Exministr Svoboda: Považoval bych za chybu, kdyby v Istanbulu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský  protějšek Vladimir Putin. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) to uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v reakci na to, že se osobně rozhodli nezúčastnit mírových rozhovorů. Podle Svobody mají nejprve jednat diplomaté a „šéfové“ by měli posvětit až výsledky. Bývalý politik Michael Kocáb zdůraznil potřebu další podpory Ukrajiny, která by na Putina vyvíjela nátlak. Podle Svobody v tom sehraje stěžejní roli americký prezident Donald Trump.

„Jakmile by se lídři sešli rovnou teď, neměli by žádný manévrovací prostor pro možnou dohodu,“ namítl Svoboda. „Myslím, že je správné poslat tam kompetentní lidi, aby se vyjednávalo, abychom se posunuli kus dál, a vytvořit prostor pro to, aby mohli přijít lídři a ve finiši uzavřít to jednání.“

 S tím souhlasil i bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Než dojde k výslednému jednání, musí se předtím podle něj odehrát několik kol. „Spousta věcí se stane za oponou,“ řekl v pořadu 360°.

Požadavky a nároky obou stran jsou naprosto neslučitelné, zmínil ve vysílání Kocáb. „I kdyby tam přišli na jakýchkoliv úrovních, v tento okamžik se nemohou dohodnout, protože se od začátku války k sobě nepřiblížili ani o milimetr,“ uvedl důvod, proč jsou podle něj diplomatická řešení vzdálená. Zároveň vyzval k další podpoře Ukrajiny, která by Putina tlačila do jednání.

Trumpův tlak položí Rusko na kolena? 

Nejdůležitější roli v tom podle Svobody mohou sehrát Spojené státy v čele s Trumpem a zavedení dalších protiruských sankcí. Americký sankční návrh, který ve čtvrtek představil šéf diplomacie Marco Rubio na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance (NATO) v turecké Antalyi, předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty.

 „Ten tlak je enormní a bez něj by se to nepovedlo,“ okomentoval bývalý ministr zahraničí. „Položí Rusko na kolena víc než cokoliv jiného. Putin ví, že tady je síla, která je schopna dotlačit ho do výsledku,“ dodal.

Jednání začnou v pátek, uvedlo Rusko

Přímé rozhovory s Ukrajinci navrhl v neděli ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka skutečně odcestoval. Ve středu večer však vyšlo najevo, že Putin do Istanbulu nepřijede. V ruské delegaci není ani ministr zahraničí Sergej Lavrov, ani Putinův poradce Jurij Ušakov, kteří v březnu vedli první přímá jednání s Američany v Saúdské Arábii.

Ukrajinskou delegaci na jednání se zástupci Ruska v Istanbulu povede ministr obrany Rustem Umerov, oznámil ve čtvrtek Zelenskyj. Uvedl, že on osobně by v Istanbulu neměl co dělat a že ukrajinská strana nyní čeká na informace od Turecka a Spojených států ohledně začátku jednání. Podle ruské strany by měla jednání začít v pátek, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj, který označila za blízký organizaci rozhovorů.

 X X X

 RUSKO  SPOKOJENO  NA  JEDNÁNÍ  V  TURECKU

PROČ  SE  DO  JEDNÁNí  ZA  UKRAJINU  PLETE  ANGLIE,  FRANCIE,  NÉMECKO,  POLSKO?

BEZ  STALINA  BY  SE  HITLERA  VŚICHNI  NEZBAVILI

DNES  VŠICHNI  VyHNAT  FAŠISTY  HITLERA  Z  UKRAJINY,  JAK  ŽÁDÁ

PREZIDENT  NĚMECKA   A  RUSKO,  PROTO  ZAČALA  I  VÁLKA

ANGLIE,  STARMER,  SLIBOVAL, ŽE  OBNOVÍ  VYSÍLÁNÍ  SVOBODNÉ  EVROPY,  ALE  NEUDĚLAL  NIC,  NECHTĚL  DÁT  MILIARDY  NA  RÁDIO,  JAKO  USA

ANGLIE  NA  DNĚ,  BEZ  MILIARD,  LIDÉ  ŽIVOŘÍ

MÉLI  BY  PODLE  TOHO  JEDNAT  i   FIALA   A   PAVEL,  CO  SE  DAL  K  ZÁPADU

 Požadavky odtržené od reality, zoufají po jednání Ukrajinci. Rusové jsou spokojeni

 Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu po necelých dvou hodinách skončilo. Bylo to první přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze. Podle ukrajinských představitelů přišlo Rusko s nepřijatelnými požadavky. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že delegace jednaly o setkání svých prezidentů a výměně zajatců.

 Umerov, který vedl ukrajinskou delegaci, po setkání s ruskými představiteli uvedl, že jednali o výměně zajatců ve formátu 1000 za 1000 lidí. Diskutovaly též o kontaktech mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.

Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij potvrdil, že se obě strany dohodly na výměně 1000 zajatců na každé straně. Také řekl, že Ukrajina požadovala, aby se uskutečnila schůzka mezi prezidenty obou zemí. Podle Medinského jsou ruští představitelé s výsledky jednání spokojeni. Obě strany se shodly na tom, že rozhovory budou pokračovat, až Moskva i Kyjev předloží detailní vizi budoucího příměří.

Ukrajina je připravena podniknout rychlé kroky k míru. Pokud Rusko odmítne příměří, měly by následovat robustní sankce, řekl Zelenskyj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský ministerský předseda Donald Tusk, kteří se v Tiraně zúčastní summitu Evropského politického společenství (EPC), po istanbulských jednáních společně se Zelenským telefonovali prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. Politici evropských zemí označili ruský přístup k jednáním za nepřijatelný.

 „Ruské požadavky jsou odtržené od reality a jdou daleko za cokoli, co bylo dříve projednáno,“ řekl agentuře Reuters ukrajinský diplomatický zdroj, podle něhož Rusové chtějí, aby se Ukrajinci výměnou za příměří stáhli ze svého území, a předkládají další „nekonstruktivní podmínky“. „Ukrajina je připravena na skutečné příměří a další opravdový mírový proces bez jakýchkoli předběžných podmínek,“ uvedl zdroj.

 Také agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele napsala, že Rusko vzneslo pro vyhlášení úplného příměří „nepřijatelné požadavky“ včetně stažení ukrajinských sil z rozsáhlých vlastních území, která ovládají. Podle něj to působí, jako by ruská delegace „chtěla záměrně pokládat na stůl nereálné návrhy, aby z dnešního jednání odešla bez jakýchkoli výsledků“.

Server RBK-Ukrajina na svém telegramovém účtu zveřejnil krátké video, které zachycovalo začátek setkání. Byli na něm vidět zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka, kteří seděli u stolu ve tvaru písmene U. V čele byli turečtí zástupci, Rusové a Ukrajinci seděli naproti sobě.

 Členové ruské a ukrajinské delegace si rukama nepotřásli, podotkla stanice BBC News. Ukrajina na jednání do Istanbulu vyslala představitele na ministerské úrovni, Rusko níže postavené činitele.

Je zásadní, aby bylo co nejdříve dojednáno příměří, prohlásil na začátku jednání turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, jehož země páteční rozhovory zprostředkovala. „Zatímco si válka stále vybírá životy, je kriticky důležité, aby bylo co nejdříve zavedeno příměří,“ uvedl na začátku rozhovorů Fidan podle agentury AFP. Podle stanice CNN popsal jednání jako „technické hovory“, které by mohly položit základ pro potenciální setkání lídrů obou zemí.

 Umerov před jednáním s Rusy na facebooku napsal, že dosáhnout míru bude možné pouze tehdy, pokud Rusko bude souhlasit s nejméně třicetidenním příměřím a humanitárními kroky jako je návrat dětí odvlečených do Ruska nebo výměna válečných zajatců v principu „všichni za všechny“. „Přijeli jsme do Istanbulu, abychom našli skutečné cesty k udržitelnému a spravedlivému míru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany.

  Setkání v paláci Dolmabahçe je známkou diplomatického pokroku mezi válčícími stranami, které přímo spolu nejednaly od března 2022, podotkla agentura Reuters. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Od dnešních jednání se nicméně podle této agentury neočekává zásadní průlom.

O něco dříve v istanbulském paláci Dolmabahçe jednali zástupci Ukrajiny, Spojených států a Turecka, které zastupovali mimo jiné ministři zahraničí včetně šéfa americké diplomacie Marka Rubia, který poté podle agentury AFP vyzval k ukončení zabíjení.

 Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA. Ministr Umerov posléze napsal, že ukrajinští činitelé se svými zahraničními partnery „koordinovali postoje“ před setkáním s ruskou delegací.

V Istanbulu se podle AFP setkali také Rusové a Američané, které při tomto setkání zastupoval představitel amerického ministerstva zahraničí Michael Anton.

 Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka skutečně odcestoval.

Ve středu večer však vyšlo na najevo, že Putin do Istanbulu nepřijede, ruskou delegaci vede jeho poradce Medinskij. V ruské delegaci není ministr zahraničí Sergej Lavrov, ani Putinův poradce Jurij Ušakov, kteří v březnu vedli první přímá jednání s Američany v Saúdské Arábii. Zelenskyj mezitím odletěl do Albánie, kde se koná summit Evropského politického společenství (EPC).

 X X X

 KANCLÉŘ  MERZ  MÍSTO  MAJETKU  RUSKA  ODSTRANIT  FAŠISTY  Z UKRAJINY

 UPOZORŇUJE  NA  TO  I  PREZIDENT  NĚMECKA,  JEHOŽ  POŠPI NIL  ZELENSKÝ

 Zabavíme ruský majetek. Pokud to bude právně možné, tvrdí německý kancléř

 Německo a jeho spojenci podle kancléře Friedricha Merze přistoupí ke konfiskaci zmrazených ruských aktiv, pokud to bude právně možné. Se spojenci Merz diskutuje kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině také o dalších sankcích vůči Moskvě týkajících se hlavně energetického a bankovního sektoru.

 Možné zabavení ruských aktiv se podle devětašedesátiletého politika nyní právně prověřuje. „Pokud bude existovat možnost, jak tato aktiva využít na solidním právním základě, uděláme to. Musíme si ale být vědomi i rizik, která takový krok znamená pro evropský finanční trh,“ dodal Merz.

Poté, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 vyslal svá vojska na Ukrajinu, zakázali Spojené státy a jejich spojenci transakce s ruskou centrální bankou a ministerstvem financí, čímž zmrazili ruská aktiva v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (6,7 bilionu Kč).

Evropští lídři chtějí peníze využít na obnovu Ukrajiny, ale zatím se nedohodli na

tom, jak se vyhnout možným právním problémům a vytvoření problematického mezinárodního precedentu. Představitelé Německa i Evropské centrální banky se zatím zdráhali ruské státní rezervy zabavit a varovali, že by takový krok mohl čelit právním námitkám a také ohrozit euro jako rezervní měnu. Výnosy z těchto peněz však pomáhají krýt půjčky, kterými západní spojenci podporují bránící se Ukrajinu.

 X X X

 TRUMP   V  RUKOU  KONEC  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ

 PROTI  VÁLCE  I  TRUMP,  VÁLKU  UŽ  DLOUHO  ODMÍTAJÍ  UKRAJINCI, 

MILIONY  SE  SCHOVAY  DO  ZAHRANIČÍ

 Americký šéf diplomacie Marco Rubio na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Novinářům to na tiskové konferenci řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který návrh sankcí označil za drtivý.

 Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.

„Nesmíme zavírat dveře před tou šancí, která tady je, ale na druhou stranu, když vidím, že zároveň přichází americký senátor Lindsey Graham s poměrně silným, nebo řekněme drtivým sankčním návrhem proti Rusku, tak to musíme také podporovat, aby Putin viděl, že to není jenom jeho volba, ale že nám opravdu na bezpečnosti záleží,“ řekl Lipavský.

 „Rubio hovořil obecně o situaci a jeden z bodů, který sděloval, že v americkém Senátu leží tento návrh. Popsal jeho rozsah, jeho sílu, vysvětlil, že je to návrh, který je v Senátu, nikoli že by šel od administrativy,“ řekl Lipavský. Poznamenal ale, že návrh má velký vliv na stávající situaci a jsou s tím spojené politické požadavky.

Graham je nyní v Turecku, očividně jako součást americké delegace. Součástí jeho cestovního plánu byly schůzky s ministry zahraničí Británie a Ukrajiny Davidem Lammym a Andrijem Sybihou.

Trump: Posun přinese až mé jednání s Putinem

Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že v jednáních o možném míru na Ukrajině nenastane posun, dokud se osobně nesetká se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, píše agentura Reuters. Trump to řekl novinářům před přistáním v Dubaji, kde pokračuje jeho cesta po Blízkém východě.

„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ prohlásil podle agentur americký prezident.

V Istanbulu by dnes mohlo začít přímé jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Takové rozhovory v neděli navrhl ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj ho vyzval, aby spolu jednali osobně.

Ve středu večer však vyšlo najevo, že šéf Kremlu do Istanbulu nepřijede. Ukrajinská strana zatím svoji účast na jednání nepotvrdila a prezident Zelenskyj dal najevo, že o dalších krocích rozhodne po dnešním jednání v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Rusko: Náš postoj odráží situaci na bojišti

Postoj Ruska k možné mírové dohodě s Ukrajinou odráží změny na bojišti, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruská invazní vojska na Ukrajině pomalu postupují.

Zacharovová odpovídala na otázku, zda se postoj Ruska změnil od loňského června, kdy ruský prezident Vladimir Putin jako podmínku pro mírová jednání s Kyjevem stanovil, že Ukrajina musí oficiálně upustit od ambicí vstoupit do NATO a stáhnout jednotky z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které si Moskva přivlastnila. „Ano, v ruském postoji nastala změna. Tyto změny odrážejí změny na bojišti,“ uvedla Zacharovová.

 Rusko v současnosti ovládá asi pětinu ukrajinského území. Moskva v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym a na podzim 2022 za součást svého území prohlásila i čtyři další ukrajinské oblasti, ačkoliv je celé neovládá. V současnosti kontroluje skoro celou Luhanskou oblast, velkou část Doněcké oblasti a Chersonské oblasti, část Záporožské oblasti a pruh území v Charkovské oblasti.

Ukrajina dala opakovaně najevo, že nikdy formálně neuzná kontrolu Ruska nad částmi svého území. Představitelé této země napadené Ruskem také říkají, že požadavek neutrality je pro ně nepřijatelný.

X X X

V TURECKU  USA,  ZÁSTUPCE  TRUMPA,  RUBIO

JAKÉ  MÁ  POKYNY  OD  TRUMPA?

 V Turecku začnou jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Do Istanbulu přijel i Rubio

 V tureckém Istanbulu se očekávají první přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem od prvních týdnů ruské invaze do sousední země. Přiletěl i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Nemá se sice zúčastnit očekávaných rozhovorů mezi zástupci Moskvy a Kyjeva, američtí činitelé by ovšem měli dopoledne jednat odděleně s Ukrajinci i Rusy.

Jednání zprostředkovává Turecko a podle zdroje tiskových agentur z tamního ministerstva zahraničí by se měla odehrát dvě trojstranná jednání. Nejprve se sešli zástupci Turecka, Spojených států a Ukrajiny a posléze mají jednat představitelé Turecka, Ukrajiny a Ruska. Toto druhé jednání by mělo začít kolem 11:30 SELČ v istanbulském paláci Dolmabahçe.

Zatím nejsou informace o tom, zda se v Istanbulu uskuteční čtyřstranná jednání mezi Ruskem, Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem, napsala ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na svůj zdroj. Podle AFP by se Američané měli sejít s Rusy odděleně.

Setkání v paláci Dolmabahçe je známkou diplomatického pokroku mezi válčícími stranami, které přímo spolu nejednaly od března 2022, podotkla agentura Reuters. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Od dnešních jednání se nicméně podle této agentury neočekává zásadní průlom.

Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem se očekávala už ve čtvrtek, byla ale odložena na pátek. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Umerovova delegace má podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mandát jednat o příměří.

Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemích navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka skutečně odcestoval.

Ve středu večer však vyšlo na najevo, že Putin do Istanbulu nepřijede, ruskou delegaci vede jeho poradce Medinskij. V ruské delegaci není ani ministr zahraničí Sergej Lavrov, ani Putinův poradce Jurij Ušakov, kteří v březnu vedli první přímá jednání s Američany v Saúdské Arábii.

Zelenskyj ve čtvrtek z Ankary, kde jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Umerovem, přestože podle něj v ruském týmu není nikdo, kdo skutečně rozhoduje.

X X X

 CNN: Putin promluvil a iluze západní jednoty je pryč. Trump kvůli Istanbulu ihned otočil

Snaha Evropy a Ukrajiny o zajištění příměří na Ukrajině, kterou původně podporovaly i Spojené státy, vydržela jen pár desítek hodin. Stačilo, aby ruský prezident Vladimir Putin přišel s vlastním návrhem, a jeho americký protějšek Donald Trump změnil názor. Ve své analýze pro CNN to uvádí hlavní korespondent pro mezinárodní bezpečnost Nick Paton Walsh, který pochybuje o výsledcích případného čtvrtečního jednání v Istanbulu.

Iluze transatlantické jednoty ohledně Ukrajiny vydržela přibližně 30 hodin, uvádí v analýze na webu CNN hlavní korespondent pro mezinárodní bezpečnost Nick Paton Walsh.

 Evropa a Ukrajina chtěly, aby byla uzavřena dohoda o třicetidenním bezpodmínečném příměří, které před dvěma měsíci navrhla administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ještě v sobotu plán podpořil Donald Trump a hrozil sankcemi, pokud Rusko do pondělí odmítne dohodu podepsat.

Následně se ale ozval ruský prezident Vladimir Putin s návrhem na přímé rusko-ukrajinské rozhovory v Istanbulu, které by se konaly ve čtvrtek. Trump na návrh Kremlu přistoupil, změnil postoj a transatlantická jednota se roztříštila. Na sociální síti Truth Social navíc naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby: „UDĚLAL SCHŮZKU, TEĎ!!!“ Zelenskému tak nezbylo nic jiného než požadovat, aby se setkání tváří v tvář Putinovi uskutečnilo. Oznámil, že do Istanbulu přijede.

 Zdá se, že dohady o možném příměří uvízly na mrtvém bodě a Rusko mezitím vyslalo na Ukrajinu 108 bezpilotních letounů. A Putin si připsal hned tři body naráz. „Za prvé dokázal zcela ignorovat evropský a ukrajinský požadavek. Za druhé, nečelil žádným masivním sankcím vůči Rusku a zvýšené vojenské pomoci Ukrajině. A za třetí, jeho návrh na přímé rozhovory v Istanbulu se náhle stal základním kamenem Trumpova postoje,“ uvedl Walsh.

Trump podle něj prostě stále není ochoten postupovat způsobem, který by poškodil jeho vztahy s Kremlem. „Nevíme, zda spolu Trump a Putin hovořili v době mezi návštěvou evropských představitelů v Kyjevě a Trumpovým příspěvkem na Truth Social. Ale možná to ani nepotřebujeme vědět: Tak či onak, když stál na rozcestí a měl zvolit buď jednotu, o niž usilují jeho evropští spojenci, nebo cestu, která vede k jeho lepším vztahům s Putinem, vybral si tu druhou možnost,“ napsal Walsh.

Podotkl, že setkání v Istanbulu (pokud k němu dojde) je samo o sobě nesmírně riskantním krokem. „Putin a Zelenskyj sebou navzájem zjevně pohrdají. První z nich považuje toho druhého za proevropského zrádce a symbol úspěchu zrozeného z imperiálního úpadku, který byrokraté ze sovětské éry dosud nepřijali. Ten druhý vidí naopak toho prvního jako člověka, který bezdůvodně a nemilosrdně napadl jeho zemi a neúnavně bombarduje děti, a to každou noc,“ popsal Walsh.

 Společná řeč v nedohlednu? 

Podle něj je pravděpodobnější, že se jim nepodaří najít společnou řeč. „Putin zatím ani nesouhlasil s účastí, přestože přímé rozhovory navrhl, takže případné přijetí se nyní jeví jako jakési velké mírové gesto,“ sdělil Walsh. Dodal, že Trump evidentně nevidí, že se Putin snaží získat čas. „Zdá se, že kremelské síly posilují a nesnižují početní stavy na frontové linii, kde tvrdě tlačí u Pokrovsku na východě Ukrajiny,“ uvedl.

Případné setkání v Istanbulu podle něj nepřinese okamžitý mír nebo příměří, ale jen diplomatickou okázalost a značnou osobní nevraživost mezi dvěma muži ze zcela odlišných generací postsovětského světa. „Může dokonce vrátit mírový proces zpět a opět oddálit okamžik, kdy se Trump bude muset rozhodnout, zda se připojí ke svým evropským spojencům a způsobí Rusku určitou bolest za odmítnutí příměří. Jaká bude odpověď na Trumpovo odložené, životně důležité rozhodnutí, je již jasné. Jak si Evropa s Ukrajinou poradí samy, nikoliv,“ popsal Walsh.

 X X X

PORÁŽKA   NĚMKY  LEYENOVÉ,  OKAMŽITĚ  ODVOLAT  ZA  PODVODY V EU

LEYENOVOU  NEUZNÁVÁ  ANI  ERDOGAN,  TURECKO,  TRUMP

 Porážka pro von der Leyenovou

Novinářka z New York Times požadovala možnost vidět tajné textové zprávy mezi Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou ve věci vakcín proti Covid-19. Evropská komise to odmítla. Nyní však Evropský soudní dvůr dal za pravdu novinářce.

Rakouský Exxpress píše:

Drtivá porážka Ursuly von der Leyenové! Brusel nyní musí zveřejnit tajné textové zprávy mezi předsedkyní Evropské komise a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Rozhodl o tom ve středu Evropský soudní dvůr (ESD).

Na pozadí toho byla skutečnost, že ani tehdy, kdy se informací domáhal New York Times, ani dnes nejsou přesně známy ceny a podmínky objednávání vakcín. Podle rozsudku došlo k podezřelé výměně SMS mezi von der Leyenovou a Bourlou mezi lednem 2021 a květnem 2022.

Pokud jde o rozsudek, stále není jasné, jaké právní důsledky bude mít pro von der Leyenovou. Evropská komise opakovaně tvrdila, že textové zprávy byly smazány, a proto jsou „nenávratně“ ztraceny.

Von der Leyenová se dostala pod kritiku, zejména v raných fázích pandemie v roce 2020 a v prvních měsících roku 2021, protože EU měla například ve srovnání s USA a Spojeným královstvím k dispozici málo vakcín.

 Berliner Zeitung zveřejnil k věci komentář Raphaela Schmellera:

Von der Leyenová a „Pfizergate“: To, co se stalo s očkováním, se dnes děje se zbraněmi

Tajné obchody, zatemněné smlouvy, nedostatek kontroly: Skandál s textovými zprávami kolem Ursuly von der Leyenové není ojedinělým incidentem, ale vrhá ostré světlo na politiku EU.

Trvalo tři roky, než soud EU zjistil to, co je zřejmé: textové zprávy, které si Ursula von der Leyenová vyměnila s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou o největší dohodě o vakcínách v historii EU, jsou relevantní a veřejnost má právo je vidět.

Od koronavirové krize čelí předsedkyně Evropské komise snášet obviněním, že nakoupila příliš mnoho a příliš drahé vakcíny od americké společnosti Pfizer a že zatajovala textové zprávy. Von der Leyenová vždy zdůrazňovala, že textové zprávy nejsou oficiální dokumenty a že se netýkaly smluv. Komise také uvedla, že textové zprávy von der Leyenové byly od té doby „smazány“ – proces, který by vyvolal nejméně jedno vyšetřování v jakékoli správě. To však v Bruselu léta nebylo problémem.

Kdo ví, co teď Evropská komise vymyslí, aby nemusela SMS předávat. Pokud budou konečně zveřejněny, bude konečně možné naléhavě potřebné objasnění. V takzvané Pfizergate se pak bude muset mimo jiné vyjasnit, zda von der Leyenová jednala z vlastní iniciativy a zda nebylo objednáno příliš mnoho a příliš draze. Nakonec je to vidět pouze na smlouvách o vakcínách. Všechny byly zveřejněny, tvrdí Komise. Nejprve na to ale musela vyvinout značný tlak média a Evropský parlament. A za druhé, zásadní pasáže byly zatemněny.

Odmítnutí Evropské komise vytvořit transparentnost je zjevné. Ti, kdo sjednávají více než 1,8 miliardy dávek vakcíny s předpokládanou jednotkovou cenou 20 eur nebo více, tak nečiní soukromě, ale jménem přibližně 450 milionů občanů EU. Jde o jejich peníze (více než 35 miliard eur) a jejich zdraví.

Mimochodem, sama von der Leyenová se k soudu zatím nedostavila. Zatím byla všechna obvinění proti bývalé spolkové ministryni obrany, která má v minulosti mnohá pochybení, zamítnuta. Mimochodem: Takzvaná konzultantská aféra z dob jejího působení v Berlíně se týkala i chybějících textových zpráv.

Kdo se domnívá, že „aféra Pfizer“ je jednorázovou výjimkou v historickém výjimečném stavu, je na omylu. Protože v současné době vidíme přesně stejný model při přezbrojování v celé EU. Brusel plánuje do roku 2030 investovat do evropského obranného průmyslu zhruba 800 miliard eur. Plánují se společné nákupy munice, nové zbrojovky a přímé kontrakty s průmyslem. I zde chybí transparentnost, kontrola a veřejná diskuse.

Zůstává nejasné, kdo rozhoduje o stanovení priorit a na jakém právním základě by měly být tyto částky přidělovány. Zároveň se hází přes palubu pravidla, jako je dluhová brzda, která byla po desetiletí považována za nedotknutelnou, když šlo o investice do sociálního a zdravotního sektoru.

Pokud v případě vyjednávání o vakcíně vznikne dojem, že von der Leyenová dala společnosti Pfizer tajnými dohodami de facto monopol, pak se se vší naléhavostí nabízí otázka, zda se takové chování bude ve zbrojním průmyslu v budoucnu opakovat.

Skandál s očkovacími smlouvami proto není jen kapitolou minulé pandemické politiky, ale varovným signálem pro budoucnost Evropské unie. Každý, kdo požaduje legitimitu, musí vytvořit transparentnost. Pokud chcete důvěru, musíte být zodpovědní. A každý, kdo chce vést demokracii, musí být připraven na to, že bude kontrolován – zvláště když jsou v sázce miliardy dolarů.

EU proto potřebuje závazné a ověřitelné postupy transparentnosti pro velké zakázky – nyní. Jinak z tolik vychvalované evropské solidarity zůstane jen historie chatování mezi předsedkyní a farmaceutickým šéfem, kterou nikdo nesmí číst.

O stavu mediální krajiny v Německu a Evropě mnohé vypovídá i skutečnost, že žalobu za zveřejnění SMS před třemi lety inicioval zahraniční deník New York Times. Dr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

X X X

 Trump je jediný, kdo je Putinovi v jeho mysli hoden. K jejich jednání bude muset dojít, věří Kopečný

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

 Zatím není jasné, zda začnou ukrajinská a ruská delegace jednat už ve čtvrtek, anebo až v pátek. O čem svědčí dosavadní průběh?
Svědčí o tom, že je to samozřejmě překotný vývoj, ale také, že mnoho aktérů z celého světa, kteří mají blízko k Rusku i Ukrajině, se snaží zprostředkovat to, aby příměří skutečně nastalo.

 Dostáváme se do zlomového bodu, po kterém diplomacie USA bude muset buď ukázat prázdnou ruku, anebo vyložit karty, myslí si vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný

A svědčí to o tom, že obě dvě strany hrají karty, které mají. Hrají určitou taktickou hru, která se týká například toho, jak vysoká bude úroveň, co všechno na jednání přinesou, jaké podmínky.

Když jsme u té úrovně, teprve před pár dny se odehrála velká výměna taktizování, kdy prezident Putin místo toho, aby vyslyšel výzvu Evropanů a Američanů k okamžitému příměří, řekl: „Ne, já to dělat nebudu. Místo toho vyzývám Ukrajinu k přímému jednání.“

Nečekal ovšem, že ukrajinský prezident řekne: „Tak to udělejte vy osobně. Já přijíždím do Istanbulu, budu tam na vás čekat.“ Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce – vrchního kremelského ideologa, svého poradce a potom dva, řekněme, z vyššího managementu resortů ministerstev.

Na tyto kroky samozřejmě jedna i druhá strana musí odpovídat. Když tam přijede nízko postavená delegace, Ukrajina by měla vyslat a vysílá adekvátně složenou delegaci za sebe.

Jednání v Turecku

Jednání ruské a ukrajinské delegace mělo podle původních informací začít ve čtvrtek v 9.00. Podle ruských představitelů na žádost Turecka bylo odloženo. Ukrajinská delegace v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským místo v Istanbulu přistála v Ankaře, kde se Zelenskyj sešel s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Podle posledních zpráv míří z hlavního města Turecka, tedy z Ankary, do Istanbulu ukrajinská delegace vedená ministrem obrany, která by se měla zúčastnit toho jednání. Není jasné, jestli má začít ještě ve čtvrtek nebo v pátek.

Během toho všeho samozřejmě jednají s Tureckem, ale také s Brazílií a dalšími aktéry, kteří mají k Rusku blízko, ale zároveň jsou zvláště v posledních dnech výrazně ostřejší a nátlakovější vůči Rusku, aby skutečně začalo svoje sliby plnit z hlediska toho, že má vůli o nějaké příměří.

Kromě Turecka a Brazílie, které jsem zmínil, samozřejmě klíčovou a důležitou stranou budou i Spojené státy.

Pokud v Turecku není Vladimir Putin, pokud ruskou delegaci vede jeho poradce, ztrácí tím schůzka smysl?
Neztrácí, ale zároveň to poukazuje na to, že se státy, které tlačí na Rusko – samozřejmě i na Ukrajinu, ale Ukrajina to vyslyšela už před víc jak měsícem… Tlačí na Rusko, aby skutečně začalo o příměří jednat nebo přímo ustanovilo.

Teď bude de facto míč na straně těchto států, především Spojených států amerických, aby skutečně sankce, které mají vůči Rusku připravené, uvedli v pohyb. Neustálá dlouhodobá strategie Ruska poslední dlouhé měsíce, zvláště od nástupu Donalda Trumpa, byla, že tvrdili, že sice o příměří nebo mír také stojí, ale pořád si hledali nějaké výmluvy, jak to odložit.

Nyní se dostáváme do určitého zlomového bodu, po kterém diplomacie Spojených států bude buď muset ukázat prázdnou ruku, což neočekávám, anebo prostě karty vyložit. Bude muset říct „toto nepovažujeme za dostatečné odhodlání k tomu skutečně mír přinést nebo o míru diskutovat“.

Ukrajina vyšle do Istanbulu svou delegaci, řekl Zelenskyj. Sám se jednání s Rusy nezúčastní

 Americké sankce

Když jsme spolu o chystaném jednání v Turecku mluvili v pondělí, říkal jste, že nejpozitivnějším výsledkem by bylo, kdyby ruský prezident nenašel odvahu do Turecka jet a kdyby to vedlo k tvrdšímu přístupu Západu a hlavně Spojených států. To první se naplnilo.

Z toho, co jste říkal, chápu dobře, že očekáváte, že se teď naplní i to druhé?
V tuto chvíli záleží na tom, s jakým výsledkem odejdou vyjednavači z jednání, které se ještě neuskutečnilo. Pokud to bude to typické ruské maximalistické pojetí požadavků, o kterých ví, že nejsou splnitelné…

Pokud to bude něco, co bude představovat trochu výsměch nebo minimálně odmítnutí amerických požadavků, které do toho investovaly velký zahraničně politický kapitál, myslím, že pak bude americká diplomacie stát před tím, že bude buď celému světu pro smích, že neudělá nic, nebo že to opravdu spustí.

Donald Trump ve čtvrtek řekl, že k posunu mezi Ukrajinou a Ruskem nedojde, dokud se on nesejde s Vladimirem Putinem. Je to správné hodnocení situace?
Dnes (ve čtvrtek) nebo v následujících dnech dojde ze strany Putinových vyslanců k nějakému vyhodnocení v tom smyslu, že Spojené státy mohou spustit nějaké opravdu výrazně zdrcující sankce pro ruskou ekonomiku.

Sankce budou zaměřené na příjmy z ropy skrz sekundární sankce na státy, které ji odebírají, a podseknutí ceny ropy na světových trzích. Skutečně bude potřeba, aby došlo k jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem.

 Trump je ze světových lídrů – kromě čínského prezidenta, který ale Vladimira Putina obdivuje a podporuje – jediný, který mu je v mysli nebo v očích ruského prezidenta nějak roven nebo hoden.

K tomu jednání samozřejmě bude muset dojít. Rozhodně to nebude tak, že se dohodnou dvě nízko postavené delegace a něco se začne realizovat nebo se o něčem začne diskutovat.

Oni odjedou s něčím a pak se prostě buď nic nestane a nastanou buď sankce nebo výsměch americké diplomacii, anebo plánování setkání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. To bych očekával první, případně potom i s Volodymyrem Zelenským.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na čtvrtečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance, které se také odehrává v Turecku ve městě Antalya, informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu Spojených států stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham.

Podle médií má návrh podporu sedmdesáti ze stovky senátorů. Předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Toto by mělo dostatečný efekt?
Uvidíme, jestli by to mělo dostatečný efekt na ruské vyjednávání, na ruský přístup ke konfliktu.

Zatím jim vyhovuje to zdržovat a pokračovat v invazi, protože pro ně lidské ztráty nejsou důležité, ty ekonomické tam prostě zatím nejsou. Znovu tam dokážou nasunout dostatečné množství techniky i lidí na to, aby měli pořád víc a víc. To znamená, že ztráty jsou výrazně kompenzovány. Ale to, co by je zabolelo, by byly přesně tyto sankce.

 Každý stát by si samozřejmě rozmyslel 500procentní cla na cokoliv, natož takto širokospektrální. Jsem přesvědčen, že pokud se to stane, rozhodně to bude mít výrazný efekt na státy, které odebírají ruskou ropu.

Myslím si, že i pod dojmem toho to může mít efekt na ruskou diplomacii, jakkoliv si myslím, že je to spíš začátek nějaké delší diskuse. Je taky dobře možné, že teprve, když to Rusové skutečně začnou cítit, tedy po spuštění sankcí, se až za několik dalších měsíců odhodlají.

X X X

 PUTIN  ODVOLAL  GENERÁLA

Řídil velké vojenské přehlídky před Kremlem, teď Putin generála odvolal

 Ruský prezident Vladimir Putin odvolal armádního generála Olega Saljukova z funkce velitele pozemních sil a jmenoval jej zástupcem tajemníka bezpečnostní rady, informovala ruská média s odvoláním na Putinův dekret. Bezpečnostní rada je prezidentovým poradním orgánem, které předsedá sám Putin. Tajemníkem rady je bývalý ministr obrany Sergej Šojgu.

 Saljukova jmenoval Putin velitelem pozemních sil v květnu 2014. V posledních 11 letech řídil velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, pořádané na výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem, včetně té z minulého týdne. Tyto přehlídky jsou vnímané jako ukázka ruské vojenské síly.

Zatímco generál Saljukov velí vojenským přehlídkám na Rudém náměstí v Moskvě, jeho syn Dmitrij a jeho žena Dina – generálova snacha – vydělávají miliony rublů na organizaci akcí pro vojáky a hodnostáře. Využívají při tom kontaktů na ruské ministerstvo obrany, psala předloni v investigativním článku BBC.

Saljukovův předchůdce v čele pozemních sil generál Vladimir Čirkin byl v létě 2015 odsouzen za přijetí úplatku k pěti letům ve vězeňském táboře, ale o několik měsíců později mu byl trest zmírněn na pokutu ve výši 90 tisíc rublů (asi 25 100 Kč podle současného kurzu).

Na Saljukova po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvalily sankce Evropská unie, Kanada, Velká Británie a ještě několik dalších zemí.

 X X X

STALIN  BUDE  VLÁDNOUT  V  RUSKU

 Putin pokračuje v rehabilitaci Stalina. Do moskevského metra vrátili jeho reliéf

 Ve stanici metra Taganskaja v Moskvě odhalili repliku kdysi odstraněného reliéfu s vyobrazením sovětského diktátora Josifa Stalina. Krok dále rozdmýchává debatu o postupné rehabilitaci Stalinova obrazu v Rusku za vlády prezidenta Vladimira Putina.

 Moskevský dopravní podnik před časem podle webu Novaja gazeta Jevropa informoval o plánovaném vytvoření repliky reliéfu nazvaného Vděčnost lidu vůdci a veliteli. Ten Sověti instalovali ve stanici Taganskaja nedlouho po druhé světové válce a vydržel tam do roku 1966.

Samotná postava Stalina zmizela podle listu z reliéfu už krátce po jeho smrti v roce 1953 a zbytek díla Sověti zničili při budování přestupu mezi dvěma linkami metra, kdy zároveň v zemi pokračovala destalinizace.

Z reliéfu vystupuje Stalin v životní velikosti obklopen sovětskými dělníky, kolchozníky a dětmi s květinami. Na pozadí je vidět profil vůdce bolševické revoluce a zakladatele Sovětského svazu Vladimira Iljiče Lenina. Autoři repliky pracovali podle médií s archivními záběry, neboť originál se pravděpodobně nedochoval.

Podle historika architektury Alexandra Zinovjeva se kopie do určité míry liší, stejné nejsou například ornamentální detaily nebo materiál. „Vzniklo spíše ideologické gesto, kde není hlavní obnova historické architektonické podoby,“ napsal Zinovjev na Telegramu.

Repliku reliéfu v moskevském metru odhalili nedlouho po oslavách vítězství ve druhé světové válce, které si Rusové připomínají 9. května, a zároveň k 90. výročí moskevského metra, které bylo otevřeno za Stalinovy vlády, podotkl The Moscow Times. První linka metra v ruské metropoli začala fungovat 15. května 1935.

V Rusku je postoj k diktátorovi, který má na svědomí represe s miliony obětí, rozporuplný. Většinu z několika tisíc Stalinových pomníků po celém někdejším Sovětském svazu úřady odstranily poté, co diktátorův nástupce Nikita Chruščov přednesl svou zprávu o „kultu osobnosti“.

V současném Rusku se zachovala asi stovka Stalinových pomníků a několik desítek dalších přibylo v posledních letech.

  Stalinův obraz se v poslední letech postupně vrací do veřejných prostor v celém Rusku, upozorňuje The Moscow Times. Před několika dny Putin podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmenovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad.

Putin dříve excesy stalinismu odsoudil, ale nynější politická linie Kremlu tuto stránku opomíjí. Režim současně oslavuje geopolitickou a vojenskou moc někdejšího Sovětského svazu – zejména po útoku na Ukrajinu – s cílem vyburcovat nadšení. Zmínky o politických represích a obětech byly v učebnicích dějepisu zredukovány na minimum. Stalin je představován především jako hrdina, který umožnil vítězství Sovětského svazu ve válce.

 X X X

 SOUDCE   PEJCHAL  PROMLOUVÁ  K  SOUDCŮM  ČR

Pejchal: Milí soudci a státní zástupci, zkuste se vrátit ke kořenům

Emeritní soudce Evropského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal.

S čím dál tím větším znechucením sleduji debatu představitelů moci soudní, tedy soudců a představitelů moci výkonné, tedy státních zástupců o výši a zákonné tvorbě jejich platů. Tito lidé nevykonávají povolání, kde by jim výši jejich odměny určovala jejich úspěšnost ve volném trhu. Jsou jen a jen, podle dnes nastavených pravidel v tomto státu, lze říci profesně doživotně, ve službě občanů České republiky, kteří veškeré jejich prebendy platí ze svých daní.

Pro výkon této velmi lukrativně placené státní služby potřebují „maličkost“: právnické vzdělání. Aby tohoto vzdělání dosáhli, jsou povinni úspěšně absolvovat některou z českých vysokých škol poskytujících výuku v oboru právo. Tuto výuku zajišťují především veřejné vysoké školy, tedy právnické fakulty příslušných českých univerzit. Na nich musel dnešní ctihodné soudce či nekompromisní státní zástupce společenskou vědu zvanou právo naučit slovem i písmem sbor vysokoškolských učitelů.

Ty, kdo učí soudce a státní zástupce právo, platí také občané

Předpokladem kvalitní výuky je, že učitel má poněkud hlubší znalosti té které vědecké disciplíny než jeho žák – student. Toho jsou si vědomi i námi daňovými poplatníky placení soudci a státní zástupci a čas od času při výkonu své služby požádají od některých z právnických fakult odborné stanovisko, aby dokázali spravedlivěji rozhodovat či přesvědčivěji žalovat.

Občané České republiky platí ze svých daní nejenom soudce a státní zástupce, ale i ty, kteří je naučili orientovat se v právním řádu, tedy vysokoškolské učitele veřejných vysokých škol. 

Nejnižší základní plat úplně začínajícího soudce, bez jakéhokoliv roku praxe, začíná ze zákona na částce 107.100, – Kč měsíčně. Tento plat se s přibývajícími roky státní služby ze zákona zvyšuje a zvyšuje, tak že dosahuje měsíčně až dvojnásobné, u některých výtečníků až trojnásobné částky.

A jak na tom profesoři a docenti jsou? Hanebně

Nu a jak jsou na tom ti, kteří takovému čerstvému soudci poskytli podmínku „sine qua non” tedy absolventský diplom právnické fakulty? 

Vybral jsem si pro názorný příklad Vnitřní mzdový předpis Západočeské univerzity v Plzni. Odborný asistent, tedy ten, na kterém obvykle leží největší část výuky, neboť docentů a profesorů je pomálu, obdrží základní mzdu ve výši 36.000, – Kč. O nějakém automatickém navyšování této mzdy v souvislosti s roky praxe jsem v onom výměru nic nenašel. Řídce vyskytující se docent má nárok na 42.000, – Kč měsíčně a zcela výjimečný profesor na 48.000, – Kč měsíčně. Veškeré další případné součásti mzdy jsou nenárokové.

Průměrná mzda v roce 2025 činí v České republice 46.557, – Kč měsíčně.

Může v pochybnostech fungovat stát? Samé otázky

Nuže milí daňoví poplatníci, milí politici, ale rovněž soudci a státní zástupci. Může být v situaci, kdy naprostá většina vysokoškolských učitelů má nárok na mzdu, která je silně pod úrovní mzdy průměrné, zajištěna kvalitní příprava soudců a státních zástupců pro výkon státní moci jejich prostřednictvím? Může tento stát, pokud jde o výkon moci soudní, ale i moci výkonné skutečně řádně fungovat, když o kvalitním vzdělání těch, kteří tuto moc vykonávají, existují oprávněné pochybnosti, s ohledem na systém odměňování vysokoškolských učitelů?

A to nehledím na oblíbené kousky vedení jednotlivých vysokých škol, kdy zaměstnávají spousty svých učitelů toliko na částečné pracovní úvazky, ale požadují po nich výuku v rozsahu úvazku celého. A k tomu přičtěme ještě v posledních letech prosakující informace o mzdách nejvyšších funkcionářů univerzit, které přesahují základní mzdu odborných asistentů více jak desetinásobně.

Naše země bývala bohatá vzdělanými lidmi. Situace je vážná.

Byl bych velice rád, aby se systémem odměňování vysokoškolských učitelů na veřejných vysokých školách vyučujících právo zabývali nejen politici a daňoví poplatníci, ale především soudci a státní zástupci.

Tato země není zemí bohatou na nerostné suroviny, ale bývala „bohatá“ v oblasti vzdělávání a vysokoškolští učitelé požívali patřičné úcty doma i v zahraničí. Dnes právo na vysokých školách učí lidé ponejvíce „bokem“ k zaměstnání, které je skutečně živí, anebo absolutní altruisté. Jiné tam nenacházím, vyjma některých přeplácených funkcionářů vysokých škol, ale to je naprosto jiný a další příběh, obvyklý i v jiných odvětvích, placených daňovými poplatníky.

Situace je skutečně vážná, milí soudci a státní zástupci, začněte se o ni vážně zajímat. Zkuste se vrátit ke kořenům… Aleš Pejchal, ceskajustice.cz

 X X X

 

MINISTR  BLAŽEK  ŘÁDNĚ  NEŘEŠÍ  ANI  STÍŽNOSTI  NA  SOUDCE,  ZNALCE

BLAŽKA  KRITIZUJE  I  OMBUDSMAN  KŘEČEK

ŠKODA,  ŽE  JE  BLAŽEK  I  ADVOKÁT…

 Lidé s postižením čekají změnu. Zákon o přístupnosti startuje, stát tápá

Grosman: Blažek neví, o čem mluví

Kriticky se k ministrovým slovům postavil i člen předsednictva NOS PČR Jiří Grosman:
„Nechápu, co svými slovy chtěl pan ministr říct. Vězeňská služba ČR je na tom s platovými podmínkami stejně špatně jako další bezpečnostní sbory. Výrok pana Blažka je zarážející a neodpovídá realitě.“

Předseda policejních odborů Tomáš Machovič reagoval podobně:
„Nevěříme svým uším. Pan ministr buď nemá korektní informace, nebo nechce respektovat fakta. Proti jeho výroku se musíme ohradit, pravda je opačná – nespokojenost panuje.“

 Odbory požadují rovné financování všech složek

Odbory dlouhodobě žádají, aby byly všechny bezpečnostní složky – policie, hasiči, vojáci i vězeňská služba – financovány spravedlivě. Machovič připomněl, že pokud má dojít ke zvyšování platů, nemělo by se zapomínat na sbory pod ministerstvem spravedlnosti a financí, tedy na Vězeňskou službu a celníky.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve uvedl, že výše navýšení platů u policie a hasičů bude vycházet z požadavků armády. Odboráři se tehdy shodli, že zatím neplánují protesty a vyčkají na výsledek jednání vlády.

Dlouhodobý personální nedostatek

Mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová na konci loňského roku uvedla, že sboru chybí nejen dozorci a strážní, ale i psychologové, vychovatelé a zdravotní sestry. Podle údajů bylo tehdy neobsazených přibližně 760 tabulkových míst pro příslušníky a 205 míst pro civilní zaměstnance.

Na kritickou personální situaci, přepracovanost a nízké bezpečnostní standardy upozornili v dubnu i zaměstnanci věznice Oráčov, kteří se obrátili dopisem na státní instituce.

Odboráři: Výrok je nezodpovědný a nebezpečný

Podle NOS PČR jsou podobné výroky na nejvyšší vládní úrovni neodpovědné. Vysílají špatný signál nejen zaměstnancům vězeňské služby, ale celé bezpečnostní komunitě. Mnozí příslušníci odcházejí do tří let od nástupu a zkušení lidé se nahrazují začátečníky. Práce justiční stráže je přitom odlišná a nemůže plně nahradit roli profesionálních dozorců.

„Ministr spravedlnosti by měl svoje výroky korigovat a respektovat skutečný stav – tedy nízké finanční ohodnocení, nedostatek sil a velkou nespokojenost v řadách Vězeňské služby ČR,“ uzavírá předsednictvo odborového svazu.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 EUROPOSLANEC  SR  LUBOŠ  BLAHA

 Robert Fico dal nenávistným liberálom tú najlepšiu odpoveď

 Premiér Robert Fico to pred chvíľou (15.5.2025) v Handlovej povedal tak, ako to len on vie. Opozičný aktivista so sekerou, zabalený v ukrajinskej zástave, sa otvorene vyhráža premiérovi, ale to je vraj len priestupok.

Ale ja za pozdrav Česť práci chodím po výsluchoch. Je toto normálne?

Predseda vlády sa za mňa plnou váhou v Handlovej postavil a na celé Slovensko vyslovil ľavicový pozdrav Česť práci. Veď si ho vypočujte.

Zdvihol som päsť a Robert Fico zdvihol päsť.

Nádherný okamih!

V Handlovej bola dnes elektrizujúca atmosféra.

Ďakujme všetkým svätým, že Robert Fico to pred rokom prežil. Že ho opozícia nedokázala odstrániť. Že je tu ďalej s nami.

Chceli ho zavraždiť, lebo nechce vojnu proti Rusku. Ako som svojom príhovore vyhlásil, Robert Fico im dal tú najlepšiu odpoveď. Na všetko to zlo a nenávisť.

Našiel odvahu a išiel 9. mája do Moskvy poďakovať našim osloboditeľom od fašizmu.

Takto sa správa najväčšia politická osobnosť našich novodobých slovenských dejín. Ľudia v Handlovej mu v stoji tlieskal.

Ďakujem všetkým, ktorí tam dnes s nami boli. Odkázali sme spoločne všetkým tým nenavistným liberálom, že nás nikdy nezlomia.

 Ľuboš Blaha, europoslanec SR, server vasevec.cz