Gen. Pavel, Fiala, EU, Leyenová, Biden, politici Anglie, Francie a mnozí další určitě do války vlastní děti nepošlou. Komik Zelenský jezdí s manželkou po světě a bojovat nejdou. Zničili Ukrajinu a mají na svědomí miliony mrtvých. Většina národa nechce jít zemřít ve válce. Západ Zelenského navedl na válku proti Rusku, ale ke zbraním už jim nezajistil ze Západu vojáky ze svých zemí.
Ukrajinci tedy před smrtí utíkají do ciziny, ČR, SR, Maďarska, Rumunska, Itálie a dalších zemí. Mnohé země už oznámily, že Ukrajině nebudou Ukrajince posílat domů a do války. Maďarsko, Rumunsko a další země Ukrajince vracet na Ukrajinu nebudou. Zajistí to i gen. Pavel a vydá rozkaz, aby se Ukrajinci z ČR nevyháněli na Ukrajinu a do války?
X X X
Do Česka přišli tito Ukrajinci často dávno předtím, než propukla v jejich rodné zemi ruská agrese. Nyní se ovšem dostali do pasti, když jim vypršela platnost cestovních dokladů a ty nové nemohou z ukrajinského zastoupení v Česku dostat.
Bez platného pasu u nás přitom nemohou jednat s úřady a bankami, nemohou z Česka cestovat, nelze jim prodloužit platnost dlouhodobého víza, dlouhodobého či trvalého pobytu.
Vasyl Kulyk pochází z Ukrajiny, v Česku je deset let a už má české občanství. Nevydávání pasů by ho tak nemuselo trápit, má ovšem blízkého příbuzného, který do České republiky přišel už před 17 lety, ale občanství nemá a pobývá zde na základě trvalého pobytu.
„O pas zažádal v únoru, dodnes mu nebyl vydán. V polovině června mu doklad vypršel, přitom když potřebuje něco zařídit na úřadu, cestovní pas potřebuje,“ vysvětlil Kulyk.
„Zachraňuje ho, že má platný trvalý pobyt, ale jen do října. V práci už ho upozornili, že ho mohou držet jen s trvalým pobytem, ale k prodloužení jeho platnosti potřebuje pas,“ dodal Kulyk.
To potvrzuje i Hana Malá z českého ministerstva vnitra. „Máme jasně daný zákon, doklady jsou pro dlouhodobé pobyty nutné,“ uvedla Malá.
Bezmocní jsou i Ukrajinci, co přišli před válkou
V informacích pro cizince vnitro uvádí, že zatímco k žádosti o dočasnou ochranu je potřebný pas, pokud ho žadatel má, v případě dlouhodobých pobytů je to přísnější.
„Platný doklad je jednou z hlavních náležitostí v případě žádosti o vydání či prodloužení platnosti dlouhodobého víza, dlouhodobého nebo trvalého pobytu,“ uvádí rezort na portále určeném pro cizince.
„Je to začarovaný kruh, spoustě lidem už pasy propadly,“ uvedla Oksana Kotenko, která řeší případ svého otčíma, jenž žije v Česku 18 let a platnost pasu mu vyprší v září.
Je to začarovaný kruh, spoustě lidem už pasy propadly
Oksana Kotenko
„Myslel si, že mu stačí trvalý pobyt, o české občanství chtěl zažádat možná v důchodu, až bude mít více času, nyní je pořád v práci,“ vysvětlila Kotenko.
Otčím žádal o pas dlouho předtím, než ukrajinská vláda přišla s novými pravidly. Podle těch je možné poskytovat konzulární služby v cizině pouze těm ukrajinským mužům v branném věku, kteří o sobě dají vědět vojenské komisi, to je možné i elektronicky.
Původně ukrajinská strana slibovala, že žádosti podané před 23. dubnem, před přijetím nových pravidel, budou vyřizovány podle starých pořádků, tedy bez nutnosti registrace. To však poté rozporovala například Nadiia Malovana z ukrajinského velvyslanectví v Česku.
Na Slovensku omezili příspěvek za ubytování Ukrajinců
Evropa
„I pokud podali žádost předtím, bez dokladů od vojenské komise se bohužel nedá provést nic,“ řekla před nedávnem Novinkám.
„Slibovali, že se pasy budou vydávat podle starých pravidel, to se ale nestalo,“ řekl Kulyk s tím, že je nutná registrace přes aplikaci Reserv+, ani po ní se ovšem jeho příbuzný nového pasu nedočkal.
Podle Kulyka úřady tímto přístupem v podstatě říkají: Když chcete pas, tak se pro něj vraťte na Ukrajinu. „Je jasné, jak by to dopadlo, na Ukrajinu určitě nepojede,“ dodal Kulyk o svém příbuzném.
Armáda touží po návratu Ukrajinců
Ruskem napadené zemi totiž scházejí vojáci na frontě, politici proto usilují o návrat v cizině žijících Ukrajinců.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba si například zmíněného 23. dubna stěžoval: „Pobývat v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností směrem k vlasti.“
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně prohlašoval, že uprchlíci s dočasnou ochranou se nemusejí bát, že by je Česko na Ukrajinu nuceně vracelo.
I oni však musejí mít platný cestovní doklad, kde mají dočasnou ochranu uvedenou, v opačném případě jim hrozí pokuta, nebo dokonce vyhoštění. Ukrajinci dlouhodobě pobývající v Česku zase potřebují doklad pro jednání s úřady a prodlužování platnosti svých pobytů.
X X X
EXPERTI: RUSKO ŽÁDNÉ RIZIKO, ALE ZÁPADL S VÁLKOU UKRAJINY
UKRAJINCI NECHTĚI JÍT NA SMRT DO VÁLKY
JOHANSSONOVÁ, LEYENOVÁ, OKAMŽITĚ ZAŘÍDIT, ABY VÁLKA ZÁPADU SKONČILA, NEDODÁVAT ZBRANĚ ZBOHATLÍKOVI ZELENSKÉMU
JOHANSSONOVÁ, LEYENOVÁ, NAŘÍDIT FIALOVI V ČR, ABY NEVYHÁNĚL UKRAJINCE Z ČR DO VÁLKY, PROTOŽE NECHTĚJÍ PŘIJÍT O ŽIVOT
DO VÁLKY BY MOHLY JÍT JEN JOHANSSONOVÁ, LEYENOVÁ, KDYŽ NECHTĚJÍ ŽÍT
POZNAJÍ I HRŮZY BOJE A TISÍCE MRTVÝCH
Eurokomisařka varuje Orbána. Maďarská víza pro Rusy jsou bezpečnostní hrozba
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová varovala Maďarsko, že jeho rozhodnutí zmírnit vízová omezení pro Rusy a Bělorusy představuje potenciální bezpečnostní hrozbu. Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu a pohrozila přijetím nutných opatření, informuje agentura Reuters.
Maďarsko v červenci rozšířilo svůj imigrační program, díky čemuž mohou občané Ruska a Běloruska nově získat status hostujících pracovníků v Maďarsku. Nepotřebují k tomu bezpečnostní prověrku a do členského státu EU mohou přivést i své rodinné příslušníky. To podle médií znamená, že Rusové mohou vstupovat do EU přes Maďarsko bez jakýchkoli bezpečnostních kontrol a bez překážek pokračovat do dalších států EU.
Platnost povolení je dva roky, lze ho ale prodloužit. Krok Maďarska již vyvolal kritiku, i podle předsedy frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfreda Webera může znamenat bezpečnostní hrozbu. Obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
„Rusko je bezpečnostní hrozbou. Potřebujeme více, nikoli méně ostražitosti,“ napsala eurokomisařka Johanssonová ve čtvrtek večer na sociální síti X. „V dnešním dopise žádám maďarskou vládu o vysvětlení. Pokud představuje jejich systém riziko, budeme jednat,“ dodala.
„Nevyprovokovaná a neoprávněná útočná válka Ruska proti Ukrajině má rozsáhlé důsledky, včetně velkého bezpečnostního rizika pro unii a její občany. Sankce uvalené Evropskou unií zasadily ruské válečné ekonomice významnou ránu, ale musíme zůstat ostražití, protože Rusko používá velmi nekonvenční nástroje k destabilizaci Evropské unie a jejích hodnot,“ napsala Johanssonová v úvodu dopisu zaslaného do Budapešti. V této souvislosti zmiňuje zejména nedávné sabotáže a útoky na evropskou kritickou infrastrukturu, které jsou přičítané Rusku.
Jak poznamenala agentura Reuters, incident odráží napětí panující mezi unijními institucemi a Maďarskem. Budapešť, která tento půlrok předsedá EU, udržuje na rozdíl od ostatních zemí sedmadvacítky dobré vztahy s Moskvou. Maďarský premiér Viktor Orbán na začátku července navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Návštěva, kterou s nikým z EU nekonzultoval, vyvolala množství kritiky.
X X X
Ne válečnému užití. Čína po ukrajinské návštěvě omezuje export svých dronů
Čína zakáže vývoz všech neregulovaných civilních bezpilotních letounů, které mohou být použity k vojenským účelům nebo k teroristickým aktivitám. Oznámilo to čínské ministerstvo obchodu krátce poté, co ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba navštívil Peking. Čína čelí podezření, že poskytuje Rusku drony k vojenským účelům.
Opatření začne platit od 1. září. Různé čínské státní agentury, včetně čínské celní správy či centrálního vojenského výboru, zveřejnily seznam nepovolených dronových součástek. Patří mezi ně radary se syntetickou aperturou, motory s výkonem nad 16 kilowattů, bezdrátová komunikační zařízení s dosahem nad 50 km či rušičky dronů pro civilní použití s efektivním dosahem větším než 5 km, uvádí portál South China Morning Post.
Ministerstvo obchodu ve středečním prohlášení uvedlo, že Peking přijal rozhodnutí, aby se zabránilo používání dronů při „šíření zbraní hromadného ničení“. „Čínská vláda…je proti tomu, aby byly civilní bezpilotní letouny používány k nemírovým účelům,“ uvedlo ministerstvo.
Čínským vývozcům hrozí pokuta i za vývoz zboží, které není v zákazu uvedeno, pokud vědí, že bude použito pro vojenské účely nebo terorismus, podotýká South China Morning Post.
Čína je pod silnou kritikou ze strany USA, že napomáhá Rusku pokračovat ve válce na Ukrajině – právě tím, že ruským silám umožňuje pořídit si čínské drony dvojího využití. Čína podezření odmítá.
„Odmítáme uvalování nelegálních sankcí na čínské společnosti a jedince uskutečňované jistými zeměmi, které se vymlouvají na zákaz šíření vojenských dronů,“ uvedlo v jasné narážce na americké sankce čínské ministerstvo obrany. Nová směrnice však přišla den poté, co americké ministerstvo financí zařadilo na svůj sankční seznam několik lidí a subjektů se sídlem v pevninské Číně a Hongkongu, které nakupovaly klíčové komponenty pro íránský balistický a dronový program.
Portál The Kyiv Independent připomíná, že Peking schválil nové restrikce několik dní poté, co ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poprvé navštívil Čínu od začátku války. Kuleba prohlásil, že Čína zůstává „neotřesitelně“ oddaná ukrajinské suverenitě a územní celistvosti.
Peking oficiálně zaujímá k ukrajinskému konfliktu neutrální stanovisko a vystupuje jako možný zprostředkovatel mírových jednání. Uvádí, že respektuje ukrajinskou územní celistvost. Nicméně s Ruskem Čínu pojí přátelské vztahy, Západ ji podezřívá, že pomáhá Moskvě obcházet západní sankce. Čínská média též přebírají ruskou propagandu a Peking naznačuje, podobně jako Moskva, že USA ukrajinský konflikt cíleně živí.
X X X
‚Zrádci Ruska mají hnít ve vězení,’ napsal Medveděv. Výměna vězňů je ale podle něj pro Rusko lepší
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv komentoval čtvrteční výměnu vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem slovy, že zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů. Informovala o tom agentura Reuters.
Mají nová jména a aktivně se maskují v rámci programů na ochranu svědků,“ napsal Medveděv na svém telegramovém účtu.
Rusko, Spojené státy a některé evropské země si ve čtvrtek vyměnily v Turecku vězně, oznámily turecké úřady, které pomáhaly výměnu, podle médií největší od konce studené války, dojednat.
Ankara uvedla, že se výměna týká celkem 26 lidí ze sedmi zemí. Výměnu vězňů už potvrdil Bílý dům i Kreml s tím, že z Ruska bylo propuštěno 16 lidí včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni.
Podle agentury AFP Kreml oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin omilostnil 13 lidí, kteří byli následovně předáni na Západ. Jsou jimi novinář amerického listu The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý americký voják Paul Whelan, rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která před zadržením žila v Česku, ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Oleg Orlov, spolupracovníci zesnulého opozičního předáka Alexeje Navlného Vadim Ostanin, Xenija Fadějevová a Lilija Čanyševová, disidenti Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin, umělkyně Alexandra Skočilenková, která si odpykávala sedmiletý trest za výměnu několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy, bývalý ředitel organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov, Kevin Lick, kterého ruský soud poslal za mříže na čtyři roky za vlastizradu, a Demuri (Dieter) Voronin.
Podle tisku byli z Ruska propuštění i němečtí občané Patrick Schöbel a German Moyzhes. Bělorusko propustilo dalšího německého občana Rika Kriegera, který byl odsouzen k smrti a posléze dostal od autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka milost.
Tisková agentura AFP s odkazem na ruské agentury informovala, že ruská tajná služba FSB potvrdila návrat osmi ruských občanů do země.
X X X
EU POTŘEBUJE AUTONOMII
Orbán o stavu světa: EU naléhavě potřebuje „strategickou autonomii“
To píše Boris Kálnoky pro švýcarskou Weltwoche. Vybírá nejdůležitější myšlenky z každoročního projevu Viktora Orbána v Baile Tusnad (maď. Tusnádfürdő) v Transylvánii. Podle Kálnokyho byl letošní projev druhý nejdůležitější projev, který kdy pronesl.
Nejdůležitější byl jeho úplně první politický projev v roce 1989, ještě jako studentský vůdce, kdy vyzval ke stažení sovětských vojsk a realizaci národních vizí z dob maďarských válek za svobodu proti Habsburkům. Ze dne na den ho to katapultovalo na scénu velké politiky, včetně mezinárodní. Každý, kdo ho viděl, chápal, že tento mladý muž sehraje v budoucnu pro Maďarsko velkou roli. Orbán se tehdy jevil jako liberál, ale tento projev mohl slovo od slova opakovat i ve svém současném sebeobrazu konzervativce.
To, co řekl letos, bylo důležité, protože představil kompletní analýzu stavu světa, nastínil předvídatelný vývoj do roku 2050, určil místo Maďarska v tom všem a oznámil „velkou strategii“, kterou může Maďarsko uprostřed epochálních změn v našem světě použít. Čas by měl maximalizovat jeho šance na úspěch v tomto novém světovém řádu – protože tyto změny jsou také příležitostí.
Každý, kdo si prostuduje tento projev, může přesně vidět, o co Maďarsko usiluje v příštích několika letech. Díky tomu je text důležitý pro Maďarsko, ale i mezinárodně: Orbán je jedním z mála politiků, kteří jsou schopni veřejně a obecně srozumitelně předkládat komplexní, na budoucnost a akci orientované analýzy, které jinak jen málo odborníků produkuje v těžko srozumitelném jazyce. Taková Orbánova analýza není nikdy osamělým esejem, ale spíše obsahuje analytický potenciál celé jeho vlády a také příspěvky amerických a západoevropských poradců a expertů.
Co tedy řekl Orbán? Přiznal, že podcenil tempo a rozsah strukturálních změn ve světě. Válka na Ukrajině urychlila všechny transformační procesy a zviditelnila brutální pravdu: jak vypadá poměr sil ve světě a co to znamená pro budoucnost.
Západ se rozloučil s národním státem, řekl – na rozdíl od východo-středoevropských zemí, pro které je politika smysluplná pouze v tomto rámci. Pouze národní stát nabízí hodnoty, které umožňují společné jednání na základě společenské morálky. Tento odklon od národního státu, jeho kultury a hodnot ze strany západních zemí je nezvratný. Touto cestou se však východ Evropy nevydá.
Německo-francouzská osa jako centrum evropské politiky, řekl Orbán, je mrtvá. Centrum moci v Evropě se přesunulo do aliance Anglie, Polska, pobaltských států a Ukrajiny. Odvážná teze, ale koherentní: Hnacím motorem evropské politiky jsou v současnosti dva státy, které nejsou její součástí (Velká Británie a Ukrajina) a středovýchodní evropská regionální velmoc Polsko.
Síla této nové osy podle Orbána vyplývá z role USA: Polsko se vzdalo dřívější spolupráce v rámci středoevropské visegrádské skupiny, aby se stalo centrem americké přítomnosti v Evropě a zničilo tak německo -francouzskou osu. Stále možná existuje německo-francouzská spolupráce, ale ta se stala irelevantní.
EU kapitulovala před tímto masivním americkým vlivem a stala se pouhým zesilovačem zahraniční politiky USA, jak ji prosazují demokraté. EU přestala formulovat nebo zastupovat své vlastní zahraničně politické zájmy.
To povede k problémům, protože za prezidenta Trumpa (Orbán je toho názoru, že Trump volby vyhraje) by USA udělaly dvě věci, které by EU velmi poškodily: Trump by přestal financovat válku a EU by zůstala s tímto úkolem sama. Ta však nemá dostatek peněz na to, aby mohla válku sama nadále financovat, ani na obnovu Ukrajiny po válce. Z tohoto důvodu Ukrajina nezíská členství v EU (ani v NATO).
Nakonec bude odsouzena zůstat nárazníkovým státem mezi Ruskem a NATO/EU. Polská strategie vsadit vše na americkou kartu nakonec selže a Varšava bude nucena vrátit se k visegrádské spolupráci. Její podstata bude spočívat v přijetí silného Německa na Západě a uznání silného Ruska na Východě – Visegrádská skupina je řešením tohoto dilematu geografické polohy mezi dvěma mocenskými faktory. Polským řešením v současné době však je pokusit se neakceptovat sílu Německa, ale omezit ji vybudováním silné armády, silné ekonomiky a zvláštního vztahu s USA.
Americká politika bude podle Orbána rovněž usilovat o přilákání evropského finančního a ekonomického potenciálu do Ameriky. Již nyní lze pozorovat, že velké evropské firmy raději investují v USA – mimo jiné se totiž EU „střelila do nohy“ svou sankční politikou a poškodila konkurenceschopnost Evropy.
Ze všech těchto důvodů potřebuje EU podle Orbána „strategickou autonomii“, aby mohla prosazovat své zájmy proti USA.
Do roku 2050 Orbán předpovídá globální otřes, jaký Západ nezažil 500 let. Protože v posledních 500 letech byly všechny výzvy – jako například světové války – konflikty uvnitř samotného západního světa. Ale nyní se globální centrum moci přesouvá do Asie: Číny, Indie, Pákistánu, Indonésie. Bude tam více peněz než kdekoli jinde na světě, více inovací, více technologií a tyto země doženou Západ i vojensky. Maďarsko si musí položit otázku, zda to představuje hrozbu nebo příležitost.
Pokud existuje hrozba, pak se Maďarsko musí připojit k novému západnímu trendu formování nového bloku. Orbán tento vývoj – vzestup Asie – nevidí jako nebezpečí, ale jako příležitost. Odpověď proto musí spočívat v otevření se těmto zemím při zachování členství v EU – za předpokladu, že pro takové otevření existují podmínky.
Z USA pravděpodobně nepřijde žádná nabídka, která by byla „výhodnější než setrvání v EU,“ řekl. Z Číny přišla nabídka, kterou Maďarsko hodlá využít: „vzájemná modernizace našich zemí“ s pokračováním členství v EU. Čína je připravena investovat v Maďarsku velké sumy a nabídnout maďarským společnostem přístup na čínský trh. V EU bude nutné bojovat v Bruselu o volnost pro speciální maďarskou cestu.
V samotném Maďarsku je potřeba posílit ekonomiku, zejména mezinárodní konkurenceschopnost malých a středních firem. A demografii, protože pokud se porodní krizi nepodaří překonat, všechno ostatní nedává smysl. Daňové úlevy pro rodiny by se musely od roku 2025 zdvojnásobit a státní dluh by se zároveň musel snížit na polovinu. Chtějí také cíleně přilákat imigraci ze západní Evropy – lidi, kteří odmítají postnárodní směřování svých zemí a chtějí zkusit štěstí v Maďarsku.
To byly Orbánovy nejdůležitější myšlenky. Člověk sleduje jeho výklad s trochou závisti – protože v západních zemích buď nejsou politici, kteří přemýšlejí ve strategických dimenzích, nebo alespoň žádní, kteří svou strategii tak transparentně veřejně vysvětlují.
Proč to dělá? “Protože lidé podporují plány pouze tehdy, když jim rozumí a vidí, že jsou pro ně dobré.”MUDr. Ivan David, poslanec EP, server vasevec.cz
X X X
Jak globální jih buduje lepší svět
Je možné, že se nový světový politický a ekonomický řád buduje pomalu a pokradmu? Seskupení BRICS – zpočátku zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku – se ze svých skromných základů rozrůstá v entitu s globálnějším dosahem. Na stránkách South China Morning Post o tom píše Anthony Rowley
Autor připomíná, že minulý měsíc Thajsko a Malajsie oznámily svůj zájem připojit se k rozrůstající se rodině BRICS. Indonésie se tím zabývá a Vietnam uvedl, že expanzi se zájmem sleduje. Tento týden čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že podporuje vstup Kazachstánu do uskupení. Začlenění těchto zemí by znamenalo další a významnou etapu v neustálém rozšiřování organizace.
Brazilský institut aplikovaného ekonomického výzkumu popisuje BRICS jako „neformální charakter“. „Neexistuje žádná charta, nepracuje s pevným sekretariátem ani nemá žádné prostředky na financování své činnosti. V konečném důsledku je to, co podporuje mechanismus, politická vůle jeho členů,“ poznamenal.
Někomu to může znít podle Rowleye příliš vágně, než aby to bylo lákavé. Co tedy přilákalo zájem zemí v Asii i jinde? K bloku se připojil Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty a ve frontě prý čekají další země.
Lákadlo by mohlo být vnímáno jako reakce některých zemí na pokusy Spojených států a jejich spojenců nahnat je do ideologicky definovaných kotců. Místo toho by preferovali relativní svobodu neangažovaného útočiště.
V rámci BRICS se mohou sejít v otázkách, které si zvolili, a vytvořit globálnější hlas, aniž by se cítili pod tlakem jakékoli jiné země, aby se postavila na jednu stranu. To je mocná pobídka a usnadnění spolupráce v době, kdy se nátlak stává mezi globálními mocnostmi endemickým.
Tento druh účelné, ad hoc spolupráce bude podle autora pravděpodobně i nadále lákat rozvojové země, protože se ocitají pod tlakem, aby se spojily se Západem v konfliktech o hodnoty a skutečných válkách. Nedávné podívané přicházející z americké politiky, jako je první debata mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem nebo pravidelné tahanice v Kongresu o vládní financování a dluhový strop, by mohly zvýšit přitažlivost Brics.
Svět se odklonil od multilateralismu shora dolů od té doby, co velké mocnosti zjistily, že už nemohou řídit show jen ony. Má-li multilateralismus přežít, musí být přebudován zdola nahoru tak, že se národní lídři naučí spolupracovat na základě rovnosti.
Je BRICS vhodným prostředkem k dosažení tohoto cíle? Má výhodu v tom, že mezi své členy nezahrnuje západní země, které k prosazování svých vlastních ambicí používají jiné multilaterální nástroje. To však, podle South China Morning Post, samo o sobě nebude stačit k zajištění budoucí životaschopnosti uskupení jako globální instituce.
Blok má na své straně ekonomickou sílu. Včetně nových účastníků představuje BRICS téměř jednu třetinu celosvětového hrubého domácího produktu. Seskupení by kontrolovalo více než 40 procent světových zásob ropy, pokud by se připojila Saúdská Arábie, která byla pozvána, a její členové jsou jinak bohatí na komodity. Začlenění Kazachstánu by zvýšilo jeho energetický vliv. Mnoho členů Brics je také demograficky bohatých s relativně mladou populací.
Žádný jednotlivý obchodní a investiční blok, multilaterální organizace nebo jiné uskupení – a takových skupin je v dnešní době mnoho – neuspěje, pokud nedosáhne širokého přijetí a širokého členství.
Proč by měl být BRICS v tomto ohledu úspěšnější než kolegové, jako je asijsko-pacifické fórum pro hospodářskou spolupráci, které je také poměrně volné? Odpovědí na to je, že seskupení Brics slouží jako útočiště a dům na půli cesty, přičemž obojí je v této době akutní polarizace potřeba.
Zdá se, že mnoho národů po celém světě chce organizaci, která je nenutí zaujímat morální postoje – funkci ústupu – a zároveň poskytuje mechanismus, který by svedl hlavy států na pravidelné summity. Tento druhý aspekt je na půli cesty na cestě do globalizovanějšího světa, jakmile klíčové mocnosti dokážou urovnat své neshody.
Mohlo by to sloužit jako útočiště v dohledné době. Zdá se, že velmocenské vztahy se ještě více zostřují, když se USA snaží vypořádat se svými vlastními vnitřními problémy, zatímco země po celém světě bojují o potlačení rostoucího nacionalismu a rostoucí popularity protekcionismu.
Rámec BRICS má mechanismy pro řešení obchodních a investičních sporů, takže spolupráce se může mezi jeho členy na této úrovni nadále rozšiřovat, pokud nebude dovoleno, aby se záležitosti příliš zpolitizovaly. Zde se členství BRICS liší od ostatních fór.
Mezi jejími členy nejsou ani USA, ani žádný stát Evropské unie. Čína, Rusko a Indie samozřejmě ano, ale i když každá z nich projevila touhu zvýšit svůj globální vliv, neprojevila stejnou horlivost jako USA a mnoho evropských národů vnucovat své hodnoty ostatním, kvituje A. Rowley v South China Morning Post.
Západní mocnosti se ve své dychtivosti po tom, aby si ostatní země zvolily stranu, dostaly do konfliktu s těmi, které chtěly přesvědčit. Pokud chtějí vstoupit do domu, který národy BRICS staví, budou to muset být skuteční partneři spíše než případní majitelé nebo páni panství. Anthony Rowley South China Morning Post, server vasevec.cz
X X X
Pokuta pro „Pekhartovu“ Legii Varšava
Řídící výbor polské fotbalové Extraklasy udělil včera klubu Legia Varšava pokutu ve výši 50 tisíc zlotých poté, co v průběhu zápasu s klubem Zagłębie Lubin fanoušci vyvěsili plakát údajně zesměšňující slogan „Refugees Welcome“.
Na vyvěšeném plakátu byli nad zmíněným sloganem zpodobněni tři lidé, dva muži s basebalovou pálkou a kladivem a mezi nimi žena s prasečí hlavou na podnosu. Stadionem se také neslo skandování „celé Polsko zpívá s námi, vy****t s uprchlíky.“
Fanoušci Legie Varšava podobnými projevy zaujali již mnohokrát. Připomenuli např. obrazem německého vojáka s pistolí přitisknout k hlavě malého chlapce a nápisem, že během Varšavského povstání Němci zabili 160 tisíc lidí, a to včetně dětí výročí tohoto povstání. Poté, co UEFA, stalo se tak při zápase kvalifikace Ligy mistrů, udělila Legii pokutu 35 tisíc euro, se na stadionu objevil obří plakát, který UEFA zpodobňoval jako prase.
Připomeňme, že v současnosti již podruhé je v Legii angažován český fotbalový útočník Tomáš Pekhart, server vasevec.cz
X X X
ARMÁDA CHCE NEMOVITOSTI
Z důvodu možné války je to naše. Armáda chce mít jistý přístup k nemovitostem
Česká armáda chce mít kvůli zesíleným rizikům válečného konfliktu jistý přístup k užívaným nemovitostem, které nespadají do jejího vlastnictví. Ministerstvo obrany proto do legislativního procesu zařadilo návrh novely zákona o zajišťování obrany České republiky. Návrh zákona je předkládán v souladu s Obrannou strategií České republiky z důvodu zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet. Ve hře je i vyvlastňování majetku či nákup za až čtyřnásobek obvyklé ceny.
Cílem předkládaného materiálu je zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet. A to v návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku války na Ukrajině, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky (AČR), kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků.
Vojenské objekty jsou v současnosti upraveny zákoně o ozbrojených silách, kde je uvedeno, že jsou majetkem státu. „Což ale fakticky neplatí. V současné době je situace taková, že některé strategické vojenské objekty, respektive pozemky pod nimi, které slouží k zajišťování obrany státu, nejsou ve výlučném vlastnictví České republiky, což představuje bezpečnostní riziko,“ tvrdí ministerstvo obrany.
Po roce 1990 totiž došlo díky navrácení majetku na základě restitučních zákonů (například zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku nebo zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí – pozn. red.) jejich původním vlastníkům, respektive jejich právním nástupcům. Došlo tedy k tomu, že vlastníkem vojenských objektů není pouze stát.
Soukromí vlastníci mohou s pozemky pod vojenskými objekty libovolně nakládat, například je prodat cizím státním příslušníkům nebo státům, požadovat nepřiměřeně vysoké nájemné nebo v horším případě podat žalobu na vyklizení nemovitosti.
Dále Česká republika nemůže tyto vojenské objekty rozvíjet (například zvyšovat jejich skladové kapacity, stavět nové budovy), což podle armády představuje významné riziko pro obranyschopnost.
Až čtyřnásobek obvyklé ceny
Jak tuto situaci napravit?
Ministerstvo obrany navrhuje do novely zákona umožnění nákupu pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku. Návrh také upravuje speciální účel pro vyvlastnění pro účely zajišťování obrany státu, který byl doposud upraven ve stavebním zákoně.
Resort Jany Černochové dále navrhuje, by stát byl výlučným vlastníkem klíčových vojenských objektů, které jsou zcela nezbytné k zajištění obrany České republiky.
Dalším klíčovým návrhem pak je, aby měl stát k ostatním již existujícím vojenským objektům alespoň majetkové právo ve formě věcného břemene (služebnosti), pokud to bude ministerstvem obrany vyhodnoceno jako potřebné. Zřízení věcného břemene by mělo podléhat podléhat rozhodnutí soudu.
Muničák na pozemcích soukromníka
S ohledem na zajišťování obrany a možného budoucího rozvoje není podle ministerstva obrany žádoucí, aby nejvýznamnější vojenské objekty, které naplňují podmínku článku 11 odstavce 2 Listiny základních práv a svobod a kde je například uskladněná munice pro potřeby zajištění obrany Česka, vlastnil někdo jiný než stát.
„Absence vlastnictví pozemků v areálech vojenských objektů totiž fakticky znemožňuje rozvoj areálů, dostavbu kapacit skladišť nebo jejich modernizaci a rekonstrukci bezpečnostních prvků a inženýrských sítí v celém areálu. Za současné mezinárodně politické situace přitom dochází k výraznému nárůstu požadavků na kvalitu a bezpečnost vojenských objektů. Současně dochází k modernizaci AČR, pořizování a zavádění nové sofistikované vojenské bojové techniky s potřebou používání nové tzv. inteligentní munice. Tato munice je výrazně náročnější na skladovací podmínky, skladovou plochu i klimatické a bezpečnostní prostředí. Je nezbytné zvýšit počet skladových objektů munice ve stávajících vojenských objektech k doplnění skladovacích kapacit,“ vypočítává ministerstvo obrany.
Pro ilustraci ministerstvo uvedlo příklad muničního skladu v Čermné nad Orlicí, který se nachází v Pardubickém kraji a má rozlohu 1 273 932 m2. Z převážné části je na pozemcích soukromého vlastníka (1 129 632 m2).
„Ministerstvo obrany vlastní v technickém prostoru vojenského objektu stavby a z pozemků pouze pozemky pod sklady, pozemky mezi dvojitým oplocením a pozemky v prostoru vlečky. Všechny ostatní pozemky (lesní pozemky) jsou ve vlastnictví soukromé osoby. To znamená, že ministerstvo nemůže tento muniční sklad dále rozvíjet. Nemůže např. sklady rozšiřovat nebo modernizovat,“ konstatuje resort Jany Černochové.
Problém se ale netýká jen Čermné nad Orlicí, ale i muničních skladů v Dobroníně, Travčicích nebo Týništi nad Orlicí,
Resort dále tvrdí, že soukromé vlastnictví pozemků v areálech muničních skladů zásadně limituje možnosti ministerstva obrany efektivně nastavit bezpečnostní provozní opatření ve vojenských objektech muničních skladů, což vytváří hrozbu rizik.
„Soukromý vlastník může také vůči ministerstvu obrany uplatňovat veškerá svá vlastnická práva, což se v realitě stává – například může chtít vyšší nájem nebo může požadovat vyklizení svých pozemků, což je stav, který ohrožuje obranyschopnost České republiky. Vlastnictví veškerých pozemků v muničních skladech musí zajišťovat funkčnost těchto objektů, tedy pozemky mají primárně plnit ochranou funkci a nikoliv funkci hospodářskou. Za současného stavu je pouze na rozhodnutí vlastníka, jestli bude respektovat požadavky AČR na správné hospodaření s těmito pozemky,“ pokračuje ve vysvětlování nutnosti novely zákona ministerstvo.
„Ministerstvo obrany nemůže reálně přesunout muniční sklady jinam, jelikož by výstavba nových muničních skladů trvala neúměrně dlouho a byla by velmi nákladná. Pozemky a stavby ve stávajících vojenských objektech nelze vyvlastnit, jelikož by se jednalo o zpětné vyvlastnění, které je principiálně nepřípustné. Výkup pozemků se v minulosti také nezdařil, a to z různých důvodů. Jednalo se například o neochotu vlastníků pozemky prodat nebo byla požadována nepřiměřeně vysoká cena, kterou s ohledem na zákon o majetku státu nebylo možné akceptovat,“ uvádí obrana.
Dále je podle ministerstva s ohledem na charakter vojenských objektů, kde mohou převažovat pozemky nad stavbami, nutné upravit účel vyvlastnění pro účely zajišťování obrany a s ohledem na předmět právní regulace ho přesunout do zákona o zajišťování obrany České republiky.
„Teorie moderního státu důsledně spatřuje spojnici mezi vlastnictvím státu a možnostmi, jak stát může vykonávat své funkce. Stát, který by nedisponoval potřebným majetkem, by své funkce nemohl plnit. Tento majetek je buď soukromý, nebo veřejný. Při zajišťování obranyschopnosti se stát nemůže z politického a strategického hlediska spoléhat na soukromý sektor, proto Listina základních práv a svobod dovoluje, jak bylo řečeno výše, aby byl určitý majetek svěřen výlučně do vlastnictví státu. Platná právní úprava počítá již například s tím, že majetek na území vojenského újezdu smí být jen ve vlastnictví státu; současný návrh je k tomu proto určitou, byť z územního pohledu významně omezenější, paralelou,“ pokračuje v argumentaci ke změně stávajících zákonů resort Jany Černochové.
Dopad navrhovaných opatření na státní rozpočet lze předpokládat v souvislosti se stanovením, že určitý majetek, který dnes není ve vlastnictví státu, může být v budoucnu pouze ve výlučném vlastnictví státu. Jde zejména o náklady související s výkupy pozemků v některých vojenských objektech, které k účinnosti návrhu zákona nebudou ve vlastnictví státu.
Půl miliardy na nákupy
Podle dostupných údajů ministerstva obrany se obvyklá cena za výkup pozemků ve vojenských objektech mimo vlastnictví státu pohybuje v řádu cca 500 milionů korun.
„Konečná cena za výkup pozemků pak závisí na tom, zda se vykoupí právě za obvyklou cenu, nebo bude nutné uplatnit postup s ohledem na strategickou hodnotu tohoto majetku pro stát bude třeba vykoupit tento majetek za cenu vyšší, či zda dokonce nebude nutné tento majetek vyvlastnit.
„To však představuje v konečném důsledku pozitivní finanční dopad do státního rozpočtu, neboť v případě nezbytné potřeby rozvoje vojenských objektů, kdy by jejich rozvoj nebyl umožněn z důvodu nevyřešených majetkových vztahů, by náklady na přesun těchto objektů a jejich nové vybudování odpovídající potřebám bezpečnostní situace dosahovaly řádů miliard korun. Je totiž odhadováno, že výstavba jednoho nového muničního skladu s odpovídajícím zázemím by vyšla na 2,3 až 2,8 mld. Kč, přičemž kalkulace předpokládá výstavbu na pozemcích ve vlastnictví ČR-ministerstva obrany. Případný výkup pozemků, případně poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, nejsou do kalkulace zahrnuty,“ kalkuluje ministerstvo.
Čtyřnásobek obvyklé ceny byl zvolen na základě poznatků z praxe, kdy se požadované ceny často blížily právě zvolenému násobku.
„Tato cena je dostatečně motivující a odrážející kvalitu a význam pozemků a na druhé straně nepředstavuje nepřiměřenou finanční zátěž pro ministerstvo obrany, respektive státní rozpočet. Čtyřnásobek obvyklé ceny se nebude nabízet automaticky, ale počítá se s tím, že obě strany budou o ceně rozumně vyjednávat,“ dodává ministerstvo obrany.
Jan Hrbáček, Ekonomický dení, ceskajustice.cz
X X X
Česko bude mít první medaili. Macháč a Siniaková porazili kanadský pár a postupují do finále mixu
Tenisté Tomáš Macháč a Kateřina Siniaková vybojují první českou medaili z letních olympijských her v Paříži. Ve čtvrtečním semifinále ve smíšené čtyřhře porazili kanadským pár Félix Auger-Aliassime a Gabriela Dabrowská 6:3 6:3. V pátek budou usilovat o zlato v duelu s Zhizhenem Zhangem a Xinyu Wangovou z Číny.
Macháč už ve čtvrtek s Adamem Pavláskem bojoval o finále mužské čtyřhry, ale nakonec v semifinále nestačili na turnajové čtyřky Američany Austina Krajicka a Rajeeva Rama, kterým podlehli 2:6, 2:6 a čeká je boj o bronz.
Macháč ale může do finále postoupit ve smíšené čtyhře se Siniakovou a stále tak živit naděje na zisk cenného kovu. Siniaková s Barborou Krejčíkovoi podlehly v semifinále ženské čtyřhry ruským hráčkám v neutrálních barvách Miře Andrejevové a Dianě Šnajderové 1:6, 5:7.
X X X
První olympiáda bez medaile. ‚Druhý ťuk byl konec nadějí,‘ litoval Prskavec po osmém místě
Vodní slalomář Jiří Prskavec neobhájil olympijské zlato. V závodu kajakářů na kanále ve Vaires-sur-Marne skončil po dotycích dvou branek osmý. V Paříži vyhrál Ital Giovanni de Gennaro, pro kterého to je premiérová olympijská medaile. V rozhovoru pro Radiožurnál Sport Prskavec přiznal, že nechal na kanále maximum, ale risk mu bohužel nevyšel.
Třetí účast na olympijských hrách a poprvé z toho není cenný kov, ale osmé místo. Co vy na to?
Ta trať nebyla úplně těžká a dopředu jsme věděli, že každá chyba bude muset obnášet skvělou jízdu na to, aby se to dalo nějak dojet. Já jsem bohužel dal šťoucha na první brance, která se jede pozpátku.
Zcela upřímně, řekli jsme si s tátou jednou, že by tam mohl vyskakovat ten zadek a že by mohl přijít šťouch, ale za celou olympiádu se tam nikdo takto nedotkl. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že by se něco takového mohlo stát, ale šťouch přišel. V tu chvíli jsem věděl, že musím zrychlit, co to jde a to jsem udělal.
Jel jsem maximum a bohužel pak z toho byl ten druhý ťuk a konec nadějí. Nestačilo by to ani s jedním, bez těch ťuků by to bylo o trochu nejrychlejší, ale na té trati jsem nevěděl, kde to víc táhnout. Je to lehká voda, i lehká trať a na tom se to setsakramentsky špatně dohání. Na to se nechci vymlouvat, jen konstatuji.
Od druhého dotyku jsem věděl, že to nebude stačit, ale dal jsem do toho vše. Když jsem dojel do cíle, tak ani nemůžu říct, že jsem byl nespokojený. Věděl jsem, že jsem jel risk, co jsem chtěl jet a prostě to nevyšlo. Z toho se nemůže střílet.
Nebylo zbytečné se věnovat tolik kanoi, ve které jste se pokoušel dostat na olympijské hry? Neubralo to síly a koncentraci?
Nevím, jestli nebyla spíš chyba, že jsem se v posledních měsících koncertoval jen na ten kajak. Kanoe rozhodně není něco, co by mi ubíralo, ale naopak mi to pomáhá. Mám z toho velkou radost a hodně mě mrzelo, že jsem nemohl jet závod tady i na kanoi.
Nějak jsem důležitost v letošním roce cítil směr kanoe, to je pravda, ale pak jsem se koncentroval na kajak. Myslím, že by to nedopadlo v kajaku jinak, ale musím do budoucna dělat obě kategorie, protože to mě baví, to mě naplňuje a doufám, že ještě nějaké medaile získám.
Jak teď budete vyhánět zklamání?
Ani nemůžu říct, že jsem zklamaný. Mít medaili na krku by bylo krásné, ale pořád tam nevidím chybu, kterou bych udělal. Jel jsem to, co jsem chtěl, a holt to někdy neklapne. Jsem dost starý na to, abych byl zklamaný. Těším se za klukama, za manželkou a na to, až si dáme chvíli pohov od olympiády.
X X X
ČNB snížila úrokovou sazbu, hodnota je nejníže za dva a půl roku. Trh vývoj očekával
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku února 2022. Zpomalení uvolňování měnové politiky po čtyřech předchozích sníženích sazby o půl procentního bodu odpovídá očekávání finančního trhu.
Rozhodnutí bankovní rady ČNB ohledně snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta bylo jednomyslné. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, vyplývá z prohlášení ČNB, které banka zveřejnila ve čtvrtek odpoledne.
Rada zároveň upozornila, že vnímá rizika ve směru vyšší inflace, kterými jsou zvýšené mzdové požadavky nebo vyšší setrvačnost růstu cen služeb. Ve směru nižší inflace by mohlo působit zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a české ekonomiky.
Představitelé ČNB rovněž zhoršili výhled české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekával růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta, vyplývá z nové makroekonomické prognózy.
V příštím roce předpokládá ČNB zrychlení ekonomiky, růst HDP by měl dosáhnout 2,8 procenta. Proti předchozí prognóze centrální banka zlepšila výhled o 0,1 procentního bodu. V roce 2026 by měl hospodářský růst zvolnit na 2,4 procenta.
Inflační tlaky v ekonomice podle prognózy centrální banky odeznívají. V příštím roce by se průměrná inflace měla dostat na dvouprocentní cíl ČNB, setrvat by tam měla i v roce 2026.
Experti: Rozhodnutí ČNB neovlivní ceny hypoték
Rozhodnutí ČNB ohledně úrokové sazby výrazněji neovlivní ceny hypoték, banky ale zřejmě sníží úroky na spořicích a termínovaných vkladech. Zlevnit by mohly podnikové úvěry, uvedli experti.
„Důsledkem snížení úrokových sazeb bude s největší pravděpodobností další pokles depozitních sazeb na trhu. Ať už půjde o spořicí nebo termínované vklady,“ uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Zlevnění by se podle něj měly dočkat i úvěry firmám s variabilní úrokovou sazbou a časem i hypotéky, jejichž sazby však nereflektují přímo ani tak repo sazbu ČNB, jako spíše cenu pětiletých peněz na finančních trzích.
„Snížení sazeb bylo očekávaný krok, ke zlevnění hypoték to nepovede. Je to již započteno ve stávajících úrocích,“ poznamenal zakladatel společnosti Orbi Jakub Škrabánek.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,5 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,5 procenta.
Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.