Trump klade nesplnitelné požadavky, přijetí dohody s USA by byla kapitulace.  Donald Trump varuje Kyjev před „velkými problémy“, pokud Ukrajina vycouvá z dohody o vzácných prvcích. Nejnovější verze dokumentu, která unikla do médií, ale stanovuje pro Ukrajinu řadu těžko splnitelných požadavků. „Smysluplný politik by dohodu v takovémto znění nepodepsal,“ říká pro iROHLAS.cz analytik Pavel Havlíček, podle kterého by se přijetí dohody rovnalo kapitulaci a ukrajinské vedení bude pod velkým tlakem, jak s ní naložit.

 „Pokouší se vycouvat z dohody o vzácných zeminách, a pokud to udělá, bude mít jisté problémy, velké, velké problémy,“ pohrozil v neděli Trump ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Nejnovější návrhy americké administrativy ale jdou daleko nad rámec dřívější dohody o nerostných surovinách, která šla k ledu po bouřlivé návštěvě Zelenského v Bílém domě. Ukazují to detaily z nového návrhu, které se prostřednictvím agentury Reuters a dalších médií dostaly na veřejnost koncem minulého týdne.

Poslední verze dokumentu, kterou Spojené státy předaly Kyjevu 23. března, vyvolala na Ukrajině další pobouření a někteří ukrajinští představitelé dohodu označují za „loupež“ ze strany USA. Jako „dokument o vyvlastnění“ ji popisuje také odborník na energetické právo z think-tanku Atlantic Council Alan Riley.

„Nikdy předtím jsem nic podobného neviděl,“ řekl pro britský deník The Telegraph, podle kterého Spojené státy svými bezprecedentními požadavky drží zbraň u hlavy Zelenského. „Musím se ptát, zda skutečným záměrem nebylo donutit Zelenského, aby to odmítl,“ dodal Riley.

Americká administrativa od válkou zmítané Ukrajiny požaduje všechny příjmy z přírodních zdrojů, dokud Ukrajina nesplatí veškerou americkou vojenskou pomoc poskytnutou od roku 2022, a to i s úroky ve výši čtyř procent ročně. Přesnou sumu chce americká strana teprve spočítat, média ale zmiňují částku přesahující 100 milionů dolarů.

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka na něco takového Ukrajinci nepřistoupí a může to potvrzovat slova některých kritiků, podle kterých už americká strana o dohodu nestojí. „V hodnoceních často zaznívá, že americké požadavky jsou vůči Ukrajině takto formulované proto, aby dohoda pro Ukrajinu nebyla přijatelná,“ říká s tím, že jedním z možných výkladů je snaha Trumpovy administrativy ukázat na Ukrajinu jako na toho, kdo nestojí o mír.  

Spor mezi Washingtonem a Kyjevem je tak nyní „uměle přiživován“ požadavky, které jsou pro ukrajinskou stranu naprosto nepřijatelné, míní odborník na Rusko a východní Evropu.

„Je zřejmé, že situace dále eskaluje v neprospěch Ukrajiny, a naopak ve prospěch USA. To, co se na začátku jevilo jako samozřejmá věc, tedy dojednaný text a jasná ochota obou stran to podepsat, se nyní rozplývá. S tím také korespondují stupňující se požadavky z americké strany, které jsou pro Ukrajinu stále více nepřijatelné, až ultimativní a velmi nátlakové,“ dodává pro iROZHLAS.cz.

Kapitulace Ukrajiny

Materiální finanční pomoc, kterou Spojené státy Ukrajině od roku 2022 poskytly, Trumpova administrativa vnímá jako svůj první příspěvek do zvláštního fondu, který má po podpisu dohody vzniknout. Do tohoto fondu mají být převedeny zisky z ukrajinských přírodních zdrojů, které kromě kritických nerostů navíc zahrnují i ropu a zemní plyn.

Podle nejnovější verze dohody by americké společnosti zároveň získaly přednostní právo na všechny budoucí investice do projektů týkajících se nejen strategických surovin, těžby ropy a zemního plynu, ale také infrastruktury, včetně železnic, přístavů nebo silnic, píše agentura Bloomberg. Účast dalším investorům by Ukrajina mohla nabídnout jen tehdy, pokud by ti američtí odmítli, uvádí server Ukrajinska pravda, podle kterého by Kyjev zároveň musel Spojeným státům poskytovat veškeré důvěrné podrobnosti z těchto jednání.

Fond by navíc spravovala americká vládní agentura známá jako Mezinárodní rozvojová finanční korporace (DFC), která by nominovala tři z pěti členů správní rady fondu. Tři členové dosazení americkou stranou by měli zvláštní hlasovací práva s možností blokovat určitá rozhodnutí, zatímco ukrajinská strana by jmenovala pouze dva členy a nemohla by zasahovat do každodenního řízení fondu.

Jak přitom upozorňuje Havlíček, podle dřívější verze dohody mělo být postavení obou stran rovnocenné, nynější návrh se ale posouvá výrazně v neprospěch Ukrajiny. Pokud by tedy Kyjev na novou verzi dohody přistoupil, byla by to jeho „ekonomická kapitulace“.

„Nejedná se jen o vzácné zeminy a kritické materiály, do dohody jsou zapojeny i zásoby ropy a zemního plynu, které má Ukrajina poměrně rozsáhlé, a to i v přilehlých vodách kolem Krymu. V některých ohledech je to až šíleně formulované a neokolonialistický přístup je tady opravdu velmi zřetelný. Myslím si, že to nebude něco, co bude pro Ukrajinu přijatelné. Právě proto se množí výklady, že požadavky jsou natolik vystupňované, aby nebyly pro Ukrajinu splnitelné a aby americká administrativa měla alibi se z některých vyjednávání stáhnout,“ upozorňuje Havlíček.

Podle serveru Ukrajinska pravda by navíc fond připomínal spíš americkou organizaci. Daně by platil v USA, ne na Ukrajině, a pokud by ukrajinská strana chtěla kroky fondu napadnout, musela by se obrátit na soud v New Yorku, nikoliv na ukrajinské soudy.

Ohrožení cesty do EU?

Podle Bloombergu dohoda rovněž Kyjevu zakazuje prodávat kritické nerostné suroviny zemím, které jsou „strategickými konkurenty“ Spojených států. Server Ukrajinska pravda přitom upozorňuje na riziko, že by se tato definice mohla vztahovat i na Evropskou unii. Kyjev, který usiluje o členství v EU, by se tak dostal do situace, kdy by musel omezit obchod se svými evropskými partnery.

Obavy v tomto směru neskrývá ani ukrajinský prezident, který dal v pátek jasně najevo, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie. Kromě toho také uvedl, že Ukrajina neuzná jako půjčku dříve poskytnutou americkou vojenskou pomoc v situaci, kdy se brání invazi ruského agresora.

Podle Havlíčka ale tato část dohody směřuje spíš než k Evropské unii především k Číně, se kterou Spojené státy vedou geopolitické soupeření. „Mluví se o pozici čínských firem z hlediska poválečné rekonstrukce Ukrajiny, přístupu k surovinám a tak dále. Tohle je pro Američany obecně velký strašák,“ říká odborník na východní Evropu pro iROZHLAS.cz.

„V tuto chvíli bych neřekl, že by to byl otevřený souboj mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ten tam zatím nevidím, ale nechci říkat, že bych si to teoreticky nedovedl představit někdy v budoucnosti,“ dodává Havlíček. Zároveň ale upozorňuje na skutečnost, že Ukrajina má s Evropskou unií podepsané vlastní dohody o přístupu k nerostným surovinám, což by v kontextu americké dohody mohlo vyvolávat rozpor.

Další osud dohody

Ukrajinská strana nyní doufá, že se jí podaří podobu dokumentu ještě proměnit. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak médiím v pátek řekl, že návrh dohody není konečný a že konzultace s americkou stranou stále pokračují.

„Doufám, že ukrajinská strana bude požadovat a dosáhne významných změn (této dohody). Ale text, který jsem viděl, je prostě příšerný,“ cituje server Kyiv Post ukrajinského poslance Jaroslava Železňaka, podle kterého musí dokument navržený americkou stranou projít zásadní změnou. „Jinak si nedovedu představit, jak by mohl být ratifikován parlamentem,“ dodal poslanec.

 Podle odborníka z Asociace pro mezinárodní otázky je ale osud této dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou velmi nejistý a jeví se spíše negativně. Ukrajinské vedení proto bude pod velkým tlakem nejen ze strany Spojených států, ale také některých evropských lídrů, aby Kyjev k dohodě přistoupil a Spojené státy se vrátily do hry.

„Pozice Spojených států je v tuto chvíli tak nečitelná, že kterýkoliv smysluplný politik by dohodu v takovémto znění nepodepsal. Byla by to společenská i politická kapitulace před americkým nátlakem, který prokázal mnoho ve směru k Ruské federaci, zatímco vůči ukrajinské straně se chová macešsky, velmi asertivně a v ekonomické oblasti až agresivně,“ říká Havlíček.

Změnit situaci by podle něj mohlo jen to, pokud by Spojené státy zahájily výrazný tlak na Rusko a udeřily by na něj například sankcemi. Těmi americký prezident hrozil Moskvě už dřív a před tvrdými opatřeními varoval Rusko i během nedělního rozhovoru pro televizi NBC News.

Trump v rozhovoru řekl, že je na ruského prezidenta Vladimira Putina „velmi rozzlobený“, protože jeho kroky „nejdou správným směrem“. Zatím ale Trump zůstává jen u slov. Podle Putinova zmocněnce, šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva navíc obě země zahájily diskuse o vlastní dohodě ohledně těžby kovů vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.

X X X

UKRAJINA,  RUSKO,  ČR,  EVROPA  ČEKÁ  NA  KONEC  VÁLKY

 Miroslav Majkowski: Takže válka!

 Od zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických se takzvaná sjednocená Evropa zbláznila. Ze všech stran nás titulky médií straší válkou s Ruskou federací, politici na titulních stránkách novin volají po zbrojení, různí lidé vydávající se za experty předpovídají, že k válce dojde za tři roky (nevím, co mají za ty tři roky v plánu, ale před dvěma lety říkali totéž). Titíž experti nedávno prohlásili, že Rusko nemá s čím střílet, a poukazovali na bezmoc ruské armády tím, že cikáni kradli Rusům tanky a že ruská letadla lze srazit sklenicí okurek.“ Tak začíná svůj text na stránkách portálu Myśl Polska Miroslav Majkowski.

Podle jeho soudu v Evropě zmítané „levičáctvím“, nemocnými, zvrácenými ideologiemi, migrační krizí, šílenstvím Zelené dohody, které ničí evropskou ekonomiku, se buduje válečný příběh založený na strachu. Tato zdánlivě šílená politika nakonec tak šílená není.

„Ovládání strachem je po staletí používaný mechanismus, osvědčený a ďábelsky účinný. Vytváření atmosféry ohrožení a vytrubování potřeby zbrojení také pomáhá posilovat v povědomí evropské společnosti pocit potřeby vzdát se konzumu a obětovat se pro zajištění své bezpečnosti.

Na stejném mechanismu se pracovalo v čase Covidu-19, kdy byla společnost zcela nezákonným způsobem nucena přinášet oběti, vzdát se vlastních svobod, občanských práv a svobod. Kdo si nenechal píchnout injekci a nenechal si nasadit náhubek, nesměl do letadel, kanceláří, obchodů atd.

Lidé byli zastrašováni do té míry, že se napadali   a udávali jen proto, že někdo neměl roušku nebo respirátor. Polští politici z PiS, PO a PSL vyzývali k úplnému vymazání, odebrání práv na život ve společnosti a dokonce k izolaci v táborech lidí, kteří si nenechali píchnout injekci. Už jste zapomněli?

Když v únoru 2022 nejlepší lékař na světě vyléčil svět od Covidu-19  za jeden den, musela se najít jiná záminka, jak chytit lidi pod krkem. Navíc to neustále postupně dělá Evropská komise, která soustavně  zavádí nová nařízení omezující naši svobodu. Máme zákaz vytápět si domy uhlím, plynem nebo dřevem, jsme nuceni platit obrovské daně za emise CO2, zavádíme limity plateb a nyní diskutujeme o zákazu pěstování zeleniny na zahrádkách pro vlastní potřebu. Nedávno hlavní sanitární vrah v zemi znovu rozpoutal kampaň za stíhání rodičů za to, že neočkovali své děti. Jasně. Vždyť i farmaceutický průmysl musí žít.

S hrůzou se dívám na polskou politickou třídu, která dychtivě tleská myšlence záchrany německého automobilového průmyslu a zároveň buduje sílu německého a francouzského zbrojního průmyslu, které jsou zodpovědné za jednu třetinu vývozu zbraní na světovém trhu. Němci a Francouzi jsou moudré národy. Vyděšené evropské společnosti budou dychtivě splácet úvěry, které si banky vzaly na rozvoj německého a francouzského průmyslu. Brilantní.

Navíc podobný mechanismus, geniální ve své jednoduchosti, byl použit během Covidu-19, kdy se ekonomická situace velmi zhoršila, aby následně poskytl úvěr na zlepšení  ekonomické situace formou fondu obnovy. A opět máme co do činění s extází mnoha politiků při přidělování prostředků. Mimochodem, tyto prostředky, které byly jedním z hlavních témat předvolební kampaně, tvoří pouhá 2 procenta  rozpočtu Podkarpatského vojvodství v Polsku (autor je vojvodským poslancem, pozn.). To jen pro ilustraci.

Jak nedávno nechal pronesl jeden politik, máme munici na 5 dní války. S vědomím historie to našim místním politikům a generálům nezabrání riskovat konflikt s Ruskem. Vždyť během Varšavského povstání byla munice na 2 dny a dost zbraní pro 10 procent povstalců. A nějak to těmto šílencům nevadilo. Změnilo se něco v polské mentalitě prostoupené řízenou rusofobií? Nic takového.

Poučili jsme se jako národ z druhé světové války? Nic takového.

Kráčíme po tenkém ledě, nechce se nám vylézt na břeh a s dětskou zarputilostí kontrolujeme, zda se led při dalším kroku prolomí nebo zda ještě vydrží.

„Takže je to válka. Ode dneška se všechny záležitosti a záležitosti přesouvají do pozadí. Celý náš soukromý a veřejný život dáváme na zvláštní kolej…“ – hlásil polský  rozhlas  1. září 1939.

Jste připraveni přinést oběti, abyste vybudovali německo-francouzskou ekonomiku?

Takovou otázku klade v závěru své úvahy na stránkách Myśl Polska Miroslav Majkowski.  Laskavý čtenář jistě pochopí, že taková otázka může být položena také českému čtenáři.

 (Vybrala a přeložila Jana Putzlacher) server vasevec.cz

X X X

 V americkém Utahu zakázali vlajky LGBT na školách a úřadech

Utah se stal prvním státem, který zakázal vyvěšování vlajek LGBTQ na školách a všech vládních budovách poté, co republikánský guvernér Spencer Cox oznámil, že umožňuje, aby se zákaz nepovoleného vystavování vlajek stal zákonem bez jeho podpisu. Uvedl, že má s takovým krokem problém, ale rozhodl se nevyužít veta, protože by i tak bylo přehlasováno republikány kontrolovaným zákonodárným sborem.

Počínaje 7. květnem budou státní nebo místní vládní budovy pokutovány 500 dolary denně za vyvěšení jakékoli jiné vlajky než vlajky Spojených států, státní vlajky Utahu, vojenských vlajek nebo vlajek obsažených v krátkém seznamu dalších  schválených zákonodárci.  Mezi další vlajky povolené podle zákona Utahu patří olympijské a paralympijské vlajky, oficiální vlajky vysokých škol nebo univerzit, kmenové vlajky a historické verze jiných schválených vlajek, které mohou být použity pro vzdělávací účely.

Nový zákon by mohl rozdmýchat konflikt mezi státem a liberálním Salt Lake City,  největším městem Utahu, kde každoročně v měsíci červu probíhá měsíc hrdosti LGBT komunity a na městských budovách jsou vyvěšeny duhové vlajky. Již nyní na protest proti rozhodnutí byly ve městě  některé budovy osvětleny barevnými světly.

Republikánští předkladatelé  návrhu zákona uvedli, že má podpořit „politickou neutralitu“ učitelů a dalších vládních zaměstnanců. Odpůrci argumentovali, že jeho cílem je vymazat výraz LGBTQ+ a odebrat autoritu městům a obcím, které nejsou politicky v souladu s republikánským zákonodárným sborem.

V dopise   vysvětlujícím své rozhodnutí Cox uvedl, že souhlasí se „základním záměrem“   zákona učinit školy  politicky neutrálními, ale domnívá se, že zachází příliš daleko v regulaci místních samospráv. Poznamenal také, že tím, že se zákon úzce zaměřuje na vlajky, nebrání dalším politickým projevům, jako jsou plakáty nebo osvětlení, server vasevec.cz

X X X

  80 milionů euro odpůrcům Orbána a Kaczyńského

 Brusel financoval nevládní organizace v Maďarsku a Polsku, aby destabilizoval vlády maďarského premiéra Viktora Orbána a polské vládní strany Jaroslawa Kaczyńského Právo a spravedlnost, uvádí maďarské akademické centrum MCC Brusel ve zprávě, která ukazuje, že Evropská komise vyčlenila 80 milionů euro ze společného rozpočtu na dotace levicovým a proevropským organizacím v Polsku a Maďarsku.

Prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty vyčlenil Brusel 41 milionů EUR nevládním organizacím v Maďarsku a 38 milionů EUR nevládním organizacím v Polsku. Značná část těchto peněz šla skupinám přímo zapojeným do agitačních kampaní proti politikům ve Varšavě a Budapešti.

Zpráva popisuje, jak byla pod rouškou prosazování „hodnot EU“ vybudována „síť propagandy“, v níž nevládní organizace a think-tanky útočily na vlády Práva a spravedlnosti a maďarský Fidesz.  V případě Maďarska to mimo jiné zahrnuje: Nadaci „kot’rs“, která obdržela přibližně 3 miliony eur, označila Orbánova vláda za místní distribuční centrum pro zahraniční vliv. Zpráva zdůraznila, že organizace použila peníze na podporu přistěhovalectví, LGBT a klimatické propagandy.

Zpráva také poukázala na blokaci fondů obnovy pro Polsko, které byly okamžitě uděleny po převzetí moci vládou Donalda Tuska, a tedy jejich zjevné zneužívání pro prosazení cílů vedení unie, server vasevec.cz

X X X

 Lavrov posuzuje možnost uznání genocidy národů SSSR

Ministr zahraničí Sergej Lavrov poznamenal, že k uznání genocidy proti národům SSSR zbývá ještě dlouhá cesta. Informovala o tom dnes agentura TASS.

Lavrov  zároveň připomněl, že na území samotného Ruska již probíhají soudní řízení směřující k uznání počínání fašistů během Velké vlastenecké války jako genocidy.

„Jsem přesvědčen, že uznání celé této ‚aktivity‘ jako genocidy národů SSSR nenastane brzy, protože odpor je kolosální. Celá filozofie, včetně té současné, většiny moderních západních elit v Evropě bude zpochybněna. Ale tato práce bude jistě následně přenesena na oficiální mezinárodní úroveň,“ dodal řekl Sergej Lavrov, server vasevec.cz

X X X

TRUMP  NA  GOLFU  S  FINSKEM  O   UKRAJINĚ?

Golf, válka a ledoborce. Finský prezident uhranul Trumpa, je spojkou pro Kyjev

Finský prezident Alexander Stubb ví, jak si na svou stranu obrátit svůj americký protějšek. Při víkendové neformální návštěvě floridského sídla Mar-a-lago si společně s Donaldem Trumpem střihli partičku golfu a aby řeč nestála, probrali i situaci na Ukrajině a kontrakty v hodnotě miliard dolarů na dodávku proslulých severských ledoborců.

Z fotografií by se mohlo zdát, že si dva kamarádi jen vyrazili na pravidelnou ranní dávku golfu, ale ve skutečnosti šlo o hodně. Trump se ke svým dosavadním evropským spojencům obrací zády a každý úspěšný pokus, jak obměkčit jeho srdce, se počítá. Před pár týdny se to podařilo britskému premiérovi Keiru Starmerovi, o uplynulém víkendu zabodoval finský prezident. Trump se na své sociální síti pochlubil, že společně se Stubbem dokázali vyhrát i malý golfový turnaj, elegantní zacházení finského prezidenta s trojkou železem ocenil rovněž senátor Lindsey Graham.

Pochopitelně nešlo jen o zábavu pro bohaté. „Prezident Stubb a já se těšíme na posílení partnerství mezi Spojenými státy a Finskem, což zahrnuje nákup a vývoj velkého počtu velmi potřebných ledoborců pro USA, které zajistí mír a mezinárodní bezpečnost pro naše země i pro celý svět,“ nechal se krátce po setkání slyšet.

Proč je zrovna téma ledoborců tak důležité? Jde o jasnou reakci na Trumpovy obavy o bezpečnost v arktickém regionu. Ústup arktického ledu postupně otevírá oblast pro komerční dopravu a průzkum nerostných surovin, což sem láká rozpínavé Rusko i Čínu. Spojené státy si chtějí podle dřívějších informací agentury Reuters v příštích deseti letech pořídit 70 až 90 ledoborců. Finsko je označováno za světovou jedničku ve stavbě těchto plavidel, podle odhadů se jich více než polovina staví ve finských loděnicích.

Pevné datum pro příměří na Ukrajině

Řeč přišla rovněž na téma možného příměří na Ukrajině. Stubb je v tomto ohledu nekompromisní, i kvůli více než tisíc kilometrů dlouhé hranici, kterou jeho vlast sdílí s agresivním Ruskem. „Dvacátý duben by byl vhodnou dobou pro úplné příměří bez jakýchkoliv podmínek. Je zapotřebí stanovit pevné symbolické datum, budou Velikonoce a prezident Trump bude v úřadu přesně tři měsíce,“ řekl Stubb.

I Finsko odstoupí od zákazu protipěchotních min Finsko plánuje zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. „Odstoupení od Ottawské úmluvy nám dá možnost připravit se na změny bezpečnostního prostředí co nejvšestranněji,“ řekl finský premiér Petteri Orpo. Podobný krok minulý měsíc oznámily Polsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko.

Informace získané ve floridském sídle si finský prezident nenechal pro sebe a situaci krátce po odletu do Evropy konzultoval s Volodymyrem Zelenským. „Musíme více spolupracovat s Amerikou, najít způsob, jak přimět Rusko k míru, a pracovat na bezpečnostních zárukách, které se musí stát naším dalším krokem po uzavření příměří,“ napsal Zelenskyj v reakci na telefonický rozhovor se Stubbem.

Podle politologů je Stubb jedním z klíčových mužů evropské politiky, který dokáže držet s Trumpem krok. Stejné kvality má snad jen Mark Rutte v čele Severoatlantické aliance a francouzský prezident Emmanuel Macron. Starmer je sice za své nedávné setkání s americkým prezidentem chválen, Trumpa však až příliš okatě „hladil po srsti“.

Stubb je v tomto ohledu rovněž pragmatikem, úsměvy do kamer a hraní golfu jsou toho důkazem. Moc dobře ví, že u současného vedení Bílého domu to jinak nejde. Zároveň si je vědom závislosti na americké armádě, obě země mají od roku 2023 podepsanou bezpečnostní spolupráci. Ze svých rázných postojů na klíčová geopolitická témata však slevit nehodlá.

Pan Dokonalý

Sedmapadesátiletý Stubb není v politickém světě žádným nováčkem. Mnohými je označován za zbohatlíka a privilegovaného člověka. Velký milovník vytrvalostních sportů si na sociálních sítích vysloužil přezdívku pan Dokonalý. Vyrůstal ve městě Espoo nedaleko Helsinek, jeho otec (původem ze Švédska) se živil coby hokejový manažer, matka byla v domácnosti. Stubb má za sebou početnou sbírku vystudovaných škol ve Finsku, Americe, Belgii i Velké Británii.

Do velké politiky se poprvé podíval v roce 2004 coby europoslanec za Národní koalici. Respektované místečko v Bruselu vyměnil už o čtyři roky později za mnohem významnější post. Jak s odstupem vzpomíná, k jeho překvapení ho v roce 2008 doporučil na pozici ministra zahraničí jeho spolustraník a tehdejší vicepremiér Jyrki Katainen. O tři roky později přeskočil do čela ministerstva pro evropské záležitosti a zahraniční obchod.

Když se v roce 2014 Katainen (tehdy už finský premiér) stal místopředsedou Evropské komise, spadl Stubbovi do klína post šéfa vlády i lídra strany. V dokumentu finské veřejnoprávní televize o mnoho let později vzpomínal, jak náročná to byla práce. Stěžoval si zejména na složitou komunikaci s tehdejším ministrem financí Antti Rinnem z Finské sociálně demokratické strany. „Ten tlak byl skoro nezvladatelný,“ vzpomínal. Opakovaně prý zvažoval předčasnou rezignaci.

Odpočinek a stylový návrat

S velkou odpovědností a tlakem přišly první problémy, popularita usměvavého politika uvadala. O rok později jeho Národní koalici v parlamentních volbách porazila liberální stana Finský střed. Stubb se přesto stal na jediný rok ministrem financí. Jeho program byl jednoduchý. „Strukturální reformy, strukturální reformy a zase strukturální reformy,“ nechal se slyšet při nástupu do funkce.

Sklidil kritiku a čelit musel i skandálu. V parlamentu prohlásil, že vládní dohodu, která měla umožnit Finům vlastnit akcie veřejně obchodovaných společností prostřednictvím jmenovitých účtů, podpořilo 90 procent oslovených odborníků. Ve skutečnosti se tak vyjádřilo jen 10 procent. Politický pád už nešlo zastavit.

Na sklonku roku 2016 skončil v čele své strany a rozloučil se s politikou. Přesídlil do Lucemburska, kde se stal viceprezidentem Evropské investiční banky. Od roku 2020 byl ředitelem italské Florence School of Transnational Governance. Po zahájení ruské ofenzivy na Ukrajině si ho do živého vysílání zvaly televize z celého světa. Na sociálních sítích sbíral plusové body za střízlivé a jasně formulované analýzy aktuálního dění. Právě mnohaletá pauza od politiky Stubbovi pomohla. V únoru loňského roku se stal finským prezidentem.

 X X X

 ZELENSKÝ  VYDĚLAL  8,5  MILIONU  KČ?

JAKÉ  JSOU  MILIARDOVÉ  ŠKODY  UKRAJ IN Y?

KOLIK  TISÍC  UKRAJNCŮ  A  CIZÍCH  VOJÁKŮ  NA  HŘBITOVĚ?

 Zelenskyj přiznal loňské příjmy, inkasoval za dluhopisy i pronájem domu

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu Kč), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.

Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven.

Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.

Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem – pozn. red.), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

Protikorupční aktivisté či opoziční zákonodárci tvrdili, že zákon by mařil hlavní účel majetkových přiznání, kterým je vyvození odpovědnosti veřejných činitelů.

Veřejnou petici, která vyzývala Zelenského k vetování zákona a otevření rejstříku majetkových přiznání veřejnosti, během několika dní podepsaly desítky tisíc lidí. A Mezinárodní měnový fond (MMF) označil návrat povinných majetkových přiznání – pozastavených po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 – za jedno z kritérií pro vyplacení části balíčku finanční pomoci válkou zmítané zemi ve výši 15,6 miliardy dolarů (358 miliard korun).

Boj proti úplatkářství rovněž patří k podmínkám pro vstup Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajinská vláda jej označila za prioritu hned po odražení ruské invaze.

 X X X

 NSZ Bradáčová chce řešit kriminalitu mladistvých i digitalizaci. Chystá personální změny na NSZ

 Mezi priority nové nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých, sjednocování trestání či „převedení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) do digitální doby“. Zaměřit se chce v tomto ohledu na informační systémy, analytiku i kyberkriminalitu. Uvedla to při dnešním nástupu do funkce. Také zopakovala, že by ráda zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři a že chystá personální změny „napříč úřadem“.

NSZ čeká personální obměna. „Ano, plánuji personální změny, ale o nich by se nejdříve měli dozvědět státní zástupci, kteří působí u tohoto úřadu,“ řekla Bradáčová. Na dotaz, zda se změna bude týkat náměstků, doplnila bez dalších podrobností, že bude „napříč úřadem“. NSZ má nyní dva náměstky – Jiřího Pavlíka a Přemysla Poláka.

Bradáčová připomněla, že zákon jí jasně vymezuje mandát nejvyšší státní zástupkyně, a to na sedm let. Některé koncepční změny, které chce na NSZ prosadit, jsou podle ní proveditelné v tomto časovém horizontu. O dalších by ráda přinejmenším zahájila debatu. „Bude záležet i na tom, jakou představu bude mít další ministr spravedlnosti po volbách, které nás v tomto roce čekají. To je pro NSZ samozřejmě klíčová záležitost,“ podotkla.

„Určitě budu chtít debatovat o třech stupních státního zastupitelství. O zefektivnění systému, který zde vznikl v roce 1994 jako jistý relikt doby po zániku federace,“ prohlásila Bradáčová. Připomněla, že otázku řešila už předloha, která skončila v roce 2012 ve Sněmovně v druhém čtení. „Jsem přesvědčená, že pro deset milionů obyvatel této země jsou tři stupně dostatečné,“ pokračovala. To, který konkrétní stupeň by měl zaniknout, chce nejprve řešit se státními zástupci a ministerstvem spravedlnosti. Změnu označila v prvopočátku za organizační přeskupení sil, následně by ale podle ní měla také snížit počty státních zástupců.

 K otázce trestů Bradáčová poukázala na to, že debatu ohledně potřeby sjednocení ukládání trestů vedou nejenom odborné kruhy, ale i laická veřejnost. Nová šéfka žalobců by chtěla nastavit systémové vzdělávání státních zástupců. Ohledně kriminality mladistvých a nezletilých zmínila, že několik měsíců uplynulého roku ukázalo, že tato problematika je naléhavou záležitostí nejenom v Česku.

Dosavadní dlouholetá šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Bradáčová dále uvedla, že NSZ by nyní bylo vyloučené z dohledu v kauzách, které dozorovala. Žádný takový případ ale podle ní není. V případech, v nichž dávala pokyn jako vrchní státní zástupkyně, by rozhodování přešlo na náměstka NSZ.

Dosavadní pražskou vrchní státní zástupkyni uvedli v Brně do nové funkce premiér Petr Fiala (ODS), jehož vláda nominaci Bradáčové v lednu schválila, a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS), který ji na post navrhl. Fiala řekl, že mezi úkoly šéfky žalobců bude patřit i posilování důvěry občanů ve státní zastupitelství, a to srozumitelnou a otevřenou komunikací. Ocenil přátelské předání funkce mezi Bradáčovou a odcházejícím Igorem Střížem. Podle premiéra to svědčí o dobrém stavu NSZ.

„Osobnost v čele soustavy státního zastupitelství má znát obsah práce státního zástupce a jeho roli v ústavním systému, nebát se nikoho včetně sociálních sítí a médií, být všestranněji vzdělaná, respektovaná nejen v právnickém prostředí, bezúhonná a reálně nepřičitatelná k žádné ekonomické, politické či jiné vlivové skupině. A v dnešní době i zdatná ve smyslu schopnosti vysvětlovat své konání široké veřejnosti. To vše podle mne Lenka Bradáčová splňuje. Jsem přesvědčen, že ve funkci obstojí i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci. Přeji paní doktorce, aby se jí v zodpovědné funkci dařilo a aby se jí v mém rodném městě Brně líbilo,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

 Jasná představa o plánech

Lenka Bradáčová má dlouholetou praxi. Ve své profesní kariéře prošla okresním státním zastupitelstvím, krajským státním zastupitelstvím i vrchním státním zastupitelstvím. „Sedm let mého mandátu bych ráda naplnila koncepčními změnami. Některé z nich je možné v této době realizovat, u jiných bych ráda minimálně zahájila debatu. Priority jsem stanovila s posouzením současné naléhavosti do oblastí, kde je potřeba napnout úsilí, abychom v budoucnu za společenským vývojem nezaostávali. Přebírám státní zastupitelství jakožto emancipovaný, personálně stabilní orgán a ráda bych jej, řečeno s jistou mírou nadsázky, převedla do digitálního věku. Na to by měla navazovat aktuální debata o redukci soustavy státního zastupitelství na tři stupně. Jako aktuální palčivý problém vnímám nejednotnost v ukládání trestů. Se stejnou intenzitou je třeba se věnovat kriminalitě mladistvých a nezletilých osob, o čemž nás zcela jasně přesvědčuje společenské dění v posledním roce. To vše musí být doplněno nastavením systémového vzdělávání státních zástupců. Sledovat budu stejně jako moji předchůdci ve funkci kriminalitu spojenou s korupcí a trestné činy páchané z nenávisti, když obě skupiny trestných činů jsou způsobilé zásadně ohrožovat fungování státu a jeho bezpečnost,“ uvedla Lenka Bradáčová, nová nejvyšší státní zástupkyně.

Nová šéfka PMS

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek dnes také uvedli Gabrielu Slovákovou do funkce ředitelky Probační a mediační služby. Slováková byla vybrána na základě výběrového řízení, které proběhlo 14. března 2025. Výběrová komise ji doporučila jako nejvhodnější uchazečku s ohledem na její odborné předpoklady a dlouholeté zkušenosti v oblasti vězeňství a trestní politiky.

„Pokračování v budování stabilní, efektivní a vysoce kvalitní probační a mediační služby vyžaduje dlouhodobé plánování, investice do personálu a infrastruktury, ale především vytváření inkluzivní a podporující atmosféry jak pro pracovníky, tak pro všechny osoby, které tyto služby využívají. Zaměření na well-being personálu, posílení stávajících činností, rozvoj programových center a domů a podpora obětí trestných činů je klíčové pro dosažení trvalého zlepšení v oblasti probační a mediační práce. Jsem přesvědčena, že na zmíněných tématech PMS aktivně pracuje, roli ředitelky služby považuji za klíčovou pro stabilizaci služby, ale i pro lepší komunikaci s politickou reprezentací a odbornou i laickou veřejnosti o významu a nezastupitelnosti služby v moderní trestní politice 21. století,“ uvedla Slováková.

Gabriela Slováková od roku 2005 do roku 2010 působila na Generálním ředitelství Vězeňské služby ČR v pozicích ředitelky kabinetu generálního ředitele a ředitelky vnějších a mezinárodních vztahů. Dalších 13 let zastávala funkce ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou a Věznice Kuřim. V lednu roku 2024 byla jmenována ředitelkou odboru trestní politiky na Ministerstvu spravedlnosti. Je iniciátorkou projektu Yellow Ribbon a ředitelkou spolku Žlutá stužka, z. s.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

15  MILIONŮ  ÚČETNÍHO   OS  V  LOUNECH

Druhý pokus. Bývalý účetní lounského soudu opět čelí obžalobě ze zpronevěry 16 milionů

Bývalý účetní Okresního soudu v Lounech Josef Pelc znovu čelí obžalobě ze zpronevěry více než 16 milionů korun. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem na něj podalo novou obžalobu poté, co Vrchní soud v Praze zrušil předchozí rozsudek a případ vrátil k došetření kvůli závažné procesní chybě.

Novou obžalobu k Krajskému soudu v Ústí nad Labem podalo státní zastupitelství poté, co Vrchní soud v Praze v únoru zrušil původní rozsudek a vrátil případ k došetření. „Ve věci byla na obviněného muže ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem podána obžaloba,“ potvrdila pro Českou justici náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.

Důvodem zásahu Vrchního soudu v Praze byla formální chyba v přípravném řízení – ze 780 dílčích útoků, které byly Pelcovi kladeny za vinu, nebylo u dvou zahájeno trestní stíhání. Podle Doušové již policejní orgány věc doplnily a státní zastupitelství mohlo obžalobu znovu podat.

Rozhodnutí vrchního soudu padlo v neveřejném zasedání. Podle mluvčího Vrchního soudu v Praze Víta Tomáše Vatry bylo hlavním důvodem zrušení rozsudku to, že ohledně dvou skutků, pro něž byl obžalovaný soudem prvního stupně odsouzen, nebylo řádně zahájeno trestní stíhání. Takovouto procesní vadu nebylo možné napravit v řízení před soudem prvního stupně ani před odvolacím soudem, proto nezbylo než celý rozsudek zrušit a vrátit věc státnímu zástupci k došetření

 Bližší informace včetně anonymizovaného odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze podle něj ale nešlo České justici poskytnout, protože se věc vrátila do přípravného řízení.

Výjimečný krok soudu

Vrácení případu do přípravného řízení je v justiční praxi mimořádné. Podle odborníků může k takovému postupu vést pouze zásadní procesní vada, kterou nelze napravit v rámci soudního řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem poslal Pelce na sedm let do vězení loni v listopadu. Muž zpronevěřil přes 16 milionů korun, vinu přiznal a svého jednání litoval. Peníze z účtu lounského soudu si podle obžaloby posílal na vlastní účty nejméně čtyři a půl roku. Soud mu kromě trestu odnětí svobody uložil také zákaz činnosti v oboru účetnictví na sedm let a trest propadnutí věci v podobě automobilu a zajištěných financí na účtu. Na účtech měl on a jeho manželka dohromady méně než 30 tisíc korun. Pelc uvedl že peníze použil na hazard.

Se soudem v Lounech mezitím uzavřela dohodu o splacení dluhu jeho matka údajně proti jeho vůli. Pelc s výší trestu nesouhlasil a odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu. S taktikou přiznání výměnou za nižší trest nesouhlasil soud. Pokud by nebyl odhalen pokračoval by nepracuje nesplácí uvedla soudkyně. Pelc by škodu splácel 800 let spočítala soudkyně při zdůvodnění verdiktu.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Vrchní soud může pokračovat v kauze Čapí hnízdo. Europoslanci zbavili Nagyovou imunity.

 Evropský parlament (EP) zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO/Patrioti pro Evropu). Krok europoslanci odhlasovali při dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku. Spolu s ní přišel o imunitu i německý člen EP českého původu Petr Bystroň (AfD/Evropa suverénních národů) a dvojice zástupců zvolených za polské Právo a spravedlnost, Maciej Wąsik a Mariusz Kamiński.

„Evropský parlament (…) rozhodl, že se Jana Nagyová zbavuje imunity; pověřuje svou předsedkyni, aby ihned předala toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu České republiky a Janě Nagyové,“ stojí v textu, který dnes schválili europoslanci. Hlasování nebylo jmenné.

Ti tak navázali na doporučení výboru EP pro právní záležitosti, který tak rozhodl 18. března letošního roku.

„Rozhodnutí jsem čekala, protože Evropský parlament většinu kauz vydává, neposuzuje vinu nebo nevinu. Na tom není nic překvapujícího,“ řekla českým novinářům ve Štrasburku Nagyová. Naopak velmi ji podle jejích slov překvapilo, že mnozí kolegové hlasovali proti. „Asi vnímají, že něco v tomto případu není v pořádku. Opakovaně tady padaly dotazy od mých kolegů, jestli to opravdu trvá už devět let, co se brodíme v tomto bahně, a jestli opravdu je to kauza, která se týká věcí, které se nestaly, protože se nestaly tak, jak říká obžaloba, před 19 lety, což už je velmi dávno,“ dodala česká europoslankyně.

 Nagyová byla imunity zbavena na základě žádosti Vrchního soudu v Praze, a to v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, ve které je europoslankyně obžalovaná. Ten tak nyní může pokračovat v řízení, které je nyní ve fázi odvolání. Žádost Vrchní soud zaslal 1. července loňského roku, tedy krátce po zvolení Nagyové europoslankyní. O kauze Česká justice opakovaně informovala.

„Vrchní soud v Praze zatím nebyl oficiálně seznámen s obsahem rozhodnutí Evropského parlamentu, věc proto nemohu blíže komentovat,“ řekl mluvčí soudu Vít Tomáš Vatra. „V obecné rovině bez návaznosti na tuto konkrétní věc jen mohu sdělit, že odpadne-li překážka, pro kterou bylo trestní řízení přerušeno, soud v trestním řízení pokračuje,“ doplnil mluvčí.

Nagyová čelí podezření, že před lety požádala o dotaci s vědomím, že společnost na ni nemá nárok. Zdůraznila, že už má za sebou dva nepravomocné výroky soudu, že je nevinná. „Stále se cítím nevinná a věřím, že to obhájíme i potřetí a kolikrát to bude potřeba,“ uvedla europoslankyně. „Myslím si, že každému příčetnému člověku v této zemi je jasné, že celá tato kauza je o tom dostat pana (Andreje) Babiše z politiky a znevěrohodnit jeho a celé naše hnutí,“ dodala.

Čtyři europoslanci bez imunity

Nagyový není jediná, kdo při dnešním hlasování přišel o imunitu. Spolu s ní europoslanci schválili také vydání Bystroně. Ten čelí obvinění v souvislosti se zveřejněním fotomontáže několika politiků včetně třeba někdejší německé kancléřky Angely Mekelové, která má vyvolat dojem, že hajlují.

O imunitu přišli také Wąsik a Kamiński (oba PiS/ECR). Ti před lety hlasovali v polském Sejmu navzdory tomu, že v souvislosti s předchozím odsouzením ztratili poslanecký mandát.

Zbavení imunity v žádném z případů neznamená, že je daný europoslanec vinen. Pouze mohou vnitrostátní soudy pokračovat s řízením.

Zbavit Nagyovou imunity doporučil již v polovině března výbor pro právní záležitosti (JURI). Jestliže je europoslanec zbaven imunity, nejedná se o verdikt „vinen“. Pouze to umožňuje vnitrostátním justičním orgánům přistoupit k vyšetřování nebo soudnímu řízení.

V kauze Čapí hnízdo čelí obžalobě předseda hnutí ANO Babiš a právě europoslankyně Nagyová. Městský soud je loni v únoru podruhé nepravomocně zprostil obžaloby. Případem se nyní zabývá odvolací soud, řízení je ale přerušené, protože Nagyová získáním mandátu ve volbách do Evropského parlamentu získala imunitu. Vrchní soud v Praze pak požádal EP o zbavení imunity.

Státní zástupce v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní vinu od počátku popírají. Karolína Novotná, ceskajustice.cz