Na budúci rok môžete prísť aj o stovky eur. Zamestnanci si na budúci rok zrejme poriadne priplatia. Ekonómovia sa zhodujú na tom, že viacero opatrení z nového konsolidačného balíka za 2,7 miliardy eur, ktorý nedávno predstavil minister financií Ladislav Kamenický (Smer), výrazne zasiahne ich peňaženky. Odborári hovoria, že ak k okresávaniu platov prirátame aj to, že mzdy zamestnancov štátu v roku 2026 nebudú rásť, účet pre pracujúcich presiahne jednu miliardu eur.

Premiér Robert Fico (Smer) pritom sľuboval, že šetrenie zasiahne v rovnakej miere štát, podnikateľov aj bežných ľudí. Prepočty odborníkov a obhajcov práv zamestnancov však ukazujú, že naň najviac doplatia domácnosti.

 Šéfka Konfederácie odborových zväzov (KOZ) Monika Uhlerová vyčíslila, že zamestnanci z celého konsolidačného balíka zaplatia na budúci rok dokopy 814 miliónov eur. Medzi najväčšie konsolidačné položky, ktoré tvoria túto sumu, patrí napríklad zvýšenie odvodu do zdravotnej poisťovne o jedno percento, ktoré má do štátneho rozpočtu priniesť 358 miliónov eur. Daňou za to budú nižšie platy v čistom.

 Okrem toho prídeme o časť sviatkov – zo zoznamu dní pracovného pokoja natrvalo zmizne 17. november (Deň boja za slobodu a demokraciu), a iba na budúci rok nebudeme mať voľno počas 6. januára (Zjavenie pána) a 8. mája (Deň víťazstva nad fašizmom). Pre štát bude mať síce tento krok prínos odhadom vo výške 230 miliónov eur, no pre bežných zamestnancov to znamená, že do práce budú musieť chodiť počas roka častejšie, a tí, ktorých sa to týka, prídu o príplatky za prácu počas sviatku.

Odborári okrem toho upozorňujú aj na to, že sa platy ľudí pracujúcich v štátnej správe nebudú valorizovať (s výnimkou učiteľov či lekárov, pozn. red.) aj napriek tomu, že sa s vládou predtým dohodli, že ich mzdy stúpnu v roku 2026 o päť percent. To predstavuje ďalšie stovky miliónov eur, ktoré štát ušetrí.

Uhlerová v tejto súvislosti hovorí o „zlyhávajúcom sociálnom dialógu a cynickom postupe vlády“. Pracovníkom štátu sa platy zvyšujú preto, aby výplaty dokázali držať krok so zdražovaním a celkovo rastúcimi nákladmi na život. V praxi to znamená, že im na život zostane menej peňazí.

Zamerané na platy

O tom, že na najnovšie šetrenie vlády najviac doplatia bežní ľudia, hovorí aj bývalá ministerka financií Brigita Schmögnerová. „Zatiaľ čo druhý šetriaci balíček najviac zasiahol podnikateľov, teraz sú to domácnosti,“ povedala skúsená ekonómka pre televíziu ta3. Zároveň pripomenula, že štát deklaruje šetrenie na svojom fungovaní v objeme 1,4 miliardy eur, no časť bremena sa aj tak prenesie na zamestnancov, keďže im neporastú platy.

 To, že vyčíslenie finančnej záťaže, ktorá dopadne na zamestnancov, je realistické, potvrdil pre Pravdu aj analytik 365.bank Tomáš Boháček. Zdôraznil totiž, že konsolidačný balík je postavený predovšetkým na daňovo-odvodových zmenách. „Ak k tomu pripočítame nulovú valorizáciu miezd vo verejnom sektore, dosah na zamestnancov presahujúci jednu miliardu eur je obhájiteľný odhad. Najvýraznejšie to pocítia práve zamestnanci – a to nielen tí štátni, ale aj pracujúci v súkromnom sektore s nižšími a strednými mzdami, kde sa zvýšené odvody premietnu do nižšieho čistého príjmu,“ povedal odborník.

Analytik INESS Richard Vilkus (je aj členom strany SaS, pozn. red.), rovnako hovorí, že zamestnanci uvidia menej peňazí na výplatnej páske pre zvýšené odvody. Dodal však, že sa zmeny dotknú aj lepšie zarábajúcich ľudí, ktorým sa zvýšia dane z príjmu.

Vyššia progresivita dane z príjmov, ktorá by mala do rozpočtu priniesť celkovo 206 miliónov eur, je po novom rozdelená na viac kategórií. V tomto prípade platí jednoduchá rovnica – čím viac zarobíte, tým viac peňazí odvediete štátu. Podľa návrhu ministra Kamenického by mali ľudia s ročným príjmom do 44-tisíc eur platiť 19-percentnú daň. Pri zárobkoch presahujúcich túto hranicu sa sadzba zvýši na 25 percent. Kto zarobí viac než 60-tisíc eur ročne, bude odvádzať 30 percent a pri príjmoch nad 75-tisíc eur sa daň vyšplhá na 35 percent. Ústavným činiteľom sa ku každej sadzbe priráta 10 percent.

V súčasnosti platí, že kto zarobí menej ako 48 441 eur ročne (čo zodpovedá 176,8-násobku životného minima), odvádza daň vo výške 19 percent. Po prekročení tejto hranice sa uplatňuje vyššia, 25-percentná sadzba. „V porovnaní s jednou či dvoma sadzbami dane z príjmov fyzických osôb je to síce krok vpred, ale stačí sa pozrieť na susedné Rakúsko a hneď vidno, že ide len o veľmi mierny pokrok,“ povedala už skôr pre Pravdu Schmögnerová.

Stovky eur navyše a menšia ochrana

Uhlerová hovorí, že v prepočte na zatiaľ poslednú konsolidáciu každý zamestnanec prispeje sumou 400 eur. Dodala tiež, že ide o ďalšie zdaňovanie práce namiesto majetku a vláde tiež vyčíta, že v predstavenom balíku úplne chýbajú opatrenia podporujúce rast. KOZ opakovane hovorí, že zvýšené príjmy do rozpočtu by priniesla napríklad reforma dane z nehnuteľností, ktorá by bola postavená na solidarite a spravodlivosti. Odborári by chceli, aby tieto odvody boli zamerané na vyššie zdanenie luxusných nehnuteľností.

 Boháček z 365.bank sumarizuje, že šetrenie najviac ohrozuje tri skupiny pracovníkov. Podľa neho ide o zamestnancov „vo verejnom sektore, ktorých platy sa nezvýšia a v reálnom vyjadrení klesnú. Ďalej nízko a stredne príjmoví zamestnanci v súkromnom sektore, na ktorých sa premietne zvýšenie daňovo-odvodového zaťaženia a ktorí majú len obmedzený priestor absorbovať vyššie životné náklady. V neposlednom rade sú to samostatne zárobkovo činné osoby (SZČO), ktoré už zasiahli predchádzajúce úsporné opatrenia vlády a terajšie zmeny v odvodovom zaťažení sa odzrkadlia v nižšom raste spotreby a väčšej opatrnosti pri nákupoch.“

Medzi ďalšie opatrenia nového konsolidačného balíčka, ktoré zasiahnu pracujúcich, patrí aj zmena podmienok poberania dávky v nezamestnanosti. Kým dnes dostáva nezamestnaný počas celého polroka rovnakú dávku vo výške 50 percent vymeriavacieho základu, po novom začne podpora od štvrtého mesiaca postupne klesať.

Schéma bude vyzerať takto: prvé tri mesiace zostane dávka na úrovni 50 percent vymeriavacieho základu. V štvrtom mesiaci sa zníži o 10 percent, teda na 40 percent. V piatom mesiaci klesne na 30 percent a v šiestom mesiaci už nezamestnaný dostane len 20 percent vymeriavacieho základu. Ministerstvo financií odhaduje, že štátu táto úprava prinesie približne 24 miliónov eur ročne. Argumentuje tým, že nižšie dávky majú ľudí motivovať rýchlejšie si nájsť prácu, keďže po troch mesiacoch začne podpora výrazne klesať.

Zásah do systému podpory v nezamestnanosti je podľa odborníkov problematický. Ľuďom, ktorí prídu o prácu, sa ešte viac zníži finančná istota a budú nútení hľadať nové zamestnanie v kratšom čase, hoci regionálne rozdiely na trhu práce ostávajú veľké. Ekonomickí analytici dodávajú, že v praxi to bude znamenať nižšie príjmy domácností práve v období, keď sú najzraniteľnejšie.

Dovolíme si menej

Jedným z najvážnejších dôsledkov nových opatrení bude podľa ekonómov oslabenie kúpyschopnosti domácností. Bývalá ministerka financií Brigita Schmögnerová upozorňuje, že pokles kúpyschopného dopytu – teda schopnosti ľudí kupovať tovary a služby – zasiahne priamo motor slovenskej ekonomiky. Zdôrazňuje, že ide o najvýznamnejší faktor rastu hrubého domáceho produktu (HDP).

Na konkrétnych číslach to ilustruje analytik 365.bank Boháček. Podľa jeho výpočtov sa priamy vplyv na pracujúcich pohybuje okolo jedného percenta HDP. „To znamená, že domácnostiam zostane menej prostriedkov na spotrebu aj na úspory. Spotreba domácností, ktorá bola v posledných rokoch hlavným motorom rastu slovenskej ekonomiky, sa tak ďalej spomalí. Je realistické očakávať, že rast maloobchodných tržieb bude v najbližších kvartáloch tlmený, čo bude brzdiť aj celkový hospodársky rast,“ priblížil.

 Ekonóm dodáva, že hoci konsolidačný balík stabilizuje verejné financie, negatívne zasiahne životnú úroveň výraznejšie než iné opatrenia, ako bolo napríklad zrušenie 13. dôchodkov či obmedzenie energopomoci. „Ak totiž štát berie priamo z príjmov ľudí, následok je vždy tvrdší než škrty v dávkach,“ uzatvára Boháček.

Podobne aj analytik INESS Vilkus upozornil, že domáca spotreba sa môže prepadnúť viac, než vláda očakáva. „Môže byť nemilé prekvapenie pre ministerstvo financií, keď v priebehu budúceho roka zistí, že domácnosti šetria a nemíňajú peniaze. Výpadok na príjmovej strane rozpočtu vidíme už dnes. Ak si porovnáme schválený rozpočet na rok 2025 v decembri 2024 a prognózu výberu daní z júna tohto roku, výpadok na DPH je 614 miliónov,“ upozorňuje Vilkus.

Ekonómovia sa teda zhodujú na tom, že hoci vláda balíkom zlepší stav verejných financií, zaplatia za to najmä bežní ľudia slabšou kúpyschopnosťou a nižšou životnou úrovňou./agentury/

X X X

PARTA  Z  DOZIMETRU  U  SOUDU  V  PRAZE  9

JAKÉ  TRESTY  DOSTANOU?

TRESTY  AŽ  13  LET?

Dozimetr u soudu: Redlův kolega přiznal vinu, Pospíšil má vypovídat jako svědek

 V pondělí začalo hlavní líčení v kauze Dozimetr. Před obvodním soudem pro Prahu 9 se obhajuje skupina kolem vlivného podnikatele Michala Redla. Ten se svými spolupracovníky podle obžaloby ovlivňoval zakázky pražského dopravního podniku (DPP). Hlavním aktérům hrozí několik let za mřížemi a před soudem už padlo první přiznání viny. Pouze četba obžaloby trvala přes hodinu. Hlubuček uvedl, že se cítí nevinen, Redl přiznal pouze drogy.

 Advokát obžalovaného Redlova spolupracovníka Pavla Kosa uvedl, že jeho klient je připraven uzavřít dohodu o vině a trestu. Následně přiznal vinu.

Právník Petra Hlubučka uvedl, že bývalý náměstek pražského primátora za STAN se cítí nevinen. Vinu odmítl také hlavní obžalovaný Michal Redl. Ten ji přiznal pouze v té části obžaloby, která se týká nakládání s drogami. Nevinen se cítí také obžalovaný Ivo Pittrman.

V obžalobě zazněl například popis toho, jakým způsobem se organizovaná skupina prokazovala, a to prostřednictvím černých vizitek s červeným číslem 508. Takový byl nápad dosazeného ekonomického ředitele DPP Mateje Augustína.

Advokát Michala Vejsady označil znění obžaloby za selektivní a že z ní nevyplývá, že by výběrové řízení na vedoucí pozici v DPP, kterou jeho klient nakonec dostal, bylo vypsáno jen pro formu. „Můj klient nastoupil před výběrovou komisi,“ obhajoval Vejsadu. Podle jeho slov Vejsada předložil dostatek dovedností a znalostí, aby ho komise doporučila.

 V soudní síni se po poledni řešilo, zda stačí pouze přečtení přepisů výslechů svědků. Jakmile jedna ze stran sporu nesouhlasí s takovou formou, musí výslech proběhnout znovu před soudem. To znamená, že výpovědi například politika TOP 09 Jiřího Pospíšila nebo bývalého náměstka pražského primátora Adama Scheinherra a senátorky Jany Kordové Marvanové se budou muset uskutečnit znovu v soudní síni.

Státní zástupe Adam Borgula také v obžalobě popsal jeden z případů, kdy došlo k rozdělení úplatků pro Hlubučka. Redl, Pavel Dohvomilja a Pavel Kos si nechali každý 500 tisíc korun z obálky, kterou jim předal Maroš Jančovič, další obžalovaný. V obálce bylo původně 2,5 milionu korun, zbytek putoval Redlovi.

Obhájci hlavního obžalovaného Michala Redla ještě před začátkem líčení novinářům sdělili, že podají stížnost k Evropské komisi. Důvodem má být porušení unijního práva, jelikož státní zástupce Adam Borgula podle Redlových obhájců nedodal dostatečnou část materiálů z přípravného řízení, s čímž souvisí i to, že původně obžalovaný Matej Augustín před soudem nestane.

 K podání stížnosti má dojít 10. října. Redl tak podle svých obhájců plánuje pouze monolog při svém vystoupení před soudem.

Státní zástupce Adam Borgula ale uvedl, že vzhledem k tomu, že obžaloba na Mateje Augustína byla vzata zpět a navrácena do přípravného řízení, a tak není důvod pro odložení řízení. S tím nakonec souhlasil i soudce celé hlavní větve kauzy Dozimetr.

Michal Redl pak předal soudci obálku s protokoly týkající se bývalého obžalovaného Mateje Augustína. Všechny námitky ze strany Michala Redla na přerušení soudu ale byly soudcem označeny jako nedůvodné.

Další z hlavních aktérů, bývalý náměstek pražského primátora Michal Hlubuček (dříve STAN) označil před soudem celou kauzu za „velmi zajímavou“.

Zároveň požádal veřejnost a média, aby „respektovala proces, který u soudu probíhá“ i vzhledem k tomu, jak krátká doba do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá. Dodal ale, že je připravený jak vypovídat, tak odpovídat na případné doplňující dotazy.

Ovlivňovali zakázky, tvrdí obžaloba

Hlavním aktérem celé skupiny byl podle obžaloby vlivný podnikatel Michal Redl, který měl podle žalobce skrze svůj vliv na dřívějšího exnáměstka primátora Hlubučka dosazovat spřízněné lidi do vedoucích pozic v DPP. Ti pak měli ohýbat a ovlivňovat zakázky, ze kterých si celá skupina vybírala podíl.

 Jedním z takto dosazených lidí měl být například ekonomický náměstek DPP Matej Augustín. Jeho obžalobu ale státní zástupce nakonec stáhl. Nejspíš díky tomu, že s policií spolupracuje.

 Nejvyšší tresty mohou dosáhnout až na 13 let a čtyři měsíce ve vězení. U trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny se horní hranice sazby zvyšuje o třetinu. A přesně o takový případ jde u kauzy Dozimetr podle státního zástupce Adama Borguly.

Obžalovaným klade za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a také nedovolené nakládání s drogami.

 Už v minulosti s policií spolupracovali i další dva důležití aktéři celé aféry – Zakaría Nemrah a Pavel Dovhomilja. Nemrah si u soudu na konci dubna vyslechl trest pouze v podobě pokuty ve výši tří milionů korun. Dovhomilja dokonce musí zaplatit ještě o milion méně a navíc má status spolupracujícího obviněného.

Kauza zatřásla i politikou

Z přepisů policejních výslechů, které má iDNES.cz k dipozici, vyplývá, že Dovhomilja byl jedním z hlavních aktérů celé kauzy a spolu s dalšími čtyřmi si rozděloval peníze z úplatků.

 Kromě Redla a Hlubučka jsou v hlavní větvi případu obviněni Redlovi spolupracovníci Pavel Kos a Ivo Pitrman (ten je ale z pondělního líčení omluven, přítomen byl pouze jeho obhájce), podnikatel Maroš Janovič a údajně skupinou dosazení vedoucí různých oddělení DPP Luděk Šteffel, Dalibor Kučera a Martin Vejsada. Pavel Kos byl už v minulosti odsouzen za daňové úniky ve výši 135 milionů korun.

Kvůli korupční kauze skončil v roce 2022 ve funkci nejen tehdejší náměstek pražského primátora Hlubuček, ale také například ministr školství Petr Gazdík za STAN kvůli kontaktům s Redlem. Celá kauza Dozimetr se dostala na světlo v červnu 2022 po rozsáhlé policejní razii v červnu roku 2022.

 X X X

VE  FRANCII  VELKÝ  DLUH,   PLATIT  BOHATÍ

Ať platí bohatí

Francouzský státní dluh už má stejnou úrokovou zátěž jako italský a náklady tohoto dluhu se mohou přiblížit 5 procentům HDP, se kterými se hauzíruje na obranu. Má se to hojit škrty ve zdravotnictví, školství nebo penzistům? Gabriel Zucman navrhuje místo toho daň z velkého bohatství.

Francouzská velmocenská politika, pravidelné svolávání summitů ochotných, kteří to Putinovi natřou, stejně jako výzvy k drastickému zvyšování výdajů na evropské zbrojení (přichucené drobečky jaderné moci žabojedů) jsou jen pozlátkem domácí bídy. Příslovečným svrchním huj, pod kterým je fuj. 

Francie na to nemá, je děsivě zadlužená. Země prožívá fiskální krizi, která je nejhorší od vzniku eurozóny. Státní dluh se škrábe ke 115 procentům HDP a pokusy řešit to škrty penzí, zdravotnictví a školství vyhnaly ve čtvrtek do ulic obrovské protesty. Spojovalo je jednoduché heslo: Ať platí bohatí.

Myšlenka má konkrétní podobu návrhu daně z bohatství, který už léta prosazuje francouzský ekonom Gabriel Zucman. Podobně jako Thomas Piketti nebo Emmanuel Saez učí jak v Paříži, tak na Kalifornské univerzitě a radí jak francouzské, tak americké levici.

Velkým tématem této skupiny vlivných ekonomů je růst nerovnosti spolu s potíráním iluzí, že je vykoupena produktivitou a konkurenceschopností. Ve skutečnosti se odehrává něco jiného, čemu dal Zucman (ve spolupráci s doktorandským školitelem Pikettim) korektní název Skryté bohatství národů (The Hidden Wealth of Nations, 2013). Podstatná část národního bohatství je skrytá, protože je odkloněná, drsněji řečeno ukradená malou skupinou těch nejbohatších, kteří odkopnou potřeby národa prostřednictvím daňových rájů a nejrůznějších finančních triků.

Zucman teď oprášil návrh, ať osoby s majetkem nad 100 milionů eur platí zvláštní daň ze svého bohatství ve výši dvou procent ročně. A Sebastien Lecornu, nový Macronův nominant na premiéra, je v kleštích, protože socialistická levice, bez které nebude mít dost hlasů pro získání důvěry v Národním shromáždění podmiňuje svoji podporu přijetím tohoto návrhu. Zároveň však přijde o hlasy části pravice, která politicky obsluhuje nejmajetnější vrstvy.

Do hry však mohou vstoupit i jiné počty. Po ulicích běhají statisíce lidí, kteří sice v parlamentu nemají hlas, ale – jak historie učí – v určitých chvílích jsou silou, která rozhoduje. A tam má Zucmanova daň z extrémního bohatství drtivou podporu. Na drtivý argument upozorňuje deník Le Monde: Podle stávajících pravidel je míra efektivního zdanění nejbohatších dvakrát nižší než míra zdanění běžných plátců.

 Stejný model se probírá i na mezinárodní scéně. Zasloužila se o to skupina G20, která se systematicky snaží o spravedlivější přesun daňového břemene od bezmocných řadových plátců k těm, kdo na to mají. Teď má tedy na stole Zucmanův návrh koordinovaného řešení, jak prosadit mezinárodní standard alespoň minimálního efektivního zdanění těch nejbohatších. Studie A blueprint for a coordinated minimum effective taxation standard for ultra-high-net-worth individuals je k přečtení na stránkách Evropské daňové observatoře, kde jsou i další práce z této kuchyně.

O stejný princip se opírá i aktuální návrh pro Francii. Pokud by to však bylo toto zdanění izolované jen pro tuto zemi, bylo by fakticky dobrovolné, protože co se doma musí, to se jinde nemusí. Proto Zucman klade takový důraz na mezinárodní koordinaci.

Ve hře jsou také různé míry zdanění práce a kapitálu. Nejběžnější trik bohatých plátců příjmové daně spočívá v tom, že zdanitelný příjem je převeden do světa kapitálu (třeba jako vklad do nějakého investičního fondu nebo nákupem akcií), a dosáhne tak nároku na nižší sazby nebo není zdaněn vůbec. V Zucmanových pracích se proto opakuje doporučení na sjednocení daňových sazeb pro pracovní příjmy a kapitálové výnosy.

Podstatné však je, že skryté příjmy musí nakonec někde skončit jako majetek, a tomu by měla odpovídat majetková daň.  Ne z každé pastoušky, ale z paláců, z těch největších majetků. Zucman navrhuje hranici 100 milionů euro, ale tohle číslo už je věcí rozložení politických sil a zdravého rozumu.

EU Tax Observatory pod Zucmanovým vedením se zabývá širokou škálou témat, našeptává mi umělá inteligence:

• Daňové úniky a optimalizace nadnárodních společností
• Přesouvání zisků do daňových rájů
• Měření bohatství ukrytého v daňových rájích
• Analýza účinnosti různých daňových reforem
• Hodnocení dopadů daňové konkurence mezi státy

Zásadní výzkumné oblasti mimo daň bohatých:

1. Daňové ráje a přesouvání zisků

Zucmanův výzkum odhaluje, že 36% zisků nadnárodních společností je přesunuto do daňových rájů globálně, přičemž americké firmy přesouvají až 50% svých zisků. Tento výzkum poskytuje podklady pro reformy korporátního zdanění.

2. Globální zdanění a koordinace

Zucman prosazuje koordinovanou mezinárodní daňovou politiku prostřednictvím G20 iniciativ. Jeho „Blueprint for coordinated minimum taxation“ obsahuje detailní návrhy na harmonizaci daňových systémů napříč zeměmi.

3. Makroekonomické dopady daňové politiky

Jeho studie ukazují, jak daňové úniky deformují makroekonomické ukazatele – například podíl kapitálu na přidané hodnotě se ve vysokodaňových evropských zemích zvýšil o 4 procentní body po započítání ukrytých zisků.

Specifičnost francouzského kontextu:

Zucmanovy návrhy pro Francii nejsou součástí ucelené studie věnované speciálně francouzské krizi, ale spíše aplikací jeho obecných principů na aktuální francouzskou situaci. Jeho daň na super bohaté představuje jen jeden nástroj z širší palety ekonomických reforem.

Ministerstvo financí ČR ve svých přehledech zdůrazňuje, že Zucmanovy návrhy vycházejí z předchozích analýz zdanění fyzických osob a behaviorálních aspektů zdanění majetku, což potvrzuje, že jde o součást dlouhodobého výzkumného programu.

Širší kontext evropské daňové politiky:

EU Tax Observatory publikuje pravidelné analýzy účinnosti daňových reforem v EU – například zjištění, že efektivní daňová sazba nadnárodních společností klesla v EU o 2,7 procentního bodu mezi lety 2014-2022. Tyto studie poskytují základ pro komplexnější reformy než jen daň bohatých.

Zucmanovy návrhy tak představují systémový přístup k daňové spravedlnosti a koordinaci, kde daň na superbohaté je pouze jedním z nástrojů širší reformy mezinárodního daňového systému zaměřené na boj proti daňovým únikům a zajištění spravedlivějšího rozložení daňového břemene, našeptává mi výcuc toho nejučenějšího na webu.

Pro Francii navíc není majetková daň nic nového. Daň z velkých majetků se tam čas od času v nějaké formě objevuje, a po nějakém čase zase ruší. Poprvé ji zavedl prezident Francois Mitterrand roku 1982. Jacques Chirac ji pak zrušil, ale když se Mitterrand vrátil k moci, obnovil ji jako daň solidární. Tu pak zrušil na začátku své vlády prezident Emmanuel Macron.

Co se majetkové dani vytýká:

Výnos nestojí za tu námahu. Zucman by ve Francii očekával výnos 15 až 20 miliard eur, ale skupina sedmi ekonomů mu oponuje v Le Mondu a nevěří ve víc než 5 miliard eur.

Dejme tomu. Jenže daně tu nejsou jen pro plnění státního rozpočtu. Je to také strategický nástroj pro vyrovnávání sociálních nerovností. Částečně se to děje přerozdělováním. Vysoké zdanění může odradit před zvyšováním rozdílů. Pokud byste měli platit daň z majetku, těžko ty dva miliony eur ze 100 najdete někde po kapsách. Musíte něco prodávat, a to je obtíž. Bude rozumné udržovat majetek pod touto hranicí. Líp se mi platí i daně, když bych o ty peníze stejně přišel.

Je tu však i jiná možnost. Mohu ze země, která mě chce tak odírat, zmizet. Pravice to může prezentovat jako drtivý klacek na stoupence této daně, ale to se chytne opravdu jen hodně prvoplánově. Majetek nejsou jen potenciální daně, je to také moc. Je to moc ve prospěch bohatství. Jestli pár superbohatých odejde, oslabí se tato moc. A to zní docela nadějně. Pak se dá víc věcí řešit ve prospěch řadových občanů.

Ve skutečnosti jen o penězích není ani progresívní zdanění příjmů, zejména jeho nevyšší sazby. Po válce byly v Americe nejvyšší příjmy zdaněny natolik, že zvýšit někomu plat nad horní hranici znamenalo všechny peníze navíc nacpat do kapes státu. Znamenalo to ožebračit firmu pro nic. Takže to ani nikdo nezkoušel a běžný rozptyl nejnižších a nevyšších mezd v korporaci byl jedna ku deseti nebo dvaceti. Když se však za Ronalda Reagana tyto drastické nejvyšší sazby zrušily, mzdy manažerů letěly nahoru ke stonásobkům a víc. Funguje argument: Jinak nám ho přeplatí konkurence. Firma krvácí, protože jediný, kdo tady může zasáhnout, je stát. A ten se nechal uspat pohádkou o volném trhu.

A nejde jen o podnikání. Stačí se rozhlédnout, jak si žijí naši nejvyšší funkcionáři, nemluvě o tom, za co ty zběsilé prachy berou. Proč? Inu, lid je neprobudilý. Kdyby prozřel a daňově přitvrdil u největších balíků, jak by se ušetřilo! Až k tomu si přičtěte tu trošku, která se vybere. 

 Zbyněk Fiala, server vasevec

 X X X

 IZRAEL   BEZ   FOTBALU?

Černé mraky nad izraelským fotbalem

Rostoucí mezinárodní hnutí volá po ukončení účasti Izraele ve světovém fotbale. Kampaň, která byla tento týden spuštěna pod heslem #GameOverIsrael, sdružuje skupiny pro lidská práva, fanouškovské asociace fanouškovsků, sportovce, celebrity a politické osobnosti z celé Evropy i mimo ni, informuje izraelský list Jerusalem Post.

Iniciativa byla zahájena billboardem na Times Square, který obviňoval Izrael z „genocidy“ a vyzýval FIFA a UEFA k pozastavení činnosti jeho týmů, podobně jako byly uvaleny sankce na Rusko v roce 2022. Organizátoři uvádějí, že plánují koordinované demonstrace v devíti evropských zemích, včetně Belgie, Anglie, Francie, Řecka, Irska, Itálie , Norska, Skotska a Španělska.

Izraelský fotbalový svaz v zákulisí vyvíjí úsilí, aby se tato otázka vůbec nedostala na pořad jednání, protože hlasování by mohlo vést k vyloučení. Fotbalový svaz neúnavně pracuje na tom, aby tomu zabránil, a hledá pomoc od všech přátel Izraele, zdůraznil Israel Hayom. Mezitím televizní stanice Channel 12 informovala: „Jsme jen krok od toho, abychom se ocitli v situaci Ruska.“

Některé evropské země ovšem dávají na vědomí, že mohou postupovat podle vlastních postojů, pokud by fotbalové instituce situaci přehlížely. Španělský premiér Pedro Sanchez např. naznačil, že jeho země se nemusí zúčastnit mistrovství světa v roce 2026, pokud se Izrael kvalifikuje.

Na postoje FIFA a UEFA může mít vliv nedávné stanovisko OSN. Dne 16. srpna byla publikována zjištění Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN, která po dvou letech vyšetřování prohlásila, že Izrael spáchal genocidu Palestinců v pásmu Gazy. V důsledku izraelských vojenských operací bylo zabito 64 700 obyvatel Gazy a 164 600 zraněno.

Jana Putzlacher, server vasevec

X X  X

USA,  TRUMP,   POBALTÍ  NEPOMŮŽE?

Trump zjevně protiruské aktivity z Pobaltí nepodporuje…

 Myslím, že činy Donalda Trumpa musíme posuzovat podle skutečného obsahu a případ od případu.

Na jedné straně sice lká nad ztrátami na životech na ukrajinském bojišti, ale zjevně vojensky nechce, aby Američané sami byli do konfliktu na Ukrajině více zataženi. A to je samozřejmě dobře.

V těchto dnech zažívá evropská část NATO horečnou atmosféru jednak ohledně podivných dronových útoků do Polska, jejichž některé rozklíčování budí dokonce lehce žertovná vysvětlení. A nyní poslední dva dny se životy vojenských mozků zaplavily novou energií nad údajným dvanáctiminutovým přeletem ruských stíhaček přes estonský vzdušný prostor.

Petr Pavel, celoživotní profesionální zelený mozek, který je z rozhodnutí většiny tohoto národa bohužel prezidentem této země, zaplesal a prohlásil, že je nutné příště ukázat Rusům sílu a sestřelit je.

Redaktorka Tománková na CNN Prima se v této radostné zprávě nejméně půl hodiny slovně koupala a nutila účastníky přitakávat, jak je to hrozné.

Pirát i Topista 09 jí radostně přitakávali, naopak ANO i SPD inteligentně měli věcné námitky…

Co ovšem nikdo nezmínil je dost zásadní informace, která ukazuje, že Donald Trump -pomyslná hlava NATO rozhodně neskotačí z toho, že tyto konflikty ze strany pobaltských států nastávají.

A protože odborníci z Pentagonu znají dlouhodobé averze pobaltských států a snahu zatáhnout USA do střetu s Ruskem, bylo přijato jasné rozhodnutí:

USA plánují zarazit část bezpečnostní pomoci Lotyšsku, Litvě a Estonsku, tedy členským zemím NATO sousedícím s Ruskem. Tento vzkaz podle agentury Reuters zástupci Pentagonu předali evropským diplomatům na setkání, které proběhlo koncem srpna.

„V širším smyslu řekl zástupce Pentagonu David Baker, že Evropa by měla být méně závislá na USA. Za prezidenta Donalda Trumpa americká armáda přesouvá svou pozornost na jiné priority, jako je obrana vlasti,“ shrnula obsah srpnové schůzky agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s jednáním.

Podle agentury není jasné, zda události jako páteční incident nad Estonskem mohou přimět Trumpovu administrativu k přehodnocení tohoto postoje. Dopis z minulého týdne, v němž zástupci vlád Estonska, Litvy a Lotyšska Washington vyzývali, aby bezpečnostní pomoc Pobaltí neomezoval, prý ale úspěšný nebyl.

Divit se tomu nelze.

Pobaltské státy chtějí za každou cenu vyvolat s Ruskem konflikt, aby donutili Američany k přítomnosti u hranic s Ruskem.

Zároveň když zaznamenáváme každotýdenní útoky zahraniční šéfky Estonky Kaji Kalasové proti Rusku a vymýšlení dalších a dalších možných či nemožných sankcí, je pochopitelné, že Estonci leží Rusům  v žaludku. A Američané se důvodně chtějí tohoto břemene zbavit.

Možná by příště i Petr Pavel měl hodit zpátečku. A nevyskakovat tam, kde reálně na to nemá. A hlavně, kdy si já jako laik, ale myslící člověk nedovedu představit, co by nastalo, kdyby ruské letadlo bylo sestřeleno.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Vodičov čaká na pumpách nepríjemné prekvapenie: cena palív vystrelila

Slovenskí motoristi tankujú drahšie ako minulý týždeň. Ceny benzínov a nafty na slovenských čerpacích staniciach sa zvýšili. To však prekvapilo analytikov.

„Domáce ceny palív prekvapivo pozvoľna rastú, avšak podľa nášho názoru majú skôr väčší priestor pre korekciu posledných prírastkov. Tlaky na rast rafinérskych a predajných marží, však môže ceny zvyšovať bez priamej korelácie s cenami na trhu,“ uviedol analytik 365.bank Tomáš Boháček.

 Budúci týždeň predpokladá analytik finančných trhov XTB pokračovanie mierneho rastu cien pohonných hmôt. Ceny pohonných látok budú podľa neho pravdepodobne naďalej oscilovať na úrovni približne 1 až 2 centy za liter benzínu či nafty.

Slovensko si v regióne drží pozíciu v strednom pásme cien pohonných hmôt. Nie sme najlacnejší, no zároveň stále pod priemerom Európskej únie. Najvýhodnejšie tankovanie majú tradične vodiči v Poľsku a Česku, kde je benzín lacnejší až o 17 a 13 centov na liter. Naopak, v Maďarsku a Rakúsku sa ceny priblížili slovenským úrovniam, rozdiely dosahujú len 3 až 4 centy.

 Nafta vykazuje ešte tesnejšie rozdiely. V Poľsku a Česku ju motoristi natankujú o 7 až 9 centov lacnejšie, kým v Maďarsku a Rakúsku je už o 5 až 6 centov drahšia než doma.

„V širšom porovnaní Slovensko zostáva mierne pod európskym priemerom. Liter benzínu je lacnejší o 9 centov než v EÚ27 a o 14 centov v porovnaní s eurozónou. Pri nafte sú rozdiely obdobné. Slovensko šetrí oproti Únii 8 centov a oproti eurozóne 10 centov na liter,“ dodal Boháček.

Priemerné ceny štandardného benzínu aj nafty na domácich čerpacích staniciach v 37. týždni tohto roka podľa údajov Štatistického úradu SR opätovne stúpli. Natural 95 oktánový benzín sa v priemere predával za 1,544 €/l a liter motorovej nafty sme v rovnakom období zakúpili v priemere za cenu 1,459 €/l. /agentury/

 X X X

  Uznanie nás priblíži k samostatnosti, odkázala šéfka palestínskej diplomacie

 Uznanie Palestínskeho štátu tromi krajinami prináša nový impulz k dvojštátnemu riešeniu. Palestínska vláda to označila za krok k trvalému mieru.

Krajiny, ktoré tento týždeň uznali Palestínsky štát, podnikli nezvratný krok, ktorý zachováva dvojštátne riešenie a približuje palestínsku nezávislosť a suverenitu, vyhlásila palestínska ministerka zahraničných vecí Varsen Aghabekjanová Šáhínová. Agentúra Reuters o tom informovala v nedeľu krátko po tom, ako Británia, Kanada a Austrália oficiálne uznali Palestínsky štát, píše TASR.

„Teraz je ten správny čas. Zajtrajšok je historický deň, na ktorom musíme stavať. Nie je to koniec,“ povedala Šáhínová novinárom v meste Ramalláh. „Je to krok, ktorý nás približuje k suverenite a nezávislosti. Možno to neukončí vojnu zajtra, ale je to krok vpred, na ktorom musíme stavať a ktorý musíme posilňovať,“ dodala, odkazujúc na takmer dvojročnú vojnu medzi Izraelom a palestínskym militantným hnutím Hamas v Pásme Gazy.

 Britský premiér Keir Starmer v nedeľu oznámil, že Spojené kráľovstvo oficiálne uznalo Palestínsky štát, a to aj napriek nesúhlasu, ktorému v súvislosti s takto avizovaným krokom čelilo zo strany USA aj Izraela. Rovnaké oznámenia bezprostredne pred Starmerom vydali aj austrálsky premiér Anthony Albanese a kanadský premiér Mark Carney.

Tento krok v nedeľu vyzdvihol aj prezident Palestínskej samosprávy Mahmúd Abbás, informovala agentúra AFP. „Jeho excelencia ocenil uznanie nezávislého Palestínskeho štátu zo strany Spojeného kráľovstva a potvrdil, že ide o dôležitý a nevyhnutný krok k dosiahnutiu spravodlivého a trvalého mieru v súlade s medzinárodnou legitímnosťou,“ uviedla Abbásova kancelária vo vyhlásení, aktuality.sk

X X X

 Izrael ostro kritizuje štáty uznávajúce Palestínsky štát, varuje pred eskaláciou

 „Jednostranné“ uznanie Palestínskeho štátu spustilo ostrú kritiku Izraela. Tel Aviv považuje tento krok za riziko pre regionálny mier a podporu ďalšej nestability.

Izraelské ministerstvo zahraničných vecí v nedeľu vyhlásilo, že odmieta to, čo nazvalo „jednostranným“ uznaním Palestínskeho štátu zo strany Veľkej Británie, Kanady a Austrálie. Rezort tiež varoval, že tento krok by mohol ďalej destabilizovať región a oddialiť dosiahnutie mieru v Pásme Gazy, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

„Izrael kategoricky odmieta jednostranné vyhlásenie o uznaní Palestínskeho štátu zo strany Spojeného kráľovstva a niektorých ďalších krajín… Toto vyhlásenie nepodporuje mier, ale naopak ďalej destabilizuje región a podkopáva šance na dosiahnutie mierového riešenia v budúcnosti,“ uviedlo izraelské ministerstvo vo svojom vyhlásení.

Mali by tlačiť na Hamas, tvrdia

„Ak krajiny, ktoré podpísali túto deklaráciu, skutočne chcú stabilizovať región, mali by sa namiesto toho sústrediť na vyvíjanie tlaku na (palestínske militantné hnutie) Hamas, aby prepustil rukojemníkov a okamžite sa odzbrojil,“ dodalo ministerstvo. „Tento krok je v rozpore so všetkou logikou rokovaní a dosiahnutia kompromisu medzi oboma stranami a ešte viac oddiali dosiahnutie vytúženého mieru,“ uviedol rezort diplomacie.

Uznanie Palestínskeho štátu bezprostredne po oznámení Londýna, Canberry a Ottawy odsúdili aj izraelský minister národnej bezpečnosti Itamar Ben Gvir a minister financií Becalel Smotrič. Obaja títo krajne pravicoví ministri sa zároveň vyslovili za anexiu okupovaného Predjordánska.

Britský premiér Keir Starmer v nedeľu oznámil, že Spojené kráľovstvo oficiálne uznalo Palestínsky štát, a to aj napriek nesúhlasu, ktorému v súvislosti s týmto avizovaným krokom čelilo zo strany USA aj Izraela. Rovnaké oznámenia bezprostredne pred Starmerom vydali aj austrálsky premiér Anthony Albanese a kanadský premiér Mark Carney., aktuality.sk

 X X X

 Odmieta Trumpa a chváli Hitlera. Kto je mladý muž, ktorý stojí za radikalizáciou Američanov

 Po streľbe na pravicového podcastera Charlieho Kirka sa upriamila pozornosť na ultrapravicovú skupinu Groypers. Tú vedie kontroverzný líder s prepojením na internetovú subkultúru.

Už krátko po tom, ako pred vyše týždňom po streľbe prišiel o život pravicový podcaster Charlie Kirk, ovládla prevažne ľavicovú časť sociálnych sietí nie úplne podložená viera, že strelcom mal byť podporovateľ ultrapravicovej skupiny s názvom Groypers.

Najmä v Spojených štátoch raketovo stúplo vyhľadávanie tohto pojmu. Napriek tomu, že ide o skupinu pôsobiacu v USA pod heslom America First (Amerika na prvom mieste), až donedávna nebola pre verejnosť známa.

To sa však po streľbe zmenilo. Sčasti za to mohol samotný strelec, 22-ročný Tyler Robinson. Na nábojnice totiž pred útokom vyryl niekoľko hesiel, ktoré sa s hnutím spájajú. Vyšetrovatelia našli vyrytý text tradičnej talianskej antifašistickej piesne z druhej svetovej vojny Bella Ciao, ktorá je medzi hnutím populárna.

Okrem toho to boli aj rôzne frázy, ako napríklad: „Ak toto čítaš, si gay LMAO” či ťažko preložiteľné „Notices bulge OwO whats this?”, ktoré vychádzajú z niekoľko rokov starých meme, teda humorných príspevkoch na sociálnych sieťach, a ktoré členovia Groypers obľubujú.

Posledná verejnosti známa rytina hlásala „Hej, fašista, chytaj!”. Vedľa nápisu boli symboly šípky nahor, šípky doprava a troch šípok nadol. Kombinácia šípok je rovnaká, akú používajú hráči v satiricky fašistickej videohre Helldivers 2 na spustenie najsilnejšieho bombového útoku v hre.

Charlie Kirk hovorí krátko pred streľbou na univerzite v Oreme v americkom štáte Utah v stredu 10. septembra 2025.

Tieto frázy nemajú zrejme pre väčšinu ľudí takmer žiadny význam – netrávia totiž väčšinu svojho voľného času na internete. Medzi mladými ľuďmi však pribúda množstvo mužov, ktorí sa svoj čas rozhodli venovať počúvaniu hodiny trvajúcich nenávistných výlevov na online video platformách – a v nich môžu podobné výroky počúvať pravidelne, aktuality.sk

X X X

 Len slová alebo aj činy? Prezident Trump sa vyjadril, či by USA bránili krajiny EÚ v prípade vojny s Ruskom

 Narušenie estónskeho vzdušného priestoru ruskými lietadlami vyvolalo reakciu aj za Atlantikom.

Americký prezident Donald Trump v nedeľu prisľúbil, že v prípade eskalácie zo strany Ruska bude brániť Poľsko aj pobaltské štáty. Jeho vyjadrenie tak prišlo v reakcii na piatkové vniknutie lietadiel Moskvy do estónskeho vzdušného priestoru, informuje TASR na základe správy agentúry AFP.

„Áno, pomohol by som. Urobil by som to,“ odpovedal Trump na otázku, či by pomohol brániť krajiny Európskej únie (EÚ), ak by Rusko zintenzívnilo nepriateľské aktivity.

 Incident s ruskými lietadlami

Estónsky vzdušný priestor narušili v piatok nadránom tri ruské lietadlá typu MiG-31, ktoré sú schopné niesť hypersonické rakety Kinžal. Vnikli bez povolenia do priestoru pri ostrove Vaindloo v Baltskom mori, kde zotrvali 12 minút.

Estónske ministerstvo zahraničných vecí v nedeľu požiadalo, aby Bezpečnostná rada OSN v pondelok zvolala svoje mimoriadne zasadnutie v súvislosti s týmto incidentom., aktuality.sk

X X X

 Premiér Izraela ide proti časti Západu. Vyzýva na krok, ktorý sa mnohým nebude páčiť

 Premiéri Veľkej Británie, Austrálie a Kanady uznali Palestínsky štát, čo vyvolalo ostrú reakciu Izraela, ktorý odmieta akúkoľvek formu jeho vzniku.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedeľu v správe adresovanej lídrom Veľkej Británie, Austrálie a Kanady vyhlásil, že Palestínsky štát nevznikne. Reagoval tak na nedeľné rozhodnutie týchto troch krajín uznať palestínsku štátnosť, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

„Mám jasný odkaz pre tých lídrov, ktorí uznali Palestínsky štát po strašnom masakre zo 7. októbra (2023): udeľujete terorizmu obrovskú odmenu,“ uviedol odkazujúc na začiatok vojny medzi Izraelom a palestínskym militantným hnutím Hamas v Pásme Gazy.

Plán na rozširovanie osád

„A mám pre vás ešte jeden odkaz: to sa nestane. Na západ od rieky Jordán nebude vytvorený žiadny Palestínsky štát,“ vyhlásil Netanjahu. „Po celé roky som bránil vytvoreniu tohto teroristického štátu napriek obrovskému tlaku doma i v zahraničí,“ dodal. Prisľúbil však, že Izrael bude pokračovať v rozširovaní židovských osád na okupovanom Západnom brehu Jordánu.

Britský premiér Keir Starmer v nedeľu oznámil, že Spojené kráľovstvo oficiálne uznalo Palestínsky štát, a to aj napriek nesúhlasu, ktorému v súvislosti s týmto avizovaným krokom čelilo zo strany USA aj Izraela. Rovnaké oznámenia bezprostredne pred Starmerom vydali aj austrálsky premiér Anthony Albanese a kanadský premiér Mark Carney.

 Odsúdenie izraelských ministrov

Izraelský rezort diplomacie tento krok označil za „jednostranné“ rozhodnutie a varoval, že by mohol ďalej destabilizovať región a oddialiť dosiahnutie mieru v Pásme Gazy.

Uznanie Palestínskeho štátu bezprostredne po oznámení Londýna, Canberry a Ottawy odsúdili aj izraelský minister národnej bezpečnosti Itamar Ben Gvir a minister financií Becalel Smotrič. Obaja títo krajne pravicoví ministri sa zároveň vyslovili za anexiu okupovaného Predjordánska.

Reakcia Hamasu

Popredný predstaviteľ palestínskeho militantného hnutia Hamas Mahmúd Mardáví v nedeľu privítal uznanie Palestínskeho štátu zo strany Veľkej Británie, Kanady a Austrálie a označil to za víťazstvo práv Palestínčanov. TASR správu prebralo z agentúry AFP.

„Tento vývoj predstavuje víťazstvo palestínskych práv a spravodlivosti našej veci a vysiela jasný odkaz: bez ohľadu na to, ako ďaleko zájde okupácia vo svojich zločinoch, nikdy nebude schopná vymazať naše národné práva,“ povedal pre agentúru AFP Mahmúd Mardáví., aktuality.sk

X X X

 Zelenskému aj Putinovi chýbajú peniaze na vojnu. Čo urobia v Kyjeve a akému zdraženiu sa Rusi asi nevyhnú?

Ruská vojna proti Ukrajine vyciciava finančné zdroje oboch bojujúcich štátov tak, že sú nútené prijímať nevídané rozhodnutia. V Kyjeve sa chystajú opakovane upraviť podobu tohtoročného štátneho rozpočtu a v Moskve uvažujú o zvyšovaní daní.

Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin na kombinovanej snímke. Foto: SITA/AP/Mikhail Metzel, Sputnik, Vyacheslav Prokofyev, Sputnik

 Ukrajinský minister financií Serhij Marčenko avizoval, že výšku výdavkov štátu do konca tohto roku treba prehodnotiť. Súvisí to s vyššími nákladmi na obranu: „Je to spôsobené výlučne situáciou na bojisku a vláda je pripravená konať rýchlo, aj keď ide o ťažké rozhodnutia,“ citovala ho agentúra UNIAN. Marčenko sa o tom zmienil pred poslancami. O detailoch sa zatiaľ nevyjadril: „Máme predstavu, ako to budeme riešiť. Musíme sa len rozhodnúť o formáte podpory a kedy predložíme náš návrh do parlamentu. Dúfam v pochopenie zo strany poslancov,“ poznamenal minister.

Kde nájdu dodatočné peniaze? Zjavne nie prostredníctvom štátnych obligácií na Ukrajine „Nástroj domácich dlhopisov už vyčerpal svoj potenciál,“ upozornila podľa novín Ekonomičeskaja pravda predsedníčka parlamentného rozpočtového výboru Roksolana Pidlasová.

Ukrajina síce dostáva veľa zbraní a munície od svojich západných spojencov, ale úvery, ktoré jej poskytujú, nemôže použiť na účely ozbrojených síl. „Otázka využitia finančných prostriedkov od medzinárodných partnerov zostáva otvorená. Ak nám umožnia použiť ich na potreby obrany, budeme môcť výrazne zvýšiť výdavky na ňu. V súčasne sme obmedzení vlastnými zdrojmi a úprimne povedané už sme dosiahli hranice našich možností,“ zdôraznila Pidlasová.

Hovorila síce o tom v spojitosti s nákladmi na armádu v budúcom roku, ale pochopiteľne, že jej slová sa vzťahujú aj na úpravu tohtoročného rozpočtu. Marčenko medzitým informoval, že Kyjev vedie rokovania so zahraničnými veriteľmi o tom, že ich peniaze by mohli slúžiť aj na mzdy vojakov.

Podľa Ekonomičeskej pravdy sa kalkuluje so zvýšením tohtoročného rozpočtu na obranu o 300 miliárd hrivien, čo je v prepočte približne 6,2 miliardy eur. (Na porovnanie: je to viac ako dvojnásobok toho, koľko slovenská vláda plánuje konsolidovať v budúcom roku; ide o sumu 2,7 miliardy eur).

 Tých 300 miliárd hrivien sú dodatočné peniaze potrebné v období november-december 2025. Jedno výrazné zvýšenie pritom Ukrajina už urobila v tomto roku: na konci júla poslanci odsúhlasili 412 miliárd hrivien (8,5 miliardy eur) pre armádu. Viac ako polovica tejto sumy bola určená na nákup a výrobu zbraní, štvrtina na mzdy vojakov, zvyšok na ostatné. O ďalších 300 miliardách hrivien (ak je presný údaj Ekonomičeskej pravdy) by mal parlament rozhodnúť najneskôr do konca októbra.

Pre úplnosť treba dodať, že po zvýšení výdavkov na obranu v júli sa rozpočet pozmenil ešte aj v auguste: poslanci schválili ďalších 25,5 miliardy hrivien (460 miliónov eur) do rezervného fondu na nepredvídateľné vojenské a humanitárne účely.

 O extrémne veľkých potrebách ozbrojených síl svedčí to, koľko im štát pôvodne vyčlenil peňazí na tento rok (čiže v zákone o štátnom rozpočte prijatom vlani). Je to až 2,22 bilióna hrivien (45 miliárd eur) z celkových 3,94 bilióna hrivien pre fungovanie celej krajiny a život jej občanov. Ukrajina dáva na svoju obranu už bezmála tretinu svojho hrubého domáceho produktu (HDP). Ešte poznámka k zmieneným viac ako dvom biliónom hrivien: takmer polovica z nich smeruje na platy príslušníkov ozbrojených síl.

Minister obrany Denys Šmyhaľ odhaduje, že v roku 2026 bude armáda potrebovať v prepočte viac ako 100 miliárd eur. Budúcoročný rozpočet na jej účely je však výrazne nižší. Takmer isto sa dá preto povedať, že jeho podoba sa počas ďalšieho roku zmení. Možno nie jeden raz, ale viackrát. Vedenie vojny stojí Ukrajinu v prepočte približne až 144 miliónov eur denne, pričom jej ukončenie je v nedohľadne.

Kým ukrajinskí poslanci sa už môžu zaoberať návrhom štátneho rozpočtu na rok 2026 (vláda im poskytla text 15. septembra), naopak, v Rusku sa naň ešte len čaká. Premiér Michail Mišustin ho má predložiť do parlamentu do 29. septembra. Keby sme hovorili o škodoradosti, dôvod na ňu môžu mať nielen v Moskve pri pohľade na finančné problémy Kyjeva. Platí to aj z opačnej strany. Zdá sa, že Rusov nečakajú lepšie časy. Naopak.

 Do médií presiahli informácie, že ruský rozpočet bude asi s ťažším finančným bremenom na občanoch. Príjmy z predaja ropy a plynu zďaleka nevyzerajú tak, ako by si v Kremli želali. Prezident Vladimir Putin síce hovoril o tom, že dane sa do roku 2030 nezvýšia. Realita v blízkej dobe však môže byť s veľkou pravdepodobnosťou iná.

Vážne sa špekuluje o zvýšení dane z príjmu fyzických i právnických osôb. A to ešte nie je všetko. Ekonomicko-finančná kondícia Ruska je totiž slabá. Už teraz deficit prekročil hranicu, ktorú si štát stanovil na konci tohto roku. „Vláda uvažuje o zvýšení DPH z 20 % na 22 %. Naposledy sa zvýšila v roku 2018 z 18 percent na 20 percent,“ napísala agentúra Reuters. Ak sa zase DPH posunie smerom nahor, bude znamenať, že Rusi poskytnú viac peňazí svojmu Putinovi na vedenie vojny proti Ukrajine, nie na rozvoj štátu. To je totiž pointa zamýšľaného zvýšenia daní. V prípade vyššej DPH by ruská armáda nepochybne získala výrazne viac finančných zdrojov: výber dane z pridanej hodnoty totiž pokrýva až viac ako tretinu príjmov federálneho rozpočtu./agentury/

X X X

 Klobúk dole! Toto letisko, ktoré ročne vybaví 20 až 30 miliónov cestujúcich, nestratilo za 30 rokov ani jediný kufor

V chaotickom svete leteckej dopravy, kde sa každý rok stratia milióny kufrov, stojí jedno letisko ako maják efektivity a precíznosti.

 Japonské medzinárodné letisko Kansai (KIX), vybudované na umelom ostrove v Osackom zálive, dosiahlo niečo, čo iné letiská považujú za nemožné – za 30 rokov svojej existencie nestratilo ani jedinú batožinu.

Filozofia dokonalosti a tichá hrdosť

Hoci letisko KIX ročne vybaví 20 až 30 miliónov cestujúcich, jeho bezchybný rekord nie je výsledkom magického softvéru ani superhrdinov.

Je to skôr odrazom hlboko zakorenenej japonskej pracovnej kultúry, ktorá si zakladá na precíznosti, zodpovednosti a tichej hrdosti.

Podľa zástupcu letiska KIX, Kenjiho Takanishiho, nejde o žiadne špeciálne tajomstvo. Za úspechom stoja každodenné, starostlivé procesy:

Viacvrstvové overovanie: Tímy pozemného personálu v malých skupinách manuálne overujú počet batožín pred naložením a po vyložení. Akýkoľvek nesúlad sa okamžite rieši.

Jednotné postupy: Napriek tomu, že každá letecká spoločnosť má vlastné pravidlá, zamestnanci dodržiavajú prísne protokoly pre každého prepravcu, čo minimalizuje chyby z nepozornosti.

Dôraz na detail: Pracovníci ukladajú batožinu na pás tak, aby rúčka smerovala k cestujúcemu, čo urýchľuje jej vyzdvihnutie.

Izakaja a karaoke. Náročný a super zábavný večer v Tokiu. /agentury/

X X X

 Pellegriniho úrad vyvracia Dankove tvrdenia: výdavky prezidenta nie sú dvojnásobné

Vyjadrenia predsedu SNS Andreja Danka o dvakrát väčších výdavkoch prezidenta SR Petra Pellegriniho v porovnaní s jeho predchodkyňou Zuzanou Čaputovou sú nepravdivé. Upozornila na to Kancelária prezidenta SR, ktorá Dankove tvrdenia vníma ako opakované útoky predsedu SNS na hlavu štátu.

 Pripomenula, že na posledné dva roky mandátu Zuzany Čaputovej bol síce znížený rozpočet (6 377 303 eur na rok 2023 a 7 438 359 eur na rok 2024), ale tieto sumy boli výrazne podhodnotené a počas roka si vyžiadali navýšenie. „Skutočné čerpanie bolo teda výrazne vyššie (8 673 257 eur v roku 2023 a 9 279 009 eur v roku 2024,“ upozornila Kancelária prezidenta SR. Doplnila, že prax schválenia nižšieho rozpočtu a následného navyšovania kritizoval Najvyšší kontrolný úrad SR.

Tohtoročný rozpočet prezidentskej kancelárie je vo výške 11 714 042 eur. „Je teda vyšší, no dôvodom je rozsiahla rekonštrukcia Karáčoniho paláca a ďalších nehnuteľností, ktoré si nesú svoj investičný dlh ešte od čias prezidenta Michala Kováča,“ vysvetlili z úradu hlavy štátu. „Z uvedených čísiel je úplne zrejmé, že žiadne dvakrát väčšie výdavky súčasnej hlavy štátu v porovnaní s jeho predchodkyňou nie sú pravdivé,“ zdôraznili.

 Upozornili tiež na to, že plat prezidenta SR sa určuje presne tým istým zákonom ako plat jeho predchodkyne, voči ktorému predseda SNS nič verejne nenamietal. „Ak bude prijatý konsolidačný balík na budúci rok, čistý príjem prezidenta SR výrazne poklesne kvôli vyšším daniam a bude nižší ako príjem predsedu vlády SR,“ dodala prezidentská kancelária.

Šéf národniarov v nedeľnej diskusnej relácii STVR O 5 minút 12 kritizoval postoj prezidenta, ktorý vyjadril prekvapenie nad objemom ďalšej vlny konsolidácie. „Prezidenta prekvapilo, že sa ide konsolidovať a má dvakrát vyššie výdaje ako prezidentka Čaputová…,“ poznamenal./agentury/

 X X X

 Prekvapenie: Od postavy odsúdeného vraha k role vyšetrovateľa. JOJ natočila krimi seriál, v ktorom jednu z hlavných úloh hrá Milan Ondrík

 Televízia, známa náročnými produkciami, sa vo veľkom pustila do žánru krimi. Po Neuerovi plánuje uvedenie ďalšieho seriálu z prostredia vyšetrovania zločinov.

Novinka z dielne televízie JOJ bude mať názov Jednotka Jastrab. Producentkou je Nataša Barošová, autormi námetu sú Valeria Schulczová a Roman Olekšák. Dvojica stála aj za seriálmi Za sklom a Kriminálka kraj.

Réžie sa ujal Jiří Chlumský, ktorý sa podieľal aj na réžii seriálu Kriminálka Anděl či krimi seriálu Inšpektor Max, kde hlavnú postavu vyšetrovateľa hral Juraj Kukura a ktorý v spolupráci s Českou televíziou vyrobila STVR.

 Obsadenie púta už teraz

O hercovi Milanovi Ondríkovi je známe, že si svoje postavy poctivo vyberá. V posledných rokoch dal pred seriálmi prednosť najmä detailnejšej filmovej výrobe. Na plátne stvárnil niekoľko psychologicky náročných postáv, v ktorých išiel až na hranice vlastných emocionálnych limitov.

Syndróm zabudnutého dieťaťa nie je, žiaľ, ničím neznámym a novým. Podobný prípad sa stal pred desiatimi rokmi v Nitre. Aj toto nešťastie slúžilo ako podklad pri vzniku filmu Otec.Zdroj: DANAE Production

Úloha nacistu vo filme Emma a smrtihlav, postava mafiánskeho bosa 90. rokov a zároveň odsúdeného niekoľkonásobného vraha Mikuláša Černáka či rola otca vo filme o tragédii jednej rodiny, pri ktorej zomrelo malé dieťa – aj tieto projekty okrem iného zamestnávali za posledné obdobie jedného z našich najobsadzovanejších hercov. Len teraz vyšlo najavo, že popri tom vzal aj úlohu v novej kriminálnej sérii.

JOJ sa profiluje ako televízia s kvalitnou seriálovou tvorbou

Hoci Markíza v minulej sezóne bodovala dobovými seriálmi a vysoké čísla sledovanosti dosahuje aj s denným seriálom Sľub, ktorý vyžaduje rýchlu výrobu, JOJka sa sústreďuje na náročnejšiu produkciu seriálov vysielaných vo večernom prime time raz, maximálne dvakrát do týždňa. Túto jeseň uviedla druhú sériu rodinnej ságy Ranč, ktorá sa natáča v exteriéroch so zvieratami. Tie sú počas nakrúcania neustále pod dohľadom skúsených odborníkov.

Novinkou sezóny je kriminálka Neuer. Zatiaľ čo konkurenčnej televízii Markíza prinášajú stabilnú divácku základňu adaptácie zahraničných titulov, z ktorých profituje už štvrtou sériou natočenou podľa predlohy úspešného seriálu, scenár seriálu Neuer nemá oporu v overenom námete. Príbehy z prostredia bratislavskej kriminálky pochádzajú z kníh, ktorých autorom je bývalý vyšetrovateľ Václav Kincl vystupujúci pod pseudonymom Neuer, aktuality.sk

X X X

 Nešťastná nehoda pochovala v oceáne tisíce luxusných Porsche, Audi, Bentley a Lamborghini

V strede Atlantického oceánu, hlboko pod pokojnou morskou hladinou, leží vrak nákladnej lode, ktorá sa stala moderným symbolom skazy. Jej príbeh je pripomienkou, že aj tie najhodnotnejšie plody ľudských rúk sú krehké pred silou prírody. Je to príbeh o lodi Felicity Ace, ktorá sa potopila spolu s tisíckami luxusných automobilov.

 Všetko sa začalo 16. februára 2022. Loď Felicity Ace, plávajúca pod panamskou vlajkou, sa vydala na cestu z nemeckého prístavu Emden do Davisville v USA.

Na palube však neprevážala obyčajný tovar, ale tisíce nových luxusných automobilov od koncernu Volkswagen, vrátane značiek ako Porsche, Audi, Bentley a Lamborghini.

V ten deň však v nákladnom priestore vypukol požiar.

Vzhľadom na náklad, ktorého súčasťou boli aj elektrické autá s lítiovo-iónovými batériami, sa oheň rýchlo šíril a posádka ho nedokázala uhasiť.

Najrýchlejšie rastúce mestá na svete

 Všetkých 22 členov posádky bolo bezpečne evakuovaných, požiar lodi však pretrvával viac ako dva týždne a rozsiahle škody nakoniec viedli k jej potopeniu.

Napriek úsiliu o odtiahnutie sa loď Felicity Ace 1. marca 2022 pod náporom silného vetra a rozbúreného mora naklonila a klesla na dno.

Stalo sa tak približne 400 kilometrov od súostrovia Azory, kde leží až doteraz v hĺbke takmer 3000 metrov.

Madeira – Havaj Európy: Objavte Údolie mníšok, prútené sane svištiace dole ulicou, či prírodnú autoumývačku. Aj toto je Portugalsko

 Skrytá daň za luxus: Ekologická hrozba

Vrak lode sa stal nielen moderným monumentom tragédie, ale aj ekologickou hrozbou.

Na palube sa okrem drahých áut nachádzali aj tisíce ton paliva, olejov a mazív, ktoré pomaly unikajú do oceánu.

Najväčšie obavy však vyvolávajú lítiovo-iónové batérie, ktoré sa nachádzali v stovkách elektrických vozidiel.

Tieto batérie obsahujú toxické látky, ktoré môžu mať dlhodobý, devastačný vplyv na ekosystém.

Potenciálne znečistenie je obrovské.

Súčasné technológie neumožňujú vyzdvihnutie vraku z takýchto hĺbok, a tak sa vrak stane trvalým domovom pre morské živočíchy, ktoré budú v priamom kontakte s toxickým materiálom.

 Prípad Felicity Ace nie je len príbehom o zničení majetku.

Je to pripomienka, že aj ten najdokonalejší a najmodernejší produkt ľudskej technológie môže byť bezmocný pred silou prírody.

Slúži to ako smutná, no silná lekcia o tom, že s našou ambíciou musí prísť aj zodpovednosť voči planéte, ktorej podmienky stále nie sme schopní úplne kontrolovať./agentury/