Máme dohodu s Ruskem o míru na Ukrajině, míní Trump. Plánuje setkání s Putinem v půlce května. Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že se domnívá, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN uvedl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Myslím, že jsme se s Ruskem dohodli. Musíme se dohodnout se Zelenským. Myslel jsem si, že by jednání s ním bylo jednodušší, ale zatím to bylo těžší,“ řekl podle AFP Trump. Šéf Bílého domu také podle CNN dodal, že se nekloní ani na stranu Ruska ani Ukrajiny, ale že chce uzavřít dohodu a ukončit válku.

 V USA ve středu mimo jiné probíhalo jednání amerického ministra financí Scotta Bessenta s jeho ukrajinským protějškem Serhijem Marčenkem a šéfem ukrajinské vlády Denysem Šmyhalem. Bessent zdůraznil potřebu co nejdříve uzavřít technické rozhovory a podepsat hospodářské partnerství mezi oběma zeměmi.

Spojené státy s Ukrajinou minulý týden podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Podle Trumpa půjde o splátku za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.

Setkání Trumpa s Putinem?

Americký prezident podle CNN řekl, že si myslí, že se setká s šéfem Kremlu po své cestě do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, která je naplánovaná mezi 13. a 16. květnem. Zcela nevyloučil, že se setkání uskuteční během jeho cesty do arabských zemí.

V Saúdské Arábii probíhala v únoru jednání mezi Spojenými státy a Ruskem a v březnu mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Kyjev následně přijal americký návrh na celkové 30denní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl.

  Evropa není připravena pomoci Ukrajině, míní Just. Putin se chce vyhnout Trumpovým sankcím

Trump ve středu Zelenskému vyčetl, že jeho prohlášení o neuznání ruské okupace ukrajinského poloostrova Krym ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. Ukrajinský prezident tím reagoval na americký návrh z minulého týdne, který vedle uznání anexe Krymu zahrnuje také zrušení sankcí uvalených Washingtonem na Rusko a vyloučení ukrajinského členství v NATO. Kyjev spolu s dalšími evropskými zeměmi návrh podle agentury Reuters odmítl.

Kyjev byl ve čtvrtek terčem útoku

Ukrajinská delegace se také ve středu v Londýně setkala s představiteli Spojených států, Británie, Francie a Německa, s nimiž probírala společné vize vedoucí k trvalému míru. Delegace řekla americkému vyslanci pro Ukrajinu a Rusko Keithu Kelloggovi, že prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být úplné a bezpodmínečné příměří.

Rusko okupuje Krym od roku 2014 a v roce 2022 podniklo invazi na Ukrajinu. Ve čtvrtek při vzdušných úderech na Kyjev zahynulo nejméně devět lidí a dalších 70 bylo zraněno, mezi nimi šest dětí. Uvedly to ve čtvrtek ráno agentury AFP a Reuters s odkazem na záchranáře. Úderům čelil i Charkov.

 X X X

Putin oznámil třídenní klid zbraní, bude trvat během oslav konce války

X X X

 GENERÁL  ŠÁNDOR  O  SCHŮZCE  TRUMPA  VE  VATIKÁNU  SE ZELENSKÝM

  Šándor o pohřební schůzce Trumpa a Zelenského: Mohli doladit poslední detaily míru

V sobotu se křesťanský svět rozloučil s papežem Františkem. Církevní obřad do jisté míry zastínila rychlá schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka trvala pouhých patnáct minut, podle generála v záloze Andora Šándora je to ale dost času na to, aby oba státníci probrali klíčové detaily na cestě k míru na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Setkání v bazilice svatého Petra trvalo pouhých patnáct minut, přesto může být pro mírový proces klíčové. Ukrajinská ani americká strana detailně nekomentovala, k čemu oba prezidenti došli. Zelenskyj později v prohlášení uvedl, že ze setkání má dobrý pocit.

 „Dobré setkání. Hodně jsme toho probrali mezi čtyřma očima. Doufáme ve výsledky ve všem, co jsme probrali. Ochrana životů našich lidí. Úplné a bezpodmínečné příměří. Spolehlivý a trvalý mír, který zabrání vypuknutí další války. Velmi symbolické setkání, které má potenciál stát se historickým, pokud dosáhneme společných výsledků. Děkuji americkému prezidentovi,“ napsal ukrajinský prezident.

Za 15 minut stihnete mnohé, myslí si Šándor

Jednání, které bylo prvním osobním setkáním od únorové vážné roztržky obou politiků v Bílém domě, pro CNN Prima NEWS krátce okomentoval Andor Šándor.

„Můj odhad je ten, že nešlo o náhodnou schůzku. Kolem obou prezidentů fungují lidé, kteří k nim mají přistup, dovedu si představit, že někdo z poradců či náčelník štábu sdělil Trumpovi, že s ním Zelenskyj chce mluvit. Mohlo to být i tak, že Trump sdělil Zelenskému, že s ním chce mluvit, protože vidíme, že finišování té dohody, kterou Trump tlačí, má nějaká úskalí,“ nastínil.

„I za čtvrt hodiny se dají doladit nejspornější body, které v té dohodě nyní jsou. Tedy de iure Krym ruský, de facto část Donbasu ruská… V tomto případě stačí, že se Trump zeptá, souhlasíš či nesouhlasíš? Není nutné dlouhé povídání, vše ostatní kolem dohody bylo projednáno několikrát na úrovni Witkoff a Putin, pak Kellogg jednal s Ukrajinci, jednání vedl Marc Rubio, těch kanálů je několik,“ dodal generál v záloze ke schůzce v bazilice svatého Petra.

 Setkání s Trumpem? Symbolické, řekl Zelenskyj. V případě dohody se může stát historickým

Podle Šándora je možné, že Trump znovu pohrozil ukrajinskému prezidentovi, že když dohodu nepodepíše, tak Američané přestanou Ukrajinu vojensky a zpravodajsky podporovat. Trump na dohodu tlačí, chce být vnímaný jako mírotvůrce, zároveň ale mohl zmínit i to, že události na Ukrajině nejsou pro současnou americkou administrativu na globálním hřišti tím nejpalčivějším bodem. Trump se netají tím, že daleko více ho momentálně zajímá obchodní válka s Čínou.

Absence v Římě Putina nijak nelimituje

Šándor k „pohřební“ vatikánské schůzce také uvedl, že není diplomatickým zvykem, aby podobná jednání probíhala během smutečního aktu. Bezpečnostní expert si nemyslí, že pro ruského prezidenta Putina by mělo být hendikepem pro příští dny a týdny, že do Říma neodcestoval.

„Musíme si uvědomit, že je vyznání pravoslavného, hlavou je pro něj patriarcha. To hlavní ale Trump odkomunikoval v Moskvě prostřednictvím Witkoffa. Podle mě se v sobotu už ladily v Římě jen detaily. Je možné i to, že Trump měl od Putina pro ukrajinského prezidenta nějaký vzkaz. Třeba i to, že se bude jednat bez nějakých požadavků, jak se objevuje nyní v médiích… Osobně si myslím, Putin chce jednat, chce mír, ale po svém. Nemyslím si, že je takový šílenec, že chce válčit další rok či dva. Problém je ten, že když Trump do toho hodí vidle, tak se konflikt rozhodne na válčišti. Možná i toto Donald Trump sdělil Zelenskému,“ uvedl Šándor a na závěr krátkého rozhovoru ještě odbočil od politiky k etiketě spojené s pohřebním rituálem.

 Zatkněte Putina. Tribunál v Haagu obvinil ruského prezidenta z válečných zločinů na Ukrajině

„Zelenskyj byl oblečen strašidelně. A Trump? Také žádná sláva. Nedodržet dress code na pohřbu papeže mi přijde jako velký insult (urážka, pozn. red.). Ze strany Trumpa si umím představit, že si řekl, že je představitel nejmocnější země světa. Ale že Zelenskyj neumí najít cestu do šatníku, aby se oblékl na pohřeb papeže? To je insult vůči stamilionům katolíků, kteří se s papežem Františem v sobotu loučili,“ dodal Andor Šándor.

X X X

MALÁĆOVÁ  O  FIALOVI  NA  POHŘBU  PAPEŽE

 Maláčová využila smrt papeže k útoku na Fialu.

Zatímco většina českých politiků komentuje smrt papeže Františka skrze běžné kondolence, předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová odchod představitele Vatikánu využila k pokárání premiéra Petra Fialy (ODS) a dvou ministrů za KDU-ČSL. Někteří představitelé vládních i dalších stran na slova exministryně práce ostře zareagovali.

Zprávu o smrti papeže Františka Maláčová zmínila na sociální síti X. Místo klasické kondolence však vyslala vzkaz pro premiéra Petra Fialu (ODS). V příspěvku rovněž označila ministra zemědělství Marka Výborného a ministra práce Mariana Jurečku (oba KDU-ČSL).

Premiér Petr Fiala tvrdí, že je katolík. Poslední poselství papeže Františka znělo: ‚Mír není možný bez skutečného odzbrojení. Potřeba, kterou musí každý národ zajistit pro svou vlastní obranu, nemůže být přeměněna ve všeobecný závod ve vyzbrojení. Vyzývám všechny lidi na světě, kteří mají politickou odpovědnost, aby nepodléhali logice strachu, ale aby využili dostupné zdroje na pomoc potřebným, boj proti hladu a na rozvoj. To jsou zbraně pokoje. Ty, které budují budoucnost, místo aby rozsévaly smrt,‘“ citovala papeže.

 Zemřel papež František, který zbořil mnohá tabu. Vatikán večer odhalil příčinu

Maláčová tak připomněla překvapivé nedělní vystoupení Františka na balkoně svatopetrské baziliky. Tam pouhých pár hodin před smrtí pozdravil tisíce věřících, kteří se shromáždili na přilehlém náměstí. Tradiční poselství Urbi et Orbi za něj přečetl arcibiskup Diego Ravelli. Pasáž, kterou si vypůjčila Maláčová, mířila především na izraelsko-palestinský konflikt. Poselství nicméně připomnělo také „mučednickou Ukrajinu“ či spory mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

 Duka: Papež František varoval před vývojem, který vede k třetí světové válce

Maláčová v posledních dnech kritizuje českou vládu za plánované navyšování výdajů na obranu a zároveň nepřímo bagatelizuje nebezpečnost Ruska, které již více než tři roky brutálně útočí na Ukrajinu. „Mnohem větší hrozbou pro Česko je vaše vláda než Putin a Rusko, to nám lidé na ulici říkají,“ prohlásila před časem exministryně práce na adresu Fialova kabinetu, čímž rozčílila některé členy koalice i část veřejnosti.

„Nikdy mě nenapadlo pochybovat o tom, že je pro sociální demokraty důležité zachování svobodné, demokratické a na západní bezpečnostní struktury orientované České republiky. Dnes to už bohužel neplatí, a proto nemálo těchto lidí již není sociálními demokraty. Nedivím se jim,“ komentoval vicepremiér Jurečka.

Maláčová ve volební kampani doslova slibuje, že SOCDEM „zastaví bezhlavé zbrojení na úkor dostupného bydlení, důchodů či veřejného zdravotnictví“. Před týdnem také vyrazila se svým stranickým kolegou Lubomírem Zaorálkem mezi lidi, aby jim představila referendum, v němž se mohli vyjádřit, zda chtějí raději „bydlení, nebo zbrojení“.

 X X X

 MÍROVÁ  DOHODA

  Paul Craig Roberts: Ukrajinská „mírová dohoda“

 Podrobnosti mírové dohody, které dnes představil zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff, jsou v souladu se zprávou ve Financial Times, o níž jsem hovořil v mém předchozím článku, as Larry Sparanem v zveřejněném rozhovoru. Putin zastaví ruský postup předtím, než vyžene ukrajinské vojáky z celého území, které bylo reinkorporováno do Ruska. Zdá se, že současnou frontovou linií budou hranice mezi Ruskem a Ukrajinou, takže Putin stahuje ruský nárok na ruská území, která jsou stále pod ukrajinskou okupací.

Výměnou Washington de jure, to je legální, právem, uzná Krym jako součást Ruska, a Washington de facto, to znamená, že přijme fakta na místě, ať už legální nebo ne, uzná Doněckou lidovou republiku, Luhanskou lidovou republiku, Záporoží a Cherson jako provincie Ruska podle současných hranic konfliktu. 

Tím, že Ukrajina de jure neuzná zisky z ruského bojiště, může si i nadále nárokovat zisky z ruského bojiště a požadovat jejich vrácení. Jinými slovy, dohoda se vyhýbá ústřední otázce.

Ukrajina se podle dohody musí vzdát všech aspirací NATO.   Ale další Putinovy ​​požadavky, demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, dohoda zjevně neobsahuje.

Washington zruší sankce proti Rusku a dojde k ekonomické spolupráci mezi USA a Ruskem, což podle všeho znamená, že Rusko otevře aspekty své ekonomiky cizincům k vykořisťování, což je katastrofální ruské rozhodnutí.

To chtějí ruští oligarchové a atlanticističtí integracionisté, kteří válku nikdy nepodporovali.   Jak se ruská armáda cítí, že vítězství bylo odsunuto stranou vyjednaným urovnáním, není známo.

Ale je to vyrovnání?   Posledním Zelenským prohlášením v době psaní tohoto článku je, že Rusku neudělí ani centimetr čtvereční území.   Pokud musí být Zelenskyj donucen a protože není právně ani ústavně současným prezidentem Ukrajiny, protože jeho funkční období vypršelo, mohou následné ukrajinské vlády oprávněně tvrdit, že dohoda není platná.

Ukrajina a Evropa se navíc   postavily za alternativní dohodu.   V jejich navrhované dohodě bude Ukrajina souhlasit se zahájením rozhovorů s Ruskem, Evropou a USA o územních otázkách. Navíc Ukrajině budou poskytnuty bezpečnostní záruky USA podobné článku 5 smlouvy NATO.   Jinými slovy, Ukrajina se v podstatě stává de facto členem NATO.   Kromě toho nebudou platit žádná omezení pro ukrajinské ozbrojené síly ani pro operace cizích sil na ukrajinském území a Rusko nahradí Ukrajině válečné škody.

Je zřejmé, že tyto dva návrhy nemají nic společného.   Pokud Evropa neustoupí Trumpovi, znamená to rozkol mezi USA a NATO, rozkol, který by mohl zanechat USA a Rusko v alianci, která Evropu vylučuje.   Nemám žádné vysvětlení, proč Evropa podstupuje toto riziko.

Jak vidíme z faktů, s obchodem souhlasí pouze dvě ze čtyř stran. Navíc, i kdyby došlo k dohodě, při absenci de jure uznání ruských územních nároků, dohoda znamená o něco víc, než jen kopnutí do plechovky.

John Helmer ve skutečnosti říká, že dohoda je pouze mechanismem, zástěrkou, jak Rusko odsunout stranou, aby Washington mohl pokračovat ve válce s Čínou. 

Helmer popisuje situaci takto:

„Politicko-vojenská strategie, která pohání vyjednavače USA a podněcuje Trumpovy tweety, není mírová dohoda s Ruskem, dokonce ani stažení USA z války v Evropě. Je to strategie sekvenování jedné války za druhou – válka v Evropě, která bude pokračovat na Ukrajině s přezbrojeným Německem, Polskem a Francií v čele, podporovaná Trumpem; a válka USA proti Číně v Asii.“

„Posloupnost těchto válek tak, aby se nebojovalo s oběma nepřáteli současně – to je vzorec, který pro Trumpa vymyslel Wess Mitchell, bývalý ministerstvem zahraničí jmenovaný v první Trumpově administrativě, a jeho obchodní partner Elbridge Colby, nyní třetí představitel Pentagonu jako náměstek ministra obrany pro politiku. „Podstata diplomacie ve strategii,“ Mitchell právě prohlásil, že se vesmír a čas vyhýbá zemím v oblasti moci, aby se zabránilo síly přesahující jejich schopnosti.“ . 

„Mitchell a Colby přesvědčili Trumpa a jeho vyjednavače, že Rusko bylo těžce poškozeno ukrajinskou válkou, kterou vedli Obamova a Bidenova administrativa. Ruská slabost, zejména dojem, že prezident Putin je politicky zranitelný a osobně náchylný k americkým obchodním pobídkám, je Trumpovou silnou kartou a měl by s ní teď hrát.“

Cílem není mír, ale vydělat peníze na dvou válkách: evropské a ukrajinské válce s Ruskem a válce Washingtonu s Čínou.   A možná válka s Íránem o Izrael. 

Čtenáři si mohou poslechnout Helmerovu prezentaci toho, co se podle něj ve skutečnosti děje v jeho diskusi s Rayem McGovernem o programu Nimy Alkhorshid ( https://www.youtube.com/watch?v=cgG4ZmTZQww ), a mohou si to přečíst v několika Helmerových nedávných článcích v Dancing with Bears ( https://johnhelmer.net/one-war-at-a-time-and-plenty-of-money-to-be-made-in-the-meantime-this-is-trumps-game-as-the-russian-and-chinese-general-staffs-understand/ ).

Helmerovým zdrojem pro vysvětlení toho, co se skutečně děje, je článek v Foreign Affairs od Westa Mitchella, náměstka ministra zahraničí pro Evropu a Eurasii v prvním Trumpově funkčním období.   Mitchell v současné době spolupracuje s Trumpovým současným náměstkem ministra obrany pro politiku Elbridgem Colbym na sekvenčním sledování válek Ameriky s Ruskem a Čínou, protože USA nemají sílu chopit se obou současně. Mitchellův článek byl publikován 22. dubna 2025 ve vydání Foreign Affairs z května/června 2025. 

Mitchell píše, že proces sekvenčního řazení válek s Ruskem a Čínou by měl   začít „ukončením války na Ukrajině způsobem, který je příznivý pro Spojené státy. To znamená, že když je vše řečeno a uděláno, Kyjev musí být dostatečně silný, aby bránil postupu Ruska na západ“ [pro což neexistují žádné důkazy, které ukazují, že Mitchellova mysl je ovládána falešným vyprávěním]. Washington by měl použít formulaci z korejské války: „upřednostnit příměří a zatlačit otázky týkající se širšího urovnání do samostatného procesu, který může trvat roky, než přinese ovoce, jak se to vůbec stalo“.   To samozřejmě zajišťuje faktické uznání ruských územních nároků Washingtonem.

Mitchell pak bezstarostně odhalí zamýšlený podvod Babe-in-the-Woods Putina: „Spojené státy by měly s Ukrajinou usilovat o obranný vztah podobný tomu, který udržují s Izraelem: ne formální alianci, ale dohodu o prodeji, půjčení nebo poskytnutí Kyjeva, co potřebuje k obraně. Nemělo by však Ukrajině [ de jure ] přiznávat evropské státy za bezpečnost v NATO. Místo toho, aby Spojené státy přebíraly odpovědnost za bezpečnost za Ukrajinu – Spojené státy by měly obecně převzít odpovědnost za svůj kontinent. Tato strategie těží z „Putinova zvláštního vztahu s ruskými oligarchy“ a podvádí Kirilla Dmitrijeva, Putinova vyjednavače“, aby tlačil na Kreml, aby přijal krátkodobé vojenské příměří, které zdaleka nekončí cíli Zvláštní vojenské operace, demilitarizací a denacifikací.

Takže, jak to popisuje Mitchell, „mírová dohoda“ je washingtonským podvodem, který má znovu nastolit „Babe-in-the Woods Putin“ pro případné zničení Ruska.

Mohu tomu věřit?   Ano, mohu.   Helmer   sleduje věci už dlouho a podává o nich zprávy.   Tento scénář není výplodem Helmerovy představivosti.   Je to uvedeno v  článku v Foreign Affairs , který je dlouho arbitrem americké zahraniční politiky. Autor, West Mitchell, bývalý Trumpův vysoký představitel, se jasně drží neokonzervativní politiky, kterou prohlásil náměstek ministra obrany Paul Wolfwitz, že účelem americké zahraniční politiky je hegemonie nad světem. Pokud americká hegemonie vyžaduje válku, válka to je.

Rusové, s velkou částí bezduchého ruského establishmentu, který si tak přeje být součástí Západu, nikdy nevěnovali žádnou pozornost tomu, co neokonzervativní doktrína hegemonie USA pro ruskou suverenitu znamená. Tuto doktrínu prezident Trump neodsoudil. V důsledku toho bude Rusko zničeno, protože ruská vláda hloupě chodí do podvodu za podvodem. Za Putina a Lavrova to bude jedna Minská dohoda za druhou.

Otázka, kterou mám, zní:   Je Trump součástí podvodu nejen Putina, ale i amerického lidu, nebo je to dohoda, kterou přijal, aniž by si uvědomoval její důsledky, protože zoufale touží ukončit konflikt, jak slíbil?  Pokud je součástí podvodu i sám Trump, pak máme vysvětlení, proč americký Establishment nezabránil jeho opětovnému objevení v Oválné  pracovně.

Paul Craig Roberts, (připravila Jana Putzlacher)

 X X X

Leszek Miller: To je obyčejná drzost

Bogdan Rymanowski se mě na Rádiu Zet zeptal: „Měla by Ukrajina souhlasit s tím, že se vzdá Krymu jako ceny míru?“ Odpověděl jsem: ano. Mezi mnoha velmi cennými věcmi je skutečně k nezaplacení pouze život. Toto napsal na sociální síti X bývalý polský premiér a lídr socialistů Leszek Miller.

Dále Miller pokračoval: Hranice a území? Ty lze změnit – polská historie je toho nejlepším důkazem. Přežili jsme přes sto let bez státních hranic a nepřestali jsme být národem. Živí lidé jsou schopni změnit svět – mrtví lidé nemění nic. Můj názor vedl k drsné  reakci ukrajinského velvyslance Vasyla Bodnara, který napsal, že má slova „překračují všechny hranice“ a obvinil mě z „proruského myšlení“, které prý  „ohrožuje bezpečnost Polska a Evropy“.

„Rád bych viděl tvář velvyslance, když slyšel, že mezi těmi, kdo ohrožují bezpečnost Polska a Evropy, byli o něco důležitější lidé než já: Donald Trump, který jasně řekl, že „Krym zůstane v Rusku“ a Vitalij Kličko, který připustil, že ve jménu míru se Ukrajina možná bude muset vzdát části svého území.“ – napsal Miller.

Podle bývalého premiéra také stojí za připomenutí, že to „není první projev drzosti Vasyla Bodnara. Když Polsko oznámilo, že nepošle své vojáky na Ukrajinu na stabilizační misi, pan velvyslanec pohrozil, že naše společnosti budou vynechány z procesu obnovy jeho země. Zkrátka: buď nám dáte lidi a zbraně, nebo vypadnete. Tehdy jsem tomu říkal – a stále tomu říkám – obyčejná drzost.“

„Polsko poskytlo Ukrajině obrovskou podporu – humanitární, finanční i vojenskou. Dává dál.   Bodnar ví, že si to může dovolit, protože žije v zemi, jejíž politické elity se ochotně prohlašují za „služebníky ukrajinského národa“. Naštěstí se v Polsku stále najdou tací, kteří si pamatují, kdo je volil a komu by měli skutečně sloužit,“ uzavřel Leszek Miller, server vasevec.cz

X X X

 NATO  ODMÍTÁ  UKRAJINU

Realita už prosakuje i do vedení NATO

Jistě si vzpomeneme na plamenné řeči nejen našich politiků, ale zejména evropských politiků NATO, jak bude Ukrajina zcela neodvolatelně přijata do tohoto vojenského paktu.

Nuže doba se mění a sliby Bidenova prezidentství tajou jako sníh.

Nastoupil Trump a ten něco takového nepřipustí.

Zkrátka: Šéf NATO Rutte ve zprávě za rok 2024 vymazal všechny zmínky o členství Ukrajiny v NATO a hotovo…

Zatímco zpráva z roku 2023, obsahovala jasné odkazy na Vilniuskou deklaraci a formulace typu „budoucnost Ukrajiny je v NATO“, nic takového nenaleznete v současné zprávě za rok 2024. Generální tajemník NATO Mark Rutte zároveň ujistil, že případný vstup Ukrajiny do NATO není součástí současné mírové dohody.

Tatam je formulace, že  spojenci budou podporovat Ukrajinu na jejím „nevratném kurzu k plné euroatlantické integraci, zahrnující členství v NATO“.

Každý ví, že NATO je zdrojem agrese  v Evropě i ve světě : bombardování Jugoslávie, války v Iráku i Afghánistánu i celý ten děsivý konflikt na Ukrajině, který vypukl jen a jen proto, že Biden odmítl  požadavek Putina přistoupit na závazek o nepřijetí Ukrajiny do NATO nesou své ovoce.

Ale jinak, než by si Biden a jeho spojenci kdysi přáli.

Zapomeňte na to, že Ukrajina bude v NATO.

Přeji krásný den.JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

LAVROV  USA:  MOC  SPĚCHÁTE  S  ELEKTRÁRNOU  NA  UKRAJINĚ

Moc spěcháte, vzkázal Lavrov Američanům. Odmítl se vzdát Záporožské elektrárny

 Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl americký návrh, že Spojené státy převezmou od Ruska kontrolu nad okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, největší svého druhu v Evropě. V rozhovoru poskytnutém americké televizní stanici CBS News také prohlašoval na adresu amerických návrhů na ukončení války Ruska proti Ukrajině, že spěch překáží „skutečné politice.“

 CBS News, která ve čtvrtek odvysílala část rozhovoru, v neděli zveřejnila úplný přepis interview a z Lavrovových vyjádření citují další média, včetně britské stanice BBC.

„Chápeme, chápeme tu netrpělivost, protože to je v americké kultuře, že vytváříte očekávání a okolo těchto očekávání zvyšujete napětí,“ uvedl Lavrov v odpovědi na výstrahy šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že se USA stáhnou z vyjednávání, pokud se rychle nepodaří dosáhnout výsledků.

„To nepomáhá zapojit se do skutečné politiky. Ale v našem případě, jak už jsem řekl, jsme připraveni k dialogu, připraveni k rozhovorům a nechceme začít sázkou na neúspěch. To by byla známka špatné dohody,“ dodal.

Lavrov hovořil s novinářkou CBS News na dálku a odpovídal anglicky. Ministra se také zeptala, zda by Moskva byla ochotna předat USA kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou, kterou okupují ruští vojáci. Jde o bod mírového plánu navrženého Bílým domem, poznamenala BBC.

„Ne, nikdy jsme takovou nabídku nedostali. Ale pokud se tak stane, vysvětlíme, že Záporožskou jadernou elektrárnu řídí ruská státní společnost Rosatom,“ odvětil Lavrov a dodal, že elektrárna je „ve velmi spolehlivých rukou“.

„Ničí Trumpovy plány?“ nadepsal server RBK-Ukrajina zprávu o Lavrovově interview, ve kterém podle státní agentury TASS prohlásil, že Rusko je připraveno usilovat o „rovnováhu zájmů“ s USA na Ukrajině, ale nechce jim předat okupovanou elektrárnu.

Ukrajinský server také poznamenal, že Trumpův mírový plán obsahuje i další sporné momenty, a to především to, že USA by de iure uznaly za součást Ruska ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný Moskvou.

X X X 

EXPERT  O  TRUMPOVI

 Trumpova vyjádření jsou matoucí a často si odporují. Záleží na tom, jakou má náladu, říká analytik

Ruské síly vyslaly v noci na neděli na Ukrajinu 149 bojových dronů. Část z nich se podle tamějších médií podařilo protivzdušné obraně sestřelit. Také Rusové hlásí noční útok ukrajinských dronů. Den poté, co se ve Vatikánu krátce před pohřbem papeže Františka setkali americký a ukrajinský prezident. Poprvé od únorové přestřelky v Bílém domě. Situaci pro Radiožurnál okometoval Pavel Havlíček, analytik pražské Asociace pro mezinárodní otázky.

 Britský nedělník The Sunday Times věnuje sobotní mimořádné patnácti minutové schůzce Zelenského s Trumpem palcový titulek: „Naděje na mír po vatikánském summitu“. Vidíte ji tam také?
Já si myslím, že je to možná trošku předčasné. Myslím si, že jsme byli svědky dalšího zmatení v tom, co teď můžeme očekávat od Spojených států a Donalda Trumpa. Setkání rozhodně přispělo k tomu, aby si americký prezident uvědomil, že takříkajíc, a jak on sám se dokonce vyjádřil na sociálních sítích, ho Vladimir Putin může tahat za nos.

 Pavel Havlíček, analytik pražské Asociace pro mezinárodní otázky

To je očividně to, co jak Ukrajinci, tak evropští spojenci Ukrajiny chtějí, aby si americký prezident uvědomil. V tomto smyslu to určitá šance může být, ale jen v tom, aby skutečně Američané byli daleko přísnější a asertivnější vůči Rusku. 

Trump ještě před setkáním se Zelenským uvedl, že Ukrajina a Rusko jsou blízko k mírové dohodě. Po odletu z Vatikánu ale napsal na své sociální síti, že vzhledem k ruským útokům na ukrajinská města Putin možná nechce válku ukončit, a jak jste ho citoval, on napsal: „Možná mě jen vodí za nos“. Tak vy se v těch vyjádřeních ještě vyznáte?
Je to opravdu hodně matoucí. Přiznám se, že ta vyjádření si často odporují a opravdu záleží, jakým způsobem je Donald Trump naladěn. Setkání s Volodymyrem Zelenským je určitě důležité. Je důležité proto, že je to první setkání od pokažené schůzky v Bílém domě. Bylo důležité, že se oba dva státníci potkali a naladili se znovu. Jestli ne na stejnou vlnu, tak minimálně na konverzaci, oni spolu dokážou hovořit.

To je velmi důležité, protože Donald Trump vnímá vztahy s jednotlivými zeměmi skrze jeho osobní vztah k danému lídrovi a k dané zemi. Určitě bych to nepodceňoval.

Na druhou stranu je tady pořád obrovský slon v místnosti. To je Ruská federace, která nepolevuje v úderech, nechce přijímat žádné kompromisy a dlouhou dobu, řekl bych od počátku nástupu této americké administrativy, dokázala s Američany velmi dobře hrát.

Ztráta Krymu

Pokud podle amerického návrhu dohody o příměří nebo míru má Kyjev uznat právně ztrátu Krymu a už v citovaném příspěvku na sociální síti píše Trump o směšných požadavcích Ukrajiny, včetně toho, že Zelenskyj trvá na návratu poloostrova, když je prý jasné, že ten už zůstane Rusku. I to má podle Trumpa být pochopitelně dovětek za vatikánskou schůzkou, kterou označil za velmi produktivní?
Já si myslím, že to je opravdu to, kde stále narážíme na určité nepochopení ze strany Spojených států, a také samozřejmě to, že Američané se k této otázce staví úplně odlišně než sami Ukrajinci. To je velmi pochopitelné.

 Do velké míry i Evropané podceňují důsledky a dopady takového kroku. Kdyby k tomu skutečně došlo, tak by měl opravdu nedozírné globální implikace. Kdyby došlo v tomto smyslu k přepsání hranic, uznání tohoto záboru z ruské strany, tak by to opravdu mohlo mít obrovské konsekvence.

Tato otázka je jedna z těch nejvíce kontroverzních. Stále se nám vrací a byla opakovaně artikulována Američany během jednání, kteří skutečně tlačili Ukrajinu ke zdi. Daleko méně to bylo právě v případě Ruska. Teď to působí velmi zvláštně nebo tak trošku schizofrenně, protože ještě v pátek byl na svém dalším setkání Steve Witkoff, což je jeden z amerických vyjednavačů, který odletěl do Ruska.

Zase opakoval ty samé věci s tím, že se chce domluvit a chce zprostředkovat dohodu. Častokrát to působí z ukrajinského nebo rozhodně pak z českého a evropského pohledu tak, že má dohoda proběhnout za každou cenu. Až poslední výroky v posledních 24 hodinách to trošku redukují s odkazem na možné sankce a prohlubování tlaku na Ruskou federaci, ale vůbec to není očividné. Může to být zase jenom chvilkový zvrat v celé otázce ze strany amerického prezidenta.

Přímé setkání

Po tom pátečním jednání s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem šéf Kremlu Putin sdělil, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, tak asi musíme povzdechnout, pokolikáté už něco podobného z Moskvy zaznělo. Je reálnější přímé setkání zástupců obou zemí?
Já to tam zatím ještě nevidím. Myslím si, že rozpory, tak jak byly například i představeny ze strany některých mezinárodních médií, které ukazovaly, jak vypadala nejen Američany předložená dohoda Ukrajině a i Ruské federace, se kterou pravděpodobně byla předena, tak ukrajinský protinávrh je zásadně odlišný. Je tam celá řada bodů, které se týkají otázky územní celistvosti Ukrajiny, ale i celé řady dalších otázek, včetně reparací a další.

 Vyjednávání nejdou stejným směrem, jsou velmi protichůdná a nedokážu si proto představit, že by si Ukrajina dokázala v tuto chvíli sednout za jeden stůl napřímo s Ruskou federací.

Je to součástí jakési rétoriky a možná i hry o Donalda Trumpa, protože on je jedním z klíčových jazýčků na vahách, kam se to momentum přikloní. Kdo bude mít na své straně karty, o kterých Donald Trump rád mluví. Je to určitě součástí určitého PR a komunikační strategie, kterou Moskva vede velmi aktivně a zejména směřuje do Spojených států.

Je představitelné, že by Trump ustoupil od podmínky uznat ruský nárok na Krym de iure?
Toto je pro mě složité posoudit. Řekl bych, že v tuto chvíli tomu spíše nic nenaznačuje. Na druhou stranu si myslím, že je tady určitý manévrovací prostor. Pokud se podíváme, jak Američané v té své dohodě přistupují k ostatním teritoriálním nárokům, řekněme Ruské federace nebo minimálně tomu současnému postavení, tak říkají, že prakticky celá Luhanská, velké kusy Doněcké, Záporožské a také Chersonské oblasti mají de facto být ne Rusku přisouzeny, ale de facto uznány z hlediska jejich okupovaného statusu.

To nic nevypovídá o tom, že se tam právně nic nemění a Američané, ani zbytek světového společenství by neuznali právní nárok Ruské federace. Rozpor mezi de facto situací a právní situací nebo de iure situací, je velmi očividný. Já si dokážu představit, že by Ukrajina mohla přesvědčit Trumpa, že tento status, má-li být aplikován taky vůči Krymu, je cesta.

 X X X

 ODBORÁŘI  ODMÍTAJÍ  LÉKAŘKU,  ODJELA  OD  NEHODY

Sedláčková po ujetí od nehody nemůže dál řídit hygienu, píší odboráři Válkovi

 Ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) ve Zlíně, Eva Sedláčková, která je podezřelá z ujetí od dopravní nehody s motorkářem, nemůže podle odborářů dál zůstávat ve vedoucí funkci. Ministra zdravotnictví v dopise žádají, aby její jednání posoudil jako neslučitelné s výkonem vedoucí pozice. Připomněli, že stížnosti na ni posílají na ministerstvo už devět let.

 „Ujetí od nehody a neposkytnutí pomoci ze strany lékařky nelze chápat jinak než jako závažné selhání, které je neslučitelné s výkonem jakékoliv vedoucí pozice ve státní správě,“ upozornili v dopise členové Základní organizace odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.

„Považujeme to za fatální lidské a odborné selhání, kterého se dopustila nejen jako lékař, ale i člověk a státní zaměstnanec. S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem již nemůže, a to nejen z morálního hlediska, nadále zastávat funkci ředitelky KHS ZK,“ píší odboráři.

Dopis, na který upozornil server Seznam Zprávy, má MF Dnes k dispozici.

Podle členky odborů Ivany Hába, která pracuje na protiepidemickém oddělení zlínské krajské hygieny, poslali odboráři své vyjádření ministrovi elektronicky, klasickou poštou jej odešlou v pondělí.

Musela o nárazu vědět, říká motorkář

Ředitelka Sedláčková na telefonáty nereaguje. Válek její jednání odsoudil na sociálních sítích a očekává okamžitou rezignaci. Odboráři od něj ale očekávají razantnější přístup. Negativně se k jednání Sedláčkové vyjádřila i hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

K události došlo v polovině března. Nedaleko Zlína motorkář Petr Němeček podle svých slov předjížděl na přehledném a rovném úseku dvě vozidla. Řidička před ním jedoucí Škody Octavie RS si ho ale nevšimla a sama začala předjíždět.

 „Náhle vybočila, ani nedala blinkr, takže jsem neměl šanci se autu vyhnout. Narazila mi bokem do řidítek, byla to pořádná rána,“ líčil pro iDNES.cz Němeček, jehož srážka odmrštila do příkopu. „Musela vidět, že do mě narazila,“ je přesvědčený.

Stížnosti na ředitelku posílají odbory devět let

Odboráři ve svém dopise upozorňují, že služební auto, kterým Sedláčková bourala, není opravené. „Není známo, zda byla škoda na autě řádně ohlášena pojišťovně a PČR, a dále zda byly splněny vnitřní předpisy KHS ZK pro tyto případy. Jsme velmi znepokojeni i tím, že ředitelka KHS ZK nedokázala vysvětlit svou účast na nehodě.“

Zároveň hygienici ministru Válkovi připomínají, že na nestandardní jednání ředitelky upozorňovali už v minulosti. Jednalo se o stížnosti odesílané standardní cestou na ministerstvo zdravotnictví už od roku 2016. Prošetření jedné z nich dokonce vedlo k zahájení kárného řízení proti ní.

„Veškeré naše stížnosti a podněty na jednání a chování ředitelky KHS ZK byly jejími představenými vyhodnoceny jako neoprávněné. V jednom případě bylo naše podání státním tajemníkem zcela absurdně předáno k vyřízení ředitelce KHS ZK, tedy osobě, vůči které směřovalo,“ informují odbory.

 Nesouhlasili například s personálními změnami, kdy ředitelka začlenila odbor hygieny dětí a mladistvých do jiného odboru a specialisté přišli o své pozice.

„Pro nás je nepřijatelné, aby na vedoucí místo ředitelka na základě svého rozhodnutí jmenovala zaměstnance s devítiměsíční praxí a nevypsala výběrové řízení, do něhož by se mohli přihlásit lidé s mnohaletou praxí a bohatými zkušenostmi,“ doplnil loni v prosinci za odbory Martin Hába.

 X X X

 Vracíme ženám sebevědomí a pocit atraktivity, říká odborník na rekonstrukční onkologickou chirurgii

V chirurgickém centru a sanatoriu Sanus v Hradci Králové provádí rekonstrukce prsu pacientkám, které prodělaly rakovinu prsu. „Ale existuje také část žen, pro které ztráta prsu není až tak velkým problémem. Pokud ženu partner ubezpečí, že ztráta prsu není problém pro něj, tak to žena potom tolik neřeší,“ popisuje pro Český rozhlas Hradec Králové Jan Doskočil, odborník z místního centra na rekonstrukční chirurgii pro onkologické pacienty.

 Proč přistupujete k rekonstrukčním zákrokům? Možná více než zdravotní to jsou důvody estetické, ale asi také psychologické, protože vašimi pacientkami jsou typicky ženy po rakovině prsu, je to tak?
Ano. Rekonstrukce prsu se neprovádí až tak dlouhou dobu a minimálně pro část žen je to určitě důležitá operace.

 MUDr. Jan Doskočil, odborník na rekonstrukční chirurgii pro onkologické pacienty, hostem u mikrofonu Jany Kudyvejsové

A pacientka je s výsledkem spokojená. Často děkuje, že jsme jí vrátili sebevědomí a pocit ženskosti či ženské atraktivity. Tedy určitě to má i své psychologické důvody.

Pro část žen to je také poměrně hodně důležité z praktických důvodů. Pokud hodně sportují, chodí plavat nebo eventuálně chodí často ve společenských šatech, tak potom je obtížné, aby nosily epitézu, je to obtěžující. Tedy ty to dělají z tohoto důvodu.

Ale také existuje část žen – mnohdy mne překvapuje, že jsou to i ženy poměrně mladé a atraktivní – pro které, jak se mi zdá, ztráta prsu není až tak velkým problémem. Možná to hodně souvisí s partnerským vztahem. Pokud ženu partner ubezpečí, že ztráta prsu není problém pro něj, tak to žena potom tolik neřeší.

‚Téměř 40 let‘

Bavíme se o případech, když žena skutečně přijde o prs. Tuto operaci provádíte také u vás?
Ano, provádíme ji také. Není sice úplně typické provádět onkologické operace prsu na pracovišti plastické chirurgie, nicméně my se tím zabýváme už téměř 40 let. Spolupracujeme s komplexním onkologickým týmem, kde je chirurg, onkolog, diagnostik, mamolog. Tato problematika se u nás provádí dlouho a v poměrně velkém rozsahu.

 Jandová: Operace prsou ve mně rezonovala víc, než jsem si vůbec představovala

 Dochází tedy u ženy k odstranění mléčné žlázy?
Ano, mastektomie (z řeckého mastos, také jinak prs a ektomé, nebo-li vyjmutí) je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje mléčná žláza. Co se týče nádorů, tam se mastektomie provádí částečná, že zůstane větší část prsní žlázy a odstraňuje se pouze nádor a jeho okolí. To je výkon, který se dnes provádí poměrně často.

Jeho nevýhodou trošku je, že musí být následován ozářením onoho prsu, jinak by to s dost velkou pravděpodobností mohlo vést k recidivě, ke znovuobjevení nemoci.

Nebo se provádí takzvaná radikální mastektomie, při které se odstraní kompletně celý prs. Buď se ponechá část kůže, která se případně použije k následné rekonstrukci po nějaké době, nebo se odebere prs kompletně včetně celé kůže. Pokud je žena rozhodnuta, že nebude chtít rekonstrukci a bude po celý život nosit epitézu.

‚Mikrochirurgický zákrok‘

Existují různé postupy, můžete využít i nejrůznější metody?
Určitě ano. Pro rekonstrukci prsu existují dvě velké skupiny operací. Jedná se buď o rekonstrukci z vlastních tkání, nebo o rekonstrukci silikonovým prsním implantátem. Obě metody mají své výhody, ne každá se hodí pro všechny pacienty a je potřeba si mezi nimi vybrat.

Co se týče přenosu rekonstrukce z vlastních tkání, asi nejčastěji prováděnou operací je ta, při které se prs vytvoří z kůže břicha. Je to ale operace poměrně náročná a provádí ji pouze některá pracoviště plastické chirurgie. Jedná se o zákrok mikrochirurgický, kůže břicha se přenese na hrudník tím způsobem, že se musí vypreparovat drobné cévy častokrát třeba menší než jeden milimetr.

„Existují dvě velké skupiny operací. Jedná se o buď o rekonstrukci z vlastních tkání, nebo o rekonstrukci silikonovým prsním implantátem.“

Jan Doskočil ( odborník na rekonstrukční chirurgii pro onkologické pacienty)

Pod mikroskopem se musí přišít na cévy na hrudníku, aby byla tkáň přenesená z břicha vůbec prokrvená. Tedy je to operace náročná, často trvající pět i více hodin. A je určitou zátěží pro pacientky a není pro každého vhodná hlavně z toho důvodu, že ne všechny pacientky mají na bříšku dostatek tkáně, která by se mohla přenést na hrudník a vytvořit prs.

Tedy je to operace svým způsobem zatěžující dlouhou anestezií, takže žena musí být zdravá, aby tuto operaci mohla podstoupit.

A je to operace také obtížně dostupná, protože pracovišť, které ji provádí, je málo. Je zapotřebí velmi náročné a sofistikované vybavení a mikrochirurga s dlouhou erudicí, který zákrok provádí. Takže na takovou operaci se čeká někdy i několik let.