Zabývat se post festum faktem zničení hráze Kachovské přehrady a tím, kdo jej způsobil je v jistém smyslu nedůležité. Podstatné je, že kdyby Západ a Ukrajina chtěli, tak by boje minimálně v podobě příměří mohly ihned nastat a nemuseli bychom se starat, kdo co způsobuje. Aniž bych chtěl říkat cokoliv kategorického, ze všech došlých reakcí vyplývá, že střídavě úspěch či neúspěch mohou mít obě strany.
Z faktu, že se ji zrovna začátek protioperace moc nepodařil jsem zaregistroval, že totální havárie přehrady mnohonásobně větší než je Lipno může být chápána jako úspěšná součást nastupující protiofenzívy.
Ať tak či onak, jen blázen může očekávat, že se Rusko nechá zamáčknout jako malinu. Něco takového vůbec nepřichází s dosavadního průběhu v úvahu, protože Rusko naopak dokázalo silnou odolnost jak na poli vojenském, ta zejména ekonomickém, kde sankce zcela selhaly a naopak vidíme postupný úpadek zemí EU, které se zbavily svých levných zdrojů energie.
Sabotáž na Kachovskou přehradu připomíná známou sabotáž na Nord Stream II a i v předešlém případě byly silné indicie o zapojení západních sil i Ukrajiny a něco podobného je vidět i nyní.
Ukazuje to taky něco jiného. Ta válka neskončí do roka. A čas rozhodně hraje pro Rusko a nikoliv Západ, který jen ztrácí. Čím déle bude trvat tím zřejmější je, že Ukrajina i Západ prohraje. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
Promyšlený tah Rusů? Krátce před výbuchem Kachovské přehrady vláda schválila nový zákon
Ruská vláda jen týden před výbuchem v Kachovské vodní elektrárně přijala nový zákon. Ten mimo jiné umožňuje nevyšetřovat havárie, k nimž došlo v důsledku „vojenských akcí a teroristických činů“, upozornil deník Insider. Zatím nelze s přesností určit, kdo za zničením přehrady stojí, podle Institutu pro studium války (ISW) vše ukazuje na Rusko.
Deník Insider upozornil na skutečnost, že týden před výbuchem v Kachovské vodní elektrárně ruská vláda nově přijala zákon. Ten umožňuje nevyšetřovat havárie na nebezpečných zařízeních v takzvané Doněcké a Luhanské lidové republice, jakož i v Záporožské a Chersonské oblasti, k nimž došlo v důsledku „vojenských akcí a teroristických činů“.
Ke zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny došlo v úterý. Kyjev a Moskva se nyní navzájem obviňují z jejího poškození. Voda zaplavila rozsáhlá území, z obcí a měst bylo nutné evakuovat tisíce lidí.
Vyhláška, která se vztahuje na výbuch na přehradě, vstoupila v platnost 31. května. „Do 1. ledna 2028 se neprovádí technické vyšetřování havárií na nebezpečných výrobních zařízeních a vodních stavbách, k nimž došlo v důsledku vojenských akcí, sabotáží a teroristických činů,“ uvádí se v nařízení ruské vlády.
Ředitel organizace Transparency International Ilja Šumanov však uvedl, že doložky mohly být zrušeny nikoliv proto, aby se zakryla destrukce přehrady, ale kvůli tomu, že z nedostatku technické dokumentace nebylo možné zařízení posoudit.
Přijat „právě včas“
Šumanov zároveň dodal, že ukrajinští specialisté si dokumenty vzali s sebou, když byli ze zařízení evakuováni. Zákon byl dle něj přijat „právě včas“, aby sejmul odpovědnost z těch, co nyní rozhodují o řízení elektrárny. „Lidé měli zřejmě přístup k informacím, že dojde ke kolapsu, takže si zákony přinesli s předstihem, aby se jich nikdo na nic neptal,“ upřesnil Šumanov.
Kdo za protržením přehrady stojí, není jasné. Podle ISW jsou však tvrzení ruských představitelů ukazující na údajnou ukrajinskou protiofenzivou „nepřesvědčivá“, protože Kyjev žádnou protiofenzivu podle dostupných důkazů ještě nezačal.
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra může být zničení Kachovské přehrady do značné míry zoufalý tah Rusů. „Vodou zásobovala Krymský poloostrov, teď o přehradu Rusové sami přišli,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.
X X X
Vojáček o přehradě: Žádné nedopatření, Rusové museli dostat jasný rozkaz?
Čekalo se, že Rusko vyhodí Kachovskou přehradu do povětří, překvapením ale je, že k tomu došlo nyní. Vysílá to vzkaz, že jsou vrchní velitelé ruské armády a političtí vůdci nervózní. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl bezpečnostní expert Jiří Vojáček. Podotkl, že „nedopatření na ruské straně bylo již mnoho“, zničení hráze k nim však podle něj nepatří. „Vojáci, kteří okupovali levou část Dněpru, museli dostat jednoznačný rozkaz,“ domnívá se.
„Útok Ukrajinců přes Dněpr neprobíhá, proto se spekuluje o tom, zda nemohlo jít o náhodu či špatné pochopení rozkazů,“ uvedl ke zničení Kachovské přehrady Vojáček. Připomněl, že podobných „nedopatření na ruské straně bylo již mnoho“. „Ale vyhodit 200kilometrovou přehradu… tam musel být jasný rozkaz. Vojáci, kteří okupovali levou část Dněpru museli dostat jednoznačný rozkaz,“ domnívá se.
Je toho názoru, že zničení hráze vysílá vzkaz o nervozitě ve vrchním ruském velení i u politických vůdců. „Něco takového se od Rusů čekalo – že vyhodí přehradu do povětří. Ale až ve chvíli, kdy by se přes Dněpr v Chersonském směru valily ukrajinské tanky směrem na Krym. Čekalo se to ve chvíli, kdy by tam začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva. Je překvapením, že k výbuchu došlo už nyní,“ uvedl Vojáček.
Dodal, že v době výbuchu na východním břehu Dněpru postupovalo z ostrůvku na ostrůvek několik stovek ukrajinských vojáků. „A už nyní kvůli tomuto mírnému postupu Rusové vyhodili do vzduchu druhou největší přehradu na Ukrajině a způsobili velkou ekologickou havárii,“ mínil.
Pomoc Ukrajině bude delikátní
Vojáček také sdělil, že nikdo není vítězem. „Málokdo pochybuje, že to udělali Rusové (Kreml však tato nařčení zásadně odmítá, pozn. red.). Je to porušení 4. ženevské úmluvy, která zakazuje nejen bezdůvodné ohrožování civilistů, ale i zneužívání a ničení civilního majetku – což se nyní stalo. Záběry ukazují desítky zatopených vesnic, zničených domů a životů. Je to obrovská ekologická katastrofa. Mimo jiné z toho budou nešťastní obyvatelé Krymu. 85 procent pitné vody šlo z Kachovské přehrady, nyní jim tam proudí znečištěná voda. Krym bude záhy bez pitné vody,“ podotkl.
Dodal, že s pomocí Ukrajině budou západní spojenci – zejména členské země NATO – šetřit. „Podle posledních informací Polsko už dává dohromady týmy, které by na Ukrajině mohly pomoci. Ale všichni jsou s tím velmi opatrní. Ve chvíli, kdy ruská propaganda na ukrajinském území uvidí polského hasiče, udělá z toho účast polské armády, NATO, v konfliktu. Což si nikdo nepřeje. Pokud dojde k pomoci, tak bude velmi omezená a delikátní,“ doplnil expert.
X X X
NESERÍÓZNÍ VONDRÁK NENÍ KONEČNĚ HEJTMANEM OSTRAVSKA
VONDRÁKA ANO ZBAVIT I POSLANCE, KDE BERE MILIONY
NEBO VONDRÁK ZAPLATIT MILIONY ZA VOLBY, PODRAZIL BABIŠE
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák v úvodu dnešního jednání krajského zastupitelstva rezignoval na svoji funkci. Pozici hejtmana bude nově zastávat jeho dosavadní náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška z hnutí ANO. Uvolněné místo v Radě Moravskoslezského kraje a náměstkyně hejtmana bude nově patřit dosavadní krajské zastupitelce za hnutí ANO Šárce Šimoňákové. Rozhodli o tom krajští zastupitelé.
Nově zvolený hejtman Jan Krkoška poděkoval svému předchůdci za jeho dosavadní práci pro rozvoj Moravskoslezského kraje. „Iva Vondráka si vážím a oceňuji jeho činnost pro kraj. V posledních měsících jsme se ale rozešli v politických názorech. Budeme pokračovat v tom, co jsme společně začali. Prioritou zůstává realizace strategických projektů kraje a plnění koaličního programu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO).
Předseda zastupitelského klubu Hnutí ANO Josef Bělica, který vedl vyjednávání s koaličními partnery zdůraznil, že jde pouze o personální změnu uvnitř nejsilnějšího politického klubu zastupitelů. Koalice, v níž je tato strana hlavním partnerem, zůstává zachována ve stejném složení, což zajišťuje kontinuitu a stabilitu vedení kraje. „Krajská koalice je silná a jednotná. Máme jasný cíl, pro který uděláme maximum – splnit koaliční program tak, jak jej definuje programové prohlášení rady kraje,“ řekl Josef Bělica.
Také první náměstek hejtmana Jakub Unucka ocenil a poděkoval Ivo Vondrákovi za jeho práci. „S napětím jsme sledovali situaci v klubu ANO. Jejich návrh na nové personální obsazení funkce hejtmana pro nás znamená, že budeme pokračovat v realizaci strategických projektů, jako jsou třeba EDEN nebo Černá kostka. A to je pro nás klíčové. Proto jsme rozhodnutí klubu ANO respektovali,“ sdělil první náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).
„Klub ANO nás oslovil s tím, že chce provést personální změnu na postu hejtmana. Deklarovali, že v rámci klubu má tato změna podporu. S ohledem na to, že jde o největší klub naší koalice, který má podle koaliční smlouvy právo na křeslo hejtmana, rozhodnutí jsme respektovali,“ sdělil náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL) a poděkoval Ivo Vondrákovi za dosavadní činnost.
„Respektujeme rozhodnutí nejsilnějšího politického klubu krajské koalice. Personální obsazení křesla hejtmana je jeho interní záležitost. Ivu Vondrákovi děkuji za spolupráci,“ konstatoval krajský radní pro územní plánování Petr Kajnar (ČSSD).
V Moravskoslezském kraji tvoří koalici hnutí ANO, ODS kandidující s TOP 09, KDU-ČSL a ČSSD. Ivo Vondrák zvolený za Hnutí ANO je nyní bez politické příslušnosti. Po krajských volbách v roce 2020 získalo ANO 24 mandátů, v současnosti má klub hnutí 19 mandátů, ODS+TOP 09 obsadila 10 míst, KDU-ČSL 7 křesel, ČSSD získala 5 křesel. V opozici jsou Piráti, kteří mají 9 krajských zastupitelů, KSČM se 4 členy v zastupitelstvu a SPD, která měla po volbách 6 křesel, ale 5 jejích zastupitelů je nyní také bez politické příslušnosti.
X X X
NA SLOVENSKU CHAOS, ČEKÁ SE NA VOLBY, ČAPUTOVÁ BOJUJE NA UKRAJINĚ
Mikuláš Kočan: Nehaňte ľud môj!
Ako prezidentka Čaputová riadi Slovensko
Citlivo vnímajúca prezidentka si na známu Sládkovičovu báseň nespomenula ani po prieskume verejnej mienky pre GLOBSEC. Podľa jeho výsledku podliehame ruskej propagande ako nejakí truľovia alebo sa nadrapujeme ako kremeľskí trollovia. Vyšlo to z nášho rozpačitého „fuj!“ agresorovi i vlažnej podpory napadnutému.
Ak je prezidentka z nášho názorového výkonu priam zhrozená, mala by si uvedomiť, že sme v tejto téme začiatočníci, lebo „fuj!“ útočníkovi a solidarita s jeho obeťou boli donedávna tabu. Mohli totiž naštrbiť jednotu vyspelej a demokratickej Európy pri vývoze spoločných hodnôt do Afganistanu, Iraku, Sýrie, Líbye a predtým do bývalej Juhoslávie pred amputáciou Kosova… Veď nebyť nepretržitého priameho prenosu z vojnovej Ukrajiny, dodnes by sme si len domýšľali, ako asi vyzerali zbombardované obydlia, školy či nemocnice napríklad v Husajnových a Kaddáfího končinách. A ako tam znel nárek sirôt a vdov.
Isteže, vojnové zločiny strýka Sama a jeho satelitov neospravedlňujú Putina, ale Putinove vojnové zločiny neoprávňujú strýka Sama a jeho satelity hrať sa na patrónov medzinárodného práva. Keby sa médiá tak povesili aj na nedávnych agresorov a keby Európa nestihla rozfrckať spoločné hodnoty kade-tade po svete, možno by sme dnes z Bruselu nepočúvali, že za ne bojujú a umierajú Ukrajinci… Posivenému svedkovi zavše neostáva iné, len sa opýtať, o akých hodnotách prezidentka ešte hovorí. Navyše v čase, keď dve z bývalých vládnych strán aj do volieb povedú diplomovkoví plagiátori, a reformný ekonóm, ktorý radil prezidentke pri zostave jej vlády, figuruje vo vyšetrovacom spise Gorila v súvislosti s privatizáciou strategických podnikov.
Vyššie nivó nemusíme závidieť ani Francúzom; stačí si predstaviť generála de Gaulla pri pohľade na Macrona, keď zráža podpätky pred bývalými sovietskymi satelitmi. Nemecký kancelár Olaf Scholz prijal označenie „urazená klobása“, ktoré sa mu ušlo z Kyjeva. Zato jeho dávnejší predchodca Willy Brandt v roku 1971 získal Nobelovu cenu za mier za zlepšenie vzťahov s NDR, Poľskom a Sovietskym zväzom. Ťažko uveriť, že ešte platili nejaké európske hodnoty, keď niekoľko členských štátov – čírou náhodou bývalých sovietskych satelitov – poskytlo strýčkovi Samovi väznice na dovoz a vypočúvanie podozrivých z terorizmu. Ďaleko od demokratickej Ameriky.
Zdá sa, že prezidentkino citlivé vnímanie zlyháva. Čomu prezidentka hovorí „vplyv ruskej propagandy“, je len fungujúca pamäť radového občana. Dajme tomu, že nezabudol na iniciatívneho britského premiéra Tonyho Blaira a na jeho neslávnu púť z irackého bojiska na politické smetisko. Prezidentka toľko vyhlasovala V-4 za toxickú, až ju občan aj v najnovšom prieskume (Správy RTVdojbodka, 5. 6. 2023) označil za dôveryhodnejšiu ako OSN, EÚ a NATO. Prezidentka nepostrehla a nezareagovala, keď strýko Sam verejne spochybnil našich pilotov. Zatiaľ čo Slovensko im platí dvojročný výcvik, „USA by mohli podľa najnovšej analýzy vycvičiť ukrajinských pilotov na F-16 už za štyri mesiace“. (dennikn.sk, 18. 5. 2023) Ktovie, či časový pokles na 1 šestinu postihne aj výcvik vedúcich skupín, ktorí „strávia na výcviku až štyri roky“. (sita.sk, 1. 11. 2021) Aj poľská opozícia zabubnovala, že vrchnosť zneužíva boj proti „ruskému vplyvu“ na boj proti názorovým oponentom, ale začuli to v prezidentskej kancelárii?
Kedy, ak nie teraz, chce prezidentka zostúpiť z mediálneho obláčika a pridať sa k radovému občanovi na jeho ceste od výplaty k výplate alebo od dôchodku k dôchodku. A nechať na ňom, na Veličenstve voličovi, komu zverí moc. Nerozptyľovať ho klebietkami z bruselských party, len mu úprimne zaželať šťastnú ruku. Palácovým múrom by to azda bolo primeranejšie… Mikuláš Kočan, Nové slovo, server vasevec
X X X
Kaliningrad už si přivlastňuje i Lukašenko. Vtipkoval o jeho převzetí
Alexandr Lukašenko přivítal na počátku týdne v Minsku gubernátora ruské Kaliningradské oblasti Antona Alichanova. Běloruský vůdce prohlásil, že Kaliningrad vždy nazýval „svým“, jelikož jeho země má s touto ruskou exklávou „prastaré vztahy ve všech směrech“.
Podle Lukašenka je důležitou skutečností, že Anton Alichanov byl na návštěvě Běloruska již potřetí. „Měli bychom naplánovat další kroky k budování našich vztahů,“ cituje běloruského vůdce agentura Belta.
Podle něj má právě Bělorusko podíl na tom, „že Kaliningradská oblast v Sovětském svazu začala mluvit“. „Proto jsem ji vždycky nazýval jako svou,“ dodal Lukašenko na adresu oblasti, která po druhé světové válce dostala nový název a spadla pod sovětské vedení. Od rozpadu Sovětského svazu je exklávou Ruské federace.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko zveřejnil záběry z Minsku na svém Twitteru s ironickým popiskem. „Lukašenko si náhle vzpomněl na své vřelé city k ruské Kaliningradské oblasti.“
Na záběrech ale Lukašenko řeční dál: „Předstírali jsme, že přebíráme Kaliningradskou oblast,“ říká na záběrech běloruský vůdce.
„I kdyby byla Kaliningradská oblast o něco blíž k nám, nebylo by to pravděpodobně o nic horší,“ zavtipkoval Lukašenko na účet polohy této oblasti. Ta je vklíněná mezi Litvu a Polsko, a leží tak víc než 1 000 kilometrů vzdušnou čarou od Moskvy.
Lukašenko také zdůraznil, že Bělorusko a Kaliningradská oblast mají dlouhodobé, dokonce prastaré vztahy ve všech oblastech včetně hospodářství, tranzitu, kultury, vědy, vzdělávání i rodinných vazeb.
V říjnu loňského roku v reakci na ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí začal na internetu kolovat vtip právě o Kaliningradu. Češi si dělali legraci z toho, že oblast anektují a z historických důvodů přejmenují na Královecký kraj. Žert se ujal i za hranicemi.
X X X
FIALA UČIT ŘÍZENÍ LIDÍ A PODNIKŮ V POLSKU…
V BRNĚ BY UŽ BYL I NOVÝ FOTBALOVÝ STADION ZBROJOVKY, V ČR ŽÁDNÍ ŽEBRÁCI, DOSTATEK BYTŮ, LEVNÉ POTRAVINY A JINÉ ZBOŽÍ, PLYN, PHM, ELEKTŘINA…
Chytří Poláci. Investují do infrastruktury, jejich ekonomika poráží českou
Polsko se z pohledu hospodářské výkonnosti řadí už několik let mezi nejúspěšnější státy střední Evropy. Země masivně investuje do dopravní infrastruktury a i díky svému rozvoji a poloze se stala klíčovým obchodním partnerem pro nedaleké Německo. Polsku navíc hraje do karet, že se v krizových letech dokáže opřít o svou velkou ekonomiku.
„Polsko mělo jednoznačně nejlepší pětiletku mezi zeměmi Visegrádské čtyřky. Polská vláda posledních 10 až 15 let úspěšně investuje do domácí infrastruktury a v tamější ekonomice to je samozřejmě vidět. V roce 2010 mělo Polsko asi 1 500 kilometrů dálnic, letos se ale polská dálniční sít rozšíří téměř na 5 200 kilometrů. V České republice se přitom za stejné období protáhla jen o 220 kilometrů, tedy tempem asi 20 kilometrů za rok. V Polsku dokážou stavět až patnáctinásobně rychleji,“ uvedl pro iDNES.cz hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
X X X
Na septický šok zemřela v Polsku další těhotná žena. Lékaři jí neudělali včas potrat
Polskem otřásl další případ těhotné ženy, která zemřela v nemocnici v Novém Targu. Její rodina viní lékaře, že nepodnikli žádné kroky k její záchraně. Podle agentury AP případ vyvolává otázky, zda se polští lékaři nebojí provádět interrupce, aby zachránili ženy s komplikovaným těhotenstvím z obav před postihem kvůli přísným protipotratovým zákonům.
Žena jménem Dorota přijela do nemocnice v Novém Targu, když ji v pátém měsíci těhotenství praskla voda. O tři dny později žena v nemocnici zemřela na sepsi. Bylo jí 33 let a s manželem očekávali příchod prvního potomka, píše Gazeta Wyborcza.
„Zesnulá přišla do nemocnice v noci 21. května 2023 kvůli předčasnému odtoku plodové vody, netrpěla žádným jiným onemocněním. V průběhu její hospitalizace plod zemřel. Dne 24. května 2023 personál nemocnice zjistil významné zhoršení zdravotního stavu pacientky a poté zemřela. Jak jsme byli informováni, příčinou smrti byl septický šok se selháním více orgánů,“ napsala rodina v prohlášení.
Tvrdí, že je lékaři neupozornili na ohrožení ženina života a oni neměli možnost rozhodnout se, zda ji zachrání pomocí interrupce. „Nikdo nám neřekl, že šance na záchranu dítěte jsou minimální, a především, že situace ohrožuje ženin život,“ řekl manžel zemřelé podle listu Gazeta Wyborcza.
Případ Doroty není ojedinělý. Vloni v lednu zemřela v Čenstochové na otravu sedmatřicetiletá žena. Čekala dvojčata . Oba plody zemřely v rozmezí několika dnů, ale lékaři provedli potrat až po dvou dnech od smrti druhého dvojčete
Předloni v září zemřela na sepsi třicetiletá Izabela z Psczyny, podle jejíchž příbuzných lékaři příliš dlouho otáleli s provedením potratu poté, co jí předčasně odtekla plodová voda. Plod měl také vývojové vady. Polská prokuratura následně obžalovala tři nemocniční lékaře z neúmyslného zabití a z toho, že ženu vystavili nebezpečí ublížení na zdraví nebo smrti.
V Polsku platí jedny z nejpřísnějších zákonů o interrupcích v Evropě. A lékaři podle médií ze strachu z postihu odmítají potraty provádět i v případech, kdy je ohrožen život matky.
Polský ústavní soud, kterému dominují soudci dosazení konzervativní vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), v říjnu 2020 výrazně omezil přístup Polek k legálním potratům. Těhotenství lze v Polsku legálně ukončit jedině tehdy, když je důsledkem znásilnění či incestu nebo když ohrožuje život matky.
X X X
PIRÁTI PROTI MINISTRU BLAŽKOVI
Část Pirátů chce řešit ministra spravedlnosti Blažka. Rozhodnou na svém fóru
Piráti by mohli jednat o usnesení, ve kterém by označili setrvání Pavla Blažka (ODS) ve funkci ministra spravedlnosti za ohrožení ústavního pořádku a plnění cílů programového prohlášení vlády. Anketu k tomu předložila na stranickém fóru europoslankyně Markéta Gregorová. Premiér Petr Fiala (ODS) však odmítl, že by Blažek zneužil pravomoci.
Anketu k tomu, aby se otevřelo jednání všech členů strany na téma Blažka a jeho kroků ve funkci ministra spravedlnosti, předložila na stranickém fóru europoslankyně Markéta Gregorová.
V důvodové zprávě ke svému podnětu zmiňuje například opakované Blažkovy dotazy na informace z tzv. živých kauz, což podle ní způsobuje, že se dostává do střetu zájmů.
Gregorová také připomněla pondělní zprávu serveru Seznam Zprávy, podle níž Blažek v minulosti získal část utajeného policejního spisu ke kauze, v níž byli stíháni jeho spolustraníci. Podle státní zástupkyně tento únik narušil vyšetřování, doplnil server. Blažkovy postoje podle europoslankyně zároveň ohrožují závazky kabinetu vyplývající z programového prohlášení.
„Pokud budeme jako Piráti jednání Pavla Blažka ignorovat, staneme se spoluviníky jeho jednání,“ uvedla Gregorová v návrhu. Piráti by se podle ní měli proti chování ministra jasně veřejně vymezit, jinak by mu vyjadřovali tichý souhlas a ztratili status jediné „čisté strany“ v Parlamentu, která není spojená s žádnými korupčními kauzami.
Hlasování by podle ní mohlo dát silný mandát pirátským zástupcům ve vládě k jasnému postupu, protože by se mohli opřít o stranu jako celek.
Klimatu ve straně to nepomůže, míní Fiala
Fiala na výjezdním zasedání vlády ve Vimperku uvedl, že není nutné se obávat rozepří v koalici. „Piráti mají v rámci své vnitrostranické demokracie opakovaně nějaké ankety, žádný vliv na koalici to nemá, asi to zrovna nejlepšímu klimatu nepomůže, ale já nemám potřebu to nějak zvlášť komentovat,“ řekl. Žádné zneužití pravomocí ze strany Blažka nevidí.
Podnět na stranickém fóru obsahuje anketu, na základě které by se mohlo otevřít jednání. To by později mohlo vyvrcholit hlasováním všech členů Pirátů na celostátním fóru. Podnět podpořil například europoslanec Mikuláš Peksa.
„Měli jsme to udělat už daleko dřív. Vypadáme fakt jako největší pokrytci, pokud podobné praktiky kritizujeme u polské PiS (strana Právo a spravedlnost) a české ODS je tolerujeme. Veškerá debata o ochraně právního státu v Evropě se tím stává směšnou,“ napsal.
X X X
NAHNĚVANÍ ODBORAŘI POŠLOU NA FIALU INSPEKCI PRÁCE, PORUŠUJE ZÁKON
Vláda neumí nic než tupé škrty, zlobí se odboráři. Na Fialu a spol. chtějí poslat inspekci práce
Odbory v čele s Josefem Středulou hrozí vládě podáním stížnosti inspekci práce. Podle nich kabinet Petra Fialy (ODS) porušuje zákoník práce. Odborářům mimo jiné vadí, že s nimi není veden sociální dialog a plán navrhovaných úspor se dosud neřešil na společném jednání.
Odborový předák Josef Středula na tiskové konferenci odborů uvedl, že jednání s premiérem Petrem Fialou proběhne 13. června. Hlavním tématem bude úsporný balíček, který kabinet probíral v úterý se zástupci zaměstnavatelů. Středula také připustil, že je možné současnou situaci odblokovat.
Po jednání přinesly odborové svazy prohlášení, podle něhož vládní úspory způsobí útlum veřejných služeb a mohou poškodit veřejnou správu. Zástupci zaměstnanců také varují, že dojde ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče a ohrožení kvality vzdělávání. „To vše pouze kvůli nekompetentním a ideologicky zaslepeným návrhům vlády, která se ani nepokouší o sociální dialog. Zároveň přiznává, že se za dobu působení v opozici nic nového než tupé škrty nenaučila,“ uvedly odbory.
Podle Středuly je možné, že se odbory obrátí s žádostí na inspekci práce. „Lidé po zveřejnění (vládních návrhů) zjišťují, že vláda porušuje zákoník práce. Co nás napadlo okamžitě, tak dáme návrh a podání Státnímu úřadu inspekce práce pro porušení zákoníku práce ze strany vlády. To nám ale připadá, že je to už absurdní. To nemá s normálním způsobem komunikace nic společného. Vláda by měla podle zákoníku práce jednat se zástupci zaměstnanců ve veřejné správě. Nedělá to… Říkám to jako jednu z možností. Pokud nebude adekvátní reakce ze strany vlády, tak nám nic jiného nezbude,“ řekl Středula.
Odbory si dlouhodobě stěžují na to, že s nimi kabinet o svých záměrech, které se dotýkají zaměstnanců, předem nejedná. Návrhy z vládního balíčku k ozdravení financí kritizují, a to hlavně změny DPH, obnovení nemocenských odvodů pro zaměstnance či zrušení daňové slevy u zaměstnaneckých benefitů. Poukazují na to, že na připomínky k šesti desítkám novel bylo pět pracovních dní. Žádali o svolání mimořádné tripartity. O jednání o platech ve veřejné sféře předáci začali usilovat koncem března, zatím se nekonalo. V první verzi rozpočtu na příští rok ministerstvo financí navrhlo snížení platových tarifů ve veřejném sektoru o pět procent.
Česko je podle šéfky zdravotnických odborů v paradoxní situaci. Sociální dialog by mělo ještě posílit. Podporuje ho totiž nová evropská směrnice o přiměřených mzdách, kterou má ČR přenést do svých zákonů a do praxe. „Nedostáváme věci, které se týkají dopadů na zaměstnance. Bylo by záhodno, aby vláda akceptovala nejenom český právní řád, ale i přijatou evropskou legislativu a sociální dialog nevedla pouze formálně,“ řekla Žitníková.
Stanjura se opřel do Středuly
Premiér Petr Fiala (ODS) a někteří ministři se v úterý sešli kvůli podobě balíčku a úsporných kroků se zástupci zaměstnavatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pak řekl, že se uskuteční i jednání s odbory. Kritizoval Středulu za konfrontační přístup. Odborové svazy jsou od poloviny května ve stávkové pohotovosti.
Středula řekl, že jednání s premiérem a dalšími ministry a šéfy vládních stran by se mělo konat v úterý 13. června v 9:00. Dodal, že o termínu se dozvěděl v úterý večer. Podle něj za ČMKOS mohou přijít na schůzku dva lidé, zúčastnit by se měli pak i zástupci Asociace samostatných odborů.
Odboráři z veřejné sféry zopakovali, že jsou připraveni postupovat proti vládním plánům „všemi možnými prostředky“. Podle nich kabinet svým přístupem narušuje sociální smír.
X X X
POZDVIŽENÍ U SOUDU PRAHA 8, PETERKOVÁ OMDLELA,
Příznivci Tušla a Čermáka se u soudu váleli po zemi a křičeli. Peterková omdlela…
Obvodní soud pro Prahu 8 odročil jednání s dezinformátory Patrikem Tušlem a Tomášem Čermákem na 26. července kvůli dalšímu dokazování. S dalším mužem Zdeňkem Masárem měli obtěžovat Milana Kubka a evolučního biologa Jaroslava Flegra. K jednání dorazila zhruba čtyřicítka podporovatelů mužů. Tušl sám se obhajoval, že Kubka urážel Čermák a bývalá novinářka Jana Peterková. Ta před soudní síní zkolabovala.
Tušlovi za nebezpečné vyhrožování hrozí osm měsíců vězení, zbylým dvěma za výtržnictví podmínky. Všichni tři vinu odmítli. Po necelých 2,5 hodinách bylo jednání odročeno. Státní zástupkyně chce vyslechnout svědkyni. Obhájkyně Tušla se k návrhu na doplnění dokazování přidala. Chce doplnit výpis z hovorů do Kubkovy ordinace.
Advokát zbylých dvou Norbert Naxera chce předvolat další svědky. Tušl požadoval, aby Peterková s neúspěšným kandidátem na prezidenta Pavlem Zítkem byli jako svědci vyslechnuti, když k jednání přišli. Zároveň chce další informace od policie, jestli byl Kubek hlídán.
Stejně jako minulý týden v případě jednání s Janou Peterkovou k soudu dorazily desítky podporovatelů mužů. Soudní síň byla na rozdíl od přelíčení s Peterkovou hlídaná zhruba šesti členy justiční stráže, uvnitř čekali na zúčastněné těžkooděnci.
Na chodbě soudu příznivci mužů skandovali, zpívali, lehali si a požadovali větší síň. Zazněla hesla „Chceme větší sál! Veřejnost jsme my! Chceme naše práva!“ Soud je podle nich soukromá firma.
Skupina podporovatelů obou mužů na chodbě skandovala, na protest si také lehala na zem. Mezi nimi i dezinformátorka Peterková, která nakonec zkolabovala a musela ji ošetřit záchranka.
Soud s Janou PeterkovouPři soudu Peterkové, které byla pravomocně potvrzená dvouletá podmínka s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy, se dav jejích příznivců vlámal do soudní síně. Vedle justiční stráže zasahovala i policie. Dva lidé byli zadrženi. K účasti na středečním soudu je na Facebooku vyzval neúspěšný uchazeč o prezidentskou kandidaturu Pavel Zítko.Ten má být předvolán jako svědek, stejně jako Peterková, která rovněž k soudu dorazila. |
Soud pustil videa, na kterých je zaznamenané údajné obtěžování. Kromě tří mužů na nich figuruje i Peterková. Ta je spolu s Tušlem na jednom záznamu čtyři dny před Vánoci před Kubkovým domem. Sama Peterková šéfa České lékařské komory označuje za Mengeleho.
„Opět jsem neviděl tu zbraň, se kterou jsem údajně pronásledoval Kubka. Neztotožnuju se s tím, co dělá pan Čermák s paní Peterkovou, to urážení a tak. Nikdy jsem nikoho nepodněcoval. Nedotýká se to ani Čermáka, ani Peterkové, ale mě. Psychicky je vězení strašně vyčerpávající, já nic nedělal, nechápu, proč za to trpím já,“ vyjádřil se k videu Tušl.
Poslední z obžalovaných mužů, Zdeněk Masár, dorazil pozdě. Bez problému byl vpuštěn do síně.
Někteří z podporovatelů, co se do síně dostali při přehrávání zvukových záznamů, komentovali, že na nahrávkách není Tušl. „Buďte ticho, aby nás nevyhodili!“ napomínal je další z nich. Sám Tušl se rozčiloval, že to není on a že jde o komedii.
Při jednání byla puštěna i nahrávka, kde se Čermák natáčí před Flegrovým domem. „Tomu už ty vlasy ani neporostou. Ostříháme vám vlasy. Jardo, ty vlasatej orangutane, vylez ven,“ říká na nahrávce. Na ní je vidět i Tušl.
„Nerozumím tomu, proč je to pořád označované jako Tušl a spol, to video je tak pojmenované. Přitom to natáčel Čermák, je to jeho video, proč je to furt házené na mě? S tím videem bylo záměrně manipulované, když mluví soused, tak jeho hlas je ztlumený. To je účelové, protože pán říkal moc zajímavé věci. Nikdo si na nás v ulici nestěžoval, tudíž to nenaplňuje žádnou skutkovou podstatu,“ podotkl Tušl.
Dodal, že Flegra neobtěžovali a nikdo na nikoho neútočil. Podle něj se ukrajinští uprchlíci na rozdíl od něj dopouští výtržnictví. Prý byl uprchlíky napadený a policie nezasáhla. Zatímco když byli u Flegra, údajně přijelo pět policejních aut.
Jediný, kdo zatím k nahrávkám před soudem podal nějaké vysvětlení, byl Tušl. Ostatní dva obžalovaní se zatím pokaždé vyjádřit odmítli. Čermák jen jednou podotkl, že z nahrávek nevidí, že by se stal nějaký trestný čin.
Na další nahrávce Čermák šel za Kubkem a natáčel ho, zatímco na něj křičel, kolik za lži o covidu dostal a že je zaprodanec. Šéf Lékařské komory ho ignoroval.
„To video je pana Čermáka, z 98 procent na něm mluvil pan Čermák. Co já jsem udělal? Že jsem tam šel? Že se někdo ptá, tak tady pak bude trestaný jako masový vrah? Za co? Že Čermák šel u nemocnice a ptal se ho na otázky, tak Tušl bude trestaný? Jsem emočně úplně zničený. Omlouvám se, že zvyšuju hlas, já jen chci, aby to všichni slyšeli,“ podotkl Čermák.
Tušl už trestaný byl
Státní zástupkyně připomněla, že již v minulosti byl Tušl odsouzený. Mimo jiné byl za nebezpečné vyhrožování své bývalé přítelkyně Obvodním soudem pro Prahu 9 v červenci 2020 odsouzen k třem měsícům vězení s podmíněným odkladem na jeden rok. Zkušební dobu mu poté soud o dva roky prodloužil.
Po jejich rozchodu jí totiž opakovaně vyhrožoval. Řekl jí třeba, že by si „zasloužila rozšlápnout ksicht jako šváb“ nebo že jí zmrzačí. „Ona týrala mě, podal jsem na ni několik žalob, otěhotněla, když jsme spolu bydleli,“ hájil se.
Tušl se podle obžaloby mezi listopadem 2021 a lednem 2022 snažil s Kubkem vynutit kontakt. Čekal na něj před domem, kde bydlel, zvonil na něj a domáhal se jeho přítomnosti, aby mu mohl pokládat otázky ohledně očkování proti covidu-19. Na Kubka čekal také před jeho pracovištěm, volal mu do ordinace.
Jeho jednání prostřednictvím Facebooku sledovaly podle státní zástupkyně stovky lidí. Tušl je podle spisu vyzýval, aby Kubka také kontaktovali. Cílem bylo podle obžaloby vybírat od lidí peníze. Někdy se jednání účastnil i Čermák, v tomto bodě obžaloby však viněn není.
Podle Flegra trojice není nebezpečná
Flegr už v případu před soudem v březnu vypovídal, že na něj muži spolu s dalšími lidmi před jeho domem vyčkávali zhruba třikrát a křičeli na něj urážky.
„Byla tam hrstka lidí. Tušl byl ten hlavní, který natáčel, snažil se získat videozáznam a nakrmit veřejnost zajímavým obrazovým záznamem. Objevili se tam lidi v tom jednom týdnu třikrát, nejsem si jistý, jestli to byla stejná parta,“ vypověděl Flegr.
Flegr dodal, že si nemyslí, že trojice je nebezpečná, a dalších útoků z jejich strany se neobává, s čímž Tušl s Čermákem souhlasili.
Není to poprvé, co Tušl s Čermákem stanuli před soudem. Na konci loňského roku dostali pravomocné tresty za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích.
Tušlovi odvolací soud uložil desetiměsíční vězení, Čermákovi desetiměsíční podmíněný trest. Muži se dopustili trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti. Tušl byl také v lednu pravomocně odsouzen na 15 měsíců za vyhrožování zabitím strážníkovi a vydírání ženy, která na sociálních sítích archivovala a rozkrývala jeho dezinformace.
X X X
MÍSTOPŘEDSEDA KSČM SKÁLA SOUZEN, PŮJDE DO VĚZENÍ?
MASAKR V POLSKU ODMÍTÁ
Soudci potvrdili Skálovi z KSČM osmiměsíční podmínku za popírání masakru v Katyni
Odvolací soud potvrdil bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi osmiměsíční podmíněný trest za popírání masakru polských válečných zajatců v Katyni. Také mu zkrátil zkušební dobu z pěti na 1,5 roku. Verdikt je pravomocný. Skálu přišlo k zasedání podpořit několik desítek sympatizantů.
„Cítím obrovskou hořkost.“ Tak hodnotil rozhodnutí soudu jedenasedmdesátiletý bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Šlo o případ, ve kterém čelil obžalobě za popírání katyňského masarku. Podle něho je „uložení trestu za projevení svobody slova velkým precedentem pro celou republiku“.
Soud ve středu pravomocně potvrdil Skálovi osmiměsíční podmínku. Muž se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení.
Stejný trest jako Skála si vyslechli i dva spoluobžalovaní – amatérský historik Juraj Václavík a Vladimír Kapal ze Svobodného rádia. Rádio musí výrok odsuzujícího rozsudku zveřejnit na internetu.
Trojice vinu odmítala. Kapal ve středu řekl, že proces považuje za politický. Václavík prohlásil, že soud i státní zastupitelství je záměrně kriminalizovalo a zastrašovalo. Za trestný čin popírání genocidia hrozilo všem obžalovaným až tříleté vězení.
Skála, Václavík a Kapal zpochybňovali v diskusi zveřejněné v létě 2020 to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Podle uznaných historických faktů stála za masakrem v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD. Kapal ale v pořadu například uvedl, že „všechno je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit“.
Skála pro změnu prohlásil, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda a že tuto verzi zrežíroval nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.
Hovořilo se také o tom, že masové popravy v terénu do hromadných hrobů byla čistě německá metoda. Kapal následně záznam rozhovoru nahrál na kanál YouTube, kde má video aktuálně zhruba 16 000 zhlédnutí.
Muži ve své obhajobě zdůrazňovali, že nepopírali ani nezpochybňovali samotný katyňský masakr, ale že polemizovali s tím, kdo za něj nese odpovědnost. Skála tvrdí, že každá věta, která od něj zazněla, má oporu ve veřejně dostupných zdrojích.
Skála, který za minulého režimu podle dostupných zdrojů vystudoval i žurnalistiku a přednášel filozofii na Univerzitě Karlově, se už dříve před obvodním soudem prezentoval jako historik. Zmínil, že sepsal dvě monografie na téma druhé světové války.
Připustil, že přímo katyňským masakrem se v nich nezabýval, zkoumal ale prý souvislosti. Řekl, že do dané debaty nepřišel hlásat dogmata, ale podnítit diskusi a seznámit publikum s „novými zjištěními“. Doplnil, že jeho pohled na historii je alternativní, ale že ho vždy uplatňoval striktně v mezích zákona. Nikdy dříve nebyl stíhaný, ostatní dva odsouzení také ne.
Skála, který je označovaný za stalinistu, se chtěl ucházet o post prezidenta republiky. Nesehnal ale dostatek podpisů od občanů. Před druhým kolem prezidentské volby se setkal s kandidátem Andrejem Babišem (ANO), což předseda opozičního hnutí Babiš následně v médiích bagatelizoval.
X X X
FIALOVA VLÁDA HODNĚ MILIARD NA ZBROJENÍ?
LIDÉ BYDLET NA ULICI, NEJHORŠÍ ŽIVOT V EVROPĚ?
ČR dá na obranu nejméně dvě procenta HDP. Pavel podepsal zákon
Česko by mělo ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, ve středu podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Zákon nabude účinnosti od července, a bude se tedy vztahovat už na návrh státního rozpočtu pro příští rok. Předpis zavazuje kabinet k tomu, aby v navrhovaném rozpočtu stanovil obranné výdaje ve výši nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
V roce 2004 by podle důvodové zprávy měly ministerstvu obranu vzrůst příjmy v porovnání se střednědobým rozpočtovým výhledem asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Zákon předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Změny ve financování
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Zákon mění také rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
X X X
RIZIKA SVĚTOVÉ EKONOMIKY, V ČR ČÍM DÁLE VĚTŠÍ
POTÍŽE PODNIKŮ, LIDÍ
GENERÁL PAVEL NEZASAHUJE, NIC NELEPŠÍ,
ZAPOMNĚL, ŽE UŽ NENÍ V NATO?
Světovou ekonomiku čeká řada rizik, inflační tlaky by však měly slábnout
Situace v globální ekonomice se nepatrně zlepšuje, vyplývá z nové prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). OECD tvrdí, že planeta neporoste o 2,6 %, jak uváděly původní odhady, ale o 2,7 %. Ačkoli se situace zlepšuje, stále bude ovšem nejhorší od globální finanční krize v letech 2008 až 2009.
V roce 2024 se situace mírně zlepší. Podle OECD totiž odezní velké inflační tlaky. Na druhou stranu ekonomiky budou brzdit vysoké úrokové sazby.
Zatímco letos porostou ceny o 6,1 %, v příštím roce to bude 4,7 %. To je však stále hodně, neboť většina centrálních bank cílí inflaci na 2 %. Proto budou centrální banky snižovat své úrokové sazby pouze velmi neochotně, což bude ekonomiky dusit.
Souhlasím s OECD, že americká centrální banka vyšponuje úrokové sazby na úroveň 5,25 % až 5,50 %. Otázkou je, jestli to není příliš. V americké ekonomice pozorujeme totiž jev, který se označuje jako skloněná výnosová křivka. To znamená, že krátkodobé úrokové sazby jsou vyšší než dlouhodobé. Uvedené situace není moc racionální, protože lidé obvykle půjčují na delší období za vyšší úrokovou sazbu, protože se bojí, že se během delšího období může něco stát a oni budou potřebovat peníze. Je přitom nutné zdůraznit, že snad všem recesím skloněná křivka předcházela. Na druhou stranu o zaručený indikátor se nejedná, protože už se několikrát stalo, že ačkoli byla skloněná křivka, recese nepřišla.
Hlavní scénář OECD je ten, že USA letos porostou o 1,6 %, aby v příštím roce rostly pouze o 0,6 %. OECD tedy s recesí nepočítá, já bych ji ovšem nevylučoval. Nicméně změnit odhad z 0,6 na – 0,1 % není zase tak dramatická změna.
OECD očekává, že Evropská centrální banka bude zvyšovat úrokové sazby až do třetího kvartálu a potom až do konce roku 2024 nebude úrokové sazby měnit. Ani tím si nejsem jistý. Jestliže přijde v USA recese, vsadil bych si na dřívější pokles sazeb.
Eurozóna má letos podle OECD růst o 0,9 % a v příštím roce naopak zrychlit na 1,5 %. Myslím, že pro letošní rok s tím lze souhlasit. Pro příští rok bych nebyl tak optimistický.
Přál bych si být více optimistický, ale ve světě je až moc rizik. Důležité však je, že globální inflační tlaky budou letos i příští rok slábnout. Na tom se shodnou asi všichni ekonomové. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
X X X
EXPREZIDENT ZEMAN RADÍ KAJÍNKOVI
Příště by si měl dát pozor, musí sekat dobrotu, vzkázal Zeman Kajínkovi
Omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek v sobotu způsobil autonehodu, při níž se zranili dva lidé. Jestliže policisté vyhodnotí nehodu jako trestný čin, mohl by jít znovu za mříže. Bývalý prezident Miloš Zeman, který Kajínka v roce 2017 omilostnil, mu nyní poslal vzkaz, v němž mu připomíná, že „musí sedm let sekat dobrotu“.
Zeman několik dní po Kajínkově havárii na cestě z Osové Bítýšky na Žďársku do Velké Bíteše poskytl serveru ŽivotvČesku.cz krátké vyjádření se vzkazem pro omilostněného vězně, který narazil se svým mercedesem do škodovky, v níž jeli manželé. Záchranná služba je s lehkými zraněními převezla do nemocnice.
„Vzkázal bych mu, ať už si ve vlastním zájmu dá příště pozor,“ uvedl Zeman pro server ŽivotvČesku.cz.
Kajínek byl v roce 2017 omilostněn s podmínkou, že sedm let nesmí spáchat trestný čin. Pak by mu hrozil návrat za mříže, o kterém by rozhodoval současný prezident. To připomněl i server ŽivotvČesku, pro nějž Zeman uvedl, že „milost Jiřímu Kajínkovi byla podmíněna tím, že nejméně sedm let bude sekat dobrotu a nedopustí se žádného trestného činu.“
Server proto dále připomíná, že bývalý prezident Zeman už nemá Kajínkův osud ve svých rukou. Pokud by Kajínkův trestný čin potvrdil soud, měl by následně pravomoc rozhodnout, zda se Kajínek vrátí za mříže, současný prezident Petr Pavel.
Kajínek přitom boural už v roce jeho omilostnění. Na výpadovce z Plzně na Domažlice v místech, kde se silnice kříží s dálnicí D5 u Sulkova, nedal přednost Škodě Fabii, ve které seděl třiačtyřicetiletý muž. Tehdy ale policisté dopravní nehodu uzavřeli blokovou pokutou a udělením čtyř trestných bodů.
X X X
Stanjura kývl na to, že hradní kancelář bude mít o devět zaměstnanců víc
Ministr financí Zbyněk Stanjura kývl Kanceláři prezidenta republiky na navýšení počtu zaměstnanců o devět. Nemá to ale znamenat zvýšení prostředků na platy. Zaznělo to na jednání rozpočtového výboru Sněmovny, který ve středu odklepl, že by prezidentská kancelář měla v příštím roce hospodařit s výdaji 421 655 097 korun.
Je to meziročně zhruba o deset milionů korun (přesně o 10 162 498 korun) méně než loni a to kvůli vládnímu úspornému balíčku,
Na jednání rozpočtového výboru Sněmovny dorazila vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková a schvalování návrhu rozpočtu hradní kanceláře na příští rok, které bude součástí státního rozpočtu České republiky na rok 2024, proběhlo na rozdíl od minulosti zcela hladce.
Loni, tedy ještě za hradního kancléře Vratislava Mynáře a když byl ještě prezidentem Miloš Zeman, Kancelář prezidenta republiky vynaložila z rozpočtu téměř 398 milionů korun, což bylo zhruba o 29 milionů víc, než jí přidělil schválený státní rozpočet.
Sněmovna loni v říjnu odebrala prezidentské kanceláři 30 milionů korun. Vládní poslanci prosadili snížení výdajů na lesní hospodářství. Důvodem bylo odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka za manipulací se zakázkou v Lánské oboře. Bývalý prezident Miloš Zeman Baláka omilostnil.
Peníze Sněmovna převedla na protidrogovou politiku a na podporu mládežnických spolků. Do svého hospodařen ale hradní kanceláře zapojila nespotřebované výdaje z předchozích let v objemu přes 62 milionů korun.
X X X
ČT KONEČNĚ BEZ DVOŘÁKA, NOVÝ ŘEDITEL SOUČEK Z ČT BRNO
BUDOU I NOVÉ ZÁBAVNÉ POŘADY, JAKO ZA ŘEDITELE ZELENKY?
Česká televize bude mít nového šéfa. Souček porazil Dvořáka ve třetím kole
Novým generálním ředitelem České televize byl ve středu ve třetím kole zvolen ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. S 11 získanými hlasy porazil dosavadního šéfa ČT Petra Dvořáka. Výsledky vyhlásil předseda volební komise Ladislav Mrklas. Souček se funkce ujme 1. října, kdy Dvořákovi vyprší druhé funkční období. Mandát je šestiletý. Veřejnoprávní televize hospodaří zhruba ze sedmimiliardovým rozpočtem.
Už v prvním kole volby vypadli krizový manažer Pavel Hřídel, kreativní producent ČT Jan Štern a bývalý šéf Primy Martin Konrád.
Souček by chtěl po nástupu do funkce začít pracovat na vytvoření veřejnoprávní digitální zpravodajské platformy, na které by se podílela ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Mohla by vzniknout v roce 2025. Platforma podle něj vznikne i bez účasti dalších veřejnoprávních firem.
ČT podle něj stojí před potřebou vyřešení financování, ale není přesvědčený o tom, že potřebuje jen více peněz na výrobu obsahu, ale měla by vyřešit efektivitu činností a zvážit jejich případný outsourcing. V rámci organizační struktury Souček počítá s redukcí první úrovně managementu o 20 procent. Personální otázky chce řešit ještě před nástupem do funkce. Chce také nastartovat novou úroveň komunikace nejen uvnitř televize, ale i s radou a s politickou reprezentací.
Jedním z prvních kroků má podle něj být zjištění detailů o chystané smlouvě ČT s on-line platformou Voyo o prodeji jejího chystaného obsahu. Podle Součka informace o chystané smlouvě nezazněla na žádné z porad programové rady.
Má v plánu odstranit některé duplicitně vytvářené pořady nebo prosadit větší zastoupení zahraniční tvorby v hlavním vysílacím čase. Celkový podíl české a zahraniční tvorby měnit nehodlá. Rád by zahájil debatu o tom, zda ČT v době úspor musí nakupovat drahá sportovní práva na úkor vlastní tvorby. V regionech chce změnit kompetence jednotlivých studií.
Souček (48) působí jako ředitel brněnského studia ČT od roku 2014. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1997), poté dva roky působil i jako advokátní koncipient, většinu kariéry ale spojil s médii. V roce 1994 začínal v TV Nova, poté mezi roky 1994 a 1997 pracoval jako redaktor a moderátor brněnského Rádia Krokodýl. Má zkušenosti i z Českého rozhlasu, a to jako vedoucí brněnské redakce zpravodajství a publicistiky (1999 až 2002) a editor zpravodajství (2012 až 2014). V letech 2002 až 2007 pracoval v PR agenturách New Deal Communications (patřila později odsouzenému Marku Dalíkovi) a Transparent Communications. V České televizi začínal jako moderátor Dobrého rána z Brna (2005 až 2014), mezi roky 2007 a 2012 byl také šéfdramaturgem brněnského Centra zábavné tvorby.
Do letošního výběrového řízení přišlo původně 13 přihlášek, ale pět z nich nesplnilo náležitosti a rada je hned vyřadila, další tři účastníci neprošli prvním kolem výběru minulý měsíc.
Rozpočet České televize se v posledních letech pohyboval těsně pod sedmi miliardami korun ročně, loni to bylo už 7,17 miliardy a pro letošní rok byl schválen vyrovnaný rozpočet 7,386 miliardy korun. Základem hospodaření ČT jsou koncesionářské poplatky ve výši 135 korun měsíčně. V roce 2021 zaměstnávala Česká televize téměř 3 000 lidí, na podobné úrovni se počet zaměstnanců pohybuje posledních deset let.
X X X
Úlevy pro rodiny a nezletilé? Německá vláda se pře, zda zpřísnit migrační politiku
Evropská unie připravuje azylovou reformu, podle níž by úřady kontrolovaly migranty a přijímaly žádosti o azyl již na vnější evropské hranici. Úpravu a vytvoření společného evropského azylového systému Německo za kancléřky Angely Merkelové silně prosazovalo. Nyní se ale tamní vláda nedokáže shodnout v tom, co přesně by v této reformě mělo být.
O úpravě společného evropského azylového systému (CEAS) budou v Lucemburku jednat ministři vnitra členských států tento čtvrtek. V pozadí nadcházejícího jednání jsou vysoké počty migrantů plavících se ze severní Afriky přes Středozemní moře do jižní Itálie: Podle informací z Říma do země za letošní rok dorazilo více než 50 tisíc migrantů.
Také v Německu pak Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky, který vyřizuje azyl a zaopatření žadatelů, jen v prvních čtyřech měsících letošního roku obdržel sto tisíc nových žádostí, což je oproti loňsku nárůst o přibližně 78 procent. Zemské vlády a města, do jejichž povinností spadá se o přicházející migranty postarat, si již měsíce stěžují na to, že jejich možnosti a kapacity jsou zcela přetížené.
Do 18 let pouštět bez kontrol?
V současném návrhu Evropské komise se počítá s tím, že „děti bez doprovodu a děti mladší dvanácti let se svými rodinnými příslušníky budou z hraničního řízení vyňaty, pokud neexistují žádné bezpečnostní obavy“. Podle ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové a ministryně pro rodinu Lisy Pausové (obě Zelení) je ovšem cílem německé vlády prosadit, aby těmito kontrolami nemuseli procházet ani nezletilí do 18 let a všechny rodiny s dětmi.
O toto zmírnění podmínek pro přicházející rodiny a nezletilé se sice německá vláda zasazuje jako celek, ale jednotlivé vládní strany v tom shodu nemají. Zelení tyto úlevy jednoznačně podporují, stejně jako sociální demokraté (SPD). Naopak vládní liberální demokraté (FDP), ale ani opoziční konzervativní CDU/CSU, která ještě před lety v migrační politice prosazovala co nejvolnější pravidla, ve zmírnění podmínek smysl nevidí.
„Pokud bude na vnější hranici EU zajištěna humánní péče o všechny běžence a efektivní azylové řízení, pak není třeba diskutovat o možných výjimkách, které by společnou evropskou dohodu opět jen ohrozily,“ řekl k tomu generální tajemník FDP Bijan Djir-Sarai pro deník Tagesspiegel.
CDU pak prostřednictvím svého generálního tajemníka Maria Czaji vyzývá vládu k vytvoření nadstranické komise, která by se zabývala tím, jak migraci účinně omezit. „Je to přesně to, po čem volají naše migrací přetížené spolkové země,“ řekl Czaja. Právě ty mají ubytování a zaopatření přicházejících migrantů na starosti a dlouhodobě si stěžují na náročné podmínky a chybějící kapacitu. Ke vzniku nadstranické komise, která by vypracovala nový koncept v současné době nefunkční azylové politiky, již před časem vyzval také premiér Saska Michael Kretschmer (CDU).
Zelení: Riziko pro blaho dítěte
Podle spolkové ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení) je návrh Evropské komise jedinou šancí, jak v dohledné době v oblasti migrace dospět ke „spořádanému a humánnímu postupu“. „Proto v Bruselu tvrdě vyjednáváme o tom, aby nikdo neuvízl v hraničním řízení déle než několik týdnů, aby jím nemusely procházet rodiny s dětmi a aby právo na azyl nebylo ve své podstatě narušeno,“ uvedla Baerbocková.
„Posílání dětí mladších 18 let na kontroly v rámci hraničního řízení, a tím do velmi nejisté situace, by znamenalo obrovské riziko pro blaho dítěte,“ domnívá se navíc ministryně pro rodinu Lisa Pausová a mluví o riziku opětovného traumatizování. „Mnoho zemí Evropské unie chce návrh Komise ještě více zpřísnit. Ale my jsme proti tomu,“ dodává také předsedkyně parlamentní skupiny Zelených Britta Hasselmannová.
Ministryně vnitra za sociální demokraty (SPD) Nancy Faeserová (SPD) rovněž uvádí, že Německo „chce poskytnout zvláštní ochranu dětem a dalším zranitelným skupinám“. V případě, že evropská jednání kvůli rozdílným požadavkům jednotlivých států opět uváznou na mrtvém bodě, je podle ní ohrožen volný pohyb uvnitř schengenského prostoru. Státy by se začaly kontrolovat své vlastní hranice a „lidé i ekonomika v EU by se vrátili o desítky let zpět“.
X X X
Šéf jihomoravské policejní sledky byl obviněn kvůli kšeftování s nemovitostmi
Vysoký policejní důstojník – šéf jihomoravského útvaru policejního sledování – byl obviněn kvůli podezření z machinace s nemovitostí. Podle informací Ekonomického deníku je podezřelý z předání úplatku za poskytnutí bytu pro rodinného příslušníka, jak sdělilo několik na sobě nezávislých důvěryhodných zdrojů. Problém vysokého důstojníka potvrdila Jihomoravská policejní správa, Generální inspekce bezpečnostních sborů se k případu zatím nevyjádřila. Policie už machinace s byty v Brně vyšetřovala, původní detektiv Vladimír Machala byl ale nakonec stíhán pro zneužití pravomoci úřední osoby, od soudu odešel s nepravomocnou pokutou. U policie nakonec skončil.
Šéf jihomoravského útvaru policejního sledování Jiří Vlček byl obviněn kvůli podezření z machinace s nemovitostí. Podle informací Ekonomického deníku je podezřelý z předání úplatku za poskytnutí bytu pro rodinného příslušníka.
Informaci Ekonomickému deníku potvrdilo několik na sobě nezávislých důvěryhodných zdrojů, které si přály zůstat v anonymitě.
Případ by měl dle zdrojů souviset s některou ze známých brněnských kauz poslední doby, například kupčení s byty, které Ekonomický deník popsal například ZDE nebo ZDE jako první.
„Jiří Vlček, šéf sledky v Brně, byl 31. května obviněn, že měl předat úplatek cca 300 tisíc korun za poskytnutí bytu pro rodinného příslušníka. Bude postaven mimo službu,“ uvedly zdroje Ekonomického deníku.
„Dobrý den, obraťte se prosím s dotazy na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Za nás můžeme pouze sdělit, že s policistou probíhá řízení ve věci zproštění výkonu služby. S pozdravem,“ potvrdil zjištění Ekonomického deníku tiskový mluvčí policie jihomoravského kraje Pavel Šváb.
Generální inspekce bezpečnostních sborů se k případu zatím nevyjádřila. Ekonomický deník zjišťuje podrobnosti.
Razie v Brně
Ekonomický deník v dubnu roku 2020 zveřejnil zjištění, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila vyšetřovatele brněnské kriminální policie Vladimíra Machalu. GIBS sdělila obvinění z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby Machalovi v půlce února 2021.
Nadporučík hospodářské kriminálky Vladimír Machala vyšetřoval od léta 2018 podezření podvody s obecními byty v Brně. Policie kvůli nim obvinila bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Hubálka detektivové brněnské kriminálky zadrželi 18. června 2018.
Podle policie se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle prozatímních odhadů detektivů může vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.
Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.
„Přišlo se na to tak, že město přidělilo byt, ale když tam noví nájemci přišli, už tam někdo bydlel,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj obeznámený s průběhem vyšetřování. Na Hubálka byla na začátku vyšetřování uvalena vazba, z ní byl později propuštěn, u soudu mu hrozí až desetiletý trest za mřížemi. „Ve vazbě se rozmluvil a do případu kšeftování s byty začal zatahovat i některé významné brněnské politiky,“ podotkl zdroj Ekonomického deníku.
Některé poznatky o kšeftování s byty se potvrdily a začala je vyšetřovat Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Před soud se pak dostal i bývalý vyšetřovatel Vladimír Machala, který byl loni na podzim nepravomocně odsouzen k pokutě 100 tisíc korun.
U policejního sboru Machala skončil, protože se stal členem politické strany Parta. Policisté mají ze zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterým se musí řídit, zakázáno být členem politické strany a politického hnutí. Doslova se v tomto zákoně píše: „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch“.
Na sklonku roku 2021 pak Ekonomický deník přinesl informaci, že brněnský městský soud povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů za dozoru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na půl roku sledování, tedy odposlouchávání, všech deseti výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích.
Soudce Libor Hanuš povolil sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze již zmíněného brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. (hrb), ceskajustice.cz
X X X
Olomoucká náplavka se naplno otevírá veřejnosti. Dostane jméno po Josefu Jařabovi.
Dlouho očekávané stánky s občerstvením, koncerty, kulturní program. Tak ožije v sobotu 10. června prostor mezi mosty u ulic Komenského a Masarykova. Od 10 do 21:30 hodin si budou moci návštěvníci olomoucké náplavky užít několik koncertů, projet se lodí a před polednem je připravený i program pro děti. Součástí otevření náplavky bude hned při začátku také její slavnostní pojmenování.
„Konečně můžeme náplavku otevřít lidem a využít její potenciál, na který jsme se všichni těšili. Vybalancovat všechny požadavky nebylo jednoduché, přece jen je to stavba vodního díla, nikoli primárně místo setkávání veřejnosti, proto si moc cením práce svých kolegů z oddělení cestovního ruchu, kterým se podařilo najít snad tu správnou cestu,“ říká náměstek primátora Viktor Tichák.
Režim na náplavce do konce letošního roku by měl být pilotním projektem, který prověří zájem veřejnosti i provozovatelů stánků s občerstvením a pořadatelů kulturního programu o to prostor vůbec navštěvovat. O nabídku občerstvení i kulturního programu menšího rozsahu se budou starat přímo nájemci stánků. „Pokud budou mít provozovatelé občerstvení zájem o pronájem prostoru na náplavce, vyplní žádost o zábor, kterou najdou na našich webových stránkách,“ vysvětluje vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Karin Vykydalová.
Informace k možnosti provozování občerstvení na náplavce včetně žádosti o zábor a provozního řádu jsou vyvěšeny na www.olomouc.eu/mgistrat/zadosti-a-formulare pod odborem kultury a cestovního ruchu. Tento odbor bude posuzovat žádosti a také koordinovat pronájem míst na kamenné části náplavky. „Zájem o možnost provozování jsme zaznamenali už zhruba půl roku před otevřením náplavky,“ podotýká Karin Vykydalová s tím, že se jedná o veřejné prostranství, ale zároveň také plochu v záplavové oblasti. Podléhá proto zvláštnímu režimu a stánky i mobiliář musí být každý den do 22 hodin vyklizeny. V případě zvýšené hladiny řeky a hrozících povodňových stupňů pak bude náplavka zcela uzavřena.
Sobotní program otevření náplavky začne v 10 hodin jejím slavnostním pojmenováním. „Nedávno nás opustil významný muž porevolučního života města a univerzity, bývalý rektor, pan profesor Josef Jařab. Rozhodli jsme se proto toto místo pojmenovat po něm – Nábřeží Josefa Jařaba. Všichni bychom si určitě přáli řešit tuto situaci až o mnoho let později. Nově vzniklá náplavka a dál pokračující břeh až k mostu u třídy Kosmonautů se však v souběhu událostí nabízí jako důstojné místo, díky němuž pan profesor Jařab i nadále zůstane součástí města. S pojmenováním souhlasila i rodina pana profesora,“ vysvětluje primátor města Olomouce Mirek Žbánek. Mgr. Jana Doleželová, mediální komunikace
X X X
Praha vlastníkem cenného pozemku
U meandrů Botiče v Hostivaři, plánuje velkou revitalizaci celé lokality
Trojmezí – oblast na pomezí městských částí Praha 4, 10, 11 a 15 je významnou přírodní a rekreační lokalitou dříve zemědělsky využívané krajiny, která však do dnešní doby nebyla schopna naplňovat svůj plný potenciál. Díky odkupu pozemku ze soukromého vlastnictví a komplexnímu řešení celé lokality by se toto mělo v nejbližší budoucnosti změnit.
Rada hl. m. Prahy na svém pondělním jednání doporučila koupi pozemku v této lokalitě o výměře 23 590 m², jehož původní funkcí byla orná půda. Cena pozemku byla stanovena na základě znaleckého posudku v celkové výši 7 784 700 Kč, tedy 330 Kč/ m².
„Převedením tohoto pozemku do vlastnictví Prahy dojde k zásadnímu posunu při řešení celého prostoru Trojmezí a naplní se další krok směřující ke sjednocení plánování budoucnosti celé oblasti. Odkup má navíc význam i pro ochranu přírodní památky Meandry Botiče a zachování unikátní biodiverzity. Je totiž součástí jejího ochranného pásma. Kromě přírodní památky Meandry Botiče se tu nachází i několik retenčních nádrží nebo rozsáhlý zanedbaný ovocný sad s potenciálem pro posílení biodiverzity oblasti,” říká pražský radní pro oblast majetku, transparentnosti a legislativy Adam Zábranský.
„Formou směn, výkupů a dalších majetkoprávních operací chceme pro Pražany zajistit veřejnou přístupnost i dalších jejich oblíbených rekreačních lokalit, jako jsou koupaliště a parky,” dodává Adam Zábranský. Materiál nyní bude postoupen k projednání Zastupitelstvem hl. m. Prahy.
Trojmezí je významnou rekreační lokalitou například pro obyvatele Chodova, Spořilova, Hostivaře či Záběhlic. Větší část území zasahuje do přírodního parku Hostivař–Záběhlice. V minulosti si jak vlastníci, tak občanská sdružení nechali pořídit na území několik studií, ale žádný návrh nenalezl potřebnou shodu. V dubnu roku 2021 proto Praha společně s dotčenými městskými částmi uzavřela memorandum o společném postupu při využití území Trojmezí. Následně Rada hl. m. Prahy zadala Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) zpracování krajinářské studie, která navrhne konkrétní využití pro nezastavitelnou část území.
Celý projekt se týká revitalizace zanedbaného a těžce prostupného území v příjemné místo pro bezpečný pohyb a pobyt. Jeho hlavním cílem je citlivá úprava lokality coby cenného krajinného celku s důrazem na péči o přírodní hodnoty v souladu s okolním prostředím. Postupně budou navrhovány možnosti rozvoje rekreačních aktivit s ohledem na ochranu krajiny, prověření podmínek zachování zemědělského hospodaření v ohleduplné formě a zjištění eventuality komunitního zahradničení. Ruku v ruce s tím by se zde mohly také konat příležitostné environmentální vzdělávací programy a měly by být obnoveny sítě pěších cest a cyklotras.
„V minulém volebním období jsme za úzké spolupráce s dotčenými městskými částmi zadali zpracování krajinářské studie. Koncept studie byl představen veřejnosti na několika setkáních a na procházkách v území. Studie navrhuje postupnou revitalizaci tohoto rekreačního území. Pro realizaci jednotlivých kroků je potřeba majetková držba a jsem rád, že se nám podaří získat první pozemky. V tomto úsilí budeme dále pokračovat,“ uvádí náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.
„Mám velkou radost, že hlavní město může přispět k tomu, aby bylo možné celé rozsáhlé území uchopit komplexně a s respektem k názorům obyvatel. Město v minulosti uzavřelo memorandum s dotčenými městskými částmi, kde přislíbilo zachování volnočasového charakteru oblasti. Oblast Trojmezí je mi velmi blízká také z toho důvodu, že ji sama využívám,” připojuje se náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
„V průběhu minulého roku jsme pořádali několik participačních akcí, které obsáhly všechny lokality Trojmezí. Díky nim jsme mohli načerpat představy místních obyvatel, jak dané území co nejlépe využít a také je seznámit se závěry studie krajinářských architektů a mluvit s nimi o konkrétních krocích, které jsou do budoucna plánovány,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Cílem společného postupu městských částí a hlavního města je, aby lokalita Trojmezí byla v budoucnu využívána v maximální možné míře ve prospěch obyvatel městských částí Praha 4, Praha 10, Praha 11 a Praha 15, ale i jiných oblastí metropole, přičemž městské části deklarují, že mají zejména zájem na tom, aby byla provedena revitalizace lokality a aby byla zachována zeleň, byly posíleny přírodní hodnoty a podniknuty další kroky k obnově tohoto území. Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
X X X
Praha buduje v rámci obnovy veřejného osvětlení tzv. EVR lampy, které budou sloužit i pro nabíjení elektromobilů
Pražští radní dnes schválili předložený návrh čerpání rozpočtu na rok 2023 ve výši 120 milionů korun včetně DPH v rámci obnovy veřejného osvětlení v Projektu e-mobility se společností Technologie hlavního města Prahy, a.s. Cílem tohoto záměru je souběžně s pravidelnou obnovou sítě veřejného osvětlení instalovat tzv. EV-ready (EVR) lampy, které bude do budoucna možné jednoduše osadit nabíjecími stanicemi pro elektromobily.
„Dle odhadů bude v roce 2030 v hlavním městě jezdit přibližně 180 000 elektromobilů, proto je nutné navýšit kapacity nabíječek v EVR lampách do té doby na 4 500. Trend elektromobility je v našem městě zřejmý a my musíme pro rozvoj infrastruktury v této oblasti udělat maximum. Proto jsme schválili 120 milionů korun pro Technologie hl. m. Prahy na modernizaci veřejného osvětlení v Programu e-mobilita ve spolupráci s PRE, respektive na nové ERV lampy. Tyto lampy jsou chytrým řešením pro Pražany, jelikož každou takovou lampu bude možné osadit nabíjecí stanicí pro elektromobily. V současné chvíli nás čekají lokality jako například Vinohrady, Dvorce, Háje, Černý Most, Velká Ohrada, Bohnice a Ďáblice,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro oblast infrastruktury Michal Hroza.
„V rámci obnovy osvětlení bude vyměněno celkem 852 lamp, z čehož bude 172 EVR lamp, které umožní budoucí vybudování nabíjecí stanice. Kvůli úspoře peněz se ale rovnou vymění i zbývající osvětlení v ulicích, tedy dalších 680 lamp, ty už ale budou bez této možnosti,“ doplňuje radní Michal Hroza.
„K modernizaci osvětlení se Praha zavázala ve svém klimatickém plánu. Mám velkou radost, že se tento závazek již posunul k realizaci a zároveň připravujeme instalaci nabíjecích stanic zabudovaných přímo do těla lamp,“ připojuje se náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
Jednou z možností, jak v příštích letech výrazně navýšit počet dobíjecích stanic, aby jich bylo v budoucnu dostatek, je právě využití upravené sítě veřejného osvětlení, a to přivedením napájení přímo z distribuční soustavy do stožárů veřejného osvětlení v rámci obnovy kabelové distribuční sítě.
Proto byl také schválen a nyní už vzniká Projekt e-mobility mezi hlavním městem zastoupeným městskou společností Technologie hl. m. Prahy, a.s. (THMP) a společností PREdistribuce, a.s. Vedle přípravy této nabíjecí infrastruktury pro elektromobily budou zároveň obnoveny sítě veřejného osvětlení a distribuční soustava, čímž se uspoří náklady v rámci společně koordinovaných prací. V rámci tohoto projektu vznikají tzv. EV-ready (EVR) lampy, které bude do budoucna možné osadit nabíjecími stanicemi pro elektromobily bez dalších významných finančních, technologických či časových překážek.
Kvůli přípravě nabíjecí infrastruktury pro elektromobily uzavřelo hlavní město se společností PREdistribuce, a.s. už v roce 2020 Rámcovou smlouvu o spolupráci při modernizaci sítě veřejného osvětlení. Praha následně pověřila THMP přípravou projektu výstavby EVR lamp. V roce 2022 pak bylo dokončeno a připraveno k připojení prvních 55 EVR lamp. Zároveň byly připraveny smluvní vztahy ve finančním objemu přes 160 miliónů korun bez DPH na další rok pro co nejrychlejší zahájení realizace v následující stavební sezoně.
Nové lokality pro výstavbu EVR lamp jsou nyní vybírány na základě potřeby obnovy distribuční soustavy pro maximální úsporu nákladů při výstavbě nabíjecí infrastruktury. V rámci budování EVR je v souladu se schváleným projektem vyvolána i potřeba modernizace dotčených částí veřejného osvětlení v tzv. nesynergické části.
Podle schváleného usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy z února letošního roku bylo pro tento projekt schváleno 120 milionů korun včetně DPH. Společnost THMP je připravena v roce 2023 realizovat dílčí stavby v celkové hodnotě přes 250 milionů korun. Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
X X X
Výstava Evropský gulag připomene Pražanům historii východoevropských táborů otrockých prací
V prostorách Galerie Ambit v klášteře u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze se v úterý 6. června 2023 otevře výstava s názvem Evropský gulag. Expozice, kterou připravily Platforma evropské paměti a svědomí a Muzeum paměti XX. století, které založilo hlavní město Praha, se věnuje polozapomenuté historii desítek pracovních táborů v bývalém sovětském bloku včetně Československa. Výstava, kterou Praha také finančně podpořila, bude trvat až do konce letošního června.
„Tisíce mužů a žen, kteří se provinili pouze tím, že nesouhlasili s totalitou a tyranií komunistického režimu ve východní Evropě, skončili v pracovních lágrech, které měly jediný cíl: izolovat jedince, umlčet – a zlikvidovat. Tato výstava je nejenom svědectvím o utrpení, ale také mementem doby, což považuji za mimořádně důležité. Neboť, jak víme, ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali,“ uvádí Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, pod jehož záštitou se akce koná.
Samotná vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 7. června 2023 od 18:00 hodin v refektáři františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze, v jehož prostorách se výstava koná. Součástí vernisáže bude debata, které se zúčastní historici Adam Hradilek, Jan Dvořák, Zdeněk Bauer a Łukasz Kamiński. Debatu bude moderovat Petr Blažek. K výstavě vychází také stejnojmenný anglicko-český katalog.
Výstava přináší fotografie, stručné příběhy i texty připomínající historii pracovních táborů v řadě evropských zemí i v samotném Sovětském svazu. Připomíná také československé občany, kteří v sovětských lágrech zemřeli.
Pojem „gulag“ zpopularizoval ruský spisovatel Alexander Solženicyn ve svém románu Souostroví GULAG, který popisoval systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celém Sovětském svazu. Téměř totožný systém ale existoval v každé evropské zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté.
„Asi nejznámější z československých táborů otrockých prací bylo 18 uranových lágrů v okolí Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. Vězni tu těžili uranovou rudu, která se pak posílala do Sovětského svazu. V těchto táborech postupně pracovalo přes 70 000 lidí a odhaduje se, že polovina z nich byli političtí vězni,“ říká historik Petr Blažek, spoluautor české verze výstavy.
V letech 1948–1962 v existovalo v Československu celkem asi 200 různých typů táborů, pobočných táborů a vězeňských pracovních jednotek. „Pouze tábor Vojna u Příbrami a částečně i tábor Vykmanov II., známý jako Rudá věž smrti, jsou přitom dnes památníky. Po ostatních často nezůstaly žádné hmotné stopy ani vzpomínka na vězně, kteří zde v otrockých podmínkách pracovali a někteří i umírali,“ vysvětluje ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous.
Na území států současné Evropské unie a jejích nejbližších sousedů fungovalo po více než jednu dekádu nejméně 800 táborů. Bylo v nich uvězněno téměř 1 500 000 lidí, z nichž 130 000 zemřelo. Tyto tábory tvořily skutečný „evropský GULAG“.
„Zatímco povědomí o existenci sovětského GULAGu je mezi Evropany více či méně přítomné, historie analogické sítě táborů vybudovaných v zemích dobytých Sovětským svazem na konci druhé světové války je téměř neznámá. Teprve díky práci odvedené na přípravě této výstavy byl poprvé stanoven odhadovaný počet táborů a vězňů,“ doplňuje Łukasz Kamiński, jeden z autorů výstavy a ředitel Národní knihovny Ossolineum ve Vratislavi.
Pracovní tábory v zemích sovětského bloku přestaly existovat koncem 50. let 20. století. Souviselo to jak s důsledky destalinizace a událostmi roku 1956 v Maďarsku a Polsku, tak s mezinárodním tlakem. Proti jejich existenci protestovala řada zahraničních organizací, včetně Mezinárodní organizace práce a Organizace spojených národů. Jejich úsilí bylo v roce 1957 završeno úmluvou o zákazu nucené práce, kterou ratifikoval také Sovětský svaz a země východního bloku včetně Československa. V Albánii ovšem pracovní tábory přetrvávaly až do pádu komunistického systému v roce 1991.
Pořadateli výstavy jsou Platforma evropské paměti a svědomí a Muzeum paměti XX. století, které v roce 2019 založilo hlavní město Praha. Kurátory její české verze jsou Łukasz Kamiński, Wojciech Bednarski a Petr Blažek, na jejím vzniku se podílela celá řada zahraničních partnerů. Výstava vznikla ve spolupráci s Centrem historie Zajezdnia ve Vratislavi. Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy. Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy
X X X
Trpké loučení s legendární herečkou Zimkovou: Dorazil i exprezident, proč chyběli kolegové?
Posledního rozloučení s legendární herečkou Milkou Zimkovou, které se uskutečnilo v úterý 6. června v bratislavském krematoriu, se zúčastnily desítky smutečních hostů. Nechyběla rodina, přátelé a také osobnosti z literárního a výtvarného světa. Kdo však nepřišel, byli hereččini kolegové z divácky oblíbených komedií Pásla kone na betóne a …kone na betóne. Některé přítomné jejich absence zaskočila.
Slovenská herečka měla na svém kontě desítky filmových rolí. Nejvíce ji ovšem proslavila role venkovské svobodné matky ve filmu režiséra Štefana Uhera Pásla kone na betóne, který vznikl v roce 1982 na motivy její stejnojmenné povídkové knihy. Tento snímek se zařadil mezi nejvýznamnější díla československé kinematografie. O 13 let později natočil režisér Stanislav Párnický pokračování.
Ve filmech spolu se Zimkovou zazářili také herci Ľubomír Paulovič, Lucie Vráblicová či Michaela Mikulášová-Čobejová. Právě oni ale na jejím pohřbu chyběli. „S Milkou nás spojuje to, že jsme z jednoho kraje a spolu s manželkou s ní máme hodně společných zážitků. Tak nám to nedalo a přišli jsme,“ svěřil se na pohřbu publicista Jozef Oklamčák slovenskému deníku Nový čas.
Proč na pohřeb nedorazili hereččini kolegové, nechápe. „Jsem velmi překvapen. Výmluvy typu: ‚Vždyť mě nikdo nepozval,‘ neberu,“ doplnil.
Podpořit rodinu zesnulé herečky naopak přišli mnohé osobnosti z uměleckého a literárního světa. Dorazila například zpěvačka Marcela Laiferová, režisér Juraj Nvota a nechyběl ani exprezident Ivan Gašparovič.
Zimková se věnovala také režii
Slovenská herečka Milka Zimková zemřela 30. května v nemocnici ve věku 71 let. Informaci o úmrtí potvrdili její bývalý manžel, malíř Ondrej Zimka, a také dcera Milina Zimková.
Zimková se kromě herectví věnovala také psaní scénářů a režii. Rodačka z obce Okružné u Prešova ve své tvorbě používala východoslovenské nářečí a často se vracela do prostředí východního Slovenska.
X X X
Souček s Coufalem slaví triumf v Edenu. West Ham rozhodl proti Fiorentině v závěru
Ve finále Evropské konferenční ligy v pražském Edenu se nakonec radovali hráči West Hamu, za které nastoupili i bývalí hráči Slávie Tomáš Souček a Vladimír Coufal. Kladiváři rozhodli v závěru, Fiorentinu zdolali těsně 2:1. Velkolepému zápasu předcházely výtržnosti zahraničních fanoušků v ulicích českého hlavního města.
Během prvního poločasu na hřišti tekla krev. Angličtí fanoušci zasypali před rohovým kopem italského obránce Biraghiho spoustou kelímků s pivem a způsobili mu krvavé zranění na hlavě. Biraghi fanouškům West Hamu ironicky zatleskal, hra byla na dlouhé minuty pozastavena.
Fiorentina měla v úvodu mírnou převahu. Při jejím vstřeleném gólu byl po konzultaci videa odmáván ofsajd. Do šaten se tak odcházelo za stavu 0:0. Góly začaly padat až v druhém dějství. West Ham v 62. minutě proměnil penaltu poté, co hráč Fiorentiny zahrál ve vápně rukou. Následovala však blesková odpověď. Fiorentina srovnala pěknou střelou Bonaventury v 67. minutě.
V závěru však Kladiváři uštědřili italskému soupeři definitivní úder. Bowen utekl obráncům Fiorentiny, a londýnský tým tak vedl těsně před koncem 2:1. Těsný náskok se mu již povedl uhájit.
Ačkoliv finále hrál britský a italský tým, na zajímavou podívanou se mohli těšit i Češi. Za West Ham nastoupil kapitán národního celku a záložník Tomáš Souček s obráncem Vladimírem Coufalem. Barvy „Fialek“ zase hájil středopolař Antonín Barák, který ale začal na lavičce a na plac se podíval až v nastavení.
West Ham i Fiorentina dostaly pro své příznivce pouze po pěti tisících vstupenek. Do Prahy jich přesto podle odhadů vyrazilo přes 20 tisíc bez zakoupeného lístku. V minulosti docházelo při výjezdech fanouškovských táborů z obou zemí k výtržnostem. I z toho důvodu měli návštěvníci z Anglie svou základnu na Letenské pláni, kdežto ti italští na Výstavišti.
Odpoledne ale tisíce fanoušků vyrazily do centra města. Plné bylo například Staroměstské náměstí. To se poměrně vypráznilo až k večeru, zhruba hodinu a půl před výkopem. Fanoušci zamířili buď přímo na stadion do Vršovic, nebo do již zmíněných „fan zón“. Po sobě nechali velký nepořádek. Staroměstské náměstí se doslova topilo v odpadcích.
Policisté, kteří kvůli finálovému zápasu výrazně navýšili své kapacity, museli během dne zasahovat u několika konfliktů. Ten nejhorší se odehrál odpoledne u jednoho baru v Rytířské ulici v centru města. Fanoušci Fiorentiny tam podle policie surově napadli příznivce West Hamu.
Podle informací CNN Prima NEWS během bitky létaly i židle a rozbíjelo se sklo. U baru vypukl menší požár, což vyplývá i ze záběrů, jež kolují po sociálních sítích. Na jednom videu je vidět, jak po sobě výtržníci házeli předměty včetně židlí a stolů, mezitím explodovaly dělobuchy. Chuligáni během potyčky výrazně poničili bar i některá auta zaparkovaná v ulici.