Fiala, Stanjura a spol. už nevědí kudy kam, protože rozházeli miliardy a nové těžko získají. Fiala je už spálený od gymplu, protože mu to nemyslí na vedení státu. Nemá na to ani znalosti. A tak zdražuje i pivo. To si nedovolili politici ani za dr. Husáka. Vedle vína je pivo totiž nejrozšířenější nápoj nejen v ČR, ale i v Německu a v dalších státech světa. Je prospěšnější než pít vodu. Ale i tu chce Fiala, Stanjura a spol. zdražit.

Mnozí lékaři dokonce doporučují denně pít pivo pro zdraví, lepší trávení, oběh krve, funkci srdce, ledvin atd. Vedle piva je to i víno, které vedle ČR pravidelně pijí Francouzi, Italové, Španělé, Němci, Portugalci atd. Kde pijí víno, nejsou infarkty. Je to lepší než finská sauna, protože tam víno nekonzumují a je nejvíce infarktů. To v ČR lékaři nechtějí.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  ŽÁDNÉ  VÁHÁNÍ  ODBORŮ, STŘEDULY  PŘED  GENERÁLNÍ  STÁVKOU

TÍM  POŠKODÍ  LIDÍ  I  PONIKY

 ODBORY  STÁVKOVAT  UŽ  PŘED  ROKEM

 Také bývalý prezident Zeman vyjádřil to, co si myslím již od zveřejnění „balíčku“, že se jedná o cca pět desítek neprovázaných opatření. Já bych ještě dodal, opatření, která významným způsobem negativně zasáhnou životní úroveň českých občanů.

Odbory (mám na mysli především ČMKOS), které měly proti vládní hospodářské a sociální politice ostře vystoupit již před rokem a svolat velká protestní shromáždění v Praze, ale také ve velkých českých a moravských městech, přenechaly tuto iniciativu, prakticky v plném rozsahu, hnutí PRO. Samozřejmě se všemi konsekvencemi, které z toho vyplývají. Hnutí PRO se tak stalo hegemonem ulice, což samozřejmě ztěžuje v současné době mj. vyjednávací pozici odborů.

A pozici odborů bude ještě dále ztěžovat, pokud budou odbory stále váhat a odkládat okamžik nevyhnutelné konfrontace s vládou. ČMKOS špitá cosi o tom, že nechce francouzský scénář. Kdo by ho chtěl? Ale pokud premiér Fiala, který v podstatě kabinetně dohodl několik desítek opatření tzv. konsolidačního balíčku, sice mluví o dialogu, ale v zásadě si jej představuje tak, že ostatní budou jen poslouchat „moudrá“ rozhodnutí vlády, pak takový dialog nemá cenu.

Myslím, že by to odboráři měli pochopit a nedávat vládě čas na to, aby rozmělňovala řady šikujících se opozičních sil. To, že se odbory rozhodly dát vládě dva týdny odkladu, aby se vzpamatovala a začala seriózně jednat, vidím jako úplně zbytečné gesto a ztrátu času. Každý soudný člověk přece vidí, že vláda jednat nechce. Má pocit, že může jednat z pozice síly, jedna s ohledem na svou bezpečnou většinu ve sněmovně a také s ohledem na to, že odboráři počátkem prosince na svém meetingu nepředvedli zrovna masovou účast.

Je škoda, znovu zdůrazňuji, že odboráři neudělali protivládní akce již při prvních velkých náznacích vládních protilidových záměrů, neschopnosti kabinetu a protilidového charakteru jeho politiky. Tedy za hezkého jarního a letního počasí. Zimní měsíce jsou pro pořádání masových akcí vždy problémem.

Vláda je arogantní, opatření jsou hloupá, asociální a nedomyšlená. Příkladem takové nedomyšlenosti a neproduktivnosti je opatření týkající se snížení sazby DPH u potravin. To vypadá sice na první pohled opravdu lákavě. Jako by vláda byla skutečným přítelem lidu. Prý to republiku ve výdajích státního rozpočtu bude stát 7 mld. Kč. Prý tato částka přijde do kapes našich spoluobčanů. Haha. Každý kvalifikovaný ekonom z obchodu, pokud by byli schopni pánové z vlády reflexe, by jim rád řekl, že pokud dojde k takovémuto pohybu sazby DPH směrem dolů u potravin, ceny se nezmění vůbec. Možná se ještě zvýší. Podobný jev jsme před léty zaznamenali u léků, u kterých jedna z vlád v dobré vůli snížila sazbu DPH, a ceny léků přesto ještě mírně vzrostly.

Prostě farmaceutické firmy a také distributoři léků se chovají pro sebe racionálně. Vidí příležitost k posunutí cen (vláda se domnívá naivně, že směrem dolů), ale ceny se fakticky hnou, až na několik položek, mírně ještě vzhůru.

Prostě vláda nemá potřebný fištrón. Jsou v ní lidé, kteří nemají praktickou zkušenost že života a kteří se opírají o hraběcí rady povětšině akademických ekonomů, kteří o skutečné praxi nevědí nic. Anebo jen velmi málo.

Prostě, odbory by měly přestat váhat. Chce to společnou akci obou odborových centrál ČMKOS a Dufkovy centrály Asociace samostatných odborů (ASO ČR). Myslím, že odborářský lídr Dufek si plně uvědomuje, co je potřeba dělat a jak je potřeba bránit zájmy pracujících.

Je potřeba především dostat lidi z letargie. Část společnosti je zastrašená. Lidé vidí, jak jsou jednotlivci, např. učitelé, vyhazováni ze zaměstnání. Jak je pronásledován za své názory děkan Národohospodářské fakulty VŠE, Doc. Ševčík a mlčí a uvnitř nich to bublá. Určitě nikdo z nás, pokud jsme soudní, nechce, aby to bublání přerostlo v gejzír, který zaplaví masovými nepokoji republiku. Ing. Jiří Paroubek, expremiér, server vase věc.cz

X X X

NA  G7  PLÁNY  PROTI  RUSKU?  KOHO  CHCE  ZÁPAD,  USA,  ANGLIE, NĚMECKO,  EU  A  SPOL  JEŠTĚ  ZAPOJIT?

Jak by se Ukrajina mohla stát další Jižní Koreou? 

Dr. Jiří Vyvadil: Je dobré, že alespoň v podpalubí Bidenovy administrativy se zjevně realisticky zvažuje, že to s vítězstvím Ukrajiny tak slavné nebude a stejně nakonec bude muset být přijat nějaký kompromis. Byť na dnešním zasedání G7 zazněli výhružky zjevně směřované zejména na Čínu, Vlády G7 uvedly, že jsou ochotny spolupracovat s dalšími zeměmi, pouze za podmínek, že budou souhlasit s notičkami Západu, tj potřebou odstrašit a odsoudit Rusko, což Čína jistě neudělá.

Na druhé straně je alespoň výhodné, že Čína nemusí brát na Západ ohled. Mějme na paměti, že zatím všechna prohlášení G7 nakonec nepřinesla žádný efekt. Na portálu Politico.com autor Nahal Toosi včera 18.5 2023 uvedl následujícící zajímavý článek…

Ukrajina by se mohla připojit k řadám „zmrazených“ konfliktů

Američtí představitelé plánují rostoucí možnost, že se rusko-ukrajinská válka změní ve zmrazený konflikt, který bude trvat mnoho let – možná desetiletí – a připojí se k řadám podobných dlouhých střetů na Korejském poloostrově, v jižní Asii a dále.

Možnosti diskutované v rámci Bidenovy administrativy pro dlouhodobé „zmrazení“ zahrnují, kde stanovit potenciální hranice, na kterých by se Ukrajina a Rusko dohodly, že je nepřekročí překročit, ale které by nemusely být oficiálními hranicemi.

Je to scénář, který se může ukázat jako nejrealističtější dlouhodobý výsledek, vzhledem k tomu, že ani Kyjev, ani Moskva se nezdají být nakloněny přiznat porážku. Je také stále pravděpodobnější, uprostřed rostoucího pocitu uvnitř administrativy, že nadcházející ukrajinská protiofenzíva nezasadí Rusku smrtelnou ránu.

Zamrzlý konflikt – ve kterém se boje zastaví, ale ani jedna strana není prohlášena za vítěze, ani nesouhlasí s tím, že válka oficiálně skončila – by také mohl být politicky přijatelným dlouhodobým výsledkem pro Spojené státy a další země podporující Ukrajinu.

Znamenalo by to, že počet vojenských střetů by klesl, náklady na podporu Kyjeva by také pravděpodobně klesly a pozornost veřejnosti k válce by se vytratila.

„Plánujeme dlouhodobě, ať už to bude vypadat zmrzle nebo rozmrzle,“ řekl americký představitel obeznámený s diskusemi Bidenovy administrativy o Ukrajině. Úředník uvedl, že takové plánování je stále více zaměřeno administrativou, zatímco v minulých měsících „to bylo všechno o naléhavosti a krátkodobém horizontu“.

Dva další američtí představitelé a bývalý úředník Bidenovy administrativy potvrdili, že prodloužené zmrazení bojů je jednou z možností, na kterou se USA připravují. Američtí představitelé také přemýšlejí o dlouhodobých bezpečnostních vazbách, které bude mít Washington s Kyjevem, stejně jako o vztazích Ukrajiny s vojenskou aliancí NATO.

Přesto i náznak takového plánování by mohl podkopat důvěru ukrajinských lídrů v pokračující americkou oddanost jejich věci, zejména vzhledem k agitaci některých republikánů za snížení podpory Kyjeva.

Zatímco mnoho amerických představitelů se vyhýbá veřejným rozhovorům o tom, jak se bude rusko-ukrajinský konflikt vyvíjet, předseda sboru generál Mark Milley opakovaně předpověděl, že to skončí vyjednáváním, nikoliv vojenským vítězstvím pro obě strany.

V současné době Ukrajina připravuje protiofenzívu proti Rusku, i když načasování zůstává nejasné. V posledních dnech ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že protiofenzíva bude odložena, protože Ukrajina stále potřebuje více zbraní od svých západních partnerů, a zároveň řekl, že „první důležité kroky budou podniknuty brzy“.

Američtí představitelé očekávají, že boje budou pokračovat i po protiofenzívě.

Ve střednědobém výhledu mnozí očekávají patovou situaci, během níž budou pokračovat boje, ale ani jedna strana příliš nezíská půdu pod nohama, nebo opotřebovávací válku, v níž se obě strany snaží způsobit obrovské ztráty personálu a vybavení druhé straně v naději, že se protivník zhroutí.

To, jak si Ukrajina a Rusko povedou, závisí na někdy nekontrolovatelných faktorech, od vzdušné nadvlády až po to, kdo velí Kremlu.

„Jakmile se dostanete za několik měsíců nebo rok, tyto války mají tendenci trvat roky,“ řekl Benjamin Jensen z Centra pro strategická a mezinárodní studia, který analyzoval historická data. „I přes nejúspěšnější ukrajinskou protiofenzívu se můžete příští rok touto dobou vidět pokračování střetů

Žádný z vládních úředníků, kteří hovořili s Politico, neposkytl podrobnosti o tom, jak by USA zvládly roky trvající válku, ani nepopsal přesnou hloubku plánování zmrazeného konfliktu – informace, které jsou z velké části tajné. Jeden americký představitel zdůraznil, že administrativa vždy plánovala jak dlouhodobé, tak krátkodobé možnosti.

Někteří američtí představitelé a analytici říkají, že jedním z hrubých modelů by mohla být korejská válka. Aktivní boje v tomto konfliktu skončily příměřím v roce 1953, ale ani o 70 let později nebyla válka formálně prohlášena za ukončenou.

„Zastavení v korejském stylu je určitě něco, o čem diskutovali experti a analytici ve vládě i mimo ni,“ pokud jde o Ukrajinu, řekl bývalý úředník Bidenovy administrativy. „Je to pravděpodobné, protože ani jedna strana by nemusela uznat žádné nové hranice a jediná věc, která by musela být dohodnuta, je zastavit střelbu podél stanovené linie.“ (Jednání o korejském příměří trvala dva roky.)

Mezi další potenciálně relevantní příklady patří spor mezi Gruzií a Ruskem o dvě provincie z roku 2008; více než 70 let starý střet mezi Indií a Pákistánem o oblast Kašmíru, období, které zahrnuje tři války oddělené dlouhými studenými úseky; a pravděpodobně i segmenty rusko-ukrajinského konfliktu v letech 2014 až 2022, vedeného kvůli částem východu Ukrajiny a jejímu Krymu.

Současná válka však také přitáhla žoldnéřské síly, jako je ruská Wagnerova skupina, kterou by bylo těžké zkrotit.

Pokud příměří nebo jiný typ zastavení palby vydrží dostatečně dlouho, pozornost veřejnosti věnovaná válce také pravděpodobně vyprchá. To by mohlo zmírnit politický tlak na západní hlavní města ze strany kritiků snahy pomoci Kyjevu. Mohlo by to však také znamenat menší tlak ze strany těchto hlavních měst na vyřešení konfliktu jednou provždy.

J.V: Ten článek je ještě delší, ale vystihuje to že američtí úředníci nemyslí jako Biden pouze v ideologických šablonách. JUDr. Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

ZELENSKÝ   NA  UKRAJINĚ  ODSTRAŇUJE  ODBORNÍKY,  KTEŘÍ  MAJÍ  JINÝ  NÁZOR,  JSOU  PROTI  NĚMU

Bývalý předseda nejvyššího soudu Ukrajiny Vsevoloda Kňazev byl zatčen

Podle zpravodajského serveru RBK-Ukrajina bylo rozhodnuto, že Vsevolod Kňazev zůstane ve vazbě až do 14. července. Nicméně, existuje možnost, že bude propuštěn na kauci ve výši 107 milionů hřiven (přibližně 64 milionů Kč). Tuto informaci uvedl zmíněný server. Kňazev se chce proti rozhodnutí soudu odvolat a své názory a argumenty vyjádřil prostřednictvím dopisu, který zveřejnil web Ukrajinska pravda.

Kňazev byl zadržen ukrajinskými protikorupčními úřady při přijetí úplatku ve výši téměř tří milionů dolarů (přibližně 65 milionů Kč). Ukrajinský národní protikorupční úřad (NABU) zveřejnil na telegramu fotografii, na které byly vidět svazky stodolarových bankovek uspořádané na gauči. NABU sdělil, že úřad úspěšně odhalil rozsáhlou korupci na nejvyšším soudu, kde bylo možné prostřednictvím úplatků získávat různé výhody.

Podle informací agentury Ukrinform bylo zjištěno, že Kňazev přijal finanční prostředky od osob, které zastupovaly jednoho z ukrajinských oligarchů. Čtyřiačtyřicetiletý soudce zastával pozici předsedy nejvyššího soudu od konce předloňského roku.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj opakovaně slibuje tvrdý boj proti korupci, přičemž chce ukázat, že země je připravena zahájit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Pro přijetí Ukrajiny do EU jsou klíčové protikorupční reformy. V loňském roce EU udělila Ukrajině status kandidátské země.

Podle nejnovějšího Indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina, která se dlouhodobě brání ozbrojené ruské agresi, umístila na 116. místě ze 180 zemí. Ve srovnání s rokem 2022 si polepšila o jedno místo.

X X X

Nepřátelé Ruska se snaží rozeštvat proti sobě naše etnika, tvrdí Putin

Nepřátelé Ruska se v zemi snaží rozeštvat proti sobě jednotlivá etnika. Na zasedání Rady pro mezinárodní otázky to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podtrhl, že síla Ruska tkví právě v jeho kulturní různorodosti a mnohonárodnostním charakteru.

„Naši nepřátelé se rozhodli, že mnohonárodní aspekt Ruska je naše zranitelné místo a dělají vše pro to, aby nás rozeštvali,“ řekl Putin. Údajní nepřátelé podle něj uvnitř jednotlivých etnických společenství podněcují provokace a podporují také vznik společensko-politických sdružení.

Jednota a semknutost uvnitř ruské společnosti ale navzdory tomu sílí, prohlásil šéf Kremlu. Vyzdvihl také, že téměř všechna etnika žijící v Ruské federaci se už zapojila do takzvané speciální vojenské operace, jak Rusko nazývá invazi svých vojsk na Ukrajinu.

„Zástupci přes stovky národů obývajících Rusko už za svoji účast ve speciální vojenské operaci získali vysoká vyznamenání,“ dodal prezident.

Jaké nepřátele má na mysli, Putin ale neřekl. Označil tyto lidi nebo skupiny za omezence. „Naši nepřátelé, které jsem zmínil, jsou lidé s neokoloniálním myšlením, ve skutečnosti omezenci. Nechápou, že právě tato různorodost nás dělá silnějšími,“ prohlásil Putin.

„USA mají prsty v zabití našich nacionalistů“

Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, který je Putinovým dlouholetým mocným spojencem, v pátek prohlásil, že za zabitím dcery nacionalistického ideologa Darji Duginové a proruského vojenského blogera známého jako Vladlen Tatarskij stojí Ukrajina a USA.

„Anglosasy živený neonacistický kyjevský režim přenesl teroristické útoky na území naší země,“ pronesl Patrušev, přičemž použil tezi o údajném ukrajinském „nacismu“, kterou ruská propaganda od startu invaze opakuje.

Podle Patruševa byly útoky jako vražda Duginové, Tatarského, záříjová exploze na Kerčském mostě či poškození plynovodů Nord Stream „naplánovány a provedeny za koordinace tajných služeb USA“.

„Teroristické útoky spáchané v Rusku doprovází informační kampaň předem připravená ve Washingtonu a Londýně, jejímž cílem je destabilizovat společensko-politickou situaci a podkopat ústavní základy a suverenitu Ruska,“ citovala Patruševa agentura TASS.

Patrušev je bývalý sovětský agent, který se zná s Putinem od 70. let minulého století. Někteří diplomaté ho považují za člověka, který má velký vliv na šéfa Kremlu, poznamenal Reuters. Podle západních diplomatů Patruševovy názory a výroky umožňují nahlédnout do myšlení na nejvyšších úrovních Kremlu.

X X X

NA  GENERÁLNÍM  ŠTÁBU  SE  BOUŘÍ  GENERÁLOVÉ  PROTI  ČERNOCHOVÉ?

NECHTĚJÍ  S  AMATÉREM   VYDRŽET,  JAKO  EXPERTI  ZA  HITLERA?

 Šéf generálního štábu Řehka chtěl kvůli ministryni Černochové rezignovat

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka chtěl kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou rezignovat. Premiér Petr Fiala mu to však ještě stihl rozmluvit, informoval server Novinky.cz, podle kterého ani jeden z aktérů informaci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

 „Interní záležitosti Armády ČR ani resortu nekomentuji a nebudu komentovat,“ sdělil Řehka, který i přes explicitní opakovaný dotaz, zda informaci může vyvrátit, pouze výše uvedenou odpověď zopakoval.

„Pan premiér se s náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou setkává kvůli záležitostem spojeným s fungováním armády vždy, když to okolnosti a projednávaná témata vyžadují. Detaily jednání, která se týkají bezpečnosti a obrany státu, nekomentujeme,“ reagoval na dotaz také mluvčí premiéra Václav Smolka.

Podle informací premiérovi své rozhodnutí měl předložit předminulý čtvrtek na schůzce. Fiala rezignaci však prý odmítl přijmout a rozmluvil mu to.

Od zdrojů z vojenského i politického prostředí již delší dobu zaznívá, že mezi ministryní obrany Janou Černochovou z ODS a šéfem armády Řehkou nepanují nejlepší vztahy. Neshody se týkají povyšování, schvalování zahraničních cest nebo personálního obsazování.

„Oproti dřívější praxi (ministryně Černochová) nezvykle zasahuje a mění řadu předložených návrhů. A nejde jen o povyšování. Ale i o obsazování vedoucích míst na generálním štábu nebo vysílání do zahraničí na alianční posty nebo odborné kurzy,“ uvedl Český rozhlas.

Jana Černochová skrze mluvčí Simonu Cigánkovou vzkázala, že s ní Řehka svůj odchod neřešil. „Náčelníka generálního štábu jsem nikdy k rezignaci nevyzvala a on mi rezignaci nikdy nenabídl. K ničemu takovému ani nevidím důvod, společně řešíme modernizaci armády, pro kterou chceme to nejlepší. Za šířením těchto spekulací může být snaha toto úsilí vládě zkomplikovat,“ napsala za ministryni mluvčí.

Černochová podle zdrojů z ministerstva odmítá diskusi a respektování názorů svých podřízených, a to s jedinou výjimkou – tou je její náměstek a bývalý poslanecký asistent František Šulc. Šulc přitom ještě jako poslanecký asistent působil zároveň v roli konzultanta několika soukromých firem obranného průmyslu a u jednoho z českých zbrojařů, Františka Sauera, se dokonce stal společníkem ve firmě.

X X X

Ředitelé mnohdy berou více než poslanci! Sjezd školských odborů se smál Bekovi

Ministr školství Mikuláš Bek zavítal na devátý sjezd školských odborů, které si při sobotním závěru zvolí nové vedení. Již v zákulisí před začátkem se řešilo jediné – peníze. Přítomné pak pobavil vážně míněným výrokem, že někteří středoškolští ředitelé berou více peněz než poslanci. Dosluhující šéf odborů František Dobšík ale vnímá jednání s Bekem nadějně.

 „Je to tak! Je to tak!“ hájil svůj výrok Mikuláš Bek, zatímco se část školských delegátů smála jeho vyjádření o lépe placených ředitelích, než jsou sami zákonodárci.

Průměrný plat učitelů spolu s řediteli je přitom podle statistiky ministerstva školství asi 48 tisíc korun hrubého. Do částky jsou započítány platy jak začínajících, tak starších kantorů, průměr zvyšují také již zmínění vedoucí pracovníci. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová sice připouští, že v některých lokalitách je tato praxe skutečně možná, „budou to ale maximálně jednotky ředitelů,“ podotýká.

Zároveň ale varuje, že jde skutečně o minimum takových případů, protože většinou mají informace o špatně placených ředitelích. Ti sice mají možnost získat peníze do nadtarifu, řada zřizovatelů k tomuto kroku ale vůbec nepřistupuje. „Stává se, že zástupci ředitele mají větší plat než samotný ředitel,“ kroutí nechápavě hlavou.

Bek na sjezdu nejprve promluvil o svých prioritách, které představil při úterní tiskové konferenci na ministerstvu školství, posléze, k překvapení přítomných, navrhl moderátorovi diskuzi. Jednotliví delegáti a učitelé mohli v asi dvaceti minutách ministrovi pokládat dotazy, na které se snažil transparentně odpovídat.

„Nebudeme přepisovat mapu středoškolského vzdělávání, ale měli bychom mít kromě gymnázií i ostatní školy všeobecnějšího zaměření,“ zmínil Bek například. Připomněl i plán na proměnu délky povinného vzdělávání, které by mělo být formou osmileté základní školy a čtyřleté střední školy, přičemž první dva roky by byly povinné pro všechny.

Bývalý rektor si také myslí, že by vysoké školy měly následovat německé univerzity, které mají i kratší studijní programy a plní roli výtahu k regionálním pracovním profesím.

Odbory chtějí vyjednávat o dalších profesích

Ještě před slavnostním zahájením sjezdu se úzké vedení odborářů sešlo s ministrem o samotě. Na krátkém jednání nakousli několik palčivých témat. Primárně řešili zvyšování přímé pracovní činnosti učitelů, což podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka nakonec není ve hře díky konsolidačnímu balíčku, a tak se tím odboráři nemusí nyní zabývat.

Bavili se ale také o mechanismu, ze kterého by se vycházelo při výpočtu pro 130 procent průměrné mzdy, kterou vláda učitelům slíbila, byť svůj slib již několikrát poupravila.

„Stihli jsme se pobavit. Domluvili jsme se, že to, co proběhlo prozatím v médiích, byla jakási dělostřelecká příprava, jak říká sám ministr. Sejdeme se v nejbližších dnech a budeme jednat,“ těší Dobšíka.

Nového ministra vnímá pozitivně, a jak sám přiznává, „pan Bek je asi můj devatenáctý ministr, s kterým budu dál jednat. První pocit patří mezi ty nejpozitivnější, protože otevřenost deklaroval, a už se domlouváme na konkrétních postupech s jeho sekretariátem. Pan ministr chce jednání akcelerovat a chce nás k tomu jako sociální partnery přizvávat. Bývalý pan ministr bohužel slíbil, ale nic nesplnil,“ posteskl si odborář.

Přestože o tom prozatím nebyla řeč, v průběhu června chtějí školské odbory otevřít i téma, aby od nového roku dostali pedagogičtí pracovníci, vyjma učitelů, přidáno deset procent. Do této kategorie patří kromě asistentů pedagoga například školní logopedi, psychologové, trenéři a další profese. Tím, že se jich nebude týkat pevné ukotvení mzdy, chtějí jim to odbory vykompenzovat jinak.

„Oproti učitelům berou asi o pět až sedm tisíc méně. Je tam velký rozptyl,“ vysvětlil Dobšík, který se spolu s kolegyní Seidlovou uchází opět o vedoucí pozici ve svazu. Jestli je delegáti skutečně zvolí, to zjistí již v průběhu soboty.

Na devátý sjezd školských odborů dorazil i předák odborů a neúspěšný prezidentský kandidát Josef Středula. Ten již dopoledne vyzval vládu k jednání se zástupci zaměstnanců, jinak hrozí francouzským scénářem. Narážel tak na masivní protesty, které Francii sevřely kvůli posunutí věku pro odchod do důchodu.

Pro iDNES.cz Středula řekl, že vláda vede pouze vlastní monolog. Pokud podle něj nezačne s odbory jednat, může 30. května přijít oznámení o akcích, které mohou vést ke generální stávce.

„Nejsem ten, kdo říká, co bude. Od toho jsou kolegové. Věřím, že vláda výzvu vnímá a pan premiér je o daných věcech ochotný mluvit,“ dodal Středula. „Není dobré, když se přijímají věci, které nedávají smysl ani logiku. Najít nový modus operandi je lepší, než trvat na svém,“ zmínil.

X X X

KDY  BUDOU  ŘEŠIT  FAŠISTY  HITLERA,  KTEŘÍ  JSOU  NA  UKRAJINĚ  A  UPOZORŇUJE  NA  NĚ  IZRAEL?

Z ruské ambasády udělejme muzeum terorismu, chce kyjevská zastupitelka

Přeměnit opuštěnou budovu ruského velvyslanectví v Kyjevě na muzeum terorismu navrhuje poslankyně tamního městského sněmu Lilija Pašynnová. Kyjevské úřady v dubnu rozhodly o zabavení pozemku velvyslanectví, za který Rusko platilo roční pronájem ve výši jedné hřivny, a vypověděly příslušnou smlouvu. Samotná budova ale zůstává ruským majetkem.

 Poslanci kyjevského městského sněmu se obrátili na vládu a radu národní bezpečnosti, aby budovu vyvlastnily. A pak by bylo možné zřídit v budově muzeum terorismu, říká Pašynnová.

Před anexí Krymu ruští diplomaté plánovali velvyslanectví rozšířit do kyjevské čtvrti Podil (česky Podolí), která se nachází v historickém centru města u řeky Dněpr. Nyní na místo, kde mohla být rezidence ruského velvyslance, chodí místní venčit psy a místu se říká Pesopark. Naproti, kde mohly být kanceláře zastupitelského úřadu, aktivisté zřídili zahrádku.

Nápad zaujal i ruskou redakci BBC, která připomněla, že po téměř 30 letech od navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Ukrajina přerušila diplomatické vztahy s Ruskem po vpádu jeho vojsk do země loni 24. února.

Velvyslanectví si i tak vysloužilo špatnou pověst, podotkla BBC. Od ruské anexe Krymu a roznícení povstání východoukrajinských separatistů proti vládě v Kyjevě v roce 2014 se tu pravidelně demonstrovalo. Často při tom docházelo k potyčkám s policií, házení kamenů a petard.

Rusko mělo na Ukrajině také konzuláty ve Lvově, Oděse, Charkově, rezidence, kulturní středisko, obchodní zastoupení, kanceláře státních firem. Ještě před invazí byly tyto budovy opuštěny a diplomaté odjeli.

X X X

Motoristé v Berlíně zbili klimatické aktivisty, kteří zablokovali dálnici

Řidiči aut v Berlíně v pátek ráno napadli klimatické aktivisty ze skupiny Letzte Generation (Poslední generace), kteří zablokovali dálnici u sjezdu na třídu Kurfürstendamm. Bili je a kopali do nich, aby jim zabránili v tom, aby se přilepili k vozovce, uvádí německá média.

 Někteří motoristé, kteří uvázli v zácpě, z aut vystoupili a snažili se aktivisty ze silnice odtáhnout. Kolem se ozývalo hlasité troubení a nadávky. Portál Berliner Zeitung píše, že blokády se konaly hlavně na dopravních tepnách vedoucích do centra města. Podle policie byly na 11 místech.

„Opravdu nás nijak nebaví, když nám řidiči nadávají a odtahují nás,“ napsala skupina Letzte Generation na Twitteru. „Ale lhostejnost vlády v souvislosti s hrozící neúrodou, válkami a sociálním propadem nás nutí vyrážet do ulic,“ dodala.

DPA píše, že ve čtvrtek protestující zablokovali dopravu v Berlíně na 14 místech. Zaměřili se hlavně na silnice, kterými lidé vyjíždějí z města, protože v Německu bylo volno kvůli svátku Nanebevstoupení Páně.

Skupina Letzte Generation, která vznikla koncem roku 2021, provoz na dálničních nájezdech v Berlíně poprvé ochromila loni v lednu. Od té doby blokády pořádá skoro denně, stojí také za protestními akcemi v muzeích, na letištích nebo u ropovodů.

Aktivisté jako okamžité opatření před hrozícím „klimatickým kolapsem“ požadují omezení rychlosti na německých dálnicích na 100 kilometrů za hodinu nebo trvalé zavedení jízdenky na veřejnou dopravu za devět eur měsíčně (asi 214 korun).

X X X

Dorovnávání slovenských důchodů: Europoslanci chtějí v Brně jednat o starém nálezu ÚS

 Jedenáct let starý verdikt Ústavního soudu (ÚS), který se v záležitosti dorovnávání slovenských důchodů z českého rozpočtu postavil proti stanovisku Soudního dvora EU, je znovu v centru pozornosti. Do Brna míří dvoučlenná poslanecká delegace z Evropského parlamentu, bude diskutovat se zástupci ÚS o vztahu mezi unijním a vnitrostátním právem a o tom, jak se na národní úrovni přistupuje k principu přednosti práva EU. Cílem je dát dohromady doporučení pro připravovanou zprávu, informoval média Evropský parlament.

Do Brna se chystají maltský poslanec Cyrus Engerer z Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a estonská poslankyně Yana Toomová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Předseda ÚS Pavel Rychetský je přijme 23. května.

„Ačkoliv Evropský parlament není oprávněn provádět kontrolu rozhodovací činnosti ÚS, lze jeho zájem o rozhodovací praxi a vývoj v doktrinální i judikaturní oblasti jen přivítat,“ uvedl generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

Dorovnávání nižších slovenských důchodů Čechům, kteří v éře federace pracovali na Slovensku, případně v českých zemích pro slovenské podniky, bylo řadu let tématem složitých soudních rozhodnutí. Jen ÚS jich vynesl několik desítek. Proti české praxi se v roce 2011 postavil Soudní dvůr EU. Česko by podle něj muselo důchod dorovnávat i lidem z ostatních unijních států, kteří v Československu pracovali. ÚS ale tento výklad o rok později označil za exces, protože prý Soudní dvůr EU přehlédl a nezohlednil specifickou situaci vzniklou rozdělením Československa. Později problematiku upravil zákon, který stanovil konkrétní podmínky pro poskytnutí dorovnávacího příspěvku.

Nálezem z roku 2012, který je nyní součástí učebnic ústavního práva, se tak ÚS postavil kriticky k tezi o bezvýhradné nadřazenosti unijního práva před právem národním, včetně přednosti práva EU před národní ústavou. Podle Göttingera nález tehdy zdůraznil, že ústavní soudy zůstávají i v podmínkách EU vrcholnými ochránci ústavnosti, a to i proti eventuálním excesům ze strany unijních orgánů.

„Právě v této konkrétní věci český ÚS dovodil, že Soudní dvůr ve svém rozhodování přehlédl, že se nejedná o problematiku s unijním přesahem, ale že problematika tzv. ‚slovenských důchodů‘ je důsledkem rozdělení federace a rozdělení nákladů na sociální zabezpečení mezi nástupnické státy, evropské právo se neaplikuje, a Soudní dvůr proto jednal ultra vires, mimo pravomoc přenesenou členskými státy na orgány EU,“ popsal případ Göttinger.

Rozhodnutí ale podle generálního sekretáře neznamená, že by mezi oběma soudními institucemi panovalo napětí anebo trval kompetenční konflikt. „Šlo fakticky o odlišný právní názor při interpretaci pravidel dvou odlišných právních systémů, nadto před 11 lety. Od té doby měli představitelé ÚS a Soudního dvora EU řadu příležitostí ke vzájemné diskusi, a to jak na mezinárodních fórech, tak například při loňském bilaterálním jednání obou předsedů,“ doplnil Göttinger.

V mezidobí se také vyvíjela judikatura na národní i unijní úrovni. Existuje možnost pokládat Soudnímu dvoru EU předběžné otázky. Český ÚS deklaroval připravenost používat eurokonformní výklad, tedy postup, kdy se normy ústavního pořádku interpretují takovým způsobem, aby odpovídaly i kritériím stanoveným unijním právem. Soud také aktivně používá Listinu základních práv EU jako referenční rámec při vlastním soudním přezkumu, doplnil Göttinger, ceskajustice.cz

X X X

NESCHOPNÍ  POLITICI,  PIRÁTI  A  SPOL  V  ČR  NEDOKÁŽÍ  PODNIKAT

MÍT  VLASTNÍ  TISK,  ROZHLAS,  TELEVIZI,  JAKO  V  USA,  ITÁLII,  FRANCII  NĚMECKU I  JINDE  NA  SVĚTĚ

UŽ  SE  JIM  NELÍBÍ  KAPITALISMUS,  KTERÝ  CHTĚLI  PO  PŘEVRATU?

ANO odmítá změnu, kterou má za projev nenávisti Pirátů vůči Babišovi

Změně zákona, která má omezit vlastnictví médií politiky, dokázalo v pátek zatím zabránit hnutí ANO. „Máme problém s protiústavním přílepkem, který je výsledkem stranické nenávisti Pirátské strany vůči našemu předsedovi,“ řekla šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Spor o úpravu zákona, jemuž se také říká lex Babiš, bude ve Sněmovně pokračovat 14. června.

 Schillerová v pátek na mimořádné schůzi Sněmovny ohradila proti návrhu šéfa poslanců Pirátů Jakuba Michálka. Ten chce změnit ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Má se to nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu.

Ustanovení chce Michálek připojit k novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. „Není to o jednom člověku,“ tvrdí šéf poslaneckého klubu Pirátů.

„Politici dnes už podle koalice nesmí vlastnit nic,“ řekl při vystoupení ve Sněmovně předseda stínové vlády ANO a místopředseda Sněmovny Karel „Lidi, firmy, naši společnost trápí něco jiného. Trápí je, že roste chudoba a že vidí marné kroky vlády jak to řešit,“ uvedl Havlíček.

 Řada občanů se znepokojením sleduje koncentraci moci, hájil svůj návrh Michálek

Podle Michálka ale řada občanů se znepokojením sleduje koncentraci moci. „Nikdo nemá koncentrovat politickou, ekonomickou a další moc. V tomto případě stále dochází k tomu, že v zákoně máme schváleno, že vysoce postavení politici nemají vlastnit média a stále tento zákon není naplněn,“ je přesvědčen Michálek.

Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za „přílepek“ už při únorovém projednávání novely. Michálek odmítal, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, předsedovi ANO a bývalému premiérovi Andreji Babišovi.

Babiš, který se z pracovních důvodů omluvil z pátečního jednání Sněmovny, po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Pod Agrofert spadá i mediálním dům Mafra, pod který patří internetová portál iDNES.cz a vydává také deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro.

Zákon může skončit u Ústavního soudu

Spor o úpravu zákona může skončit až u Ústavního soudu „My využijeme veškeré prostředky, které nám dává jednací řád, abychom tady tomuto zabránili,“ zdůraznila Schillerová. Když vládní koalice nařídí hlasování o zákonu na pevný den, nedokáže tomu podle šéfky klubu ANO hnutí zabránit, ale zváží, že se kvůli změně, kterou navrhl Michálek, obrátí na Ústavní soud.

Svoje vystoupení v pátek ve Sněmovně využila Schillerová ke kritice podoby úsporného balíčku pětikoalice, který lídři vládních stran představili minulý týden.

„Vraťme se k projednávání návrhu a k hlasování o pozměňovacích návrzích, které se týkají i střetu zájmů a tedy i vašeho předsedy,“ reagoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob na několik vystoupení politiků ANO s přednostním právem – Havlička, Schillerové a místopředsedkyně Sněmovny Kláry Dostálové.

Změny v dohledovém úřadu, čehož se původně týká návrh zákona, mají podle vlády zlepšit jeho kontrolní roli a vymahatelnost práva. Novela počítá například s tím, že vrcholným orgánem úřadu bude nově pětičlenné kolegium, které převezme část pravomocí předsedy úřadu.

X X X

UNIE  VYDAVATELÚ   PROTESTUJE  PROTI  ZDRAŽENÍ  TISKU

VYDAVATELÉ  MÉDIÍ   DO  GEN.  STÁVKY  S  ODBORY,   PIVOVARY,   HORNÍKY,

ZEMĚDĚLCI  A  SPOL

Zvýšení sazby DPH pro noviny z 10 % na 21 % považuje za nelogické, nesystémové nebo velmi nerozumné až 67 % respondentů Výzkumná agentura STEM / MARK  zveřejnila výsledky průzkumu vnímání balíčku navrhovaných vládních opatření k stabilizaci veřejných financí provedený po jeho oznámení na vzorku 805 respondentů ze vzorku Českého národního panelu.

Pokud jde o návrhy týkající se zvýšení sazeb DPH pro tisk, občané vládním záměrům nerozumí a považují je za nelogické a nesystémové. Ve většině podporují zachování stávající 10 % sazby DPH. Většinově souhlasí i s názorem, že zvýšení ohrožuje vydávání zejména v případě novin a sazba DPH by měla být stejná pro knihy, noviny i časopisy. Nemalé zastoupení má i názor, že opatření zvětší prostor pro šíření dezinformací. Snížení sazby DPH na knihy z 10 % na nulovou sazbu považuje za velmi rozumné 47 % respondentů.

Oproti tomu zvýšení sazby DPH pro noviny z 10 % na 21 % považuje za nelogické, nesystémové nebo velmi nerozumné až 67 % respondentů. „Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: proč je různá sazba DPH u novin a časopisů, proč je ještě jiná (nulová) sazba DPH u knih? Již se objevily věty typu: „Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?“ a „Je mediální čtenářská gramotnost důležitější, než informační gramotnost?“, glosoval výsledky výzkumu ředitel STEM/MARK Jan Tuček. K zamyšlení je i vliv těchto kroků na hrozící rozmach dezinformační scény.

Země na západ a sever od nás si většinou uvědomují, že kvalitní žurnalistika přispívá k větší informovanosti občanů i k jejich větší odolnosti vůči dezinformacím, k větší transparentnosti správy věcí veřejných a ke kontrole jejího možného zneužívání. 2 V tomto smyslu je dobré odlišovat i čtenářskou a informační gramotnost. Ta druhá může být podle názoru 39 % lidí, kteří si riziko této hrozby uvědomují, v potenciálním ohrožení.

Zvýšením sazby DPH u deníků by došlo k podpoře nárůstu vlivu dezinformací ve společnosti, což je v dnešní vypjaté době rusko-ukrajinského konfliktu obzvláště nebezpečné. Potlačení dosahu novinových zpráv skrze zvýšení sazby DPH by nepochybně zhoršilo informační gramotnost obyvatel České republiky, kteří by tak v ještě větší míře byli ovlivňováni neplaceným obsahem z dezinformačních webů a neověřovaných zpráv publikovaných na internetu a prostřednictvím sociálních sítí. V tomto ohledu se zastávají nižší sazby pro noviny nejčastěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní čtenáři tisku. Ale za velmi nerozumný krok, kterým je zvýšení sazby DPH na denní tisk považuje i čtvrtina nečtenářů. Podporu časopisům pak vyjadřuje i každý pátý nečtenář tisku, zde ale sazba DPH nebyla v návrhu zvednuta tak vysoce (z 10 % na 12 %). Pokud jde o výroky některých politiků snažících se „obhájit neobhajitelné“, tedy nelogicky nastavené různé sazby DPH u knih, časopisů a novin, tak je hodnocení těchto výroků ze strany veřejnosti ještě mnohem kritičtější.

Celkem 68 % respondentů považuje výroky politiků za nesystémové a nelogické. Zavedení stejné, nejlépe nulové sazby DPH na noviny, časopisy a knihy podporuje 53 % respondentů. V případě dotazů k obsahu tiskové zprávy se na nás můžete obrátit. S dalšími výsledky průzkumu agentury STEM/MARK se můžete seznámit v samostatné tiskové zprávě, která je dostupná.

Kontakt: Unie vydavatelů, Pobřežní 370/4, 186 00 Praha 8, tel.: 222 329 730, e-mail: unie@unievydavatelu.cz, www.unievydavatelu.cz Unie vydavatelů je profesní asociace vydavatelů tiskových publikací v České republice. Aktuálně zastupuje 43 členů vydávajících více než 420 tištěných titulů a více než 200 webových titulů. Členové zaměstnávají přes 5000 pracovníků v redakcích, tiskárnách a v distribuci periodického tisku.

Tištěné tituly mají zásah 83 % populace České republiky ve věku 12 až 79 let a představují více než 89 % celkového objemu hrubých inzertních příjmů vydavatelů. V oblasti online publikování profesionálně vytvářeného obsahu představují weby členů převážnou většinu obsahu vytvářeného v České republice. Profesní asociace je členem evropských vydavatelských asociací EMMA – ENPA a světových vydavatelských asociací WAN IFRA a FIPP

X X X

Podnikatel Shenar daně nekrátil, v solární kauze ho soud už potřetí osvobodil

Pražský městský soud v pátek už potřetí zprostil obžaloby někdejšího předsedu představenstva společnosti Amun.Re Martina Shenara, který byl viněn z toho, že neodvedl daně při prodeji tří společností firmě ČEZ. Podle soudu se neprokázalo, že se předmětný skutek stal. Rozhodnutí je nepravomocné, státní zástupkyně už avizovala, že podá odvolání.

 Prvoinstanční soud už v minulosti Shenara dvakrát nepravomocně osvobodil, odvolací senát však tato rozhodnutí pokaždé zrušil.

Soudce Tome Frankič osvobozující rozsudek odůvodnil tím, že se neprokázalo, že se skutek, z něhož byl Shenar obžalován, stal. Svědci i většina listinných důkazů podle něj potvrdily nebo nevyvrátily verzi, kterou obhajoba přednesla.

Podle obžaloby Shenar koupil v roce 2009 stoprocentní podíly ve třech společnostech zabývajících se pronájmem a provozem nemovitostí. Firmy s projekty solárních elektráren na Českolipsku přejmenoval na eEnergy Ralsko, eEnergy Hodonín a eEnergy Ralsko – Kuřivody.

Koncem téhož roku je za 515 milionů korun prodal firmě ČEZ, která je zaplatila v několika splátkách v následujících dvou letech. Shenar ale nezaplatil daň z příjmu, podle obžaloby tím způsobil škodu 76 milionů korun.

Podnikatel se hájil tím, že společnosti zmíněné v obžalobě nakoupil již v roce 2007. Udělal to záměrně právě proto, aby při jejich prodeji daně platit nemusel. Do konce roku 2007 totiž platil mírnější zákon, který dovoloval osvobodit akcie od daní, pokud mezi dobou jejich nabytí a prodejem uplynulo alespoň šest měsíců.

Od počátku následujícího roku se pravidla zpřísnila a bez odvedení daní lze prodat podíly až po pěti letech.

Shenar už v úvodu prvního kola hlavního líčení řekl, že kvůli 76 milionům korun by vězení nikdy neriskoval. Upozornil na to, že v Česku podniká víc než 20 let a nikdy neměl s placením daní problémy. Podle něj by také bylo nemyslitelné podvádět na daních při obchodování s polostátní firmou ČEZ.

Policisté se dlouhou dobu zabývali také okolnostmi, za jakých Amun.Re prodal firmě ČEZ obří solární parky u Ralska a Mimoně. Energetická společnost za ně zaplatila pět miliard korun, což bylo podle kritiků o miliardu více, než byla běžná výkupní cena.

X X  X

Žena si nechává pomocí injekcí zvětšovat ňadra jen na čtyřiadvacet hodin

Modelka Kayla Kaydenová podstoupila v devatenácti letech plastiku prsou. Nechala si je zvětšit z velikosti tři na velikost čtyři. Před dvěma lety si však implantáty nechala vyjmout a sdělila, jak bizarním způsobem si prsa nechala zvětšit. Použila k tomu injekce se slanou vodou. Efekt vydržel den.

 Čtyřiatřicetileté modelce vyjmutí implantátů doporučil lékař. Měla je v těle víc než deset let a měla možnost si nechat vložit nové, nebo prsa ponechat bez nich. Nakonec zvolila možnost ňader bez implantátů, ale mrzelo ji, že už prsa nejsou tak plná.

„Probírala jsem to s lékařem a ten mi nabídl poněkud netradiční řešení. Řekl mi o injekcích se speciálním solným roztokem. Efekt zvětšení je ale pouhých čtyřiadvacet hodin. Byla jsem přesto v šoku, jak krásně se po chvilce ňadra zvětšila,“ uvedla.

Podle Kayly se po injekci její prsa vždy zvětší zhruba o tři velikosti a injekce si aplikuje, když chce mít opravdu plný hrudník. Na společenské akce volí toto řešení a je spokojená, že v těle nemá silikonové implantáty.

„Vytvoří to neskutečně přirozený efekt. Jsem ráda, že něco takového existuje, a myslím, že v tom je možná budoucnost. Vím, že hodně holek už si nechce do těla dávat nic silikonového,“ dodala žena pro Dailymail. Injekce ovšem nejsou pro každého. Jsou poměrně nákladnou záležitostí. Série injekcí vyjde až na desítky tisíc korun. V porovnání s plastickou operací jde tak o mnohem dražší zákrok, který navíc nemá trvalý efekt.

X X X

Obavy se naplnily. Šampionát v Rize předčasně končí pro zraněné útočníky Chytila a Sedláka

Českou reprezentaci na mistrovství světa opouštějí zranění útočníci Filip Chytil a Lukáš Sedlák. Nahradí je Radan Lenc a pravděpodobně Radim Zohorna. Chytil utrpěl v neděli proti Kazachstánu zranění v obličeji, v pátek zkusil s týmem trénovat, ale v turnaji nemůže pokračovat. Sedlák má z pondělního utkání s Lotyšskem po zásahu pukem zlomeninu v kotníku, v pátek obul brusle pouze kvůli focení českého týmu před tréninkem v Daugava Areně.

„S Lukášem Sedlákem i Filipem Chytilem to vypadá špatně. Budou nás muset opustit. Sedlo to v pátek zkoušel, Filip pak i s klukama na ledě. Ale bohužel to nepůjde a budeme je muset nahradit,“ oznámil nepříjemnou zprávu generální manažer reprezentace Martin Havlát.

 „Večer by měl přijet Radan Lenc a až ráno vstane Zohy, tak s ním mám v plánu mluvit. Uvidíme, jak to dopadne tam,“ řekl Havlát. Se Zohornou, který je po vyřazení v play off AHL v Torontu, se chystal řešit detaily příjezdu.

 Chytil byl v sestavě národního týmu jednou z největších hvězd, jednalo se o významnou posilu ze zámořské NHL. Komplikace však započaly na nedělním utkání s Kazachstánem, kde inkasoval ránu hokejkou do obličeje od kazašského obránce Danila Butěnka.

Bolestivá zranění

Od té doby svěřenci Kariho Jalonena proti dalším soupeřům nenastoupil. Individuálně trénoval s dalším zraněným hráčem reprezentace – Filipem Chlapíkem, který se však do turnaje vrátil ve čtvrtek. V pátek se Chytil s celoobličejovým krytem zapojil do přípravy s týmem v dresu náhradníka, zranění je však zřejmě natolik nepříjemné, že mu v pokračování v šampionátu nedovoluje.

„Doufali jsme,“ řekl Havlát. „Po jeho pocitech v pátek, kdy byl na ledě, se rozhodl, že to bohužel dál nejde. Filip má něco u nosu, co by tam nemělo být,“ přiblížil hráčovo bolestivé zranění.

 Druhou a neméně významnou ztrátu představuje i zranění útočníka Lukáše Sedláka. V pondělním utkání s Lotyšskem inkasoval ránu pukem do brusle na levé noze a s bolestivou grimasou zamířil na střídačku. Od té doby se na led znovu nepostavil, vynechal i páteční přípravu s týmem.

Fanoušci s napětím čekali na vývoj jeho zdravotního stavu. Nakonec stejně jako v případě Chytila skončil nepříznivě. „Něco tam má naštípnutého nebo zlomeného,“ konstatoval Havlát.