Zbyněk Fiala: Ukrajina dostala účet za prohranou válku. Ta americká vláda, která Ukrajince nahecovala do konfliktu s Ruskem, je nyní Trumpem vnímaná jako nepřátelská. Proto tak zachází i s jejími válečnými náklady. Ty musí být Ukrajinci splaceny prakticky vším, co se v zemi v nejbližších letech najde.

Děti ve školách se budou jednou učit, jak do dopadne, když se někdo nechá omámit sliby podpory cizí mocnosti „dokud bude třeba“, a pak je proud peněz přinucen k obratu, protože v té mocnosti je zvolena vláda s programem „co bylo poskytnuto, musí se vrátit, samozřejmě i s úroky“.

Zatímco smršť evropských summitů v Paříži, Londýně či Bruselu pečuje o pokračování zástupné války s Ruskem na Ukrajině i za cenu dosud nepředstavitelného státního zadlužení, americký prezident Donald Trump přemýšlí o tom, jak peníze za marnou válku dostat zpět, a hodlá toho dosáhnout dosud nepředstavitelným ždímáním poražené Ukrajiny.

Náklady na rozpoutání války byly relativně malé, Victoria Nulandová mluvila o 5 miliardách dolarů, které byly fakticky vynaloženy na Majdan 2014 a vítězství fanatického antiruského křídla toužícího navázat na banderovské předky. Když Rusko přestalo tolerovat dělostřelecké útoky na rusky mluvící města na Donbase, náklady konfliktu řádově vyskočily. A teď je jedno, že z údajné americké pomoci ve výši 140 miliard dolarů ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský podle svých slov 40 miliard dolarů nikdy neviděl.

Čísla tam létají různá, ale podstatné je, že tyto peníze vydávala Bidenova vláda, kterou Trump považuje za nepřátelskou, protože je přesvědčen, že se dostala k moci volebním podvodem. Když pak rozpoutala něco, co Trump sám by nikdy nepřipustil, nevidí důvod, proč by to měl financovat. A ve chvíli, kdy Zelenský už „nemá žádné karty“, hra končí a bude se platit.

Trump by rád dostal 350 miliard dolarů, což chápe jako spravedlivý podíl na ukrajinském nerostném bohatství, které mu ostatně Zelenský ještě před americkými volbami ocenil na 500 miliard dolarů. Ale na číslech opravu nezáleží, protože podle poslední Trumpovy nabídky už mají Američané rozhodovat úplně o všem.

Trump to nemyslí zle. Místo bombardování se bude těžit. To je pro Ukrajinu rozhodně výhodnější a může to zároveň posloužit jako nejlepší bezpečnostní záruka. Kdyby někdo chtěl napadnout zemi, kde všechno patří Američanům, jako by napadl přímo USA. To si každý rychle rozmyslí, snaží se uklidňovat zděšené kyjevské vyjednavače o podmínkách příměří a budoucího míru jejich partneři z Washingtonu.

Nejnovější americký návrh, jehož kopii měla možnost prostudovat redakce deníku Wall Street Journal, rozebírá na 55 stránkách systém, jehož základní řídící strukturu bude představovat Rekonstrukční investiční fond Spojených států a Ukrajiny. Má to být partnerství s ručením omezeným registrované ve státě Delaware. Iluze o společném rozhodování padne pohledem na složení rady ředitelů, ve které budou tři Američané proti dvěma Ukrajincům. Fond bude první na řadě, když se bude rozhodovat o těžebních a infrastrukturních projektech na Ukrajině za účasti jiných investorů, ať nových nebo stávajících. A bude mít právo je odmítnout.

To nepřímo ukazuje na dalšího poraženého, kterým je Evropská unie. Její výdaje na válku (jako součet výdajů členských zemí) jsou srovnatelné s americkými, a v posledním půlroce je překračují. Nicméně v případné mírové Ukrajině už s nimi nikdo nepočítá. Proto se tak zoufale snaží konec války oddálit, v naději, že mezitím se něco stane, co rozdá karty znovu.

Zelenský má teď souhlasit s výprodejem nerostného bohatství, které už dva dny před Trumpovou inaugurací prodal Britům. Je to obsaženo ve stoleté smlouvě o strategickém partnerství, nabízející jako protihodnotu platby ve výši 3 miliardy liber ročně „dokud bude třeba“. O tuhle kořist se teď budou muset Američané s Brity nějak poprat, ale Ukrajinci utřou v každém případě. Pomoc na pokračování války už nejspíš potřeba nebude.

Podle WSJ se Ukrajinci zdráhají smlouvu přijmout, protože je mnohem tvrdší, než byla ta, která se původně měla v klidu podepsat za Zelenského návštěvy v Bílém domě. Když však byl ukrajinský prezident vypakován z Oválné pracovny, protože se snažil Trumpa před novináři přesvědčit, že netuší, jaký je ten Putin prevít, dostal ještě nášup.

Nový návrh, jak už částečně proběhlo médii, nesleduje jen těžbu kovů a vzácných zemin, které jsou nezbytné pro elektronický průmysl. Má zaostřeno také na ropu, plny a další nerostné zdroje, a vedle toho také na infrastrukturní projekty jako jsou přístavy nebo plynovody, vypočítává WSJ. Jakmile by byl tento dokument podepsán, Kyjev bude mít 45 dní na to, aby nabídl seznam příslušných projektů schválených ukrajinskými orgány.

Bývalý ukrajinský ministr hospodářství Tymofij Mylovanov poukazuje na to, že takové uspořádání je naprosto neslučitelné s investicemi, za kterými by stála nejen Evropská unie, ale také Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond a podobné instituce. Je přesvědčen, že ukrajinský parlament to nemůže nikdy schválit.

Jenže to by nesmělo jít o nabídku, kterou nelze odmítnout. Trump to připomněl názorně, když po hádce se Zelenským na týden Ukrajině vypnul americké zpravodajské informace a fakticky tak otevřel ukrajinské nebe ruským útokům na cokoliv. Ukrajinská letadla bez amerického kódu zůstala sedět na zemi. Kdyby se něco takového zopakovalo, nejspíš by to zkrátilo i životnost ukrajinského parlamentu, a pak by jeho souhlas přestal chybět.

Takhle tedy vypadá drsné válečné účtování, kterému předcházela svalnatá hesla o konečném vítězství a s tím spojené vycucnutí kde koho zbrojními náklady. Mělo to být drahé ještě předtím, než o všechno přijdou. Než plané řeči přestanou být zajímavé, až na suché: „Karty na stůl!“ Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Vyšší ceny aut mě nezajímají, řekl Trump. Popřel, že vyhrožoval šéfům automobilek

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho nezajímají vyšší ceny automobilů způsobené jeho cly. Naopak automobilky k jejich zvyšování vybízí. V rozhovoru pro americký server NBC News popřel, že by tlačil na šéfy automobilek, aby ceny drželi na uzdě. „Je mi to jedno, lidé začnou kupovat americká auta,“ uvedl.

  Podle deníku Wall Street Journal Trump tento měsíc během hovoru s šéfy automobilek pohrozil, že pokud kvůli clu zvýší ceny, mohou očekávat ještě vyšší tarify. Trump však naopak očekává, že vyšší ceny podpoří výrobu aut v USA a zákazníci budou preferovat domácí vozy.

 „Doufám, že ceny vzrostou, protože pak lidé budou kupovat americké vozy. Máme jich dost,“ řekl Trump. Dodal také, že by cla mohl vyjednávat dolů, ale pouze za „něco hodnotného“ od ostatních zemí.

 Odborníci z automobilového průmyslu předpovídají, že Trumpova 25% cla, která mají vstoupit v platnost ve čtvrtek, zvýší ceny všech aut prodávaných v USA, a to jak dovážených, tak i těch vyrobených na americké půdě. Automobilky mohou snížit výrobu, dokud se neujasní, zda cla budou dlouhodobá.

Kanadský premiér Mark Carney varoval Trumpa, že pokud cla skutečně zavedou, Kanada odpoví vlastními tarify. Trump však odmítá zavedení tarifů odložit, ačkoliv připustil možnost dohody až po jejich zavedení.

 Prezident zároveň vyzval automobilky k přesunu výroby do Spojených států. „Pokud vyrábíte auta v USA, vyděláte. Pokud ne, budete muset možná přijít do USA, protože tam žádné clo není,“ prohlásil.

Automobilky se však zdráhají přesunout výrobu kvůli vysokým nákladům na stavbu nových továren a nejistotě ohledně dlouhodobosti celních opatření. Trump však trvá na tom, že jeho plán na reciproční cla bude trvalý, pokud ostatní země neposkytnou hodnotné ústupky.

X X X

DLUH   ČR   5.27  BILIONU

Český zahraniční dluh vystoupal na 5,27 bilionu. Nejsme na tom ale tak špatně, říká ekonom Hindls

Zahraniční dluh Česka činil ke konci loňského roku 5 bilionů a 271 miliard korun. Meziročně tak došlo k růstu o zhruba 460 miliard. „Je nutné tato čísla vidět v kontextu. Náš zahraniční dluh zhruba ze 77 procent tvoří privátní sektor,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí… na Dvojce ekonom Richard Hindls.

 „Na jedné straně je země dlužníkem. Na druhé straně věřitelem, ostatní země dluží nám. Tyto pozice se sčítají a my jsme ve výsledku spíše věřiteli. V tomto ohledu na tom tedy nejsme špatně,“ vysvětluje Hindls.

 „Náš zahraniční dluh navíc zhruba ze 77 procent tvoří privátní sektor. A až těch zbývajících 23 procent je sektor vládních institucí, které šly čísly spíše dolů, což je dobrá zpráva,“ doplňuje ekonom.

Hindls přiznává, že celkově zní dluh pět bilionů jako strašné číslo, je však podle něj třeba vnímat ho v kontextu. Ve srovnání s ostatními zeměmi na tom Česká republika není špatně.

„Náš dluh je zhruba srovnatelný s Polskem. O něco vyšší ho má Slovensko. V Řecku se dluh pohybuje kolem 200 procent hrubého domácího produktu, oproti našim 66 procentům. V červeném pásmu se pohybuje také Belgie. Proto si myslím, že zde není žádný důvod ke znepokojení.“

Boj s Čínou?

Americký prezident Donald Trump chce teď zavést dvacetiprocentní cla na veškeré země, které kupují ropu a plyn od Venezuely. „Ve výrocích amerického establishmentu se člověk těžko orientuje,“ komentuje Trumpovy plány Hindls.

„Některé výroky působí hodně divoce, ale možná, že jsou více promyšlené, než se nám zdá. Informací se k nám dostává mnoho, ale ve skutečnosti se toho zas tak moc neděje.“

 „Myslím si, že se Trump připravuje na ekonomický souboj s Čínou. Evropa je pro něj na druhé koleji. Dlouhodobý cíl nese jméno Čína, která je pro něj skutečným konkurentem.“

Ekonom zároveň upozorňuje, že v USA studuje na nejprestižnějších univerzitách mnoho čínských studentů za peníze Číny, kteří se pak vrací zpátky. „To znamená, že se vrací i všechna know-how a technologie.“

K naprosté izolaci americké ekonomiky podle Richarda Hindlse nedojde. „To, co se teď děje s cenami, bych nenazval cenovou válkou. Spíše cenovou přestřelkou.“

„Dnešní svět je už tak výrazně propojen, že izolacionismus nebo zapouzdření Spojených států si myslím, že není možné. A americká vláda to moc dobře ví. Donald Trump navíc často říká, že kdo nechce mít vysoká cla a vysoké daně, má se přidat k němu. Myslím si, že pro řadu firem bude přitažlivé jít do Spojených států, kde je podnikatelské prostředí na vyšší úrovni než v Evropě,“ dodává.

 X X X

 VELKÉ  PROTESTY  LIDÍ  V  MEXIKU,  LIDÉ  MIZÍ,  VRAŽDĚNI?

ZAKROČÍ  OSN,   DALŠÍ  ZEMĚ  SVĚTA?  ARMÁDY?

Vyhlazovací ranč hrůzy zažehl v Mexiku protesty, v zemi mizí desítky lidí denně

 Nález „ranče hrůzy“ u mexického Teuchitlánu, kde aktivisté objevili lidské kosti a pece určené ke spalování těl, vyvolal v zemi zděšení a demonstrace. Lidé požadují důkladné prošetření případu, jenž znovu přitáhl pozornost k tématu zmizení souvisejících se zločiny narkokartelů. V celé zemi se pohřešuje více než 124 tisíc lidí.

 „Tato místa jsou po celé zemi. Mexiko je plné masových hrobů,“ uvedla María Aguilarová, která od roku 2011 pátrá po svém synovi, jenž zmizel neznámo kde. Její osud sdílí desetitisíce rodin. Nedávný nález v nich vyvolal naději, že by se mohli o svých blízkých dozvědět něco nového.

Úředníci ale zatím o táboře u Teuchitlánu poskytli jen málo informací. Aktivisté pátrající po pohřešovaných lidech tu začátkem měsíce objevili na bývalém ranči úlomky kostí, popel a provizorní krematoria. Farma podle nich sloužila nejen k výcviku, ale také jako vyhlazovací tábor.

 Kolik lidí na místě zemřelo, se vyšetřovatelům dosud nepodařilo zjistit. Ačkoliv ranč zajistili už loni v září, o pecích a tisícovce kusů oblečení se Mexičané dozvěděli až nyní. Aktivisté se na místo vydali na základě anonymního tipu, za pár hodin už se prodírali lidskými kostmi.

„Policie, jež na místě pátrala loni na podzim, pochybila v počáteční fázi vyšetřování,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Alejandro Gertz Manero. Jeho úřad teď zkoumá, zda selhání při původním vyšetřování zapříčinila nekompetentnost nebo spolčení s organizovaným zločinem.

Tábor zřejmě provozoval narkokartel Jalisco nová generace (CJNG). Mladé muže i ženy na farmu rekrutoval pod falešnými přísliby pracovních nabídek s lukrativním výdělkem. Gang je poté využíval k různým nelegálním činnostem, od prodeje drog přes prostituci až po zabíjení.

 „Slíbili jim práci a plat, ale nic z toho nebyla pravda: začali je cvičit na vrahy. Cílem výcviku a zneužívání je dehumanizovat je, zbavit je jich samotných,“ popsala listu The Guardian novinářka Alejandra Guillénová, která se zabývá investigací násilných zmizení v zemi.

Aktivisté fotografie všech kusů oblečení umístili na internet, kde si je lidé mohou prohlédnout. Někteří příbuzní zamířili přímo na místo.

Aktivisté hovoří o hromadném spalování těl, prokuratura ohledně nálezu mlží

Případ v zemi vyvolal neobvyklé rozhořčení – nad epidemií mizení lidí v zemi i nečinností vlády. V Mexiku je oficiálně evidováno 124 tisíc pohřešovaných, většinou od roku 2006, kdy vláda vyhlásila válku drogovým kartelům. Loni zmizelo každý den v průměru 37 lidí.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová v reakci na případ z Teuchitlánu oznámila posílení zákonů o pohřešovaných a nastínila šest kroků, které je třeba podniknout. Patří mezi ně vytvoření národní databáze neidentifikovaných těl nebo posílení Národní pátrací komise.

 Slíbila také plné prošetření případu, což se vládě jejího předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora v obdobných kauzách nedařilo.

 Vyšetřovatelé tento týden podle stanice CBS zadrželi dvojici bývalých policistů s vazbami na dění na ranči v Teuchitlánu. Oba patřili k policejnímu oddělení, jehož šéf byl již zadržen.

Mexická prokuratura nicméně zatím nepotvrdila, že farma sloužila k vyhlazování. Podle ní k tomu neexistuje dostatek důkazů.

 „Na místě byly pece s cihlovou základnou, které se zjevně používaly ke spalování těl. Důkazy jsou jasné. Nebyly to pece, které jsme už viděli v dalších táborech kartelů. Toto byl úplně jiný způsob provozu,“ uvedla skupina aktivistů Guerreros Buscadores, jež farmu objevila.

Nalezené pece jsou podle ní asi metr hluboké jámy, do kterých se vkládaly desky z kamenů nebo cihel. „Po spálení zasypali těla zeminou. Forenzní specialisté na místě jistě objeví další ostatky. Toto je krutá realita a chceme, aby se oběti dočkali spravedlnosti,“ dodal kolektiv.

Mezi oběťmi byli pravděpodobně i ti, kteří neprošli výcvikem nebo se kartelu vzepřeli. Vedle spálení těl je dalšími metodami utajení zločinu rozpuštění v kyselině nebo pohřbení v poušti.

 Výcvikové tábory drogových kartelů se už dříve našly v Jalsicu i dalších mexických státech, například Michoacánu, Tamaulipasu a Sonoře.

Gangy rekrutují zejména mladé lidi ve věku do 25 let, některé přímo s nabídkou zajímavých platů za nájemné vraždy, jiné získávají se slibem falešných pracovních nabídek nebo je unáší.

V posledních měsících bylo v Mexiku nalezeno několik masových hrobů. V lednu policie na severu země u hranic s USA objevila 56 těl. V prosinci zase na předměstí města Guadalajara nalezla několik desítek pytlů s rozřezanými částmi těl, které obsahovaly ostatky 24 lidí. Tentýž měsíc mexické úřady uvedly, že z jam v Chiapasu vyzvedly 31 těl.

 X X X

  Leszek Miller: Evropská unie na podporu Ukrajiny nemá ani cent

 EU trvá na navýšení finančních prostředků pro Ukrajinu, zatímco kapitál z Evropy rychle utíká, píše portál Myśl Polska v úvodu k textu bývalého lídra socialistů a také polského premiéra Leszka Millera. Připojuje, že Evropská unie utratila všechny své peníze a na podporu Ukrajiny nemá ani cent.

Samotný Leszek Miller potom píše,  předseda Evropské rady Antonio Costa řekl, že „na pozadí rostoucích cen energií a nadměrné byrokracie investoři vyvádí  peníze z EU“.

Odliv kapitálu z EU, připomíná Miller, který byl v do roku 2024  také evropským poslancem,  dosáhl 300 miliard eur ročně, protože drobní a institucionální investoři přesouvají své peníze do aktiv mimo region, řekl. Šéf Evropské rady také řekl, že úředníci v Bruselu se snaží vyhnout úniku kapitálu snižováním nákladů na energii, které již vzrostly na nejvyšší hodnotu za dva roky a zasáhly velká průmyslová odvětví a společnosti.

Podle Eurostatu jsou dnes ceny energií pro průmysl o 240 % vyšší než v roce 2021, zatímco v USA vzrostly pouze o 80 %. Přímé zahraniční investice v USA dosáhly v roce 2023 373 miliard USD, zatímco v EU klesly o 29 %. Paradoxně největší hrozbou není odliv kapitálu jako takový, ale ztráta schopnosti jej přitáhnout. Jestliže v roce 2008 EU představovala 25 % globálních IPO (prvních veřejných nabídek), pak v roce 2023 to bylo pouze 11 %.

Dalším důvodem vyvádění prostředků z EU je šílená přeregulovanost. Mezi lety 2010 a 2023 se legislativa EU v oblasti klimatu rozrostla o 387 zákonů a vytvořila labyrint, ve kterém se ztrácejí i evropské korporace. Autoři zprávy Doing Business spočítali, že otevření továrny v EU dnes trvá v průměru 127 dní. Pro srovnání v SAE na to stačí 23 dní.

Mnohamiliardový únik kapitálu přichází v době, kdy EU tlačí na více finančních prostředků pro Ukrajinu, konstatuje Miller. Výzvy přicházejí v době rostoucích obav, že by Donald Trump mohl přerušit dodávky amerických zbraní a financování vládě Volodymyra Zelenského. Maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě kritizuje vojenskou pomoc Ukrajině, řekl, že EU je v úpadku, protože utratila „všechny své peníze“ a ve skutečnosti „nemá ani cent“ na podporu Ukrajiny v jejím konfliktu s Ruskem.

(Vybrala a přeložila Jana Putzlacher), server vasevec.cz

 X X X

 Putin a Trump logicky vidí svět shodně z pozice světových velmocí. I to Grónsko

 Trump krok za krokem logicky ruší naprosto celý odkaz Joa Bidena a kromě z našeho úhlu malicherných rušení bezpečnostních prověrek Bidena a spol. i celou konstrukci vzájemné euroatlantické propojenosti. Projevuje se to nejen v absolutně odtaživému poměru k Evropě, a to nejen k Evropské unii, kterou ostentativně ignoruje a jejíž jednotliví emisaři ve Washingtonu těžko nacházejí vhodné partnery k dialogu a chlad se nepochybně prohloubí po zavedení a následné protireakci 25% cel na dovoz automobilů, což postihne především Německo, jehož budoucí kancléř Merz ihned po svém zvolení zavelel k ostrému kursu proti Trumpovi.

Vztah Evropa – Amerika je nyní doslova nepřátelský. Prakticky všechny vládnoucí evropské elity otevřeně sázeli na vítězství demokratky Harrisové a i dnes v klíčové zahraniční události světa v konfliktu na Ukrajině hledají všechny cesty proto, aby válka proti Rusku nikdy neskončila a hází Trumpovi vidle do jeho snah, že odmítají například součinnost při zrušení části sankcí týkajících se bankovních operací.

Pro Trumpa, kromě nesporného osobního mnohaletého zalíbení ve Vladimíru Putinovi přichází i hlavní důvod, tj. soulad v pojímání nového světového řádu, ve spojení rozhodujících světových velmocí, kteroužto nepochybně jsou USA, ale v očích Trumpa, ale například i Globálního jihu též Rusko.

A právě z hlediska otázek národní bezpečnosti si Trump i Putin daleko  více rozumí mezi sebou než se zbývajícím světem.

Když JD Vance přistál v Grónsku, Trumpova administrativa obdržela do nedávna  nepravděpodobnou podporu pro první potenciální územní expanzi USA od roku 1947 právě od Vladimíra Putina.

Ve čtvrtek na arktickém politickém fóru v severoruském městě Murmansk představil Putin svůj přístup k plánu Donalda Trumpa anektovat Grónsko a naznačil pohled velmi  vstřícný  který  souzní s ruskými  územní plány na Ukrajině.

Plány USA na převzetí kontroly nad Grónskem „mohou někoho překvapit jen na první pohled a je hlubokou chybou se domnívat, že jde o nějaké extravagantní řeči nové americké administrativy,“ začal Putin. „Nic takového.“

Putin opět dokázal svou dokonalou znalost matérie a konstatoval, že USA měly v 60. letech v plánu koupit Grónsko, ale Kongres dohodu nepodpořil, řekl Putin. Ve 40. letech „chránila území před nacistickou okupací“ a učinila nabídku na koupi ostrova, která byla odmítnuta. Dokonce i v roce 1910 měly USA návrhy na Grónsko, poznamenal ruský vůdce a označil americké plány za „vážné“ s „dlouholetými historickými kořeny“.

Poté se Putin přesunul na Aljašku, kterou ruské impérium prodalo v roce 1867 USA, což se stalo národním případem výčitek prodávajícího. „Dovolte mi připomenout, že v roce 1868 byla koupě Aljašky v amerických novinách zesměšňována,“ pokračoval Putin. Nyní řekl, že nákup za prezidenta Andrewa Johnsona byl ospravedlněn.

Stručně řečeno, Putin uzavřel, překonejte to. Velké země mají územní ambice. Dohody o pozemcích a anexích nejsou jen historické památky – jsou moderní realitou. A odmítat generace mezinárodních norem, které nemají zabírat území násilím nebo vydíráním, není naší věcí, co tam dělají.

„Pokud jde o Grónsko, jde o problém, který se týká dvou konkrétních států a nemá s námi nic společného,“ řekl Putin a dodal, že Rusko bude nadále hájit své zájmy v Arktidě před „nebezpečnými“ mocnostmi, jako je Finsko a Švédsko.

Putinův pohled se prakticky  neliší  od tzv. transakčního pohledu Donalda Trumpa , úzce souvisí s Trumpovým transakčním pohledem na svět, stejně jako s jeho hlubokou podezřívavostí vůči nadnárodním organizacím a aliancím založeným po druhé světové válce.

Ty sahají od Organizace spojených národů přes mezinárodní trestní soud až po zahraniční ekonomické bloky, jako je EU, která podle Trumpových mužů byla  „vytvořena, aby podělala Spojené státy“.

„Poválečný globální řád není jen zastaralý, je to nyní zbraň, která se proti nám používá,“ řekl Marco Rubio během svého slyšení v Senátu v lednu. Patří mezi umírněnější členy Trumpova kabinetu. Ti směřující k extrémnějším, včetně Vance, kteří  snaží urychlit stažení USA z Evropy nebo si dokonce otevřeně znepřátelit dřívější spojence USA.

Dnes Donald Trump vyhlásil ambice na celé západní polokouli v obratu, který někteří komentátoři přirovnávali k Monroeově doktríně z roku 1823, podle níž se USA prohlásily za ochránce polokoule.

A  tomto ohledu, kdy prohlašuje, že  by  si USA měly vzít zpět Panamský průplav nebo že Kanada by se měla stát 51. státem, nevidí Kreml logicky žádný důvod jeho pohledy rozporovat.

A proč taky? Jsou to pro něho všechno nepřátelské státy, které usilují o jeho porážku a zničení.

Zkrátka Trumpova Amerika a Putinovo Rusko mají mnoho společných globálních zájmů. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 JADERNÉ  PALIVO  Z  RUSKA  DO  EVROPY

  Expert: Evropa kupuje z Ruska víc jaderného paliva než před válkou. Je těžké vyhnout se Rosatomu

Mezinárodní reputace ruské státní korporace Rosatom – jednoho ze světových lídrů jaderné energetiky – značně utrpěla v roce 2022 v důsledku její účasti na obsazení ukrajinských jaderných elektráren. Sankce na ni ale uvaleny nebyly především proto, že Rosatom dlouhá léta posiloval svůj vliv na zahraniční partnery, píše v analýze nezávislého ruského vydání 7×7 Gorizontalnaja Rossija Konstantin Fomin, bývalý mediální koordinátor ruského Greenpeace.

 Hned první den invaze na Ukrajinu ruská vojska obsadila čenobylskou jadernou elektrárnu, aniž by při tom narazila na odpor. O týden později dobyla záporožskou jadernou elektrárnu, která je největší v Evropě. Obojí se dá kvalifikovat jako válečný zločin. 56. článek Ženevské konvence totiž útoky na jaderné elektrárny zakazuje, píše se v analýze.

 Během následujících let byly obě elektrárny nejednou ostřelovány. Do černobylského sarkofágu ukrývajícího čtvrtý, kdysi vybuchlý energoblok, narazil dron a způsobil na příkrovu požár. V záporožské elektrárně bylo dělostřeleckými náboji zasaženo skladiště jaderného odpadu.

Záporožská elektrárna byla také několikrát odříznuta od dodávek elektrické energie, což mohlo způsobit selhání chladícího zařízení reaktoru a jeho roztavení jako ve Fukušimě.

Odpovědnost za tyto situace by podle Fomina neměli nést jen ruští vojáci. Již 11. března 2022, týden po obsazení, se v záporožské jaderné elektrárně objevili pracovníci Rosenergoatomu, což je dceřiná společnost Rosatomu. V říjnu téhož roku Putin podepsal dekret, kterým elektrárnu označil za ruský majetek a její správu předal této ruské korporaci.

Ekologičtí aktivisté včetně Greenpeace a ruské nezávislé ekologické organizace Ekozaščita mnohokrát vyzývali, aby byly na Rosatom uvaleny sankce za účast v agresi. Západní vlády jim ale zatím nevyšly vstříc.

 Drábová: Evropa potřebuje jaderný deštník USA. Spojenci se občas nepohodnou, ale to není konec

Obchod s nepřáteli

Rosatom neskrývá, že by rád zachoval a dokonce rozšířil spolupráci se západními partnery. Generální ředitel společnosti Alexej Lichačev minulý týden prohlásil, že doufá v obnovení jednání.

Každoroční tržba ze zakázek s takzvanými nepřátelskými zeměmi přitom v poslední letech představuje průměrně 4 miliardy dolarů – tedy 20 procent všech zahraničních zisků společnosti, vysvětluje Fomin.

Dynamika dodávek ruského uranu a jaderného paliva na Západ je rozporuplná. V roce 2024 sice Evropská unie v porovnání s předchozím rokem snížila nákup ruského jaderného paliva o 40 procent, jenže v roce 2023 nákup vyrostl téměř dvojnásobně.

Evropa tak dodnes kupuje více ruského jaderného paliva pro své jaderné elektrárny než před válkou.

Rosatom a jeho uran

Ani s uranem není vše jednoznačné. Obecně platí trend snižování dodávek, ale například Německo ve třetím roce války zvýšilo jeho import o 70 procent.

Spojené státy loni zakázaly dodávky ruského uranu, ale nařízení počítá s výjimkami v případě, že neexistuje žádná alternativní možnost nebo jsou dodávky „výhodné pro národní zájmy“.

Důvodem neutuchajícího zájmu je obrovský podíl Rosatomu na světovém trhu těžby a obohacování uranu. Poté co, společnost koupila půlku kazašského Buďonovského naleziště, kontroluje druhé největší zásoby uranu na světě a je na třetím místě, pokud jde o jeho těžbu.

 V oblasti obohacování uranu zaujímá ruská státní korporace více než třetinu světového trhu. Odmítnout spolupráci s Rosatomem je proto pro Evropu a Spojené státy těžké.

Tento typ zakázek přitom zajišťuje přísun valut do Ruska a nepřímo podporuje i ruský zbrojní průmysl. Autor analýzy se odvolává na Washington Post, podle kterého společnosti spojené s Rosatomem nabízely ruským zbrojovkám pomoc s nákupem součástek, které nejsou k sehnání kvůli sankcím.

Desetiletí závislosti

Závislost na ruském uranu a jaderném palivu přitom není jediný nástroj mezinárodního politického vlivu, který Rosatom Putinovi poskytuje.

Ve výroční zprávě za rok 2023 ruská státní korporace uvedla, že její podíl na výstavbě a obsluze jaderných elektráren ve světě představuje 88 procent. Svým partnerům nabízí krajně výhodné podmínky.

Země, která si stavbu elektrárny objednává, za ni většinou dodavateli platí, ale v případě Rosatomu je tomu naopak. Společnost sama poskytuje úvěry, které pokrývají někdy i 100 procent nákladů na projekt.

Sumy se pohybují kolem 10 až 20 miliard dolarů a roční úrok je tři až pět procent. V některých případech je půjčka i bezúročná. Nad tím, k čemu to Moskvě je, se zamýšlí autor článku vlivného vědeckého časopisu Nature Energy.

 „Cíl může být nejen v příjmech. Země, která si stavbu elektrárny objedná, se na desetiletí stává závislou na Rusku a je vystavena jeho politickému vlivu,“ píše se v Nature Energy.

Reaktory Rosatomu fungují v průměru 60 let a přechod k jinému dodavateli jadrného paliva je drahý a představuje technologická rizika.

Jako příklad takové závislosti Fomin uvádí Maďarsko, které se v roce 2014 dohodlo s Ruskem na výstavbě dvou energobloků v jaderné elektrárně Paks.

Získalo od Ruska úvěr na 10 miliard dolarů s odkladem splátek a důsledkem je loajálnost Budapešti, která pravidelně blokuje hlasování o podpoře Ukrajiny a zavádění sankcí proti Rusku.

To, že Rusko využívá civilní jaderné technologie k dosažení vojenských a politických cílů, není nic nového. Situace na Ukrajině ale představuje varovný precedens.

Jestliže dříve byly za zbraně považovány jaderné bomby a rakety, dnes se jimi mohou stát i civilní jaderné elektrárny, uzavírá Konstantin Fomin v analýze na stránkách nezávislého ruského vydání 7×7 Gorizontalnaja Rossija.

X X X

 NS: Břeclavský soud chyboval, když nepotrestal útok dřevěnou latí na exmanželku.

Okresní soud v Břeclavi porušil zákon, když nijak nepotrestal muže, jenž podle obžaloby po hádce o křovinořez napadl bývalou manželku dřevěnou latí a způsobil jí bolestivá zranění. Břeclavský soud útok nepovažoval za trestný čin a případ poslal jen do přestupkového řízení. Pochybení konstatoval Nejvyšší soud (NS) na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), zjistila ČTK z úřední desky. V dané procesní situaci už ale NS nemohl rozhodnutí změnit.

„Obviněný vedl útok proti fyzicky slabší ženě, která měla značně ztíženou možnost obrany spočívající v podstatě jen v tom, že se před údery obviněného kryla rukama a volala o pomoc. Napadání poškozené obviněný zanechal, teprve když se na místo dostavili policisté. Zranění poškozené byla rozsáhlá, bolestivá a citelně omezující její běžný život,“ popsal NS. Postoupení případu do přestupkového řízení bylo podle NS za daných okolností vyloučené.

Incident se odehrál v roce 2021 v Lednici na Břeclavsku na dvoře vinařství, kam si žena přišla pro křovinořez. S bývalým partnerem se o stroj nejprve přetahovala, poté podle obžaloby čelila napadení. Muž ji strkal, opakovaně udeřil pěstí do hrudníku, kopal do ní a nakonec se vyzbrojil 1,5 metru dlouhou latí. Žena utrpěla zlomeninu ruky a žebra, měla oděrky a modřiny na různých částech těla.

Břeclavský soud zranění nezpochybňoval, naznačil však možnost, že mohla vzniknout už při přetahování o křovinořez, a nikoliv až při bití, které muž popíral. Kopání a bití dřevěnou latí by navíc podle okresního soudu muselo způsobit ještě závažnější zranění. Celkově břeclavský soud nepokládal mužovo jednání za natolik závažné a intenzivní, aby vyžadovalo uplatnění trestní represe.

 Ministerská stížnost uváděla, že rozhodnutí stojí na spekulativních a nelogických závěrech a že čin naplnil všechny znaky ublížení na zdraví. Se stížností se ztotožnilo Nejvyšší státní zastupitelství a nakonec také NS. „Skutkové závěry Okresního soudu v Břeclavi jsou zčásti pouhou spekulací, která nemá žádný podklad v důkazech, a zčásti jsou výsledkem zjevně vadného hodnocení provedených důkazů,“ stojí v rozhodnutí.

Obecně platí, že pokud stížnost upozorňuje na porušení zákona ve prospěch obžalovaného, nemůže NS rozhodnutí změnit, na rozdíl od situací, kdy dojde k porušení zákona v neprospěch obžalovaného. Rozhodnutí o postoupení případu do přestupkového řízení je tak definitivní a výrok NS pouze „akademický“, ceskajustice.cz

X X X

 Party stan, zmizelé dary a předražená slivovice: elitní detektivové odložili další tři kauzy exkancléře Mynáře

Elitní detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) opět odložili tři ze čtyř kauz bývalého kancléře Vratislava Mynáře, které jim v loňském roce vrátili k došetření žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Poslední kauzu zvýhodněného bydlení pro dnes již zesnulého šéfa lánské obory Miloše Baláka předali elitní policisté středočeské kriminálce.

Party stan, zmizelé dary a předražená slivovice: elitní detektivové odložili další tři kauzy exkancléře Mynáře

„K prvním třem věcem, které jste uvedl, mohu sdělit, že v uplynulých dnech bylo naším útvarem vydáno usnesení o odložení,“ odpověděl na dotaz webu iROZHLAS.cz mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

 Dotaz se týkal čtyř kauz, které elitním detektivům vrátili vloni na jaře žalobci Vrchního státního zastupitelství v Praze k došetření.

„Dozorová státní zástupkyně rozhodla usnesením na základě stížnosti poškozené Kanceláře prezidenta republiky o tom, že se usnesení policejního orgánu ruší a policejnímu orgánu se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl,“ vysvětlila před rokem serveru Seznam Zprávy, žalobkyně Denisa Sotáková z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Policisté tak znovu museli prošetřit třeba případ, kdy si bývalý kancléř Vratislav Mynář nechal do Osvětiman odvézt party stan z hradního skladu, který využíval u sjezdovky vedle svého penzionu. Vrátit ho měl až poté, co se na celý případ přišlo.

Stejně tak se policisté museli opět zabývat případem milionového nákupu slivovice pro reprezentační účely od zlínského autoservisu, který neměl na podobné podnikání koncesi, či opět prošetřit kauzu zmizelých darů prezidentské kanceláře za více než půl milionu korun.

Všechny tyto kauzy se ale nejnovějším rozhodnutím detektivů opět uzavírají. Policisté ani po opakovaném prošetření případů nezjistili, že by došlo k trestnému činu.

Případ pro Středočechy

Poslední vrácenou kauzou je případ zvýhodněného bydlení pro dnes již zesnulého bývalého šéfa lánské obory Miloše Baláka. Ten během prezidentství Miloše Zemana pobýval v lánské vile s 21 místnostmi, za což platil symbolický nájem 6300 korun a 3000 za služby.

Balák si měl podle Seznam Zpráv smlouvy o pronájmu podepisovat sám, což zkritizovali i kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Poslední nájemní kontrakt podepsala za lesní správu jeho podřízená Ivana Pokorná – a to týden předtím, než skončil na postu ředitele. V domě pobýval až do loňského prosince, kdy se z něj vystěhoval.

Ani touto kauzou se už ale elitní policisté z NCOZ nezabývají. Případ předali kolegům.„Ohledně vámi uvedené poslední věci (bez toho, aby byla naše odpověď vztažena ke konkrétní osobě) mohu sdělit, že již v loňském roce byla postoupena z našeho útvaru na Krajské ředitelství policie Středočeského kraje,“ napsal Ibehej.

Server iROZHLAS.cz požádal o vyjádření také přímo Vratislava Mynáře. Ten ale na zaslané textové zprávy od lednového zprošťujícího verdiktu v jeho trestní dotační kauze nereaguje.

 Nevinen

Bývalý kancléř za éry prezidentství Miloše Zemana tak může mít zase o něco klidnější spánek. Po lednovém zprošťujícím rozsudku v trestní větvi kauzy šestimilionové dotace na jeho osvětimanský penzion jde totiž o další případy, ve kterých ho státní orgány uznaly nevinným. V kauze dotace na penzion se za něj už dříve postavil také Nejvyšší správní soud, podle kterého Mynář dotaci vracet nemusel.

Co je to abolice?

Abolice je jedna z forem milosti. Je udělována před pravomocným skončením trestního řízení, které tak nemůže být dokončeno. Pravomoc udělit abolici, stejně jako milost a amnestii, má hlava státu. Pro amnestii a abolici ale potřebuje prezident také spolupodpis premiéra, případně jím pověřeného člena vlády.

Ten to přesto udělal. Jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz na základě informací ze získaných odtajněných dokumentů a výpovědi bývalého prezidenta Miloše Zemana, bylo to zřejmě proto, že chtěl získat abolici – tedy zastavit své trestní stíhání ještě před podáním obžaloby. Mynář to přesto nikdy nepřiznal, na dotazy reportéra po vyneseném rozsudku odmítl odpovědět.

Teď už se pouze čeká na to, zda bude Mynář požadovat peníze z dotace zpět. Ministerstvo pro místní rozvoj, na jehož účet nakonec Mynář dotaci vrátil, ale podobný krok nepovažuje za příliš pravděpodobný. „Odpověď od odboru kontroly, který má celou záležitost na starosti, je, že to považují za uzavřenou věc,“ reagovala v polovině měsíce mluvčí resortu Karolína Nová.

Mynářova dotační kauza

V případu šlo o šestimilionovou evropskou dotaci na dostavbu Mynářova penzionu v Osvětimanech, kterou hradní kancléř z období prezidenta Miloše Zemana získal přes svou firmu Clever Management v roce 2011. Podle obžaloby k tomu mělo dojít v rozporu s dotačními pravidly, protože na stejnou stavbu již dříve čerpal dotaci z ministerstva školství pro spolek Chřibák, v němž byl hospodářem. Tuto skutečnost však Mynář podle žalobce Malůše ve své žádosti o druhou dotaci zatajil.

Soudce Pavel Dvorský ze zlínské pobočky Krajského soudu v Brně ale v odůvodnění dnes již pravomocného verdiktu vysvětlil, že v žádosti neuvedené informace nebyly pro poskytnutí dotace klíčové. Žalobci Malůšovi se navíc podle soudu nepodařilo z předložených důkazů prokázat, že by exkancléř tyto informace zatajil úmyslně s cílem dotační podmínky obejít. Mynář svou vinu od počátku odmítá. Stejně tak ale odmítl odpovědět na otázku serveru iROZHLAS.cz, proč tedy dotaci v dubnu 2023 jeho firma sama vrátila. A zda to souviselo s žádostí o abolici, která měla jeho trestní stíhání v této kauze zastavit. 

X X X

  Epidemiolog Roman Prymula o spalničkách i slintavce a kulhavce

 Bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS varoval před kontroverzním plánem americké vlády, která chce plošně promořit drůbež ptačí chřipkou. Tento experiment by podle něj mohl vést k nebezpečné mutaci viru a představovat hrozbu pro celé lidstvo.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. veřejně prohlásil, že plošné promoření drůbeže ptačí chřipkou je lepší alternativou než její likvidace. Jeho plán například detailně popsal web Deutsche Welle. Podle něj by tento přístup umožnil identifikovat geneticky odolné jedince a ty dále rozmnožovat.

 Prymula však upozornil, že takový experiment může mít katastrofální následky. „To je skutečně plán až šílený,“ poznamenal epidemiolog a připomněl incident, který se před lety odehrál v Evropě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v laboratoři byla omylem smíchána ptačí chřipka s běžným chřipkovým virem, což mohlo vytvořit extrémně smrtící variantu.

„Tehdy mohlo ve zkumavce vzniknout cosi, co by mohlo výrazně ohrozit lidstvo,“ zdůraznil Prymula s tím, že nyní se tato situace odehrává v „přímém přenose“. „Děláme tu experimentální laboratoř. Tím promořováním bychom statisticky zvyšovali riziko, že takováto varianta může vzniknout,“ varoval.

V čem spočívá nebezpečí ptačí chřipky?

Nebezpečí ptačí chřipky spočívá v tom, že chřipkové viry mají schopnost si takzvaně vyměňovat část své genetické informace. „Kdyby ten chřipkový virus vyměnil informaci, že je takto smrtící, tak by v podstatě tři lidé z deseti mohli zemřít,“ poznamenal Prymula.

Epidemiolog zároveň zdůraznil, že současná strategie likvidace nakažené drůbeže není samoúčelná, ale představuje klíčové opatření k minimalizaci rizika vzniku nebezpečných mutací. „My tu drůbež vybíjíme čistě proto, abychom snížili statistickou pravděpodobnost, že zde vznikne takováto mutanta. A teď bychom tomu šli naopak napřed,“ vysvětlil.