Michal Hudson: Celní agrese Donalda Trumpa urychlila odklon od dolaru tím, že drasticky omezila americký trh pro export z dlužnických zemí, takže tyto země již nedostávají dolary na splácení svých dluhopisů a bankovních dluhů, které stejně nelze splatit. Nakonec tedy máme zásady dohody o clech mezi USA a EU, kdy se odvrátila hrozba amerického 30 procentního dovozního cla (rovnajícího se podle analytiků embargu). Úspěch evropských vyjednavačů spočívá v tom, že my budeme platit 15 procent a USA nic.

Tak to aspoň viděl americký prezident Donald Trump po nedělním setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen poblíž svých golfových hřišť u skotského Glasgow. Nemusí vědět všechno přesně, prý tam na americké straně 2,5 procentní clo zůstává. A nemusí si všechno pamatovat, je už to přecejen starý chlap, takže leccos se může změnit.

My vyvážíme do USA minimum, jen nějaké ty postele a podobné drobnosti. Jsme subdodavateli vývozců, zejména těch automobilových, což je dominanta české ekonomiky, ale ani tam to není moc třeskuté. A popravdě, nejde o problém USA, jde obecněji o problém českého exportu, kterému klesají příjmy a není kde to narovnat.

Už jsem na těchto stránkách zmiňoval vliv slábnoucího dolaru, což z českého pohledu znamená snižování exportních příjmů z dolarové oblasti.

Jde zároveň o to, že tento kurz kolísá, protože ve zprávách o budoucnosti americké měny se střídá nadšení z růstu burz se zoufalstvím z amerického zadlužení a oslabování konkurenceschopnosti a síly. Těžko se řídit tím, že při nakupování za dolary (opak prodeje) momentálně vyděláváme, protože z toho se těžko odvozuje nějaká předpověď.

Zkusme to ale sečíst přes palec. Koruna od začátku roku posílila proti dolaru (on hlavně oslabil ten dolar) asi o 15 procent, a řekněme, že ceny jsou stálé, takže z dolarových příjmů máme o 15 procent méně. Když k tomu přidáme 15 procentní clo, jsme na těch původních 30 procentech.

Ale pomáhá nám fakt, že při exportu kupujeme dopravní služby, jejichž cena po doznění energetické krize klesá. V lednu stála doprava kontejneru z Evropy do Ameriky skoro 3 tisíce dolarů, teď jsou to necelé 2 tisíce dolarů, které zároveň nakupujeme tou silnější korunou. Doprava tak pro nás během stejného období zlevnila skoro o 40 procent.

 Doba je však nebezpečná, rostou ceny pojištění, klidně i přes jedno procento převáženého nákladu.

A ta cla byla na začátku kolem 2,5 procenta.

Pokud jde o auta, těch bychom rádi do USA vyváželi víc, ale narůstá problém prodat je kdekoliv. Zatím míří do Spojených států pouhých 0,8 procenta automobilové výroby v České republice za necelých deset miliard korun. To je tisícovka na obyvatele včetně nemluvňat a chirurgů z dovozu. To se dá oželet.

 Kdo trpí, jsou Němci, jak BMW, tak Mercedes, jejichž technické zázraky se prodávají příkladně draho. Obě firmy se chystají na ztráty v řádu miliard. Dolarů. Každý. Volkswagen to ještě nespočítal, ale čekejme podobná čísla.

Nejde přitom jen o auta. Do Německa jde 30 procent českého exportu a do EU 80 procent. Takhle jsme si to nastavili, že jsme totálně závislí na jejich konjuktuře. A na tu to teď nevypadá.

Rozlišujme taky osudy výrobců a osudy obyvatel. Výrobci se chtějí zachraňovat přesunem výroby do Ameriky, takže české zaměstnance už nebudou potřebovat. EU nabídla otevření svých trhů nejen bezcelnímu dovozu, ale i americkým investicím. Další vlna českého průmyslu se ocitá v bezprostředním nerovném konkurenčním ohrožení.

Ale stále platí i to z úvodu, že ne všechno musí pořád platit. Nástrojem Trumpovy politiky jsou nadsazené výhrůžky, ze kterých trochu ustoupí, takže dříve nepřijatelná porážka se prodává jako úspěch. Používá hrozbu chaosu pro vytloukání renty. To není hezké, byť jsou cíle jeho politiky – obnova výrobního potenciálu USA – rozumné.

Vědec to není, ale postřehl podstatný trend, že současný model hyperglobalizovaného kapitalismu vyčerpal své možnosti, pokud mu nezkusíme aspoň ořezat hrany.

Tady nabízím výklad amerického levicového ekonoma Michaela Hudsona, který publikoval před pár dny na webu Geopolitical Economy.

 Český překlad vyšel na Infokurýru, ale spoléhání na překladač je ošidné, umí smysl vět úplně obrátit. Doporučuji proto číst překlad a originál souběžně. Kde se vám to nezdá, mrkněte na to, jak to napsal přímo autor.

 Nabízím pár hlavních myšlenek, ve kterých jsem strojovému češtinovi trochu pomohl. Někde jsem něco důležitého zvýraznil.

 Hudson začíná tím, že ani ten kapitalismus už není tím, čím býval:

 „Průmyslový kapitalismus byl revoluční ve svém boji za osvobození evropských ekonomik a parlamentů od dědičných privilegií a zájmů, které přežily z feudalismu. Aby průmyslníci zajistili konkurenceschopnost svých výrobků na světových trzích, museli zrušit pozemkovou rentu placenou evropské statkářské šlechtě, ekonomické renty vybírané obchodními monopoly a úroky placené bankéřům, kteří nehráli žádnou roli ve financování průmyslu. Tyto rentiérské příjmy zvyšují cenovou strukturu ekonomiky, zvyšují životní náklady a další obchodní výdaje, a tím snižují zisky.“

 Jenže pak se karta obrátila. Ve 20. století byl tradiční cíl snižování těchto ekonomických rent v Evropě, Spojených státech a dalších západních zemích stažen. Teď jde hlavně o to, jak si zajistit vytloukání renty západním kapitálem od těch slabších:

 „Dnes nájemné ze soukromě vlastněné půdy a přírodních zdrojů nadále roste a je dokonce zvýhodňováno zvláštními daňovými úlevami. Základní infrastruktura a další přirozené monopoly jsou privatizovány finančním sektorem, který je z velké části zodpovědný za fragmentaci a deindustrializaci ekonomik v zájmu svých klientů působících v oblasti nemovitostí a monopolů, kteří pak většinu svých příjmů z pronájmu platí jako úroky bankéřům a držitelům dluhopisů.

Z opatření, která kdysi evropské průmyslové mocnosti a Spojené státy používaly k budování vlastní výroby, zbyl volný obchod. Velká Británie zavedla volný obchod po 30letém boji svého průmyslu proti pozemkové šlechtě. Byl to boj za zrušení protekcionistických zemědělských cel, obilných zákonů, které byly přijaty v roce 1815, aby zabránily otevření domácího trhu levnému dovozu potravin, který by snížil pachtovné zemědělské půdy.

Británie v roce 1846 tyto zákony zrušila za účelem snížení životních nákladů. Zemím usilujícím o přístup na její trh pak nabídla dohody o volném obchodu výměnou za to, že nebudou chránit svá průmyslová odvětví před britským vývozem. Cílem bylo zabránit méně industrializovaným zemím ve zpracování vlastních surovin.

Evropští investoři se snažili v těchto zemích získat ziskové přírodní zdroje, zejména práva na nerostné suroviny a pozemky, a také základní infrastrukturu, jako jsou železnice a kanály. To vytvořilo diametrální konflikt mezi vyhýbáním se rentám v industrializovaných zemích a hledáním rent ve svých koloniích a dalších hostitelských zemích, zatímco evropští bankéři využívali dluhový pákový efekt k získání finanční kontroly nad bývalými koloniemi, které získaly nezávislost v 19. a 20. století.“

 Nakonec utnuli i ten volný obchod. Tady je Hudson na Ameriku obzvlášť přísný:

 „Postindustriální moc Ameriky je založena především na její schopnosti způsobit chaos v jiných zemích, pokud nepřijmou americký „řád založený na pravidlech“, jehož cílem je vymáhat na nich svou daň.

USA zavádějí protekcionistická cla a dovozní kvóty dle libosti a dotují zemědělství a klíčové technologie jako potenciální globální high-tech monopoly, zatímco ostatním zemím zakazují přijímat taková „socialistická“ nebo „autokratická“ opatření, aby se staly konkurenceschopnějšími.“

 Výsledkem je dvojí metr, v němž americký „řád založený na pravidlech“ (jeho vlastní pravidla) nahrazuje dodržování mezinárodního práva:

 „Spojené státy se snaží vnutit monopolní práva a související rentiérská privilegia na veškerý globální obchod a investice, z čehož profitují pouze samy. Trumpova diplomacie „Amerika na prvním místě“ vyžaduje, aby ostatní země prováděly své obchody, platby a dluhové transakce v amerických dolarech, nikoli ve svých vlastních měnách.

Americký „právní stát“ je právní stát, který umožňuje jednostranné požadavky USA na obchodní a finanční sankce, které diktují, jak a s kým mohou ostatní země obchodovat a investovat.

Pákou, kterou Spojené státy používají k získání těchto ústupků od jiných zemí, již není jejich průmyslové vůdčí postavení a finanční síla, ale jejich schopnost způsobit v jiných zemích chaos. S tvrzením, že jsou nepostradatelným národem, schopnost Spojených států narušovat obchod ukončuje jejich dřívější mezinárodní měnovou a diplomatickou moc.“

 Chcete z toho ven? Hudson se věnuje hlavně situaci na světovém Jihu, kde vzniká šance na společný postup opřený o rostoucí ekonomickou moc Číny:

 „Předpokladem pro ekonomickou autonomii zemí globálního Jihu je, aby se řídily radami klasických ekonomů a zdaňovaly největší zdroje příjmů z renty – pozemkovou rentu, příjmy z monopolů a finanční příjmy – místo aby jim dovolily odtékat do zahraničí.

Neoliberální ideologie však označuje takové zdanění důchodů a regulaci monopolů či jiných tržních jevů za zásah do „volného trhu“.

Tato obhajoba rentiérského příjmu obrací klasickou definici volného trhu. Klasičtí ekonomové definovali volný trh jako trh osvobozený od ekonomické renty, nikoli jako trh osvobozený od překážek pro její získávání, natož jako svobodu pro věřitelské vlády vytvářet „řád založený na pravidlech“, který by usnadnil získávání zahraniční renty a potlačil rozvoj finančně a obchodně závislých hostitelských zemí.“

 Tolik Michael Hudson, jeden z nejradikálnějších ekonomických teoretiků současnosti. Je to dlouhé, ale stojí to za přečtení.

 Když to shrnu, máme tu pěknou Hlavu XXII:

Narušování volného obchodu se nesmí, s výjimkou USA, které v tom našly hlavní páku. Mohou ji však používat jen do doby, dokdy bude fungovat dominance dolaru.

Vojenský rozpočet USA se rovná velikosti obchodního schodku, takže buď dovážené zboží nebo pořizované zbraně a náklady válek mají USA zadarmo. Splátky úroků nově tištěnými dolary jsou kryté pouze zděděnou značkou upadající velmoci.

Trumpova ekonomická politika spočívající v pokusech zbavit zemi závislosti na dovozech tak má logiku, která směřuje i k záchraně role dolaru, je však rámována kořistnickou metodou, která dolar současně oslabuje.

 Pro Česko jako podřízenou subdodavatelskou zemi je oslabování dolaru náklad navíc, protože snižuje naše exportní příjmy. Jak už jsme řekli, za stejně dolarů venku máme teď méně korun doma. Ale ještě nebezpečnější je vyhlídka, že se tento systém úplně sesype, protože americký tlak na pilu staví postižené země před nevyhnutelnost účinné obrany. To je hledání nejen alternativ pro export, ale také pro skutečný rozvoj vlastní země, aby nebyla jen podřízeným služebníkem a plátcem renty.

Cílem nemohou být nejnižší náklady dnes, když se tyto náklady mohou cizím rozhodnutím ze dne na den krutě prodražit. Hlavním cílem je mít budoucnost pod vlastní kontrolou. Opravdu se vyvléci z koloniálního jha. Opravdu osvobodit obchod a změnit jej v nástroj mezinárodní spolupráce.

Vrátit se ke snu po skončení druhé světové války, který byl zformulován do Charty Spojených národů:

 „MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI

uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát během našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti,

prohlásit znova svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velikých i malých,

vytvořit poměry, za nichž mohou býti zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných zdrojů mezinárodního práva a

podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě,

A K TOMU CÍLI

pěstovat snášenlivost a žít spolu vzájemně v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti,

přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno leč v společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí na podporu hospodářského a sociálního povznesení všech národů,

ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM DOSÁHLI TĚCHTO ZÁMĚRŮ.“

 Stojí za to se k tomu vracet. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

O  ROPĚ  ROZHODOVAT CENA,  DRAHOU  ROPU  NEBUDE  NIKDO  KUPOVAT

TRUMP  O  VOLBÁCH  V  TURECKU? CO  NAZNAČUJE?

 Jedovatá Trumpova poznámka v Bílém domě. Erdogana zaskočil zmínkou o zmanipulovaných volbách

 Trump se ve čtvrtek setkal se svým tureckým protějškem Recepem Erdoganem. Ten přiletěl do Bílého domu jednat o zrušení sankcí, aby mohl nakoupit americké stíhačky F-35. Americký prezident ho ale zaskočil jedovatou poznámkou.

„Už jsme dlouhou dobu přátelé. I v době, kdy jsem byl v exilu, což se ukázalo, že bylo nespravedlivé kvůli zmanipulovaným volbám. On ví o zmanipulovaných volbách víc než kdokoliv jiný,“ rýpl si Trump před novináři. Na zrušení sankcí zatím nedošlo.

Dohodu se každopádně šéfovi Bílého domu podařilo dojednat s Čínou – a to ohledně sociální sítě TikTok. Trump podepsal dekret, který potvrdil, že čínský majitel platformy na sdílení krátkých videí odprodá podíl investorům z Ameriky. „Tato dohoda skutečně znamená, že Američané mohou TikTok dále používat, ale s větší důvěrou než v minulosti. Jejich data teď budou v bezpečí,“ uvedl americký viceprezident J. D. Vance. 

Tématem v Oválné pracovně byl také Izrael a otázka, jestli Trump nechá židovský stát anektovat Západní břeh Jordánu. Americký prezident odpověděl striktně, že něco takového nedovolí.

„Může to pomoci tomu, aby Izrael od těch plánů na anexi ustoupil. Už se mluví o tom, že je to signál pro izraelské politiky, kteří tu anexi prosazují. A minimálně teď to budou odkládat,“ okomentoval pro CNN Prima NEWS výzkumný pracovník katedry Blízkého východu FF UK Jakub Záhora. 

Trump také v pátek oznámil nová cla, která začnou platit od 1. října – 100% cla na léky, 50% na kuchyňský nábytek a 25% na těžké nákladní automobily. Zatím ale není jasné, jakých zemí se budou týkat. „Důvodem je rozsáhlý příval těchto produktů do Spojených států ze zahraničí. Jedná se o velmi nespravedlivou praktiku a z důvodů národní bezpečnosti musíme chránit náš výrobní proces,“ uvedl Trump na Truth Social.  

Americké novináře v pátek zaujala také hádka prezidentského páru. Trump s ženou Melanií prudce gestikulovali při vyostřené debatě, když je kamery zachytily v helikoptéře Marine One.

 X X X

 V USA začíná „hon“ na Sorose? 

Federální státní zástupci v několika okresech jsou povinni předložit plány vyšetřování Nadace Open Society George Sorose. Toto nařízení vydalo americké ministerstvo spravedlnosti, informuje o tom list New York Times s odvoláním na kopii interní směrnice.

Nařízení obsahuje pokyny k zvážení široké škály potenciálních obvinění, včetně vydírání, podvodu a materiální podpory terorismu.  Dokument podepsal právník z kanceláře zástupce generálního prokurátora Todda Blanche a byl zaslán okresním státním zástupcům v Kalifornii, New Yorku, Washingtonu, Chicagu, Detroitu a Marylandu.

Americký prezident Donald Trump 13. září v rozhovoru pro Fox News slíbil vyšetřování finančního spekulanta a „filantropa“ George Sorose kvůli protestům v amerických městech. Trump tvrdil, že v USA působí „profesionální agitátoři“, kteří dostávají finanční prostředky mimo jiné od Sorose.

Jana Putzlacher, server  vaevec.cz

X X X

 Volby v Moldavsku: proč je sleduje celá Evropa a o čem rozhodne?

V neděli proběhnou v Moldavsku po čtyřech letech parlamentní volby. Hlasování, které ovlivní další směřování země, sleduje celá Evropa. Moc se snaží získat dvě hlavní strany – jedna chce na západ, druhá na východ.

 Občané o dalším směřování země, která se nachází ve zlomovém okamžiku rozhodnou v neděli 28. září. Po volbách bude jasné, jestli země bude pokračovat v západním kurzu nastaveném současnou vládou, či se více zaměří na Rusko.

Kam Moldavané volí

Občané rozhodnou o novém složení jednokomorového parlamentu, který je nejvyšším orgánem Moldavska. V tajné a přímé volbě zvolí 101 nových poslanců na následující čtyřletí období.

Moldavská republika Rozloha 33 843 km² Hlavní město Kišiněv. Počet obyvatel 2,42 mil. Moldavané 77 %, Rumuni 8 %, Ukrajinci 5 %, Gagauzové 4 %, Rusové 3 %. Jazyk rumunština (moldavský dialekt), ruština. Náboženství: pravoslaví 95 %, protestantismus 3 %

Jejich mandáty následně musí potvrdit moldavský Ústavní soud, který je v případě porušení volebních zákonů neuzná. Nově zvolení poslanci poté většinovým hlasováním zvolí předsedu.

Kdy jsou volby

Na rozdíl od našich zvyklostí jsou parlamentní volby v Moldavsku jen jednodenní, probíhají navíc vždy v neděli. Letos připadají na 28. září a konají se v řádném termínu na rozdíl od předchozích voleb v roce 2021.

Ty způsobil pád vlády kritizovaného premiéra Iona Chicu, který v prosinci 2020 v návaznosti na protesty odstoupil. Odchod z funkce oznámil den před koncem funkčního období proruského prezidenta Igora Dodona.

Volební systém

Parlamentní volby v Moldavsku probíhají v jediném celostátním obvodu, všichni kandidáti jsou tedy uvedeni na jednotné kandidátce po celé zemi. Tak je však pro účely sčítání rozdělena do třiceti pěti Územně správních celků. K nim se přidávají hlasy ze zahraničí jako samostatný celek. A právě ty by mohli hrát rozhodující roli.

Moldavsko je parlamentní republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárnou moc má jednokomorový parlament.

Uzavírací klauzule je trojí. Koalice pro vstup do moldavského Parlamentu potřebují alespoň sedm procent hlasů, samostatné strany potřebují získat nejméně pět procent. Nezávislým stačí pro postup dvě procenta.

Kdo kandiduje?

Do zářijových parlamentních voleb v Moldavsku se přihlásilo patnáct samostatných stran, čtyři koalice a čtyři nezávislí kandidáti. Dosavadní volební průzkumy nepředpovídají jasné vítězství ani jedné ze stran, naopak ukazují, že celá třetina voličů dosud není rozhodnutá.

Momentálně nejvíce favorizovaná je Strana akce a solidarity (PAS) současné prezidentky Maiy Sandu, která s přehledem vyhrála volby v roce 2021 a v parlamentu má většinu. Proevropské uskupení by dle agentury Reuters nyní získalo 24,9 procenta hlasů.

V těsném závěsu je hlavní proruská síla Patriotický volební blok (BEP). Aliance socialistických a komunistických stran by získala jen o dvě desetiny procentního bodu méně.

Na třetí příčce se umisťuje blok Alternativa, jež se označuje za proevropský, současná vláda jej však nařkla ze skrývání prokremelské propagandy. Získal by 7.2 procenta hlasů.

Uzavírací klauzuli by také překročila levicová a antisystémová strana Partidul Nostru (PN – Naše strana), která by dle Reuters získala 5.4 procenta hlasů.

Proč jsou letošní volby důležité

V Moldavsku se, stejně jako v předchozích volebních termínech, i letos řeší otázka budoucího směřování země, která se dlouhodobě potýká s bezpečnostními i ekonomickými problémy. Ty se ještě zhoršily během funkčního období současné vlády vlivem války na Ukrajině.

Historie Moldavska 13. století – založeno Moldavské knížectví, od 1538 až do 19. století bylo vazalem Osmanské říše, 1812 Besarábie, východní část, připojena k Ruské říši, 1918 Besarábie se osamostatnila jako Moldavská demokratická republika a spojila se s Rumunskem Druhá světová válka – okupována Sovětským svazem, který ji od Rumunska získal zpět, 1945-1991 připojena k SSSR jako Moldavská sovětská socialistická republika, 1991 země vyhlásila nezávislost jako Moldavská republika

Obavy se navíc prohloubily v polovině letošního roku, kdy se moldavský premiér Dorin Recean nechal slyšet, že Rusko se chystá na vojenský vpád do Podněstří a nastolení prokremelské vlády v zemi. „Bratrskou pomoc“ by podle něj mohla schválit teoretická příští proruská vláda.

Podle zahraničního redaktora iDNES.cz Adama Hájka jde podle Rusů o poslední možnost, jak zastavit směrování Moldavska na západ. „Jenže ani prozápadní vláda si není vůbec jistá v kramflecích,“ píše v textu o napjaté předvolební situaci v zemi.

Nadcházející volby podle prezidentky rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii.

Podle průzkumů má k vítězství v parlamentních volbách nakročeno Sanduové proevropská Strana akce a solidarita (PAS). Ale mohla by ztratit většinu v parlamentu, takže bude muset pravděpodobně nalézt partnera mezi menšími stranami, spekuluje se o Alternativním bloku.

 Bude země dále směřovat k EU nebo ne?

Moldavská prezidentka Maia Sandu již dříve volby označila za nejdůležitější v historii země. Počátkem září také na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že Rusko vede proti Moldavsku hybridní válku a pokouší se ovlivnit výsledek voleb.

Podle Sandu je problematická i snaha o uplácení voličů. Nedávno se například ukázalo, že proruský oligarcha Ilan Šor nabízel občanům desetitisícové částky za účast na protivládních demonstracích.

Šor v roce 2023 odsouzený za podíl na bankovní krádeži stál také v čele stejnojmenné strany, kterou v téže době moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní a její činnost byla zakázána.

Ruský vliv na volby

Vměšování Ruska do moldavských voleb není žádným tajemstvím. Jen před necelými dvěma měsíci poslal soud tehdejší guvernérku autonomní oblasti Gagauzie Evghenii Gutsulovou na sedm let do vězení kvůli nezákonnému financování strany Šor z ruských zdrojů. Moskva však nařčení z financování i snahy pokusů o vměšování do voleb odmítá.

Gutsulová i další Šorovi spolupracovníci se pak ocitají na sankčních seznamech. Počátkem letošního září premiér Recean oznámil, že stát zablokuje finanční prostředky patnácti dalších lidí včetně bývalé guvernérky Gagauzie Iriny Vlah, kterou viní ze „zhoubných vměšovacích aktivit,“ jak píše moldavský web Stiri.

 Zmrazit slíbil mimo jiné také finance politického bloku Victorie v jehož čele stojí právě Šor. Blok se pokoušel o registraci a účast v nedělních parlamentních volbách. Šor dle České televize na sjezdu v Moskvě prohlásil, že se v případě vítězství bude pokoušet o „unii s Ruskem.“

Jen před pár dny agentura AP napsala, že moldavské úřady oznámily provedení 250 razií a zadržení 74 lidí při při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů. Prezidentka Sandu v návaznosti obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze volby ovlivnit.

Moldavsko a složitá historie

Malá země s méně než poloviční rozlohou České republiky, ve které žije okolo dvou a půl milionů obyvatel, je vklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko. Řadí se mezi nejchudší státy Evropy.

Země v roce 1991 vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu a téměř od té doby také řeší otázku v návaznosti odtržené Podněsterské republiky. Pás ruskojazyčného území na východě země u hranic s Ukrajinou se nedočkal mezinárodního uznání autonomie, obyvatelé ji však schválili v referendu.

Ačkoli Podněstří formálně neuznala ani Moskva, ruští vojáci separatisty podpořili už v devadesátých letech. Od té doby v oblasti udržuje stálý vojenský sbor čítající zhruba 1500 mužů, označovaný za mírovou misi.

X X X

 Turecko se od ruské ropy odstřihnout může. Ankara sama od sebe nákupy omezuje, říká Vít Beneš

Donald Trump požádal tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. Naznačil také, že USA by naopak mohly zrušit sankce na turecký obranný sektor uvalený kvůli nákupu zbraňových systémů z Kremlu. „Reakce Američanů byla trochu přehnaná. To je důvod, proč USA jsou ochotné svůj krok revidovat,“ říká pro Radiožurnál Vít Beneš z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha.

 Trump po schůzce prohlásil, že věří, že Ankara ruskou ropu kupovat přestane, konkrétní ale nebyl. Je to podle vás reálné?
Myslím, že by Erdogan mohl postupně s nějakým časovým limitem nákupy ruské ropy úplně odstřihnout. Musíme si uvědomit, že turecké nákupy ruské ropy v posledních letech, od vrcholu v roce 2020, klesají poměrně výrazně. Děje se tak v důsledku toho, že se Turecko snaží dodržovat stávající sankce, respektive cenové stropy na nákupy ruské ropy, na kterých se dohodly země v rámci G7.

 Rozhovor s Vítem Benešem z Metropolitní univerzity Praha.

Reálné to je i v tom smyslu, že by to mohlo být vyústění současné trajektorie, kdy Ankara z vlastních zájmů a částečně pod tlakem mezinárodního společenství sama od sebe nákupy ruské ropy omezuje.

Co by pro Turecko konec obchodu s Ruskem znamenal? Může dodávky ropy někde nahradit a byl by to případně velký cenový rozdíl?

Nejsem sice odborník na ropný trh, ale mohu říct, že je poměrně flexibilní. Znamená to, že pokud máte infrastrukturu v přístavech, tak můžete kupovat ropu od kohokoliv, kdo vám ji je ochotný dodávat. Dokonce není problém ropu dovážet na dlouhé vzdálenosti.

Třeba v souvislosti s Tureckem se diskutovalo a nakonec i realizovalo to, že nakupuje ropu až z Brazílie. Vzhledem k tomu, že trh je takto flexibilní, není problém za světové ceny nakoupit ropu někde jinde.

Vyloučení z programu F-35

 Donald Trump také mluvil o možném zrušení sankcí na turecký obranný sektor v případě, že by Ankara ropu skutečně přestala nakupovat. Můžete připomenout, za jakých okolností Spojené státy sankce na Turecko uvalily a jak citelně na zemi dopadají?

Sankce, které USA na Turecko uvalily, v podstatě měly podobu vyloučení z programu F-35 na vývoj, výrobu a dodávku amerických stíhaček. Je to americký, ale i mezinárodní program, do něhož jsou zapojeni partneři ze států, kteří se podílejí na vývoji a výrobě stíhaček a potom je nakupují.

Turecko z těchto nákupů amerických, ale do značné míry i mezinárodních stíhaček bylo vyloučeno kvůli tomu, že asi v roce 2020 nakoupilo z Ruska baterii protiletadlové obrany S-400. Američané se obávali, že pokud by Turecko mělo ruský protiletadlový systém a zároveň i americké stíhačky, tak by to mohlo kompromitovat údaje o F-35. Ty by se pak mohly nějak dostat k Rusům.

Jde o to, že by Turci mohli otestovat, jak dobře viditelná je americká stíhačka F-35 na radarech ruského protiletadlového systému. Data by se pak teoreticky mohla dostat do rukou Rusů. Z toho důvodu tedy byly na Turecko uvaleny sankce.

 Myslím, že obava Američanů z úniku dat na ruskou stranu byla pravděpodobně přehnaná. To je možná jeden z důvodů, proč jsou Spojené státy v současné době ochotné svůj původní krok, tedy vyloučení Turecka z programu F-35, revidovat.

Navíc se tím připravily o zákazníka v podobě druhého největšího státu NATO.
Přesně tak.

‚Korektní‘ vztah s Putinem

Jak blízko má Erdogan k Vladimiru Putinovi a jak se od začátku ruské agrese Ukrajině rozvíjel vztah Ruska a Turecka?

Vztah Erdogana k Putinovi je, řekl bych, korektní v tom smyslu, že nevidíme žádné výkřiky ani z jedné, ani z druhé strany. Nevidíme ani žádné osočování v médiích, jak jsme toho svědky mezi ruskými politiky, například Medveděvem, na jedné straně a západními politiky na straně druhé.

Přestože má však Erdogan korektní vztahy s Putinem, tak je jednoznačně jedním z nejsilnějších spojenců Ukrajiny. Turecko ve válce hraje velmi šikovnou roli.

Vzpomeňme si třeba na turecké drony Bayraktar nebo na to, že Turecko dokonce pro Ukrajinu staví lodě, které tedy zatím zůstávají v Turecku, protože by nebylo moc rozumné je teď pouštět do Černého moře. Zároveň je ale díky šikovné diplomacii schopné udržovat tyto korektní vztahy a de facto hrát roli nějakého mediátora. V tomto ohledu klobouk dolů před tureckou diplomacií.

X X X

 Požár v národním datovém centru Jižní Koreje vyřadil 70 vládních online služeb

Požár, který v pátek vypukl v národním datovém centru na západě Jižní Koreje, vyřadil z provozu 70 on-line služeb státní správy. S požárem, který zranil jednoho člověka, bojovalo několik hodin sedm desítek hasičů. S odvoláním na ministerstvo vnitra a bezpečnosti o tom informovala agentura Jonhap.

Hasiči okolo 20:20 místního času (13:20 SELČ) přijali hlášení o požáru lithiové baterie v Národním informačním středisku, které se nachází ve městě Tedžon. Sedm desítek hasičů s požárem bojovalo několik hodin. Jedna osoba utrpěla popáleniny prvního stupně na obličeji a paži.

 Požár přerušil 70 on-line služeb státní správy, včetně mobilního identifikačního systému a internetové platformy pro stížnosti a petice. Nefungoval ani e-mailový systém vlády a řada vládních webových stránek.

Ministerstvo vnitra už vyšetřuje přesný rozsah dopadu na vládní služby. Některé vládní weby jsou stále nedostupné.

 Premiér Kim Min-sok nařídil ministerstvu vnitra, aby posoudilo vzniklé škody a rychle se snažilo služby obnovit. Všem ústředním vládním organizacím také nařídil, aby zkontrolovaly interní a externí národní informační systémy a ujistily se, že nejsou žádné problémy.

 X X X

RUSKO  PROTI  VAROVÁN)Í  USA?

 Nezodpovědné, reaguje Kreml na varování Západu o sestřelování ruských letadel.

Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl v pátek mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Evropští diplomaté v předchozích dnech varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.

„Prohlášení o tom, že je třeba sestřelovat ruské letouny, jsou přinejmenším neuvážená, nezodpovědná a samozřejmě nebezpečná svými důsledky,“ řekl v pátek mluvčí Kremlu.

Peskov připomněl obvinění Ruska z nedávného vniknutí do vzdušného prostoru Estonska, které Moskva popírá a označuje za neopodstatněná.

 „Je to další velmi významný stupeň eskalace napětí v blízkosti našich hranic,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta. Moskva už dříve narušení vzdušného prostoru Estonska popřela.

Agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje ve čtvrtek napsala, že se v Moskvě tento týden odehrála napjatá schůzka, na které vyslanci Británie, Francie a Německa vyjádřili ruským činitelům znepokojení nad nedávným hlášeným vniknutím tří ruských stíhaček MiG-31 do estonského vzdušného prostoru a varovali před připraveností sestřelit letouny, které naruší vzdušný prostor zemí NATO.

Po jednání západní diplomaté dospěli k závěru, že narušení vzdušného prostoru bylo úmyslnou taktikou nařízenou ruskými veliteli, uvedl Bloomberg.

 Země východního křídla NATO čelily tento měsíc sérii narušení vzdušného prostoru, která představují bezprecedentní zkoušku odhodlání aliance v době, kdy ruský prezident Vladimir Putin stupňuje útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu a americká podpora Kyjeva je váhavá.

Americký prezident Donald Trump před několika dny prohlásil, že země NATO by měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do vzdušného prostoru členských států aliance. Vyjádřil se tak před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

 Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech.

V posledních týdnech několik zemí NATO hlásilo, že ruské drony nebo stíhačky narušily jejich vzdušný prostor. Polsko 10. září zaznamenalo dvě desítky případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, z nichž některé společně se spojenci sestřelilo, Rumunsko následně informovalo, že do jeho vzdušného prostoru pronikl ruský dron, a před několika dny Estonsko oznámilo, že jeho vzdušný prostor narušily tři ruské stíhačky.

 X X X

NOVINÁŘI  SE  VE  VÁLCE  NEBOJÍ?

 Posttraumatický stres jsem měl už po první cestě, říká válečný zpravodaj Szántó

Jakub Szántó je válečný zpravodaj České televize. Do oblastí zasažených válkou vyjíždí už víc než dvacet let. V pořadu 13. komnata popsal, jak prožívá posttraumatický stres a proč se i přes tyto pocity vydává dál do nebezpečných oblastí.

 První zkušenost z války měl Jakub Szántó v roce 2002, kdy coby zahraniční reportér televize Nova odjel do centra ozbrojeného povstání Palestinců na izraelském území. „Když jsem se vrátil, měl jsem pocit úzkosti, co tady všichni blbnou. Podívejte se, co se děje tam. Logicky a zároveň trochu naivně – jak tady můžete tak v pohodě chodit, když tam umírají lidé? Někdo přijde a začne se s tebou domlouvat, co budete dělat za čtrnáct dní, a přijde ti to nepatřičné,“ popsal Szántó.

Už po první cestě se dostavily fyzické projevy. „Nemohl jsem spát, měl jsem žaludeční potíže a rovnýma nohama jsem vlétl do posttraumatické pasáže, kdy se ta hlava musí nějak srovnat a vrátit do normálu. Ale netušil jsem, co se mi děje. Tehdy jsem nevěděl, že to existuje. Bylo mi blbě několik týdnů,“ vzpomíná.

 Ačkoli ho první zkušenost poznamenala, rozhodl se vrátit do válečných zón. „Je to kombinace dvou věcí. Jednak je to povinnost, protože redakce to od tebe čeká, a pak si říkáš: Kdo to má dělat jiný? Já umím ten jazyk, když jde o postsovětský prostor, mám zkušenost, umím se tam pohybovat,“ vysvětlil Szántó, který kvůli práci své matky žil v dětství čtyři roky v Moskvě.

„Vím, že mi bude blbě, ale teď už to vím. Už to není jako když dostaneš facku zezadu. Už ta rána není taková,“ dodal.

Jeho stavy se zhoršily, když se mu narodili synové. „Eliáš se narodil v červnu 2008 a v srpnu vypukla válka Ruska s Gruzií a já jel znovu. A strašně se mi nechtělo. Přišel jsem o tu nesmrtelnost,“ popisuje.

Mnohem víc začal prožívat utrpení dětí ve válečných zónách a taky se bál o rodinu, kterou nechával doma. „Když někam odjíždím, tak mám iracionální úzkostný záchvat a bojím se o svou rodinu, která zůstává tady. Mívám nechutenství a noční můry. Málokdy to souvisí s tím, co se děje tam. Vždy se bojím o rodinu,“ říká.

Nikdy se nesvěřil do rukou psychologů, protože nevěřil, že bez podobné zkušenosti by mohli jeho stavy pochopit. Raději si na vše zvykl a uklidnil se tím, že je to vždy přechodný stav.

Nejhorší pocity měl po návratu z Ukrajiny. „Na Kyjev se valila kolona tanků a děl a najednou se miliony Ukrajinců daly na pochod. My se prokousávali proti tomu proudu. Celkový obrázek byl děsný. Rusové to drtili. Měl jsem pocit strašného zmaru a že se ve mně něco rozbilo,“ vzpomíná.

Reportér České televize Jakub Szántó v Kyjevě

Tehdy poprvé přemýšlel, že už se do válečné zóny nevrátí. Nakonec se ale rozhodl to znovu zkusit. „Najednou to bylo úplně jiné. Ukrajinci vyhrávali a tlačili před sebou ty zrůdy a vykopávali je z jedné vesnice za druhou. To, co jsem viděl v těch vesnicích, takovou zkázu jsem viděl jen na jednom bojišti, a to byl severní Irák od Islámského státu. Zničili jeden každý barák. Teď byly tedy vesnice osvobozené a jednou se tam mohou vrátit lidé, tak jsem se z toho vrátil s dobrým pocitem,“ říká Szántó.

 X X X

Postup žalobců v bitcoinové kauze obstál. Teď je na řadě stížnost Jiřikovského.

 Postup Vrchního státního zastupitelství Olomouc v bitcoinové kauze byl v souladu se zákonem, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství. Dohled v kauze ukončilo. NSZ bude zároveň v téže trestní věci rozhodovat o stížnosti obviněného Tomáše Jiřikovského proti usnesení o zahájení trestního stíhání, informovalo dnes na webu. NSZ obdrželo podnět ohledně dohledu od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS), ministerstvo podle ní nedostávalo adekvátní odpovědi.

Dohled se podle NSZ zabýval všemi relevantními námitkami ministryně v souvislosti s komunikací VSZ v Olomouci s ministerstvem spravedlnosti a prováděním úkonů trestního řízení týkajících se ministerstva spravedlnosti, tedy ve vztahu k dalšímu nakládání s kryptoměnou.

„Postup Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byl v rozsahu uplatněných námitek shledán v souladu se zákonem. Nejvyšší státní zastupitelství bude zároveň v téže trestní věci rozhodovat o stížnosti obviněného Tomáše Jiřikovského proti usnesení o zahájení trestního stíhání. V rámci tohoto řízení dojde na základě revizního principu ke komplexnímu přezkoumání samotné podstaty věci,“ uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Ochrana majetku státu

Decroix žádala Nejvyšší státní zastupitelství, aby se zaměřilo hlavně na otázku, zda v trestní věci nenastávají průtahy a jsou dodržovány zásady činnosti orgánů činných v trestním řízení. Podnět podala kvůli ochraně majetkových zájmů státu.

Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun výtky ministryně ohledně nedostatečné informovanosti v takzvané bitcoinové kauze odmítl. Vrchní státní zastupitelství na její žádosti podle něj odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.

 Policie Jiřikovského zadržela v jeho domě v Břeclavi 14. srpna, o dva dny později jej obvinila pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Staly se v roce 2015 a letos. Podle policie zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Letošní skutek se týká i daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti.

Jiřikovský daroval ministerstvu za předchozího ministra Pavla Blažka (ODS) 468 bitcoinů. Ministerstvo je dražilo od března do května v 78 aukcích, do kterých se přihlásili zájemci z řad jednotlivců i firem. Ministerstvo takto na kupce převedlo 235 bitcoinů, a to na základě 41 kupních smluv dohromady za 446,6 milionu Kč. Zbylými 233 bitcoiny nadále disponovalo, byly uložené u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Blažek kvůli daru skončil ve funkci v červnu.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

Půlhodina čekání a šacování advokátů ve věznici? „Nepřijatelné,“ vzkazuje Sokol

 Půlhodinové čekání u bran pankrácké vazební věznice a osobní kontroly při vstupu do soudní síně. Taková pravidla mají platit pro nově otevřenou soudní místnost v areálu věznice. Advokáti ale upozorňují, že nejsou povinni podstupovat „šacování“ ani další prohlídky, pokud se prokážou průkazem. Situací se proto už zabývalo i představenstvo České advokátní komory (ČAK).

ČAK proti podobným opatřením soudů dlouhodobě bojuje. Usiluje o to, aby advokáti měli stejné postavení jako státní zástupci. V minulosti se totiž stávalo, že při vstupu do soudní budovy museli advokáti a advokátky na rozdíl od žalobců odkládat boty, opasky či spony do vlasů. Ministerstvo spravedlnosti ale nakonec situaci s předsedy soudů vyjasnilo.

Zřízení soudní síně v pankrácké věznici reagovalo na nedostatek personálu Vězeňské služby pro eskortování obviněných a obžalovaných do soudních budov a na bezpečnostní rizika spojená s rozsáhlými trestními kauzami. Síň stojí v samostatné budově uvnitř areálu a je vybavena videokonferenční technikou, záznamovým zařízením i zázemím pro soudní senát. Vstup do objektu ale přináší nová úskalí.

Pro advokáty neakceptovatelný požadavek

Podle Tomáše Sokola, člena prezidia Unie obhájců a představenstva České advokátní komory, nelze připustit, aby advokáti museli přicházet s půlhodinovým předstihem. „Rozhodně nebude akceptovatelný požadavek na to, aby se advokáti dostavovali k soudnímu jednání, které bude probíhat v soudní síni ve věznici, s předstihem 30 minut,“ uvedl Sokol pro Českou justici.

Městský soud v Praze požadavek vysvětluje bezpečnostními důvody. „Nutnost dostavit se s předstihem je odůvodněna potřebou kontroly osob soudního jednání se účastnících příslušníky Vězeňské služby při vstupu do areálu věznice, který veřejnosti není volně přístupný, a doprovodu těchto osob při pohybu po areálu věznice v rámci přesunu do jednací síně, a to za účelem zajištění jejich bezpečnosti,“ sdělila mluvčí soudu Barbora Bílková. Dodala, že samotné „místo, kde soud jedná“, je jednací síň, kde se již žádná další kontrola neprovádí.

Sporné osobní prohlídky

Dalším problémem jsou osobní kontroly. Zákon o soudech a soudcích stanoví, že advokáti při vstupu do soudní budovy nepodléhají osobním prohlídkám, pokud se prokážou průkazem. Tento režim by měl podle Sokola platit i pro soudní síň ve věznici. „Advokát, který se prokáže advokátním průkazem, nemá být nucen podrobit se jakékoliv další prohlídce,“ upozorňuje.

Návrh opatření ale s osobní kontrolou advokátů počítá. Podle Sokola proto ČAK bude muset trvat na zachování zákonné úpravy a prosadit stejné podmínky vstupu, jaké platí v soudní budově.

Realita ukazuje rozpory

Sokol České justici sdělil, že jako advokát odmítl při vstupu do budovy předložit kromě průkazu advokáta také občanský průkaz a plnou moc, jak po něm bylo vyžadováno. Neakceptoval ani detailní osobní prohlídku a jednání přesto proběhlo. Je však otázkou, jak budou prohlídky příslušníky Vězeňské služby probíhat u jiných advokátů.

Zkušenost ukázala, že pokud advokáti podobné požadavky odmítnou, soudní jednání se bez nich neobejde. Je tedy na vedení soudu a věznice, zda bude trvat na režimovém opatření, anebo se podmínky pro vstup přizpůsobí zákonné úpravě. Pokud by soud a věznice trvaly na přísnějších opatřeních, mohla by se situace vyhrotit.

Opatření má v rukou Vězeňská služba. Podle Ministerstva spravedlnosti nedochází k rozporu s právními předpisy. „Nejedná o budovu soudu, ale o objekt věznice – tedy zařízení ozbrojeného bezpečnostního sboru. Pro režim bezpečnostních kontrol osob vstupujících do takového objektu se uplatňuje zvláštní právní úprava,“ vysvětlila Markéta Poslušná z ministerstva.

Veřejnost jednání v ohrožení?

Otázky vyvstávají také ohledně zásady veřejnosti soudního jednání. „Soukromě vnímám, že větší rozsah využívání takovéto jednací síně by mohl vést k námitkám, že tím je, minimálně do určité míry, omezována veřejnost soudního jednání. Neboť přístup do věznice nemůže být tak jednoduchý jako přístup do jednací síně v soudní budově,“ uvedl Sokol.

Podle něj sice nehrozí, že by se síň využívala nadměrně – už kvůli složité logistice pro soudy samotné. Přesto bude nutné vyjasnit pravidla pro přístup veřejnosti i médií.

„Veřejnost, která se chce účastnit soudního jednání, bude mít umožněn vstup za stejných podmínek jako ostatní účastníci, tedy po provedení nezbytných bezpečnostních opatření. Tato opatření směřují výhradně k ochraně bezpečnosti a pořádku, nikoli k omezení práva na veřejný přístup k soudnímu jednání,“ reagovala pro Českou justici mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

Další nedostatky návrhu

Režimová opatření pamatují pouze na obhájce, nikoli na advokáty zastupující například svědky či poškozené. „Na tyto případy režimové opatření nepamatuje, což bude třeba dopracovat. Ale nepředpokládám, že by to měl být velký problém,“ dodal Sokol.

Dále upozornil, že advokát musí mít možnost vnést s sebou všechny listiny a materiály, které potřebuje nejen pro konkrétní jednání, ale i pro další případy, protože na jednání často navazují jiné schůzky či procesy.

Síň kvůli nebezpečným obviněným

Městský soud v Praze a Vězeňská služba zřídily soudní síň v areálu Pankráce kvůli rostoucímu počtu rozsáhlých trestních kauz s nebezpečnými obviněnými a také kvůli nedostatku personálu pro eskorty.

Podle Sokola ale není samotná existence soudní síně problém. Zásadní bude, jak budou nastavena pravidla pro vstup a režim jejího fungování.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

PROČ  NATO  TAJÍ  CENU  DRONŮ?

 Advokáti chtěli znát cenu dronů. Soud vzkázal: Česko musí respektovat přání NATO.

 Ministerstvo obrany nepochybilo, když odmítlo pražské advokátní kanceláři poskytnout informaci o kupní ceně průzkumných dronů Puma. Česko stroje pořídilo přes Agenturu NATO pro podporu a pořizování (NSPA), přičemž Severoatlantická aliance nedala souhlas se zveřejněním dokumentu. Kasační stížnost kanceláře zamítl Nejvyšší správní soud (NSS), jak zveřejnil na úřední desce.

Žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím podala v roce 2022 advokátní kancelář Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři. Ministerstvo se domnívalo, že kancelář vystupuje v zájmu českého výrobce, který usiluje o to, aby mohl své středně velké bezpilotní prostředky dodávat armádě. Ministerstvo kanceláři sdělilo informaci o dodavateli i výrobci zakoupených dronů, což byla společnost AeroVironment, ale nikoliv o jednotkové kupní ceně.

Následovalo několik správních i soudních rozhodnutí. Ministerstvo stále trvalo na tom, že informaci poskytnout nelze. Argumentovalo, podpůrná agentura NATO souhlasila jen se zveřejněním celkové ceny zakázky, nikoliv položkového rozpisu. Poskytnutí informace by navíc narušilo důvěryhodnost Česka u dodavatelů vojenské techniky i NSPA.

Jde o závazek vůči NATO

V kasační stížnosti k NSS advokátní kancelář zopakovala stanovisko, že ministerstvo mělo dokument poskytnout, protože právo na informace převážilo nad ostatními právy. Zveřejnění dokumentu by prý bezpečnost státu neohrozilo, ale naopak posílilo. Větším tlakem na konkurenci by totiž klesly ceny dodávek a armáda by si mohla dovolit lepší a početnější techniku.

NSS kasační stížnost zamítl, a to zejména s ohledem na práva výrobce dronů Puma. „Zveřejnění ceny, za kterou určitý výrobce bezpilotních strojů nabízí NSPA (respektive skrze ni členům NATO) své výrobky, by dalo jinému výrobci možnost nabídnout své výrobky za takovou cenu, aby se u NSPA prosadil namísto prvého výrobce,“ stojí v rozhodnutí senátu s předsedkyní Michaelou Bejčkovou.

 Soud také zdůraznil, že pokud se státy NATO dohodnou na určitých zásadách zacházení s konkrétním typem informací, je povinností Česka pravidla respektovat. Jde o závazek, který dopadá na všechny členy NATO bez výjimky.

X X X

Německé aerolinky Lufthansa ruší tisíce míst. Zaostávají za konkurencí

 Německé aerolinky Lufthansa se potýkají s vysokými náklady a s mnohem menší ziskovostí ve srovnání s konkurencí. Plánují proto zrušit tisíce míst v administrativě. Tímto způsobem se snaží ušetřit a dohnat ostatní letecké společnosti.

 Největší německá letecká firma aktuálně zaměstnává přibližně 103 tisíc lidí. Podle zdrojů německých médií se v příštích letech chystá zrušit asi 20 procent z 15 tisíc pozic v administrativě.

Zatímco ostatní aerolinky se již dávno vrátily v hospodaření na úroveň z roku 2019, Lufthansa zaostává. Spouští proto náročný restrukturalizační program.

 Podle agentury DPA se očekává, že společnost plán masivního rušení pracovních pozic oznámí v pondělí, kdy pořádá takzvaný Den pro kapitálové trhy. Výkonná rada Lufthansy v čele s generálním ředitelem Carstenem Spohrem na něm má představit nové střednědobé cíle pro nadcházející roky.

X X X

 Otevírá se další úsek dálnice D6, nutné je ale řešit i obchvat Karlových Varů

Karlovy Vary (18. 9. 2025) V sobotu 27. září 2025 bude slavnostně zprovozněn další úsek dálnice D6 mezi Hořesedly a Hořovičkami. Do provozu bude uvedeno téměř 15 nových kilometrů dálnice D6, které zásadně zlepší spojení mezi Prahou a Karlovými Vary.

 „Mám radost, že výstavba dálnice D6 pokračuje a že se nám postupně daří naplňovat dlouhodobý cíl, a to propojit Karlovarský kraj s hlavním městem. Kromě toho, že pokračují práce na úseku Petrohrad–Lubenec, probíhá v našem regionu i výstavba úseku Žalmanov – Knínice, který by měl být hotov do konce roku 2027. Čím víc se ale dálnice přibližuje ke Karlovým Varům, tím jasněji vidíme, že se bez obchvatu prostě neobejdeme. Nemůžeme připustit, aby se tranzitní doprava valila přímo do lázeňského města. Obchvat je jediná cesta, jak Karlovy Vary ochránit a zároveň dotáhnout dálnici do smysluplného konce,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Podle předběžného harmonogramu by přípravy obchvatu měly odstartovat v následujících letech, aby byl kraj schopen zvládnout narůstající dopravní zátěž a zároveň zajistit větší bezpečí a komfort pro obyvatele i návštěvníky města. Vedení kraje proto apelovalo na Ministerstvo dopravy, aby urychlilo rozhodnutí o obchvatu Karlových Varů a zároveň garantovalo financování stavby. Podporu tunelové variantě vyjádřilo v minulých dnech i samotné lázeňské město.

 Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 MLADÍ  TERORISTÉ  ZE  ŠKOL

POLICISTÉ,  ŽALOBCI  K  TOMU  BUDOU  MLČET?

JAKÁ  BUDOU  BRZY OPATŘENÍ?

 Vždy si někoho vyhlédnou. Další oběti popsaly řádění gangu v Třeboni, agresoři jsou na svobodě Co byste měli vědět, než začnete číst

Mladí útočníci v Třeboni: Kdo stojí za sérií brutálních útoků?

Záznamy odhalují šokující násilí. V případu série napadení agresivních mladíků z početné skupiny, která řádí v Třeboni, promluvili další napadení. Výpovědí tak stále přibývá a všichni mladé agresory a jejich praktiky popisují stejně. Jedná se prý o početný gang hlásící se ke značce 247, který svá brutální videa používá jako trofeje na sociálních sítích.

Video, které si natočili sami agresoři, zachytilo slovní konflikt muže se skupinkou náctiletých chlapců. Jeden z nich po chvíli začne rozdávat rány pěstí a brzy se k němu přidává i druhý a do muže začne kopat. „Měl jsem trochu upito a malinko provokoval. Ale ta skupinka do toho hodně tlačila, chtěli vyvolat nějaký konflikt. Baví se tím, že chodí do města a vždy si takhle někoho vyhlédnou,“ uvedl pro CNN Prima NEWS napadený muž z videa. 

Další záznam, pořízený jen o pár hodin dříve, ukazuje jiný útok. Mladík zaútočí na 38letého muže a bez váhání míří přímo na hlavu a v ranách pokračuje, dokud se jejich oběť nesvalí bezvládně k zemi. Muž upadl do kómatu, ve kterém byl měsíc a stále zůstává v nemocnici. 

„Jeho zdravotní stav se každým dnem lepší, ale není to dobré. Pokud by se vrátil alespoň částečně do normálního života, tak si myslím, že můžeme být všichni rádi,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS Lukáš M., známý napadeného muže.  

Všechny útoky se v poslední době odehrály v brzkých ranních hodinách, když zavírají diskotéky a bary. Napadení z videí dokonce proběhlo na jednom a tom samém místě – v průchodu hradecké brány přímo k třeboňskému náměstí. „Dcera tady byla i se svým přítelem a stalo se mu to samý. Šli před nimi a najednou na něm leželi – vědí, kde jsou kamery ve městě,“ okomentovala pro CNN Prima NEWS obyvatelka Třeboně. 

Útočníci ve věku 14 až 18 let

Agresorům je od čtrnácti do osmnácti let a všichni mají u policie záznam o napadení. Místní proto spekulují, že mohou být součástí jednoho gangu. „Opravdu je to skupina, protože je jich 5 a víc, mají všichni stejná tetování na levé ruce, nazývají se 247,“ doplnil Lukáš M. Spojuje je také vášeň pro bojové sporty, jak je patrné i z útoků. 

Šestice mladíků skončila začátkem září před soudem. Hlavního, už dospělého, útočníka poslal za mříže, ostatním rozdal podmínky. Další agresoři zůstávají v hledáčku policie. „Policisté ve všech případech, které se v Třeboni odehrály, jasně ztotožnili pachatele, dopadli jsme je a většina z nich je dokonce i obviněná,“ uvedl mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner. 

Všichni ale kvůli svému nízkému věku zůstávají na svobodě a čekají na verdikt soudu, který by je mohl poslat do diagnostického ústavu.