Michal Hudson: Celní agrese Donalda Trumpa urychlila odklon od dolaru tím, že drasticky omezila americký trh pro export z dlužnických zemí, takže tyto země již nedostávají dolary na splácení svých dluhopisů a bankovních dluhů, které stejně nelze splatit. Nakonec tedy máme zásady dohody o clech mezi USA a EU, kdy se odvrátila hrozba amerického 30 procentního dovozního cla (rovnajícího se podle analytiků embargu). Úspěch evropských vyjednavačů spočívá v tom, že my budeme platit 15 procent a USA nic.

Tak to aspoň viděl americký prezident Donald Trump po nedělním setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen poblíž svých golfových hřišť u skotského Glasgow. Nemusí vědět všechno přesně, prý tam na americké straně 2,5 procentní clo zůstává. A nemusí si všechno pamatovat, je už to přecejen starý chlap, takže leccos se může změnit.

My vyvážíme do USA minimum, jen nějaké ty postele a podobné drobnosti. Jsme subdodavateli vývozců, zejména těch automobilových, což je dominanta české ekonomiky, ale ani tam to není moc třeskuté. A popravdě, nejde o problém USA, jde obecněji o problém českého exportu, kterému klesají příjmy a není kde to narovnat.

Už jsem na těchto stránkách zmiňoval vliv slábnoucího dolaru, což z českého pohledu znamená snižování exportních příjmů z dolarové oblasti.

 Jde zároveň o to, že tento kurz kolísá, protože ve zprávách o budoucnosti americké měny se střídá nadšení z růstu burz se zoufalstvím z amerického zadlužení a oslabování konkurenceschopnosti a síly. Těžko se řídit tím, že při nakupování za dolary (opak prodeje) momentálně vyděláváme, protože z toho se těžko odvozuje nějaká předpověď.

Zkusme to ale sečíst přes palec. Koruna od začátku roku posílila proti dolaru (on hlavně oslabil ten dolar) asi o 15 procent, a řekněme, že ceny jsou stálé, takže z dolarových příjmů máme o 15 procent méně. Když k tomu přidáme 15 procentní clo, jsme na těch původních 30 procentech.

Ale pomáhá nám fakt, že při exportu kupujeme dopravní služby, jejichž cena po doznění energetické krize klesá. V lednu stála doprava kontejneru z Evropy do Ameriky skoro 3 tisíce dolarů, teď jsou to necelé 2 tisíce dolarů, které zároveň nakupujeme tou silnější korunou. Doprava tak pro nás během stejného období zlevnila skoro o 40 procent.

 Doba je však nebezpečná, rostou ceny pojištění, klidně i přes jedno procento převáženého nákladu.

A ta cla byla na začátku kolem 2,5 procenta.

Pokud jde o auta, těch bychom rádi do USA vyváželi víc, ale narůstá problém prodat je kdekoliv. Zatím míří do Spojených států pouhých 0,8 procenta automobilové výroby v České republice za necelých deset miliard korun. To je tisícovka na obyvatele včetně nemluvňat a chirurgů z dovozu. To se dá oželet.

 Kdo trpí, jsou Němci, jak BMW, tak Mercedes, jejichž technické zázraky se prodávají příkladně draho. Obě firmy se chystají na ztráty v řádu miliard. Dolarů. Každý. Volkswagen to ještě nespočítal, ale čekejme podobná čísla.

Nejde přitom jen o auta. Do Německa jde 30 procent českého exportu a do EU 80 procent. Takhle jsme si to nastavili, že jsme totálně závislí na jejich konjuktuře. A na tu to teď nevypadá.

Rozlišujme taky osudy výrobců a osudy obyvatel. Výrobci se chtějí zachraňovat přesunem výroby do Ameriky, takže české zaměstnance už nebudou potřebovat. EU nabídla otevření svých trhů nejen bezcelnímu dovozu, ale i americkým investicím. Další vlna českého průmyslu se ocitá v bezprostředním nerovném konkurenčním ohrožení.

Ale stále platí i to z úvodu, že ne všechno musí pořád platit. Nástrojem Trumpovy politiky jsou nadsazené výhrůžky, ze kterých trochu ustoupí, takže dříve nepřijatelná porážka se prodává jako úspěch. Používá hrozbu chaosu pro vytloukání renty. To není hezké, byť jsou cíle jeho politiky – obnova výrobního potenciálu USA – rozumné.

Vědec to není, ale postřehl podstatný trend, že současný model hyperglobalizovaného kapitalismu vyčerpal své možnosti, pokud mu nezkusíme aspoň ořezat hrany.

Tady nabízím výklad amerického levicového ekonoma Michaela Hudsona, který publikoval před pár dny na webu Geopolitical Economy.

 Český překlad vyšel na Infokurýru, ale spoléhání na překladač je ošidné, umí smysl vět úplně obrátit. Doporučuji proto číst překlad a originál souběžně. Kde se vám to nezdá, mrkněte na to, jak to napsal přímo autor.

Nabízím pár hlavních myšlenek, ve kterých jsem strojovému češtinovi trochu pomohl. Někde jsem něco důležitého zvýraznil.

 Hudson začíná tím, že ani ten kapitalismus už není tím, čím býval:

 „Průmyslový kapitalismus byl revoluční ve svém boji za osvobození evropských ekonomik a parlamentů od dědičných privilegií a zájmů, které přežily z feudalismu. Aby průmyslníci zajistili konkurenceschopnost svých výrobků na světových trzích, museli zrušit pozemkovou rentu placenou evropské statkářské šlechtě, ekonomické renty vybírané obchodními monopoly a úroky placené bankéřům, kteří nehráli žádnou roli ve financování průmyslu. Tyto rentiérské příjmy zvyšují cenovou strukturu ekonomiky, zvyšují životní náklady a další obchodní výdaje, a tím snižují zisky.“

 Jenže pak se karta obrátila. Ve 20. století byl tradiční cíl snižování těchto ekonomických rent v Evropě, Spojených státech a dalších západních zemích stažen. Teď jde hlavně o to, jak si zajistit vytloukání renty západním kapitálem od těch slabších:

 Dnes nájemné ze soukromě vlastněné půdy a přírodních zdrojů nadále roste a je dokonce zvýhodňováno zvláštními daňovými úlevami. Základní infrastruktura a další přirozené monopoly jsou privatizovány finančním sektorem, který je z velké části zodpovědný za fragmentaci a deindustrializaci ekonomik v zájmu svých klientů působících v oblasti nemovitostí a monopolů, kteří pak většinu svých příjmů z pronájmu platí jako úroky bankéřům a držitelům dluhopisů.

Z opatření, která kdysi evropské průmyslové mocnosti a Spojené státy používaly k budování vlastní výroby, zbyl volný obchod. Velká Británie zavedla volný obchod po 30letém boji svého průmyslu proti pozemkové šlechtě. Byl to boj za zrušení protekcionistických zemědělských cel, obilných zákonů, které byly přijaty v roce 1815, aby zabránily otevření domácího trhu levnému dovozu potravin, který by snížil pachtovné zemědělské půdy.

Británie v roce 1846 tyto zákony zrušila za účelem snížení životních nákladů. Zemím usilujícím o přístup na její trh pak nabídla dohody o volném obchodu výměnou za to, že nebudou chránit svá průmyslová odvětví před britským vývozem. Cílem bylo zabránit méně industrializovaným zemím ve zpracování vlastních surovin.

Evropští investoři se snažili v těchto zemích získat ziskové přírodní zdroje, zejména práva na nerostné suroviny a pozemky, a také základní infrastrukturu, jako jsou železnice a kanály. To vytvořilo diametrální konflikt mezi vyhýbáním se rentám v industrializovaných zemích a hledáním rent ve svých koloniích a dalších hostitelských zemích, zatímco evropští bankéři využívali dluhový pákový efekt k získání finanční kontroly nad bývalými koloniemi, které získaly nezávislost v 19. a 20. století.“

 Nakonec utnuli i ten volný obchod. Tady je Hudson na Ameriku obzvlášť přísný:

 „Postindustriální moc Ameriky je založena především na její schopnosti způsobit chaos v jiných zemích, pokud nepřijmou americký „řád založený na pravidlech“, jehož cílem je vymáhat na nich svou daň.

USA zavádějí protekcionistická cla a dovozní kvóty dle libosti a dotují zemědělství a klíčové technologie jako potenciální globální high-tech monopoly, zatímco ostatním zemím zakazují přijímat taková „socialistická“ nebo „autokratická“ opatření, aby se staly konkurenceschopnějšími.“

 Výsledkem je dvojí metr, v němž americký „řád založený na pravidlech“ (jeho vlastní pravidla) nahrazuje dodržování mezinárodního práva:

 „Spojené státy se snaží vnutit monopolní práva a související rentiérská privilegia na veškerý globální obchod a investice, z čehož profitují pouze samy. Trumpova diplomacie „Amerika na prvním místě“ vyžaduje, aby ostatní země prováděly své obchody, platby a dluhové transakce v amerických dolarech, nikoli ve svých vlastních měnách.

Americký „právní stát“ je právní stát, který umožňuje jednostranné požadavky USA na obchodní a finanční sankce, které diktují, jak a s kým mohou ostatní země obchodovat a investovat.

Pákou, kterou Spojené státy používají k získání těchto ústupků od jiných zemí, již není jejich průmyslové vůdčí postavení a finanční síla, ale jejich schopnost způsobit v jiných zemích chaos. S tvrzením, že jsou nepostradatelným národem, schopnost Spojených států narušovat obchod ukončuje jejich dřívější mezinárodní měnovou a diplomatickou moc.“

 Chcete z toho ven? Hudson se věnuje hlavně situaci na světovém Jihu, kde vzniká šance na společný postup opřený o rostoucí ekonomickou moc Číny:

 „Předpokladem pro ekonomickou autonomii zemí globálního Jihu je, aby se řídily radami klasických ekonomů a zdaňovaly největší zdroje příjmů z renty – pozemkovou rentu, příjmy z monopolů a finanční příjmy – místo aby jim dovolily odtékat do zahraničí.

Neoliberální ideologie však označuje takové zdanění důchodů a regulaci monopolů či jiných tržních jevů za zásah do „volného trhu“.

Tato obhajoba rentiérského příjmu obrací klasickou definici volného trhu. Klasičtí ekonomové definovali volný trh jako trh osvobozený od ekonomické renty, nikoli jako trh osvobozený od překážek pro její získávání, natož jako svobodu pro věřitelské vlády vytvářet „řád založený na pravidlech“, který by usnadnil získávání zahraniční renty a potlačil rozvoj finančně a obchodně závislých hostitelských zemí.“

 Tolik Michael Hudson, jeden z nejradikálnějších ekonomických teoretiků současnosti. Je to dlouhé, ale stojí to za přečtení.

 Když to shrnu, máme tu pěknou Hlavu XXII:

Narušování volného obchodu se nesmí, s výjimkou USA, které v tom našly hlavní páku.

Mohou ji však používat jen do doby, dokdy bude fungovat dominance dolaru.

Vojenský rozpočet USA se rovná velikosti obchodního schodku, takže buď dovážené zboží nebo pořizované zbraně a náklady válek mají USA zadarmo. Splátky úroků nově tištěnými dolary jsou kryté pouze zděděnou značkou upadající velmoci.

Trumpova ekonomická politika spočívající v pokusech zbavit zemi závislosti na dovozech tak má logiku, která směřuje i k záchraně role dolaru, je však rámována kořistnickou metodou, která dolar současně oslabuje.

 Pro ČR jako podřízenou subdodavatelskou zemi je oslabování dolaru náklad navíc, protože snižuje naše exportní příjmy. Jak už jsme řekli, za stejně dolarů venku máme teď méně korun doma. Ale ještě nebezpečnější je vyhlídka, že se tento systém úplně sesype, protože americký tlak na pilu staví postižené země před nevyhnutelnost účinné obrany. To je hledání nejen alternativ pro export, ale také pro skutečný rozvoj vlastní země, aby nebyla jen podřízeným služebníkem a plátcem renty.

Cílem nemohou být nejnižší náklady dnes, když se tyto náklady mohou cizím rozhodnutím ze dne na den krutě prodražit. Hlavním cílem je mít budoucnost pod vlastní kontrolou. Opravdu se vyvléci z koloniálního jha. Opravdu osvobodit obchod a změnit jej v nástroj mezinárodní spolupráce.

Vrátit se ke snu po skončení druhé světové války, který byl zformulován do Charty Spojených národů:

 „MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI

uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát během našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti,

prohlásit znova svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velikých i malých,

vytvořit poměry, za nichž mohou býti zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných zdrojů mezinárodního práva a

podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě,

A K TOMU CÍLI

pěstovat snášenlivost a žít spolu vzájemně v míru jako dobří sousedé,

sjednotit své síly k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti,

přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno leč v společném zájmu, a

používat mezinárodního ústrojí na podporu hospodářského a sociálního povznesení všech národů,

ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM DOSÁHLI TĚCHTO ZÁMĚRŮ.“ https://cs.wikisource.org/wiki/Charta_OSN

 Stojí za to se k tomu vracet.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

  X X X

 RUSKO  VÁLČÍ  S  CELÝM  ZÁPADEM,  RUSKO  NECHCE  CELOU  UKRAJINU

Lavrov: Válčíme s celým Západem, Evropané jsou nacisté. Cílem Rusů není území Ukrajiny

Rusko místo Ukrajiny válčí s celým Západem, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na petrohradském fóru Terra Scientia. Dále dodal, že všichni v Evropě jsou „nacisté“. Jako příklad zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Lavrov na fóru mimo jiné také popsal, jaké má Rusko cíle ve válce na Ukrajině. Zisk území to prý není.

Lavrov během pondělního vystoupení na petrohradském fóru Terra Scientia zaměřeném na vzdělávání ruské mládeže kritizoval Evropskou unii, že stále řeší proces možného přijetí Ukrajiny. EU se podle něj vůbec nezaobírá námitkami, které má Moskva ohledně vyučování ruského jazyka či kultury na Ukrajině.

 „Evropa trvá na tom, že Ukrajina válčí za ‚evropské hodnoty’. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno poznamenal, že na rozdíl od Ruska Ukrajina vede válku ‚za naše’ zájmy, ‚za evropské hodnoty’. To je přiznání, že jsou všichni nacisté,“ prohlásil na fóru Lavrov.

Nacismus je podle něj na Ukrajině „kříšen“ a probíhá „glorifikace Stěpana Bandery a Romana Škucheviče“, tedy dvou kontroverzních postav ukrajinských dějin, které bojovaly ve službách nacistického Německa proti Sovětskému svazu.

„Hlavním cílem je porazit našeho nepřítele. Je to poprvé v historii, co Rusko stojí samotné proti celému Západu. V 1. i 2. světové válce jsme měli spojence, dnes na bojišti nemáme nikoho. Musíme se tak spoléhat jen sami na sebe,“ pronesl dále Lavrov, ačkoliv v jedné z dalších odpovědí toto své tvrzení rázem sám popřel. Chválil totiž vojáky ze Severní Koreje, kteří byli Rusům posláni na pomoc při znovuzískání své vlastní Kurské oblasti.

Měnící se cíle Moskvy

Lavrov ve své převážně propagandistické řeči na petrohradském fóru rovněž promluvil i o cílech Moskvy na Ukrajině. Ty se přitom v průběhu posledních tří let pravidelně měnily.

Zprvu totiž Rusové plánovali dobytí země a kapitulaci Kyjeva do pár dní, posléze do pár týdnů. Když se ukrajinský odpor ukázal jako příliš tuhý, uvedli Rusové za svůj cíl zisk čtyř celých oblastí (Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská; pozn. red.).

 Nyní Lavrov přichází s dalším tvrzením. „Území není naší prioritou. Někteří říkají: ‚Dobyli zemi, musí být osvobozena.’ Toto území ale není v našem zájmu, už tak máme největší zemi na světě. Nejdůležitější je pro nás obyvatelstvo, které zde bylo po staletí – nositelé ruské kultury, jazyka a vzdělání – a chce své děti obohatit o toto dědictví,“ řekl na fóru šéf ruské diplomacie.

Trump nechce války, na rozdíl od Bidena a Evropy, míní Lavrov

Lavrov si na fóru alespoň do jisté míry pochvaloval amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to navzdory tomu, že šéf Bílého domu dal Rusku ultimátum na ukončení bojů, které navíc v úterý ještě zkrátil „na 10 až 12 dní“.

 „Prezident Trump je pragmatik. Nechce války. Na rozdíl od jeho předchůdce Joea Bidena a současných evropských elit je otevřen dialogu,“ pokračoval ruský ministr zahraničí a jako zmíněné elity uvedl šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, Macrona či britského ministerského předsedu Keira Starmera.

„Dialog, který udržujeme s administrativou Donalda Trumpa, ukazuje, že na Západě stále existují i rozumné hlasy,“ řekl mimo jiné Lavrov. Dodal, že ruský autoritářský vládce Vladimir Putin „je otevřen dialogu s jakýmkoliv národem, včetně těch evropských“.

X X X

RUSKO  ODPOVíDÁ  TRUMPOVI

Vůči sankcím už jsme imunní, reaguje Kreml na Trumpovy hrozby

 Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní, uvedl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

„Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov.

 O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin.

 „Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa. Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ řekl Peskov novinářům. „Chtěl bych se vyhnout nějakému hodnocení. Opakuji, že prohlášení prezidenta Trumpa jsme vzali na vědomí,“ odpověděl na otázku ohledně Trumpova výroku, že už nemá zájem dál mluvit s prezidentem Vladimirem Putinem.

Schůzka obou prezidentů není podle mluvčího Kremlu na programu a neplánuje se. Peskov také připustil, že se proces normalizace vztahů mezi Moskvou a Washingtonem zpomalil a přešlapuje na místě: k pokroku jsou zapotřebí podněty z obou stran, řekl Peskov.

„Stanovím novou lhůtu, ode dneška asi deset nebo 12 dní,“ řekl Trump v pondělí na dotaz novinářů. „Není důvod čekat… my prostě nevidíme žádný pokrok,“ dodal. Zároveň zmínil i zavedení sekundárních sankcí, pokud Moskva neuzavře dohodu o míru.

 Za speciální vojenskou operaci Moskva označuje válku proti Ukrajině, kterou rozpoutal Putin v únoru 2022 svým rozkazem ke vpádu do sousední země. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války si už podle různých zdrojů vyžádal stovky tisíc mrtvých mezi vojáky na obou stranách. Zahynuly také tisíce civilistů, včetně žen a dětí, v drtivé většině jde o Ukrajince.

Rusko podle odhadů okupuje asi pětinu ukrajinského území včetně Krymu, který anektovalo na jaře 2014. Nepodařilo se mu ale svrhnout prozápadní vládu v Kyjevě a zlomit odpor Ukrajiny, která se za podpory Západu čtvrtým rokem brání ruské agresi.

 X X X

 Rusko trefilo výcvikové centrum Ukrajinců. Iskandery s kazetovými hlavicemi, tvrdí

 Ruský raketový útok na výcvikové středisko ukrajinské armády zabil tři vojáky a dalších 18 zranil. Na platformě Telegram to v úterý v noci oznámily pozemní síly ukrajinské armády. Prohlášení neuvádí místo útoku, nicméně váleční blogeři zmiňují, že k útoku došlo v Černihivské oblasti.

 Ruské ministerstvo obrany útok potvrdilo. Tvrdí, že výcvikové středisko u obce Hončarivske v Černihivské oblasti, kde se školí síly ze strategické zálohy ukrajinské armády, zasáhly rakety Iskander vybavené kazetovými a vysoce výbušnými hlavicemi. „Podle údajů rozvědky ztráty činily okolo 200 zabitých a zraněných vojáků,“ napsalo ministerstvo na sociální síti.

 Ukrajinské úřady již dříve uvedly, že při ruských útocích v noci na úterý a v průběhu dne zahynulo téměř 30 lidí a téměř 100 dalších utrpělo zranění. Sedmnáct obětí a 42 zraněných si vyžádal úder na Bilenkivskou věznici v Záporožské oblasti.

 V červnu při ruském útoku na výcvikovou základnu ukrajinských pozemních sil v obci Čerkaske v Dněpropetrovské oblasti zahynulo 12 vojáků a dalších 60 utrpělo zranění.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.

 X X X

  DOJDE  K  JEDNÁNÍ  TRUMPA  S  PUTINEM,  JAKO  USA  SE  STALINEM?

BUDE  KONEC  VÁLKY,  NOVÉ  ROZDĚLENÍ  UKRAJINY?

HLÁSÍ  SE  I  POLSKO,  SR,  MAĎARSKO?

 Konečně: Putin už se nemusí obávat, že s ním Trump bude chtít mluvit

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že již nemá zájem o rozhovory o mírovém urovnání na Ukrajině, a komentoval možnost setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku Trump prohlásil, že zkrátí lhůtu pro dosažení dohody o Ukrajině. Podle Trumpa bude nová lhůta pro vyřešení ukrajinské krize 10–12 dní. Zdůraznil, že v řešení ukrajinského konfliktu nevidí žádný pokrok.

„Nevím, víte, už nemám zájem se o tom bavit,“ řekl v reakci na otázku novinářů ohledně možnosti setkání s ruským prezidentem.

Podle něj byly po telefonických rozhovorech s Putinem, které Trump označil za „uctivé“, provedeny raketové údery, které si vyžádaly oběti.

Poctivě viděno : Trump neumí nic  jiného, než převést všechny zahraniční otázky na to, aby byly pro Ameriku dobrým byznysem. To ovšem  asi těžko může být důvodem k rozhovoru s Putinem. Putina totiž zajímá strategická bezpečnost Ruska oproti ohrožení ze strany NATO.

Ať si raději tedy Trump vyhlásí ty sankce na 100% z dodávek produktů ze strany pro země, které produkty odebírají.

A možná se nasmějeme, jak to dopadne.

Zatím všechny sankce Západu za poslední tři roky zcela selhaly.

A za svou osobu, se domnívám, že to dopadne znovu stejně.

Fiaskem.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 BBC: V Gaze děti umírají hlady

Na akutní podvýživu zemřel v nemocnici Al-Shifa kojenec Mohammed Addas. Příčinou byl nedostatek sušeného mléka pro takto malé děti ve zdravotnickém zařízení. Podle odhadů citovaných tureckou tiskovou agenturou Anadolu už v pásmu Gazy zemřelo hlady 88 dětí.

Izrael začátkem března zavedl úplnou blokádu přístupu humanitární pomoci do pásma Gazy. Teprve koncem května povolil její distribuci výhradně prostřednictvím Nadace pro humanitární pomoc v Gaze (GHR), což je pobočka Nadace pro humanitární pomoc v Gaze se sídlem v USA. Distribuční místa Nadace byla 27. května zřízena výhradně v jižní části exklávy, což je podle kritiků krok, který prozrazuje snahu  Izraele  zcela vyhnat palestinské obyvatelstvo ze severní části pásma Gazy.

Od doby, kdy začaly fungovat distribuční střediska potravin GRH, izraelská armáda střílí na Palestince, kteří k nim míří . Obětí takových útoků se prý již staly stovky civilistů. Izraelci to připisují palestinským civilistům, kteří si prý volí nevhodné trasy mimo trasy určené jejich velením.

Pracovník Nadace pro humanitární pomoc v Gaze (GHF), bývalý voják amerických speciálních jednotek Anthony Aguilar v sobotním rozhovoru pro BBC ovšem uvedl uvedl, že byl svědkem toho, jak izraelští vojáci stříleli do davů Palestinců, ostřelovali tank na auto s civilisty, ale také  používali minomety proti lidem čekajícím na jídlo.

Aguilar řekl BBC: „Za celou svou kariéru jsem nikdy nebyl svědkem takové úrovně brutality a použití nepřiměřené, zbytečné síly proti civilním, neozbrojeným a hladovějícím lidem. Nikdy jsem nic takového neviděl nikde, kde jsem byl nasazen během válečných operací – dokud jsem nešel do Gazy.“ Dále uvedl, že nepochybně  byl „svědkem válečných zločinů spáchaných IDF. Použití dělostřeleckých granátů, minometů a tanků proti neozbrojeným civilistům je válečný zločin.“

Více než stovka humanitárních organizací v pátek varovala, že sklady poblíž hranic s Gazou, ale i v samotné enklávě, hromadí obrovské množství potravin, pitné vody, léků, paliva a základních zásob, ke kterým nemají přístup ani ony, ani ti, kteří je potřebují.

Od začátku války v Gaze bylo zabito 59 000 Palestinců, 144 000 bylo zraněno a 11 000 se pohřešuje, server vasevec.cz

X X X

Německo se bojí. Stažení části amerických vojáků je jisté, dopadne na celou Evropu

Berlín s napětím očekává, jaký pokyn dá v září Donald Trump desetitisícům amerických vojáků rozmístěných na německých základnách. Ti jsou klíčoví nejen pro obranu našeho západního souseda, ale i celé Evropy. Je takřka jisté, že personální regulace přijdou, klíčové bude, aby vše proběhlo bez velkých překvapení.

Je to oboustranně výhodný vztah. Vojenská přítomnost Spojených států v Německu tvoří srdce amerických zámořských operací. Zároveň se na početnou personální i technologickou sílu může jako na odstrašující prvky spolehnout celá Evropa. Jenže s návratem Trumpa do Bílého domu přišlo období nejistoty.

Americká administrativa chce šetřit… A kde jinde seškrtat náklady než na operacích v zahraničí? Trump ostatně od ledna tlačí na evropské partnery, aby převzali zodpovědnost za svou obranu. Výsledkem je přislíbený růst investic do zbrojení. Náhrada za chybějící americkou ochranu se však pochopitelně nevybuduje v horizontu měsíců. A nejvíce na ráně je v tomto ohledu Německo.

Nesmíme se dostat do situace, kdy nám po Američanech vznikne personální či technologická díra, kterou nebudeme schopni rychle zaplnit.

 X X X

 Brusel svěsil ocas. Němci a Francouzi soptí nad celním dealem s Trumpem

 Velké vítězství pro Donalda Trumpa, hořká lekce pro Evropu. Tak západní tisk hodnotí výsledek celní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Otevřený nesouhlas s novými podmínkami zaznívá z Paříže, německá vláda skřípe zuby a dívá se na to z té lepší stránky: nejdůležitější obchodní vztah na světě se podařilo zachránit před totální katastrofou.

Nejtvrdší kritika dohody zatím přichází z Francie. Neuplynul ani den od chvíle, co si předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se šéfem Bílého domu v jeho skotském golfovém resortu Turnberry potřásla rukou a z Paříže přilétla ostrá slova o potřebě zavést odvetná cla – jinak prý politická síla Evropy utrpí další citelnou ránu.

„Je to temný den. Aliance svobodných zemí, které spojily síly pro obranu svých hodnot a zájmů, se rozhodla sklonit hlavu,“ napsal premiér François Bayrou. Bruselské vyjednavače sepsuli i další představitelé macronovského establishmentu, kteří spíše než odvrácení hrozby třicetiprocentních cel vidí trojnásobné navýšení cel dosavadních.

„Trump všechny šikanuje jako ve škole, ale my jsme proti němu nespojili síly s ostatními. A když nedržíte spolu, tak vás nakonec jednoho po druhém pověsí.“

X X X

 Dárce bitcoinů Jiřikovský je zpět v Česku. Před kauzou prchl do Asie

 Odsouzený drogový dealer Tomáš Jiřikovský, který ministerstvu spravedlnosti daroval kryptoměnu za miliardu korun, je zpět v Česku. Téměř dva měsíce pobýval v Asii. Tvrdí to server Deník N. Jiřikovský stojí ve středu takzvané bitcoinové kauzy, která stála funkci bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

 Jiřikovský se podle Deníku N vrátil do Česka v tomto týdnu. Informaci serveru potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje obeznámené s případem.

Česko opustil Jiřikovský na konci května po vypuknutí bitcoinové aféry. V první polovině června se podle Deníku N zdržoval na Filipínách, odkud pochází jeho manželka. V polovině června pak server Seznam Zprávy informoval, že se Jiřikovský nachází na Tchaj-wanu, kde jej zachytily bezpečnostní složky.

O tom, že se chce vrátit, se Jiřikovský údajně zmiňoval svým známým. Návrat několikrát odkládal, zvažoval termíny na konci června i během července. Podle Deníku N není jasné, zda v Česku zůstane dlouhodobě.

Do vyšetřování bitcoinové kauzy se na přelomu května a června zapojila také americká FBI. Měla by ověřit možné vazby mezi Jiřikovským a tržištěm Nucleus Market, ze kterého odešly platby i českému státu. O pomoc FBI měla požádat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Jiřikovský je jednou z hlavních postav bitcoinové aféry. Ministerstvo spravedlnosti v květnu oznámilo, že získalo kryptoměnu v hodnotě miliardy korun jako dar. Později se ale ukázalo, že dárcem byl právě Jiřikovský, který byl v minulosti odsouzen k devíti letům vězení za provozování virtuálního tržiště, kde se prodávaly drogy i zbraně.

Soud mu tehdy zabavil i majetek, který souvisel s trestnou činností. Součástí byl také počítač s bitcoiny, který Jiřikovský získal zpět letos v lednu. Následně oslovil ministerstvo spravedlnosti s nabídkou darovat třetinu obsahu bitcoinové peněženky.

 X X X

 Pentagon tají cenu renovace Trumpova speciálu. Stovky milionů mohou jít z peněz na jaderné zbraně

Americký prezident dostal v květnu od Kataru darem luxusní letoun Boeing 747-8, který chce předělat na prezidentský speciál.

Skutečná cena renovace je utajená, média po konzultaci s odborníky však odhadují, že půjde o vyšší stovky milionů dolarů.

Pentagon mezitím bez oznámení převedl necelou miliardu dolarů z rozpočtu na renovaci amerických jaderných zbraní. Podle The New York Times letectvo boeing předělá právě za tyto peníze.

Americký prezident Donald Trump byl už ve svém prvním volebním období nespokojený se stavem prezidentské letky. Ta nyní zahrnuje dva letouny Boeing 747-200, které jsou v provozu od roku 1990, a několik menších Boeingů 757.

 Boeing měl americkému letectvu dodat dva nové speciály do roku 2024, ale dodání odložil na roky 2027 až 2028. Trump letos v zimě řekl, že „s Boeingem není spokojený“.

„Možná koupíme letadlo, nebo ho někde seženeme,“ řekl Trump v únoru, shodou okolností jen několik dní poté, co navštívil palubu 13let starého Boeingu 747-8 vlastněného katarskou královskou rodinou.

Že Katar Trumpovi dá letadlo darem bez nároku na jakoukoli protislužbu, pak oznámil Pentagon v květnu.

‚Bezpodmínečný dar‘

Americká média nyní zjistila, že Spojené státy a Katar příslušné memorandum o porozumění podepsaly 7. července. Katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání a americký ministr obrany Pete Hegseth v něm stvrdili, že převod letadla je „bezpodmínečný“ a nebude nijak ovlivňovat žádná rozhodnutí americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání na podpisové ceremonii při Trumpově návštěvě Kataru | Foto: Brian Snyder | Zdroj: Reuters

Trump převod označil za veřejný a transparentní. Kolik však bude stát rekonstrukce civilního boeingu na prezidentský speciál, není jasné.

Odborníci hovoří o vyšších stovkách milionů dolarů a deník The New York Times (NYT) upozorňuje na podezřelou transakci v rámci amerického ministerstva obrany – z rozpočtu prodraženého a zpožděného projektu renovace amerických mezikontinentálních jaderných zbraní se přesunulo 934 milionů dolarů (asi 19,7 miliardy korun).

Není jasné kolik, ale část z této téměř miliardy dolarů má jít podle nejmenovaných zástupců letectva oslovených NYT právě na rekonstrukci darovaného boeingu.

„Americké letectvo je ochotné mluvit o nákladech na budování nové generace mezikontinentálních jaderních zbraní, ale ne o nákladech na renovaci prezidentova letounu,“ glosuje deník.

Náměstek ministerstva obrany Troy Meink v červnu při slyšení v Kongresu cenu odhadl na méně než 400 milionů dolarů (asi 8,45 miliardy korun).

„Pokud je to tak, bylo by to velmi výhodné. Ale konstruktéři a odborníci letectva, kteří absolvovali podobné projekty, mají pochybnosti, že je to za ty peníze možné,“ píše NYT.

Třináct let starý letoun bude vyžadovat značné vylepšení zabezpečení, vybavení k zabránění možnému odposlouchávání a také prostředky, aby byl schopen odrážet rakety. Letoun by mohl potřebovat doprovod stíhaček a jeho cesty by mohly být omezeny na území Spojených států, pokud nebudou provedena nákladná bezpečnostní opatření.

Jaderná sila

Bílý dům už za letouny objednané od Boeingu vydal čtyři miliardy dolarů (asi 84 miliard korun). Zástupci amerického letectva ale nyní podle NYT tiše připouštějí, že finance na předělání Trumpova darovaného letounu půjdou z projektu jménem Sentinel.

 Projekt nahrazení všech amerických mezikontinentálních raket typu Minuteman III schopných nést jaderné hlavice původně Kongres schválil za 77,7 miliardy dolarů. V době Trumpova návratu do Bílého domu už suma narostla o 88 procent na 140 miliard (asi 2,9 bilionu korun).

 Tento poslední odhad však nepočítal s oznámením letectva před několika měsíci, že bude nutné vykopat nová raketová sila v severních amerických státech Montaně, Severní Dakotě a Wyomingu, jelikož do těch původních zatéká.

Některé z prvních raket Minuteman byly rozmístěné už před 55 lety a tvoří součást americké jaderné „triády“ spolu s jadernými zbraněmi rozmístěnými v ponorkách a bombardérech.

Letoun darovaný Trumpovi katarskou královskou rodinou je jedním z nejcennějších darů, jaké kdy americká vláda obdržela. Po odchodu Trumpa z Bílého domu by mělo být věnováno jeho prezidentské knihovně, uvedl dříve zdroj Reuters. Nový komerční letoun 747-8 stojí přibližně 400 milionů dolarů (8,9 miliardy korun).

 X X X

 Kubáček: Role koordinátora v bitcoinové kauze byla trapná. ODS jde o jednu věc, popsal Mlejnek

 Politologové Kubáček a Mlejnek k odstoupení koordinátora bitcoinové kauzy

 Role koordinátora bitcoinové kauzy, kterou zastával až do pondělí David Uhlíř, byla trapná. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli politologové Jan Kubáček a Josef Mlejnek. Jeho funkce byla prý jen mediálním trikem, který měl kauzu zakrýt.

Roli koordinátora označil Kubáček za „odvedení pozornosti“, jeho funkce podle něj ve skutečnosti žádný význam neměla. „Po měsíci k tomu došla i paní ministryně Decroix. Má to aspekt trapasu a pousmání, do samostatného vývoje kauzy to ale žádný dopad mít nebude,“ uvedl Kubáček.

  Celou situaci označil za promarněnou příležitost. „Než jsme se s jeho rolí seznámili a on cokoliv vysvětlil, obhájil, tak byl odejit,“ popsal Kubáček.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) jmenovala advokáta Davida Uhlíře koordinátorem objasňování bitcoinové kauzy 19. června. V pondělí ve své funkci skončil, podle ministryně úspěšně splnil svěřené zadání. „Působí to na mě divně. Myslím, že koordinátor byl spíše mediální trik, který měl kauzu přikrýt,“ zmínil Mlejnek.

 Plesl: Kdybych byl Zdeněk Hřib, zalezl bych někam pryč. Piráti můžou vykrást hnutí STAN

ODS totiž podle něj hraje o čas. „Jde jim o jednu primární věc ⁠⁠⁠⁠⁠⁠– dotáhnout to do říjnových voleb, aby z toho nevyplynulo nic dalšího zlého pro preference koalice,“ řekl Mlejnek a doplnil, že po volbách by už nové negativní informace neměly tak destruktivní dopad.

Dodal, že Uhlíř žádnou reálnou pravomoc neměl. „Od začátku jsem se divil, proč tu roli vůbec přijal. Nic nám neřekne a odejde, odmítal komunikovat s médii. Moje hypotéza je, že pochopil, že jeho role je jen přikrývací a v zásadě trapná a bylo mu to už zatěžko,“ dodal Mlejnek.

X X X

 NSZ Bradáčová spouští dohled v bitcoinové kauze. Kritiku ministryně ale Dragoun odmítá

Kritiku ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) ohledně nedostatečné informovanosti v bitcoinové kauze odmítá olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Podle něj zastupitelství na všechny žádosti reagovalo bez zbytečných odkladů a v rozsahu, který odpovídá jejich zákonným kompetencím. Přesto se případem bude na žádost ministryně nově zabývat Nejvyšší státní zastupitelství. To provede dohled nad postupem svých kolegů z Olomouce.

Na žádost ministryně se kauzou bude nyní zabývat Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), které vede Lenka Bradáčová. Podle jeho mluvčího Petra Malého dojde ke kontrole postupu olomouckého zastupitelství. „Ve věci bude proveden dohled, tedy kontrola nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Další postup zatím nelze předjímat – státní zástupce si nejprve vyžádá spis,“ uvedl Malý.

Průtahy a dodržování zákona

Ministryně Decroix chce, aby se NSZ zaměřilo zejména na to, zda nedochází k průtahům v trestním řízení a zda jsou dodržovány zákonné zásady. Podnět podala i kvůli ochraně majetkových zájmů státu – stát i potenciální kupci kryptoměny podle ní potřebují znát její původ. Dosavadní odpovědi trestních orgánů považuje za neuspokojivé.

„Na všechny žádosti ministryně spravedlnosti Vrchní státní zastupitelství v Olomouci odpovědělo bez zbytečných odkladů, zpravidla obratem. Odpovědi byly podle našeho názoru poskytnuty v takovém rozsahu, který odpovídá našim kompetencím a stadiu trestního řízení. Pokud tedy žádosti o naše vyjádření či stanoviska přesahovaly naše kompetence, pak nemohly být zodpovězeny,“ uvedl Dragoun.

Decroix neukázala časovou osu kvůli ohrožení řízení

Dragoun hrál v komunikaci mezi ministerstvem a orgány činnými v trestním řízení klíčovou roli. Minulý týden odpovídal senátnímu výboru pro bezpečnost v důvěrném režimu. Novinářům po jednání řekl, že nikdo v kauze dosud nebyl obviněn. Senátorům předal pouze obecné informace, protože nebyl zbaven mlčenlivosti.

Na jeho varování se Decroix odvolávala, když odmítla zveřejnit deanonymizovanou časovou osu bitcoinové kauzy nebo poskytnout senátorům písemné podklady. Dragoun totiž upozornil, že zveřejnění některých informací by mohlo ohrozit účel trestního řízení. Veřejnost ani zákonodárci podle něj nemohou vést paralelní šetření, které by mohlo narušit práci policie a státních zástupců.

 Bitcoinová aféra otřásla ministerstvem i vedením auditu

Kauza začala, když ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoinový dar v hodnotě miliard korun od pravomocně odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského. Kvůli tomu rezignoval předchozí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Jeho nástupkyně Decroix následně slíbila prověřit postupy ministerstva v netrestní rovině ještě před podzimními volbami. Zadala externí audit a jmenovala koordinátora Davida Uhlíře, který měl připravit souhrnnou zprávu o selháních a doporučeních. Uhlíř však minulý týden ve funkci skončil, aniž zprávu vypracoval. Podle Decroix ale splnil své zadání – nastavil pravidla auditních procesů a připravil návrh zadání pro audit.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 „Zhrozil se výsledku a utekl.“ Vondráček kritizuje konec Uhlíře v bitcoinové kauze

Předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček

Oficiální příčina odchodu bitcoinového koordinátora Davida Uhlíře zní kritikům nepravděpodobně. „Budeme požadovat skutečně nezávislé prošetření,“ uvedl místopředseda ANO Radek Vondráček k takzvané bitcoinové kauze. Vláda se podle něj nemůže spoléhat na to, že případ zmizí ze světa řečmi o koordinaci. Zatímco opozice stupňuje tlak, koaliční politici hájí přístup ministerstva spravedlnosti.

Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného koordinátor David Uhlíř svůj úkol splnil tím, že připravil zadání auditu. Ministryně Eva Decroix (ODS) uvedla, že spolupráce skončila dohodou a zpráva s doporučeními nevznikne.

„Koordinátor změřil bitcoingate dozimetrem, zhrozil se výsledku, a utekl. Ale vážně. Opravdu si vláda myslí, že tenhle případ řečmi o koordinaci zmizí ze světa? ,“ napsal Vondráček.

Výborný: Audit běží, Uhlíř svůj úkol splnil

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný naopak uvedl, že koordinátor David Uhlíř se podílel na zadání auditu a tím naplnil své pověření. „Jednak byl zadán audit a ten běží a dále konají orgány činné v trestním řízení,“ sdělil Výborný. O uzavření záležitosti podle něj nemůže být řeč.

Vládní hnutí STAN se podle mluvčího Lukáše Nováka opírá výhradně o tiskovou zprávu ministerstva spravedlnosti. „Důvod a okolnosti ukončení spolupráce musí vysvětlit paní ministryně. V zájmu všech je, aby se celá věc vysvětlila co nejtransparentněji,“ dodal Novák.

Uhlíř už zprávu nedodá, dostane polovinu dohodnuté částky

Uhlíř působil jako poradce od 19. června a měl do konce srpna vypracovat závěrečnou zprávu se svými poznatky a doporučeními. Z vyjádření ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že zpráva nevznikne. Uhlíř dostane za svou práci 160 000 korun plus DPH, což je polovina původně sjednané odměny.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v pondělí uvedla, že Uhlíř úspěšně naplnil zadání, které spočívalo v nastavení transparentních a právně čistých procesů. Během svého působení se věnoval mimo jiné návrhu zadání pro nezávislý audit, zveřejnění časové osy kroků ministerstva a analýze právních a institucionálních slabin. Zaměřil se také na vnitřní rozhodovací a auditní mechanismy a komunikaci s odbornou i širší veřejností.

Důsledky bitcoinové kauzy pokračují

Kauza týkající se přijetí bitcoinového daru v řádu miliard korun od odsouzeného obchodníka s drogami už vedla k rezignaci předchozího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Národní centrála proti organizovanému zločinu stále prověřuje případ pro podezření ze zneužití pravomoci, praní špinavých peněz a nedovoleného nakládání s drogami.

Ministryně Decroix v pondělí také oznámila, že podá podnět k dohledu nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové. Tvrdí, že její úřad nedostává dostatečné informace od vrchního státního zástupce Radima Dragouna. Ten ale nařčení odmítl. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podle něj odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícím fázi trestního řízení.

Ceskajustice.cz

X X X

Jednání s dlužníkem musí insolvenční správci nahrávat. Chování posoudí soud

Nahrávat dlužníky při jednání o jejich dluzích budou muset insolvenční správci. Jejich postoj k pohledávkám na zvukovém a obrazovém záznamu může vést i k nepovolení oddlužení. Ministerstvo redukuje činnosti konané fyzicky v provozovně správce. Naprostá většina z nich totiž v praxi neexistuje. Všechny se odehrávají on-line. Zájem je jen o osobní setkání s dlužníkem.

Uvádí to návrh novely vyhlášky ministerstva spravedlnosti o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. K návrhu vypracovala analýzu Sekce pro insolvenční právo České advokátní komory. Nyní je v připomínkovém řízení.

Doručování, výplata, nahlížení se odehrávají on-line

Z analýzy vyplynulo, že naprostá většina úkonů, které dosud museli insolvenční správci ze zákona vykonávat v provozovnách, se v praxi vůbec nevyskytuje. Nebo se uskutečňuje jen zcela ojediněle, uvádí k návrhu důvodová zpráva.

Osobní doručování písemností, výplata hotovosti podle rozvrhu. Fyzické nahlížení věřitelů do seznamu přihlášených pohledávek. Evidence doby a důvodů přechodného uzavření provozovny. To jsou jevy, které už se v reálném provozu kanceláře správce neobjevují.

Insolvenční správci měli ke konci května 2023 zřízeno 26 provozoven a řídili celkem 3284 insolvenčních řízení, shrnuje důvodová zpráva.

 Jen místo přijímání písemností a dlužníka

Doba se technologicky úplně změnila. „Podání jsou adresovaná datovou schránkou či na sídlo správce. Rozvrhové plnění se vyplácí bezhotovostně a podklady pro řízení jsou dlouhodobě spravovány v elektronických spisech,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Ministerstvo spravedlnosti proto činnosti vykonávané fyzicky podle nynější vyhlášky v provozovnách redukuje. Provozovna bude muset být otevřená nejméně jeden den v týdnu na čtyři hodiny. Správce v ní zajistí jen přijímání písemností a jednání s dlužníkem.

Zájem je jen o osobní jednání s dlužníkem

Skutečný zájem účastníků insolvenčního řízení je podle analýzy „v podstatě toliko o osobní jednání s dlužníky“. Účelem je zjistit jejich stanoviska k přihlášeným pohledávkám a jejich majetek a příjmy. Dále je zájem o poučení dlužníků o dalším průběhu insolvenčního řízení.

I tuto činnost ale zasáhne digitalizace. Až doposud zaznamenával insolvenční správce obsah tohoto jednání jen do zprávy. Zprávu o tomto jednání mimo soud dlužník stvrdil podpisem.

Nahrávka dlužníka bude zohledněná v řízení

Z těchto schůzek novela vyhlášky zavádí povinnost pořizování „zvukově obrazového záznamu z osobního jednání s dlužníkem k přezkoumání přihlášených pohledávek“. Nahrávku správce přiloží ke zprávě a předá insolvenčnímu soudu.

Po delší době začal počet lidí vstupujících do oddlužení narůstat Foto: Pixabay

„Postoj dlužníka zaznamenaný při jednání může být rovněž rozhodný pro posouzení podmínek schválení oddlužení,“ uvádí se v důvodové zprávě. S tím, že „nedostatek součinnosti dlužníka bude nepochybně zohledněný“ podle insolvenčního zákona. Může tak vést až k nepovolení oddlužení.

Záznam správce uchová tři roky

Na nahrávce účastníci jednání prokáží svoji totožnost. Insolvenční správce ještě týž den odešle insolvenčnímu soudu protokol o integritě a autenticitě záznamu.

„Zvukově obrazový záznam se ukládá u insolvenčního správce na trvalém nosiči dat. Záznam se uchovává po dobu 3 let ode dne jeho pořízení,“ uvádí novela.

Je to důkazní materiál pro správce

Zpráva o tomto jednání je podstatná pro insolvenční soud. Ty podle nich rozhodují. V případě stížností dlužníků nebo věřitelů ohledně průběhu přezkumu pohledávek ale nebylo možné doposud ověřit skutečný průběh jednání.

Pořizování zvukově obrazového záznamu tak podle ministerstva spravedlnosti plní několik funkcí. Předně je podkladem pro řádné přezkoumání zprávy o přezkumu.

Dále zajistí „procesní ochranu dlužníka i věřitelů před případným zkreslením obsahu jednání“. Poskytuje relevantní důkazní materiál i insolvenčnímu správci samotnému.

Právní jistota pro věřitele

Povinnost pořizovat nahrávku posiluje právní jistotu věřitelů. Jejich právo napadnout popření pohledávky je časově omezené.

„Existence nahrávky umožňuje věřiteli ověřit, zda insolvenční správce i dlužník jednali v souladu se zákonem, a případně uplatnit námitky vůči zprávě o přezkumu,“ uzavírá důvodová zpráva ministerstva spravedlnosti.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Primář vysoudil 11 milionů za špatnou výpověď. Co když máte nárok taky?

Některé firmy se po doručení výpovědi snaží zaměstnance „odstavit“. Nedají jim žádné úkoly, odmítají je pustit na pracoviště, nebo jim dokonce zakážou vstup do firmy. Foto: Tuna Ölger, Pixabay

Dostali jste výpověď a máte podezření, že něco nesedí? Nejste v tom sami. Zaměstnavatelé často chybují, potvrzují právníci a za pravdu jim dávají inspektoři práce. Pokud zareagujete včas, můžete se domoci náhrady mzdy nebo návratu do práce. Může jít o miliony korun. Zde je návod, jak se bránit krok za krokem.

Prvním krokem je nepanikařit. Výpověď ještě neznamená, že si máte zítra sbalit věci a odejít. Pokud máte pocit, že jste výpověď dostali protiprávně, braňte se. V praxi k tomu může dojít například v případě, že vám šéf dal výpověď z jiného než zákoníkem práce stanoveného důvodu, nebo firma nesplnila některý z formálních požadavků výpovědi. Například výpověď nedala písemně.

Výpověď neznamená konec – nesouhlaste!

Aby ale byla obrana účinná, musí zaměstnanec dodržet následující postup. „Nesouhlasí-li s udělením výpovědi, prvně by měl bezodkladně písemně upozornit zaměstnavatele na skutečnost, že výpověď je neplatná a že trvá na tom, aby jej zaměstnavatel dále zaměstnával,“ upozorňuje společník advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal Lukáš Vajda. Oznámení musí poslat písemně.

Tento krok může později rozhodnout o tom, jestli bude mít pracovník nárok na náhradu mzdy a dovolené. „Zaměstnanci ze zákona náleží náhrada platu či mzdy a dovolené za dobu, od které učinil oznámení zaměstnavateli až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo platně ukončí pracovní poměr,“ dodává Vajda.

V případě, že neplatnost výpovědi potvrdí až soud, může jít dokonce o roky. V roce 2019 tak například vysoudil bývalý primář František Liška na chrudimské nemocnici 84 výplat. K tomu musela nemocnice zaplatit odvody ze mzdy a náklady soudního řízení. Neoprávněná výpověď ji tak stála více než 11 milionů korun.

 Pozor na krátkou lhůtu

S oznámením neplatnosti výpovědi by zaměstnanci neměli otálet. Lhůta, kdy ji lze namítat, je krátká. S řešením v tomto případě nepomůže ani inspekce práce. Pravomoc prohlásit právní úkon zaměstnavatele za neplatný nemá.

„Inspekce práce může při své kontrole sice konstatovat, že zaměstnavatel dal výpověď v rozporu se zákoníkem práce, může ho za to sankcionovat, ale i taková výpověď zůstává do případného rozhodnutí soudu v platnosti,“ upozornil mluvčí inspekce Richard Kolibač.

Pokud tedy s výpovědí nesouhlasíte, existuje jen jediná cesta obrany: podat rychle žalobu k soudu. „V 99,9 procentech případů musí zaměstnanec podat žalobu nejpozději do dvou měsíců od skončení pracovního poměru. Na výjimky z toho termínu bych nespoléhala,“ radí partnerka kanceláře Randl Partners Nataša Randlová.

Co uvést v žalobě?

V řízení soud zkoumá oprávněnost výpovědi a splnění zákonných podmínek. Ačkoli výpověď napadá zaměstnanec, větší díl práce se svými právníky musí u soudu odvést firma, která ho propustila. České zákony totiž více chrání slabší stranu sporu – tedy zaměstnance.

„Zaměstnanec pouze uvede, proč považuje výpověď za neplatnou, a případně to doloží. Důkazní břemeno pak leží na zaměstnavateli,“ popisuje advokátka Randlová a dodává: „Zaměstnavatel prokazuje zpravidla písemnostmi a svědecky.“

Máte pocit, že vás zaměstnavatel vyhodil neoprávněně? Nejprve ho na to písemně upozorněte. Pokud nesouhlasí, je třeba jít k soudu do dvou měsíců od skončení pracovního poměru. Zdroj: Pixabay

Co když vám brání ve výkonu práce?

Některé firmy se po doručení výpovědi snaží zaměstnance „odstavit“. Nedají jim žádné úkoly, odmítají je pustit na pracoviště, nebo jim dokonce zakážou vstup do firmy. I to je problém.

„Má-li zaměstnanec podezření na neplatnost výpovědi, měl by po dobu výpovědní doby samozřejmě pokračovat v práci – to je jeho povinností vždy, nejsou-li překážky na straně zaměstnavatele, protože ve výpovědní době pracovní poměr trvá,“ uvádí Lukáš Vajda.

Pokud propuštěnému zaměstnavatel přístup na pracoviště znemožní a později se prokáže, že výpověď byla neplatná, náleží zaměstnanci náhrada platu či mzdy a dovolené až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo pracovní poměr ukončí znovu a platně.

Je vždy dobré jít k soudu?

Soudní řízení bývá zdlouhavé a psychicky náročné. Vyplatí se ho podstoupit? Odpověď závisí na tom, jak silné máte argumenty a taky na vaší ochotě jít do sporu.

Nataša Randlová k tomu dodává: „Obě strany by si měly říct, zda jim stojí za to takovým procesem procházet. Určitě lze doporučit dohodu, pokud je tam aspoň nějaké vůle.“

Někdy je tak výhodnější dohodnout se mimosoudně – například za výplatu několika platů nebo za formální náhradu místo pokračování v pracovním poměru.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

 X X X

 Končí vyšetřovatel bitcoinové kauzy. Advokát Uhlíř k náhlému odchodu mlčí

Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř skončil ve funkci koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy, která v červnu vedla k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Informaci o jeho odchodu dnes přinesl Deník N. Podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) byla jeho mise naplněna. Ministerstvo přitom dříve uvedlo, že odměnu Uhlíř dostane za práci na tři měsíce.

„Během svého působení se koordinátor zaměřil na nastavení pravidel pro vnitřní rozhodovací a auditní procesy, navázání dialogu s veřejností i odbornými organizacemi a zpracování systémových doporučení. Pod jeho dohledem vznikl návrh zadání pro nezávislý audit, zveřejněna byla časová osa kroků ministerstva a analyzovány byly právní i institucionální slabiny systému. Výstupy jeho práce jsou dnes pevnou součástí dalších kroků resortu,“ napsala ministryně. 

Doplnila, že koordinace dalších kroků ministerstva Uhlířem se jeví jako nadbytečná a nehospodárná z pohledu nakládání s prostředky státu, protože už by nepřinesla nic nového. „Současně se ukázalo, že právní aspekt celé věci je plně a velmi kvalitně a obšírně zpracován právními stanovisky a procesní auditní aspekt je pokryt externím auditem. Zpráva pana koordinátora by opět byla jen duplicitní za dané situace,“ dodala.

Těžko uvěřitelné zdůvodnění

Oficiální zdůvodnění se však kritikům jeví jako podivné. „Paní ministryně omlouvám se, ale to je strašně těžko uvěřitelné. Od pana doktora, kterého si velmi vážím, byly dostupné jen výstupy, že se s věcí seznamuje, že je složitá a že se všechno učí, aby to pochopil. To pro mě bylo naprosto uvěřitelné, jako první fáze jeho práce. A najednou přijde zpráva, že má hotovo, zadání splnil a tedy odchází. Prostě těžko uvěřitelné,“ reagoval na síti X senátor Václav Láska.

Uhlíř byl do funkce jmenován 19. června novou ministryní Evou Decroix (ODS). Do konce srpna měl předložit zprávu o svých zjištěních v kauze, v níž stát přijal více než miliardu korun v kryptoměnách od odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Okolnosti případu prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření ze zneužití pravomoci, praní špinavých peněz a nedovoleného nakládání s drogami.

\Odměna 320 tisíc. O bitcoinech ale neví nic

Za svou práci měl Uhlíř jako externí poradce ministerstva obdržet odměnu ve výši 320 tisíc korun bez DPH. Jak Česká justice exkluzivně informovala už v červnu. Smlouvu ale ministerstvo uzavřelo s advokátní kanceláří Hartmann, Jelínek, Malý, Moreno a partneři a Uhlíř zdůrazňoval, že odměna není jen pro něj. Dnes pouze sdělil, že ve funkci skončil na základě dohody, další podrobnosti komentovat odmítl. Dle dnešního vyjádření ministerstvo Uhlířovi vyplatí 160.000 korun plus DPH, což je polovina původně sjednané částky.

Podle informací Deníku N mohl být důvodem náhlého konce Davida Uhlíře ve funkci koordinátora bitcoinové kauzy i jeho veřejný styl komunikace. Bývalý ústavní soudce a zkušený advokát se v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval k problematice kryptoměn a daru z trestné činnosti v médiích. Například pro Seznam Zprávy uvedl, že o bitcoinech před příchodem na ministerstvo nic nevěděl, a naznačil, že mu připomínají „produkční skleníkové plyny“. Na jiném místě přiznal, že má na kryptoměny „mírně kritický názor“ a přístup ke zkoumání případu pojal „spíše jako možnost ukájet svou zvědavost“.

Sliboval činnost celé prázdniny

Při nástupu do funkce Uhlíř novinářům sdělil, že se chce objasňování kauzy věnovat po celé letní prázdniny. Svou motivaci vysvětlil tím, že je zvědavý a že výzvy se mají přijímat. V bilanční zprávě ke svým prvním 30 dnům v úřadu, kterou ministerstvo zveřejnilo 9. července, ministryně Decroix uvedla, že Uhlíř má do konce srpna předložit první výsledky své práce. Zároveň popsala, že jako koordinátor se účastní jednání, odpovídá na dotazy médií a veřejných činitelů, připravuje doporučení pro možné systémové změny, dohlíží na průběh interního šetření a prověřuje zadání externího auditu.

Po odchodu z Ústavního soudu, kde působil deset let, Uhlíř opět vstoupil do advokacie a aktuálně kandiduje do vedení České advokátní komory na kandidátce Komora 2.0. Netají se ambicí komoru vést. České justici už dříve řekl, že nevidí problém v tom, že zároveň působí jako koordinátor v citlivé kauze, v níž figuruje i advokát zastupující Tomáše Jiřikovského. Připustil ale, že kritika ze strany kolegů mu může v kampani uškodit.

Audit i advokátní kanceláře

Ministerstvo spravedlnosti také na vyšetřování kauzy najalo externí auditorskou firmu. Výběrové řízení vyhrála mezinárodní společnost Grant Thornton, konkrétně sdružení Grant Thornton Czech Republic a Grant Thornton Audit. Zakázka malého rozsahu má hodnotu 2,95 milionu korun bez DPH.

Audit má proběhnout ve dvou fázích – první část má být hotová do konce července, druhá pak do konce srpna, tedy ještě před podzimními sněmovními volbami. Úkolem auditorů je zhodnotit, zda úředníci při přijetí daru ve výši více než miliardy korun v bitcoinech od odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského postupovali správně a zákonně. Závěrečná zpráva má kromě právní analýzy nabídnout i doporučení, jak podobné situace řešit v budoucnu.

Vedle Uhlíře si pak ministerstvo v souvislosti s bitcoinovou kauzou najalo tři právní kanceláře:

Miroslav Krutina: trestní poradenství, smlouva na neurčito, odměna 600 tisíc korun s DPH.

Chrenek, Toman, Kotrba: dvě smlouvy po cca 600 tisících na stanoviska ohledně bitcoinů a právních rizik.

Clifford Chance: analýza rizik spojených s původem kryptoměn a návrh postupu pro stát, sazba 5600 Kč za hodinu, limit 68 hodin plus náklady.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Česko přitahuje čínské turisty i filmové štáby. Pomáhají přímé lety i úspěšná reality show

(Praha 22. července 2025) Zájem čínských turistů o návštěvu Česka opět roste. Jen během prvního čtvrtletí roku 2025 přicestovalo do Česka bezmála 30 tisíc turistů z Číny (29 987), což představuje meziroční nárůst o téměř 39 %. Loni to bylo ve stejném období 21 594 a v roce 2023 pouze 13 300. Přestože počty návštěvníků zatím nedosahují předcovidových hodnot z roku 2019 (90 877 za 1. čtvrtletí), trend je zřejmý – Česko se opět vrací do hledáčku čínských cestovatelů. Rostoucí zájem by mohla výrazně podpořit i nejúspěšnější čínská reality show Divas Hit the Road, Její sedmá řada vznikla v Česku.

Reality show jako netradiční forma propagace

Česko se díky natáčení pořadu Divas Hit the Road: Bond of Hearts dostane na obrazovky milionů čínských diváků. Oblíbený formát, ve kterém slavné čínské osobnosti objevují svět, zamířil do Prahy. Tvůrci tentokrát nasměrovali pozornost na atmosféru zejména české metropole a její kulturní památky – navštívili například Pražský hrad, orloj nebo Staroměstské náměstí, aby divákům nabídli hlubší pohled na české kulturní dědictví. V programu dostává prostor i Český Krumlov. V sedmičlenné skupině slavných „sester a bratrů“ účinkují zpěvačka Na Ying, herci Chen Shu, Ma Sichun, Li Qin, Gong Jun, Zhang Wanyi a moderátorka Zhang Yaqi.

„Silná mediální prezentace, jako je natáčení úspěšné reality show s tak vysokou sledovaností, je pro tuzemský cestovní ruch nesmírně cenná. Díky těmto formátům můžeme oslovit obrovské publikum, představit Česko jako atraktivní a autentickou destinaci a motivovat čínské turisty k osobní návštěvě,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

Divas Hit the Road patří k nejúspěšnějším čínským televizním pořadům poslední dekády. Jen v Číně oslovila v předchozích sezónách až 860 milionů diváků a pravidelně se objevuje podle China Vision Big Data mezi nejsledovanějšími pořady. Na sociálních sítích, jako je Weibo či Xiaohongshu, zaznamenává rekordní počty diskusí a trendujících témat.

Všech šest předchozích sezón zaznamenalo vysokou sledovanost i pozitivní ohlasy. Například pátá řada s názvem „Silk Road Journey“, která se natáčela v Saúdské Arábii. Jejím výsledkem byl 772% nárůst online vyhledávání této země. V případě Česka může show přiblížit nejen nejznámější památky, ale i kulturní atmosféru a běžný život v tuzemsku. Právě autenticita a lidské příběhy jsou klíčovými prvky nové sezóny, kterou připravují týmy Li Chao z televize Hunan TV a Cai Xi z platformy Mango TV. Show přináší pohled mladých lidí na přírodní a kulturní krásy Česka i dalších zemí.

„Show tohoto typu mají v Číně obrovský dosah a skutečný vliv na rozhodování lidí, kam cestovat. Zkušenosti z minulých sezón ukazují, že účinek na zvýšení zájmu o konkrétní destinaci může být výrazný. Proto jsme velmi rádi, že si tvůrci vybrali právě Česko. Můžeme tak čínským cestovatelům ukázat, že právě tady mohou zažít něco výjimečného,“ vysvětluje Lukáš Pokorný, ředitel Zahraničního zastoupení CzechTourism v Číně a doplňuje: „Abychom ještě více podpořili zájem o nová místa a zážitky v Česku, chystáme na léto další aktivity zaměřené na čínské publikum. Ještě tento měsíc dorazí skupina novinářů, jimž prostřednictvím presstripu ukážeme, jak může vypadat letní dovolená v různých koutech tuzemska. V srpnu pak navážeme cestou pro influencery, kterou připravujeme společně s ETC a která se zaměří na udržitelnost a gastronomii.“

Dálkové lety pomáhají oživit příjezdový turismus

Významným impulsem, který pomohl nastartovat zájem turistů z této destinace o návštěvu Česka, bylo obnovení přímého leteckého spojení mezi Pekingem a Prahou v červnu 2024. Právě letecká dostupnost ze vzdálených trhů je klíčovým faktorem pro rozvoj příjezdového cestovního ruchu z Asie.

„Obnovení přímé linky mezi Pekingem a Prahou bylo jedním z nejdůležitějších kroků pro návrat turistů z Číny. Tato linka zjednodušuje cestu a dělá z Česka opět atraktivní bránu do Evropy. Díky rostoucím číslům vidíme, že se investice do rozvoje dálkových linek vyplácí. Je to nejen příležitost pro cestovní ruch, ale i pro posílení kulturních a obchodních vazeb,“ upozorňuje agentury CzechTourism František Reismüller a dodává: „Přidanou hodnotou je fakt, že turisté ze vzdálených destinací, včetně Číny, pokračují dále a cestují po Evropě. Z tuzemska míří například do Rakouska, Německa, Francie či třeba Itálie. Je to logické, pokud už absolvují dlouhý let, chtějí poznat více destinací najednou. Přímé spojení se vzdálenými destinacemi je tak v konečném důsledku přínosem pro celý evropský turismus.“

V roce 2024 přijelo do Česka 173 839 čínských turistů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2023 (89 628). Přesto stále zbývá prostor k dalšímu růstu – před pandemií, v roce 2019, navštívilo Česko celkem 609 727 návštěvníků z Číny.

 V průměru zůstávají čínští turisté v Česku necelé tři dny. Hlavním důvodem návštěvy je rekreace. Nejčastěji míří za kulturními památkami a v kurzu je i zdejší gastronomie. Roste zájem o menší skupiny, delší pobyty i autentické zážitky mimo hlavní trasy. Do Česka přijíždějí nejčastěji na základě doporučení od známých a společně s partnerem či partnerkou. Zhruba polovina cestovatelů z této země je ve věku 30-44 let. Jejich průměrné celkové výdaje na osobu a den činí bezmála 4 tisíce korun.

 Cíl: Česko jako samostatná destinace

V minulosti bylo Česko často vnímáno jako jedna ze zastávek na cestě po Evropě. CzechTourism se proto dlouhodobě snaží o to, aby se z tuzemska stala jedna z hlavních destinací čínských turistů. K tomu přispívají nejen přímé lety a spolupráce s místními partnery, ale i netradiční nástroje propagace, jako je například spolupráce s influencery nebo natáčení televizních pořadů s vysokou sledovaností.

 X X X

 Mariánské Lázně a japonskou Osaku propojuje unikátní videomost v rámci EXPO 2025

Do poloviny srpna se mohou obyvatelé Mariánských Lázní i návštěvníci v japonské Osace spojit prostřednictvím videomostu, tzv. Mostu národů, který umožňuje nahlédnout do českého národního pavilonu na EXPO 2025 a na kolonádu a světoznámou Zpívající fontánu v Mariánských Lázních.

Mariánské Lázně se staly dalším místem, které se ikonickým způsobem připojilo k EXPO 2025 pomocí videomostu. Instalace umožňuje místním i hostům nahlédnout naživo do českého národního pavilonu v Osace, zatímco Japonci mohou sledovat mariánskolázeňskou kolonádu.

„Velmi mě těší, že právě Mariánské Lázně se staly součástí tohoto výjimečného propojení dvou velmi vzdálených zemí. Lidé se mohou navzájem pozdravit, poslat si vzkaz nebo jen sdílet úsměv napříč tisíci kilometry. Pokud máme přátele či blízké přímo v Osace, je to krásná příležitost vytvořit si společnou vzpomínku – i když online. V jiných městech podobné videomosty přinesly třeba i zásnuby v přímém přenosu. Kdo ví, možná se něčeho podobného dočkáme i u nás,“ říká starosta města Martin Hurajčík.

Výstava českého pavilonu na EXPO 2025 budí nadšení. Jeho budovu tvoří nadčasová, moderní skleněná spirála symbolizující otevřenost a progres. Videomost umožňuje představit na druhé straně i tradiční evropskou architekturu – kolonádu v Mariánských Lázních.

Videomost je zpřístupněn každý den od 8:00 do 14:00 našeho času (v Osace od 15:00 do 21:00) a bude fungovat až do poloviny srpna. Uživatelé se mohou nejen pozdravit napříč kontinenty, ale sdílet i krátké vzkazy – nápisy, gesta nebo jednoduchá sdělení.

 Mezinárodní digitální interakce jako populární nástroj

Srovnatelné projekty, jako byl například „The Portal“ propojující v roce 2024 New York s Dublinem, přilákaly tisíce zvědavců. Lidé si přes obrazovky vyměňovali úsměvy, mávali si navzájem, předváděli krátké tance nebo se bavili vtipnými hádankami. A to vše přes oceán.

Mnozí si přinášeli kartonové cedule s nápisy, trénovali jednoduché pohyby ve skupinách, nebo před kameru přiváděli své domácí mazlíčky, kteří se stali součástí virtuálního kontaktu. Tyto nenucené interakce ukazují, že i technologie může vytvářet srdečné a lidské mosty napříč světem a přetvářet veřejný prostor na místo mezinárodního dialogu, radosti a sdílení. Iveta Johanová

X X X

 Karlovarský kraj podpoří talentovaného studenta mířícího na Oxford

 Rada Karlovarského kraje schválila individuální dotaci ve výši 300 tisíc korun pro Jakuba Dubského, mimořádně talentovaného studenta chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a bývalého absolventa Gymnázia Ostrov, který obdržel nabídku ke studiu na prestižní University of Oxford. Finanční příspěvek mu umožní pokrýt náklady na školné i životní výdaje spojené s intenzivním ročním magisterským studiem v oboru kvantové výpočetní chemie.

„Když se mladému člověku z Karlovarského kraje otevřou dveře na Oxford, není to jen jeho osobní úspěch, ale je to inspirace pro celý region. Jakub je jasným důkazem toho, že talent, píle a jasná vize mají obrovskou sílu. A já pevně věřím, že své znalosti a zkušenosti jednou vrátí tam, kde začínal, a to právě do Karlovarského kraje,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Jakub Dubský je ve světě vědy už nyní jménem, se kterým se jednoznačně počítá. Během studia na VŠCHT nejen že dosahuje excelentních studijních výsledků, ale zapojuje se i do špičkového výzkumu v oblasti kvantové chemie. Je členem mezinárodního výzkumného týmu, ve kterém spolupracuje z ETH Curych a laboratoří Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, přičemž výsledky jejich práce nyní míří i do prestižního časopisu Nature Communications. Jeho obor, kvantová výpočetní chemie, navíc přináší revoluční možnosti pro vývoj nových léků, moderních materiálů nebo technologií pro uchovávání elektrické energie.

„Jakubův příběh jasně ukazuje, jak důležité je rozpoznat a rozvíjet potenciál talentovaných mladých lidí. Je to investice, která se kraji může mnohonásobně vrátit. Jeho odborný potenciál lze využít při rozvoji krajského inovačního centra a podpory vzdělávání v přírodních a technických vědách. Proto také počítáme se smluvním závazkem ke spolupráci s krajem po ukončení studia,“ doplnila radní pro oblast vzdělávání, školství, sportu a tělovýchovy Hana Žáková.

 Mgr. Veronika Svobodová