Pokud se íránská válka povleče, budeme se muset vrátit k dávno zapomenutým zásadám šetrnosti. V létě tomu vyjde vstříc zákon, podle kterého všechny nové výrobky musí být opravitelné. Ale kdo je opraví? Při vší úctě k obětem, růst růstu je horší než válka, protože válka je jen někdy, ale růst růstu je furt.

Aby bylo možné, že lidi potřebují stále víc, musí se do nich bušit reklamou, takže si koupí i to, co nepotřebují. Musí se jim také nabízet krámy, které se rychle rozpadnou. Ty nové, které je vystřídají, budou mít spoustu vychytávek, a tak se s tím snadno smíříme.

Musí se také snižovat náklady, proto to, co bývalo z litiny, je z plastu nebo tenkého plíšku, a co bylo z plíšku je z tvrzeného papíru. Ten pak poskytuje služby až do roztrhání těla, a to doslova. Nakonec aspoň na chvíli rozsvítí žárovku, až se prožene spalovnou, a to je taky HDP.

Jenže planeta není nekonečná, a nebýt kreativnosti statistiků, kteří dokážou vykouzlit růstová čísla z ničeho (podobně jako banky peníze), je naše matička dávno vyrabovaná až na to horké jádro. Co horšího, všechny užitečné zdroje přitahují konflikty jako zašlé maso polétavý hmyz. Teď se to mydlí kolem ropy, pak přijde na řadu voda a ve frontě už podupávají vzácné zeminy.

Musíme se uskromnit, zvlášť když nebude na vybranou. To není taková fantazie, protože válka kolem Íránu blokuje distribuci vytěžené ropy, a ta se pak nedá se ani zpracovávat v rafinériích (zásobníky jsou plné) a dokonce ani dál těžit (když to není kam uložit).  

Potírat růst růstu válkou je vymítat čerta ďáblem. Dalo by se na to jít i rozumem, a náznaky už tu jsou. Tak třeba máme pravidla pro recyklaci, čemuž se odborně, trochu poeticky (se sportovním laděním) říká „oběhové hospodářství“. To jsme měli za totáče taky, protože člověk nic nesehnal, dokud neoběhal kde co a kde koho. Teď je to jinak, máme všeho, ale když věc doslouží, zatímco suroviny, ze kterých vznikla, ještě ne, tak se rozhodí každá surovina do své krabičky a mohou popoběhnout do dalšího kola.

Je tam spousta výjimek, aby to moc nekazilo kšeft. A někdy to fakt nejde, když je všechno slepené tekutými hřebíky. To rozeberete leda dynamitem. Proto byla později přijata evropská směrnice o ekodesignu, která nutí výrobce, aby už při navrhování výrobku myslel na to, co bude na konci.

Jenže i ta promyšlená poprava věci směřující k dalšímu oběhu jednotlivých složek by byla málo. Není to tak dávno, kdy nejen lidská duše, ale i to, co ji odívalo a sloužilo, mělo život věčný. Vyklízím teď domek po rodičích manželky, kde se nesmělo nic vyhodit. Dcera zastává podobný princip, a to nezažila válečný nedostatek ani poválečné příděly, ze kterých se nedalo vyžít. Každý starý hadřík byl pořád ještě dobrý. Když byl hrnec otlučený k nekoukání, dal se na krmení slepicím, kterým hlad přebil potřebu krásy.

Nebyl to život šedivý, naopak velmi tvořivý. Řekněme, že nastala naléhavá situace. Děda byl okamžitě přivelen: „Udělej s tím něco!“ Když se ukázalo, že to drátem nevyšťourá, nepřipadlao v úvahu, že zabrouzdá internetem a objedná si něco z Číny. Vlastně bylo jedno, že internet nebyl. Zásada byla, že nic se nekupuje. Děda ji formuloval tak, že nehodlá vyhazovat peníze a podporovat nějakou lumpárnu.

Zakoukal se raději znaleckým okem do černé skládky na okraji lesa. Určitě tam někde bude nějaký polotovar. Strojek z budíku, péro z gauče, bezzubý mlýnek, kterého zdobí dobrá klika. Uměl udělat cokoliv z čehokoliv. Ale to se ještě mohl spolehnout, že na tu skládku přistálo něco reálného, například ze železa, ne z nějakého polorozpadlého hnoje. Dnes tu dobu připomíná jen prázdný výraz „reálná ekonomika“, která má k realitě daleko. Vždyť se tam počítá i ta virtuální, pokud se dá prodat.

Ke skládce se zatím vracet nebudeme, ale evropská směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží 2024/1799, která byla přijata 13. června 2024, by mohla zmírnit bezbřehé plýtvání materiály, prací i penězi lidí. Ochablá baterka nebude znamenat konec mobilu a myčku nevyhodíte, když začne zlobit spínač, protože máte právo na opravu. A když v záruce zvolíte opravu místo výměny, dvouletá záruční doba se prodlouží o další rok.

Směrnice má být převedena do vnitrostátního právního řádu členské země nejpozději do 31. července 2026. Zatím nemáme nic, takže už to hoří, ale prý se na tom dělá. Zákon prý bude. Potom už zbývají jen dva roky přechodné lhůty následované pomalým nástupem prvních fází, a až se za další dva roky opotřebuje zboží vzniklé podle nových pravidel, máte jistotu, že věci se konečně začnou chovat jako lidi.

To mě vlastně k tématu přivedlo. Sám užívám právo na opravu docela dlouhá léta. Nejprve mi vyměnili nefunkční zuby. Pak prošly repasí oči.  V rodině máme i překovaná kolena a kyčle. Opotřebovaný rozum nahrazuje umělá inteligence.  A když jsem přestal slyšet, dostal jsem americké mikroucho, které je skoro stejně dobré, jako studiová sluchátka k recieveru. Ten nezbytně potřebuji abych mohl poslouchat – patřičně zesílenou – i nejjemnější klasickou hudbu.

Jenže zdířka, do které se strká čudlík od kabelu sluchátek, začala zlobit. Úvahu o koupi nového přístroje zkrátil pohled do bankovního účtu. Vyhledal jsem tedy nejbližšího opraváře. Uvedl mě do ohromujícího skladiště televizorů, praček, myček, všeho. Zabloudit se nedalo, bylo toho až do stropu a dalo se projít jen úzkou uličkou. Ale jen ve váhových kategoriích do lehkého weltera. Těžké váhy by neprošly.

Uvítal mě muž středního věku se smutnýma očima, kterému to všechno leželo na hrbu. Dělám do noci, přiznal se mi. Jsem na to sám. Každý po mě něco chce. „Nehrabal jste se v tom?“, zeptal se. Šroubky nejsou dotažené.

Ano, otevřel jsem to. Myslel jsem, že ošahám drátky, připájím, co se viklá, a bude to. Jenže když jsem viděl, že Pioneer z devadesátek se neliší od počítače a ke zdířce se nedostanu bez demontáže základní desky, tak jsem to zase přiklopil a nesu sem.

„To jsem rád,“ pravil ten pán, „že jste to viděl. Že to není jen o nějakém drátu. Kdo to neví, nechápe, jak to jde pomalu. A čím je přístroj novější, tím je zoufalejší. Přibývají nepřehledné funkce a materiál drží jen na heslo. Když se to rozpadne, tak si s tím neporadíte. A originální náhradní díl nedoplatíte.“

Zavedl jsem tedy řeč na novou evropskou směrnici. Pán pochopil, že práce přibude. Ale kdo to bude dělat? Když se v tom už dneska topí…

Ujasnili jsme si, že zákon se přijme snadno. Samotné zavádění se ale protáhne – a tak svítá šance, že se dokážeme připravit.

Téma je to nosné, a tak jsem to po návratu domů ještě zkonzultoval s umělým inteligentem. Tohle mi vypočítal:

 Co směrnice přináší

Směrnice stojí na dvou pilířích – ochrana spotřebitele během záruční doby i po jejím uplynutí:

• V záruční době musí prodejce nabídnout opravu zdarma, pokud není dražší než výměna výrobku​
• Po záruční době jsou výrobci povinni opravovat technicky opravitelné výrobky za přiměřenou cenu, a to až 5–10 let od zakoupení​
• Pokud spotřebitel zvolí opravu místo výměny, záruční doba se prodlouží o 12 měsíců​
• Výrobci musí zajistit dostupnost náhradních dílů až 10 let od uvedení modelu na trh​
• Vznikne evropská online platforma pro vyhledávání opraváren podle lokality a standardů kvality​
• Povinný informační formulář o opravě (termíny, ceny, podmínky) pro transparentní srovnání nabídek​

Nejkomplexnější dostupnou analýzou v češtině je studie „Snadné a atraktivní opravy výrobků pro spotřebitele“ vydaná v prosinci 2025 za podpory MPO ČR. Jde o podrobný rozbor implementace směrnice 2024/1799 se zaměřením na realitu opravárenského trhu v ČR. Autor dokumentuje tři pravděpodobné scénáře fungování nových pravidel:​

• Optimistický scénář: opravy zlevní a zrychlí díky konkurenci a transparentním cenám
• Střední scénář: právo na opravu existuje, ale cena opravy zůstane pro spotřebitele stále vysoká
• Negativní scénář: výrobci přenesou náklady do vyšších pořizovacích cen, spotřebitelé jsou frustrovaní​

 Co chybí – bariéry oprav

Průzkum „Opravme Česko“ zjistil, že 48% spotřebitelů nechalo porouchaný výrobek neopravený, protože oprava byla příliš drahá nebo nešlo sehnat opraváře. Sami opraváři označili za největší problémy tyto tři faktory:​

• Nedostupnost náhradních dílů
• Nevhodná konstrukce výrobků (nelze rozebrat)
• Časová náročnost opravy (ekonomicky se nevyplatí)​

Za největší potřeby pak opraváři považují přístup ke schématům od výrobce, kdykoli dostupné náhradní díly, daňové úlevy a větší propagaci oboru.​

 Kapacity opravárenského sektoru

Analýza z roku 2025 upozorňuje na strukturální slabiny trhu: opravárenský sektor je silně roztříštěný, trpí informační asymetrií a existují reálné bariéry v podobě nedostupnosti dílů, softwarového blokování a monopolních servisních sítí. Platforma Opravárna.cz nicméně ukazovala, že v ČR se daří opravit přibližně 60% poptávaných oprav – nejlépe jsou na tom PC a notebooky (průměr 4,9 nabídky na 1 poptávku), mobilní telefony a tablety (2,8) a domácí drobné elektro (2,2); naopak nejhůře fotoaparáty a kamery (0,1).

Prosincová analýza MPO explicitně varuje: pokud výrobci zvolí uzavřené autorizované servisní sítě, mohou nezávislí opraváři oslabit, nikoli posílit. A pokud nebude online platforma pro vyhledávání opravářů dostatečně kvalitní a využívaná, celý systém zůstane „papírový“.

Malé nezávislé opravárny v Česku existují ale jsou přetížené, zavalené zakázkami, které má zvládnout jeden technik, opáčil jsem umělému inteligentovi. Nikoho dalšího nesežene, protože chybí lidé s kvalifikací. Česko bude jednou z posledních zemí, která přistoupí k implementaci, a tak se může poučit zkušenostmi těch, kdo začali dříve.

Poukazuji na to, že je potřeba systém přípravy opravářů a podpora vzniku opraven, možná i příspěvky z nějakých veřejných peněz na jejich provoz. To však může narazit na odpor výrobců, kterým klesne odbyt nových výrobků. Může se to promítnout i do poklesu HDP, což by se nelíbilo vládě. Řešilo se to někde?

Umělý inteligent mě za otázku pochválil.

 Otázka je výborně položená, protože jde skutečně o systémový problém, který se v různých zemích EU řeší rozdílně a s různými výsledky. Zde jsou relevantní zkušenosti a argumenty:

Dopad na HDP a výrobce byl analyzován

Evropský institut pro environmentální politiku (IEEP) explicitně potvrdil, že rozvoj opravárenství sníží poptávku po nových výrobcích – a to zejména v elektrotechnice – s potenciálním negativním dopadem na zaměstnanost ve výrobě. Klíčová otázka proto zní: zda nová pracovní místa v opravárenském sektoru tyto ztráty kompenzují, a zda opravárny porostou v EU, nebo se přesunou mimo ni.

Konzervativní think-tank CEP (Centrum für Europäische Politik) navíc upozornil, že pokud opravy prodlužují životnost produktů a snižují spotřebu, poklesne i DPH a daně ze zisku výrobců, což skutečně zasáhne veřejné rozpočty. Evropská komise na druhou stranu argumentuje, že oběhové hospodářství v příštích 15 letech přinese čistý ekonomický zisk – peníze za opravy zůstávají v místní ekonomice místo odtoku k zahraničním výrobcům.

Zkušenosti ze zahraničí: vouchery a fondy oprav

Nejvíce propracované systémy finanční podpory oprav existují v Rakousku, Francii a Německu. Výsledky jsou přesvědčivé:

• Rakousko: od zavedení voucherového systému bylo proplaceno přes 840 000 voucherů na opravy​
• Francie: státní fond „Bonus Réparation“ spuštěný v roce 2022 financoval přes 165 000 oprav; systém funguje tak, že stát proplácí opravárnám paušální slevu (dle kategorie výrobku), kterou musí zákazníkovi odečíst z faktury​
• Německo – Durynsko: příspěvek až 100 € nebo 50% faktury na elektrozboží, Sasko: až 200 € nebo 50% faktury, max. 2 opravy ročně​
• Štýrský Hradec: dotace až 1 200 € ročně pro provoz Repair Café​

Všechny programy s finanční podporou oprav jsou hodnoceny jako velmi úspěšné – zvyšují povědomí spotřebitelů a mění jejich chování.​

Vzdělávání opravářů v ČR – už se pohnulo, ale pomalu

Konkrétní reakcí na deficit opravářů v ČR je projekt „Naučíme vás to opravit“, který iniciovala APPLiA CZ (sdružení výrobců spotřebičů) a do nějž je ke konci roku 2023 zapojeno 7 středních škol a učilišť: Praha, Ostrava, Plzeň, Chomutov, Hluboká nad Vltavou, Třebíč a Kroměříž – osmá škola (Hradec Králové) přibyla v roce 2024. Projekt vydal vlastní učebnici, organizuje pravidelná školení učitelů a žáci dostávají praxi v reálných servisech. Iniciativa je zajímavá tím, že ji platí sami výrobci – tedy ti, jimž by více opraváren ubíralo odbyt nových výrobků.

Kde je jádro systémového problému

Výzkum publikovaný v časopisu Emerald potvrzuje, že vouchery snižují bariéry oprav, budují kulturu opravitelnosti a zvyšují zájem spotřebitelů – ale nefungují samy o sobě, bez dostupných opravářů. Akademická studie publikovaná v roce 2024 v Science Direct explicitně konstatuje, že směrnice 2024/1799 neřeší plánované zastarávání výrobků
(„kurvítka“ – pozn. zf), ani dostupnost náhradních dílů, což jsou fakticky největší bariéry. Jinými slovy: právo na opravu bez kapacit je prázdné, a kapacity bez zákazníků s voucherem ekonomicky nevzniknou.

 Já vím, je to dlouhé. Ale to poslední zjištění, že právo na opravu bez kapacit je prázdné, muselo zaznít na základě argumentace. Přitom to budeme opravdu potřebovat. Nestraším, koukám, co se děje. Kdo může, ať pomůže.

 Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Európska komisia tvrdo kritizuje Zelenského za slová na adresu Orbána a žiada diplomatickú zdržanlivosť

Európska komisia ostro odmietla údajné náznaky použitia sily zo strany Zelenského voči Orbánovi. Brusel varuje že takéto slová prekračujú hodnoty Únie.

Európska komisia (EK) vyjadrila ostrú kritiku voči vyjadreniam ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ktoré boli adresované maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi. Zelenskyj údajne naznačil možnosť použitia vojenskej sily v súvislosti s Orbánovým blokovaním pôžičky Európskej únie pre Ukrajinu. Tento krok Maďarska je podľa dostupných informácií reakciou na zastavenie dodávok ropy cez ropovod Družba. Hovorca EK Olof Gill označil Zelenského slová za neprijateľné a zdôraznil, že takéto vyjadrenia nie sú v súlade s hodnotami, ktoré Európska únia presadzuje.

• Európska komisia ostro kritizovala vyjadrenia Volodymyra Zelenského smerované Viktorovi Orbánovi.
• Zelenskyj podľa obvinení naznačil možné použitie vojenskej sily voči Maďarsku.
• Maďarsko blokuje pôžičku Európskej únie Ukrajine pre spor o ropovod Družba.
• Európska komisia trvá na diplomatickom riešení konfliktov a odmieta akékoľvek hrozby silou.
• Brusel plánuje zmierňovať napätie medzi Ukrajinou a Maďarskom a ďalej podporovať Kyjev.

Napätie medzi lídrami

Vyjadrenia ukrajinského prezidenta prišli v čase, keď sa vzťahy medzi Ukrajinou a Maďarskom dostali pod zvýšený tlak. Maďarský premiér Viktor Orbán dlhodobo kritizuje sankcie EÚ voči Rusku a opakovane vyjadruje nesúhlas s niektorými krokmi Únie v súvislosti s podporou Ukrajiny. Blokovanie finančnej pomoci pre Kyjev je najnovším prejavom tohto napätia. Orbán argumentuje, že Maďarsko čelí vážnym ekonomickým dôsledkom sankcií a energetickej krízy, čo podľa neho ospravedlňuje jeho postoj.

Reakcia Európskej komisie

Hovorca EK Olof Gill vo svojom vyhlásení zdôraznil, že Európska únia očakáva od všetkých svojich partnerov, vrátane Ukrajiny, rešpektovanie diplomatických zásad a zdržanlivosť vo vyjadreniach. Podľa neho je dôležité, aby sa konflikty riešili prostredníctvom dialógu a nie prostredníctvom hrozieb, ktoré môžu situáciu ešte viac vyhrotiť. Gill zároveň pripomenul, že EÚ naďalej podporuje Ukrajinu v jej boji proti ruskej agresii, no očakáva, že Kyjev bude rešpektovať princípy spolupráce.

### Výzva na zmiernenie napätia

Európska komisia vyzvala obe strany na zmiernenie napätia a návrat k rokovaciemu stolu. Situácia okolo ropovodu Družba a finančnej pomoci pre Ukrajinu je podľa Bruselu komplikovaná, no riešenie by malo byť založené na vzájomnom porozumení a rešpekte. Hoci Maďarsko čelí kritike zo strany viacerých členských štátov EÚ za svoj postoj, Orbánova vláda trvá na tom, že jej kroky sú v súlade s národnými záujmami.

Očakávané ďalšie kroky

Vzhľadom na citlivosť situácie sa očakáva, že Európska únia bude hľadať spôsoby, ako zmierniť napätie medzi Ukrajinou a Maďarskom. Zároveň bude pokračovať v diskusiách o ďalšej finančnej a energetickej podpore pre Kyjev. Hovorca EK naznačil, že Brusel bude pozorne sledovať vývoj situácie a vyzval všetky strany na zodpovedný prístup.

X xx

Rusko ropovod Družba nezbombardovalo. Ukrajina sa správa mafiánsky, tvrdí Robert Kaliňák

„Ukrajina aktívne zasahuje do maďarských volieb, pretože keď je s niekým nespokojná, tak si myslí, že ho treba odstrániť,“ tvrdí slovenský minister obrany.

Európska únia by mohla zastaviť Donalda Trumpa, no v otázke konfliktu medzi Spojenými štátmi a Iránom je rozpadnutá, tvrdí minister obrany a podpredseda vlády za Smer Robert Kaliňák. „Je nezlučiteľný postoj Francúzska a Nemecka napríklad v prípade otázky podpory týchto vojen, ktoré sa dotýkajú regiónu Blízkeho východu,“ povedal Kaliňák.

V relácii RTVS Sobotné dialógy mal s poslankyňou a členkou predsedníctva Progresívneho Slovenska Beátou Jurík debatovať predovšetkým o tom, ako sa útoky, ktoré na prelome februára a marca zasiahli viaceré blízkovýchodné krajiny, dotknú Európskej únie a Slovenska, no diskusia sa často obrátila k Ukrajine.

Bezočivý Zelenskyj

„Neustále sa staráme do nejakého iného štátu, rozprávame, čo má Čína robiť, rozprávame, čo má robiť niekto iný, alebo tu stále riešime Ukrajinu za peniaze daňových poplatníkov Európskej únie,“ kritizoval Kaliňák. Únia sa podľa neho musí spamätať, no ak bude mať väčšie slovo a dokáže intenzívnejšie obhajovať svoje záujmy, bude to aj na prospech Slovenska.

Kaliňák vyzval Ukrajinu, aby prejavila solidaritu s Európskou úniou a otvorila ropovod a plynovod do Európy. Podľa ministra obrany, by tak mala reagovať na faktické uzavretie Hormuzského prielivu. Cez prieliv, ktorý oddeľuje Irán od Spojených arabských emirátov a Ománu, denne prejde asi 20 miliónov barelov ropy, teda približne 20 percent všetkej svetovej ropy a zemného plynu.

Xxx

Eurá, doláre, zlato. Kyjev hovorí o Orbánových banditoch, Budapešť vraví o ukrajinskej vojenskej mafii

Neslýchaná razia proti Ukrajincom, ktorí cez Maďarsko prevážali bankovky a cenné kovy, je doteraz najväčším škandálom v zhoršujúcich sa vzťahoch medzi Kyjevom a Budapešťou. Z oboch strán lietajú ostré slová, až to môže vyzerať tak, ako keby sa dva susedné štáty ocitli vo fáze studenej vojny.

Pripomeňme, že dve opancierované dodávky transportovali z Rakúska na Ukrajinu 40 miliónov amerických dolárov, 35 miliónov eur a 9 kilogramov zlata. Cena za gram zlata sa pohybuje okolo 142 eur, čiže tých deväť kíl vychádza takmer na 1,28 milióna eur. Ukrajinci podčiarkli, že išlo o štandardný prevoz. Od začiatku ruskej invázie vo februári 2022 je ukrajinský vzdušný priestor uzavretý, takže čokoľvek sa dá doviezť jedine pozemnými trasami.

Z Budapešti najprv všeobecne zaznelo, že proti siedmim Ukrajincom začali viesť trestné stíhanie pre podozrenie z prania špinavých peňazí. Nakoniec však ani nie 24 hodín od ich zadržania Maďarsko oznámilo, že sa rozhodlo všetkých vyhostiť. Tento postup maďarských úradov môže jedine podporiť silnú domnienku, že záťah, na ktorý nasadili protiteroristickú jednotku, bol politický motivovaný. Logicky: keby išlo naozaj o niečo závažné, tak by Ukrajincov o niekoľko hodín po zatknutí neposlali do ich vlasti.

Zelenskyj sa vyhráža Orbánovi: Dáme jeho adresu našim chlapcom

Maďarský minister zahraničných vecí Péter Szijjártó ešte pred vyhostením Ukrajincov povedal, že Budapešť bude žiadať od Kyjeva odpovede na niekoľko dôležitých otázok. Pre agentúru MTI najprv poznamenal, že od začiatku tohto roku bolo prevezených cez maďarské územie až 900 miliónov USD, 420 miliónov eur a 146 kilogramov zlatých tehličiek. Szijjártó následne vyrobil kriminálnu zápletku: „Po prvé, ide o obrovské množstvo hotovosti a vynára sa otázka, prečo by Ukrajinci potrebovali prepravovať takú obrovskú hotovosť. Ak ide skutočne o transakciu medzi bankami, potom vyvstáva otázka, prečo si banky medzi sebou neprevádzajú finančné prostriedky a prečo by bolo potrebné prevážať takú veľkú sumu bankoviek, najmä cez Maďarsko.“

Szijjártó pokračoval, že je zvedavý, na aké účely sú peniaze mali použiť, respektíve komu patria. Vzápätí zabŕdol do konšpirácie: „Požadujeme vysvetlenie, či sa tieto peniaze len transportujú cez Maďarsko alebo sa tu niekedy nechávajú a či je možné, že niekto v Maďarsku tieto peniaze využíva v prospech niekoho iného.“ Teóriu o sprisahaní uzavrel s týmito slovami: „Úplne pochopiteľne vzniká otázka, či je reč o peniazoch ukrajinskej vojenskej mafie.“

Konšpiračnú teóriu rozvinul maďarský premiér Viktor Orbán: „Chceme vedieť, čo robia Ukrajinci s touto obrovskou sumou peňazí. To, čo sa deje, mi prípadá naozaj podozrivé.“ Podľa MTI pokračoval, že „proukrajinská strana“ v Maďarsku, ktorá vznikla na zelenej lúke, nemá finančné ťažkosti. Zjavne mal na mysli najsilnejšiu opozičnú stranu Tisza na čele s Péterom Magyarom. „Žijem s podorzením, že len časť z mnohých hlasov priateľských k Ukrajine v Maďarsku je úprimná a vychádza zo srdca, zatiaľ čo druhá časť pochádza z vreciek. Chcem vedieť, ako sa tie peniaze dostávajú do tých vreciek,“ zdôraznil predseda vlády a šéf vládnuceho Fideszu.

Maďari zastavili dve ukrajinské autá na čerpacej stanici pri diaľnici. V Kyjeve označili kukláčov doslova za štátnych banditov (tieto slová použil šéf diplomacie Andrij Sybiha). „Maďarsko vzalo rukojemníkov a zmocnilo sa peňazí,“ povedal minister.

Šéf Národnej banky Ukrajiny Andrij Pyšnyj podčiarkol, že eskorta nič neporušila: „Vozidlá prepravovali cudziu menu a drahé kovy na základe dohody medzi Oščadbankou a rakúskou bankou Raiffeisen, ktorá je plne v súlade s colnými predpismi EÚ,“ uviedol v oficiálnom vyhlásení. Po deportácii siedmich Ukrajincov Pyšnyj ešte poukáza na to, že v Budapešti fakticky priznali, že zámerne vyrobili protiukrajinský príbeh: „Fakt, že ich všetkých prepustili na slobodu, svedčí o tom, že maďarské úrady nemali žiadne zákonné dôvody na ich zatknutie.

V Kyjeve jednoznačne prevláda názor, že orbánovci vyrobili teatrálny kriminálny prípad, aby sa viezli na protiukrajinskej vlne hystérie. „Orbán organizuje takéto akcie ako súčasť svojej volebnej kampane. Bude používať ešte drsnejšie metódy, aby čo najviac zdvihol svoje percentá popularity v prieskumoch verejnej mienky,“ podotkol expert analytickho centra Solid Info Taras Semenjuk pre server New Voice.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková nepriamo naznačila, že záťah mohol byť vopred dohodnutý s Rusmi: „Únos ukrajinských rukojemníkov pripomína Moskvu deväťdesiatych rokov a bolo by trochu zvláštne, keby sa to neudialo len pár dní po návšteve v Kremli,“ citovali ju agentúr UNIAN. Svyrydenková narážala na to, že 4. marca pricestoval do Moskvy Szijjártó, aby rokoval s Putinom.

Ukrajinský politológ Volodmyr Fesenko sa nazdáva, že Orbán sa rozhodol vyhrotiť spory do materiálnej podoby, čiže mu už nestačí iba informačná vojna proti Kyjevu. Maďari totiž po vyhostení siedmich Ukrajincov stále zadržiavajú všetky bankovky i zlato. „Orbán chce mať dôvody obviniť nás z protimaďarských činov,“ poznamenal Fesenko pre UNIAN v narážke na konšpiráciu o financovaní maďarskej opozície.

Určite treba poukázať na to, že transport veľkej hotovosti smerom na Ukrajinu je bežná vec. „Vlani na jeseň to bolo mesačne 1,1 až 1,2 miliardy USD mesačne,“ ozrejmil finančný analytik Andrij Ševčyšin pre UNIAN. Prevoz veľkého prevozu bankoviek súvisí asi hlavne s tým, že ľudia na Ukrajine často používajú tzv. tvrdú valutu v podobe hotovosti.

X xx

 Přátelství má své meze. Mdlá reakce Moskvy by Teherán neměla překvapovat

Zatímco Teherán v sobotu zasypávaly americké a izraelské bomby, zatelefonoval vysoký íránský diplomat do Moskvy. Hovořil s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který mu vyjádřil účast a nabídl podporu – ale jen verbální. Írán se tak stal po Sýrii a Venezuele další zemí, která pocítila, co znamená – nebo spíše neznamená – partnerství s Ruskem, píše evropský zpravodajský server Politico.

Od chvíle, kdy Rusko před čtyřmi lety napadlo Ukrajinu, si hraje na vůdce takzvaného multipolárního světa. V rozhodujících okamžicích je však jeho reakce v praxi nápadně slabá, když jsou jeho spojenci napadeni.

Jen slovní odsouzení?

Už koncem roku 2024 zjistil syrský prezident Bašár Asad, že ruská podpora není zárukou přežití jeho režimu, když do Damašku vtrhli povstalci.

I venezuelský prezident Nicolás Maduro, který je od začátku roku v americké věznici, asi přemýšlí, kde byl Kreml ve chvíli, kdy ho potřeboval. A minulou sobotu byl při americko-izraelském útoku na Teherán zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chámeneí.

Írán je nejnovější ukázkou rozporu mezi velkými řečmi Kremlu o odporu vůči americké hegemonii a skutečným světem, kde se tato hegemonie projevuje. Mdlá reakce Moskvy by Teherán neměla překvapovat.

 Dala se očekávat přinejmenším od loňského léta, kdy během dvanáctidenní války s Izraelem, při které na íránská jaderná zařízení útočili i Američané, Rusko rovněž Íránu nepomohlo a útok jen slovně odsoudilo.

Bez vojenské pomoci

Moskva se později snažila škody napravit. Hájila právo islamistického režimu potlačovat protesty, při nichž íránské bezpečnostní síly zřejmě používaly i ruskou výzbroj a technologii.

V prosinci, kdy se Teherán připravoval na druhý americký útok, Rusko vyjádřilo ochotu dodat Íránu střely odpalované z ramene za 500 milionů eur. Moskva také dělala prostředníka v americko-íránských jednáních a navrhla, aby se íránské zásoby obohaceného uranu uskladnily v Rusku.

Íránci a Rusové také v únoru uspořádali společné vojenské cvičení v Ománském zálivu, i když Moskva k nim poskytla jen jediné plavidlo. Poradce Kremlu Nikolaj Patrušev prohlásil, že budou následovat další společné manévry i s účastí Číny v Hormuzském průlivu.

Když se však Írán ocitl minulou sobotu v problémech, Moskva mu vojenskou pomoc nenabídla. Oficiálně ani nemusí –ve smlouvě o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi totiž nefiguruje.

 Západ nejedná podle práva

Írán sice dodával Moskvě drony a rakety proti Ukrajině, ale Kreml mu pomoct nehodlá. Putin obhajoval takzvaně neutrální postoj Ruska už loni v červnu během prvního americko-izraelského útoku na Írán na ekonomickém fóru v Petrohradu. Prohlásil, že v Izraeli žijí nejméně dva miliony bývalých sovětských občanů.

Skutečnost, že Rusko Íránu nepomohlo, nepochybně poškozuje jeho pověst na mezinárodní scéně. Zároveň to však může Moskvě i něco přinést. Kreml doufá, že odvede pozornost od ruské invaze na Ukrajinu, když bude zdůrazňovat, že Západ a zejména Spojené státy nejednají podle mezinárodních norem.

Ruský postoj vůči Íránu zřejmě také upevní nepružný postoj Kremlu vůči Ukrajině prezentovaný jako obranný krok proti západní agresi. Moskva tak bude moci použít své argumenty přinejmenším v případě, že selžou jednání o míru na Ukrajině, jejichž prostředníkem jsou Američané.

Ruská nečinnost

Mezi prvními představiteli Kremlu, kteří na sobotní americko-izraelský útok na Írán zareagovali, byl místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv. „Mírotvorce už zase řádí,“ napsal na platformě X o Donaldu Trumpovi. „Rozhovory s Íránem byly jen zástěrkou“, dodal.

Podle poradce Kremlu pro zahraniční politiku Fjodora Lukjanova události v Íránu ukazují, že diplomacie s Trumpem je „zcela zbytečná“. Moskva teď bude doufat, že si její zbývající spojenci zapamatují spíše tuto zprávu než ruskou nečinnost, uzavírá Politico. Gita Zbavitelová 

 X XX

 Paul Craig Roberts: Blázen z Bílého domu?

Stejně jako nám prostitutní média tři roky tvrdila, že Ukrajina vítězí a porážka Ruska je na spadnutí, nyní slyšíme, že porážka Íránu je na spadnutí. Pokud ano, proč teď Trump mluví o vyslání amerických vojáků? Proč CIA nabízí kurdským vůdcům velké úplatky, aby poslali kurdské muže zemřít za Izrael v Íránu? Proč jsou vedoucí pracovníci amerických zbrojních společností najednou předvoláni do Pentagonu, aby zjistili, jak rychle lze překonat vyčerpané zásoby raket Washingtonu? Proč Japonsko a Jižní Korea dostaly příkaz vrátit do Spojených států rakety, které jim byly dodané? Kdo ve skutečnosti prohrává?

Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, je nutné překročit rámec válečné propagandy.   Zdá se, že Trump nejenže dovolil Netanjahuovi, nikoli americkému Kongresu, jak to vyžaduje americká ústava, aby zatáhl Spojené státy do války za Izrael, ale Trump také dovolil, aby Amerika byla zatažena do války bez řádné přípravy a bez záložního plánu.

Zdá se, že Trump byl přesvědčen, že íránská vláda je tak slabá, že kdyby na Írán shodili pár bomb a raket, vláda by se zhroutila a Trump s Netanjahuem by mohli jmenovat loutkovou vládu.   Trumpa, navzdory varováním americké armády, nikdy nenapadlo, jaká by ho čekala situace, kdyby Írán vydržel déle, než by mu stačily omezené zásoby amerických a izraelských raket.   To, že by taková otázka mohla být přehlédnuta, prezidenta Trumpa naprosto diskredituje.

K situaci připočtěte tyto prvky: Spojené státy prokázaly, že nejsou schopny ochránit malé arabské městské státy, které slouží jako lokality pro americké letecké a námořní základny. Trump čelí volbám v polovině volebního období a populaci, z níž většina nepodporuje válku, kterou si zvolil pro Izrael. Írán zjevně dosud nepoužil své hypersonické přesné rakety a zjevně plánuje je použít k tvrdému potrestání USA, Izraele a arabských ropných městských států, jakmile Washingtonu a Izraeli dojdou rakety pro protivzdušnou obranu. Hormuzský průliv je fakticky uzavřen. V USA již ceny prémiového benzinu vzrostly o 0,70 dolaru za galon. Trump říká, že americké námořnictvo bude doprovázet ropné tankery do Perského zálivu a zpět, ale to by americké námořnictvo vystavilo snadnému zničení Íránem. Írán by Trumpovi pravděpodobně neudělal ponížení v podobě potopení americké letadlové lodi ze strachu, že by Trump odpověděl jadernými zbraněmi. Pokud si však Íránci uvědomí, že bojují o svou existenci, pak by pro jejich vedení nemuselo záležet na tom, zda Írán odejde jako Gaza, nebo jadernými zbraněmi. Pokud se zastaví tok ropy a vyschnou příjmy z ropy, petrodolary z regionu přestanou financovat datová centra IA v USA, což by mohlo spustit velký pokles akciového trhu. Američané, kteří jsou chyceni mezi klesajícím bohatstvím a rostoucí inflací, se pravděpodobně obrátí proti Trumpovi a volbám v polovině volebního období, a Trump tak nebude mít žádnou ochranu před impeachmentem. Člověk musí být opravdu bezohledný, aby si na hlavu přivodil tolik možných rizik najednou a vše pro Izrael. Amerika v žádném případě neprofituje z Trumpovy války ve prospěch izraelské agendy Velkého Izraele.

Trump si bude muset zachránit tvář. Co může dělat? Poslat vojáky do tak velké země, jako je Írán, s neznámým a obtížným terénem? Pokud budou vojáci vysláni a budou rozdrceni, co Trumpovi zbývá? Zaútočit na Írán jadernou bombou, nebo to udělá Izrael?

Je docela možné, že Trumpův bezduchý čin útoku na Írán otevřel dveře jaderné válce.

Rusko a Čína již ztratily důvěryhodnost, protože selhaly v podpoře svých spojenců, nejprve Sýrie, poté Venezuely a nyní Íránu. To posílí Trumpovo přesvědčení, že obě země jsou papíroví tygři. Pokud bude Írán poražen, bude to znamenat konec BRICS a čínské Nové Hedvábné stezky. Trumpův úspěch, pokud k němu dojde, s Venezuelou, Íránem a mezitím i s Kubou, Grónskem a kýmkoli dalším ho povzbudí k obnovení americké hegemonie nad Ruskem a Čínou. V tomto bodě Rusko a Čína již nebudou moci pokračovat ve své bezduché politice zavírání očí před realitou. Možná si vedení obou zemí konečně přečte Wolfowitzovu doktrínu.

Pokud vím, mnoho lidí si neuvědomuje katastrofu, která může nastat, když se americký prezident nechá vést k válce Netanjahuem, a ti pár, kteří si toho jsou vědomi, jsou považováni za nepatrioty.

Trumpovo ego mu nikdy nedovolí přiznat, že učinil potenciálně katastrofální rozhodnutí pro celé lidstvo, a přimět ho k ústupu a k akci zaměřené na obnovení suverenity a nezávislosti americké zahraniční politiky na izraelské kontrole. Trump je prostě až příliš plně pod kontrolou sionistů.

Možná se Putin a Si Ťin-pching probudí, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Zdá se, že oba se více zajímají o obchodní dohody než o přežití národa. 

Je možné, že události jsou nyní mimo kontrolu všech a mají svůj vlastní směr. Hloupí a pošetilí vůdci lidstva zradili lidstvo.

 Paul Craig Roberts

 Jana Putzlacher, sever vasevec.cz

X XX

Profesor Czarnek kandidátem na polského předsedu vlády

Na celostátní konferenci polské strany Právo a spravedlnost v Krakově oznámil předseda strany Jarosław Kaczyński jméno kandidáta na funkci předsedy Rady ministrů v nadcházejících parlamentních volbách. Stal se jím místopředseda strany profesor Przemyslaw Czarnek (47 let). Akce se konala v hale Polského gymnastického svazu „Sokół“, kde strana v minulosti oznámila své prezidentské kandidáty: Andrzeje Dudu a Karola Nawrockého. Po skončení sjzedu politický výbor strany jednomyslně podpořil místopředsedu strany Czarnka jako svého kandidáta na premiéra. Toto schválení vyžadují stanovy strany.

Profesor Czarnek na sjezdu strany ve svém vystoupení kriticky zhodnotil činnost současné vlády Donalda Tuska, která se projevuje nejen v poklesu ratingu Polska, ale zejména v problémech, které přináší polským občanům.

Je to podle něho způsobeno velmi špatnou, katastrofální vládou a především takovou, která se neřídí polskými zájmy. A pokud se chceme vydat na cestu k oživení, pokud se chceme vyhnout všem těmto nebezpečím, musíme mít novou vládu. Velmi dobrou vládu. Musíme mít vládu s dobrou, vlasteneckou vůlí, ale také se schopností a kapacitou jednat. Akcí jedním směrem. Směrem k velkému oživení Polské republiky.

Nacházíme se v situaci, říká Czarnek, kdy jsou ohroženy různé hodnoty, které společně tvoří budoucí vyhlídky národa. Jednou z takových hodnot je naše bezpečnost – vnější i vnitřní. Jednou z takových hodnot je právní stát, jeho uplatňování.

Dále  zmínil: Polské zemědělství je ohroženo. Polská ekonomika je ohrožena různými vnějšími záměry, ale také extrémní neschopností vlády – pokud se to dá připsat spíše neschopnosti než úmyslnému jednání. Všechno, co souvisí s tradicí, je ohroženo.

Poláci mají dnes nejdražší elektřinu v Evropě. To není problém jen těch nejchudších. Je to problém všech: firmy bankrotují, nezaměstnanost roste.  Co by měla vláda udělat? Měla by jít do Bruselu a ukončit systém obchodování s emisemi. (…) Nemáme žádnou zelenou dohodu. Žádné obnovitelné zdroje energie – silně dotované dotacemi. Máme svůj uhelný mix, své přírodní zdroje, své uhlí.  Máme uhlí, vracíme se k normálu, protože každá normální země dělá to, co umí nejlépe, využívá svůj potenciál, poukazuje Czarnek.

Kandidát na polského premiéra také poukázal na negativní populační vývoj. Poukázal na fakt, že ve dvou porodnicích dohromady se v roce 2025 narodí méně dětí než jen v jedné porodnici před pouhými třemi lety. Propadáme se strmě. Už to není pokles. Jdeme neuvěřitelně z kopce. Jak na tuto realitu reaguje polský stát? Je naprosto zřejmé, že děti se rodí, když je podporována rodina, když je podporováno manželství. Když je o ženy pečováno! Je naprosto zřejmé, že děti se rodí, když se ženy cítí bezpečně, nejsou vystaveny vykořisťování, ale jsou předmětem úcty a respektu, protože k tomu nás křesťanská kultura zavazuje.

Musíme se vrátit k normálnímu školství, k normálnímu vzdělávání. K vyžadování věcí od studentů. Kdo vůbec přišel s metodou, jak někoho učit, aniž by po něm někdo vyžadoval znalosti? To je absurdní. K normálnímu vzdělávání. K vlastenecké výchově. K výchově vlastenců, protože na této vlastenecké výchově závisí náš osud ve stáří a budoucnost Polska. Vracíme se k normálu. Vracíme se do práce a k péči o obyčejné, normální občany, protože stát existuje pro ně. Toto je jejich stát.

Musíme vyhrát volby. Je to neuvěřitelně těžká práce, která pravděpodobně potrvá několik měsíců – těžké bitvy, silné útoky na Právo a spravedlnost, včetně mě, ale já jsem jedním z vás, protože společně nastupujeme do tohoto „vlaku“. Vyhrajeme, protože musíme z Polska udělat lídry v této části Evropy a světa, lídry Visegrádské skupiny, lídry Iniciativy tří moří a dalšími v Mezimoří. Země, které záleží na její důstojnosti.  Už neexistuje žádná maskovaná německá možnost. Transformovala se v otevřenou německou možnost, která dnes vládne, uvedl také Przemyslaw  Czarnek, server vasevec.cz

X XX

 Život v Iráne? Žila by som ešte s rodičmi, plat by mi stačil len na prežitie, hovorí vedkyňa z SAV

V školách museli skandovať protiamerické slogany a od detstva im vštepovali, že Izrael je ich nepriateľ. Iránska vedkyňa Sepideh Hassankhani Dolatabadi (36) hovorí, že ak by neemigrovala, zrejme by ešte stále žila s rodičmi a mzda by jej pokryla len základné životné náklady. Prečo sa Iránci neboja útokov zo Západu, a ako vyzerali vzťahy Iránu a Izraela v minulosti, povedala v rozhovore pre Pravdu.

Žijete na Slovensku od roku 2019. Zažili ste pri príchode výrazný kultúrny šok?

Vnímam veľa rozdielov – od vzhľadu a náboženských pravidiel až po každodenný životný štýl. Najviac ma však prekvapili podobnosti, napríklad to, že Iránci aj Slováci si vyzúvajú topánky, keď vchádzajú niekomu domov.

Keď sa pozriete ešte ďalej do minulosti – aké bolo vaše detstvo v Iráne? Bolo iné ako detstvo slovenských detí?

Moje detstvo v Iráne bolo v mnohých smeroch podobné – hranie sa s priateľmi, chodenie do školy a trávenie času s rodinou. Niektoré veci však boli dosť odlišné. Napríklad dievčatá a chlapci sú v školách oddelení až do univerzity a rodiny sú často viac ochranárske, najmä voči dievčatám. Deti sú tiež vedené zostať pri svojich rodinách aj keď dospejú. Ak by som stále žila v Iráne, pravdepodobne by nebolo prijateľné, aby som žila samostatne ani teraz, keď mám 36 rokov. V školách boli dievčatá tiež často povzbudzované skôr k tomu, aby sa sústredili na domáce povinnosti, než aby boli pripravované na rovnocenné postavenie v živote.

Pred a po. Satelity odhaľujú devastáciu cieľov v Iráne

Satelitné snímky z piatka (6. marca 2026) ukazujú stav pred a po škodách spôsobených leteckými útokmi v Iráne odkedy Spojené štáty a Izrael spustili útoky na krajinu. Zdroj: Reuters / Zdroj: Reuters

Momentálne pracujete ako vedkyňa v Slovenskej akadémii vied. Bolo ťažké začleniť sa do slovenskej vedeckej komunity?

Nie som si istá, či je to špecifické pre Slovenskú akadémiu vied, alebo je to tak vo všeobecnosti, ale jednou z výziev, s ktorou som sa stretla, bola, že niektorí vedci, najmä zo staršej generácie, sú neochotní prijímať zmeny – najmä pokiaľ ide o modernizáciu alebo nové prístupy. Niekedy sú tieto myšlienky vnímané ako tie, ktoré prichádzajú zo Západu a nie vždy sú vítané. Existujú však aj výnimky – napríklad môj školiteľ bol veľmi otvorený a podporoval ma. Celkovo sa situácia postupne zlepšuje a myslím si, že prostredie sa stáva otvorenejším novým myšlienkam.

Mali ste možnosť navštíviť svoju domovskú krajinu a rodinu, odkedy ste sa presťahovali na Slovensko?

Áno, odkedy som emigrovala, navštívila som Irán trikrát. Mohlo to byť aj častejšie, ale takmer dva roky som nemohla cestovať kvôli pandémii COVID-19, keď platilo veľa cestovných obmedzení. Potom boli v regióne aj ďalšie problémy, napríklad politické napätie, protesty alebo konflikty na Blízkom východe, ktoré niekedy cestovanie sťažovali.

Denný život v Teheráne v tieni vojny

Zdá sa mi, že od pandémie a invázie Ruska na Ukrajinu vo februári 2022 sa v mnohých rodinách stali tieto témy „nášľapnou mínou“. Ako to máte u vás v rodine? Hovoríte otvorene aj o politických názoroch? Sú témy, o ktorých sa z hľadiska ich bezpečnosti na diaľku vôbec nerozprávate?

Pokiaľ ide o covid, situácia v Iráne bola dosť zložitá a vakcíny dorazili pomerne neskoro kvôli politickým rozhodnutiam. Vodca Ali Chameneí začiatkom roku 2021 zakázal dovoz vakcín vyrobených v USA a Spojenom kráľovstve. Politika výrazne ovplyvňuje každodenný život, takže ľudia o nej veľa hovoria. V mojej rodine sme o tom diskutovali otvorene – pamätám si dokonca, že som mala veľa debát s otcom o politických otázkach.

Lietadlo Jak-130 iránskych vzdušných síl hliadkuje nad Teheránom

Spojené štáty a Izrael zaútočili pred týždňom na Teherán a zabili ajatolláha Alího Chameneího. Mali ste možnosť hovoriť s rodinou o nedávnom vývoji vo vašej vlasti? Ako prežívali útoky USA a Izraela?

Útok sme očakávali už takmer dva mesiace. Na základe predchádzajúcich skúseností, najmä 12-dňového konfliktu medzi Iránom a Izraelom v júni minulého roka, som predpokladala, že keď sa to začne, režim môže obmedziť internet. Keď sa bombardovanie začalo, nemohla som s rodinou normálne hovoriť. Dokázali sa pripojiť len na pár minút, aby povedali, že sú v bezpečí.

V tom čase som veľa hovorila s priateľmi mimo Iránu. Keď sa rozšírila správa, že Ali Chameneí bol zabitý, mnoho Iráncov v zahraničí to oslavovalo. Neskôr sme videli, že ľudia v Iráne sa o tom dozvedeli až o niekoľko hodín neskôr a napriek vojnovej situácii a prítomnosti bezpečnostných síl niektorí dokonca vyšli do ulíc oslavovať.

Myslíte si, že bolo možné predvídať letecké útoky USA a Izraela? Očakávali ste ich?

Áno, ako som spomínala, po protestoch koncom decembra a v januári, v dôsledku ktorých bolo zabitých viac ako 36 000 ľudí a vyše 60 000 uväznili, mnohí Iránci evidovali vyhlásenia amerického prezidenta, že „pomoc je na ceste“. Preto veľa ľudí očakávalo, že vojna môže vypuknúť kedykoľvek.

Kde vás zastihla správa o útoku?

Na Slovensku bolo asi sedem hodín ráno, keď mi brat z Kanady napísal správu „Zasiahli!“. Hneď som o tom hľadala správy a videla som, že došlo k útokom na rezidenciu vedenia v Teheráne a na niekoľko ďalších miest. Moja rodina mala ešte internet, ale spojenie bolo veľmi slabé. Povedali sme im, aby boli pokojní a zostali doma. Žijú na juhu Iránu, nie v Teheráne, takže sme si mysleli, že budú viac v bezpečí, ale útoky sa celkom rozšírili, a dokonca aj moje mesto zasiahli niekoľkokrát.

Pokiaľ ide o smrť Alího Chameneího, myslím si, že to bolo niečo, po čom mnohí Iránci volali a dúfali, že bude výsledkom tohto konfliktu. Neočakávali sme však, že sa to stane hneď prvý deň. Keď sa to neskôr v noci objavilo v správach, bol to aspoň na niekoľko hodín jeden z najintenzívnejších momentov môjho života.

Sepideh Hassankhani Dolatabadi organizovala v Bratislave protesty proti iránskemu režimu.

V tejto súvislosti by som chcela zmieniť aj dve posolstvá od mojich priateľov z Iránu, ktorí sa len ťažko dokázali pripojiť na internet a požiadali ma, aby som bola ich hlasom.

Môj prvý priateľ mi napísal, že aj keď pripravovali na výpadky elektriny, USA ani Izrael nezasiahli ani jednu elektráreň. Nezničili ani jednu rafinériu, petrochemický závod ani priemyselnú infraštruktúru. Z jeho osobnej skúsenosti mi povedal, že stáli v rade v pekárni a zrazu v okolí začalo bombardovanie, no vôbec sa nebáli. Môj kamarát si povedal, že sa teraz bojí oveľa menej, pretože vie, že to nemá nič spoločné s nami. Na rozdiel od protestov 8. a 9. januára, keď strieľali na každého na ulici. Ani po týždni útokov neboli počty obetí také ako v prípade protestov. Ako mohla Islamská republika zabiť toľko z nás za pár hodín?

Môj druhý priateľ mi povedal, že si plne uvedomuje nebezpečenstvo vojenského útoku. Rok slúžil v operačných oblastiach na juhovýchode Iránu a zažil strety a videl aj mŕtve telá. Udalosti z 8. a 9. januára však mali viac obetí než akýkoľvek ozbrojený konflikt. Pred mojimi očami vtedy zastrelili troch ľudí do hlavy. Môj kamarát hovorí, že nie je za vojnu, ale nebol a nie je spôsob, ako zastaviť zabíjanie zo strany Islamskej republiky vnútri aj mimo Iránu inak než zahraničným zásahom. Uvidíte, že s pádom Islamskej republiky sa zastaví financovanie teroristov v regióne a pre Irán vznikne mnoho príležitostí na ekonomický rozvoj.

Iránsky dron Šáhid zasiahol v pondelok v noci britskú vojenskú základňu na Cypre. Myslíte si, že by Islamská republika mohla podniknúť rozsiahly útok na Európsku úniu?

Islamská republika často naznačuje, že ak by mala padnúť, pokúsila by sa stiahnuť so sebou aj ostatných. Už sme videli, že útočila nielen na svojich nepriateľov, ale aj na krajiny v regióne, vrátane niektorých, ktoré boli považované za partnerov či spojencov. V čase, keď odpovedám na túto otázku, prichádzajú správy aj o útokoch súvisiacich s Tureckom. Preto si myslím, že ak by ich rakety alebo drony boli schopné zasiahnuť Európsku úniu, použili by ich. Netreba zabúdať, že iránske drony už používa Rusko vo vojne proti Ukrajine, takže ich použitie mimo regiónu nie je len hypotetické.

Ako dnes Iránci vnímajú Izrael?

Od detstva nás učili vnímať Izrael a Spojené štáty ako nepriateľov. V škole sme dokonca museli skandovať slogany proti nim. Mnohé roky to formovalo spôsob, akým ľudia premýšľali. Učili nás tiež, že Izrael nemá žiadne právo okupovať palestínske územie. Postupom času sa však môj pohľad zmenil. Začala som veriť, že každý národ a každý ľud si zaslúži rešpekt. Nemôžem hovoriť za všetkých Iráncov, ale osobne mi najviac záleží na tom, aby moja krajina rešpektovala ostatných a smerovala k mieru a demokracii. Od Palestínčanov aj Izraelčanov som počula, že bežní ľudia nemajú problémy s inými – mnohé konflikty spôsobujú skôr vlády než sami ľudia.

Boli vždy vzťahy medzi Iránom a Izraelom napäté?

Nie, vzťahy medzi Iránom a Izraelom neboli vždy napäté. Pred iránskou revolúciou v roku 1979 mali Irán a Izrael pomerne blízke vzťahy za vlády Mohammada Rezu Pahlavího. Irán bol v skutočnosti druhou moslimskou krajinou, ktorá uznala Izrael po jeho vzniku v roku 1948. Spolupracovali v oblasti obchodu, spravodajských služieb a vojenských projektov. Irán dodával Izraelu ropu a existovali priame lety medzi Tel Avivom a Teheránom. Obe krajiny sa tiež vnímali ako nearabské štáty v regióne ovládanom arabskými mocnosťami, a preto sa považovali za strategických partnerov.

Iránska vedkyňa Sepideh Hassankhani Dolatabadi žije na Slovensku od roku 2019.

Rozlišujú ľudia na Západe, že Irán nie je len ajatolláh a jeho sympatizanti?

Myslím, že dnes už áno. Pre mnohých Iráncov sa stalo takmer poslaním ukazovať, že Irán je odlišný od Islamskej republiky. Aj ja sama sa snažím neoznačovať súčasnú vládu jednoducho ako „Irán“, pretože krajina a jej ľudia nie sú to isté ako režim. Podľa môjho názoru jednou z najväčších chýb po iránskej revolúcii v roku 1979 bolo miešanie náboženstva a politiky. Mnohí Iránci sú moslimovia a aj naďalej nimi zostanú, čo je súčasťou kultúry krajiny. Ale riadiť krajinu striktne podľa náboženskej ideológie je v rozpore s demokraciou.

S Iránom sa spája obohacovanie uránu. Americký prezident Donald Trump obvinil Irán, že sa pokúsil napriek varovaniam vyvinúť jadrovú zbraň, a preto naň USA museli zaútočiť. Je vývoj jadrových zbraní témou medzi Iráncami?

Podľa môjho názoru, keby bol Irán demokratickou krajinou podporovanou vlastnými občanmi, nebolo by spravodlivé, aby krajiny, ktoré už jadrové zbrane majú, bránili ostatným ich vlastniť. V súčasnej situácii si však myslím, že ak by Islamská republika získala jadrovú zbraň, mohlo by to posilniť a predĺžiť diktatúru, podobne ako v Severnej Kórei. Preto to osobne nepodporujem.

Cítite ako Iránka žijúca v Európe tlak „vysvetľovať“ politiku svojej krajiny?

Moje názory boli vždy jasné a otvorene som o politike diskutovala s priateľmi zo zahraničia aj s kolegami tu. Chcem, aby vedeli, že iránsky národ je iný než jeho režim.

Po smrti Chámeneího sme videli, ako moderátor televízie oznamoval jeho smrť s plačom. Existujú v Iráne vôbec nejaké slobodné médiá? Ako sa bežní Iránci dostávajú k necenzurovaným informáciám? Videla som to, dalo sa očakávať, že takto zareagujú. V Iráne neexistujú slobodné médiá a vláda prísne kontroluje informácie. Dokonca varovala ľudí, že ak vyjdú do ulíc a budú prejavovať radosť, môžu byť zastrelení.

Kto podľa vás prevezme moc v Iráne po zosnulom ajatolláhovi Chámeneím? Aké sú možnosti?

Zatiaľ nebol oficiálne vybraný nový líder. Objavujú sa správy, že by ho mohol nahradiť jeho syn, a niektorí veria, že jeho názory sú podobné alebo dokonca prísnejšie než názory jeho otca. Nie je však jasné, či by takéto vedenie bolo stabilné, najmä keď sa situácia Islamskej republiky zdá byť čoraz zložitejšia. Budúcnosť Iránu môže tiež závisieť od výsledku vojny. Zároveň si myslím, že mnohí Iránci už Islamskej republike neveria, takže keď režim akceptuje zmenu alebo ustúpi, môže prísť k politickej zmene.

Aký scenár by bol podľa vás pre Irán najlepší?

Osobne si myslím, že budúcnosť Iránu by mala byť určená mierovým prechodom od Islamskej republiky, na základe slobodného a bezpečného referenda, ktoré zaručí nezávislosť a územnú celistvosť krajiny.

Ako silná je dnes emigrácia mladých vzdelaných Iráncov?

Keď som bola tínedžerka, často sa hovorilo o „odlive mozgov“ – najviac talentovaných a vzdelaných ľudí. Keď som však vyrástla a sama emigrovala, bolo jasné, že takmer každý, kto má príležitosť, sa snaží odísť, čo je veľmi smutné. Pre Islamskú republiku sa to nikdy naozaj nezdalo byť vážnou záležitosťou. Predstavitelia štátu často hovorili, že tí, ktorí nesúhlasia s ich názormi, môžu slobodne odísť do zahraničia. V niektorých prípadoch čelia ľudia, ktorí protestujú, väzeniu a niekedy aj ešte vážnejším následkom.

Ako by vyzeral váš život, keby ste zostali v Iráne?

Úprimne, neemigrovala som kvôli ekonomickej situácii. V tom čase nebola ekonomika v takom stave ako je dnes. To, čo ma nútilo odísť, bol nedostatok slobody v mnohých oblastiach života. Keby som zostala v Iráne, pravdepodobne by som stále žila s rodičmi, keby som nebola vydatá. Pravdepodobne by som veľmi tvrdo pracovala, aby som si pokryla základné životné náklady, ak by to vôbec bolo možné. A asi polovicu života by som strávila hľadaním VPN len preto, aby som sa mohla pripojiť na internet, čo je taký čierny humor, ale veľmi pravdivý.

Iránska vedkyňa Sepideh Hassankhani Dolatabadi žije na Slovensku od roku 2019.

Na Slovensku sa ešte stále v časti spoločnosti objavujú sklony hodnotiť ľudí podľa farby pleti alebo pôvodu, niektorí radi používajú vetu „nie som rasista, ale“. Stretli ste sa u nás ako Iránka s predsudkami či verbálnym atakom?

Našťastie, nikdy som tu osobne nezažila predsudky ani slovné útoky. Jediná vec, ktorá ma naozaj obťažovala, bola moja skúsenosť na cudzineckej polícii. Keď som tam išla prvýkrát, vôbec nehovorili po anglicky a neboli veľmi priateľskí ani ochotní pomôcť. Niekedy, keď ste sa opýtali na niečo, dokonca na vás kričali. Myslím, že situácia sa teraz zlepšila, hoci stále je ďaleko od ideálu. Čo sa týka farby pleti, mám iránskych aj indických priateľov, ktorí zažili urážlivé poznámky. Zo svojej skúsenosti však môžem povedať, že sú tu ľudia vo všeobecnosti dosť ohľaduplní, najmä k ženám.

Keď sa rozprávate so Slovákmi, ako vnímajú Irán ako krajinu?

Pre mňa bolo veľmi zaujímavé pozorovať, že tí Slováci, ktorí o Iráne niečo vedia, si ho zvyčajne spájajú s jeho veľkou históriou. Mnohí sa v škole učili o Perzii a Persepolise a dosť si vážia toto dedičstvo. Stretla som však aj ľudí, ktorí o Iráne vedia veľmi málo a považujú ho len za ďalšiu arabskú krajinu, čo je však celkom vzdialené od reality.

Je to už taký slovenský folklór, že zvykneme frflať aj na veci a služby, ktoré v iných krajinách nie sú až také funkčné, ak vôbec. Ako vy vnímate prístupnosť služieb na úradoch či zdravotníctvo v porovnaní s Iránom?

Nikdy som nežila v Teheráne, hlavnom meste Iránu, takže môj názor je založený na skúsenostiach z môjho mesta. Podľa mojich skúseností je kvalita zdravotníckeho personálu v Iráne veľmi dobrá. Mnohí lekári sú vysoko vzdelaní a niektorí dokonca pracujú v popredných inštitúciách po celom svete, pričom veľa vynikajúcich špecialistov stále zostáva v Iráne.

Hlavné výzvy súvisia s vybavením a dostupnosťou medicíny. Mnohé nemocnice majú pomerne staré zariadenia a dostupnosť niektorých liekov bola ovplyvnená rokmi sankcií. Verejné služby väčšinou fungujú, ale sú často zastarané a tie najlepšie služby sú zvyčajne centralizované vo veľkých mestách, zatiaľ čo menšie alebo vzdialenejšie mestá majú prístup obmedzenejší.

 X xx

 Starmer otočil v postoji k vojne na Blízkom východe, USA získali prístup na britské základne

Londýn povolil USA využívať základne Fairford a Diego García na obranu proti iránskym raketám. Starmerova otočka prichádza po napätí s Donaldom Trumpom.

Spojené štáty začali počas vojny na Blízkom východe využívať britské základne na určité operácie proti Iránu, oznámila v sobotu vláda v Londýne. TASR o tom informuje podľa správy tlačovej agentúry AFP.

• Spojené štáty využívajú britské základne na obranné operácie proti Iránu.
• Americké operácie z britských základní majú zabrániť iránskym raketovým útokom v regióne.
• Keir Starmer pôvodne odmietol akúkoľvek úlohu Británie v konflikte s Iránom.

Britské ministerstvo obrany uviedlo, že USA začali využívať vojenské základne na „špecifické obranné operácie s cieľom zabrániť Iránu v odpaľovaní rakiet do regiónu“.

Starmer mení názor

Britský premiér Keir Starmer nahneval amerického prezidenta Donalda Trumpa, keď spočiatku odmietol akúkoľvek úlohu v americko-izraelskej vojne s Iránom, ktorá sa začala 28. februára. Neskôr súhlasil s požiadavkou USA využiť dve britské vojenské základne na „špecifické a obmedzené obranné účely“.

Tieto základne sa nachádzajú vo Fairforde v grófstve Gloucestershire v západnom Anglicku a v britsko-americkom komplexe Diego García na Čagoských ostrovoch v Indickom oceáne.

Premyslený plán premiéra

Starmer, bývalý právnik v oblasti ľudských práv, obhajoval svoje pôvodné rozhodnutie tým, že akékoľvek rozhodnutie Spojeného kráľovstva „musí mať vždy zákonný základ a premyslený plán“. Starmer tiež trval na tom, že mal pravdu, keď zmenil svoj postoj, pretože odvetné útoky Iránu raketami a dronmi na americko-izraelské údery ohrozili britské záujmy a spojencov v regióne.

Poslanci vládnucej Labouristickej strany pod vedením Starmera sú naďalej „prenasledovaní“ katastrofálnou podporou bývalého premiéra Tonyho Blaira pre inváziu do Iraku pod vedením USA v roku 2003.

Podpora verejnosti

Prieskum spoločnosti Survation, do ktorého sa zapojilo 1 045 Britov, ukázal, že 56 percent respondentov sa domnieva, že Starmer urobil správne, keď sa Británia nezapojila do počiatočných útokov. Iba 27 percent opýtaných sa domnieva, že urobil chybu.

xxx

Systém Drozd funguje, ale je zastaralý. Babiš je dobrý mikromanažer, řekl Macinka.

Na Blízkém východě zůstává podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zhruba 5000 Čechů. Většina z nich ale neprojevila zájem o repatriaci, skutečné číslo navíc může být vyšší, řekl ve vysílání pořadu Za pět minut dvanáct na Nově. Systém sice podle něj funguje, je ale zastaralý.

 Cestovatelský systém Drozd podle Macinky plní svůj úkol. „Je to jeden centralizovaný kanál, přes který můžeme s těmi lidmi komunikovat, což je výraznou pomocí,“ popsal. Lidé se do systému podle něj začali hlásit až po vypuknutí konfliktu, nikoliv před tím, než na Blízký východ odcestovali.

V současné době zůstává podle Macinky v regionu zhruba 5000 Čechů, uvedl ale, že skutečné číslo může být vyšší. Většina z nich navíc podle něj neprojevila zájem o repatriaci. Macinkův resort v sobotu dopoledne uvedl, že v cestovatelském systému Drozd je registrováno asi 4300 Čechů v zemích zasažených konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem. Je to zhruba o 600 méně než v pátek.

Současná situace podle ministra ukázala, že je potřeba investovat do lepší a rychlejší digitalizace. Systém Drozd sice funguje, ale je zastaralý, řekl Macinka.

 „Situace se snad postupně řeší. Občané by měli ocenit pana premiéra, který udělal jednu z nejdůležitějších věcí, a to že intervenoval společnost Emirates, která zařadila Prahu mezi města, kam byla obnovena pravidelná linka,“ upozornil Macinka. Bez zásahu premiéra Andreje Babiše (ANO) by podle něj Češi na Blízkém východě čekali na návrat i několik dní.

Vláda si repatriační lety objednala u letecké společnosti Smartwings. „Společně jsme vymysleli, že nad rámec pravidelných linek nebo charterových letů, které mají nasmlouvány s cestovními kancelářemi, navýšili kapacitu a zařídili mimořádné lety,“ řekl Macinka.

O úhradu většiny nákladů za lety chce kabinet podle ministra požádat Evropskou komisi, zbytek zaplatí vláda a ministerstvo zahraničí. „Lidé určitě nic neplatili a ani nic platit nebudou,“ prohlásil Macinka.

„Babiš nás žene kupředu.“

Babiš je podle Macinky dobrý mikromanažer. Premiér se kromě domluvy se společnostmi Emirates a Smartwings opakovaně obrátil také na majitele irské společnosti Ryanair Michaela O’Learyho, aby do regionu vyslal svá letadla. Ve čtvrtek ve Sněmovně řekl, že Česko je jedinou zemí v Evropě, která se snaží dostat turisty domů armádními letouny.

 „Všechny nás žene kupředu a urychluje to. Jestli to něco komplikuje, tak pouze život některým úřednickým strukturám, které byly zvyklé na takové to svoje tempíčko,“ okomentoval Macinka. Konflikt na Blízkém východě označil za zkoušku nastavení systému a úřadů. „Zdědili jsme něco, s čím musíme pracovat a s čím teď řešíme tu krizi. Ti úředníci pracují dobře, to nasazení je obrovské,“ dodal.

Macinka uvedl, že se daří dostat české občany zpátky do Česka. „Jsou země, jejichž bezpečnostní rady poprvé zasedly včera a až pod tlakem médií začínají uvažovat o repatriaci,“ upozornil ministr.

X X X

 Vražda Jána a Martiny: Klamstvá, výpovede a zvraty v prípade, ktorý zmenil Slovensko

Knihu Vražda Jána a Martiny – Vyšetrovanie nájdete na obchod.aktuality.skZdroj: Martin Žubor/Aktuality.sk

Prišlo to ako blesk z jasného neba. Bývalý vojak Miroslav Marček sa rozhodol, že viac ako rok po zločine vyšetrovateľom opíše svoju skutočnú úlohu v prípade vraždy novinára a jeho snúbenice.

Vo februári uplynulo osem rokov od vraždy Jána a Martiny, súd už po tretí raz rozhoduje o kľúčovom aktérovi zločinu – objednávateľovi. Z objednávky investigatívneho novinára je obžalovaný Marian Kočner. Prečo sa (nielen on) ocitol pred súdom a ako vyzeralo najväčšie vyšetrovanie v dejinách slovenskej kriminalistiky, sa dozviete v knihe Laury Kellö Kalinskej Vražda Jána a Martiny – Vyšetrovanie, ktorú zverejňujeme na pokračovanie.

Priznanie vraha

Výrečný sprostredkovateľ

Neprešlo ani dvadsaťštyri hodín od akcie News, počas ktorej zadržali prvých podozrivých, a svet Zoltána Andruskóa sa otočil naruby. Majiteľa pizzerie ráno o štvrtej zobudili kukláči so samopalmi. Prehľadali mu dom a potom ho odviezli do Nitry, kde ho zavreli do cépezetky, až kým s ním nezačali robiť ďalšie policajné úkony. Od začiatku bol odovzdaný, nekládol žiadny odpor, ku všetkému sa chcel priznať.

Neskoro večer, presne o 22:15, ho posadili pred vyšetrovateľa a začali s výsluchom. Unavený chlapík nič nezapieral. Bez okolkov vyhlásil, že zohnal vrahov novinára Jána Kuciaka. Kým vypátraniu troch podozrivých mužov predchádzalo polročné úsilie vyšetrovacieho tímu, teraz sa na nich usmialo šťastie. Andruskó z voleja vyklopil mená mužov, ktorým vraždu zadal.

A opísal aj svoju úlohu v prípade: „Trestný čin spáchali Tomáš Szabó a Miroslav…, priezvisko si teraz narýchlo neviem spomenúť.“ Vzápätí dodal, že objednávka prišla od Aleny z Komárna, ktorá býva na Okružnej ceste. No aj toto priezvisko mu v napínavej chvíli vypadlo. Vyšetrovateľovi rozprával, že podľa prvotnej požiadavky mali novinára uniesť, aby sa jeho telo nikdy nenašlo. To sa však nestalo, namiesto toho polícia objavila až dve mŕtvoly v dome vo Veľkej Mači.

„Ona nenaznačila dôvod, ale povedala mi konkrétne meno osoby, pre ktorú to zabezpečuje. Ale ja sa to meno bojím uviesť z dôvodu, že sa obávam o svoj život a o život mojej rodiny, teda družky a detí,“ zasekol sa rozbehnutý Andruskó a prvý raz sa zdráhal dopovedať, čo načal. Dlho mu to však nevydržalo. Vedel, že ak bude kľučkovať, nepolepší si. „Táto osoba nie je doma, má strašne veľký vplyv a peniaze a volá sa Marian Kočner. Mne povedala Alena, že Marian Kočner jej povedal, že tento novinár mu strašne vadí a kazí mu kšefty a že má kvôli nemu zviazané ruky.“

Bol to ďalší kľúčový moment vyšetrovania. O Alene z Komárna počuli prvý raz. Kočnera síce hneď v prvý deň vyšetrovania vypočuli a on tvrdil, že voči Jánovi Kuciakovi nepociťoval hnev. Teraz však mali vyšetrovatelia v rukách výpoveď muža, ktorý svoj podiel na vražde priznal a Kočnera označil za koncového objednávateľa.

Andruskó sa domnieval, že ešte pred tým, ako dostal objednávku vraždy novinára, musel ho niekto sledovať. Alena, o ktorej počas výsluchu stále hovoril bez uvedenia jej priezviska, mu totiž mala na počítači ukázať celú zložku s poznatkami o Kuciakovi, ktorá obsahovala aj fotodokumentáciu. „Ten text bol profesionálne napísaný, takže ten človek musel mať dobre zistené informácie, čo ten text napísal, lebo tam boli fotky Kuciaka a adresa vo Veľkej Mači aj iné údaje k nemu.“

Dvojica nájomných vrahov Szabó – Marček, ktorú angažoval, si potom chodievala Kuciakov dom obzerať. Andruskó policajtom priznal, že raz sa tam s nimi vybral aj on. Keď bolo 21. februára 2018 po vražde, prišli za ním autom do obce Chotín, kde býval. Všimol si, že Szabó bol na strane šoféra a Marček sedel na sedadle spolujazdca. „Tomáš mi povedal, že robotu spravili, ja som mal pocit, ale nepovedali to napriamo, že skutok spravili v ten deň. Ja som sa od nich nedozvedel, že kto z nich to spravil a radšej som sa na to ani nepýtal.“

Obvineného z vraždy Jána Kuciaka Zoltána Andruskóa vedú zo súdu v Banskej Bystrici – 30. septembra 2018Zdroj: TASR – Dušan Hein

Zadlžený podnikateľ sa snažil vysypať zo seba všetky dôležité detaily, na ktoré si v tej chvíli spomenul. Akoby chcel zo seba dostať všetko, čo toľké mesiace nosil v sebe. Miestami však pôsobil chaoticky. Pred pol jednou v noci vyhlásil, že už je unavený a nedokáže presne odpovedať na otázky, tak výsluch ukončili. Ženu z Komárna, o ktorej hovoril, na druhý deň ráno polícia zadržala a jeho s dvojicou Szabó – Marček obvinili z podielu na vražde.

Nasledoval druhý výsluch Andruskóa a to už odpovedal na množstvo otázok. Tvrdil, že jeho kamarátka Alena na vykonanie vraždy tlačila a on sa jej bál, lebo mala kontakty. Opäť sa dostal aj k momentu, ako ho Szabó s Marčekom navštívili. „Tomáš (Szabó, pozn. aut.) povedal, že tam bola ešte jedna žena v dome Kuciaka a že zastrelil aj ju. Povedal, že náhodou bola doma aj ona a on nemal inú možnosť. To mi povedal v ten večer v garáži u mňa v Chotíne.“

Na začiatku pritom hovoril, že nevedel, ako mali bratranci rozdelené úlohy. Andruskó tak svojským prerozprávaním schôdzky mohol pred policajtmi navodiť dojem, že v dome strieľal Szabó. Lenže ten mu len tlmočil dianie na mieste činu, keďže všetky podstatné rozhovory viedol s ním, nie s Miroslavom Marčekom.

S rovnakou hypotézou už pred výsluchom Andruskóa pracovali aj policajti. Práve Szabóov súkromný mobil zachytili vo Veľkej Mači počas sledovania Kuciaka, keď naň niekto zavolal z druhého, teda pracovného telefónu páchateľov. Potom identifikovali aj auto jeho otca. Ale najmä: znalkyňa pripustila, že na kamerových záznamoch pri futbalovom štadióne z Veľkej Mače môže byť Szabó. No a po zadržaní uňho našli jeden náboj, ktorý bol v rovnakom zásobníku ako náboje vypadnuté v dome vo Veľkej Mači.

Verziu o Szabóovi ako strelcovi potvrdzovalo toľko okolností, že sa jej vyšetrovatelia držali ešte ďalšie mesiace. Ten však od začiatku svoj podiel viny na dvojnásobnej vražde popieral.

Ak chcete vedieť viac o živote Jána a Martiny, môžete siahnuť po knihe Umlčaní. S prácou Jána Kuciaka vás zoznámi viac ako 350-stranový titul KUCIAK. Kniha Tajomstvá Kočnerovej knižnice vás zavedie do zákulisia projektu, ktorý spojil sily redakcií s cieľom demaskovať prepojenia Mariana Kočnera. Kúpou kníh podporíte investigatívnu žurnalistiku.

Rozprávka o babete

Štyridsiatnik Tomáš Szabó, oficiálne vystupujúci ako podnikateľ s výživovými doplnkami, tesne po zadržaní nepovedal policajtom vôbec nič. Iba vyhlásil, že v dome novinára nikdy nebol a nikoho nezavraždil.

„Celá vec je voči mojej osobe iba vykonštruovaná,“ poznamenal a odmietol odpovedať na otázky. Vtedy mal ešte postavenie podozrivého a netušil, k akým detailom sa polícia dopátrala.

Po noci strávenej v cele policajného zaistenia ho však obvinili. Do rúk dostal text uznesenia, z ktorého sa dozvedel, ako podrobne polícia zmapovala pohyb áut aj mobilov vo Veľkej Mači a v jej okolí. A tak mu nezostávalo nič iné ako návštevy tohto miesta vysvetliť. Pozliepal príbehy, ktorými sa chcel vyviniť z podielu na vražde. Na to, že v minulosti pracoval ako vyšetrovateľ, boli jeho vysvetlenia pomerne absurdné a málo uveriteľné. Navyše mali vážne trhliny. Naznačoval, že on bol len vodičom a čo presne sa odohralo v dome s popisným číslom 558, v ktorom bývali Ján a Martina, počul len z rozprávania od bratranca. V tom poslednom ako jedinom neklamal.

Szabó začal tvrdením, že Zoltán Andruskó koncom decembra 2017 ponúkal bratrancom zárobok tisíc eur za niečo úplne iné ako vraždu. „On povedal, že treba niekoho zmastiť, teda zbiť,“ vyhlásil počas výsluchu. Postupne im mal po Novom roku spresniť, že terčom plánovanej fyzickej príučky bude novinár. Jeho identitu si mali nájsť v jednom z troch tlačidlových telefónov, ktoré pripravil, aby cez ne komunikovali počas tejto akcie.

Ďalším vymysleným príbehom chcel zdôvodniť opakované návštevy vo Veľkej Mači. Tak policajtom rozprával, ako našiel inzerát, že nejaký človek práve z tejto dediny predáva babetu. Údajne sa potom aj s bratrancom vydali do dediny, aby tam moped kúpili a zároveň obzerali Kuciakov dom. Szabó opísal oblečenie zjavne vymysleného predajcu babety tak, že nápadne pripomínal odev podozrivej osoby, ktorú mali policajti na videozáznamoch z bezpečnostných kamier. Bratranci boli v dedine podľa jeho slov tak dva-tri razy, niekedy aj s Andruskóom.

Szabó pripustil aj výjazdy, počas ktorých Marčekovi iba zastavil pri futbalovom ihrisku vo Veľkej Mači a on pokračoval ďalej do Sládkovičova alebo Serede na benzínku. To sa zas podobá na záznamy s podozrivým vozidlom. Dátum poslednej jazdy do dediny si údajne nepamätal, ale vedel, že to bolo vo februári 2018. To už sa vraj Marček rozhodol, že on teda pôjde novinára zbiť. Keď ho o pol siedmej večer vysadil na zvyčajnom mieste neďaleko futbalového štadióna, odišiel do Sládkovičova na čerpaciu stanicu. Neskôr ho bratranec prezvonil, tak ho išiel vyzdvihnúť.

Podľa Szabóovho príbehu mal Marček zablatenú spodnú časť nohavíc a nechcel nič povedať. Napokon z neho údajne vypadlo, že pred domom novinára stálo nejaké auto a brána bola otvorená, tak vošiel do dvora. „Povedal, že pootvoril dvere, že vošiel do vnútra a že obidvaja boli mŕtvi. Ja som sa ho pýtal, že ako mŕtvi, že čo sa stalo. Na čo povedal, že nevie, čo sa stalo, že boli mŕtvi. Povedal som mu, aby sme išli na políciu, on povedal, že nie, že čo si kokot, že ma zavrú, že to dajú na nás.“

Szabó príbeh doviedol až dokonca a potvrdil, že ešte v ten večer navštívili Andruskóa doma v Chotíne. Ale len preto, aby mu vynadali, že ich poslal zbiť novinára, ktorý už bol mŕtvy. Na výsluchu spomenul, že Andruskó reagoval záhadne. „On sa tak usmieval a pozeral na nás a iba toľko povedal: žeby Srbi?“ citoval údajné slová kamaráta.

Na verzii expolicajta z Kolárova Szabóa nesedelo množstvo detailov. Ak by Marček večer prišiel k domu novinára a našiel ho aj so snúbenicou mŕtveho, čo na mieste robil dve hodiny? Kde bol po celý čas? Kedy by k vražde došlo, ak Jána a Martinu zachytili kamery ešte po šiestej večer pri Tescu v Galante? A kto iný by vraždu spáchal, ak Marček kráčal k domu novinára už o pol siedmej večer a novinár so snúbenicou prišli domov krátko po siedmej?

Nehovoriac o tom, že premiér Fico sľúbil za informácie o vražde miliónovú odmenu. Bratranci vo finančnej tiesni by len tak mlčali, že niečo vedia? Polícii by mohli predostrieť napríklad údajnú verziu Andruskóa o Srboch.

A prečo mal Szabó v izbe odložený náboj kalibru deväť milimetrov Luger, ktorý bol podľa expertízy v rovnakom zásobníku ako náboje nájdené v dome novinára? Počas výsluchu tvrdil, že všetko strelivo v jeho dome pochádzalo z čias, keď bol policajtom. Toto vysvetlenie mu však neprešlo. Policajti si veľmi rýchlo preverili, že počas jeho služobných rokov sa tento typ streliva na jeho pracovisku nepoužíval.

Jednu podstatnú informáciu však predsa len prezradil. Rázne totiž odmietol, že by počas výjazdov nechal šoférovať bratranca. Či už išli jeho vlastným autom, alebo vozidlom jeho otca. „Ja som stále šoféroval aj Peugeot, aj Berlingo. Miroslav Marček nešoféroval vozidlo ani raz. Ja nerád dávam auto do ruky, lebo sú s ním problémy, ,padá nafta‘,“ vysvetľoval Szabó. V deň vraždy sa mu jeho auto pokazilo, jazdil na otcovom Citroëne.

Potom sa ešte dôrazne ohradil voči obvineniu. „Na záver by som chcel uviesť, že nie je pravda, že sme dostali sumu vo výške päťdesiattisíc eur, takýto ohavný čin, čo sa stal, by som za žiadne peniaze nespravil,“ povedal a fantazíroval, že ak by predsa taký balík peňazí dostal, už by asi nebol na Slovensku. A on tu zostal. Napokon na dlhé roky za mrežami.

Údajný vrah Marček v dome Jána Kuciaka a Martiny KušnírovejZdroj: David Ištok/Aktuality.sk

Bolo to trochu inak

Miroslava Marčeka po zadržaní najviac trápilo, či by mohol zavolať do práce a povedať šéfom, čo sa stalo. Vyšetrovateľa o to požiadal ešte pred začiatkom prvého výsluchu. Situáciu odhadol správne a pochopil, že tak skoro sa k svojmu zamestnaniu nevráti a so šoférovaním a vozením klientov do Budapešti je na dlhší čas koniec.

Hoci bol ochotný vypovedať, veľa toho na jazyku nemal. „Ja k tomuto nemám nič čo povedať, nič čo napísať. Môj jediný trestný čin, ktorého som si vedomý, sú tie zbrane, tie Škorpióny, ktoré sa u mňa našli. To je všetko, čo som chcel uviesť.“ Po dvadsiatich minútach bolo po všetkom.

Potom mu vzali odtlačky prstov, vzorky DNA a odfotili ho zo všetkých strán, ako to ľudia poznajú z detektívok. Krátko nato putoval do cely policajného zaistenia, kde čakal na ďalší postup. Obhajcu v tom čase ešte nemal a ani si nikoho nezvolil, tak mu pridelili advokáta Martina Endrödyho.

Na druhý deň Marčeka obvinili. Ani počas nasledujúceho výsluchu však tento bývalý vojak obvinený z podielu na vražde veľa slov z úst nevypustil. Skutky sa nezakladajú na pravde, nebude ďalej nič hovoriť ani odpovedať na otázky. To bolo všetko, čo z neho vypadlo.

Prisľúbil však, že hovoriť bude neskôr. Jeho mlčanie potom trvalo celé mesiace. O vražde neprehovoril ani vtedy, keď ho vypočúvali pár dní po obvinení Mariana Kočnera, teda v marci 2019. To už Marček sedel pol roka vo väzbe.

Ľudia, ktorí s ním prichádzali do kontaktu, si ho pamätajú ako človeka strohého na slovo. Na nič sa nesťažoval, emócie neprejavoval ani nič nekomentoval. „On si za šesť hodín nevypýtal ani vodu. Správal sa naozaj ako vojak,“ rozprávali mi po rokoch očití svedkovia.

Po Marčekovom štandardne strohom marcovom výsluchu policajti potrebovali naplánovať aj ďalšie vyšetrovacie úkony v sídle NAKA v Nitre. A zrazu len tak medzi rečou pred policajtmi utrúsil, že „ono to bolo trochu inak“. Potom ešte dodal, že by k tomu aj niečo povedal.

X xx

 Na nevydání Babiše reaguje soud. V kauze Čapí hnízdo projedná vyloučení Nagyové.

Další postup bude pražský městský soud řešit až poté, co obdrží usnesení Sněmovny o nevydání premiéra Andreje Babiše. Foto: Hnutí ANO

Soud s premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo pokračovat nebude. Sněmovna ho k trestnímu stíhání nevydala. O případném vyloučení části případu týkající se europoslankyně Jany Nagyové (ANO) musí rozhodnout celý trestní senát, který případ řeší. Další postup bude pražský městský soud řešit až poté, co obdrží usnesení Sněmovny. Uvedl to předseda soudního senátu Jan Šott.

„V řízení proti obžalovanému Ing. Babišovi vzhledem k rozhodnutí Poslanecké sněmovny o nevydání k trestnímu stíhání po dobu trvání poslaneckého mandátu nebude možné pokračovat; po tuto dobu tedy řízení musí zůstat přerušené,“ řekl Šott. „Další postup bude soud řešit po doručení usnesení Sněmovny o nevydání,“ uvedl soudce. Podle zákona má Sněmovna usnesení soudu zaslat do pěti dnů.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání Sněmovna odmítla hlasy 104 ze 186 přítomných poslanců. Ilustrační foto: Poslanecká sněmovna

Samostatné projednání role Nagyové

„Vzhledem k tomu, že se jedná o senátní věc, o případném vyloučení věci spoluobžalované Ing. Nagyové k samostatnému projednání musí rozhodovat senát, přičemž datum konání neveřejného zasedání bude podle časových možností členů senátu určeno po doručení usnesení Sněmovny,“ dodal Šott.

Babišovo vydání Sněmovna odmítla ve čtvrtek hlasy 104 ze 186 přítomných poslanců. Premiér své stíhání dlouhodobě označuje za účelové a politicky motivované, poslance o nevydání požádal. Nagyovou Evropský parlament loni v dubnu imunity zbavil.

Čapí hnízdo u soudů

Babiš a jeho někdejší poradkyně čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil. Oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí loni v červnu navíc zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Sněmovna ve čtvrtek zároveň rozhodla o nevydání předsedy SPD Tomia Okamury, který čelí stíhání kvůli volební propagaci hnutí před senátními a krajskými volbami. Opozice mluvila v souvislosti s nevydáním Babiše a Okamury o podkopávání důvěry v soudy. České justice 

X xx

Netýka sa to len seniorov. Mladá Slovenka prišla o 47 000 eur. Stačí jeden hovor a o peniaze môžete prísť aj vy

Podvody sú dnes všade a zďaleka sa netýkajú len seniorov. Internet, sociálne siete aj mobilné aplikácie vytvorili priestor, kde sa podvodníci dokážu vydávať napríklad za banky, známe firmy či dokonca blízke osoby. Ich metódy sú čoraz presvedčivejšie a cielia na emócie, rýchle rozhodovanie aj nepozornosť.

Odborník z NBS o overovaní platieb: Petru a Petronelu banka akceptuje, na Kováč a Koláč vás upozorní, ale pošlete peniaze aj príjemcovi XXX?

Čoraz častejšie sa nechajú nachytať aj mladí ľudia, ktorí si myslia, že sa ich riziko netýka. Stačí kliknúť na podvodný odkaz, reagovať na falošnú správu alebo uveriť výhodnej ponuke a následky môžu byť fatálne. Prevencia a opatrnosť sú preto dôležité pre každého bez ohľadu na vek.

Mladá Slovenka prišla o 47 000 €

Polícia Slovenskej republiky nedávno upozornila na prípad, keď mladá žena naletela podvodníkom. Podvodom sa aktuálne zaoberá Polícia SR – Bratislavský kraj. Polícia o prípade informovala aj na sociálnej sieti Facebook.

Podvodníci používajú rovnaké triky ako v minulosti. Snažia sa ľudí vystrašiť, tlačia ich do rýchleho rozhodnutia a tvária sa dôveryhodne, aby ich pripravili o peniaze.

Neznáma žena kontaktovala 27-ročnú Bratislavčanku a vydávala sa za policajtku z Michaloviec. Tvrdila jej, že polícia zadržala muža, ktorý sa pokúsil vybrať peniaze z jej účtu. Neskôr sa jej ozvali aj ďalší ľudia, ktorí sa predstavili ako pracovníci Národnej banky Slovenska. Poslali jej fotografie služobných preukazov a dokonca s ňou uskutočnili videohovor, aby pôsobili dôveryhodne.

Presvedčili ju, že jej úspory sú v ohrození a treba ich „zabezpečiť“. Podľa ich pokynov vybrala peniaze zo svojich účtov a postupne ich vložila cez bankomat na iné účty, ktoré označili ako bezpečné. Takto prišla o 47 000 eur.

Podvody ohrozujú mladých aj seniorov

Ako sme informovali aj v našom staršom článku, polícia dlhodobo varuje pred podvodmi, ktoré sú založené na vymyslených príbehoch a silných emóciách. Hoci najčastejšie upozorňuje seniorov, realita ukazuje, že obeťou sa môže stať ktokoľvek. Podvodníci dnes necielia len na starších ľudí, ale čoraz častejšie aj na mladšie ročníky.

Páchatelia sa snažia vyvolať strach, paniku alebo súcit. Vydávajú sa za policajtov, bankárov či príbuzných v núdzi. Cieľ je vždy rovnaký, a to získať dôveru a pripraviť obeť o peniaze.

Polícia radí, aby ste neverili cudzím ľuďom, ktorí vám telefonujú alebo píšu. Ak si nie ste istí, radšej si všetko overte u rodiny alebo priamo vo svojej banke. Peniaze neposielajte ani neodovzdávajte nikomu, koho nepoznáte.

Cudzích ľudí si nepúšťajte do domu a dávajte si pozor aj pri nákupoch cez internet. Ak máte podozrenie na podvod, hneď volajte políciu na číslo 158.

Upozornenia polície

Polícia opakovane upozorňuje najmä seniorov na podvody a krádeže, ktoré sú založené na vymyslených príbehoch a silných emóciách. Podvodníci sa snažia získať dôveru starších ľudí, dostať sa do ich domácností a pripraviť ich o celoživotné úspory. Často využívajú strach, paniku alebo súcit, aby prinútili obeť konať rýchlo a bez rozmýšľania.

Podvodníci kontaktujú seniorov najčastejšie telefonicky. Vydávajú sa za príbuzných, napríklad vnuka či syna, a tvrdia, že súrne potrebujú peniaze na kúpu auta alebo vyriešenie nečakanej situácie. Inokedy sa predstavia ako lekári a oznámia, že blízky človek mal vážnu dopravnú nehodu a nutne potrebuje finančnú pomoc.

Objavili sa aj prípady, keď sa podvodníci vydávali za pracovníkov energetických spoločností alebo ponúkali rôzne produkty súvisiace so zdravím.

Typické je, že naliehajú na seniorov, aby o veci s nikým nehovorili a okamžite poslúchli ich pokyny. Často volajú opakovane, aby zabránili obeti overiť si informácie. Peniaze si potom prídu vyzdvihnúť osobne alebo žiadajú ich zaslanie na účet.

Podvodníci však môžu prísť aj priamo k dverám. Tvrdia, že kontrolujú energie, ponúkajú opravy či predávajú rôzny tovar. Aj v takýchto prípadoch je potrebné byť mimoriadne opatrný.

X xx

Zemetrasenie v SaS: Delegáti neschválili Richarda Sulíka na kandidátku, v rade končí aj Jana Bittó Cigániková

Dvadsiaty druhý kongres opozičnej strany SaS priniesol zásadné personálne otrasy. Delegáti v sobotnom hlasovaní odmietli návrh, aby sa zakladateľ a bývalý predseda Richard Sulík objavil na kandidátnej listine v nadchádzajúcich parlamentných voľbách.

Delegáti kongresu opozičnej SaS odmietli návrh, aby bol bývalý šéf strany Richard Sulík na kandidátnej listine SaS do nasledujúcich parlamentných volieb. Rozhodli tiež o viacerých personálnych zmenách v straníckych orgánoch. V republikovej rade SaS skončili Jana Bittó Cigániková a Martin Barto, mandát v nej získali Ľudovít Paulis, Peter Čech a Miroslava Bátovská. TASR o výsledkoch 22. kongresu informovali z komunikačného oddelenia strany.

Sulík mimo kandidátky

„Na sobotňajšom kongrese sme hlasovali aj o uznesení, ktoré navrhol Dušan Kelle, o tom, aby Richard Sulík bol v najbližších parlamentných voľbách na kandidátnej listine. Tento návrh neprešiel, dostal iba dva hlasy, a to od navrhovateľa Dušana Kelleho a Jany Bittó Cigánikovej,“ poznamenal líder SaS Branislav Gröhling.

Gröhling to vníma ako podporu svojho rozhodnutia a jasný signál, že strana sa chce sústrediť na budúcnosť. „Drvivá väčšina delegátov podporila moje rozhodnutie. Táto kapitola je uzavretá a SaS pokračuje v písaní nového príbehu. Pred dvadsiatimi rokmi bolo Slovensko tatranským tigrom a SaS chce byť tou stranou, ktorá v budúcej vláde pomôže Slovensku opäť sa k tomuto úspechu vrátiť,“ dodal.

Personálne zmeny v SaS

SaS na kongrese rozhodla aj o viacerých personálnych zmenách v straníckych orgánoch. Volili si napríklad troch členov republikovej rady strany, keďže mandát v nej končil Paulisovi, Bartovi a Bittó Cigánikovej. Svoj mandát obhájil len Paulis, delegáti si okrem neho do republikovej rady zvolili Čecha a Bátovskú. SaS do rozhodcovskej komisie zvolila Daniel Kraveca a do revíznej komisie Petra Jurča.

 X X X

 Severní Irsko jako Rusko? Na ostrově propadají alkoholu, vysává to rozpočet

Počty úmrtí v důsledku pití alkoholu se v Severním Irsku za poslední dekádu téměř zdvojnásobily. Šest desítek organizací vyzvalo tamní vládu, aby zvýšila minimální cenu alkoholických nápojů. O implementaci potřebných opatření se už pokouší pátý ministr zdravotnictví.

 „Počet úmrtí v důsledku konzumace alkoholu v Severním Irsku vzrostl za deset let o 81 procent, z 219 v roce 2014 na 397 v roce 2024,“ uvádí zpráva Severoirské statistické a výzkumné agentury (NISRA). Od roku 2012 se počet úmrtí spojených s pitím alkoholu podle oficiálních statistik blíží čtyřem tisícům.

V reakci na tuto zprávu vydalo více než 60 organizací působících ve zdravotnictví výzvu předsedkyni a místopředsedkyni vlády, jež v Severním Irsku vládnou od roku 1998 vždy ve dvojici. Stávající dvojici tvoří Michelle O’Neillová (Sinn Féin) a Emma Little-Pengellyová (Demokratická unionistická strana, DUP). V jim adresovaném dopise zástupci organizací uvedli, že je nutné přijmout urgentní opatření, aby se zachránily lidské životy.

 Irsko či Skotsko už dříve zavedly minimální cenu, která se vypočítává na jednotku alkoholu. Princip cílí primárně na snadno dostupné a nejlevnější nápoje.

„Ústředním bodem těchto politik je otázka dostupnosti alkoholu. Zjednodušeně řečeno, levný alkohol zvyšuje spotřebu, což zvyšuje škody způsobené v mnoha podobách,“ vysvětluje skupina zdravotnických organizací ve svém dopise nejvyšším vládním představitelkám.

Nadměrné pití alkoholu stojí Severní Irsko 900 milionů liber ročně (v přepočtu skoro 28 miliard korun). Jeho rozpočet přitom činí 19 miliard liber. Na dopady spojené s nadměrným pitím tak vydává skoro pět procent svého rozpočtu.

Irsko a Skotsko zavedly minimální cenu alkoholu už dříve. Ve Skotsku, kde minimální jednotkovou cenu alkoholu zavedli v roce 2018, tak ročně zabrání až 120 úmrtím spojených s pitím alkoholu.

Minimální cenu alkoholu se před stávajícím ministrem zdravotnictví Mikem Nesbittem pokoušeli zavést už čtyři jeho předchůdci. Nejpozději příští rok v květnu se přitom budou konat volby do severoirského zákonodárného sboru. Politici tak mají omezený čas, aby opatření prosadili.

Ministr zdravotnictví dokonce uvedl, že čas na zavedení minimální ceny alkoholu v Severním Irsku se „poměrně rychle“ krátí. A dodal, že jeho kolegové v parlamentu blokují zavedení opatření.

Tři ze čtyř stran ve vládě návrh oficiálně podporují. Nesbitt však uvedl, že někteří vysoce postavení členové DUP, která je druhou nejsilnější stranou v severoirském parlamentu, mu sdělili, že jsou proti. „Nejsem si zcela jistý proč… Zeptal jsem se, ale jejich logiku příliš nechápu,“ řekl.

Jak jsou na tom Češi…

S nadměrným pitím alkoholu se potýkají také Češi. Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMSPDZ) se v Česku ročně spotřebuje 160 litrů alkoholických nápojů na osobu, což odpovídá 9,4 litru (7,4 kg) etanolu na osobu.

 Podle dat ČSÚ nicméně stále více lidí vyhledává nealkoholická piva a produkty minipivovarů, které stavějí na kvalitě, lokálních surovinách a rozmanitosti chutí. Tradiční alkohol je nicméně v tuzemsku pořád levný. Z 36 evropských zemí je v Česku pátý nejlevnější.

„Společenské náklady nadměrného pití se pohybují mezi 35 až 57 miliardami korun ročně, ať už jde o zátěž zdravotního a sociálního systému či sníženou produktivitu,“ uvádí analýza výzkumné agentury PAQ Research. Pro představu rozpočet ministerstva zemědělství v roce 2024 činil více než 53 miliardy korun.

… a Rusové?

Překvapivě pozitivní údaje pak v minulých letech zaznamenali v Rusku. Ve zhruba stejném sledovaném období jako v Severním Irsku tam klesal počet lidí, kteří jsou na alkoholu závislí. Až v loňském roce poprvé za dekádu stoupl. Vyplývá to z vládních statistik, které citoval portál The Moscow Times.

 Ruské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pandemie covidu-19 „narušila trend snižování spotřeby alkoholu“, který se v posledních 15 letech projevil poklesem úmrtí v důsledku otravy alkoholem.

Podle některých zdrojů však v Rusku ročně v důsledku pití alkoholu zemře až 200 tisíc Rusů. V Moskvě se v loňském roce se počet pacientů s alkoholismem v některých nemocnicích téměř zdvojnásobil.

X X X