Moskevský propagandista naznačil šílený plán. Ukrajinský poradce ministra vnitra Anton Geraščenko upozornil na síti X na slova ruského propagandisty Sergeje Mardana, která interpretuje jako výzvu, aby Rusko zasáhlo jadernými zbraněmi vlastní Kurskou oblast. Mardan podle listu The Sun reagoval ostrými slovy na vpád ukrajinských vojáků do ruského pohraničí.

Ukrajinská armáda v posledních dnech údajně podniká vpád přes hranici do Ruska. K operacím dochází v Kurské oblasti a pravděpodobně se jich účastní i proukrajinské ruské legie.

 Podle listu The Sun se jedná o prozatím největší útok na Rusko od druhé světové války. Ukrajinci měli zabrat několik vesnic a zajmout několik ruských vojáků. Moskva na útoky reaguje odvetnými údery.

 Situaci teď komentoval i ruský moderátor a propagandista Sergej Mardan, který tradičně razí vůči Kyjevu tu nejtvrdší linii. Ve své televizní promluvě volal po tvrdém útoku na ukrajinské jednotky v Kurské oblasti, ve kterém by mohly hrát roli i nukleární zbraně. Území kolem Kursku totiž podle Mardana ztělesňuje esenci Ruska a samotné jádro říše.

„V posledních dvou letech se diskutovalo o možnosti jaderného úderu ze strany Ruska. O tom, jaké by mohly být následky, jaká by mohla být reakce Západu. No, v této situaci jsem přesvědčen, že reakce bude… všichni budou samozřejmě trochu naštvaní. Ale obecně si řeknou OK, je to logické. Co jste čekali? Nebojuje se jen na ruském území,“ řekl Mardan ve zmatené promluvě.

„Proto scénář, ve kterém je veden úder proti vojenským objektům Ozbrojených sil Ukrajiny s použitím jaderných hlavic, přestává být teoretický, přestává být nepravděpodobný,“ doplnil.

Ukrajinci Mardanovu promluvu vnímají jako výzvu k jadernému útoku na ukrajinské jednotky na ruském území. A tedy jako výzvu k útoku Ruska na vlastní oblasti.

 „Ruský propagandista Mardan vyhrožuje taktickým jaderným úderem na vojáky Ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti. Prý proto, že Kurská oblast je původním historickým ruským jádrem. Různé regiony Ruska pro něj zřejmě mají různou hodnotu,“ napsal na síti X Anton Geraščenko, bývalý poradce na ukrajinském ministerstvu vnitra.

Neuvážlivý plán, nebo geniální strategie?

Mardan přitom není jediný Rus, který je teď po vpádu ukrajinských vojsk do Kurské oblasti hodně slyšet. Do Kyjeva se tvrdě opřel i exprezident a místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv, podle kterého teď padají veškerá válečná „tabu“.

„Je možné a nutné jít na půdu dosud existující Ukrajiny. Do Oděsy, do Charkova, do Dněpropetrovska, do Mykolajiva. Do Kyjeva a dál. Neměla by existovat žádná omezení ve smyslu někým uznaných hranic. Je třeba to nyní říkat otevřeně, bez studu a diplomatických poklon,“ uvedl Medveděv na Telegramu.

Americký list Forbes mezitím kritizoval, že Ukrajinci plýtvají muže a západní techniku na útok na ruské území místo toho, aby vyztužili východní frontu. Agentura Unian ale informovala, že Ukrajinci možná doufají, že úder v Kurské oblasti donutí Rusy stáhnout některé jednotky, což by naopak východní frontě ulevilo.

X X X

 Tým ruského prezidenta Vladimira Putina nařídil prokremelským a státním médiím, aby se vyvarovala „senzacechtivého“ informování o vpádu ukrajinské armády do Kurské oblasti. S odkazem na zdroje v ruské mediální sféře to uvedl portál Meduza. Ruští novináři se mají rovněž zdržet náznaků, že Ukrajinci úderem otevřeli novou frontu.

Ačkoli zprávy nemají být senzační, prezidentův tým přišel s jednou odchylkou – novinářům doporučil, aby probíhající boje přirovnávali k bitvě u Kurska za druhé světové války, zlomovému bodu v boji SSSR proti nacistickému Německu. Kreml jako jednu ze smyšlených záminek pro svou válku na Ukrajině uvádí potřebu jejího „očištění od nacistů“.

Ruské zpravodajství by se podle instrukcí mělo soustředit také na civilní oběti ukrajinské armády, která během úterka prorazila ruskou obranu a obsadila několik kurských vesnic. Boje v regionu pokračují. Podle ruských úřadů přišlo o život pět civilistů a 24 utrpělo zranění.

X X X

Moskva kvůli ukrajinskému vpádu vyhlásila nouzovou situaci, ke Kursku posílá tanky

Ruská média naopak nemají upozorňovat na skutečnost, že se bojuje pár desítek kilometrů od jaderné elektrárny u města Kurčatov. Podle prezidentova týmu by to mohlo lidi rozrušit. „Je třeba zabránit panice ohledně jaderné hrozby,“ nařídil podle zdrojů Meduzy.

Novináři mají nabízet příběhy na téma „jednoty a solidarity“, jako jsou reportáže o dárcovství krve či poskytnutí přístřeší uprchlíkům.

Rovněž by měli zdůraznit, že pro lidi vysídlené z okolí města Sudža, které ukrajinští vojáci podle ruských kanálů „prakticky ovládli“, je k dispozici dostatek ubytovacích kapacit. Referovat mají o návštěvách gubernátora Alexeje Smirnova v ubytovnách a nemocnicích.

Obyvatelé Kurské oblasti nicméně v rozporu s tím nezávislým médiím v předchozích dnech popsali, že jim úřady s evakuací neasistovaly a lidé museli utíkat na vlastní pěst nebo s pomocí dobrovolníků. Podle místních v některých městech a obcích nejde elektřina, plyn ani voda. Někde byla rovněž pozastavena městská doprava.

„Kreml dal novinářům pokyn, aby zdůraznili úsilí představitelů, zejména prezidenta Putina, který neopustí nikoho v nouzi,“ řekl Meduze jeden z jejích zdrojů. Podle něho se instrukce dostaly do redakcí až ve čtvrtek odpoledne, tedy více než dva dny po startu vpádu.

„Vyšleme tam atomovky“

Kdo však na instrukce Kremlu nečekal, byli ruští prováleční blogeři a propagandisté. Zatímco první hojně kritizovali ruské armádní vedení za nepřipravenost, druzí okamžitě volali po masivní odvetě.

Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv po útoku vyzval ruské síly k dobytí Kyjeva a dalších ukrajinských měst.

„Už to není jen operace, jejímž cílem je získat zpět naše oficiální území a potrestat nacisty. Je možné a nutné jít na území dosud existující Ukrajiny. Do Oděsy, do Charkova, do Dněpropetrovska, do Mykolajova. Do Kyjeva a dál,“ napsal Medveděv.

 Propagandista Sergej Mardan označil vpád ve středu za „chaos“. „Ukrajinci jsou v pohraničí. Je to pravda. Jsou tam tanky, jsou tam obrněné transportéry, je tam kolosální počet dronů,“ běsnil ve středu večer v televizním pořadu moderátora Vladimira Solovjova.

Mardan prohlásil, že by bylo možné na ukrajinskou armádu v Kurské oblasti udeřit pomocí taktického jaderného úderu. „Tyto hlavice, které by mohly být připojeny k některým ruským raketám, jsou schopny způsobit trochu větší škody,“ řekl Mardan.

 X X X

 Moskva kvůli ukrajinskému vpádu vyhlásila nouzovou situaci, ke Kursku posílá tanky

V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, Moskva v pátek vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru. Tento krok umožní využít prostředky z federálních zdrojů. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že nadále odráží pokusy o průnik do tohoto regionu u hranic s Ukrajinou a přesouvá sem další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad.

Ukrajinské jednotky ruskou obranu překvapivě prorazily v úterý a poté obsadily několik kurských vesnic, což podle agentury Bloomberg představovalo první „napadení“ Ruska armádou jiné země od druhé světové války.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve středu prezidenta Vladimira Putina informoval o tom, že se pokrok ukrajinských sil podařilo zastavit a že je zatlačí zpět k hranici. Podle agentury Reuters se to ale zatím nepodařilo.

Tomu by odpovídala i dvojice pátečních kroků Moskvy – vyslání dalších jednotek a vyhlášení nouzové situace federálního charakteru. To znamená, že pro řešení problémů lze využít síly a prostředky z celého Ruska a že lze také uvolnit peníze z federálního rozpočtu pro platby občanům.

Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov již ve středu vyhlásil v celém regionu nouzový stav, což místním úřadům mimo jiné umožnilo omezit přístup do některých lokalit. Smirnov zároveň prohlásil, že v pohraničí je „složitá operační situace“.

Ruské ministerstvo obrany také informovalo, že ruští vojáci nadále odráží pokusy o průnik do tohoto regionu u hranic s Ukrajinou. Místní ruské úřady ale uvedly, že se bojuje i několik desítek kilometrů od jaderné elektrárny u města Kurčatov.

Ministerstvo poprvé připustilo, že boje pokračují na okrajích okresního města Sudža, když v situačním přehledu uvedlo, že ruská vojska palbou ničí ukrajinskou živou sílu a techniku mimo jiné „na západním okraji Sudži“. Dříve ministerstvo o bojích ve městě neinformovalo, povšiml si server Meduza, působící v lotyšském exilu.

V pátek Reuters napsal, že se mu podařilo ověřit jedno z videí z Kurské oblasti, které se šíří na sociálních sítích. Je na něm vidět zhruba 15 vyhořelých nákladních aut ruské armády podél silnice. Útok na kolonu se odehrál o čtvrteční noci u vsi Okťabrskokoje, která leží asi stovku kilometrů od Kurska, píše server Defence24, podle kterého lze předpokládat, že zabito či zraněno bylo přinejmenším několik desítek vojáků.

Kvůli vpádu muselo své domovy opustit několik tisíc Rusů. Putin, který v únoru 2022 odstartoval válku proti Ukrajině, jim přislíbil 10 000 rublů (asi 2670 Kč) jako odškodné.

 Server The Moscow Times, nedávno zakázaný ruskými úřady, napsal, že ukrajinský vpád do Kurské oblasti, který pokračuje čtvrtým dnem, šokoval ruskou armádu a Kreml. Anonymní zdroje z vládního aparátu podle portálu tvrdí, že Putin „ztrácí nervy“ a že ukrajinská operace je vnímána jako „silná facka prezidentovi“. Neschopnost zahnat nepřítele zpět za hranice podle něj svědčí, že „takto si nepočíná země, jistá si svým vítězstvím“.

Zatímco náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve středu hovořil o tom, že Ukrajinci nasadili do útoku tisícovku mužů, z nichž skoro třetinu Rusové mezitím vyřadili z bojů, The Moscow Times poukázaly na reportáž časopisu Forbes, podle které v Kurské oblasti nyní operují tři ukrajinské brigády, každá s více než 2000 vojáky: 22. a 88. mechanizovaná brigáda a 80. výsadková brigáda. A ty jsou podporovány dělostřelectvem, drony a protileteckou obranou.

„Každou hodinou je jasnější, že to, co se děje v Kursku, není výpad, ale skutečná invaze. To, že Ukrajinci do této invaze vkládají značné zdroje, samozřejmě nezaručuje její úspěch. V invazní zóně by mohlo být 10 000 ukrajinských vojáků. Ruské severní seskupení sil, které bojuje podél hraničního pásma, má kolem 48 000 vojáků,“ napsal Forbes.

The Moscow Times s odvoláním na analytiky usuzuje, že cíle ukrajinské operace jsou spíše propagandistické, protože těžiště války spočívá v Donbasu na východě Ukrajiny. Nicméně jeho zdroje nevylučují, že „debakl“ v Kurské oblasti poznamená kariéru generála Gerasimova, který více než 12 let vede generální štáb a od loňského ledna velí ruským vojskům na Ukrajině.

Ruská rozvědka věděla, že ukrajinská armáda má v záloze 14 dobře vycvičených brigád, což by stačilo k dobytí Kursku, řekl serveru Novaja gazeta Jevropa nejmenovaný zdroj z ruské armády. Ukrajina podle něj využila toho, že běloruský vůdce stáhl svá vojska od hranic s Ukrajinou, a tak Kyjev mohl do útoku na Rusko vrhnout síly, které do té doby stály u hranic s Běloruskem.

 X X X

Přišla válka, říkají evakuovaní Rusové. Desítky dezorientovaných lidí vystoupily na nádraží v Moskvě

Starší lidé, rodiny s dětmi vyhnané z domova. Mnozí se v Moskvě ocitli poprvé, když vystoupili na Kyjevském nádraží z jednoho z prvních vlaků odvážejících do ruské metropole Rusy z Kurské oblasti, dějiště rozsáhlé invaze ukrajinských sil, která trvá už čtyři dny. Mluví o hrůzách bombardování, ale i o tom, že Putin dělá vše, co je v jeho silách, píše agentura AFP v reportáži z ruského hlavního města.

 Mezi přijíždějícími na nádraží, které paradoxně nese jméno ukrajinského hlavního města: Kyjevské, je mnoho rodin s dětmi a starších lidí. Zdá se, že mnoho z nich se v Moskvě ocitlo poprvé.

 „Je to hrozné, bombardují,“ říká o situaci starší muž s malou cestovní taškou, aniž by uvedl své jméno. Další, který se také nechce představit, tvrdí, že přijel z Kurčatova, ležícího asi padesát kilometrů od hranic s Ukrajinu. Boje ještě tohoto města se zhruba 40 000 obyvateli nedosáhly, ale „protiletecká obrana tam tvrdě pracuje“, aby odrazila ukrajinské bombardování, vypráví.

„Přišla válka, a to je velmi děsivé, a tak všichni naši blízcí odjeli do Moskvy,“ řekla novinářům žena, která se svou desetiletou dcerou přišla přivítat příbuzné.

Vlak, který přijel na moskevské Kyjevské nádraží, je jedním z těch, které si úřady objednaly k evakuaci obyvatel Kurské oblasti, do které v úterý vpadly ukrajinské jednotky a mezitím pronikly do hloubky několika desítek kilometrů. O čtyři dny později se v oblasti stále bojuje a ruské síly se snaží odrazit tento bezprecedentně rozsáhlý útok.

Ukrajinské ostřelování si podle ruských úřadů vyžádalo v této pohraniční oblasti pět mrtvých a 66 zraněných. Téměř 3000 lidí bylo evakuováno, oznámil gubernátor Kurské oblasti.

Do Moskvy s kocourem

Na Kyjevském nádraží se evakuovaní ptají kolemjdoucích, kde je východ. Padesátnice, která přijela vlakem se svým dospívajícím synem, sedí na lavičce na nástupišti a v nářku hladí svého kocoura Murka, kterého vzala s sebou.

Moskvané, s nimiž AFP hovořila, říkají, že jsou připraveni finančně pomoci vysídleným krajanům.

„Tak, či onak si myslím, že to všechno musí skončit. Válka by neměla být,“ říká devětapadesátiletá manažerka jídelních vozů Larisa.

„Prezident už dělá vše, co je v jeho silách,“ věří čtyřicátnice Ljubov, alespoň pokud jde o pomoc krajanům, kteří válkou utrpěli.

X X X

 Vladimir Putin vypadal v televizi zjevně naštvaný, když poslouchal hlášení generálů.

Osmašedesátiletá Ljudmila by si přála, aby hlava státu přijala „rozhodnější vojenská opatření“ k odražení invaze. Sama pochází z města Orel, které se nachází asi 140 kilometrů severně od Kursku. „Bojím se, že jsme další na řadě. Teď je to Kursk. A po Kursku bude Orel,“ uvádí.

Již dříve se ruské pohraniční oblasti, zejména Belgorodská, staly terčem pozemních útoků z Ukrajiny a jsou také často terčem náletů ukrajinských dronů a dělostřeleckého ostřelování. Ale operace zahájená v úterý je výjimečná svou silou i délkou trvání.

Ruská armáda potvrdila, že ukrajinské jednotky dosáhly města Sudža s přibližně 5500 obyvateli, které je vzdáleno asi deset kilometrů od hranic. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace ujistilo, že posílá další prostředky na pomoc obyvatelstvu Kurské oblasti při evakuaci do bezpečí. Armáda zase hlásí vyslání posily k odražení ukrajinských jednotek.

X X X

 Prokletý Kursk opět drolí image Putina. Proč je pro něj akce Ukrajinců mimořádně nebezpečná?

Vpád Ukrajinců do Ruska drolí Putinovu image a odhaluje slabost ruské armády i jeho samotného. Kyjev má, zdá se, v ruské Kurské oblasti konkrétní cíl pro vyjednávání s Kremlem. Ukrajinský politolog Maxim Jali v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal, čeho chtějí Ukrajinci docílit, i to, jak celou akci vnímá veřejnost a vojáci.

Nad krajinou se vznáší vrtulník. Prudkým manévrem se otočí a z kabiny jsou vidět následky bojů. Na tahači stojí dva tanky. Jejich krunýř se ze zelené změnil na černou. Se vší pravděpodobností byla ruská technika přepadena ukrajinskými silami, které provedly úspěšný vpád do ruské Kurské oblasti.

 Na asfaltové silnici stojí skupina asi čtyř desítek mužů. Nejprve zdvihají ruce a zdávají se. Potom si pod namířenými kalašnikovy lehají na vozovku. Válka pro ně skončila, aniž by se ji oficiálně zúčastnili. Jsou živí. Ale zajatí. Má se jednat o ruské obránce hraničního přechodu Sudža na čáře mezi Ruskem a Ukrajinou. Byli první na ráně. A měli štěstí, že přežili.

 „Naše pohraničníky obklíčila ukrajinská armáda s tanky. Našim došla munice. Byli odříznuti a nikdo jim nepomohl. Chtěli na sebe přivolat palbu, ale nikdo jim neodpověděl. Proto se rozhodli zachránit život zelenáčům ze základní služby a vzdali se,“ popisuje situaci prokremelská blogerka Anastasija Kaševarovová.

Prokletý Putinův Kursk

Ruští váleční blogeři připouští, že se nedaří zastavit ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti. Čtvrtým dnem pokračuje útok ukrajinské armády na ruském území. A k nespokojenosti Vladimira Putina se ukrajinským silám zatím daří dobyté území udržet a rozšiřovat. Hovoří se o tom, že mají kontrolovat více jak 400 kilometrů čtverečných. A to za pouhých několik dní.

Kursk je pro Vladimira Putina prokletý. Před čtyřiadvaceti lety došlo v Barentsově moři k potopení stejnojmenné jaderné ponorky. Putinova reakce na tragédii, která připravila o život 118 mužů na palubě, odhalila cynismus, s kterým následně bude bezmála čtvrt století Rusku vládnout.

Nyní Putinovi ukrajinský vpád do Kurské oblasti dělá snad mnohem větší vrásky. Nepřítel, který by měl být drcen na vlastním bojišti, pronikl na ruské území a ruská armáda ho nemůže nejen odrazit zpět, ale ani zastavit.

 Vladimira Putina tlačí čas. S každou hodinou, co Ukrajinci posilují svou přítomnost na ruském území, se více a více drolí jeho image vůdce, který je schopen bránit svůj lid. Rusové, žijící v iluzi, že válka je kdesi tam daleko za horizontem, si to ještě neuvědomují. Ale prozření může přijít náhle. A to je pro pána Kremlu mimořádně nebezpečné.

Rusové situaci podcenili

Ukrajinci provedli podobnou operaci jako předloni v Charkovské oblasti. Podařilo se jim najít slabá místa na druhé straně hraniční čáry v Kurské oblasti. Podnikli výpad a když zjistili, že jim nikdo neklade odpor, ve svém pečlivě připravovaném útoku pokračovali dál.

Rusové doplatili na nepřipravenost. Nepočítali s takovým vývojem události. Ruskou hranici s Ukrajinou, a to není státní tajemství, hlídá pohraniční stráž spadající pod tajnou službu FSB. A také příslušnici ruských ozbrojených sil na základní službě. Jinými slovy „mladá ucha“.

Ruská hranice zároveň není opevněna žádným souvislým protitankovým valem a rozsáhlým minovým pásem, jako takzvaná Surovikinova linie, na níž loni v létě během neúspěšné protiofenzivy narazili Ukrajinci v Záporožské oblasti.

Ukrajinské síly, které pronikly do Kurské oblasti, obcházely nebo obkličovaly ruské opěrné body a dostávaly se takřka bez odporu hlouběji do ruského území.

 Ruští váleční blogeři uvádí, že hlavním problémem ruských sil při obraně Kurské oblasti zůstává i po čtyřech dnech rozptýlenost jednotek a nedostatek potřebných sil k zastavení ukrajinského průniku.

 Na ruských sociálních sítích se objevují informace, že v Kurské oblasti nečelí ukrajinskému vpádu pouze pozemní síly ruské armády, ale všichni vojáci, kteří mohou držet v rukou zbraň. Nedaleko obce Koreněvo, ležící zhruba 30 kilometrů vzdušnou čarou od rusko-ukrajinské hranice, byli do bojů s Ukrajinci nasazeni příslušníci ruských vzdušných sil z nedalekých letišť. Pozemní personál, radisté, ale údajně i jeden pilot.

Obsadí Ukrajinci jadernou elektrárnu?

Pro Rusko je situace velmi nepříjemná. Kromě pravidelných jednotek ruské armády do Kurské oblasti zamířily i bývalí vagnerovci z První útočné jednotky. Tedy Prigožinovi ostřílení veteráni. Rovněž se objevila informace, že se do bojové zóny na ruském území vydává Africký sbor, což je žoldnéřská organizace ruského ministerstva obrany, která má z Afriky vytlačit pozůstatky Vagnerovy skupiny.

„Předpokládám, že ukrajinská armáda má minimální a maximální cíl. Maximálním cílem je přirozeně obsazení Kurské jaderné elektrárny. Ta potom může být použita k výměně za Rusy obsazenou Záporožskou jadernou elektrárnu. Minimálním cílem je roztažení fronty, a také ukázat, že Ruská federace není schopna se bránit a že Putin je slabý a nedokáže odrazit ukrajinský útok,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Maxim Jali, profesor mezinárodních vztahů kyjevské Národní letecké univerzity.

Jak Jali podotýká, jedná se o první pozemní vpád na ruské území od konce druhé světové války. Pro Vladimira Putina, který rád operuje s historickými tématy, to je velmi nepříjemný políček. Obzvlášť za situace, kdy by se mohlo, přinejmenším na Západě a samozřejmě v Rusku zdát, že Kyjev nemůže čelit ruskému tlaku na frontě.

 „Je to ukrajinský asymetrický úder, jehož cílem je zlepšit si pozice během případného vyjednávání,“ dodává.

 Ukrajinský politolog se nedomnívá, že vpádem do Kurské oblasti může přinutit ruského agresora zastavit válku, Kyjev však dělá vše proto, aby během případných diplomatických jednání měl co nejsilnější pozici.

„Dokud se Rusku daří využívat své převahy na bojišti a obsazovat stále více ukrajinského území, tak nebude chtít jednat o podmínkách, které jsou pro Ukrajinu akceptovatelné,“ myslí si Jali.

Ukrajinský expert říká, že vpád ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti je v zemi vnímán mimořádně pozitivně. Ukrajinci na podobné dobré zprávy dlouho čekali.

„Operace v ruské Kurské oblasti je vnímána mimořádně kladně, protože je to po dlouhé době, od léta 2023, co jsme zahájili operativní ofenzivní operaci. Navíc, jak uvádí britský deník The Daily Telegraph, za osmačtyřicet hodin se nám podařilo obsadit větší území, než jsme vybojovali za celou kampaň v rámci protiofenzivy v roce 2023. Proto v současné době operace našich sil v Kurské oblasti zvyšuje morálku nejen ukrajinské armády, ale celé ukrajinské společnosti,“ uzavírá Maxim Jali.

X X X

Doping v americkém sportu. Skandální podvody

 Čínský Global Times se v redakčním úvodníku zabývá dopingovými podvody ve sportu USA a benevolencí a zakrýváním skandálu americkou antidopingovou agenturou a WADA. Jak se USADA, která je tak bezohledná a svévolně porušuje mezinárodní sportovní pravidla, mohla odvážit křičet „chyťte zloděje“, když sama je zlodějem?“

Global Times píše v textu Je „sportovní podvádění“ v USA systematické? Svět potřebuje odpověď, že ve středu vydala Světová antidopingová agentura (WADA) se sídlem v kanadském Montrealu prohlášení v reakci na zprávu agentury Reuters ze začátku toho dne. Zpráva odhalila roky zakrývání dopingových přestupků ze strany amerických sportovců Antidopingovou agenturou Spojených států (USADA).Dopující sportovci tak mohli nadál soutěžit.

WADA v prohlášení potvrdila pravost těchto případů a uvedla, že americká agentura pravdu zatajuje dlouhodobě. Existuje vážné podezření, že jde jen o špičku ledovce rozsáhlého, organizovaného a systematického dopingu v amerických sportech.

Věc není komplikovaná: WADA zjistila, že američtí sportovci se v roce 2021 účastnili soutěží při vážném porušení antidopingových předpisů, a USA se omluvily s odůvodněním, že tito sportovci byli „informátoři“, kteří vyšetřovali, zda jiní sportovci dopovali. „Donutila“ WADA nezveřejňovat tyto skandály tvrzením, že pokud by byly zveřejněny, ohrozilo by to osobní bezpečnost sportovců. „Jinými slovy, USA panovačným způsobem připustily, že tomu tak skutečně bylo,“ konstatuje Global Times

A z toho plyně hodnocení: „Podle jednotných pravidel mezinárodního sportu existuje země, která může ignorovat Světový antidopingový kodex a umožnit sportovcům s potvrzeným porušením dopingu pokračovat v účasti v soutěžích. Každý, kdo má morální základy, by se nad tím cítil rozhořčen. Jak by se organizace jako USADA, která je tak bezohledná a svévolně porušuje mezinárodní sportovní pravidla, mohla odvážit křičet „chyťte zloděje“, když sama je zlodějem?“

Ve Světovém antidopingovém kodexu existuje ustanovení, které říká, že sportovci, kteří byli potrestáni za doping, mohou se souhlasem WADA nechat část trestu odložit, pokud poskytnou „podstatnou pomoc“ k odhalení jiných porušovatelů. To je však úplně něco jiného, než je případ dopujícícg amerických sportovců. Prohlášení USA je zjevně skrytou náhradou tohoto konceptu.

Jeden z největších dopingových skandálů v historii sportu se stal v USA. Bay Area Laboratory Co-operative (BALCO) v San Franciscu a jeho předchůdci začali vyvíjet léky zvyšující výkon již v 80. letech 20. století a vytvořili řetězec šedého průmyslu, kde se doping maskovaný jako „výživové doplňky“ široce prodával, dokud nebyl odhalen v roce 2003. Mezi zúčastněnými sportovci byla bývalá olympijská atletka Marion Jonesová, bývalý držitel světového rekordu na 100 m Tim Montgomery, americký sprinter Justin Gatlin a několik dalších amerických mistrů světa v atletice, což šokovalo svět. Byl po tomto odhalení řetězec šedého průmyslu zcela odříznut? Zřejmě ne.

Prezident WADA Banka také poukázal na to, že údaje shromážděné v rámci projektu zahrnujícího donucovací orgány a NADO v Evropě odhalily, že USA jsou jedním z největších světových trhů s nelegálními steroidy a prostředky zvyšujícími výkonnost.

Podle autoritativních informací v roce, který předcházel olympijským hrám v Tokiu, neprošlo 31 procent amerických sportovců adekvátním dopingovým testem. Zda je za tím ve hře nějaká systémová síla, která činí podvádění ve velkém měřítku skrytějším, je velkým otazníkem. V posledních případech zveřejněných WADA USADA jako národní antidopingová agentura USA vážně porušuje Světový antidopingový kodex, nejen že neplní své povinnosti jako národní antidopingová agentura, ale také se stává spolupachatel, konstatuje logicky úvodník Global Times.

Jak se WADA zeptala ve svém prohlášení: Jak se musí cítit ostatní sportovci, když vědí, že soutěží v dobré víře proti těm, o kterých USADA věděla, že podváděli?

Všimli jsme si, že mnoho amerických médií tento problém rámuje jako konflikt mezi WADA a USADA. Reakce USA také iracionálně zapojila Čínu, píše čínský list, přičemž se vyhnula diskuzi o klíčovém problému – spravedlivé soutěži –, která je skutečně důležitá. Tento přístup se jeví jako záměrný pokus oklamat veřejné mínění. Toto je slabý a prázdný argument těch, kteří nemají sebedůvěru. Pokud jsou skutečně přesvědčeni o své takzvané „nevině“, měli by otevřeně a proaktivně přijmout nezávislé a důkladné vyšetřování autoritativní organizace WADA.

8.srpna místního času se americký sprinter Erriyon Knighton postavil na finále mužského běhu na 200 metrů na olympijských hrách v Paříži, přesto zůstává mnoho otázek kolem jeho dopingové kauzy nevyřešeno. Věříme, že dokud nebude k dispozici směrodatný, spravedlivý a přesvědčivý výsledek pro případ Knighton, jakékoli stanovení jeho pořadí by mělo být odloženo. Vzhledem k významným minulým skandálům spojeným s americkým atletickým týmem, kolem kterého stále existuje mnoho přetrvávajících pochybností, by se testovací úsilí mělo zintenzivnit, aby byla zajištěna spravedlivost sportovních soutěží. 

V nedávném rozhovoru americký plavec Michael Phelps, který byl zaštítěn USADA, navrhl, že „pokud budete mít pozitivní test, nikdy by vám nemělo být dovoleno vrátit se a znovu soutěžit.“ Toto tvrzení se podle Global Times jeví jako nejvhodnější při aplikaci na americký tým. Překlad a krácení Jana Putzlacher, server vasevec.cz

 X X X

 Ukrajinci zneužili kvalifikaci Ligy mistrů

 V úterý se v polském Lublinu odehrál kvalifikační zápas o postup do Ligy mistrů mezi Dynamem Kyjev a Rangers FC. Fanoušci ukrajinského týmu opět skandovali banderovský pozdrav a vyvěsili vlajku s nápisem „Free Azov“, která byla po zásahu ochranky odstraněna.

Dříve kyjevský tým hostil srbský Partizan Bělehrad. Také tehdy Ukrajinci provolávali velmi často používaný banderovský pozdrav „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva“. V obou případech tak byly porušeny zásady UEFA, které zakazují využívání zápasů k politickým projevům.

Pokřik „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva“. byl organizačním pozdravem genocidní banderovské organizace ukrajinských nacionalistů (UPA), zodpovědné za vraždu více než 100 000 lidí, zejména Poláků, ale také Rusů, Židů a i Čechů. Až do roku 1943 byl tento pozdrav spojen s fašistickým gestem zdvižené pravice.

V současnosti byl popularizován během protestů na Majdanu v Kyjevě a v říjnu 2018 se stal oficiálním pozdravem ukrajinské armády a policie.

Informaci přinesl portál Kresy.pl, který se problematikou na historických východních polských územích zabývá, server vasevec.cz

X X X

 Tyler Burden: FBI přepadla sídlo Scotta Rittera

 Ve středu domov Scotta Rittera na severu státu New York přepadla FBI společně se Státní policií. FBI ve svém prohlášení potvrdila, že jde o součást probíhajícího federálního vyšetřování jmenovaného. Agenti byli odpoledne spatřeni, jak vcházejí do Ritterova domu v Delmaru ve státě New York. Nebylo jasné, zda byl Ritter v té době doma, a obvinění, která jsou předmětem vyšetřování, zůstávají neznámá. FBI údajně pátrá po zbraních bývalého hlavního zbrojního inspektora OSN a kontroluje jeho dům.

 „Mohu potvrdit, že pracovníci FBI jsou v Ritterově domě a provádějí činnost vymáhání práva v souvislosti s probíhajícím federálním vyšetřováním,“ potvrdilo toto prohlášení kanceláře FBI v Albany. „Vzhledem k tomu, že vyšetřování probíhá, politika [ministerstva spravedlnosti] mi brání v dalším komentování.“

Ritter se stal prominentní postavou jako hlavní zbrojní inspektor OSN v 90. letech v Iráku i jako bývalý zpravodajský úředník, který se veřejně postavil proti snaze administrativy George W. Bushe zavést Spojené státy do války s Irákem. Následně se stal populárním protiválečným expertem a předním kritikem americké zahraniční politiky. Jako příklad své pokračující kritiky americké vlády a zahraniční politiky v roce 2019 napsal: „Miluji svou zemi, ale kolektivní nevědomost amerického lidu posiluje moc tzv. veřejných úředníků, kteří zneužívají své pozice k prosazování politiky, které už nezáleží na logice či na faktech“.

 V poslední době Ritter ostře kritizoval americkou politiku na Ukrajině a během války, která začala v únoru 2022, také podnikl několik cest do Ruska. Zajímavé je, že pouhý den před razií FBI v jeho domě zveřejnil Ritter foto, na kterém pojídá hamburger spolu s nezávislým prezidentským kandidátem Robertem F. Kennedym ml.

Ritter nedávno uvedl, že americká celní a pohraniční ochrana (CBP) zabavila jeho cestovní pas, když se 3. června chystal nastoupit do letadla směřujícího do Ruska. Poprvé to oznámil až o několik dní později a dodal, že ministerstvo zahraničí nemělo k tomuto kroku žádné povolení a k převzetí jeho pasu neuvedlo žádné vysvětlení.

V jedné z tehdejších zpráv se psalo: Scott Ritter, bývalý zpravodajský důstojník a zbrojní inspektor OSN, nejlépe známý svým správným tvrzením před válkou v Iráku, že Irák postrádá zbraně hromadného ničení, prohlásil, že jeho pas byl zabaven na příkaz ministerstva zahraničí. Americký konzervativec se následně obrátil na ministerstvo zahraničí s žádostí o vyjádření a to odpovědělo: „Nemůžeme komentovat stav pasu soukromého občana USA.“

Ritter sám pak v návaznosti na středeční razii ve svém domě řekl: „Tohle je nejbrutálnější porušení svobody slova a projevu v naší zemi“. Z portálu Zero Hedge přeložil Lubomír Man, server vasevec.cz

X X X

 POKUTA  PRO  JUREČKU  ZA  OSLAVU  PŘI  VRAŽDĚ  NA  FFUK

Pokuta pro ministerstvo práce za vánoční večírek, kvůli alkoholu v pracovní době zaplatí 25 tisíc

Inspekce práce uložila ministerstvu práce a sociálních věcí pokutu 25.000 korun za loňský vánoční večírek, na kterém se v budově ministerstva pil alkohol. Mluvčí resortu to potvrdila webu Seznam Zprávy. Úřad podle ní pokutu zaplatí a ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) pošle státu stejnou částku jako kompenzaci. Vánoční večírek v budově ministerstva se konal ve čtvrtek 21. prosince, v den tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

 Problém s vánočním večírkem inspekce spatřuje v tom, že zaměstnanci ministerstva neměli se začátkem setkání ukončenou pracovní dobu. „Zaměstnanci se účastnili zahájení vánočního setkání a poté střídavě vykonávali práci v kancelářích a opětovně se vraceli na vánoční setkání,“ uvádí podle serveru protokol o kontrole, kterou v únoru provedl Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu.

 Závěrem kontroly je, že ministerstvo porušilo své povinnosti, když umožnilo zaměstnancům v pracovní době konzumaci alkoholu.

Jurečkovu úřadu hrozila v přestupkovém řízení pokuta až 50 000 korun. Protože ministerstvo deklarovalo, že bude s inspektorátem práce při řešení případu spolupracovat, využilo namísto správního řízení poslání takzvaného příkazu, jehož součástí je i návrh pokuty. Pokud ho ministerstvo akceptuje, nabude platnosti v řádu dnů.

„Sankce bude v nejbližších dnech uhrazena. Stejnou částku odešle pan ministr na účet ČNB, vedený pro snížení státního dluhu, takže státní kasa o tyto finanční prostředky nepřijde,“ uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Procházková.

Večírek se na ministerstvu konal 21. prosince, shodou okolností v den střelby na FF UK, při které přišlo o život o 14 lidí. Pachatel po útoku spáchal sebevraždu.

Ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka poté čelil kritice, že vánoční večírek po oznámení o tragédii neukončil, a také za to, jak o tom poté komunikoval s médii. Kvůli případu se mimořádně sešlo i celorepublikové fórum lidovců. Užší vedení strany ale Jurečku podpořilo.

 X X X

 Kauza Diag Human pokračuje. Britský soud zamítl další odvolání českého státu

Obchodní soud Anglie a Walesu zamítl odvolání českého státu proti nálezu z roku 2022, podle nějž má český stát společnosti Diag Human Čechošvýcara Josefa Šťávy zaplatit 570 milionů liber (16,8 miliardy Kč). Firma Diag Human to v pátek uvedla v tiskové zprávě. Vzhledem k tomu, že ani řízení u londýnského soudu, ani investiční arbitráž není ukončena, není otázka placení ani výše částky nyní na stole, reagovalo české ministerstvo financí.

 Miliardová platba od Česka má být odškodněním za zmařenou investici a údajné pochybení ministerstva zdravotnictví při výběru zpracovatele krevní plazmy. České ministerstvo financí se poté obrátilo na soudy.

„Ministerstvo financí ČR společně se svými právními zástupci se nyní podrobně seznamuje se zněním více než stostránkového rozsudku. K rozsudku nyní běží lhůta pro odvolání, během které se ČR rozhodne o svých dalších právních krocích, mimo jiné, zda se odvolá, či nikoliv,“ uvedlo ministerstvo.

Nynější rozsudek Vrchního soudu v Londýně nicméně podle ministerstva financí nijak nemění jeho předchozí rozhodnutí z března letošního roku, kterým soud určil, že rozhodčí tribunál v investiční arbitráži se měl zabývat otázkou, zdali má být náhrada škody přiznaná Šťávovi a Diag Human SE snížena o 30 procent v důsledku postoupení části pohledávky vůči České republice.

„Touto otázkou se tudíž bude muset rozhodčí tribunál znovu zabývat v březnu příštího roku, přičemž může rozhodnout o případném snížení náhrady škody dříve přiznané Šťávovi a Diag Human SE investičním rozhodčím nálezem,“ dodalo ministerstvo financí.

 Obchodní soud Anglie a Walesu v červnu letošního roku projednával námitky českého státu, podle nějž investice nesplňovaly podmínky ochrany česko-švýcarské bilaterální smlouvy o ochraně investic, spor vznikl ještě před vstupem smlouvy v platnost a společnost Diag Human nebyla po červnu 2011 ovládána švýcarským občanem, což by podle Česka znamenalo, že nepožívá právní ochrany zmíněnou smlouvou. Soud v aktuálním rozsudku tyto námitky zamítl.

Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco. Z té druhé se později stala firma Diag Human.

V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že výběrové řízení nevyhrála a v dopise od ministerstva zdravotnictví pro firmu Novo Nordisk zazněly pochybnosti o solidnosti Conneca. Její nástupkyně Diag Human potom od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk.

X X X

 Život a dílo plukovníka Foltýna

 Dovolil jsem si parafrázovat název nedokončeného románu Karla Čapka o neúspěšném skladateli, toužícím po velkém díle. O jeho životě svědčí v románu 9 lidí, kteří se s ním postupně v různých životních fázích setkali.

Nejen mě by asi zajímala svědectví lidí, kteří se postupně setkali s Otakarem Foltýnem, aby nám ozřejmili, kdy u něj vypukla velká touha bojovat s dezinformacemi a pak i s jejich nositeli, kteří jsou pro něj „zombíci“ a „svině“, které je třeba „oddělit“, jak nedávno vyjevil na semináři sponzorovaném, podle dostupných informací, ambasádou Spojených států amerických. „Oni koušou své okolí, nakazí je svojí frustrací, nasraností, strachem a antisystémovostí,“ vysvětloval.

S důchodci, sdílejícími řetězové maily, pak není podle plukovníka Foltýna „vůbec třeba ztrácet čas“. Ti ostatně brzy vyhynou, že.

Dále byla řeč o kopání příkopů kvůlivá tomu oddělení. Musím panu plukovníkovi ve službách Jeho Milosti prezidenta ČR prozradit, že s myšlenkou oddělování škodlivých živlů je trapně pozadu, a to i když „oddělíme“ klasika AH, přeborníka v oddělování Židů, Slovanů a dalšího „rasového odpadu“.

V Evropském parlamentu již po volbách v roce 2018 vystavěli „cordon sanitaire“, aby si oplotili tu správnou demokracii, a po letošních volbách v oddělování poslanců z nežádoucích frakcí pokračují. Žádná funkce pro dezoláty! Akorát že těch „oddělených“ je čím dál více, včetně třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu. Jen aby za chvíli nepřevážili nad těmi „čistokrevnými“ demokraty a ti se tak neocitli v menšině. Pak by mohlo dojít k prolomení bariér.

Ostatně, je otřesné, co si veřejný činitel ve službách prezidenta může dovolit veřejně říct. Nepochybně jsem v jeho očích, spolu s celou SPD, také v kolonce „zombíků“ a horších. Musím se podívat, jestli nemám kolem kanceláře příkop. I když, ty jsou v Praze všude. MUDr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

X X X

 Puigdemont už je zpět v Belgii, tvrdí jeho straníci. Policie tomu nevěří

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Uvedl to generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull. Katalánská policie to však odmítla potvrdit. Na Puigdemonta je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl krátký projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Turull v pátek také uvedl, že Puigdemont byl ve Španělsku už v úterý večer. Ve čtvrtek ráno se katalánský expremiér objevil na demonstraci svých příznivců před budovou regionálního parlamentu. V krátkém projevu zopakoval, že každý národ má právo na sebeurčení, a rozloučil se zvoláním „Ať žije svobodné Katalánsko!“. Pak zmizel v davu.

Předtím přitom tvrdil, že se vrací do Španělska kvůli zasedání katalánského parlamentu, na němž se ve čtvrtek hlasovalo o novém premiérovi regionu. Tím se po čtrnácti letech stal opět socialista, a nikoli zástupce separatistů. Separatisté totiž v květnových volbách ztratili většinu v místním zákonodárném sboru.

„Nevěřím tomu, co říkají jeho blízcí,“ řekl k tvrzení, že Puigdemont je v Belgii, šéf katalánské policie Eduard Sallent. „Pokračujeme v pátráním,“ dodal. Podle policie totiž nejsou žádné objektivní důkazy pro to, že Puigdemont vycestoval z Katalánska.

Sallent také uvedl, že je možné, že se expremiér nachází stále v Barceloně. Před Puigdementovým domem ve Waterloo u Bruselu se podle agentury EFE shromáždili novináři. U domu však panuje klid a katalánský politik se tam zatím neobjevil.

Všechno se seběhlo tak rychle…

Policejní velitel odůvodnil nezadržení katalánského expremiéra tím, že se události seběhly velmi rychle. Podle něj policie počítala se scénářem, že se Puigdemont zúčastní zasedání parlamentu, jak před tím prohlašoval. Politik, který nakonec na zasedání nešel, svůj slib nesplnil, čímž policii zaskočil.

„Je to člověk, který předsedal vládě, ne člen Jodorovichů (známého zločineckého gangu v Katalánsku, pozn. red.) či osobou, která se věnuje organizovanému zločinu,“ uvedl Sallent. Konání policie nicméně začne prověřovat nejvyšší katalánský soud.

Puigdemont čelí ve Španělsku obvinění ze zpronevěry kvůli referendu o nezávislosti Katalánska, které jeho vláda uspořádala v říjnu 2017, ač takové hlasování španělská ústava nepřipouští. Do loňského ledna, kdy začala platit změna trestního zákona prosazená španělskou vládou socialisty Pedra Sáncheze, čelil i obvinění ze vzpoury.

Sánchezova vláda, za podpory separatistů v dolní komoře parlamentu, prosadila také zákon o amnestii pro nenásilné činy spojené s referendem. Soudce Pablo Lllarena, který má Puidgemontovu kauzu na starost, ale odmítl zatykač zrušit s tím, že katalánský expremiér se při tom osobně obohatil.

Llarena v pátek vyzval katalánskou policii a španělské ministerstvo vnitra, aby mu podaly vysvětlení a našly osoby zodpovědné za Puidgemontův čtvrteční útěk. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům podle AFP při cestě do Paříže řekl, že za operaci, při níž měl být zatčen Puigdemont, je zodpovědná katalánská policie.

Kvůli referendu, které se v Katalánsku konalo za předchozí španělské pravicové vlády lidovců Mariana Rajoye, dostalo devět separatistických politiků v roce 2019 tresty vězení devět až třináct let. V roce 2021 jim Sánchezova vláda udělila milost.

V pátek se ujímá úřadu katalánský premiér Salvador Illa, jehož strana katalánských socialistů (PSC) vyhrála v regionu květnové volby. Druhá skončila Puigdemontova Junts a třetí další separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), od níž si Illa dojednal podporu.

Slíbil za to jednání o změně financování katalánského regionu. Ve čtvrtečním projevu v katalánském parlamentu Illa také řekl, že on i jeho strana jsou pro „aplikování zákona o amnestii na všechny“.

 X X X

 Švýcarsko si chce posvítit na boháče. Vyšší zdanění by mělo potvrdit referendum

Státům po celém světě docházejí prostředky. Většina ekonomik navíc bojuje s obrovskými dluhy a řeší, jak tento problém zvládnout. I proto se stále častěji debatuje o dědické dani, která by mohla řešit mnohdy obrovské deficity a přispěla by k financování veřejných služeb. Nově se tato debata odehrává ve Švýcarsku.

 Realitní magnát Tord Kolstad se před dvěma lety rozhodl opustit Norsko, aby se vyhnul zvýšené dani z bohatství. Netrvalo to ale příliš dlouho a riziko ho brzy začalo pronásledovat i ve Švýcarsku, kde se nyní horlivě debatuje o nové dědické dani pro superbohaté. On i další miliardáři se však k návrhu postavili kriticky a pohrozili, že odejdou jinam, píše agentura Bloomberg.

O švýcarském návrhu dědické daně se v rámci tamního systému přímé demokracie bude na celostátní úrovni hlasovat asi za dva roky. V každém případě ale část odborníků říká, že po pádu bankovní instituce Credit Suisse a trhlinách v neutralitě je návrh dědické daně tvrdou ranou pro pověst země, která se léta pyšní nízkým zdaněním a příjemným vztahem k podnikání.

„Jde o velmi radikální návrh a myslím si, že by měl dopad na mnoho majitelů firem. I když jsem ve Švýcarsku velmi spokojený, musel bych si další pobyt v této zemi velmi rozmyslet, pokud by dědická daň opravdu prošla,“ říká k možnosti realitní magnát Tord Kolstad.

Švýcarská daň by se dotkla několik stovek lidí

Právě Kolstad se spolu s dalšími několika desítkami bohatých Norů přemístil do Švýcarska zejména kvůli rozhodnutí norské levicově orientované vlády, která v podstatě zdvojnásobila daň z bohatství pro nejmajetnější vrstvy. Agentura Bloomberg odhaduje, že Švýcarsko je momentálně domovem 22 z 500 nejbohatších lidí na světě.

V případě Švýcarska se debatuje o tom, že by se dědická daň týkala osob s majetkem vyšším než 50 milionů franků (asi 1,3 miliardy korun). Podle odhadů ekonomky Isabel Martínezové do této kategorie spadá celkem asi 0,1 % všech švýcarských daňových poplatníků. Mělo by se tedy jednat asi o 2 500 osob a jejich majetek nad částkou 50 milionů franků by se podle aktuálního návrhu měl zdanit 50% sazbou.

Dědická daň na federální úrovni ve Švýcarsku momentálně chybí. Některé spolkové země k ní sice přistoupily, v praxi se ale uplatňuje poměrně velká spousta výjimek. Ve většině případů jsou od dědické daně osvobozené manželky i potomci.

Bohatí se mají podílet na řešení klimatické krize

O dědické dani ve Švýcarsku se začalo debatovat i kvůli klimatické krizi, která se nyní v zemi velmi řeší. „Nejbohatší třída ekonomického systému, která způsobila krizi klimatu, by na boj proti následkům měla platit víc. Nemělo by se tedy pouze jednat o společnost jako celek,“ komentuje situaci Mirjam Hostetmannová, která stojí v čele levicově orientovaného hnutí mladých švýcarských sociálních demokratů s názvem Justo.

Část odborníků ale varuje před důsledky tohoto daňového zatížení. Říkají, že navrhovaná daň je velmi vysoká a dědicové by museli často prodávat svůj majetek, aby ji vůbec zaplatili. Mohlo by to ohrozit pracovní místa, zvlášť, pokud by se kupcem stal zahraniční subjekt, který by se rozhodl o přesun fungování do zahraničí.

„Bohatí to nikdy platit nebudou. Prostě se přestěhují,“ kritizuje možnost zavedení dědické daně ve Švýcarsku i tamní úředník Stefan Legge s tím, že daň by ve výsledku mohla být i kontraproduktivní. Případný výpadek daňových příjmů z důvodu odchodu bohatých do zahraničí by totiž byl pravděpodobně kompenzován zvýšením daňové zátěže pro ostatní.

Proti bohatým postupně brojí i jiné světové ekonomiky. Dočasnou daň z bohatství zavedlo před pár lety Španělsko, daňové úlevy pro bohaté rezidenty bez trvalého bydliště omezuje nyní i Spojené království. S minimální daní pro nejbohatší přišla letos také Brazílie.

 X X X

 PAPEŽ  RADÍ  TURISTŮM  V  NESNÁZÍCH

 Co bude s klienty Fly Dovolená v zahraničí? Papež poradil, co dělat při krachu cestovky

Česká cestovní kancelář Fly Dovolená je v úpadku

 Pokud cestovní kancelář zkrachuje, přebírá odpovědnost za její klienty v zahraničí pojišťovna, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Podle toho se následně odvíjí, zda lidé dokončí dovolenou podle plánu či nikoli. Varoval také před hoteliéry, kteří se situace mohou pokusit zneužít, a doporučil komunikovat s pojišťovnou. Poradil také, jak poznat společnost, která se může nacházet v problémech.

Krach Fly Dovolené byl pro Asociaci překvapením. „Není to cestovní kancelář, která by měla nějaký velký význam z hlediska nabízených produktů. Byla ve velkém konkurenčním tlaku ze strany ostatních cestovních kanceláří, které na našem trhu působí, protože její klientela směřovala zejména do Středomoří,“ uvedl Papež.

Cestovní kancelář Fly Dovolená byla pojištěná, tudíž za zhruba stovku jejích klientů v zahraničí nyní odpovídá pojišťovna. „Ta se bude starat i o výplatu peněz lidem, kteří měli dovolenou objednanou, ale ještě na ni neodjeli,“ sdělil místopředseda Asociace cestovních kanceláří.

A co se stane s klienty v zahraničí? „Většinou se rozdělí na dvě poloviny. Jedna část normálně stráví zbytek dovolené podle plánu,“ řekl Papež s tím, že ve zbytku případů se hoteliéři snaží situaci zneužít.

„Chtějí klienty vyhnat ze svých hotelů, ačkoli mají ubytování předplacené, anebo jim pojišťovna zaručí doplacení. Proto občas vzniká napětí,“ popsal expert. V takovém případě Papež radí komunikovat s pojišťovnou.

Upozornil také na to, jak poznat cestovní kancelář, která se může nacházet v problémech. „Signálem je, že společnost začne prodávat velmi levné zájezdy. To vypadá, že rychle potřebuje hotovost a byl bych obezřetný,“ dodal Papež pro CNN

x x x

KDO  ZAPLATÍ  MILIONY  ZA  VELKOU  CENU  V  BRNĚ?

 MotoGP zpět v Brně? Elitní motorky se mohou do Česka vrátit už příští rok

Závody mistrovství světa silničních motocyklů by se už v příštím roce mohly vrátit na brněnský Masarykův okruh. S promotérskou společností Dorna jednají zástupci majitele Automotodromu, samospráv i Autoklubu České republiky. Informaci o jednání přinesl Radiožurnál, zdroje iDNES.cz ji potvrzují.

 V Brně se motocyklová Grand Prix jela naposledy v roce 2020, poté z kalendáře šampionátu vypadla kvůli nedostatku financí na zaplacení takzvaného zalistovacího poplatku, který v posledním roce činil přibližně šest milionů eur (asi 162 milionů Kč). Promotérská společnost také požadovala opravu dráhy odhadem za 100 milionů korun, což město a Jihomoravský kraj nechtěly zaplatit.

„Po dohodě s ostatními účastníky mohu potvrdit, že určitá jednání probíhají. Autoklub se jich účastní. Jakmile bude nějaký konkrétní výsledek, budeme to komunikovat. Teď k tomu bohužel nemohu říct nic víc,“ řekl prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček.

Informace iDNES.cz hovoří o tom, že jednání jsou sice v počátcích, ale zároveň by se mohla ve velmi brzké době posunout rychle kupředu. „Což je logické vzhledem k tomu, že by se mohlo jednat o návratu Masarykova okruhu do kalendáře už v příštím roce,“ podotkl zdroj z motoristického prostředí.

Kalendář pro následující rok zveřejňuje promotér MotoGP obvykle na přelomu září a října.

Jednání o návratu MotoGP do Česka mohou souviset i se změnou majitele okruhu, který loni v březnu koupil podnikatel Karel Hubáček prostřednictvím své společnosti Shakai. Předtím areál vlastnil Karel Abraham starší, jehož syn do roku 2019 závodil v MotoGP.

„Pokud by se Grand Prix do Brna vrátila, budu šťastná,“ reagovala Ivana Ulmanová, bývalá dlouholetá ředitelka brněnského Automotodromu, která na začátku srpna ve své funkci skončila.Připustila, že o jednáních o MotoGP před svým koncem na okruhu informace měla. „Rovněž jsem věděla o podmínkách návratu Grand Prix ze strany Dorny. Jde o opravu dráhy, aby vyhovovala jejím požadavkům, uhrazení zalistovacího poplatku a vyrovnání dluhu ze strany pořádajícího Spolku pro GP ČR vůči Dorně ve výši jednoho milionu eur za poslední ročník,“ připomněla Ulmanová.

Hořkost z toho, že by se měla MotoGP do Brna vrátit po jejím odchodu z okruhu, prý necítí. „Vždy to byl tuhý boj o financování a stejné to očekávám i nyní. Zúčastněné čeká těžká práce,“ uvedla.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) pro iDNES.cz uvedl, že návrat MotoGP záleží na majiteli okruhu a Autoklubu ČR, který by měl akci pořádat. „Podstatné jsou jejich jednání s Dornou a výše zalistovacího poplatku. Pokud se rozhodnou, že do obnovení MotoGP půjdou, jako kraj to vítáme a jsme připraveni přispět cca stejnou částkou, na které jsme končili před pandemií covidu,“ sdělil Grolich.

Podobná slova volila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Můžeme potvrdit, že probíhají jednání o možnosti uspořádat v Brně znovu MotoGP a o případné formě finančního zapojení města a kraje. Za město lze v každém případě říct, že bychom návrat závodu uvítali. Více to v tuto chvíli nebudeme komentovat,“ vzkázala.

Vůdčí roli by měl převzít Autoklub ČR

Případný návrat MotoGP do Brna má zatím jen obecné obrysy. „Parametry spolupráce mezi Dornou a českou stranou by se teprve ladily,“ naznačil zdroj iDNES.cz, že k obnovení Grand Prix České republiky vede ještě dlouhá cesta.

Jejímu zdolání by každopádně měl nahrávat zájem Autoklubu ČR jako zastřešující organizace tuzemského motorsportu převzít za konání závodu zodpovědnost. Lze předpokládat, že v tom případě by pro město a kraj mělo být jednodušší se na akci podílet, zároveň by jim nehrozily dluhy a další spory jako v minulosti.

Momentka z posledního ročníku Grand Prix silničních motocyklů v Brně v roce 2020.

Kromě financí by bylo potřeba vyřešit i stav brněnské dráhy, na níž by se závodilo. Před čtyřmi lety byla podle jezdců i promotéra v nedostatečném stavu, od té doby opravou neprošla a tento krok by ji neminul.

„Nejsem schopen komentovat, zda dráha vyhovuje nárokům MotoGP, nebo ne,“ řekl k tomu mluvčí okruhu Petr Boháč. Potvrdil pouze, že jednání probíhají. „Zastáváme názor, že MotoGP do České republiky patří. V této počáteční fázi víc podrobností sdělit nemůžeme,“ konstatoval.

Konec provázela soudní pře

Mistrovství světa silničních motocyklů se v Brně s krátkou přestávkou jezdilo od roku 1965. Vyškrtnutí jihomoravského města z kalendáře šampionátu provázely před čtyřmi roky silné emoce a třaskavá prohlášení.

„Po desetiletí se milovníci sportu snažili a rvali o to, aby v Brně udrželi vrcholné motoristické závody. Za dva roky paní Vaňková a pan Šimek (brněnská primátorka a v té době už bývalý jihomoravský hejtman – pozn. red.) dokázali všechno zničit. Vaňková o zrušení závodu mluvila už při nástupu do funkce, takže si splnila sen. Šimek neříkal nic a nedělal nic,“ kritizovala tehdejší ředitelka okruhu Ulmanová.

Neslavný konec dlouhé tradice provázela také soudní tahanice. Brněnský Automotodrom si totiž chtěl pomocí žaloby vymoci 27 milionů korun za pronájem dráhy za zrušenou Velkou cenu v roce 2021. Peníze chtěl vyplatit od spolku vytvořeného společně Brnem a Jihomoravským krajem, který měl pořádání závodu na starosti. Krajský soud v Brně ovšem letos v dubnu tuto žalobu zamítl.

 Brzký návrat MotoGP na Masarykův okruh se zdál být po jeho odstoupení ze seriálu nepravděpodobný. Někdejší brněnský primátor Petr Vokřál (tehdy ANO) to dokonce označil za utopii.

Kam s ním? Místo by se zřejmě našlo

Přestože se v minulosti tradovalo, že pokud jednou brněnský závod z kalendáře mistrovství světa vypadne, už se do něho kvůli ztrátě důvěry a mohutnému zájmu z ostatních států nedostane, opak je zřejmě pravdou.

Jenom v letošní sezoně se nezávodí na třech okruzích, kde měly boje v MotoGP podle původního rozpisu z loňska proběhnout – v Argentině, Indii a Kazachstánu. Zda se některý z těchto pořadatelů do seriálu vrátí, je nyní neznámou.

„Místo pro Brno se ve finále najde, ať bude mít sezona dvacet nebo dvaadvacet závodů. Není to snad ani o tom, že by Dorna potřebovala zalepit díru v kalendáři, ale že se do Brna vrátí ráda. Mám z toho dojem, že když z České republiky přišel pozitivní signál, že je zájem, řekl si promotér: a proč ne?“ komentoval nové informace zdroj iDNES.cz.

 X X X

ZBYTEČNÁ  AGENTURA  SPORTU,  VYHOZENÉ  MILIONY

SPORTOVCI  PATŘÍ  POD  MINISTERSTVO,  JAKO  VŠUDE  VE  SVĚTĚ

 Český neúspěch v Paříži? Soupeříme se státy, které do sportu dávají více prostředků, říká Šebek

„Velká většina lidí ze sportovního prostředí určitě vnímá, že je dobře, že je nějaký státní orgán, který má sport jako hlavní téma,“ říká Ondřej Šebek, předseda Národní sportovní agentury v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

 Předseda Českého olympijského výboru před dvěma týdny v tomto pořadu mluvil o tom, že čeští sportovci odjíždějí do Paříže s velkými ambicemi, před olympiádou mluvil o zisku deseti medailí. Ve chvíli, kdy předtáčíme náš rozhovor, má česká výprava na kontě stále jen dvě medaile. A těch šancí na další už přece jenom moc nezbývá. Je to jednoznačně neúspěch?
Tak medailový neúspěch to určitě je. Tam si myslím, že ty ambice vycházely jednak z extrémně vyvedené olympiády v Tokiu, kde těch medailí jsme získali možná víc, než se očekávalo. Samozřejmě řada medailistů z olympiády v Tokiu se účastnila v roli favoritů a tady ten střet s realitou byl takový, jaký je. Jak říkáte, máme před sebou ještě několik dní olympiády. Asi nemá cenu to hodnotit úplně finálně, ale to, že medailově určitě zaostaneme za očekáváním, je pravda.

 Podporujeme všechny kluby ve všech sportovních odvětvích bez ohledu na to, zda provozují sport vrcholově, nebo rekreačně, říká šéf Národní sportovní agentury

Kdo dělal sport, tak samozřejmě ví, že to není jenom o výkonech těch našich sportovců, ale samozřejmě je to tím, že se tady potkáváme s 206 dalšími národy. Soupeříme se státy, které jsou násobně větší početně. Soupeříme se státy, které na rovinu té podpoře sportu dávají mnohem víc prostředků a i třeba pozornosti než v České republice. Je to i o tom, že se rozšiřuje ta světová špička.

Myslím si, že všichni máme v paměti včerejší (čtvrteční)závod v oštěpu, kdy soupeři Jakuba Vadlejcha byli z Pákistánu, z Indie, což jsou země, které se třeba neúčastnily nebo nebyly součástí té užší světové špičky. Podobně tomu je třeba v lezení, kde soupeři Adama Ondry jsou sportovci, kterým je patnáct sedmnáct let, kteří třeba v Tokiu nestartovali. Takže tím chci říct, že to není jenom o těch výkonech našich sportovců. Kdo je sledoval, tak viděl i emoční reakce těch našich největších favoritů.

Když budu mluvit o Jiřím Prskavci, Lukáši Krpálkovi nebo Jakubu Vadlejchovi, kteří určitě odevzdali, co bylo v jejich silách, i ty emoční reakce po tom, kdy nedosáhli na medaili, mluvily za vše – že udělali maximum, ale prostě ti soupeři byli lepší.

Myslím si, že máme i příslib do budoucnosti, kdy řada našich mladých sportovců podala skvělé výkony a jsou příslibem pro olympiádu v Los Angeles. Na druhou stranu je potřeba si říct, že je pravdou to, že máme 111člennou výpravu, která se rozrostla na poslední chvíli.

Je potřeba si přiznat, že pro velkou část těch sportovců, kteří v Paříži jsou, byl třeba vrcholem jejich letošní sezony to, že se na olympiádu kvalifikovali, protože ta kritéria v mnoha sportech jsou přísná a speciálně z Evropy se kvalifikovat je i velmi složité. Takže jenom si přiznejme to, že pro řadu sportovců je to, že se účastní olympijských her v Paříži, třeba vrchol té sezony nebo i toho snažení.

Některé kroky jsme zaspali

My mluvíme o té končící letní olympiádě, ale také poslední zimní olympiáda skončila pro české reprezentanty nejhůř od her v Lillehammeru, tedy za posledních 30 let. I tam čeští reprezentanti získali jen dvě medaile. Neukazuje se, že to je opravdu širší problém českého sportu?
Ten sport není možné řešit nějakými změnami z měsíce na měsíc nebo z roku na rok. Samozřejmě lidé ve sportu jsou si toho vědomi, že ta špička nám utíká, že jsme některé ty kroky zaspali. Já si myslím, že byla doba, kdy řada sportovních svazů byla vzorem pro fungování jiných zemí, to už tak není.

V mnoha sportech se třeba u nás inspirovali, ale ten systém propracovali více. Takže my jsme si vědomi toho, že jsou problémy, děláme nějaké konkrétní kroky, které už jsme začali dělat před olympiádou bez ohledu na to, zda jsme tušili nebo věděli, kolik budeme mít medailí.

 Ať jsem konkrétní, proběhla tzv. prioritizace sportu, o které se hodně mluvilo, a jejím cílem je právě popsat nějakou užší skupinu sportovních svazů, které budou moct čerpat větší podporu od státu – tak, aby právě zachytily ty nové trendy a aby byly mezinárodně konkurenceschopné. Ale nikdo nemůže očekávat, že po půl roce fungování této prioritizace budou ty úspěchy. To je jedna věc.

Druhá věc, která byla zahájena letos, je vznik tzv. high performance centra, jehož cílem je umožnit přesun poznatků moderní vědy do sportovního tréninku, což bohužel ne úplně fungovalo. Mnoho z těch trenérů i na úrovni reprezentace získávala informace třeba na sociálních sítích nebo od svých kolegů a neexistovala žádná národní autorita ve věci implementace a aplikace poznatků vědy do sportovního tréninku tak, aby to opravdu to bylo tím místem, kde se budou řídit reprezentační trenéři těch prioritizovaných sportů.

Takže to začalo fungovat letos. Mám radost, že se toho účastní takové kapacity, jako je třeba profesor Kolář nebo lékař Jiří Dostál. Jsou tam zástupci univerzit, ale i zástupci resortních center a myslím si, že budou z toho konkrétní výstupy, jejichž výsledky třeba už budeme moct vidět na olympiádě v Los Angeles.

Třetím krokem je projekt Národní sportovní agentury podpory ženských týmů, kdy těm ženským týmům, kde existuje nějaká reálnější možnost kvalifikace třeba na olympijské hry, dáváme nějakou velmi nadstandardní podporu se snahou zajistit jim takové podmínky, aby ta možnost kvalifikace byla reálnější.

 Už před letošní olympiádou se hodně mluvilo o kolektivních sportech. Do Paříže se nekvalifikoval ani jeden český tým v kolektivním sportu. Vy jste se už před chvílí zmínil o projektu, který začal už za předešlého vedení Národní sportovní agentury – podpora kolektivních sportů, a speciálně ženských kolektivních sportů, směrem k olympiádě v Los Angeles. Máte pocit, že ten plán funguje?
Funguje. Je to určitě jeden z nejlepších projektů Národní sportovní agentury, kdy jsme opravdu viděli, že pokud sporty, které de facto neměly žádnou finanční podporu na ženskou reprezentaci – konkrétně se můžeme bavit o pozemním hokeji nebo ragby nebo vodním pólu –, tak tam ten posun byl opravdu velký.

A kdo sleduje sport, tak ví, že ragbistky byly jeden zápas od nominace do Paříže. Pozemní hokejistky se účastnily finální nominace… Takže tam, kde ta podpora nově nastala, se to projevilo. Na druhou stranu bychom samozřejmě všichni byli rádi, aby právě ty kolektivní sporty, které přinášejí nějakou tu národní sounáležitost a patriotismus, se účastnily takto velkých akcí.

Realita však je taková, že na olympijské hry se nominuje z Evropy většinou čtyři až šest týmů. Takže bohužel v Evropě je realita taková, že sporty, jako je volejbal nebo basketbal, se hrají v Evropě v třiceti zemích na velmi vysoké úrovni a šance kvalifikovat se na olympiádu mezi čtyři až šest týmů, protože je zachována nějaká parita mezi jednotlivými kontinenty v tom kvalifikačním koeficientu, je velmi složité.

Ale určitě na to nerezignujeme. A právě jak ty projekty, o kterých jsem mluvil – podpora ženských sportů, ale třeba i prioritizace nebo to high performance centrum –, by měly přinést takové podněty, že i v těchto sportech by měla být větší šance se kvalifikovat. Popravdě u těch ženských sportů je ta šance větší. My jsme do toho projektu přizvali nově i tři sporty, které byly zařazeny na program do olympijských her v Los Angeles, což je softbal, flag fotbal a lakros. Tam taky existuje reálná šance, že by se ty naše týmy mohly té kvalifikace účastnit.

 Olympiáda je špička ledovce

Když se vrátíme ještě k hodnocení této olympiády, je to shodou okolností teď na začátku srpna přesně pět let, kdy vznikla Národní sportovní agentura. Je ten výsledek našich sportovců v Paříži určitou vizitkou, určitým vysvědčením NSA? Ukazuje, jak fungovala nebo nefungovala v těch pěti letech NSA?
Já bych úplně nechtěl svazovat fungování NSA jako úřadu s aktuálními výsledky na olympiádě. Samozřejmě je to výsledek celého sportovního hnutí. Podílí se na tom svazy, podílí se na tom resortní centra – samozřejmě to je nějaký výsledkem efektivity financování ze strany státu. Ale k fungování NSA bych rád řekl to, že se snaží svými programy zasáhnout celý sport.

Tady na olympiádě se bavíme opravdu o špičce toho ledovce, o vrcholových sportovcích, kteří samozřejmě mohou být velmi významní v rámci toho, že jsou vzory pro mladé sportovce, kteří začnou sportovat nebo prezentují Českou republiku v zahraničí. Na druhou stranu úkolem Národní sportovní agentury je podpořit celé to spektrum sportů, ať už to jsou kluby, ať už je to výstavba infrastruktury nebo třeba pořádání významných sportovních akcí, v čemž si myslím, že jsme velmi úspěšní.

 K historii Národní sportovní agentury je potřeba si říct, že ten úřad vznikal na zelené louce. Velká většina lidí ze sportovního prostředí určitě vnímá, že je dobře, že je nějaký státní orgán, který má sport jako hlavní téma, hlavní náplň a myslím si, že je to vnímáno dobře. To, že ta agentura vznikla na zelené louce, kdy neměla úředníky, neměla budovu, neměla programy… Myslím si, že se to podařilo postupem času stabilizovat. Je potřeba si připomenout, že vznikala v souběhu s covidovou krizí, kdy sport byl jednou z nejpostiženějších částí našeho života.

Mohu říct, že věřím, že sportovní prostředí teď vnímá, že jsme schopni pokrýt celé to spektrum, že jsme nastavili ty principy. Nebylo to jenom o agentuře, ale bylo to třeba i o žadatelích, kteří nevěděli, jaké mají dodávat podklady, jaké mají činit kroky k tomu, aby byli úspěšní třeba v žádostech o investice.

Takže myslím, že si to nějakým způsobem sedlo. I to je třeba důvod k tomu, že je hodně velký převis žádostí o ty infrastrukturní projekty, kdy doběhly všechny ty projekty, výběrová řízení… Nyní si myslím, že dělat nějaké převratné změny by nebylo určitě ku prospěchu věci. A myslím si, že opravdu sport vnímá, že Národní sportovní agentura patří do struktury úřadů České republiky.

 X X X

 Český neúspěch v Paříži? Soupeříme se státy, které do sportu dávají více prostředků, říká Šebek

„Velká většina lidí ze sportovního prostředí určitě vnímá, že je dobře, že je nějaký státní orgán, který má sport jako hlavní téma,“ říká Ondřej Šebek, předseda Národní sportovní agentury v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

 Předseda Českého olympijského výboru před dvěma týdny v tomto pořadu mluvil o tom, že čeští sportovci odjíždějí do Paříže s velkými ambicemi, před olympiádou mluvil o zisku deseti medailí. Ve chvíli, kdy předtáčíme náš rozhovor, má česká výprava na kontě stále jen dvě medaile. A těch šancí na další už přece jenom moc nezbývá. Je to jednoznačně neúspěch?
Tak medailový neúspěch to určitě je. Tam si myslím, že ty ambice vycházely jednak z extrémně vyvedené olympiády v Tokiu, kde těch medailí jsme získali možná víc, než se očekávalo. Samozřejmě řada medailistů z olympiády v Tokiu se účastnila v roli favoritů a tady ten střet s realitou byl takový, jaký je. Jak říkáte, máme před sebou ještě několik dní olympiády. Asi nemá cenu to hodnotit úplně finálně, ale to, že medailově určitě zaostaneme za očekáváním, je pravda.

 Podporujeme všechny kluby ve všech sportovních odvětvích bez ohledu na to, zda provozují sport vrcholově, nebo rekreačně, říká šéf Národní sportovní agentury

Kdo dělal sport, tak samozřejmě ví, že to není jenom o výkonech těch našich sportovců, ale samozřejmě je to tím, že se tady potkáváme s 206 dalšími národy. Soupeříme se státy, které jsou násobně větší početně. Soupeříme se státy, které na rovinu té podpoře sportu dávají mnohem víc prostředků a i třeba pozornosti než v České republice. Je to i o tom, že se rozšiřuje ta světová špička.

Myslím si, že všichni máme v paměti včerejší (čtvrteční)závod v oštěpu, kdy soupeři Jakuba Vadlejcha byli z Pákistánu, z Indie, což jsou země, které se třeba neúčastnily nebo nebyly součástí té užší světové špičky. Podobně tomu je třeba v lezení, kde soupeři Adama Ondry jsou sportovci, kterým je patnáct sedmnáct let, kteří třeba v Tokiu nestartovali. Takže tím chci říct, že to není jenom o těch výkonech našich sportovců. Kdo je sledoval, tak viděl i emoční reakce těch našich největších favoritů.

Když budu mluvit o Jiřím Prskavci, Lukáši Krpálkovi nebo Jakubu Vadlejchovi, kteří určitě odevzdali, co bylo v jejich silách, i ty emoční reakce po tom, kdy nedosáhli na medaili, mluvily za vše – že udělali maximum, ale prostě ti soupeři byli lepší.

 Myslím si, že máme i příslib do budoucnosti, kdy řada našich mladých sportovců podala skvělé výkony a jsou příslibem pro olympiádu v Los Angeles. Na druhou stranu je potřeba si říct, že je pravdou to, že máme 111člennou výpravu, která se rozrostla na poslední chvíli.

Je potřeba si přiznat, že pro velkou část těch sportovců, kteří v Paříži jsou, byl třeba vrcholem jejich letošní sezony to, že se na olympiádu kvalifikovali, protože ta kritéria v mnoha sportech jsou přísná a speciálně z Evropy se kvalifikovat je i velmi složité. Takže jenom si přiznejme to, že pro řadu sportovců je to, že se účastní olympijských her v Paříži, třeba vrchol té sezony nebo i toho snažení.

Některé kroky jsme zaspali

My mluvíme o té končící letní olympiádě, ale také poslední zimní olympiáda skončila pro české reprezentanty nejhůř od her v Lillehammeru, tedy za posledních 30 let. I tam čeští reprezentanti získali jen dvě medaile. Neukazuje se, že to je opravdu širší problém českého sportu?
Ten sport není možné řešit nějakými změnami z měsíce na měsíc nebo z roku na rok. Samozřejmě lidé ve sportu jsou si toho vědomi, že ta špička nám utíká, že jsme některé ty kroky zaspali. Já si myslím, že byla doba, kdy řada sportovních svazů byla vzorem pro fungování jiných zemí, to už tak není.

V mnoha sportech se třeba u nás inspirovali, ale ten systém propracovali více. Takže my jsme si vědomi toho, že jsou problémy, děláme nějaké konkrétní kroky, které už jsme začali dělat před olympiádou bez ohledu na to, zda jsme tušili nebo věděli, kolik budeme mít medailí.

Ať jsem konkrétní, proběhla tzv. prioritizace sportu, o které se hodně mluvilo, a jejím cílem je právě popsat nějakou užší skupinu sportovních svazů, které budou moct čerpat větší podporu od státu – tak, aby právě zachytily ty nové trendy a aby byly mezinárodně konkurenceschopné. Ale nikdo nemůže očekávat, že po půl roce fungování této prioritizace budou ty úspěchy. To je jedna věc.

Druhá věc, která byla zahájena letos, je vznik tzv. high performance centra, jehož cílem je umožnit přesun poznatků moderní vědy do sportovního tréninku, což bohužel ne úplně fungovalo. Mnoho z těch trenérů i na úrovni reprezentace získávala informace třeba na sociálních sítích nebo od svých kolegů a neexistovala žádná národní autorita ve věci implementace a aplikace poznatků vědy do sportovního tréninku tak, aby to opravdu to bylo tím místem, kde se budou řídit reprezentační trenéři těch prioritizovaných sportů.

Takže to začalo fungovat letos. Mám radost, že se toho účastní takové kapacity, jako je třeba profesor Kolář nebo lékař Jiří Dostál. Jsou tam zástupci univerzit, ale i zástupci resortních center a myslím si, že budou z toho konkrétní výstupy, jejichž výsledky třeba už budeme moct vidět na olympiádě v Los Angeles.

Třetím krokem je projekt Národní sportovní agentury podpory ženských týmů, kdy těm ženským týmům, kde existuje nějaká reálnější možnost kvalifikace třeba na olympijské hry, dáváme nějakou velmi nadstandardní podporu se snahou zajistit jim takové podmínky, aby ta možnost kvalifikace byla reálnější.

 Už před letošní olympiádou se hodně mluvilo o kolektivních sportech. Do Paříže se nekvalifikoval ani jeden český tým v kolektivním sportu. Vy jste se už před chvílí zmínil o projektu, který začal už za předešlého vedení Národní sportovní agentury – podpora kolektivních sportů, a speciálně ženských kolektivních sportů, směrem k olympiádě v Los Angeles. Máte pocit, že ten plán funguje?
Funguje. Je to určitě jeden z nejlepších projektů Národní sportovní agentury, kdy jsme opravdu viděli, že pokud sporty, které de facto neměly žádnou finanční podporu na ženskou reprezentaci – konkrétně se můžeme bavit o pozemním hokeji nebo ragby nebo vodním pólu –, tak tam ten posun byl opravdu velký.

A kdo sleduje sport, tak ví, že ragbistky byly jeden zápas od nominace do Paříže. Pozemní hokejistky se účastnily finální nominace… Takže tam, kde ta podpora nově nastala, se to projevilo. Na druhou stranu bychom samozřejmě všichni byli rádi, aby právě ty kolektivní sporty, které přinášejí nějakou tu národní sounáležitost a patriotismus, se účastnily takto velkých akcí.

Realita však je taková, že na olympijské hry se nominuje z Evropy většinou čtyři až šest týmů. Takže bohužel v Evropě je realita taková, že sporty, jako je volejbal nebo basketbal, se hrají v Evropě v třiceti zemích na velmi vysoké úrovni a šance kvalifikovat se na olympiádu mezi čtyři až šest týmů, protože je zachována nějaká parita mezi jednotlivými kontinenty v tom kvalifikačním koeficientu, je velmi složité.

Ale určitě na to nerezignujeme. A právě jak ty projekty, o kterých jsem mluvil – podpora ženských sportů, ale třeba i prioritizace nebo to high performance centrum –, by měly přinést takové podněty, že i v těchto sportech by měla být větší šance se kvalifikovat. Popravdě u těch ženských sportů je ta šance větší. My jsme do toho projektu přizvali nově i tři sporty, které byly zařazeny na program do olympijských her v Los Angeles, což je softbal, flag fotbal a lakros. Tam taky existuje reálná šance, že by se ty naše týmy mohly té kvalifikace účastnit.

Olympiáda je špička ledovce

Když se vrátíme ještě k hodnocení této olympiády, je to shodou okolností teď na začátku srpna přesně pět let, kdy vznikla Národní sportovní agentura. Je ten výsledek našich sportovců v Paříži určitou vizitkou, určitým vysvědčením NSA? Ukazuje, jak fungovala nebo nefungovala v těch pěti letech NSA?
Já bych úplně nechtěl svazovat fungování NSA jako úřadu s aktuálními výsledky na olympiádě. Samozřejmě je to výsledek celého sportovního hnutí. Podílí se na tom svazy, podílí se na tom resortní centra – samozřejmě to je nějaký výsledkem efektivity financování ze strany státu. Ale k fungování NSA bych rád řekl to, že se snaží svými programy zasáhnout celý sport.

Tady na olympiádě se bavíme opravdu o špičce toho ledovce, o vrcholových sportovcích, kteří samozřejmě mohou být velmi významní v rámci toho, že jsou vzory pro mladé sportovce, kteří začnou sportovat nebo prezentují Českou republiku v zahraničí. Na druhou stranu úkolem Národní sportovní agentury je podpořit celé to spektrum sportů, ať už to jsou kluby, ať už je to výstavba infrastruktury nebo třeba pořádání významných sportovních akcí, v čemž si myslím, že jsme velmi úspěšní.

K historii Národní sportovní agentury je potřeba si říct, že ten úřad vznikal na zelené louce. Velká většina lidí ze sportovního prostředí určitě vnímá, že je dobře, že je nějaký státní orgán, který má sport jako hlavní téma, hlavní náplň a myslím si, že je to vnímáno dobře. To, že ta agentura vznikla na zelené louce, kdy neměla úředníky, neměla budovu, neměla programy… Myslím si, že se to podařilo postupem času stabilizovat. Je potřeba si připomenout, že vznikala v souběhu s covidovou krizí, kdy sport byl jednou z nejpostiženějších částí našeho života.

Mohu říct, že věřím, že sportovní prostředí teď vnímá, že jsme schopni pokrýt celé to spektrum, že jsme nastavili ty principy. Nebylo to jenom o agentuře, ale bylo to třeba i o žadatelích, kteří nevěděli, jaké mají dodávat podklady, jaké mají činit kroky k tomu, aby byli úspěšní třeba v žádostech o investice.

Takže myslím, že si to nějakým způsobem sedlo. I to je třeba důvod k tomu, že je hodně velký převis žádostí o ty infrastrukturní projekty, kdy doběhly všechny ty projekty, výběrová řízení… Nyní si myslím, že dělat nějaké převratné změny by nebylo určitě ku prospěchu věci. A myslím si, že opravdu sport vnímá, že Národní sportovní agentura patří do struktury úřadů České republiky.

 X X X

 LDN v Rybitví projde rozsáhlou rekonstrukcí za 120 milionů korun

 Rada Pardubického kraje schválila tento týden investiční záměr na rekonstrukci a přístavbu lůžkového pavilonu v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) v Rybitví. Jedná se zatím o první etapu plánovaných vylepšení.

 LDN Rybitví je zařízení lůžkové péče, které poskytuje služby pro pacienty překládané především z Nemocnic Pardubického kraje a. s., zejména z Pardubic a z Chrudimi. Prostory, ve kterých zařízení funguje, byly vybudovány již v 50. letech minulého století, tenkrát pro účely výuky. Jedná se o dvě budovy spojené jednopodlažním krčkem, starší zděný třípodlažní objekt (budova A) a novější třípodlažní objekt (budova B). Cílem stavby z hlediska péče o klienty je vytvoření nových pokojů pro pacienty, které budou odpovídat současným požadavkům, budou mít vlastní sociální zázemí, nebo např. centrální rozvody medicinálních plynů.

 V rámci 1. etapy bude provedena demolice starých nevyhovujících objektů garáží, skladů, prodejny a márnice na severovýchodní straně od budovy A. „Na tomto území následně vyroste pětipodlažní novostavba lůžkového pavilonu C. Suterén a první nadzemní podlaží budou využity pro technické provozy, kantýnu, lékárnu apod., ve druhém a třetím podlaží vzniknou dvě nová oddělení pro 20 pacientů, která pokryjí vzrůstající nároky mladších těžce nemocných pacientů na soukromí a profesionální léčbu v zařízení následné péče – pokoje jsou navrženy jako dvoulůžkové s vlastním sociálním zařízením. V posledním patře budovy budou prostory pro administrativní část provozu,“ říká Michaela Matoušková, náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví, a dodává: „Plánujeme, že tu vzniknou také lékárna a prádelna, které výrazně přispějí k zefektivnění a zlevnění provozu léčebny. Lékárna bude navíc schopna poskytovat služby i občanům obce Rybitví.“

 „Investiční akce je plánována ve čtyřech na sebe navazujících etapách, počet lůžek se ze stávajících 105 zvýší na 140. Počítáme s tím, že stavba začne na jaře 2026 a skončí o dva roky později,“ říká Roman Línek, náměstek hejtmana zodpovědný za krajské investice.

 „Celkové náklady investiční akce jsou předběžně vyčísleny na 123 milionů korun. Náklady na přípravu v roce 2025 jsou ve výši kolem pěti milionů. Na realizaci akce potom půjde v roce 2026 z rozpočtu přibližně 50 milionů a v roce 2027 pak zbytek vysoutěžené ceny, která může být i s ohledem na situaci na stavebním trhu nižší než je v tuto chvíli předpokládaná hodnota.“  Mgr. Dominik Barták

 X X X

 Západočeská univerzita v Plzni funguje v regionu s pomocí kraje

 Zastupitelům Karlovarského kraje bude předložen ke schválení návrh na poskytnutí individuálních dotací v celkové výši 3,8 milionu korun pro Západočeskou univerzitu v Plzni, která působí v Chebu. Rozhodlo o tom vedení na minulém zasedání Rady Karlovarského kraje. Prostředky by měly být využity na financování výuky nekvalifikovaných učitelů ve studijním programu učitelství pro 1. stupeň základní školy zajišťované fakultou pedagogickou a na podporu vzdělávací činnosti a aktivit fakulty ekonomické.

Na podporu fakulty ekonomické v akademickém roce 2024/2025 by mělo jít celkem 2,8 milionu korun. „Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni působí v našem kraji přes 30 let. Její absolventi nachází uplatnění napříč odvětvími. Letos navíc otevírá velmi atraktivní studijní program Management and Digital Technology. Mimoto ještě podniká celou řadu dalších aktivit, jako je například JUNIOR ACADEMY, což je program pro středoškoláky, kteří chtějí na sobě pracovat a rozvíjet se, nebo velmi úspěšná letní škola HOMO ECONOMICUS pro děti do 15 let. Dotace, kterou škola dostává od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel nepokrývá provozní náklady fakulty, natož aby přispívala k jejímu dalšímu rozvoji. Karlovarský kraj proto univerzitu, respektive její fakultu, dlouhodobě podporuje,“ uvedl radní pro oblast vzdělávání, školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Jindřich Čermák.

Více jak 1 milion korun pak dostane fakulta pedagogická, která pomáhá v našem regionu se zvyšováním kvalifikace učitelů základních škol. „Vysoká nekvalifikovanost učitelů je jedním z problémů, který náš region dlouhodobě trápí a který se snažíme alespoň s pomocí dotací řešit. Podpora bude využita na úhradu nákladů spojených s výukou ve čtyřech ročnících studia na pracovišti fakulty v Chebu. Z poskytnutých prostředků budou konkrétně hrazeny nejen mzdové náklady a doprava lektorů, ale také materiální zabezpečení výuky,“ doplnil Jindřich Čermák. Mgr. Veronika Svobodová