropská unie a mnoho dalších zemí odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu a zavedly protiruské sankce. Sullivan je podle vládních zdrojů citovaných WSJ zastáncem nezbytnosti udržování kontaktu s Moskvou, přestože mnohé politické špičky je v aktuálním kontextu považují za neplodné.

Poradci pro národní bezpečnost jsou nejbližším spojovacím článkem Kremlu s Oválnou pracovnou, aniž by do tohoto komunikačního kanálu vstupoval přímo prezident, poznamenává WSJ.

Sullivan byl v pátek na neohlášené návštěvě Kyjeva. Slíbil pokračování „neochvějné podpory“ Ukrajiny i po nadcházejících volbách do Kongresu. Část republikánů volá po omezení americké pomoci Ukrajině, připomíná agentura Reuters. Podle Sullivana je ale Biden odhodlaný bojovat za spolupráci obou stran, ať už výsledky voleb dopadnou jakkoliv.

X X X

Správkyně Sberbank podepsala smlouvu o prodeji úvěrů, České spořitelně nabídla 41,1 mld. Kč

nsolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová v pondělí podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o smlouvě budoucí na koupi úvěrového portfolia banky v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun. Kupní cena činí 41 053 miliardy Kč. Lužová předpokládá, že v případě úspěšného vypořádání prodeje v první polovině roku 2023 by mohlo dojít k výplatě pohledávek věřitelů formou částečného rozvrhu již ve druhé polovině roku 2023.

 Pro úvěrové klienty Sberbank CZ se podpisem smlouvy zatím nic nemění. Až do úspěšného vypořádání prodeje jsou nadále povinni splácet své závazky jako doposud.

Nabídnutá kupní cena vychází z řízení, kterého se zúčastnilo několik zájemců. Nabídka České spořitelny společně s dostupnou hotovostí a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank CZ by měla podle Lužové dostačovat ke stoprocentnímu uspokojení Garančního systému finančního trhu, fyzických osob a malých a středních podniků. S velkou pravděpodobností pak i k více než 90procentnímu uspokojení pohledávek krajů, měst, obcí a velkých firem.

Města se obávají, že na ně nezůstanou peníze ze zkrachovalé Sberbank. Mají tam i stovky milionů

 Podepsanou smlouvu musí ještě schválit Česká národní banka a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a předpokladem jejího dokončení je udělení další výjimky z amerického sankčního seznamu OFAC, když ta současná vyprší 12. prosince tohoto roku.

K dokončení prodejního procesu nemusí dojít, pokud se povedou soudní řízení o odvoláních, která někteří z věřitelů podali proti jmenování věřitelského výboru na schůzi věřitelů 6. a 7. října nebo bude příslušná smlouva o prodeji úvěrového portfolia spořitelně napadána žalobami věřitelů či budou prodej ohrožovat jiné soudní návrhy, upozornila správkyně.

„Insolvence Sberbank CZ patří mezi největší v historii ČR, a to jak finančním objemem, tak počtem věřitelů. Proto jsem velmi ráda, že se nám podařilo dosáhnout ve velmi krátké době tohoto mimořádného výsledku. Chtěla bych velmi ocenit odpovědný a profesionální přístup ze strany České spořitelny a také podporu řádného věřitelského výboru“ uvedla Lužová. Připomněla, že každý spor značně ohrožuje a oddaluje termín zahájení výplaty všech věřitelů.

Zbytek úvěrového portfolia a ostatní aktiva Sberbank CZ, která nejsou součástí smlouvy o smlouvě budoucí na koupi úvěrového portfolia uzavřené s Českou spořitelnou, plánuje insolvenční správkyně nabídnout na začátku roku 2023 ostatním bankám i nebankovním společnostem.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem letošního srpna. Česká národní banka (ČNB) na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB již 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Nejhodnotnějším aktivem Sberbank je víc než 43.000 úvěrů. Banka má asi 3800 dlužníků z řad právnických osob a 31 500 dlužníků fyzických osob, z nichž je 13 300 dlužníků z hypotečních úvěrů.

X X X

Lékárníci by měli nabízet bezdoplatkové alternativy, říká expert

 V českých i evropských lékárnách dochází poslední dobou k výpadkům léků. Chybí některé běžné přípravky, včetně antibiotik či léků na srážení horečky u dětí. Podle Filipa Vrubela, výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem, je důvodů celá řada. Například tlak na nízké ceny, výroba v Asii a vysoká poptávka.

 Podle Vrubela nejsou výpadky problémem jen současných měsíců. „Nedostatek léků pro děti nás trápil už na jaře a před letními prázdninami, poté výrobci sanovali trh. Jak přichází sezona respiračních onemocnění, poptávka je vyšší,“ popsal. Velmi často podle něj chybí právě léky na nachlazení či na kašel.

Důvodů, proč k tomu dochází, je více. Nyní jsou hlavní příčinou především narušené dodavatelské řetězce. „Farmaceutický průmysl je globalizovaný,“ popsal.

To znamená, že surovin je v každém léku celá řada, dvě třetiny léčivých látek jsou přitom vyráběny v Asii. K tomu jsou potřeba i materiály na platíčka či krabičky. Kdykoliv se někde v řetězci cokoliv stane, může dojít k výpadku.

Kromě toho je důležitý i fakt, že výroba léků se plánuje s ročním předstihem. A před rokem nebylo jasné, jaká bude situace z hlediska protiepidemických restrikcí. „Kdybychom srovnali spotřebu v letošním roce oproti loňskému, nyní je čtyřnásobně vyšší spotřeba penicilinu,“ upozornil Vrubel.

Ještě před dvaceti lety byla většina léčivých látek vyráběna v Evropě. Vývoj cen ale donutil firmy přesunout výrobu do Asie. „Kdyby měl evropský zdravotnický systém platit za léky tak jako Amerika, půlka zdravotnických systémů by už zkolabovala,“ míní Vrubel.

Zcela předejít výpadkům podle Vrubela nelze. Je tak podle něj možné se jen lépe připravit. Některé země proto mají vlastní zásoby důležitých léků, jiné země přikazují farmaceutickým firmám mít určité zásoby ve vlastních skladech. To s sebou však nese vysoké náklady.

Zda by se mělo něco takového stát v Česku, je podle Vrubela politické rozhodnutí. Řešením by ale mohlo být si analyzovat, u kterých léků dochází k nejčastějším výpadkům. Nyní to jsou totiž ty nejlevnější léky. U nich by pak vznikly několikaměsíční zásoby.

Přípravky vyráběné v Česku jsou podle Vrubela nekonkurenceschopné. Legislativa se na ně totiž dívá stejně, jako na léky vyráběné v zahraničí. Dobré řešení by tak bylo identifikovat klíčové léky a na ty se zaměřit. „A u nich hledat partnery, kteří by je v Česku vyráběli,“ popsal Vrubel. To by však vyžadovalo státní dotace. Ze strany firem by však podle šéfa asociace zájem byl.

Vzhledem k jednotnému evropskému trhu však podle něj není nutné se zaměřovat jen na výrobu v Česku. „Je jedno, jestli je lék vyroben v Polsku, Německu, Česku nebo Francii,“ podotkl. Výroba kdekoliv v Evropské unii podle něj již výrazně zkracuje dodavatelský řetězec a eliminuje tak riziko.

Nejzranitelnější skupiny léků jsou podle šéfa asociace ty, kde je málo výrobců. Jde třeba o antibiotika – ty totiž nyní vyrábí jen dvě firmy. Když jedna vypadne, druhá ji nedokáže zcela nahradit.

Asi devadesát procent výpadků léků nejsou podle Vrubela problémem. Existují totiž jiné medikamenty, které je nahradí. „Lékárník pacientovi řekne: ‚Nemám váš přípravek, ale mám jiný, který má stejnou účinnou látku, je jen od jiné firmy.‘ A ten mu vydá,“ popsal Vrubel.

Co by však nedoporučil, je předzásobování. Právě to totiž mnohdy výpadky léků samo zaviní. Příkladem je výpadek léků s paracetamolem na začátku epidemie covidu-19, kdy jej domácnosti vykoupily kvůli obavám z nákazy. Tehdy však pomohla česká firma, která tyto medikamenty sama vyrábí a rychle navýšila dodávku.

Filip Vrubel má právnické vzdělání, specializuje se na oblast farmacie. Dříve působil například na ministerstvu zdravotnictví či ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kde zastával funkci náměstka ředitele. Výkonným ředitelem ČAFF se stal v roce 2021.

Do budoucna mohou lidé očekávat zlevňování dlouho používaných léků, ale naopak zdražování moderních, inovativních léčiv. „Vývoj nových látek je čím dál dražší,“ vysvětlil Vrubel.

Zatímco Česko je úspěšné ve vývoji nových léků, neumí je pak efektivně vyrábět. Podle Vrubela existují iniciativy v rámci Evropské unii, které by zajistily společný postup, díky kterému by byl kontinent více soběstačný.

Proč si lidé musí za léky navzdory zdravotnímu pojištění sami doplácet? Podle Vrubela prostě proto, že je tak nastavena legislativa. Pokud existují tři stejné léky od různých firem a jeden z nich je zdarma, nedává pro stát smysl plně hradit zbylé dva. Lékárníci by však měli sami aktivně nabízet právě léky bez doplatků. „Já věřím, že to dělají,“ míní šéf asociace.

X X X

‚Vměšovali jsme se, vměšujeme se a budeme se vměšovat.‘ Prigožin přiznal zásahy do voleb v USA

Zakladatel ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny a podnikatel Jevgenij Prigožin oznámil, že se podílel na zasahování do voleb ve Spojených státech. Podle agentury Reuters jde o první veřejné přiznání od osoby, kterou Washington viní z pokusů ovlivňovat americkou politiku.

 Prigožin se donedávna na veřejnosti příliš neprojevoval. Více začal vystupovat až během války na Ukrajině, kdy mimo jiné otevřeně kritizoval výkony ruských generálů | Foto: Mikhail Metzel/TASS | Zdroj: Profimedia

V odpovědi na dotaz ruského zpravodajského serveru, který na ruské sociální síti VKontakte zveřejnila tisková služba jeho cateringové společnosti Concord, Prigožin uvedl: „Vměšovali jsme se (do amerických voleb), vměšujeme se a budeme se vměšovat. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme.“

„Během našich sotva znatelných operací odstraníme obě ledviny a játra najednou,“ řekl bez bližšího vysvětlení Prigožin.

Prigožin – často označovaný jako Putinův šéfkuchař, protože jeho cateringová společnost dostává zakázky od Kremlu – byl v USA oficiálně obviněn ze sponzorování takzvaných trollích farem, kterými se podle západních představitelů Moskva snaží ovlivňovat politiku v USA a dalších zemích.

V červenci nabídlo americké ministerstvo zahraničí odměnu až deset milionů dolarů (234 milionů korun) za informace o Prigožinovi v souvislosti s jeho „angažmá při ovlivňování amerických voleb“. Kromě USA na jeho osobu uvalily sankce také Británie a Evropské unie.

Prigožin se donedávna na veřejnosti příliš neprojevoval. Více začal vystupovat až během války na Ukrajině, kdy mimo jiné otevřeně kritizoval výkony ruských generálů. V září se přiznal k založení žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která je napojena na Kreml a působí v Sýrii, Africe a na Ukrajině.

Minulý pátek otevřel v Petrohradě centrum obranných technologií, což je podle Reuters další krok, který má zdůraznit jeho vojenské schopnosti.

X X X

„Putinova kmotřenka“ se vrátila do Ruska. Za hranicemi pobyla deset dní

Moderátorka a opoziční aktivistka Xenija Sobčaková, která koncem října uprchla z Moskvy do Litvy poté, co v jejím domě zasahovala policie v souvislosti se stíháním jejího spolupracovníka, se vrátila zpět do Ruska. S odvoláním na svědky o tom informovala agentura RIA Novosti. Sobčaková překročila hranici s Lotyšskem spolu se svým manželem.

Informace o návratu moderátorky do Ruska zveřejnil také portál RBK s odvoláním na jednoho z jejích známých nebo agentura TASS. Matka Sobčakové, členka Rady federace Ljudmila Narusovová, minulý týden mluvila o tom, že se dcera domů „vrátí velmi brzy“.

Sobčaková, která má izraelský pas, z Ruska odjela 25. října a přes Bělorusko se dostala do Litvy. Její vilu nedaleko Moskvy prohledala policie v souvislosti s případem Kirilla Suchanova, marketingového ředitele mediální skupiny Sobčakové. Policie ho tehdy zadržela kvůli podezření z vydírání činitelů prostřednictvím sítě Telegram. Sobčaková, kterou ruské úřady kvůli ničemu nestíhají, zatčení svého spolupracovníka označila za další formu nátlaku na ruská média.

Jedenačtyřicetiletá Ruska je dcerou bývalého starosty Petrohradu Anatolije Sobčaka, jehož poradcem byl v 90. letech současný ruský prezident Vladimir Putin. S tím se Sobčaková zná od útlého dětství a ruská média v minulosti spekulovala, že se Putin stal jejím kmotrem. Působila jako moderátorka populárních televizních pořadů.

Po volbách do Státní dumy v roce 2011 se začala angažovat v protestních a opozičních hnutích. Několik let pracovala pro nezávislou televizi Dožď.

V roce 2018 kandidovala coby tvář liberální opozice proti Putinovi v prezidentských volbách. V médiích se objevila obvinění, že její kandidatura byla dohodnutá s Kremlem a měla volby legitimizovat, to však Sobčaková popírá.

X X X

Zeman si na polarizaci společnosti postavil politickou kariéru, nejde o systémový problém, říká politolog

Kdyby lidé hodnotili prezidenta Miloše Zemana jako ve škole, prospěl by, ale ne zrovna s vyznamenáním. Naznačuje to exkluzivní průzkum pro Český rozhlas, který připravila společnost Median. Na přelomu října a listopadu v něm odpovídalo přes 1000 respondentů. „Nejlépe Zemana hodnotí podporovatelé, kteří vidí polarizaci společnosti pozitivně,“ říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

 X Průměr známek, které lidé prezidentu Zemanovi v průzkumu dali, je mezi trojkou a čtyřkou. Jaký je to pro končícího prezidenta výsledek?

Výsledek je spravedlivý, protože prezidentství Miloše Zemana za necelých deset let známce odpovídá. Nebylo na propadnutí, tedy na pětku, ale když jsem začal přemýšlet, co bych měl za celé období pochválit, moc mě toho nenapadlo. Myslím, že hodnocení je objektivní.

x  Na druhou stranu prezident Zeman vešel do dějin jako první přímo volený prezident v Česku a byl zvolen dvakrát. Čím si vysvětlujete, že podle průzkumu by mu jenom menšina lidí dala jedničku?

To, co jste řekl, naznačuje, kde je problém. Jenom diskuse o tom, zda byla změna v pořádku, je velmi rozsáhlá. Jasně ukazuje nesouhlas odborné veřejnosti.

To, že mu jenom malá část lidí dala jedničku, souvisí s tím, že prezident Zeman silně polarizuje společnost. Nejlepší hodnocení mu zřejmě udělili podporovatelé, kteří v polarizaci vidí něco pozitivního. Ti ho vnímají jako monarchický symbol, nebo dokonce autokrata, po kterém volají, kterého si přejí a který za ně vyřeší, jak oni doufají, všechny jejich problémy a bolesti.

Polarizace společnosti

X Říkal jste, že prezident Miloš Zeman polarizuje společnost. Může vůbec takto výrazný a významný politik společnost nepolarizovat?

Máme spoustu příkladů z jiných zemí, kde se prezident po zvolení rozhodne hrát nadstranickou roli a je podstatně neutrálnější. Podívejme se do Rakouska na prezidenta (Alexandera) Van der Bellena, který byl nedávno zvolen do druhého funkčního období již v prvním kole. Je to hodně o charakteristických vlastnostech Zemana, není to systémová věc.

X Myslíte si, že je nadstranickost něco, co u prezidenta Češi chtějí?

Je velká otázka, co my Češi chceme. Domnívat se, že existuje jedna česká politická kultura, je iluze. Žijeme v mixu politických kultur a přístupů. Nicméně existují etické principy a hodnoty, které bezpochyby můžeme sdílet. Slušnost není něco, co je spojeno s levicí nebo pravicí, stejně tak jako férovost nebo třeba dodržování objektivity.

Nicméně si myslím, že Miloš Zeman na polarizaci v podstatě vystavěl svoji politickou kariéru a s postupujícími roky ještě více „přitápět pod kotlem“ a ještě více společnost rozděloval.

X Připomněl jste rozsáhlou diskusi, jestli bylo dobré, nebo špatné zavést přímou volbu. Mě by ale zajímalo, jestli můžeme říct, že změna volby posílila prezidentský úřad?

Měli bychom vycházet z psaného textu Ústavy. Přestože Ústava bude vždy zasazena do širšího kontextu ústavně-politického systému, ale Zeman skutečně vedl své vnímání Ústavy i za hranou toho, co bychom měli vnímat jako přijatelné.

Těžko predikovat, kdo bude zvolen příštím prezidentem. A ještě těžší je predikovat, jak se bude vítěz chovat v ústavním systému. Podívejme se na situaci na Slovensku. V posledních dvou prezidentských volbách byli zvoleni kandidáti, kteří byli obecně vnímáni jako opoziční vůči stávající vládní většině. Pojmenujme to tím viditelným premiérem Robertem Ficem. Oba prezidenti ale dokázali s vládou nakonec najít společnou řeč v řadě klíčových témat, jako je evropská nebo zahraniční politika. Nemusí se jednat o systémové nastavení, hodně bude záležet na tom, kdo se stane příštím prezidentem.

X X X

Řítíme se do klimatického pekla, řekl Guterres na klimatické konferenci

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese musí lidstvo v boji s globálním oteplováním začít spolupracovat, nebo zahyne. Řekl to zástupcům zemí, kteří dorazili na klimatickou konferenci COP27 v Egyptě. Konference se účastní i český premiér Petr Fiala, který zde za Česko chce přislíbit snížení emisí metanu. Před odletem do Egypta o tom informoval novináře.

 „Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil Guterres.

Jeho projev měl nastolit naléhavý tón v úvodu konference OSN o změnách klimatu COP27 v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch, uvedla agentura Reuters. Zástupci zemí světa včetně Česka se na dvoutýdenním jednání budou zabývat tím, jak odvrátit klimatickou změnu, i když jejich pozornost rozptyluje ruská agrese na Ukrajině, prudká inflace a nedostatek energií.

Podle generálního tajemníka OSN je „nepřijatelné, skandální a sebedestruktivní“, že jiné krize, zejména válka na Ukrajině, odsunuly boj za klima „do pozadí“.

Guterres vyzval k uzavření dohody mezi nejbohatšími a nejchudšími ekonomikami světa s cílem urychlit odklon od fosilních paliv. Pakt by podle něj také urychlil poskytování prostředků k tomu, aby chudší země mohly snížit emise a vyrovnaly se s nevyhnutelnými dopady globálního oteplování.

„Dvě největší ekonomiky, USA a Čína, nesou zvláštní odpovědnost za to, aby spojily úsilí k vytvoření této dohody,“ uvedl rovněž Guterres. Generální tajemník OSN také požádal země, aby se dohodly na postupném ukončení spalování uhlí do roku 2040. Státy z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by této hranice podle něj měly dosáhnout už do roku 2030.

Premiér Fiala dorazil na klimatickou konferenci v Egyptě | (0:31) | video: Reuters

Britský premiér Rishi Sunak slíbil, že Británie splní slib z loňské klimatické konference, jímž se zavázala k ochraně lesů. Nad rámec slíbených 1,5 miliardy liber uvolní dalších 90 milionů (2,5 miliardy korun). Ochrana lesů je podle Sunaka jeden z nejúčinnějších způsobů, jak splnit závazek z pařížské klimatické konference, kde se před sedmi lety státy zavázaly, že se teplota nezvýší o více než 1,5 stupně nad úroveň před průmyslovou revolucí.

S finančními sliby mezi prvními přišly fond amerického miliardáře Jeffa Bezose a nadace Billa a Melindy Gatesových. Bezosův fond do roku 2030 daruje jednu miliardu dolarů (24 miliard Kč) na ochranu přírody a biologické rozmanitosti. Nadace Billa a Melindy Gatesových poskytne 1,4 miliardy dolarů (34 miliard Kč) malým zemědělcům v Africe a v Asii, aby se mohli lépe přizpůsobit změnám klimatu.

Macron vyzval k přechodu k čistším zdrojům

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval země, aby přešly od uhlí k jiným zdrojům a pomohly v tomto směru také chudším státům. Klimatické cíle podle něj nesmějí být obětovány válce na Ukrajině. „Neobětujeme své klimatické závazky kvůli energetickým hrozbám Ruska,“ řekl.

„Musíme své ekonomiky přeorientovat na jiné zdroje než uhlí. Musíme chudším státům pomoci, aby to učinily také co nejrychleji,“ sdělil prezident. Je podle něj třeba navazovat další kontakty s rozvojovými státy, aby bylo možné pomoci jim orientovat se na čistší energetické zdroje.

Macron vyjádřil podporu pro finanční pomoc zemím, které jsou mimořádně vystavené škodám způsobeným klimatickými změnami a nemohou kvůli tomu fungovat jako obvykle.

Belgie se jako třetí země zavázala, že dá peníze rozvojovým zemím na vyrovnání ztrát a škod způsobených změnami klimatu. Za tímto účelem poskytne Mosambiku 2,5 milionu eur (asi 60 milionů Kč), oznámil v pondělí její ministr sociální věcí Frank Vandenbroucke.

Jde o sumu z balíku pomoci 25 milionů eur, které má dostat Mosambik v letech 2023 až 2028 na projekty, jako je například instalace solárních panelů v oblastech, které nejsou napojené na elektrickou síť.

Před Belgií se podle agentury Reuters k pomoci určené k náhradě škod a ztrát vzniklých klimatickými změnami zavázaly pouze Dánsko a Skotsko.

Snížíme emise metanu o 30 procent, slíbí Fiala

Česko hodlá během osmi let snížit emise metanu o nejméně 30 procent v porovnání s rokem 2020. K takovému globálnímu závazku se chystá premiér Petr Fiala přistoupit na probíhající klimatické konferenci. „Cílem je vyjádřit podporu celosvětové snaze o omezení emisí tohoto plynu,“ vysvětlil Fiala před odletem do Egypta.

Premiér rovněž informoval, že se pokusí tuto příležitost přenést i ke dvoustranným jednáním nejen s politiky, ale i s reprezentanty důležitých firem. Premiér se účastní konference také jako představitel země předsedající v Radě EU.

Jako příklad uvedl Fiala setkání s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem. „S ním chci mluvit o možnosti spolupráce, která by České republice mohla zajistit spolehlivý zdroj ropy a především zemního plynu,“ popsal.

Petr Fiala má v programu třídenní cesty mimo jiné bilaterální jednání s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, setkal se též s českými vojáky, kteří dohlíží na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.

V rámci summitu premiér vystoupí na plenárním zasedání s projevem, zúčastní se kulatého stolu k hospodaření s vodou a otevře panelovou diskusi o podpoře vzdělávání v klimatických změnách.

X X X

Přelidněná Země? Světová populace pokoří hranici osmi miliard, hlásí OSN

V roce 1950 bylo na světě zhruba dvě a půl miliardy lidí, za více než 70 let se ale tento počet ztrojnásobil. Podle odhadů Organizace spojených národů (OSN) v příštím týdnu padne hranice osmi miliard. Přestože tempo růstu zpomaluje, populace bude i nadále růst. Na přelomu století by na Zemi mělo být více než 10 miliard lidí.

„Předpokládá se, že 15. listopadu 2022 dosáhne světová populace hranice osmi miliard,“ uvádí Populační oddělení OSN ve své zprávě. V roce 1950 bylo na světě přitom „jen“ dvě a půl miliardy lidí. Hodnota se tak více než ztrojnásobila, informuje web Daily Mail.

OSN napsala, že počet obyvatel bude stoupat i v nadcházejících desetiletích. V roce 2030 by světová populace měla díky prodlužování průměrné délky života a zvyšování počtu lidí v plodném věku přesáhnout 8,5 miliardy, v roce 2050 to bude 9,7 miliardy a v 80. letech 20. století dosáhne nejvyššího počtu 10,4 miliardy.

 Tempo růstu ale od počátku 60. let, kdy přesahovalo dvě procenta, zpomaluje. V roce 2020 to bylo už jen jedno procento. V důsledku pokračujícího poklesu porodnosti by toto číslo mohlo do roku 2050 klesnout na přibližně půl procenta.

V roce 1950 totiž činila průměrná porobnost zhruba pět dětí na ženu. O 70 let později 2,3 dítěte a podle odhadů OSN porodnost v roce 2050 klesne na 2,1 dítěte. „Dvě třetiny světové populace žijí v zemi nebo oblasti, kde je plodnost nižší než 2,1 dítěte na ženu, což je zhruba úroveň, která je pro populaci s nízkou úmrtností nutná pro nulový růst,“ píše se ve zprávě OSN.

Za růst světové populace může také fakt, že se stále prodlužuje průměrná délka života. Zatímco v roce 2020 činila 72,75 let, OSN odhaduje, že v roce 2050 to bude 77,2 roku. V kombinaci s poklesem porodnosti se navíc očekává, že dojde ke stárnutí společnosti a podíl osob starších 65 let vzroste do roku 2050 ze současných 10 na 16 procent.

Číně klesne počet obyvatel

V celosvětových průměrech je ale třeba brát v potaz regionální rozdíly. OSN totiž předpokládá, že více než polovina přírůstku do roku 2050 bude pocházet jen z osmi zemí, a to z Demokratické republiky Kongo, Egypta, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistánu, Filipín a Tanzanie.

To, že se mění zavedené trendy, naznačuje i skutečnost, že by si podle OSN měly Čína s Indií vyměnit místa na předních příčkách v počtu obyvatel. Předpokládá se, že počet obyvatel Číny bude postupně klesat a do konce století by se prý mohl z nynější 1,412 miliard snížit 800 milionů. Oproti tomu v Indii se naopak odhaduje růst. Z nynějších 1,393 miliardy by do roku 2050 měl počet obyvatel vyšplhat až na 1,7 miliardy.

X X X

Z 50tisícové půjčky exekuční horor za 800 tisíc. Paní Miroslava skončila s případem u soudu

Na začátku půjčka 54 tisíc korun, na konci exekuce na skoro 800 tisíc korun. I tak může vypadat lichva. Redakce CNN Prima NEWS vám představí příběh mladé ženy, který se dostal do soudní síně. Právě tam označila soudkyně takto drahé půjčky za společensky nebezpečné a exekuci zastavila. Podobných sporů mohou být i desítky tisíc.

Ze dne na den přišla paní Miroslava o domluvenou práci a zůstala úplně bez peněz. „Nájem, složenky, nevěděla jsem, co s tím,“ uvedla. Neměla na zaplacení běžných výdajů, proto si vzala půjčku. „Normálně jsem platila splátky tři nebo čtyři měsíce, poté jsem to už zkrátka nezvládla. Za týden od první nezaplacené splátky mi začaly chodit výhrůžně SMS, že to dají na trestní oznámení za úvěrový podvod,“ pokračovala.

 Úroky a pokuty byly obrovské. Z 50tisícové půjčky se stala exekuce za skoro 800 tisíc korun. „I kdybych denně poslala 500 korun, oni mi to navýší o 600 korun,“ mínila Miroslava. Příběh se v roce 2020 dostal k soudu. Celý spor trval včetně odvolání rok a půl.

Soud exekuci zastavil a dlužnice musí zaplatit původní půjčku a obvyklé úroky, tedy asi 100 tisíc korun. Soudkyně označila poskytování půjček s úroky ve stovkách procent za společensky nebezpečné a de facto obchod s chudobou.

Podobných případů je řada

Roční úrok, který paní Miroslava měla u půjčky sjednaný, vycházel na 130 procent. Například poplatek za půjčku vycházel na 44 tisíc korun. „Těchto případů byla celá řada. Je to takový dluh z minulosti, kdy spotřebitelský úvěr nebyl regulován,“ podotkl prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

Zákon už takové jednání nedovoluje. Jenže počet těch, kteří mají obrovskou exekuci na relativně malou částku, může být obrovský. „Pokud jde o ty nemravné úroky a smlouvu, tak se jedná o desítky tisíc sporů,“ uvedl advokát Petr Němec.

Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal lidem, kteří řeší vysokou exekuci na nízkou jistinu doporučuje, aby se obrátili na dluhovou poradnu. „Poradci situaci zhodnotí a poradí,“ dodal. Paní Miroslava dodala, že byla „mladá a blbá“. „Prostě nájem, co máte dělat ze dne na den. Potřebujete se živit,“ uzavřela.

X X X

Elektronizace justice pokročila jen minimálně, zjistil NKÚ. Chybí spisová služba

 Na elektronizaci justice vydalo v letech 2016 až 2021 ministerstvo spravedlnosti (MSp) 331,5 milionu korun, v rozvoji eJustice ale pokročilo jen minimálně. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů úřad klíčové informační systémy nedokončil nebo s jejich zapojením ani nezačal. Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní, sdělila dnes v tiskové zprávě mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Ministerstvo uvedlo, že práce pokračují, a za průtahy jsou objektivní skutečnosti.

Kontroloři upozornili na to, že chybí především nový modulární elektronický systém spisové služby. Dále například neexistuje možnost elektronického podání s okamžitou elektronickou platbou a chybí rovněž uživatelsky přívětivé nástroje pro komunikaci s účastníky řízení.

„Z celkem 20 specifických cílů strategie eJustice splnil resort pouze dva, současně dokončil pouze osm z 37 plánovaných aktivit,“ uvedl NKÚ. Nejvíce peněz, 247 milionů korun, vydalo ministerstvo na pořízení videokonferenčních prostředků a nahrávacích zařízení do soudních síní.

Ze tří projektů prověřovaných NKÚ nefungoval v době ukončení kontroly ani jeden. Například projekt na vybudování nového modulárního elektronického systému spisové služby, nového elektronického informačního systému insolvenčního rejstříku a sedmi podpůrných aplikací (eISIR) ministerstvo opakovaně prodlužovalo, aby za šest let pořídilo pouze tři podpůrné aplikace. „Pokud se MSp nepodaří tento projekt dokončit nejpozději v prosinci příštího roku, nebude proplacena evropská dotace ve výši téměř 178 milionů korun. Ministerstvo by tak muselo veškeré výdaje projektu ve výši téměř 220 milionů korun hradit z prostředků státního rozpočtu a již proplacené peníze z EU vrátit,“ upozornili kontroloři.

Podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky vznikly průtahy objektivními skutečnosti. „Ty spočívají ve složitosti přípravy technického zadání klíčového informačního systému, administrativně náročného soutěžního dialogu. V neposlední řadě se jedná pro ministerstvo spravedlnosti úspěšně skončené správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,“ uvedl Řepka. Na dokončení projektu eISIR úřad pracuje, počítá s termínem do konce roku 2023.

Problémy jsou také se zavedením elektronického monitoringu osob, který má mimo jiné zjednodušit kontrolu osob odsouzených k domácímu vězení. Probační a mediační služba (PMS) ho musela po třech letech provozu ukončit, neboť dodavatel neplnil některé závazky ze smlouvy nebo jen se značným zpožděním. Smluvní sankce a náhrady škod vyčíslila PMS na 139,5 milionu korun, tuto částku po dodavateli vymáhá soudně. Od loňského prosince tak opět provádějí kontroly odsouzených probační úředníci formou neohlášených návštěv. Průměrné měsíční náklady na tyto kontroly se podle NKÚ pohybují mezi 232.000 až 464.000 korunami. MSp nyní podle mluvčího připravuje veřejnou zakázku.

Kontroloři také zjistili, že MSp nemělo definovaný ani rámcový objem peněz, které bude na splnění cílů strategie eJustice potřebovat, a nemělo ani vyjasněnou představu o rozsahu projektů. Podle kontrolorů může také za neefektivní rozvoj eJustice absence základních řídicích dokumentů a neschopnost čerpat rozpočtované investiční prostředky. Ty byly v letech 2016 až 2021 čerpány pouze v rozsahu 21 až 50 procent.

„Nízké čerpání finančních prostředků v uvedených letech je způsobeno posouváním realizace jednotlivých projektů, a tedy v okamžiku ukončování projektů tak logicky dojde i k čerpání alokovaných finančních prostředků,“ reagovalo ministerstvo. S tvrzením NKÚ, že by nemělo jasnou představu o provedení strategických cílů, nesouhlasí. Úřad podle mluvčího udělal několik organizačních změn k rozdělení kompetencí a snaží se dodat nejprve důležité základní stavební kameny, jako je výše uvedený projekt „Vývoj a implementace eISIR a jeho společných částí“.

X X X

Další úder Křetínského EPH: Půjčku na zálohy pro burzovní obchody jsme nedostali a už ji ani nechceme

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského nezískal od státu půjčku na zálohy, které musí skládat při obchodování s energiemi na burze. Půjčku přitom již v létě získal polostátní ČEZ. Mluvčí EPH Daniel Častvaj uvedl, že přes několikaměsíční jednání se zástupci ministerstev financí a průmyslu a obchodu nedošlo k dohodě o podmínkách čerpání úvěru.

 „Státní půjčka tak nikdy poskytnuta nebyla. EPH ani nepočítá s jejím čerpáním v budoucnu,“ sdělil Častvaj.

Sdělení holdingu přichází poté, co minulý pátek oznámil v reakci na schválení daně z mimořádných zisků v poslanecké sněmovně, že přesune svou část, obchodníka s energiemi EP Commodities, z Česka do zahraničí. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje.

Křetínského uhelná elektrárna má pomoct Francii překonat energetickou krizi. Na jaře ji přitom vypínali

 Firmu za takový postoj poté kritizoval například ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Já bych čekal, že když si Daniel Křetínský v některých momentech přichází za státem pro podporu, tak v jiné momenty zase dokáže být dostatečně solidární,“ komentoval to v neděli v diskusním pořadu Partie CNN Prima News.

Častvaj dodal, že firma už nebude chtít žádnou půjčku od státu proto, že by měla největší smysl, kdyby ji poskytl rychle.

„Tak jak se to stalo u nás v případě společnosti ČEZ nebo v Německu a dalších státech EU vůči všem relevantní subjektům na trhu. EPH se podařilo pokrýt burzovní požadavky, včetně potřeb českých tepláren, kombinací vlastních zdrojů a bankovního financování na své podnikatelské riziko,“ upozornil Častvaj.

Ve společnosti ČEZ drží stát 70 procent akcií, zbytek mají soukromí investoři. S ministerstvem financí společnost podepsala smlouvu o půjčce až do výše 3 miliard eur letos v červenci.

Propad turismu zhatil stavbu luxusního hotelu na pražské Letné. Křetínský projekt pozastavil

 Rozdílný přístup státu

Peníze potřebují energetické firmy na pokrytí záloh, takzvaných margin calls, jež musí při obchodování skládat na energetické burze. Jde o záruku za to, že se domluvený obchod za určitou cenu v budoucnu uskuteční.

S rychlým růstem cen elektřiny se však nároky na doplňování těchto záloh razantně zvyšovaly a dosahovaly v případě ČEZ i vysokých desítek miliard korun. Proto ČEZ dostal od státu půjčku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Jozefem Síkelou (STAN) pak oznámilo v září, že půjčku schválilo ze stejných důvodů i pro EPH a také dalšího výrobce elektřiny, společnosti Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Smlouvu mělo po dojednání podmínek podepsat ministerstvo financí.

„Přestože přístup státu k ČEZ a k soukromým subjektům byl výrazně jiný, nechceme situaci ani napadat ani dále kritizovat. Považujeme ale za nutné jasně vyvrátit, že Česká republika poskytla v době energetické krize EPH jakoukoliv pomoc,“ dodal Častvaj.

X X X

Vražda člověka a umístění bomby v pardubické škole mají stejného pachatele. Mladík se otrávil a zemřel

Sobotní vražda ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku a páteční umístění výbušného systému ke Střední průmyslové škole chemické v Pardubicích mají podle policie stejného pachatele. Devatenáctiletý mladík ve škole studoval. Po spáchání činů se otrávil a pak v nemocnici zemřel, řekli v pondělí novinářům zástupci policie a státního zastupitelství.

 Motivem byla nejspíš všeobecná nespokojenost s okolím, to vše bude policie dál zkoumat. Mladík dal nástražné zařízení do takzvaného papiňáku a umístil hrnec v pátek do kontejneru, který byl u školy.

Tašky s podivným obsahem si všimli studenti. Policie míní, že si tedy našel náhodnou oběť a v sobotu ve Vysokém Mýtě ubil sekerou muže.

„Žák chemické střední školy měl problémy s prospěchem. Byl introvertní a do kolektivu ve třídě spíše nezapadal. Měl i psychické problémy,“ informoval vedoucí krajských kriminalistů Milan Šimek.

Policie také uvedla, že v sobotu, nezávisle na vyšetřování umístění výbušniny ve škole, zatkla muže, který napadl člověka sekerou. Ten na následky zranění zemřel. Při zatýkání muž policistům řekl, že požil jed. Přestože ho hned převezli do nemocnice, na následky otravy zemřel.

Policisté po zadržení zjistili, že pachatelem vraždy je stejný člověk, který umístil výbušninu ve škole.

„Obě trestní řízení jsou vedena společně. Při domovní prohlídce podezřelého policisté našli mnoho komponentů a chemických látek k výrobě různých sloučenin. Policie zajistila i osobní záznamy podezřelého. Zajištěné věci budou postupně dále konzultovány a vyhodnocovány se znalci – zejména v oboru psychiatrie a psychologie, se soudními lékaři a pyrotechniky,“ uvedla státní zástupkyně Lenka Faltusová.

„V tuto chvíli nemáme žádné indicie, že by podezřelý měl společníka nebo spolupachatele, a nehrozí tedy v souvislosti s podezřelým žádné riziko. Vzhledem k zajištěným předmětům nelze vyloučit, že podezřelý plánoval provedení útoku s daleko vážnějšími následky na místě s větší koncentrací lidí,“ prohlásil Jan Ptáček, ředitel Krajského ředitelství pardubických policistů.

X X X

Francouzský kardinál Ricard se doznal, že před 35 lety zneužil čtrnáctiletou dívku. Odstoupí z funkcí

Francouzský kardinál Jean-Pierre Ricard v pondělí řekl, že před 35 lety zneužil čtrnáctiletou dívku, když pracoval jako řadový farář. Ricard požádal o odpuštění a oznámil, že odstoupí z funkcí a bude k dispozici církevním i právním úřadům. Informovala o tom agentura Reuters.

 „Před 35 lety, když jsem byl řadovým knězem, jsem se zachoval hanebným způsobem vůči čtrnáctileté dívce. Mé chování nevyhnutelně způsobilo vážné a dlouhotrvající důsledky pro tuto osobu,“ prohlásil osmasedmdesátiletý Ricard.

Kardinálovo přiznání je nejnovějším ze série odhalení zneužívání nezletilých v řadách římskokatolické církve. V roce 2021 vyplynulo z nezávislého vyšetřování, že francouzští kněží v posledních 70 letech sexuálně zneužili víc než 200 tisíc dětí.

Momentálně je vyšetřovaných 11 současných i bývalých biskupů, uvedl na pondělní tiskové konferenci Eric de Moulins-Beaufort, předseda Francouzské biskupské konference.

X X X

S Leninem na věčné časy. Ruští komunisté slaví Velký říjen a odmítají pohřbít nabalzamovaného vůdce

Ruští komunisté – a nejenom oni – si připomínají 105 let od Velké říjnové socialistické revoluce. V Moskvě se v pondělí sešli u Leninova mauzolea na Rudém náměstí, kde je nabalzamované tělo někdejšího bolševického vůdce dodnes vystavené.

 Poslední větší veřejná debata se na téma pohřbení Lenina vedla naposledy předloni, když svaz ruských architektů vypsal soutěž o nejlepší koncepci využití mauzolea (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Doby, kdy se 7. listopadu na Rudém náměstí v Moskvě každoročně konala velká vojenská přehlídka a průvod, jsou sice dávno pryč. Naposledy v tento den je ruská metropole zažila v roce 1990. Ruští komunisté však dál udržují tradici Velkého října a scházejí se v tento den k politickým shromážděním a pochodům.

K Leninovu mauzoleu tak i tentokrát položili věnce a rudé karafiáty. A podobné, byť rozsahem menší, akce se uskutečnily i v dalších ruských městech.

Připomínek Velké říjnové socialistické revoluce se spolu s nimi účastní i členové levicových národně-vlasteneckých stran a hnutí, jako je například Levá fronta a další.

K někdejším masovým shromážděním mají i přesto daleko. Všechny akce jsou dnes už výlučně v režii komunistické strany, nikoliv státu.

Kam s Leninem?

Nabalzamované tělo Vladimira Iljiče Lenina, který zemřel v lednu 1924, je dodnes, tedy už bezmála sto let, vystavené v mauzoleu na Rudém náměstí, kde se o ostatky pravidelně stará tým konzervátorů a přísně se uvnitř budovy hlídá teplota či vlhkost vzduchu.

Od 90. let se však pravidelně vrací diskuse o jejich možném pohřbení, byť pokaždé takovéto návrhy naráží na odpor komunistů a části veřejnosti.

Poslední větší veřejná debata se na toto téma vedla naposledy předloni, když svaz ruských architektů vypsal soutěž o nejlepší koncepci využití mauzolea.

Organizátoři soutěže namítali, že současné uložení těla je nejenom v rozporu s moderními představami o uctění památky, ale taky porušením ruské pravoslavné tradice i přímo přání samotného Lenina, který chtěl být pohřben vedle své matky v Petrohradě. Stejně jako už dřív i tato snaha narazila na odpor komunistů a soutěž nakonec museli zrušit.

Rozdělená společnost

Jak ukazují sociologické průzkumy, ruská společnost je v názoru na případné pohřbení Lenina značně rozdělená. Když se na to naposledy loni v květnu ptali sociologové z nezávislého centra Levada, 45 procent Moskvanů bylo pro vynesení ostatků ven z mauzolea, zatímco 42 procent by je nechalo tam, kde jsou.

A podobné výsledky přinesl i celostátní průzkum v roce 2017. Tehdy bylo přesně 41 procent respondentů pro pohřbení Lenina a 41 procent proti.

Proti přesunu Lenina z mauzolea se v minulosti vyslovil i přímo prezident Vladimir Putin.

Sovětský svaz je pro Putina nejlepší kapitolou ruských dějin. Opakuje i jeho zločiny, říká rusista Černoušek

 „Dokud jsou u nás lidé, a u nás je mnoho takových, kteří s ním spojují svůj osobní život, svůj osud, spojují s tím určité úspěchy minulosti, sovětských let – a Sovětský svaz je tak jako tak nepochybně svázán s Vladimirem Iljičem Leninem – tak proč se tím zabývat?“ namítal ruský prezident v roce 2019. „Kvůli čemu? Je třeba jít dál“ dodal.

Navzdory tomu je s výjimkou Moskvy dodnes prakticky v každém větším i menším ruském městě na náměstí socha Lenina. A Leninovo jméno nese řada ulic a náměstí po celé zemi.

Paradoxně přitom na Den vítězství 9. května, kdy se v současnosti na Rudém náměstí koná vojenská přehlídka k výročí konce druhé světové války v Evropě (v Rusku Velké vlastenecké války), bývá mauzoleum zakryté do velké textilie, zatímco na tribuně před ním sedí současné ruské politické špičky.

K nelibosti komunistů, kteří jsou dnes sice formálně druhou nejsilnější stranou v zemi, reálně je však veškerá moc v rukou Kremlu a kremelské strany Jednotné Rusko, která má ústavní většinu v parlamentu.

X X X

Sparta neuvolní hráče pro reprezentaci z důvodu kolize s Mol Cupem. Plzeň kvůli vytížení týmu

Fotbalová Sparta ani Plzeň neuvolní své hráče na nadcházející reprezentační sraz. Letenský klub se tak rozhodl kvůli osmifinále domácího poháru v Ostravě. Ligový mistr Viktoria odůvodnil stejný krok enormním vytížením a aktuálním zdravotním stavem hráčů.

 Očekávaný pohárový šlágr s Baníkem odehraje Sparta v sobotu 19. listopadu a pro finalisty posledního ročníku je podle klubového webu při kolizi s reprezentačními srazy pohár jednoznačnou prioritou. Pražský klub uvedl, že není „dle mezinárodních řádů povinen hráče v tomto termínu pro srazy národních týmů poskytnout“.

Výjimkou je obránce Casper Höjer, který figuruje v předběžné nominaci Dánska na mistrovství světa v Kataru. Pokud ho trenér Kasper Hjulmand povolá, musí Sparta Höjera uvolnit.

Pražané navrhli, že by duel s Baníkem sehráli v náhradním termínu 8. února, ale neuspěli. Slezané nejprve na twitteru uvedli, že termín je nadále otevřený, později však potvrdili, že se bude hrát 19. listopadu. „Poté, co nedošlo k dohodě o náhradním termínu, zůstává v platnosti úřední termín,“ informovali zástupci Baníku.

Plzeň sice v domácím poháru nečekaně vypadla už ve třetím kole na hřišti třetiligového Hlučína, přesto nenechá své hráče reprezentovat. „Důvodem je enormní herní vytížení, aktuální zdravotní stav hráčů a zároveň termín, na který klub dle regulí není povinen hráče uvolnit,“ uvedla Viktoria na svém webu.

Lídr prvoligové tabulky má za sebou šest utkání ve skupině Ligy mistrů, kam se probojoval přes tři předkola. „Od startu sezony jsme absolvovali obrovskou porci 27 zápasů, což znamená odehrání utkání každý čtvrtý den. V tuto chvíli máme velmi početnou marodku a sezonu dohráváme s velkým rizikem případných dalších zranění,“ řekl sportovní ředitel klubu Daniel Kolář.

„Musíme brát ohled na zdraví hráčů a zmíněné období maximálně využít pro regeneraci, doléčení a rekonvalescenci. Rozhodli jsme se tedy využít práva klubu a pro tento sraz hráče ze zmíněných důvodů neuvolnit. Hrát za nároďák je pro hráče i nás velkou poctou, bohužel termínová listina je tuto sezonu vzhledem k mistrovství světa v Kataru extrémně nahuštěná. U hráčů, kteří připadali v úvahu pro nominaci, jsme přihlédli i k doporučení našich lékařů. Zdraví hráčů musí být naše priorita,“ uvedl Kolář.

Česká reprezentace se ve středu 16. listopadu utká v přípravném duelu s Faerskými ostrovy, o tři dny později ji čeká zápas v Turecku. Mezi členy národního týmu patřili naposledy ze sparťanského kádru obránce Jaroslav Zelený a útočník Jan Kuchta, záložníka Jakuba Jankta nepustilo do dvou zářijových soubojů Ligy národů zranění. Z Plzně nastoupilo v září za reprezentaci pět hráčů: gólman Jindřich Staněk, beci Milan Havel a Václav Jemelka a záložníci Lukáš Kalvach s Adamem Vlkanovou.

Asociace se brání

Dvě přípravná utkání čekají i jednadvacítku. „Lvíčata“ se 18. listopadu představí v Portugalsku a za další čtyři dny doma s Norskem. Za výběr trenéra Jana Suchopárka pravidelně nastupují sparťané Matěj Kovář, Martin Vitík, Kryštof Daněk, Adam Karabec a Tomáš Čvančara.

Dalšími reprezentanty z letenského celku jsou Lukáš Haraslín (Slovensko) a Martin Minčev (Bulharsko).

Fotbalová asociace ČR (FAČR) uvedla, že stejně jako zástupci reprezentačních výběrů opakovaně jednala se všemi zainteresovanými a hledala vhodný kompromis. „Některé kluby svá utkání MOL Cupu ve shodě přeloží, některé trvají na úředním termínu. Některé kluby sice hráče neuvolní, a informovaly v tomto duchu FAČR, navíc některé nečeká soutěžní zápas. Naopak řada klubů vnímá reprezentaci jako čest a pro listopadové zápasy hráče uvolní,“ uvedla asociace v prohlášení na webu.

X X X

Rychlobruslařka Sáblíková sní o zlaté tečce. Prozradila, kdy chce ukončit kariéru

Rychlobruslařka Martina Sáblíková trávila dovolenou na kole a u moře na Kanárech. Sice pak přišlo zranění, přesto se pětatřicetiletá olympijská vítězka cítí před startem sezony silná. A přestože v nejbližší době končit nehodlá, prozradila místo, kde by mohla uzavřít kariéru.

Martina Sáblíková se pod pěti kruhy poprvé představila před 16 lety. Tehdy brala nepopulární „bramborovou“ medaili. V dalších letech si to vynahradila a nyní se pyšní třemi zlaty. Navíc ještě nekončí. Sní o sladké tečce v Itálii na olympiádě v Miláně v roce 2026. Tedy symbolicky 20 let od olympijského debutu v Turíně.

„Byla bych hrozně ráda, kdyby se to povedlo, kdybych na olympiádě opravdu startovala, ale jsou to ještě čtyři roky a víme, jak jsem ‚šikovná‘. Nikdy nevím, co se mi stane, co si sama udělám, takže uvidíme,“ líčila Sáblíková.

Smolná zranění

Rychlobruslařka narážela na to, že si před třemi lety při běhání zlomila malíček a letos si pro změnu rozsekla koleno, takže jí nohu museli zašít dvanácti stehy. Na měsíc a půl proto musela upravit tréninkový režim. „Prostě jsem běžela a asi kilometr od baráku jsem nějakým nepochopitelným způsobem zakopla a spadla na kámen, který byl ostrý,“ popsala.

Sáblíková už je ale v pořádku a těší se na novu sezonu, na kterou dobíjela baterky na Kanárských ostrovech. Dovolenou si užívala – jak jinak – než aktivně. Na válení u vody prý není. „Obzvlášť když vím, jaké tam jsou kopce a silnice. Takže jsem dopoledne trávila na kole a odpoledne u bazénu, to byl takový můj relax,“ líčila trojnásobná olympijská vítězka, která v pátek v norském Stavangeru vstoupí do Světového poháru.

X X X

Český fotbal zasáhla tragédie. Zemřel bývalý hráč Mostu, kolegové na něj s bolestí vzpomínají

Začátkem týdne zasáhla fotbalové kluby v Česku zdrcující zpráva. Ve věku 33 let v sobotu tragicky zahynul fotbalista Petr Bohata. Působil v barvách Mostu, Souše, Chomutova či střížkovských Bohemians.

„O víkendu nás tragicky opustil bývalý hráč Petr Bohata. Ve své fotbalové kariéře oblékal dres Mostu, Souše, Chomutova nebo druholigových Bohemians Praha Střížkov. Byl vždy skvělým lídrem a mužem, který nechtěl prohrávat. Rodině vyjadřujeme upřímnou soustrast,“ napsal na sociální síti FK Baník Most-Souš.

Stejně zdrceni byli i spoluhráči z Chomutova. „Bývalý chomutovský obránce Petr Bohata, který v našem klubu působil v ČFL, tragicky zahynul ve věku 33 let. Naše srdce jsou zlomená a nemáme slov pro tuto tragédii. Celý klub vyjadřuje upřímnou soustrast rodině. Nikdy na tebe, Petře, nezapomeneme,“ uvedli.

Začátkem týdne zasáhla fotbalové kluby v Česku zdrcující zpráva. Ve věku 33 let v sobotu tragicky zahynul fotbalista Petr Bohata. Působil v barvách Mostu, Souše, Chomutova či střížkovských Bohemians.

„O víkendu nás tragicky opustil bývalý hráč Petr Bohata. Ve své fotbalové kariéře oblékal dres Mostu, Souše, Chomutova nebo druholigových Bohemians Praha Střížkov. Byl vždy skvělým lídrem a mužem, který nechtěl prohrávat. Rodině vyjadřujeme upřímnou soustrast,“ napsal na sociální síti FK Baník Most-Souš.

Stejně zdrceni byli i spoluhráči z Chomutova. „Bývalý chomutovský obránce Petr Bohata, který v našem klubu působil v ČFL, tragicky zahynul ve věku 33 let. Naše srdce jsou zlomená a nemáme slov pro tuto tragédii. Celý klub vyjadřuje upřímnou soustrast rodině. Nikdy na tebe, Petře, nezapomeneme,“ uvedli.