Zbraněmi Anglie, Johnsona, USA, Bidena na Ukrajinu horší životní úroveň lidí ČR

A dále i ekonomika. Ale i dalších zemí, jako je Polsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a téměř celé Evropy. A samozřejmě i Ukrajiny, protože z ní už uteklo přes 4 miliony lidí, kteří mají zdevastované domy, byty, města, obce, továrny, tisíce mrtvých, zraněných a miliardové škody. Na to Johnson a Biden vůbec nemyslí. Místo zbraní by měli hlavně jednat o ukončení bojů. Bohatá Anglie, Johnson, by měl tisíce uprchlíků z Ukrajiny ubytovat v celé Británii. Přepravit je tam letecky. Romové a spol. by to určitě uvítali

X X X

 Stínová ministryně vnitra ČR Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO vyzvala, aby Sněmovna přednostně jednala o strategii řešení uprchlické krize. Poslanci ji sice v úterý zařadili do programu schůze, ale neurčili žádné datum, kdy se o tom bude jednat. Její návrh ale podpořili jen poslanci ANO a SPD, poslanci vládní koalice se odmítli o řešení uprchlické krize bavit. „Nejedná se o žádnou strategii, ale o studii, nemáme tam žádné termíny,“ kritizoval poslanec Lang.

X X X

Uprchlíci z romské menšiny podle ministra vnitra Víta Rakušana většinou žádají velkokapacitní ubytování, problémem je i to, že často nehovoří ukrajinsky. Jeho resort zaslal šéfovi Asociace krajů Kubovi seznam osmi nemovitostí v různých krajích, které jsou ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Lokálně prověřujeme, zda mají kraje pocit, že by fungovaly,“ řekl Rakušan v pátek při návštěvě krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Liberci. V pondělí chce vicepremiér vytipovaná místa představit romským neziskovým organizacím, k záležitosti se ještě mají vyjádřit zástupci úřadu vlády. „Pokud na tom bude shoda, začneme tyto kapacity během 14 dnů obsazovat,“ dodal.

Rakušan a policejní prezident Martin Vondrášek již minulý týden upozornili na problém se zneužíváním dávek částí běženců. „Pokud jde o vnitřní bezpečnost v současné době, možná zmíním jeden problém, který opravdu řešíme i na setkání Ústředního krizového štábu, na setkání s hejtmany, a to je problém, který je spojen s uprchlíky, které lze označit jako ukrajinské Romy…V okamžiku, kdy tito cizinci dostanou humanitární příspěvek, tak zmizí neznámo kam,“ řekl při jednání výboru policejní prezident.

X X X

VELMOC  NĚMECKO,  SCHOLZ,  MOHL  ZABRÁNIT  VÁLCE  NA  UKRAJINĚ?

 Ruská agrese vůči Ukrajině je debaklem německé zahraniční politiky vůči Moskvě, shodují se bezpečnostní experti. A váhání Berlína nad přímočařejší vojenskou pomocí Kyjevu včetně dodávek těžkých zbraní je pak už jen setrvačností dosavadní německé bezpečnostní politiky. Ta se však nyní zhroutila jako domeček z karet, tvrdí.

Vladimir Putin s Angelou Merkel během rozhovorů v roce 2018 | foto: bundeskanzler.de

Německý obrat směrem k sankcím proti Rusku, souhlasu s vývozem zbraní na Ukrajinu a upuštění od politiky „odečítání Putinovi ze rtů“ se sice může zdát pomalý, ale vychází ze setrvačnosti německé zahraniční politiky posledních dekád.

„Německo nadále tancuje mezi vejci. Jeho vojenská podpora Ukrajině by mohla být mnohem silnější, přestože dodávky velmi účinných lehkých protitankových a protiletadlových zbraní jsou revolucí v dlouhodobém německém přístupu k problému,“ uvedl politolog Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.

Upozornil však, že v německém politickém diskursu je nadále silně přítomné stereotypní uvažování ve smyslu, že vojenská síla nikdy může řešit problémy světové politiky.

Nedávné schválení dodávek protivzdušných systémů Gepard a jednání o vývozu obrněnců a tanků ale podle něj svědčí o tom, že kromě rostoucí a významné ekonomické podpory Kyjeva je na obzoru i rozbití dalšího přetrvávajícího narativu o škodlivosti dodávat takzvané „útočné zbraně“ napadené straně.

„Němci prostě budou chtít uplatit svoje špatné svědomí. S politikou otevřené šekové knížky mají velké zkušenosti,“ dodal Kříž.

Bezpečnostní experti Nils Wörmer a Philipp Dienstbier z prestižní německé Konrad-Adenauer-Stiftung upozornili, že Berlín vývoz zbraní na Ukrajinu v minulosti kategoricky vylučoval, aby Německo nepřišlo o údajně exkluzivní kanály dialogu s Ruskem. Ty se však nakonec s ruskou invazí ukázaly jako zcela bezcenné.

„Tento jednostranný přístup se nakonec rozpadl tváří v tvář tvrdé realitě ruské útočné války. Berlín ještě hledal svého partnera na diplomatickém poli, ale ten již vstoupil na bojiště,“ shodli se analytici.

Německo podle nich do poslední chvíle Putinovy plány a skutečné záměry Kremlu odhadovalo naprosto chybně. Především kvůli pomyslné dlouholeté „mantře“ německé bezpečnostní politiky, že konflikty nelze řešit vojensky.

Ta podle německých expertů vychází z přesvědčení, že evropské mírové uspořádání zavedené po roce 1990, integrace všech aktérů studené války do multilaterálních organizací a údajně všeobecné uznání nadřazenosti diplomacie znemožňují územní konflikty a ozbrojené spory mezi státy v Evropě. „Německo ztratilo svůj bezpečnostněpolitický kompas a samo sebe připravilo o svoji obranyschopnost,“ konstatovali.

Jak podotkli, na rozdíl od pádu komunismu v roce 1989 a nebo teroristických útoků v roce 2001 ovšem Německo není ani zdaleka připraveno na zásadní změnu bezpečnostní situace v Evropě, ke které nyní došlo. Diplomaticky ani vojensky.

Bundeswehr možná znovu posílí branci

Podle Kříže je marginalizace Německa ale i Francie v řešení nejzávažnější bezpečnostní krize v Evropě od konce druhé světové války zřejmě nevyhnutelná. Vojensky slabí aktéři (Německo) a aktéři neochotní vojenskou sílu použít (Francie) budou při řešení této krize na vedlejší koleji.

„Zda dostanou tyto státy prostor pro zprostředkování jednání po konci války, závisí na tom, jaký dojem jejich politika zanechá u ostatních důležitých aktérů. A v prvé řadě půjde o Ukrajinu,“ dodal

Zásadní změna zahraniční a bezpečnostní politiky se podle Kříže v žádném demokratickém státě nedělá rychle a snadno. „Německo k ní potřebuje čas, který v podstatě má. Evropský bezpečnostní řád naštěstí garantuje Washington za asistence Londýna a nikoliv Berlín s Paříží,“ uvedl.

Německo přitom začalo více uvažovat o Rusku jako strategickém vyzyvateli, a nikoliv partnerovi už před lety. Kříž připomněl, že v takzvané Bílé knize o německé bezpečnostní politice z roku 2016 se objevila teze, že Rusko otevřeně zpochybňuje evropský bezpečnostní řád tím, že je připraveno užívat sílu jako nástroje své zahraniční politiky, jako to dělalo v případě Krymu a Donbasu.

Německo ruskou hrozbu reflektovalo v rozhodnutích o směřování německé obranné politiky z let 2014 až 2017, kdy vznikl v zásadě správný plán vybudovat do roku 2031 tři bojové divize s osmi až deseti plně akceschopnými těžkými brigádami.

Nečetné zprávy o nefunkční technice nebo nízkém počtu provozuschopných letounů z posledních měsíců však ukázaly, že realizace plánu značně vázne, protože politická vůle k vytvoření potřebných struktur a poskytnutí nezbytných rozpočtových zdrojů byla dosud nedostatečná.

 „V důsledku toho má Bundeswehr osm let po první ruské agresi v Evropě jen velmi omezené možnosti obrany státu a aliance a zdaleka není schopen plnit závazky vůči svým spojencům,“ konstatovali Wörmer a Dienstbier.

V německé obranné politice je podle nich nutné provést „velký skok“ a východiskem pro něj musí být stanovení potřebné velikosti Bundeswehru a také forma vojenské služby, která odpovídající počet vojáků zajistí.

Podle německých analytiků se totiž ukazuje, že profesionální armáda ve své současné podobě nedosahuje ani rámcově na cílový počet 203 tisíc vojáků.

„Aby bylo možné pokrýt všechny potřebné schopnosti Bundeswehru, nezbude politikům než obnovit debatu, která byla v minulém volebním období vedena jen krátce a která se týkala zavedení všeobecné povinné vojenské služby pro muže a ženy,“ nastínili.

X X X

Chorvatský prezident nechce Finy a Švédy v NATO. Nejdřív žádá změny v Bosně

Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.

„Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (…), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO,“ citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta.

S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování Aliance označil případný vstup Finska a Švédska za „velmi nebezpečné dobrodružství“ a „šarlatánství“.

Chorvatská vláda Andreje Plenkoviče jakož i parlament od počátku ruské invaze stojí na straně Ukrajiny a ruskou agresi odsoudily. Milanović, který se s Plenkovičovou vládou střetává v řadě oblastí, oproti tomu učinil ještě před začátkem války několik kritických vyjádření na adresu Kyjeva. Podle něj nemá Kyjev v NATO místo a je pouhým rukojmím Spojených států a Británie. Ukrajinu rovněž označil za jednu z „nejzkorumpovanějších zemí světa.

Plenković v reakci na Milanovičovo nejnovější vyjádření zopakoval, že prezident zastává proruské postoje. Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić-Radman v telefonickém rozhovoru musel ujišťovat svůj finský protějšek, že Záhřeb podporuje politiku otevřených dveří NATO a – v případě, že tak Finsko rozhodne – bude vláda i parlament hlasovat pro přijetí severské země.

Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by znemožnila zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. V tomto orgánu, který je kolektivní hlavou bosenského státu, mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupu.

Ukrajina nemá v NATO co dělat, při invazi nepomůžeme, řekl chorvatský prezident.

Bosenskochorvatský předák Dragan Čović opakovaně hrozí bojkotem říjnových voleb, pokud stávající zákon, který podle něj znevýhodňuje bosenské Chorvaty, nebude upraven. Všechna dosavadní jednání o novele však dosud ztroskotala. Případný bojkot voleb by velmi pravděpodobně dále prohloubil hlubokou politickou krizi v této balkánské zemi.

Média ve Švédsku a Finsku tento týden uvedla, že obě země v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.

X X X

Sankce Západu jsme ustáli, říká Putin. Vyhrožuje bleskovou reakcí

Ruská ekonomika ustála sankce Západu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Varoval před bleskovou reakcí Moskvy v případě vměšování do situace na Ukrajině. Rusko podle něj, pokud se ocitne v ohrožení, použije prostředky, které zatím jeho protivníci nemají k dispozici.

 Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu šéf Kremlu zákonodárcům sdělil, že rubl, bankovní systém, dopravní sektor a ekonomika jako celek sankcím uvaleným proti Moskvě odolala.

Dodal, že Rusko na sankční „nešikovné“ pokusy Západu zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání.

Putin dále obvinil Západ, že chce rozdělit Rusko na jednotlivé části. Osočil jej též z vehnání Ukrajiny do konfliktu s Ruskem.

K válce na Ukrajině Putin řekl, že všechny cíle „speciální vojenské operace“ musí být splněny, aby obyvatelé Doněcké a Luhanské lidové republiky měli v dlouhodobé perspektivě záruku míru a bezpečí. Doněcká a Luhanská lidová republika jsou dva útvary, které na východě Ukrajiny v roce 2014 vyhlásili proruští separatisté. Moskva krátce před zahájením invaze na Ukrajinu uznala jejich nezávislost. Údajnou snahou zamezit útlaku jejich obyvatel zdůvodňuje své vojenské aktivity na Ukrajině.

Agentura Reuters podotýká, že ruské ministerstvo hospodářství očekává, že ruský hrubý domácí produkt se v současném roce podle základního scénáře sníží o 8,8 procenta, podle „pesimističtějšího“ scénáře pak o 12,4 procenta. Podle agentury to naznačuje, že sankce si vybírají svoji daň.

Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který nyní stojí v čele státních kontrolorů, podle agentury Interfax řekl, že ruskou ekonomiku čeká větší krize než například v roce 2009 nebo během pandemie covidu-19. Kudrin také sdělil, že podle základního scénáře letos inflace v Rusku dosáhne 20,7 procenta. V důsledku sankcí po ruské invazi prudce klesla cena rublu, výrazně byl postižen ruský finanční sektor, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv a ze země například odešla řada západních firem. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl, že letos se ruská ekonomika propadne o 8,5 procenta.

X X X

MOSKVA:  NIKDO  NENÍ  VYDÍRÁN,  KDO  ZAPLATÍ  RUBLY,  DOSTANE  PLYN

Rusko nikoho nevydírá, tomu, kdo zaplatí za plyn a ropu v rublech, suroviny dodá, tvrdí Kreml

Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil ve středu mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země „náležitou formou“ zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.

 „Platba ve správné podobě bude základem pro pokračování dodávek,“ řekl Peskov a státní agentura TASS si jeho vyjádření vyložila ve smyslu, že „dodávky budou obnoveny, pokud tyto země začnou platit rubly“.

Prezident Vladimir Putin se nechystá o situaci jednat s polskými a bulharskými představiteli, řekl Peskov. Rusko podle něj muselo přejít na platby v rublech z čiré nezbytnosti poté, co Rusku západní země „ukradly značnou část jeho rezerv“.

Ruské rezervy uložené na Západě byly zmrazeny v rámci sankcí, kterými se Západ snaží Rusko přimět k ukončení války proti Ukrajině.

Podle Peskova šlo o „bezprecedentní nikoliv přátelské kroky v oblasti ekonomiky a financí, které vůči nám podnikly nikoliv přátelské země“. Ty podle něj „zablokovaly, čili rusky řečeno ukradly“ značnou část ruských rezerv a to si vyžádalo nový způsob placení, který Putin nařídil dekretem.

Ruský plynárenský podnik Gazprom ve středu ráno zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily za plyn v rublech. Zastavení dodávek plynu je podle Sofie vydírání a Gazprom porušil smlouvu. Varšava se hodlá domáhat odškodnění za porušení platného kontraktu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila krok Moskvy za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí. Unijní exekutiva je podle ní na tento scénář připravena a je v kontaktu se všemi členskými zeměmi, s nimiž řeší zajištění dostatečných dodávek pro celou EU.

X X X

 Varování Ruska: Vyhrožuje útoky na západní politiky, kteří přijedou do Kyjeva

Do další, tentokrát ještě nebezpečnější slovní potyčky se zapojil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rakouský deník Österreich přinesl na svých internetových stránkách jeho citaci, kterou lze považovat za vyhrožování západním politikům, kteří míří do Kyjeva, hlavního města Rusy okupované Ukrajiny.

„Ruská armáda je nepřetržitě v pohotovosti, aby mohla provést odvetné údery na rozhodovací centra v Kyjevě pomocí vysoce přesných zbraní dlouhého doletu,“ citoval Šojgua rakouský list.

Při takovýchto akcích by pro Rusko nemuselo být nutně problémem, kdyby byli v těchto rozhodovacích centrech přítomni zástupci některých západních zemí, vysvětlilo ruské ministerstvo obrany.

Sergej Šojgu tak prý reagoval na výroky britského ministra zahraničí Jamese Heappeye, který označil útoky Ukrajiny na zásobovací linie uvnitř Ruska za legitimní. Pokud by Británie přímo vybídla vedení v Kyjevě k takové akci a ta by byla provedena, vedlo by to k „přiměřené reakci“, uvedli Rusové.

Vláda v Moskvě nově varuje Velkou Británii a další země, aby nepodporovaly Ukrajinu v útocích na ruské území.

Na Ukrajinu i přímo do Kyjeva zavítalo během současné Rusy vyvolané války mnoho západních politiků. Mezi prvními přijel do Kyjeva vlakem český předseda vlády Petr Fiala (ODS) se svými protějšky z Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou.

Po masakru v Buči ho následoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v doprovodu prvního místopředsedy Jiřího Růžičky a předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera. V delegaci byl také šéf polského Senátu Tomasz Grodzki.

X X X

BEZ  PLYNU  NEBUOU  NOVÁ  AUTA,   FIALA  BY  SI  TO  MĚL  PAMATOVAT

Zastavení dodávek plynu? V katastrofickém scénáři může přerušit výrobu aut, varuje expert

Jen výjimečně můžeme říct, že něco nabývá hodnoty rychleji než inflace, která v současnosti trhá rekordy. Platí to ale o ojetých autech, jejichž majitelé si mohou mnout ruce. Ceny ojetin meziročně vzrostly o více než čtvrtinu. To ale zájem o ně nebrzdí. Šéfredaktor časopisu Automakers Erich Handl v Novém dni na CNN Prima NEWS nevyloučil, že autobazary možná budou brzy stejně prázdné jako autosalony. Kvůli důsledkům války na Ukrajině se totiž výroba nových vozidel může i zcela zastavit.

Proč ceny ojetin rostou tak závratnou rychlostí? „Mohou za to ekonomické šoky, které na nás dopadly v posledních třech letech. Nejprve koronavirová krize, poté nedostatek čipů a dalších komponentů a teď válka na Ukrajině,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS Handl. A protože nejsou nová auta, poptávka se přelila do zánovních vozů.

 Lidé ale občas nemají na výběr a auto prostě koupit musejí. To samé platí o firmách. Ojetá vozidla tak často suplují nové výrobky, na které mohou zájemci rok nebo dva čekat. Handl proto radí, že pokud auto potřebujete, objednejte ho a nečekejte, že ceny půjdou v nejbližší době dolů.

„Čipy se vyrábějí hlavně v Asii, na kterou dopadla koronavirová krize a výroba nestačila poptávce, navíc se řada firem zaměřila na odvětví, jako je výroba počítačů. Výrobu čipů dokážeme nahradit, ale třeba během dvou až tří let, než se postaví nové továrny,“ vysvětlil expert důvod, proč na polích nebo v areálech firem stojí tisíce nových, ale neprodejných automobilů.

Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc ve středu zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila.

Předzvěst možné katastrofy

Někteří politici již několik týdnů apelují, aby se Evropa s ohledem na ruskou invazi na Ukrajině sama od ruské ropy a plynu odstřihla. Část expertů ale podotýká, že tento krok není možný a nepřinesl by okamžitý efekt, kterým má být ukončení vojenského konfliktu.

„Slyšeli jsme, že Rusko zastavuje plyn do některých zemí. Pokud by tomu tak bylo i u nás, omezí se výroba ve sklárnách nebo ocelárnách, které potřebují plyn pro pece. V katastrofické variantě nemusí být nová auta vůbec. Za posledních 10 let je nehorší doba pro koupi auta, ale může být ještě hůř,“ nastínil Handl návaznost výroby nových aut na možné přerušení dodávek ruského plynu.

Válka na Ukrajině je zatím největší ranou pro německé výrobce, kteří berou od šesti ukrajinských dodavatelů kabelové svazky. Ukrajina je také dodavatelem neonu nebo jiných vzácných kovů, které jsou potřeba pro výrobu čipů a součástek do elektromobilů.

„Je varianta, že se nová auta nebudou vyrábět a nedostatek vozů se přelije do autobazarů,“ odhadl Handl. Ve střední Evropě podle něj klesl počet nabízených ojetých aut v prvním kvartále oproti loňskému roku o šestinu.

X X X

Polský prezident se se Zemanem i Fialou shodl jak na plynu, tak Ukrajině?

Prezident Miloš Zeman ve středu přijal na Pražském hradě polského prezidenta Andrzeje Dudu. Vyjádřil mu plnou podporu v problematice dodávek ruského plynu. Rusové jejich zastavením porušili existující smlouvy, řekl Zeman. Jednali také zejména o aktuální situaci na Ukrajině. Duda se poté v Kramářově vile setkal i s premiérem Petrem Fialou.

 Podle videa sdíleného polskou prezidentskou kanceláří na sociálních sítích vítal Zeman polskou hlavu státu z invalidního křesla rozjařeně a s otevřenou náručí.

Prezidenti hovořili o bilaterálních vztazích, situaci na Ukrajině a dalších otázkách zahraniční politiky. Zeman se následně nechal slyšet, že Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině.

 „Řekl jsem panu prezidentovi, že v době, kdy Brusel kritizoval Polsko, jsem tuto kritiku označil jako vměšování se do vnitřních polských záležitostí,“ dodal. EU vede s Polskem a Maďarskem několik sporů o porušování unijních hodnot.

Zeman v otázce plynu řekl, že Rusové porušili existující smlouvy jak z hlediska termínu, tak z hlediska formy placení. Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

Duda ocenil Zemana a českou vládu za jednoznačně odsuzující postoj vůči ruské agresi a také za humanitární pomoc Ukrajině, kterou Česko organizuje. Odběratelé v Polsku podle Dudy nepocítí zastavení dodávek plynu z Ruska. S problémem si Polsko poradí i v rámci spolupráce v Evropě, řekl. „Mohu ujistit mé krajany, kteří využívají plyn na topení, vaření nebo na ohřívání vody, že nenastane taková situace, že nebudou mít plyn,“ poznamenal Duda.

Zeman nazval bilaterální vztahy ČR s Polskem za skvělé. „Myslím si, že až překonáme společným úsilím tuto krizi, která zahrnuje i společnou pomoc ukrajinským uprchlíkům, tak si oddechneme a budeme říkat, že svět je jiný, než byl před touto válkou. A chci věřit, že bude lepší, protože dokážeme společným úsilím, aby agrese nebyla úspěšná,“ dodal český prezident.

 Duda poznamenal, že Polsko, ČR i další země přijímající uprchlíky z Ukrajiny by měly obdržet finanční podporu z Evropské unie. „Je pro mě nepochopitelné, že našim zemím není poskytovaná pomoc evropskými institucemi,“ kritizoval. Se Zemanem hovořili také o blížícím se summitu NATO v Madridu. Podle Dudy by měla být posílena alianční vojenská přítomnost v Polsku.

Prezidenti mluvili také o kanálu Dunaj-Odra-Labe, který Zeman dlouhodobě podporuje, zatímco vláda Spolu a Pirátů se STAN avizovala zastavení prací na projektu. Podle Dudy by propojení vodních toků umožňovalo především dopravování zboží.

Duda navštívil Zemana na Hradě předloni v prosinci. V prvním roce epidemie covidu-19 v Česku šlo o jednu z mála návštěv zahraničních představitelů v Praze. Jednání se týkalo především evropských záležitostí, ale také tehdejší pandemické situace a bilaterálních vztahů.

Jednání s Fialou v Kramářově vile

Polský prezident zamířil z Hradu do Kramářovy vily, kde se setkal s českým premiérem Petrem Fialou. Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny.

„Shodli jsme se na nutnosti reagovat na dopady války, se kterými se potýká celá Evropa. Naší prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. V tomto ohledu existuje řada projektů, které mají šanci posunout česko-polské vztahy na ještě vyšší úroveň a zároveň zajistit bezpečné dodávky energie pro ČR,“ napsal Fiala.

Politici probírali aktuální ruské rozhodnutí zastavit dodávky plynu do Polska a Bulharska. Fiala v úterý krok označil za vyhrocování situace a porušení smluv ze strany Ruska. Kabinet podle něj nyní nemá signály, že by hrozilo zastavení dodávek ruského plynu i v ČR.

Fiala bude v v jednání s polskými představiteli pokračovat v pátek ve Varšavě, kde se setká se svým protějškem Mateuszem Morawieckým. Budou mluvit o tématech spjatých s konfliktem na Ukrajině, uprchlické vlně či o přechodu Evropy na nový energetický model.

Spolu s Morawieckým se Fiala v polovině března vypravil do obléhaného Kyjeva, počátkem února v Praze spolu uzavřeli smlouvu o podmínkách pokračování těžby v dole Turów poblíž českých hranic.

X X X

  Ve Washingtonu se konal pohřeb Albrightové. Promluvil na něm i prezident Biden

Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, řekl na pohřbu bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové americký prezident Joe Biden. Věděla, jaké je snášet válku a prchat před pronásledováním, nikdo ve 20. a 21. století podle Bidena nebránil svobodu tak jako ona. Nikdy také nezapomněla na svůj původ, dodal prezident na smutečním obřadu ve washingtonské katedrále před asi 1400 hosty.

 „Jméno Albrightové je stále synonymem Ameriky jako síly pro dobro ve světě,“ řekl Biden. Připomněl přitom slova, která Albrightová pronesla na pohřbu českého prezidenta Václava Havla v roce 2011: „Vrhal světlo na ta nejtemnější místa a neustále nám připomínal závazky, které máme jeden vůči druhému“. „Tato slova platí i pro Madeleine,“ řekl Biden.

 Albrightová se narodila v roce 1937 v české židovské rodině v Československu. Po vyhlášení protektorátu její rodina utekla do Británie a po komunistickém převratu v roce 1948 se Albrightová usadila v USA. Mezi lety 1993 až 1997 byla Albrightová velvyslankyní USA při OSN a od roku 1997 pak čtyři roky ministryní zahraničí. V té době byla nejvýše politicky postavenou ženou v historii USA.

„Její příběh byl příběhem Ameriky,“ řekl Biden o životní dráze Albrightové, která podle něj brala službu Spojeným státům jako nejvyšší životní poctu a byla vděčná za možnosti, které jí její nová vlast poskytla.

Albrightová zemřela 23. března na rakovinu. Na smutečním obřadu o jejím životě a politické kariéře promluvila rovněž bývalá ministryně zahraničí a neúspěšná kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová a tři dcery Albrightové – Anne, Alice a Katie.

V předních lavicích v katedrále se usadili současní i bývalí nejvyšší činitelé USA, kromě prezidenta Joe Bidena například někdejší šéfové Bílého domu Barack Obama a Bill Clinton. Mezi účastníky pohřbu je rovněž ministr zahraničí Antony Blinken, šéf Pentagonu Lloyd Austin či neúspěšný kandidát na prezidenta z voleb v roce 2000 Al Gore.

Na pohřeb se vypravila i česká delegace, kterou vede ministr zahraničí Lipavský. Piety se účastní také předseda Senátu Miloš Vystrčil, místopředseda Senátu Jiří Růžička a předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. Součástí české delegace jsou i bývalí velvyslanci ve Spojených státech Petr Kolář a Michael Žantovský.

Pozvání od jedné z dcer Albrightové obdržela i vdova po Václavovi Havlovi Dagmar, která se však podle svého vyjádření nemohla zúčastnit kvůli pracovní vytíženosti.

Všichni účastníci přitom mají na žádost rodiny zesnulé uvnitř nasazené roušky. Washington se v posledních týdnech potýká s poměrně rychlým nárůstem počtu nakažených koronavirem.

Pohřeb začal v 11.00 místního času (17.00 SELČ), lze jej živě sledovat například na kanálu americké veřejnoprávní televize PBS.

X X X

Výměna mezi Ruskem a USA. Za uvězněného Američana dostala Moskva pilota Jarošenka

Jarošenko byl zadržen v roce 2010 v Libérii kvůli obvinění, že chystal propašovat velkou zásilku drog do USA. Tam byl poté také vydán a v září 2011 odsouzen na 20 let. Pilot si stěžoval na mučení po zatčení, zdravotní potíže a nedostatečnou lékařskou péči ve vězení, uvedl Interfax.

Reeda zadrželi v srpnu 2019 v Moskvě. Podle verze vyšetřovatelů jej policisté přistihli silně opilého při výtržnosti. Při zadržování kladl odpor a později jednoho z policistů udeřil a druhému roztrhl uniformu. V červenci 2020 jej moskevský soud poslal na devět let do vězení. Reedova obhajoba neuspěla s odvoláním proti tak tvrdému trestu.

Univerzitní student z Texasu a bývalý člen námořní pěchoty Reed vinu odmítal a tvrdil, že byl odsouzen z „jasně politických“ důvodů. Washington označil soudní proces za „absurdní divadlo“. Reedovi obhájci předpokládali, že Američan byl odsouzen právě kvůli možné výměně za Rusy uvězněné v USA. Tento měsíc byl Reed kvůli hladovce přemístěn do vězeňské nemocnice, kde po vyšetření lékaři hladovku ukončil. Reed se obával, že se ve vězení nakazil tuberkulózou.

X X X

Vyvraždění rodin i podivné sebevraždy. Ruští oligarchové během války záhadně umírají

Spolupracovníci Vladimira Putina i ruští oligarchové. I tito lidé se stali zřejmě oběťmi války na Ukrajině, přestože trochu jiným způsobem. Jejich smrt provází řada nejasností. Jen během minulého týdne byli nalezeni mrtví dva z nich, a to včetně širší rodiny. Jeden měl ubodat manželku a pak se oběsit, jiného našli zastřeleného. Ruských boháčů už od začátku války záhadně zemřelo šest.

Vladislav Avajev

Bývalý viceprezident Gazprombanky, skrze kterou chtělo Rusko inkasovat oklikou evropské peníze za svůj plyn a ropu, byl nalezen 18. dubna zastřelený. Oligarchu našla v jeho bytě po boku mrtvé rodiny – manželky Jeleny a třináctileté dcery – jeho starší dcera Anastasia. Oficiální vyšetřovací verzí je „domácí konflikt“. Podle ruských novin Komsomolskaja měl padesátiletý multimiliardář nejprve zabít svou ženu a dceru, poté spáchat sebevraždu.

Toto tvrzení odmítá nynější viceprezident Gazprombanky Igor Volobujev, který uprchl z Ruska, aby bojoval po boku ukrajinských sil. „Nevěřím, že to byly sebevraždy,“ řekl pro liga.net a dodal, že Availova smrt mohla být „zinscenovaná, protože možná věděl příliš mnoho“.

Sergej Protoseňa

Během dalších 24 hodin byl nalezen mrtev bývalý viceprezident plynárenské společnosti Novatek. Ten žil ve Francii, ale v době své smrti byl s rodinou na velikonoční prázdniny ve Španělsku. I v tomto případě zemřela s magnátem jeho manželka Natálie a osmnáctiletá dcera Marie. Pobodaná těla našli španělští policisté ve vile, kde rodina pobývala. Pětapadesátiletý Protoseňa byl poté nalezen na zahradě oběšen na stromě. Vedle něj ležel zakrvavený nůž a sekyra. Scénář má být stejný. Muž měl nejprve zabít svou ženu a dítě a následně spáchat sebevraždu.

Syn Protoseni Fedor, který na dovolené s rodinou nebyl, je ale přesvědčen o nevině svého otce. „Nikdy by neublížil své rodině,“ tvrdí a je přesvědčen o trojnásobné vraždě. Tu zatím nevyloučili ani španělští vyšetřovatelé.

Spekuluje se o tom, že by mezi smrtí Avajeva a Protoseni mohla být spojitost. Druhý jmenovaný byl totiž několik let účetním společnosti Novatek, která je napojena na Gazprobanku. Novatek je největším nezávislým producentem zemního plynu v Rusku.

Leonid Shulman

První z řady podezřelých úmrtí ruských boháčů byl Leonid Shulman. Šéf ruské přepravní služby spadající pod Gazprom zemřel ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, a to 29. ledna. Byl nalezen mrtev v koupelně své chaty s podřezaným zápěstím a dopisem na rozloučenou pro svou rodinu. Ruská policie se tedy na případ dívá opět jako na sebevraždu. V dopise bylo prý napsáno, že nemůže dál žít s nesnesitelnou bolestí ve své zlomené noze, kvůli které byl od začátku roku na nemocenské. Vysvětlení je ale podle opozičních novinářů nepravděpodobné. Jeho smrt dávají do spojitosti s faktem, že loni na podzim bylo zahájeno vyšetřování Shulmanova údajného podvodu v transportní společnosti.

Alexandr Ťuljakov

K další smrti ruského oligarchy došlo 25. února, tedy den po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ťuljakov se měl oběsit v garáži. Finanční ředitel Gazpromu, největšího exportéra zemního plynu na světě, měl rovněž zanechat dopis na rozloučenou. Ruské úřady proto i v tomto případě vyšetřují sebevraždu. Nezávislý ruský web Novaja gazeta napsal, že Ťuljakova večer před jeho smrtí někdo zbil. Ruští policisté se však k tomuto, ani předešlému případu odmítají blíže vyjadřovat. Na obou případech smrti Ťuljakova a Shulmana navíc policie z nejasných důvodů spolupracuje s ochrannou službou společnosti Gazprom.

Michail Watford

Další ze zatím nevyšetřených smrtí nastala 28. února. I tentokrát byl muž objeven oběšený v garáži ve svém domě v britském městě Surrey, kde ho našel jeho zahradník. Šestapadesátiletý ruský oligarcha se narodil jako Michail Tolstošeja v roce 1955 na Ukrajině. Zbohatl na ropě a plynu a poté se odstěhoval do Velké Británie, kde si změnil příjmení na Watford.

Deník The Sun v souvilsosti s Tolstošejovým úmrtím citoval jeho blízkého přítele: „Načasování jeho smrti a vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zcela jistě nebylo náhodné.“ Watford přitom nebyl na seznamu lidí, na které britská vláda uvalila kvůli invazi na Ukrajinu sankce.

Vasilij Mělnikov

Nejmladší ze zesnulých miliardářů byl majitelem společnosti s farmaceutickým a drogistickým zbožím Medstom. Bylo mu 43 let. Mělnikov měl být nalezen i s rodinou brutálně ubodán. Zemřela s ním jeho manželka a dvě malé děti (4 a 10 let). 23. března našla chůva mrtvá těla v jejich domě v Nižném Novogorodu. Ruská policie opět případ blíže nekomentuje.

Na sociálních sítích se spekuluje o tom, že  měl Mělnikov sebevražedné sklony, a tak zabil svou rodinu a poté i sebe. Ostatní názory směřují k myšlence nájemné vraždy.

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.