„Pokud jde o jachty, dlouhý právní boj nikomu nepomůže,“ říká americký námořní právník v Monaku Glenn Weiss. „Nebojujte o loď, bojujte o peníze,“ dodává. „Jachty potřebují hodně lásky. Každý den klesají centimetr po centimetru ke dnu,“ uzavírá podle Bloombergu právník.
Milionové náklady teď hradí daňoví poplatníci Západu. Celý západní svět přijal protiruské sankce s povděkem, stejně tak jako jejich součást, jíž je konfiskace luxusních plavidel ruských oligarchů úřady. Má to však háček. Údržba těchto opuštěných plovoucích obrů stojí miliony dolarů ročně. „Některé lidi teď platí za to, aby jménem vlády USA udržovali při životě jachty z Ruska,“ říká udiveně americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
V přístavu v americkém San Diegu od června kotví superjachta jménem Amadea v hodnotě 325 milionů dolarů (8,2 miliardy Kč). Americké úřady ji v rámci sankcí proti Rusku zabavily, nikdo ji dnes nevyužívá a tak to pravděpodobně zůstane i po mnoho dalších měsíců, možná dokonce i let.
Je 106 metrů dlouhá, má šest palub, americké úřady oficiálně tvrdí, že majitelem je nejmenovaný ruský oligarcha. Na palubě lodi byly ve chvíli konfiskace dva dětské klavíry (jeden ručně malovaný), 32metrový mozaikový bazén a klenot v hodnotě milionů dolarů, který by mohl být jedním z posledních zbývajících Fabergého vajec. Informaci přinesl portál Bloomberg.
Tato superjachta, stejně jako další zabavená plavidla, však vyžaduje velkou péči. Není možné ji zkonfiskovat a pak ji nechat zakotvenou a neudržovanou v přístavu, dokud neskončí válka Ruska proti Ukrajině. Amadea tak stojí v nehostinném prostředí přístavu, působí na ni slaná voda a vlhkost, ty zase způsobují korozi a plíseň, pokud není uvnitř zapnutá klimatizace. Amadea si dokáže sama vyrábět energii, a dokonce i odsolovat vodu. Také tyto systémy je třeba udržovat v chodu. Stejně jako pravidelně protáčet lodní šrouby.
Jachtu je ale také nutné každý týden mýt, aby se na ní nehromadily nečistoty, které by mohly poškodit exteriér a vyžádat si mnohamilionovou opravu nátěru. Je také třeba sledovat kotevní lana, aby se při silném větru nebo silném proudu nepřetrhla. Amadea, kterou při běžném provozu udržuje v chodu 33členná posádka, potřebuje ještě zhruba polovinu tohoto množství lidí, od techniků až po palubní dělníky, v případě úniku paliva nebo požáru. Všechny tyto úkony vyžaduje pojišťovna. Mamutí pojistné je pak dalším výdajem. Roční náklady na udržení Amadey v přístavu tak čítají zhruba 10 milionů dolarů (252 milionů Kč).
Poplatky za dokování každého takového zabaveného plavidla jen v San Diegu činí téměř 1 000 dolarů denně (25 000 Kč). Zatím vyšly ruské hračky americké daňové poplatníky na více než 120 000 dolarů (3 miliony Kč).
PASAŽÉR G-1
Když Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, superjachty v ruském vlastnictví okamžitě začaly křižovat vody celého světa v zoufalé snaze nalézt místo mimo dosah sankcí. Některá z plavidel si vypnula transpondéry, aby jejich pohyb nemohl být sledován. Když Amadea plula více než 7 000 námořních mil ze Svatého Martina v Karibiku do přístavu Lautoka na Fidži, měla je zapnuté.
Tam jachta zakotvila v polovině dubna, její posádka očekávala, že bude vystřídána během několika dní. Místo toho ale na její palubu vnikli tři agenti FBI, kteří kapitána a několik dalších osob uvěznili v klimatizovaném přepravním kontejneru. Agenti chtěli vědět, proč je posádka tak početná, proč pro cestující používají krycí jména (G-1 a G-2) a proč kryjí skutečného majitele jachty, ruského zlatého magnáta Sulejmana Kerimova, na něhož USA v roce 2018 uvalily sankce.
V červnu po vleklém právním sporu získala vláda USA konečně od soudu na Fidži povolení Amadeu zabavit. Americké úřady poté najaly společnost, která našla posádku, jež loď dopravila do San Diega. Pak najaly další firmy, které jí pomohly s její správou.
Od té doby zůstává Amadea v doku, je oplocená ostnatým drátem a cedulemi varujícími před vstupem na cizí pozemek. Bude tam do té doby, dokud americké ministerstvo spravedlnosti nepřijde na to, co s ní udělat. „I když je krásná, otravuje mě pohled na ni, když se snažím rybařit,“ říká obyvatel San Diega Hugo Sanchez, který ve stínu superjachty loví makrely.
KDYŽ SUPERJACHTA NESTAČÍ
Pokud někdy existoval jasnější symbol stejně neprůhledného jako nehorázného ruského bohatství, pak je to právě superjachta. Ruští miliardáři si pomocí offshoreových společností registrovaných v daňových rájích, jako jsou Bermudy nebo Kajmanské ostrovy, pořídili jedny z největších lodí na světě. Některé mají kina, ponorky, venkovní lůžka pro pozorování hvězd. Jiné mají parní lázně, vyhřívané bazény, podvodní bazény či propracované bary.
Některé jsou dokonce tak velké, že jim ani slovo superjachta nestačí. Těm delším než 80 metrů se často říká megajachty nebo gigajachty. Podle portálu SuperYacht Times jich ze 153 existujících vlastní nejvíce Rusové, asi tři desítky. Nejvíce jich je momentálně v Evropě.
Krátce po zahájení války na Ukrajině zřídilo americké ministerstvo spravedlnosti operační skupinu jménem KleptoCapture. Ta měla pátrat po osobách, které se vyhýbají sankcím, i po jejich majetku. Málokdo očekával, že skupina bude pronásledovat superjachty přes půlku světa.
Také ostatní západní vlády mají napilno. Italské úřady dosud zabavily nejméně čtyři superjachty včetně jedné, která je podle USA spojována s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Plavidlo za 650 milionů dolarů má na palubě dvě přistávací plochy pro vrtulníky i bazén, který lze přeměnit na taneční parket. Zadržely také největší plachetnici na světě v hodnotě 550 milionů dolarů. Ta má hlavní stěžeň vyšší než londýnský Big Ben a na její palubě je i skleněný podvodní pozorovací modul.
Německo zadrželo 156 metrů dlouhou jachtu jménem Dilbar za 600 milionů dolarů (15 miliard Kč), jednu z největších superjachet na světě, co se týče výtlaku. Důvodem byly její vazby na sankcionovaného miliardáře Ališera Usmanova, který tvrdí, že si ji pronajal od fondu, který ve skutečnosti nekontroluje. Jen zabavení Dilbaru si vyžádalo práci více než 60 policistů.
Od začátku války západní vlády zadržely více než tucet superjachet spojovaných s ruskými magnáty. Podle agentury Bloomberg News mají tato plavidla hodnotu nejméně čtyři miliardy dolarů (100 miliard Kč).
AKT SPRAVEDLNOSTI
„Vydat se po stopách těchto hraček je vzhledem ke smrti a ničení, které ruská vojska na Ukrajině páchají, jako akt spravedlnosti,“ říká Daleep Singh, bývalý zástupce poradce prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost. Cílem těchto kroků je podle něj destabilizovat ruskou elitu a ukázat tamnímu lidu, že se nechává od svého vedení velmi dlouho a nehorázně okrádat.
Pro západní vlády byla konfiskace jachet úspěchem v oblasti public relations. Z právního a finančního hlediska je to však naprostý průšvih. Většina lodí nyní stojí bez hnutí a jen odčerpává peníze. Udržování jachty v provozu může stát 10 až 15 procent její hodnoty ročně. „Je to daň z marnosti pro bohaté,“ popisuje situaci trefně jeden z amerických právníků. Vlády USA a Itálie zaplatí za údržbu svých flotil zabavených megajachet více než 50 milionů dolarů ročně (1,2 miliardy Kč).
V červnu, krátce po zabavení Amadey, si americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan stěžoval, jak je situace kolem zabavených jachet vlastně směšná. „Víte, co je na tom nejšílenější? Když nějakou loď zabavíme, musíme ještě platit za její údržbu,“ řekl novinářům před akcí Centra pro novou americkou bezpečnost. „Někteří lidé v USA jsou v podstatě placeni za to, aby jménem vlády Spojených států udržovali při životě ruské superjachty,“ dodal.
Může trvat roky, než státy rozhodnou, co s nimi. Některé země je mohou například prodat. Spojené státy přislíbily, že je zkonfiskují, což je ovšem složitý právní proces, který zahrnuje prokázání soudů, že majetek byl získán z výnosů z trestné činnosti. V tomto případě by tímto trestným činem bylo porušení západních sankcí. Nejprve však USA musí prokázat, kdo je skutečným vlastníkem. To ale není snadné vzhledem k tomu, že mnoho ruských miliardářů používá pro ochranu majetku složité krycí společnosti.
JACHTY JDOU KE DNU
Evropa čelí ještě náročnější výzvě. V mnoha zemích totiž není porušení protiruských sankcí ani trestným činem, i když to se nyní Evropská unie snaží změnit. Rusové, na které byly uvaleny sankce, se tak již snaží získat zpět to, co jim úřady sebraly.
Osud zadržených jachet, stejně jako vil, bankovních účtů a dokonce i zmrazených rezerv ruské centrální banky, má důsledky i pro Ukrajinu, která nutně potřebuje finanční prostředky. Její vláda odhaduje náklady na obnovu zničených silnic, mostů, domů, továren a energetické sítě na 750 miliard dolarů (19 bilionů Kč). Američtí i evropští zákonodárci se nyní horečně snaží přijít na to, jak rozmístit ruská aktiva na podporu zničené země, aniž by byla narušena vlastnická práva nebo vyvolány příliš velké právní spory. „Podporuji konfiskaci sankcionovaného majetku na pomoc při obnově Ukrajiny,“ řekl v květnu předseda Evropské rady Charles Michel.
X X X
FIALA VZÍT ROZUM DO HRSTI, POSLOUCHAT ORBÁNA, PROSPĚJE ČR
Orbán chce zablokovat souhlas Maďarska s finanční pomocí EU ve výši 18 miliard ve prospěch Ukrajiny. Jak uvádí Politico.eu maďarská demoliční koule vyvolala frustraci v Bruselu, Berlíně a dalších hlavních městech EU. Čtyři úředníci a diplomaté EU řekli serveru Politico, že považují zablokování ukrajinské pomoci Budapeští za vyděračskou taktiku, která má vytvořit tlak na uvolnění více než 13 miliard eur z fondů EU pro Maďarsko, které by mohly být příští měsíc pozastaveny, pokud země dostatečně nevyřeší dlouhodobé obavy z úpadku demokracie.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková odsoudila Maďarsko za zablokování finanční pomoci EU Ukrajině ve výši 18 miliard eur a řekla, že Budapešť by neměla „hrát poker“ ve snaze vyvinout tlak na Brusel v samostatném sporu o právní stát.
Na schůzce velvyslanců EU, také Maďarsko podle tří úředníků uvedlo, že nemůže podpořit balíček pomoci. To vytváří potenciálně fatální překážku, protože peníze pro Ukrajinu nemohou proudit bez podpory všech 27 zemí EU, protože rozpočtová pravidla vyžadují jednomyslnost.
Všechno má svůj rub i líc. Sankční válka nikoliv navenek, ale uvnitř EU připomíná středověký boj proti kacířům, které nesdíleli jedině správný pohled, jaký měla papežská kurie a byla nad nimi velice často vyhlášena klatba, ba dokonce i křižácká válka.
Inkviziční metody proto přežívají, jen oproti katolického temna minulosti dostaly nátěr progresivistického aktivismu. A je jedině správné, že Viktor Orbán jim umí čelit.
Konec konců je to jen další příklad prohlubující se krize EU a narůstajících konfliktů, o kterých jsem již minule psal ve vztahu k trvale rozhádané předsedkyní EK a předsedy ER. Orbán je především statečný zastánce své vlasti, což je zvlášť smutné při pohledu na podlézavou vládu Petra Fialy, vasevec.cz
X X X
BIDEN A SI ŤIN-PCHING PROTI ATOMOVÉ ZBRANI
‚V jaderné válce nelze zvítězit.‘ Biden a Si Ťin-pching zdůraznili odpor vůči použití atomových zbraní
Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dnes vedli ‚upřímný‘ rozhovor o svých prioritách a řadě témat od Ukrajiny, přes Tchaj-wan po hospodářství. Oznámil to Bílý dům po první osobní schůzce obou prezidentů, která se odehrála na Bali. Na indonéském ostrově se v úterý a ve středu koná summit skupiny velkých světových ekonomik G20.
Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi řekl, že Spojené státy americké budou nadále s Čínou energicky soupeřit, ale soupeření nesmí sklouznout ke konfliktu. Prezidenti se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat, a odsoudili ruské jaderné hrozby tímto směrem v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„Myslím, že si rozumíme,“ prohlásil Biden na tiskové konferenci po schůzce. „Jsem zcela přesvědčen, že nesmí nastat nová studená válka,“ dodal šéf Bílého domu.
Potvrdil, že neusiluje o konflikt s Čínou. Podle něj jde spíš o zodpovědné soupeření. Každá země přitom podle něj musí dodržovat mezinárodní pravidla.
Během zhruba tříhodinového setkání Biden čínskému prezidentovi vytkl ‚nátlakové a stále agresivnější kroky‘ vůči Tchaj-wanu a znepokojení vyjádřil také nad dodržováním lidských práv v západočínské provincii Sin-ťiang, v Tibetu a Hongkongu.
Záležitost Číňanů
Na tiskové konferenci později Biden prohlásil, že se podle něj Čína nepokouší bezprostředně vpadnout na Tchaj-wan. Ujistil, že se nemění americká politika jedné Číny a dal najevo, že si nepřeje novou studenou válku s Čínou.
Si Ťin-pching podle čínských státních médií zdůraznil, že řešení tchajwanské otázky je záležitostí Číňanů a vnitřní čínskou záležitostí a vyjádřil naději, že se USA budou držet politiky jedné Číny.
Čínský prezident podtrhl, že otázka Tchaj-wanu je v samém jádru čínských zájmů a nepřekročitelnou ‚první červenou linií‘ v čínsko-amerických bilaterálních vztazích.
Schůzka se konala v době, kdy se obě supervelmoci snaží vypořádat se vzájemnými neshodami a zároveň soupeří o vliv ve světě poznamenaném hospodářským a bezpečnostním napětím.
Biden a Si se shodli na tom, že ‚jaderná válka by nikdy neměla být bojována‘ a že v ní nelze zvítězit. Zdůraznili také svůj ‚odpor vůči nasazení nebo hrozbě nasazením jaderných zbraní na Ukrajině‘.
Poukázali tak na ruské hrozby v době, kdy se zadrhla ruská invaze na Ukrajinu, započatá před téměř devíti měsíci.
X X X
NEJVĚTŠÍ PORCELÁNKA V ČR VINOU FIALY KONČÍ, NEMÁ PLYN
Největší česká porcelánka v problémech. Hrozí propouštění, vedení kritizuje Fialovu vládu
Vedení jedné z nejdéle fungujících porcelánek v Česku kritizuje kabinet za jeho přístup k průmyslu v energetické krizi. Zastropování cen plynu se jí totiž kvůli její velikosti netýká. Porcelánka Thun proto čeká, jak a jestli vůbec vláda v příštím roce velké průmyslové podniky podpoří. Společnost prý hraje o čas, v ohrožení jsou podle ní pracovní místa.
Bez plynu se neobejde. Největší český výrobce porcelánu řeší zapeklitou situaci. Kvůli své velikosti se ho stejně jako dalších průmyslových firem v Česku netýká zastropování cen. Do konce roku se může vedení porcelánky Thun spolehnout na dodavatele plynu, u kterého má cenu smluvně zafixovanou. Vedení firmy teď čeká, s čím přijde vláda.
„Pokud se něco nezmění a nebude jasně formulovaná podpora od státu, tak k tomu propuštění může dojít v polovině roku, možná i dřív. My stále bojujeme o to, abychom nepropouštěli,“ sdělil. Velkým firmám chce vláda v boji s cenami energií pomoci prostřednictvím dotací. Žádosti o ně má být možné podávat už od úterý.
„Výše dotace pro všechny oprávněné žadatele je 30 procent způsobilých nákladů a až 45 milionů korun. Energeticky náročné podniky v provozní ztrátě mohou žádat až o 200 milionů korun,“ sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Pro získání vládní pomoci musí firmy splnit několik podmínek. Platby za energie jim například letos musely ve srovnání s loňskem vzrůst víc než dvojnásobně. Na podporu velkých firem má vláda připraveno zhruba 30 miliard korun.
X X X
Pozor na konec fixace cen energií i celých smluv. Expert poradil, čeho se vyvarovat
Část energetických společností plánuje od nového roku zdražit své dodávky elektřiny a plynu. Jak se v aktuální situaci vyznat, co dělat v případě konce fixace nebo rovnou platnosti celé smlouvy radil v pořadu Co na to vaše peněženka energetický analytik webu Ušetřeno.cz Jan Béreš. V případě konce fixace je třeba se na zdražení předem připravit, pokud je to možné, v případě konce smlouvy včas zjistit, za jakých podmínek lze pokračovat, či zda se nevyplatí přejít k jinému poskytovateli.
„Některé domácnosti se v příštím roce určitě dočkají zdražení. Pokud jste měli cenu plynu zafixovanou například na pěti stech korunách za megawatthodinu, aktuální strop je tři tisíce, tak si můžete jednoduše spočítat, o kolik zaplatíte více,“ vysvětloval ve vysílání CNN Prima NEWS Béreš.
Klienti energetických společností mohou začít platit více i v případě, kdy mají ceny zafixované na určité období. „Pokud mají zákazníci zúčtovací období v průběhu zimy, tak mohou dodavatelé zvýšit zálohy, a to z toho důvodu, aby klientovi nepřišel nějaký strašně velký nedoplatek,“ pokračoval analytik.
Problém mohou mít i lidé, kteří před pár lety zafixovali ceny na nízké úrovni a ta jim nyní končí. „Jakmile se tak stane, tak zákazník přejde na platný ceník svého dodavatele, kde ty ceny budou v této době s největší pravděpodobností o dost vyšší. Proto je třeba vědět, kdy fixace skončí,“ dodával Béreš.
Pozor na nevýhodné smlouvy
V případě, kdy zákazníkům nekončí jen fixace, ale rovnou platnost celé smlouvy, je podle experta velmi důležité zjistit její eventuální smluvní prodloužení. „Záleží, jak je smlouva podepsána. Každý dodavatel napíše, jak se zachovat po uplynutí její doby. Proto je třeba vědět, kdy končí a za jakých podmínek se prodlužuje. Někteří dodavatelé do smluv často vkládají různá triková ustanovení, která odkazují na určení ceny jiným ceníkem a tak podobně,“ varoval Béreš před častými nekalými praktikami.
Pokud klientovi smlouva skončila a poohlíží se po novém dodavateli, tak podle Béreše není mezi jednotlivými společnostmi v této době moc velkých rozdílů. „Většina dodavatelů má ceníky velmi podobné. Aktuální situace zamezuje konkurenčnímu boji, navíc když byl strop stanovený níže, než se očekávalo. Určitě by to chtělo mít většího dodavatele, u kterého je pravděpodobnost dodržení smluvních podmínek větší, než u někoho menšího,“ uzavřel analytik.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6 000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3 000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto zastropování budou státní kasu stát kolem 130 miliard korun.
X X X
BURSÍK PODPOŘÍ VE STÁVCE STUDENTY
Stávkující studenty bych podpořil. Uhelné elektrárny může nahradit fotovoltaika, míní exministr Bursík
Dosavadní opatření proti změnám klimatu mají jen omezený účinek. Analýzy naznačují, že emise skleníkových plynů neklesají a splnit loňský závazek udržet oteplování planety na 1,5 °C se zdá být nedosažitelný. „Můj pocit je, že bude problém udržet závěry konference v Glasgow. Jsou silné tlaky to rozmělnit,“ říká Martin Bursík (LES), který je poradcem české delegace na probíhající konferenci OSN o změně klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu.
Problémem obecně je to, že na opatřeních se musí dohodnout celý svět včetně států, které produkují ropu, mají velký průmysl nebo patří k velkým znečišťovatelům, jako je Indie nebo Čína.
„Nejde vyjednávat s planetou, to jsou fyzikální zákony. V souvislosti s konferencí byla vydána řada zpráv, které jsou velice varovné: krize se prohlubuje a emise kromě Evropy a Spojených států jdou nahoru. Potřebujeme se dohodnout na tom, že v roce 2025 se to zlomí a emise půjdou dolů – i v Číně a Indii,“ zdůrazňuje bývalý ministr životního prostředí.
Rozvojové země nebo malé ostrovní státy, kterým hrozí zaplavení, požadují finanční prostředky na prevenci a monitorování katastrof souvisejících se změnou klimatu a vznik mechanismu pro rychlé čerpání finančních prostředků.
„Došlo k posunu. V Glasgow to ještě Evropa a Spojené státy zablokovaly z obavy, aby to nebylo chápáno tak, že ponesou obecnou odpovědnost za dopady klimatické změny, což by nebylo možné unést. Teď už je to agenda a hledáme způsob, jak to nastartovat,“ uvádí Bursík.
Výhodná transformace
Bursík upozorňuje na to, že adaptace na klimatickou změnu je důležitá, ale má své limity: „Je mýtus, že se jen přizpůsobíme klimatické změně. Musíme především zastavit emise skleníkových plynů. Toto se daří technologicky v tom, že obnovitelné zdroje jsou nejlevnější a postupně se prosazují. Ale problém je, že se vůbec nebo velice pomalu vypínají stávající fosilní zdroje.“
„Snaha o klimatickou neutralitu je výhodná i z hlediska byznysu a konkurenceschopnosti.“
Martin Bursík
Ideálním řešením by prý bylo tyto fosilní zdroje zdanit a získané peníze převádět ostrovním státům a pomáhat s adaptací v rozvojových zemích. „To by fungovalo. Ale najít na tom globální politickou shodu je zatím nemožné,“ připouští.
„Realita je taková, že je to ohromná příležitost a že bychom to měli prostě rychle pochopit a transformovat naše hospodářství. Nejenom kvůli nám, ale prostě kvůli planetě a budoucím generacím. Kvůli vysokým teplotám bude migrační vlna a budeme mít klimatické uprchlíky, protože ti lidé nebudou moct žít v 50 stupňových vedrech,“ upozorňuje.
Snaha o klimatickou neutralitu je podle Bursíka výhodná i z hlediska byznysu a konkurenceschopnosti.
Hybnou silou je prý fotovoltaika na střechách domů pro decentralizovanou výrobu pro vlastní spotřebu, větrné elektrárny a stále levnější baterie.
„Náklady jdou rapidně dolů, za poslední dekádu o 82 procent. Rozvíjí se ohromný byznys v oblasti čistých technologií, které pomohou dekarbonizaci. To je ohromný trh, daleko větší, než je ten současný s fosilními palivy, který se zmenšuje, ale bohužel pomalu,“ poznamenává.
Bursík podporuje okupační stávku za klima, kterou vyhlásili studenti Masarykovy univerzity.
„Podpořil bych je a byl bych ještě radikálnější v tom, aby vláda dala datum vypnutí uhelných elektráren. Rok 2033 je strašně pozdě a v rozporu s vědou. Ať je to do roku 2030, myslím, že výrobu elektřiny z uhlí dokážeme nahradit fotovoltaikou,“ soudí.
X X X
Přibáň: Stále více Britů považuje brexit za chybu. Očekávat jejich návrat do EU je ale naivní
Nový britský premiér Rishi Sunak musí krátce po nástupu do čela vlády řešit hned několik problémů způsobených brexitem. Londýn stále porušuje rozlukovou dohodu s Evropskou unií. Brusel kvůli tomu britské vládě hrozí žalobami. Kam až by mohl spor vygradovat? Jak vážné problémy způsobuje brexit v Severním Irsku? Poslechněte si novou epizodu Bruselských chlebíčků s právníkem a sociologem Jiřím Přibáněm.
Odchodu Spojeného království z Evropské unie lituje podle dat zveřejněných britskou Asociací výzkumných agentur 57 % Britů.
„Bylo by naivní vyvozovat, že si to Britové rozmysleli, a pokud v příštích volbách zvítězí labouristé, otevřou znovu otázku členství v Evropské unii. To by byl příliš optimistický scénář, který se určitě nenaplní,“ varuje před unáhlenými závěry Jiří Přibáň, který působí v britském Walesu.
Podle Přibáně se do nespokojenosti s brexitem promítá více faktorů jako horšící se ekonomická situace v zemi a politická nestabilita. „Roste nedůvěra a rozčarování z toho, jak se chová vláda, zatímco opozice nedokáže nabídnout jasnou alternativu vůči vládě, která je v krizi,“ vysvětluje.
Co udělá Rishi Sunak?
Ani téměř tři roky od odchodu Spojeného království z Evropské unie navíc brexit není uzavřený. Britská vláda stále porušuje podmínky dohodnuté v Severním Irsku a žádá znovuotevření takzvaného irského protokolu rozlukové dohody.
Evropská komise si stěžuje na to, že Londýn už od února není ochotný o ničem jiném jednat. Proti britské vládě proto zahájila právní kroky, které směřují k žalobě. Mohl by spor eskalovat až k obchodní válce?
„Je otázka, zda Rishi Sunak udělá to, čím vyhrožovala vláda Borise Johnsona, tedy jednostranné vypovězení protokolu. Nebo jestli zaujme diplomatičtější postoj a pokusí se vyjednat alternativní formy, jak udržet otevřenou hranici a otevřený obchod,“ uvažuje Jiří Přibáň.
Dočkají se Skotové druhého referenda o nezávislosti? Posílil by brexitery návrat Donalda Trumpa do Bílého domu? A může české předsednictví pomoci spory mezi Londýnem a Bruselem vyřešit?
X X X
Rakouská vláda chce trestat zlehčování nacistických zločinů
Rakouská vláda chystá zpřísnění zákonů, které trestají popíraní holokaustu a jiných zločinů nacistického režimu. Vídeň chce nové postihy za zlehčování těchto zločinů. Reaguje tím na demonstrace odpůrců povinného očkování proti koronaviru, kteří jako symbol používali žluté hvězdy podobné těm, které museli nosit Židé za nacistické nadvlády, uvedla v pondělí agentura Reuters.
Podle rakouské ministryně spravedlnosti Almy Zadičové ze strany Zelených je nutné trestat a netolerovat jakékoliv zlehčování holokaustu či jiných nacistických zločinů proti lidskosti.
Odpůrci povinného očkování proti koronaviru na demonstracích nosili žluté hvězdy podobné těm, jaké nacisté nutili nosit Židy v rámci rasové diskriminace, která vyvrcholila vyhlazovacími tábory. Demonstranti měli v symbolu napsané „nenaočkovaný“ místo „Žid“.
Podobně jako v Německo tak i v Rakousku zákony zakazují nacistické symboly, obnovu nacistické strany či oslavování hitlerovského režimu. Legislativa také trestá „hrubé zlehčování“ zločinů.
Podle stávajících zákonů nelze jednání demonstrantů proti povinnému očkování proti koronaviru postihnout. Vláda konzervativců a Zelených chce odstranit ze znění zákona právě označení „hrubý“.
Schválení novely si vyžaduje většinu dvou třetin poslanců. Vládní koalice tak bude muset hledat podporu také u opozice. Největší opoziční strana, což jsou sociální demokraté, uvedla, že se k novele vyjádří, až vláda předloží paragrafované znění.
Další velká opoziční skupina, Svobodná strana Rakouska (FPÖ), zavedení povinného očkování proti koronaviru odmítala.
Novela zákona by měla také umožnit dát výpověď státním zaměstnancům, kteří zákon poruší. Podle agentury Reuters tím vláda reaguje na případ vojáka, který byl odsouzen za porušení zákona, protože si oblékl nacistickou uniformu. I po vyměření trestu ale mohl dál sloužit v armádě.
X X X
Gruzínci hledají způsob soužití s desítkami tisíc nových ruských emigrantů
V zakavkazské Gruzii našly od jara útočiště desítky tisíc Rusů prchajících před ekonomickými sankcemi a mobilizací. K nelibosti řady Gruzínců, kteří připomínají válku, kterou s nimi v roce 2008 Rusko svedlo. Vláda strany Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho je ale vůči ruským emigrantům a Rusku obecně o dost smířlivější. Opozice v té souvislosti připomíná i Ivanišviliho obchodní vazby na Rusko, kde kdysi zbohatl.
Je všední den večer a před jedním z podniků v centru gruzínské metropole Tbilisi kouří hlouček mladých mužů. Stejně jako uvnitř restaurace, podávající místní gruzínské speciality, zní ale místo gruzínštiny především ruština.
Před 14 lety svedlo Rusko s Gruzií válku a dodnes okupuje asi pětinu jejího území. Navzdory tomu sem od jara desítky tisíc Rusů, což mnozí běžní Gruzínci nesou s nelibostí. Poslechněte si reportáž Ivany Milenkovičové.
„Většinou sem přišli po vyhlášení mobilizace. Je naprosto jasné, že to není žádná opozice,“ namítá na konto nových ruských emigrantů Gruzínka Sesili Butchuzeová.
„Nejsou to lidé, kteří by bojovali proti jejich vládě. Utekli, aby nemuseli do války a mohli zase jíst McDonald‘s. Nelíbí se jim, že by měli přijít o svůj komfort. Když se jich zeptáte, co si myslí okupaci našeho území nebo Ukrajině, tak 99 procent z nich řekne: o politiku se nezajímám,“ tvrdí rozhořčeně Sesili s poukazem na odštěpeneckou Jižní Osetii a Abcházii.
Toto území fakticky kontroluje Rusko, které tam má i své vojáky. Gruzie proto nemá pod svou kontrolou pětinu mezinárodně uznaného území.
Stejně jako mnozí další obyvatelé gruzínské metropole nese Butchuzeová nelibě to, že příliv ruských emigrantů skokově zvedl ceny nájmů, ale i to, že se prý většina z nich ani nesnaží začlenit do společnosti.
Automaticky podle ní předpokládají, že se v bývalé sovětské republice dorozumí rusky. A někteří se, jak říká, dokonce i dožadují, aby mohli platit v rublech.
‚Vyhrožovali, že nás upálí zaživa‘
Sesili Butchuzeová je manažerkou baru Dedaena, který v posledních měsících vyvolal velké vášně i za hranicemi, v samotném Rusku.
‚Nechci jít do války.‘ Egyptská Hurgháda se plní Rusy, kteří prchli před mobilizací
Otevřeně tam totiž odmítli obsluhovat Rusy, kteří podporují invazi Ukrajinu a politiku režimu Vladimira Putina. V dubnu ruským občanům podmínili vstup tím, že musí vyplnit formulář, kde se jasně vyhraní vůči Kremlu a ruské agresi vůči Ukrajině i samotné Gruzii. Říkají, že zavedli jakási vlastní víza.
Podle Butchuzeové o pár měsíců později bar zasáhla vlna útoků. „Začalo to v srpnu. Byl tu kyberútok na náš web a náš bar, hacknuli i naše kamery. Během jednoho dne jsme taky měli víc než deset tisíc recenzí z Ruska,“ popisuje a dodává, že bar čelil i řadě přímých výhrůžek.
„Dostávali jsme zprávy na instagramu, na facebooku, že nás dokonce zabijí nebo upálí zaživa a vylijí kyselinu do obličeje. Bylo šílené, co se tehdy dělo,“ dodává manažerka baru.
Zelenského nenechali vystoupit
O poznání vstřícnější než řada běžných Gruzínců je přitom vůči Rusům a Rusku současná gruzínská vláda. Premiér Irakli Garibašvili hned zkraje ruské invaze na Ukrajinu rezolutně odmítl, aby se jeho země připojila k protiruským sankcím.
Jak vysvětluje Badri Džaparidze, tajemník opoziční strany Lelo, opozice také žádala gruzínský parlament, aby nechal vystoupit prezidenta Zelenského, tak jako to udělaly mnohé evropské parlamenty.
„Odpovědí bylo bohužel to, že žádost by měla přijít z ukrajinské strany. Což je jenom výmluva, jak nenechat prezidenta Zelenského obrátit se k parlamentu,“ dodává Džaparidze.
Opozice se po invazi marně pokoušela prosadit i zpřísnění oficiální vízové politiky pro Rusy. Ti dnes v Gruzii můžou díky bezvízovému styku pobývat až jeden rok bez jakýchkoliv omezení. Kreml odmítá, že by z Ruska uprchlo přes 700 tisíc lidí kvůli částečné mobilizaci
V roce 2012 Sjednocené národní hnutí prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho vystřídala u moci strana Gruzínský sen podnikatele Bidziny Ivanišviliho. Nejbohatší Gruzínec ke svému jmění přišel díky podnikání v Rusku a svého času měl i přímo ruské občanství.
Současný smířlivý postoj gruzínské vlády vůči Moskvě tak vysvětluje opozice i právě jeho osobními vazbami na Rusko a snahou nepoštvat si Kreml. Jak podotýká poslankyně Chatija Dekanoidzeová z někdejší Saakašviliho strany, ruské jednotky mají přitom základny asi 40 kilometrů od gruzínské metropole.
„Momentálně je v Gruzii okolo sto tisíc Rusů. Všichni chápeme, že ruskojazyčné obyvatelstvo a ruská komunita v nezávislé zemi, zejména takové, která s Ruskem sousedí, představuje obrovskou bezpečnostní hrozbu,“ uvádí Dekanoidzeová.
Právě ochranou ruskojazyčného obyvatelstva před 14 lety Rusko zdůvodňovalo vyslání svých sil do Gruzie. Znovu tentýž argument použilo i v případě Ukrajiny.
X X X
Utajovaný syn Waldemara Matušky promluvil. Jak vycházel se slavným otcem a jeho ženou?
Nezapomenutelný český zpěvák Waldemar Matuška, od jehož narození letos uplynulo devadesát let, se během života oženil třikrát a byl otcem čtyř dětí. Dvě bohužel krátce po narození zemřely. Jaký vztah měl se svým prvorozeným synem Miroslavem, o kterém nikdy příliš nemluvil?
V životě Waldemara Matušky se vystřídala spousta krásných žen. První manželkou byla zdravotní sestřička z Karlových Varů Jiřina Šťástková, s níž měl dvojčata, holčičky však zemřely krátce po narození. Fatální chyba byla na straně lékařů, kteří jim nepochopitelně píchli špatnou vakcínu. Když se zpěvák dozvěděl, co se stalo, vrazil do porodnice a všechno tam rozkopal. Z této strašlivé ztráty se dlouho vzpamatovával.
Podruhé už naštěstí všechno dopadlo dobře a narodil se jim zdravý syn Miroslav. Waldemar si ho užíval ale jenom pár let. „Máma s tátou se rozvedli, když mi bylo pět. Občas jsem otce potom viděl jenom náhodně, alimenty ale platil,“ svěřil se nyní Miroslav deníku Blesk.
Jejich cesty se během života rozdělily. Zatímco Miroslav v osmdesátých letech minulého století emigroval do Německa, Matuška dva roky po něm se svoji třetí manželkou, zpěvačkou Olgou Blechovou, utekl do USA.
Bratra Waldu viděl poprvé na pohřbu
Miroslav nikdy nebyl ani na otcově koncertu. „Kdo je můj táta mi máma vysvětlovala, když jednou hráli v rádiu jeho písničku. Tátu jsem vyhledal, když mi bylo osmnáct. To už bydlel s Olgou na Václaváku. Bylo to takový rozpačitý… A potom jsme se asi dalších osmnáct let neviděli,“ popsal Miroslav, který pracoval jako knihovník na hamburské univerzitě. Nyní už je v důchodu a občas si přivydělává muzicírováním.
S nevlastním bratrem Waldemarem, kterého měl Matuška se svou poslední ženou Olgou, s níž žil třiatřicet let až do své smrti, se poprvé uviděl až na tátově pohřbu. Padli si do oka. Miroslav za ním a jeho matkou pak dokonce začal létat. „Na Floridu jsem za Olinou začal jezdit až poté, co táta umřel. Naposledy jsem tam byl v roce 2015, teď už tam ze zdravotních důvodů létat nemohu,“ uvedl Miroslav, který otcovu poslední ženu Olgu považuje za svoji druhou mámu. Tu vlastní už bohužel nemá. Zemřela dva roky před Waldemarem.
X X X
Čeští basketbalisté prohráli v Maďarsku a ztratili i teoretickou šanci na mistrovství světa
Čeští basketbalisté prohráli v kvalifikaci mistrovství světa v Szombathely s domácím Maďarskem 69:83 a ztratili i teoretickou naději na postup. Na konci února čekají svěřence trenéra Ronena Ginzburga ještě duely doma s Francií a v Černé Hoře.
Porážce nezabránil ani 21 body, šesti doskoky a čtyřmi asistencemi Tomáš Kyzlink. Double double zaznamenal díky 10 bodům a 17 doskokům Ondřej Balvín.
Český tým o reálnou naději na účast na šampionátu v příštím roce v Japonsku, na Filipínách a v Indonésii přišel po páteční porážce v Pardubicích s Černou Horou (56:65). V Maďarsku se při řadě absencí opor musel obejít i bez kapitána Vojtěcha Hrubana, jehož roli převzal Lukáš Palyza.
Češi chtěli Maďarsku oplatit srpnovou domácí porážku v Chomutově (79:82) a začali trojkou Martina Kříže. Potom je po obratu domácích dostal ještě do vedení 5:4 Kyzlink, ale Maďaři odpověděli sedmibodovou šňůrou. Ještě o dva body delší sérii zareagoval Ginzburgův výběr a vedl 14:11. Po první čtvrtině drželi hosté vedení 21:18.
Po sedmi bodech dali Kyzlink a Richard Bálint, který na startu druhé čtvrtiny zaokrouhlil svou bilanci na dvouciferní počet trojkou. Kyzlink svou akci ve 14. minutě zvýšil už na 31:24, ale Maďaři desetibodovou šňůrou otočili stav a do poločasu šli s náskokem 36:33. Přestože si Češi vedli lépe na doskoku, doplatili na osm ztrát. Maďaři měli jen dvě.
Po pauze natáhli domácí svou sérii na 9:0 a byl z toho poprvé desetibodový rozdíl. Vedle Gyorgyho Golomana se začalo střelecky dařit Marku Filipovitymu. Viktor Půlpán s Křížem sice snížili na 37:43, další pasáž ale domácí ovládli až do začátku závěrečné čtvrtiny 27:6 a jejich náskok narostl na 27 bodů.
Ginzburgův tým sérií 10:0 zkorigoval stav a nakonec stáhl manko na 14 bodů. Do hry se dostalo všech dvanáct hráčů a vedle Davida Pekárka si odbyl premiéru i Ondřej Švec, který si připsal i první dva body. Byli to další dva debutanti po David Böhmovi, který se představil v Pardubicích, kde se nedostal do hry Marek Vyroubal a musí si na premiéru počkat, protože v Maďarsku se na soupisku nedostal.
X X X
Karlovarský kraj rozdělí dotace na hospodaření v lesích v regionu
Rada Karlovarského kraje schválila rozdělení peněz v rámci Programu pro poskytování dotací z rozpočtu Karlovarského kraje na hospodaření v lesích. Alokovaná částka je ve výši 6 miliónů korun.
„Karlovarský kraj podporuje lesní hospodaření už odpradávna. Pravidla, která byla v minulosti stanovena, se ale postupně stávala předmětem dotace na státní úrovni. Karlovarský kraj ale cítí potřebu v této oblasti pomáhat, proto bylo nutné pravidla upravit tak, aby byla pomoc správně zacílená a smysluplná. Schválili jsme proto, po dohodě se Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů, tři opatření v podobě dotačních podtitulů, které pomohou žadatelům se zajištěním hospodaření v lesích,“ uvedl 1. náměstek hejtmana s gescí v oblasti životního prostředí Karel Jakobec.
Dotační program byl zřízen za účelem podpory přirozeného hospodaření v lesích na území Karlovarského kraje. Žadatelé mohli podávat žádosti o dotace v rámci tří opatření – na úhradu zvýšených nákladů na zpracování nahodilých těžeb z důvodu vlivu biotických a abiotických činitelů, tedy těžeb nutných například z důvodu napadení kůrovcem. Dále na individuální ochranu lesa proti zvěři, zde se jedná zejména o opatření proti okusům a třetí podtitul se zaměřil na ochranu lesa proti hmyzím škůdcům, například v podobě instalace bariérových lapačů, odparníků či trojnožek.
Na krajský úřad bylo doručeno 35 žádostí v celkové hodnotě více než 5,2 milionu korun. Protože všechny splnily podmínky a byly v souladu s pravidly programu a zároveň nebyla překročena alokovaná částka určená pro tento dotační program, odsouhlasila rada kraje poskytnutí dotace všem žadatelům v požadované výši. Tento návrh doporučila také zastupitelstvu ke schválení. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení
X X X
Pardubicko významně podpoří největší keltský skanzen u nás
Některá muzea na území kraje zřizuje ministerstvo kultury, čtyři jsou krajskými institucemi a další jsou měst či obcí. Existuje ale také několik nadregionálně významných muzeí, která zřizují spolky. K těm patří i Země Keltů v Nasavrkách. Spolek Boii zde na pozemcích města spravuje největší keltský skanzen v podobě uceleného města, postavený v souladu s historickými poznatky, v České republice.
Spolek letos oslavil 20 let své existence a za tu dobu vybudovat velkou část plánovaných staveb a zapsal se povědomí veřejnosti pravidelnými velkými akcemi spojeným s keltským kalendářem. Svátky Lugnasad a Samhain navštěvuje vždy více než tisíc lidí. „Letošní rok byl po covidové krizi opět návratem návštěvníků, areálem jich tento rok prošlo kolem 25 tisíc, z toho bylo přes 20 tisíc platících. Těší nás, že jsme tu měli programy pro padesátku škol, a že tak vidíme, že naše práce má smysl,“ uvádí Lukáš Blažek, jeden ze zakladatelů spolku Boii.
Pardubický kraj za posledních šest podpořil akce a investice spolku částkou 2,8 milionu korun. „Před dvěma lety jsme se rozhodli, že podpoříme i samotný provoz archeoskanzenu,“ říká náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek při své návštěvě v Nasavrkách a pokračuje: „Jeho význam daleko přesahuje běžnou spolkovou činnost, metodicky spolupracuje s archeology našich muzeí, má historicky edukativní význam a je i důležitou turistickou lokalitou našeho kraje. A všechno nejde dělat jen dobrovolnicky, řada podobných archeoparků v naší republice kvůli tomu už skočila. Na poslední dva roky proto dostal spolek od Pardubického kraje po 250 tisíci korun a do rozpočtu na příští rok jsme navrhli 300 tisíc korun.“
V současné době sezóna v archeoparku skončila, letos se otevře ještě na řemeslný jarmark 10. a 11. prosince. Mezitím tam ale spolek Boii buduje další stavby. „Ta navezená zemina v horní části areálu bude základem pro vysokou svatyni, kterou chceme vybudovat podle dochované historické podoby v Německu. Letos začínáme s palisádou kolem kultovního okrsku a v další etapě budeme stavět samotnou velkou svatyni,“ vysvětluje Blažek. „V příštích dnech budeme v Radě kraje projednávat podporu této první etapy výstavby ze strany kraje. Předběžně dohodl hejtman Martin Netolický, že by se kraj a spolek podílely na nákladech po padesáti procentech,“ konstatuje Línek.
Začátek nového keltské sezóny roku 2023 zde plánují na poslední víkend v dubnu se svátkem Beltaine, ale ještě předtím se tu uskuteční několik menších akcí. Země Keltů by nemohla existovat především bez nezměrného úsilí dobrovolníků, podpory veřejných institucí, ale také soukromých investorů. Díky tomu jsou její plány ještě nejméně na dalších pět let hodně nabité. Máme se na co těšit. PhDr. Zuzana Nováková, kancelář hejtmana
X X X
Tohle do Kataru neberte. Kromě piva mohou fanoušky dostat do problémů i sexuální pomůcky
Pořadatelé mistrovství světa v Kataru očekávají, že do malého emirátu přicestuje během šampionátu 1,5 milionu návštěvníků. A mnoho z nich se bude muset ještě před odletem za fotbalovým zážitkem přizpůsobovat. Protože to, co je jinde zcela běžné, může v hostitelském státu znamenat potíže. Takže například není radno s sebou do dějiště „mundialu“ tahat vepřové maso, alkohol nebo sexuální pomůcky.
Největší fotbalovou akci na této planetě hostí země, ve které je homosexualita vnímána jako „duševní porucha“. Aspoň tak ji pojmenoval bývalý reprezentant a nyní ambasador očekávaného turnaje Chalídem Salmán. Gayové a lesby sice mohou do konzervativního Kataru přicestovat, ale už z několika stran zaznělo, že by bylo dobré, aby nebyli sami sebou. „Aby se děti nenaučily něco nesprávného,“ podotkl Salmán.
MS ve fotbale 2022
Toto ale není jediná položka na seznamu zakázaných věcí pro statisíce hostů z celého světa. Fanoušci a fanynky by si měli dobře promyslet, co zabalí do svých kufrů před tím, než odletí směr Dauhá.
Rozhodně si s sebou nemohou přibalit láhve či plechovky jakéhokoliv alkoholu. Dovoz těchto nápojů do Kataru je nezákonný a na místě je nelze běžně sehnat. Během mistrovství platí výjimka v luxusních hotelech a také fanzónách. Když si navíc budou chtít fotbaloví příznivci koupit pivo, musí zaplatit jakousi daň za hřích. V přepočtu má vyjít půllitr zlatavého moku na 360 korun.
Pokud se fanoušci odváží vyhnout katarské pivní drahotě – přece jen zariskují a zkusí propašovat pití pro dospělé – může jim hrozit i vězení.
Ačkoliv je nyní digitální doba, na „blacklistu“ se nachází i dovoz pornografických materiálů. Pak také sexuální pomůcky, vepřové výrobky nebo náboženské knihy. Až návštěvníci vstoupí do příletové haly mezinárodního letiště Hamad, při skenu zavazadel by neměly být objeveny ani elektronické cigarety, vaporizéry či kusy skromného oblečení.
Mírnější formou trestu za provinění může být pokuta, přísnější deportace a nejstriktnější zmiňované odnětí svobody. Regulemi osekaný šampionát oficiálně startuje v neděli 20. listopadu zápasem mezi domácími Katařany a Ekvádorem.