Radikálny obrat? Ukrajina zvažuje stiahnutie z Donbasu, prezradili Zelenského poradcovia. Poradcovia ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pripúšťajú, že Kyjev môže zvažovať zásadný ústupok v otázke ruskej vojny proti Ukrajine. Ako uviedol americký magazín The Atlantic, vláda by mohla súhlasiť so stiahnutím svojich síl z Donbasu a dokonca sa vzdať kontroly nad časťou územia

Dvaja prezidentovi poradcovia pre magazín uviedli, že Ukrajina „môže byť pripravená prijať tú najťažšiu koncesiu zo všetkých: vzdať sa kontroly nad územím“ v regióne Donbas. Takýto krok by predstavoval najzásadnejší kompromis od začiatku vojny. Aby bol prípadný

The Atlantic zároveň upozorňuje na rastúce obavy v najbližšom okolí ukrajinskej hlavy štátu. Niektorí členovia Zelenského vnútorného kruhu sa obávajú, že šance na mierové riešenie sa postupne znižujú. ústupok legitimizovaný, Kyjev podľa zverejnených informácií zvažuje možnosť vyhlásiť už na jar referendum.

AI mu nepomohla. Ukrajinci hlásia prvý zostrel nového ruského dronu. Mala to byť technologická pýcha

Samotný prezident však v rozhovore zdôraznil, že nepristúpi na nevýhodnú dohodu. „Radšej žiadnu dohodu ako zlú,“ vyplýva z jeho vyjadrení pre magazín. Opätovne deklaroval pripravenosť rokovať o mieri, avšak len za podmienok prímeria a bezpečnostných záruk.

Zelenskyj zároveň priznal, že dohoda o bezpečnostných garanciách medzi Spojenými štátmi a Ukrajinou ešte nie je uzavretá. Základné otázky týkajúce sa dokumentu podľa jeho slov zostávajú otvorené. Ide pritom o odklon od jeho skorších tvrdení, keď dokument označil za pripravený na podpis zo strany Ukrajiny.

X X X

Selhání velké ukrajinské protiofenzivy v roce 2023 zavinil Zelenskyj, řekl Zalužnyj

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šlo hlavně o spor ohledně ukrajinské protiofenzívy v roce 2023, která nakonec selhala. Vojenští experti mají za to, že byla příliš ambiciózní a přišla příliš pozdě, což dalo ruským silám čas na opevnění pozic.

 Zalužnyj uvedl, že plán, který vypracoval s pomocí partnerů NATO, selhal, neboť na něj Zelenskyj a další představitelé nevyčlenili potřebné zdroje.

Původní idea podle něj spočívala v soustředění dostatečného množství sil do jednoho místa, aby Ukrajinci dobyli zpět Rusy částečně okupovanou Záporožskou oblast. Poté měli směřovat na jih k Azovskému moři, čímž by narušili koridor ruské armády používaný k zásobování anektovaného poloostrova Krym. Pro úspěch bylo třeba rozsáhlé a koncentrované nahromadění vojsk a taktické překvapení, uvedl Zalužnyj. Místo toho se podle něj síly rozptýlily po široké oblasti, což oslabilo jejich údernou sílu.

Jeho popis toho, jak se protiofenzíva odchýlila od původního plánu, potvrdili dva západní představitelé, podotkla AP.

Zalužnyj vývoj podle svých slov nadále pozorně sleduje, ale na vojenském rozhodování se už nepodílí. Zároveň uvedl, že od svého odvolání se s prezidentem setkali dvakrát a vedli přitom „absolutně přátelské“ rozhovory. 

Zalužnyj je obecně vnímán jako potenciální hlavní politický rival Zelenského. Ten ho v roce 2024 odvolal z funkce velitele armády a jmenoval ho ambasadorem v Londýně. Analytici tento krok vnímali jako prezidentovu snahu omezit potenciál populárního generála coby politického soupeře.

Po vpádu ruských invazních vojsk do země v únoru 2022 neshody vznikaly kvůli tomu, jak nejlépe bránit zemi, řekl Zalužnyj v rozhovoru. Situace se podle něj vystupňovala v září téhož roku, když desítky agentů ukrajinské tajné služby SBU přišly do jeho kanceláře, aby provedly prohlídku. Zalužnyj tvrdí, že šlo o zastrašování.

V rozhovoru uvedl, že během razie telefonoval šéfovi Zelenského kanceláře a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem povolal posily do centra Kyjeva na podporu,“ cituje AP jeho tehdejší slova.

 SBU podle ní nyní uvedla, že v Zalužného kanceláři nikdy prohlídku neprovedla, ačkoliv připustila, že příslušná adresa byla součástí vyšetřování, které s generálem nesouviselo. Zelenského úřad se k těmto informacím nevyjádřil a AP podotkla, že nemohla Zalužného verzi událostí nezávisle ověřit.

Ačkoliv tato téměř krizová situace pominula, neshody mezi oběma muži ohledně toho, jak bránit zemi, zůstaly, píše dále agentura s odvoláním na vyjádření Zalužného.

 Někteří analytici se domnívají, že Zalužného nedostatečné zapojení do každodenních politických záležitostí Ukrajiny by mohlo oslabit jeho popularitu mezi Ukrajinci. Průzkumy veřejného mínění nicméně podle agentury Reuters opakovaně naznačují, že bývalý hlavní velitel armády by byl hlavním rivalem prezidenta Zelenského ve volbách, pokud by se rozhodl kandidovat. A až se volby budou konat, protože v době války je zakazují ukrajinské zákony.

X X X

 Mrznou vojáci i drony. Ukrajinskou obranu pomáhá držet v chodu sádl

Před časem operovala Aliho jednotka v mrazivých teplotách se stíhacím dronem, když náhle zamrzla kamera. Zmařilo to jejich misi odhalit a zneškodnit přicházející ruský útok. Teploty na 1200kilometrové frontové linii klesají na nejnižší úroveň za celé čtyři roky rusko-ukrajinské války, což komplikuje použití dronů napájených bateriemi, které jsou klíčové pro vojenskou taktiku obou stran, píše agentura AFP.

 „Dopad na naše drony je naprosto negativní,“ řekl Ali, který agenturu požádal, aby ho v souladu s vojenským protokolem citovala pod jeho volacím znakem. „Baterie se rychleji vybíjejí, kamery a kabely zamrzají, prostě je pokryje led,“ popsal. Levné bezpilotní letouny přitom začala všude používat jak ukrajinská, tak ruská armáda.

Malé průzkumné stroje vyhledávají pozice nepřítele a mohou shazovat granáty na cíle i vojáky, přičemž detekují i ten nejmenší pohyb na zemi pod sebou. Jiné drony jsou naplněné výbušninami a navrženy tak, aby narazily do budov nebo vozidel. Stíhací drony se používají k obraně – jde o druh vzdušného boje dronu proti dronu, který má za cíl zmařit přicházející útoky.

S některými bezpilotními letouny nyní operátoři udržují spojení pomocí extrémně tenkého optického kabelu, který zajišťuje, že spojení zůstává stabilní a odolné proti elektronickému rušení. Ale jak teploty na frontě klesly na minus 20 stupňů Celsia, mrzne vybavení i muži, kteří bezpilotní letouny obsluhují.

 „Mráz, nízká oblačnost, mlha. V takovém počasí je pro drony obtížné létat. Může dojít ke zkratu, mohou se ve vzduchu rozbít,“ přiblížil Nazaryj, jeden z velitelů 18. brigády, která bojuje na jihu frontové linie. Jejich stíhací drony jsou lehké a připomínají hračky v podobě letadel.

Někdy jsou zapotřebí staromódní řešení, aby technologicky vyspělá zařízení zůstala ve vzduchu. Izolaci proti mrazu poskytuje dronům jejich potření mazivem, řekl Denys Štilierman, hlavní konstruktér společnosti Fire Point, která vyrábí první ukrajinské bezpilotní letouny s dlouhým doletem. „Prostě je namažeme sádlem a ony vzlétnou. Směju se, ale tak to je,“ řekl AFP během návštěvy továrn

Jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval ve středu šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. Záchranáři uvedli, že tělo 61letého muže vyprostili z trosek rodinného domu po ruském bombardování. Ruské úřady informovaly o dvou raněných a poškozené teplárně v Belgorodu po ukrajinských útocích.

Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova sankce mířené na Moskvu zabraňují rozvinutí dobrých ekonomických a obchodních vztahů mezi Ruskem a USA.

V letošním roce přispělo na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu dosud šest zemí celkovou částkou 584 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun). Uvedl to ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.

Bezpilotní letouny se staly příliš důležitou součástí válečného úsilí, než aby je bylo možné kvůli nepříznivému počasí nechat být. „Drony se používají bez ohledu na podmínky. Máme určité limity, ale potřebujeme je používat,“ řekl Štilierman.

Zima sice představuje z technického hlediska výzvu, ale v jiných ohledech činí drony nebezpečnějšími. Když se obloha vyjasní, bílá vrstva sněhu se může rychle proměnit ve smrtící past pro všechny vojáky, kteří se ji pokoušejí překonat.

„Je velmi snadné vidět, kudy někdo šel nebo jel, protože stopy na sněhu jsou jasně viditelné,“ řekl operátor bezpilotních letounů označovaný jako Lafayette. Některé drony jsou také vybaveny termokamerami, díky nimž je teplo, které zachycují z lidských těl, v zimě mnohem viditelnější.

Uprostřed vlny mrazů Rusko zintenzivnilo své vzdušné útoky na ukrajinské energetické objekty, čímž přerušilo dodávky elektřiny i tepla pro stovky tisíc civilistů po celé zemi, a vyvolalo tak závažnou energetickou krizi.

Také na frontě bojují ukrajinští vojáci se zimou. Ruská armáda v lednu zaznamenala podle analýzy AFP jeden z nejrychlejších postupů ze všech zimních měsíců. Ačkoliv několik ukrajinských vojenských představitelů zaznamenalo i jiná období, kdy se intenzita ruských útoků kvůli kruté zimě snížila.

„Pěchota, která vyjde ven, je doslova zničena, protože se nemá kde schovat,“ řekl jednatřicetiletý příslušník ukrajinské pěchoty s volacím znakem Koleso. V mrazu se zranění rychle stávají smrtelnými, protože podchlazení oslabuje schopnost těla vyrovnat se s traumatem. Podchlazení a omrzliny končetin jsou běžné, řekla Nasťa, zdravotnice z brigády nazvané Da Vinciho vlci.

„Zranění neumírají jen kvůli střepinám a projektilům – umírají také na chlad, který je v mrazu doprovází jako temný společník,“ řekla. Chlad označila za velmi zákeřného nepřítele, který by se neměl podceňovat. Navzdory rizikům nezbývá nic jiného než pokračovat v boji a zajistit, aby kyjevské drony zůstaly ve vzduchu, prohlásil Nazaryj. „Jsme ve válce. Pracujeme za každého počasí.“

X X X

 DEMOKRATI  USA  VYSTOUPÍ  PROTI  TRUMPOVI?

 Trn v patě Trumpa i vedení Demokratů

Socialistka AOL se představila v Davosu jako stále vlivnější zástupce jiné Ameriky

Na opoziční politiky z Demokratické strany, kteří aspirují na nominaci do prezidentských voleb USA 2028, se teď soustředila pozornost, protože hromadně vyrazili na Světové ekonomické fórum do Davosu. Chtěli ukázat, že Spojené státy nejsou jenom MAGA.

Byl tam guvernér Kalifornie Gavin Newsom, který utěšoval evropské lídry, že když se nedá mluvit s Washingtonem, je tu ještě jeho stát, který zůstává „stabilním a spolehlivým partnerem“ v oblasti klimatických změn. Senátor Chris Murphy z Connecticutu odsoudil Trumpa za to, že „naše přátele v Evropě“ odcizil. A senátor Mark Kelly z Arizony se pokusil tyto přátele uklidnit: „Myslím, že to můžeme napravit. Myslím, že to můžeme překonat. Bude to vyžadovat nového prezidenta.“

Ale kdo to bude? A kam to nasměruje? To byl jeden z důvodů, proč se největší pozornost se soustředila na nejmladší (a nejchudší) poslankyni Sněmovny reprezentantů Spojených států Alexandrii Ocasio-Cortezovou, běžně označovanou pouhým AOL. Ta se hlásí k maličké Socialistické straně Ameriky, levicovému, formálně nezávislému křídlu Demokratické strany.

Z výše uvedeného by se zdálo, že jde o outsidera. To už však tvrdí jen neinformovaní. AOC jde přitom ještě dál, požaduje změnu i ve vedení opoziční strany. Je tak trnem v patě jak vedení Demokratů, tak prezidenta Donalda Trumpa. Trump ví velmi dobře, že ji volili často stejní lidé jako jeho. Mohli by jí tedy dát přednost, až tam on nebude.

Provází ji pověst, že volby opravdu umí. Roku 2018 dokázala v primárkách porazit jednu z nejtěžších vah Demokratů, Joe Crawleho, kterému se od roku 2002 nikdo neodvážil postavit, a dosáhla toho bez kapitálu a prakticky od barového pultu v newyorském Bronxu, kde i v době kampaně musela obsluhovat hosty, aby měla na nájem.

Jak píší NYT, mnoho demokratických politiků se nyní obrací na 36letou Ocasio-Cortezovou, a nikoli na své stranické vůdce, aby jim poradila, jak jejich zprávu sdělit. Považují její instinkty za mnohem bystřejší než pokyny konzultantů a fokusových skupin z Washingtonu.

Ocasio-Cortezová tak pravidelně odpovídá i na žádosti umírněných demokratů o pomoc s komunikační strategií a získáváním finančních prostředků a slouží jako mentorka mladým kolegům ve Sněmovně reprezentantů. Neodmítá podporu ani stranickým kandidátům, jejichž názory nesdílí, protože chápe, že v Kongresu jde vždy o celkovou palebnou sílu, rozložení hlasů. Kdo nemá většinu, mudruje marně.

Teď se však znovu snaží nasměrovat stranu k populistickému poselství zaměřenému na dělnickou třídu, píší New York Times. „Demokraté všech směrů se obecně shodují, že potřebují ambicióznější vizi zaměřenou na snížení životních nákladů. Jde totiž o to, získali zpět voliče z řad dělníků, kteří během Trumpovy éry přešli k republikánům.“l

Vliv AOC roste, proto je také zajímavá jako terč kritiky. V Davosu vystoupila ve dvou panelech, ale největší pozornost se soustředila na ten o zahraniční politice. Zaujala opravdu hodně zdlouhavou a dosti koktavou odpovědí na otázku, zda by Spojené státy přišly Tchajwanu na pomoc, kdyby jej Čína napadla. Nakonec ze sebe vysoukala, že „taková je prostě dlouhodobá politika Spojených států“.

Za pozornost však stály jiné věci. Požadovala zahraničněpolitický přístup, který by čelil rekordní nerovnosti a snažil se změnit svět „ovládaný hrstkou elit, hrstkou oligarchů, kteří sedí v předstíraných demokraciích a uzavírají mezi sebou tajné dohody“. Bloomberg dodává, jak v jedné diskusi uvedla, že bezpodmínečná pomoc USA Izraeli „umožnila genocidu“.

Vypadala prý slabě, přestože mezinárodní vztahy – byť jen na bakalářské úrovni, jako náš bývalý ministr zahraničních věcí – studovala, a s červeným diplomem. 

Další panel, kterého se zúčastnila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu už byl o sociálních otázkách, čili dobovým žargonem o „populismu“. Vedla jej redaktorka New York Times Katrin Bennholdová, která o tom přinesla zprávu a k tomu ještě pořídila někde v zákulisí rozhovor. Z toho se přecejen dozvíme o něco víc.

Kteří Demokraté budou nakonec kandidovat v roce 2028, to je stále ještě věcí budoucnosti, avšak bezprostřednější otázkou je, jakou alternativní vizi mohou demokraté nabídnout americkým voličům pro jejich zemi a svět. A jak moc se musí lišit od té, která prohrála v posledních volbách?

V populistické levici strany, která byla povzbuzena vítězstvím socialisty Mamdaniho ve volbách primátora New Yorku, se objevuje projekt, který se staví nejen proti MAGA, ale také proti minulé politice Demokratů, píše Bennholdová a reprodukuje partie svého rozhovoru.

„Neustále jsem viděla stranu, která hájila zvláštní zájmy, elitu,“ řekla AOC. „Demokratickou stranu, která pracujícím lidem v podstatě říkala, že je vše v pořádku, i když ve skutečnosti tomu tak nebylo.“

Řekla, že strana od jejího prvního kandidování v roce 2018 ušla dlouhou cestu, ale ne dost dlouhou. Jednou z věcí, která podle ní musí být „rychle“ provedena, je daň z velkých majetků. Další věcí jsou antimonopolní politiky, které mají zabránit koncentraci toho, co nazvala „zneužívající“ korporátní mocí.

Vzestup autoritářství přímo spojila s rostoucí nerovností. Řekla, že obyčejní lidé se od demokracie odvrací, protože bohatá elita manipuluje systémem ve svůj prospěch.

„Začínají rozhodovat, a my to teď vidíme u některých miliardářů, kteří uplatňují svůj vliv v domácí i globální politice,“ řekla Ocasio-Cortezová.

„Extrémní míra příjmové nerovnosti vede k sociální nestabilitě,“ řekla. Politici musí „přinést materiální zisky pro pracující třídu,“ dodala, „jinak upadneme do izolovanějšího světa ovládaného autoritáři, kteří nepřinášejí prospěch ani pracujícím lidem.“

Bennholdová dodává, že zatím je velmi nejisté, zda se vize Ocasio-Cortezové prosadí v čele demokratické kandidátky v roce 2028. Newsom, který se otevřeně vyslovil proti dani z majetku v Kalifornii, vede v mnoha nedávných průzkumech veřejného mínění mezi demokratickými kandidáty (i když je ještě velmi brzy).

Neexistuje však záruka, že pokud bude příštím prezidentem USA Demokrat, svět nebo dokonce transatlantické vztahy se vrátí do původního stavu.

„Mnoho vůdců prohlásilo, že se vrátíme zpět,“ řekla Ocasio-Cortezová. „Musíme si však uvědomit, že žijeme v nové době a v novém věku.“

 Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

BRUSEL  PROTI  PARAOLYMPIÁDĚ?

Evropská komise vyhlásila bojkot paralympiády

Evropská komise bude bojkotovat zahajovací ceremoniál paralympijských her v Itálii na protest proti rozhodnutí povolit ruským a běloruským sportovcům soutěžit pod jejich národními vlajkami, informuje Euronews.

Evropský komisař pro mezigenerační spravedlnost, kulturu, mládež a sport Glenn Micallef (Labouristé, Malta) se   odmítl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu zimních paralympijských her v Itálii. Vyzval podobně smýšlející lidi, aby následovali jeho příkladu.

„Nemohu podpořit obnovení státních symbolů, vlajek, hymen a uniforem, které jsou neoddělitelné od… konfliktu [na Ukrajině],“   napsal na své stránce X.  Micallef považuje návrat národních symbolů Rusům a Bělorusům za „nepřijatelný“.

Ukrajinský ministr sportu Matvej Bedny také kritizoval rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru, označil ho za pobuřující a vyzval k bojkotu her.

Ruští sportovci naposledy vystoupili s hymnou a vlajkou na mistrovství světa v silovém trojboji v roce 2019. Tým byl z paralympiády suspendován v březnu 2022. Dne 27. září 2025 IPC plně obnovila členství ruské organizace.

Jana Putzlacher, Server vasevec.cz

X X X

V  ČT  DOBŘE  PLACENÍ  REDAKTOŔI  i  EXPERTI?

 ZBYTEČNĚ  VYHOZENÉ  MILIONY,  NEŠETŘÍ

V  TV  NOVA  ZÁPAS  KOMENTUJE  JEDEN  ČLOVĚK

KOLIK  BERE  MORAVEC,  VLASTNÍ  ŽIVNOST?

ČR  NENÍ  JEHO,  ŹÁDNÉ  OTÁZKY,  UŽ  HO  VYMĚNIT,.

NESPOKOJENÍ  DIVÁCI,  ZRUŠIT  POPLATKY

Průměrná mzda v České televizi se loni přiblížila 61 tisícům korun měsíčně.

Průměrná mzda v České televizi se v minulém roce zvýšila o 5,1 procenta na 60 745 korun měsíčně. Vyplývá to z informace, kterou ve středu vzala na vědomí Rada ČT na svém zasedání. Z výše průměrné mzdy se vypočítává výše odměn členů Rady ČT a Dozorčí komise rady.

Zákon o České televizi stanovuje členům rady odměnu ve výši 0,8 násobku průměrné mzdy, což pro letošek odpovídá 48 600 Kč, místopředsedové letos budou dostávat 62 600 Kč, což po zaokrouhlení odpovídá 1,03 násobku mzdy v ČT a předseda bude dostávat 1,27 násobek, tedy 77 200 Kč.

 Členové dozorčí komise budou dostávat 38 100 Kč, místopředseda 42 400 Kč měsíčně a předseda 51 100 korun měsíčně. Výši odměn členů dozorčí komise stanovuje Rada ČT.

Rada ČT má ze zákona 18 členů, jejich funkční období je šest let. Dozorčí komise je pětičlenná, její členové jsou voleni na tři roky. Česká televize zaměstnává zhruba 3000 lidí.

X X X

Je to začiatok konca ukrajinského prezidenta? Generál vyslal Zelenskému jasný signál

Čaká Ukrajinu napínavý politický súboj? Generál na pozícii veľvyslanca vyslal jasný signál hlave štátu, že zrejme budú proti sebe stáť v prezidentských voľbách. Zo spojencov by sa stali súperi. Valerij Zalužnyj dal nepriamo najavo, že by mohol kandidovať proti súčasnému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému.

Niekdajší hlavný veliteľ ukrajinských ozbrojených síl poskytol zaujímavý rozhovor pre agentúru AP. Vyslovene síce nepovedal, že poškuľuje po najvyššej funkcii, no jeho výroky sa dajú chápať ako príprava na vstup do domácej politiky. O Zalužnom, ktorý od jari 2024 pôsobí ako veľvyslanec v Británii, sa už dlhé mesiace špekuluje ako o možnom prezidentskom kandidátovi. Doteraz to odmietal akokoľvek komentovať, pričom sa dôrazne vyhýbal prípadnej kritike Zelenského. Po interview pre AP to však už neplatí.

Pred blížiacim sa štvrtým výročím vpádu ruskej armády na Ukrajinu sa generál posťažoval na prezidenta za to, ako zachoval v polovici 2023. Ukrajinci vtedy plánovali protiofenzívu, ktorú nakoniec realizovali, ale skončila sa neúspešne. Zalužnyj tvrdí, že Zelenskyj a jemu blízki ľudia vtedy neposkytli dostatočné zdroje. Generál pritom podotkol, že plán vypracoval v súčinnosti s vojenskými odborníkmi z NATO.

„Prvá časť plánu spočívala sústredení potrebného počtu síl do jednej veľkej jednotky na opätovné dobytie čiastočne okupovaného Záporožia, kde sa nachádza jadrová elektráreň. Potom by ukrajinské ozbrojené sily postupovali na juh k Azovskému moru,“ ozrejmil Zalužnyj. Objasnil, že úspešná protiofenzíva by umožnila odrezať Rusov od koridoru používaného na zásobovanie anektovaného Krymu.

Generál zopakoval, že úder si vyžadoval veľa vojenských kapacít, a dodal, že išlo aj o vhodný moment prekvapenia. „Namiesto toho boli ukrajinské sily rozptýlené na rozsiahlom území, čo znížilo ich údernú sil,“ kriticky upozornil.

Zalužnyj sa zdôveril, že spory medzi ním a Zelenským (respektíve s vplyvnými predstaviteľmi prezidentskej kancelárie) vznikli už počas prvého roku ruskej invázie. Zvlášť poukázal na to, že tajná služba chcela vykonať raziu v priestoroch, kde pracoval. Podčiarkol, že im odmietol poskytnúť dokumenty a varoval, že ako vojak vie, ako sa má bojovať. Udialo sa to v septembri 2022. Agenti tajnej služby prišli do utajeného objektu, kde pôsobil Zalužnyj s ďalšími dôstojníkmi. Mimochodom, v čase ich príchodu rokoval s desiatimi britskými vojenskými predstaviteľmi.

Zalužnyj si asi načasoval odpovede pre AP krátko pred štvrtým výročím začiatku ruskej invázie. A možno nemenej preto, že sa čoraz začína hovoriť o vypísaní prezidentských volieb. Tie sa podľa platnej legislatívy nesmú konať počas vojnového stavu, no šéf Bieleho domu Donald Trump tlačí na Zelenského, aby Ukrajinci mohli hlasovať čo najskôr. Ukrajinský líder to podmieňuje prímerím a dôkladnou prípravou volieb. Na strane Zelenského v tomto prípade stojí až okolo 90 percent Ukrajincov – takýto počet ľudí podľa prieskumov verejnej mienky nesúhlasí s voľbami, pokiaľ sa vojna neskončí.

Čo sa týka odhadov výsledkov prezidentských volieb,v prípade účasti Zalužného v nich by Zelenskyj zrejme neobhájil svoj mandát (vo funkcii hlavy štátu je od mája 2019 a keby nebola vojna, voľby sa v riadnom termíne by sa boli uskutočnili na jar 2024). Z viacerých prieskumov verejnej mienky realizovaných od začiatku decembra 2025 vyplýva, že do druhého kola volieb by takmer určite postúpili títo dvaja Ukrajinci. Zelenskyj asi z prvého miesta, Zalužnyj by mal len o niečo menší zisk hlasov. V rozhodujúcom druhom kole to však nateraz vyzerá tak, že Ukrajina by mala zažiť zmenu na čele štátu. Nálady voličov dávajú oveľa väčšie šance na víťazstvo Zalužnému v porovnaní so Zelenským.

X xx

 DETROIX  PO  BLAŽKOVI  ROZHAZOVALA  MILIONY  ČR,

MOC  TOHO  NEUMÍ

ŠETŘIT  POLICIE,  NKÚ,  NSZ  BRADÁČOVÁ

Spravedlnost měla poradce na bitcoiny i podcasty. Ministerstvo zaplatilo milion 

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo ve druhém pololetí roku 2025 externím poradcům více než milion korun. Další miliony směřovaly na právní a poradenské služby externím kancelářím, především v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Vyplývá to z přehledu, který resort zveřejnil. Většinu času ministerstvu v této době šéfovala Eva Decroix z ODS.

Resort spolupracoval s desítkami externích odborníků. Hodinové sazby se většinou pohybovaly mezi 400 až 550 korunami. Nejvyšší částku mezi jednotlivci získal soudce Paul Springer, který za konzultační činnost v justiční a legislativní oblasti obdržel 181.500 korun. Bývalý předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš podle přehledu za druhé pololetí roku 2025 obdržel 84.975 korun.

Sociální sítě a podcast

Monitoring sociálních sítí a podcastů zajišťovala Alice Šmídová, která dostala 166.400 korun. Expertní činnost v oblasti trestní politiky vykonávala bývalá ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková. Ministerstvo jí vyplatilo 139.700 korun. Analytické podklady pro politické vedení připravoval Jan Nevyjel, který obdržel 142.800 korun.

Soudní znalec Vladimír Smejkal 

Insolvenční agendě se věnoval Lee Louda, jenž získal 30.800 korun. Další desítky tisíc korun připadly členům rozkladové komise ministra spravedlnosti. Celkově resort za individuální poradce vyplatil částku přesahující jeden milion korun.

Bitcoinová kauza: miliony za právní služby

Největší položku představovaly výdaje spojené s bitcoinovou kauzou. Advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba obdržela 2.229.448 korun za právní zastupování a dalších 559.431 korun za právní stanovisko k nakládání s prostředky z aukcí bitcoinů.

Clifford Chance Prague Association inkasovala 460.768 korun za právní posouzení darovací smlouvy a odpovědnosti státu. Poradenství k této věci poskytla také kancelář Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři, která obdržela 193.600 korun.

Znalec Vladimír Smejkal vypracoval dva znalecké posudky související s dohodami o narovnání mezi státem a kupujícími bitcoinů. Resort mu vyplatil 302.500 korun. Audit kauzy provedla společnost Grant Thornton Audit, která obdržela 3.569.500 korun.

 Jen tyto položky představují výdaj přes 7,3 milionu korun.

Další miliony do digitalizace justice

Vedle právních služeb ministerstvo financovalo i projekty digitalizace. Společnost Ideal IT Solutions čerpala 2.276.010 korun za služby v oblasti enterprise architektury justice. Projektový manažer Luboš Moravec obdržel 1.473.780 korun. Servodata vyčerpala 899.731 korun v rámci projektu digitalizace soudních agend eTrest a eSpráva. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Z  DR.  BLAŽKA  ZEMĚDĚLEC…?  ZÍSKAL  POLE…

Špičky brněnské ODS prodělaly. Z parcel pro domy má Blažek rázem jen pole

Malá vesnice u Brna připravila vlivné politiky ODS Roberta Kerndla a Pavla Blažka o desítky milionů korun, když jejich stavební pozemek proměnila v pole. Podobné zásahy do územních plánů jsou stále častější, obce se tím brání svému přehlcení.

Drsná jednání zažil starosta malé obce Březina na Brněnsku Michal Bittner (nez.), když proti němu v minulých dvou letech stál náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS). Právě on společně s dalšími partnery včetně někdejšího stranického kolegy a exministra spravedlnosti Pavla Blažka koupil v této vesnici ležící na okraji Moravského krasu jen pár minut od Brna rozlehlé pozemky s cílem na nich stavět.

Kerndlův zástupce zmiňoval různé právní instituty, které by bylo možné využít, a naznačoval, jaké důsledky by to případně mohlo mít pro obec.

X X X

Dánský král Frederik dorazil do Grónska, návštěvou vyslal vzkaz do USA

Dánský král Frederik X. ve středu zahájil třídenní návštěvu Grónska, které je autonomní součástí Dánského království. Panovník tak chce vyjádřit podporu ostrovu, o jehož získání pro Spojené státy usiluje americký prezident Donald Trump.

Sedmapadesátiletý monarcha v Nuuku, hlavním městě největšího ostrova světa, zamával skupině Gróňanů, kteří ho přišli přivítat na letiště. Čekal ho tam grónský premiér Jens Frederik Nielsen.

„Přišli jsme se podívat na krále,“ řekl 44letý muž z davu, jehož krajané mávali grónskými vlajkami. „Je to pro nás důležité,“ dodal.

 Grónsko se v poslední době ocitlo v centru diplomatického napětí mezi Dánskem a Washingtonem. Trump totiž k velké nelibosti evropských spojenců opakovaně prohlásil, že USA chtějí převzít kontrolu nad arktickým ostrovem.

Když dánský král na konci ledna svou návštěvu Grónska ohlásil, vyjádřil „hlubokou solidaritu“ s Gróňany, které Trumpovy ambice ohledně jejich ostrova také znepokojují.

 Monarcha, jehož role je především symbolická, měl ve středu v plánu mimo jiné návštěvu střední školy v Nuuku, rybářské společnosti Royal Greenland a také arktického velitelství, které je odpovědné za monitorování a ochranu suverenity Dánského království v oblasti.

Ve čtvrtek hodlá král navštívit Maniitsoq, asi 150 kilometrů severně od Nuuku, kde se setká s místními podnikateli. V pátek bude Frederik X. v Kangerlussuaqu, dále na severu, kde navštíví arktické výcvikové středisko dánských vojáků.

 Navzdory obtížné koloniální minulosti se podle agentury AFP monarchie v Grónsku dlouhodobě těší velké oblibě.

Washington opakovaně tvrdil, že kontrola nad Grónskem je nezbytná pro bezpečnost USA, a obvinil Dánsko a evropské spojence z nedostatečné ochrany této strategické oblasti před ruskými a čínskými ambicemi. Toto napětí vyvolalo jednu z nejvážnějších krizí NATO od založení aliance roku 1949.

Donald Trump však od svých výhrůžek upustil po lednovém podpisu rámcové dohody o budoucnosti arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

X XX

„Krab“ se zdeformovaným prstem. Rubio tajně jedná s vnukem Raúla Castr

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vede tajná jednání s vnukem bývalého kubánského vůdce Raúla Castra. A to v době, kdy Spojené státy vyvíjejí na režim v Havaně nebývalý tlak. S odvoláním na tři nejmenované zdroje to napsal portál Axios. Rozhovory s Raúlem Guillermem Rodríguezem Castrem se konají mimo oficiální struktury kubánské vlády a svědčí o tom, že vláda USA vnímá čtyřiadevadesátiletého revolucionáře jako toho, kdo v komunistické ostrovní zemi rozhoduje.

 „Nenazýval bych to vyjednáváním, ale spíše diskusí o budoucnosti,“ sdělil webu vysoce postavený představitel americké administrativy. „Postoj vlády USA je takový, že tento režim musí pryč. Ale to, jak to přesně bude vypadat, je na něm (prezidentu Donaldu Trumpovi), a ten se teprve rozhodne. Rubio stále jedná s vnukem,“ dodal činitel.

Rubio a jeho tým považují Castrova jednačtyřicetiletého vnuka a jeho okruh za zástupce mladších podnikatelsky orientovaných Kubánců, v jejichž očích revoluční komunismus selhal a kteří vidí sbližování s USA jako hodnotné, píše Axios. Castro mladší, přezdívaný Raúlito, je v politických kruzích znám také pod přezdívkou El Cangrejo (Krab), a to kvůli svému deformovanému prstu.

 Kubu sužuje vážná energetická krize vyvolaná tlakem Spojených států. Země se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Havana přišla na začátku roku o dodávky ropy z Venezuely, od svého hlavního spojence. Stalo se tak poté, co Spojené státy zaútočily na Venezuelu a unesly jejího dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Trump také podepsal exekutivní příkaz, který Washingtonu umožňuje uvalit cla na státy prodávající Kubě ropu.

Rozhodnutí Washingtonu ponechat ve Venezuele u moci členy Madurovy vlády však podle Axiosu některým Kubáncům naznačilo, že Trump a Rubio jsou ochotni uzavírat dohody s rivaly uvnitř režimu. Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová se po Madurově únosu stala prozatímní prezidentkou.

 Rubio a další představitelé a poradci Trumpovy administrativy byli předtím v kontaktu s venezuelskými elitami podobně, jako to teď dělají na Kubě, sdělily zdroje Axiosu. „Hledají na Kubě další Delcy,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámený s rozhovory.

Trumpovi poradci kromě Castra mladšího mluvili s dalšími vlivnými Kubánci. Vztah s ním však vnímají jako ten nejdůležitější, který je na ostrově třeba kultivovat. Je oblíbencem svého dědečka, sloužil jako jeho osobní bodyguard a má spojence ve vedení armádního obchodního konglomerátu GAESA, uvedl jeden ze zdrojů Axiosu, který rozhovory Castra mladšího a Rubia, syna kubánských přistěhovalců, označil za překvapivě přátelské.

 Rubio nehovořil s kubánským prezidentem Miguelem Díazem-Canelem ani s dalšími vysoce postavenými vládními představiteli. Trumpova administrativa je vnímá jako komunistické aparátčíky, kteří si ani nedokáží představit jednat o změně na Kubě, uvedl další zdroj obeznámený s uvažováním Trumpova týmu.

X X X

Nevídané účtování v tajné službě. Ředitel rozvědky nařídil jednomu z předchůdců vrátit 10 milionů korun

V souvislosti s Úřadem pro zahraniční styky a informace se podle zjištění iROZHLAS.cz hraje o velké peníze. Jeden z bývalých ředitelů této tajné služby, které se běžně říká rozvědka, měl během výkonu funkce s prostředky úřadu zacházet nehospodárně. A současný šéf rozvědky dospěl k závěru, že službě způsobil škodu. Nařídil mu proto vrátit 10 milionů korun. Redakce popisuje podrobnosti výjimečného sporu.

Nevídané účtování v tajné službě. Ředitel rozvědky nařídil jednomu z předchůdců vrátit 10 milionů korun

Letos třiašedesátiletý Vladimír Posolda je jedním z nejzkušenějších tuzemských zpravodajců vůbec. Už v roce 1990 se přidal k Federální bezpečnostní informační službě, jak se tehdy nazývala pozdější BIS.

V kontrarozvědce strávil osm let, po kterých nastoupil do Úřadu pro zahraniční styky a informace. Od října 2022 tuto nejuzavřenější tajnou službu řídí.

Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, Posolda přistoupil ke kroku, jenž je ve zpravodajské komunitě mimořádný.

Na základě řízení o náhradě škody rozhodl, že jeden z jeho předchůdců ve funkci, Jiří Šašek, připravil rozvědku neodpovědným hospodařením o 10 milionů korun. A že je má službě vrátit.

Záležitost se dostala na stůl až k tehdejšímu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), právě pod tento resort Úřad pro zahraniční styky a informace spadá. Rakušan Posoldovy závěry nepotvrdil.

Sporem se tak v současnosti zabývá justice, na kterou se Šašek obrátil. A tento měsíc zazněl důležitý verdikt. Podle něj se ředitel Posolda neměl touto věcí vůbec zabývat, ale měla jít rovnou do rukou ministra vnitra.

Porušení právních a vnitřních předpisů?

„Prvostupňovým orgánem (Posoldou) bylo vydáno rozhodnutí, kterým byla žalobci (Šaškovi) uložena povinnost nahradit škodu způsobenou (…) Úřadu pro zahraniční styky a informace ve výši 10 milionů Kč, kterou způsobil při výkonu služby zaviněným porušením povinnosti (…) zákona o služebním poměru,“ popisuje podstatu sporu neveřejný rozsudek, jejž iROZHLAS.cz získal.

Řízení, které skončilo rozhodnutím o náhradě škody ve výši 10 milionů korun, započal někdejší ředitel rozvědky Marek Šimandl | Zdroj: Profimedia

Z verdiktu není jasné, čím konkrétně se měl Šašek coby ředitel rozvědky při nakládání s penězi služby provinit.

Z rozsudku však plyne, že podle současného šéfa služby zacházel s financemi „v rozporu s právními a vnitřními předpisy“. Posolda mu proto v prosinci 2024 nařídil zmíněných 10 milionů korun uhradit.

Ředitel rozvědky nechce komentovat, proč po svém předchůdci vymáhá peníze. A podle zákona ani nemůže.

„Argumenty, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno, jsou uvedeny v jeho odůvodnění, které je v souladu se zákonem (…) utajováno ve stupni Důvěrné. Z tohoto důvodu nelze veřejně komentovat vaše dotazy,“ sdělil redakci kancléř rozvědky Jaromír Hrbek.

Problémy Šaškova náměstka

Jiří Šašek velel Úřadu pro zahraniční styky od července 2014 do září 2018. V tomto období otřásla rozvědkou událost, která by mohla nastínit odpověď na otázku, čím měl službě uškodit.

Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v květnu 2018 oznámil, že vnitřní kontrola v rozvědce prokázala zásadní ekonomické problémy

 „Z prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti,“ prohlásil Metnar.

Na to konto Šaška z výkonu funkce i služby odstavil, oficiálně skončil jako ředitel v září toho roku.

Z auditu vzešlo trestní oznámení, jež vyústilo v obžalobu Zdeňka Blahuta, tehdejšího Šaškova náměstka pro operativní činnost.

Pod Blahuta spadal sběr zpravodajských poznatků a ofenzivní operace služby v terénu. Podle obžaloby Blahut zneužil 190 milionů korun, které byly určené pro záchranu českého misionáře, jehož věznili v Súdánu. Akci mu podepsal Šašek.

Média Blahutovu kauzu popsala. Že však Šaškovi v této souvislosti vedle ztráty funkce nyní hrozí i významná finanční újma, se dosud veřejně nevědělo.

Jak o případu smýšlí, případně jak si vysvětluje kroky ředitele Posoldy vůči své osobě, lze jen hádat. Šaškův advokát Josef Kopřiva na dotazy redakce nereagoval. Samotného Blahuta justice pravomocně očistila.

Právo konat má jen a pouze ministr

Jak stojí výše, ředitel Posolda vymáhá po Šaškovi peníze po řízení o náhradě škody. To už v listopadu 2020 započal tehdejší ředitel rozvědky Marek Šimandl.

„K vašemu dotazu se vyjádřit nemůže, neboť s ohledem na uplynulý čas si již nepamatuje,“ odpověděla na dotaz iROZHLAS.cz k případu Hana Štaffová, mluvčí celní správy, kterou dnes Šimandl řídí.

„Nelze tedy než uzavřít, že rozhodne-li o škodě, kterou měl žalobce způsobit jako bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, je jeho rozhodnutí nicotné. Pokud je prvostupňové rozhodnutí nicotné, ministr nemůže vydat napadené rozhodnutí, neboť nelze rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí, které právně neexistuje.“

Ludmila Sandnerová (soudkyně Městského soudu v Praze)

A jak už také zaznělo, loni v březnu se začal kauzou zabývat tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Posoldovo rozhodnutí zrušil. Současně mu uložil, aby možnou škodu způsobenou Šaškem prověřil znovu.

„S ohledem na to, že toto rozhodnutí se týká činnosti tajné služby, se k věci nemohu vyjádřit,“ uvedl k tomu pro iROZHLAS.cz Rakušan.

Hned v červenci minulého roku se Šašek začal bránit. Na vnitro podal žalobu. Byl přesvědčený, že se vůči němu mělo postupovat jinak.

Podle něj se jeho odpovědností za hospodaření rozvědky neměl zabývat žádný z jeho nástupců, v čemž mu Městský soud v Praze dal minulý týden v neveřejném řízení za pravdu. Verdikt vynesla soudkyně Ludmila Sandnerová.

„Z výkonu své funkce je ředitel Úřad pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra,“ zní klíčová věta rozsudku.

Posolda tak neměl právo náhradu škody vymáhat, bezpředmětné je proto i navazující Rakušanovo rozhodnutí. A pokud se má nyní podezřením na nezákonné Šaškovo jednání někdo zabývat, smí to být jen současný ministr vnitra Metnar. Zda tak učiní, není jasné. Mluvčí vnitra Hana Malá odmítla rozsudek komentovat.

 X X X

Odškodné za blokaci lodi s migranty. Itálie zaplatí neziskovce v přepočtu 1,8 milionu

Itálie musí vyplatit neziskové organizaci Sea-Watch 76 tisíc eur (1,8 milionu korun) za protiprávní zabavení plavidla v roce 2019. Ve středu o tom rozhodl soud v Palermu. Úřady tehdy loď zablokovaly poté, co kapitánka i přes zákaz ministerstva vnitra vplula s migranty do přístavu. Premiérka Giorgia Meloniová rozhodnutí soudu označila za absurdní

 Italské úřady chybovaly, když po zabavení lodě nereagovaly na výzvu organizace Sea Watch, která žádala, aby rozhodnutí o zabavení lodi bylo odvoláno. Kvůli tomu ve středu soud nařídil vyplatit odškodné za majetkovou újmu a soudní výlohy.

Italské úřady loď zabavily, když s ní na konci června 2019 kapitánka Carola Racketeová vplula do přístavu na ostrově Lampedusa navzdory příkazu, aby tak nečinila. Loď, která měla na palubě 40 migrantů, čekala na povolení 16 dní. Racketeová se rozhodla zákaz ignorovat kvůli kritické situaci na palubě.

 Racketeové za toto počínání hrozil proces. Italská justice nakonec její případ odložila, protože se kapitánka nedopustila trestného činu.

Středeční rozsudek je podle premiérky Meloniové součástí „dlouhé řady absurdních rozhodnutí“ justice. Podle ní je část soudců a státních zástupců zpolitizovaná. Řekla, že její vládě chtějí zabránit vést politiku, jejímž cílem je chránit hranice a zabránit masové nelegální migraci.

„Uděláme vše, co je nutné, abychom ochránili hranice,“ uvedla ve videu na sociálních sítích Meloniová.

 Ostrý výpad Meloniové proti části soudců a státních zástupců přichází zhruba měsíc před referendem o reformě justice, kterou prosadila současná vláda. Reforma spočívá v rozdělení justičního stavu, který v Itálii tvoří společně soudci a státní zástupci. Část z nich úpravu odmítá.

Zákaz vpustit loď s migranty do italských přístavů razil tehdejší ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga. Tento postup podle kritiků porušoval mezinárodní právo. Salvini čelil procesu v případě jiné lodě nevládní organizace Open Arms, která kvůli rozhodnutí tehdejší vlády nemohla řadu dní vplout do přístavu. Soudy pak Salviniho zprostily viny.

X X X

ŠETŘIT  MUSÍ  I  ÚSTAVNÍ  SOUD

Škrty pro Ústavní soud jdou až na dřeň: hrozí i odstávka výtah.

Ústavní soud bude podle návrhu rozpočtu letos hospodařit jen s dvoutřetinovým přídělem peněz na provozní výdaje oproti předchozím letům. Zatímco v roce 2021 měl na provoz 41 milionů korun, letos má jít jen o 25,7 milionu korun.

„Narážíme na hranici možného,“ uvedl na jednání ústavně-právního výboru Sněmovny generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger. Oblast provozních výdajů označil za kritickou. „Ohrožena tím bude rekonstrukce výtahu. Od revizního technika jsme dostali poslední výstrahu, že tento výtah lze používat jen krátkodobě,“ dodal.

Ústavní soud plánuje šetřit i na rozvoji informačních technologií, kde dosud patřil v rámci justice ke špičce. Už řadu let například umožňuje advokátům vzdálené nahlížení do spisů. Nyní hrozí, že budou chybět prostředky na nasazení umělé inteligence pro indexaci dokumentů a rešerše.

Funkce generálního sekretáře je spojená s výkonem správy Ústavního soudu Foto: ÚS

Snížení rozpočtu se projeví také na viditelnosti soudu. „Nebudeme pořádat konference, semináře ani vydávat odborné monografie,“ vyjmenoval dopady úspor Göttinger.

Rozpočet Ústavního soudu patří mezi sedm kapitol podřízených přímo Poslanecké sněmovně a nepodléhá vládnímu rozpočtovému rámci.

 Platově si polepší zaměstnanci i soudci

Generální sekretář zároveň poděkoval za desetiprocentní navýšení platů. Připomněl však, že při zvýšení v roce 2023 soud obdržel jen polovinu potřebných prostředků a zbytek doplňoval z jiných zdrojů částkou 1,8 milionu korun.

Soud má 12 ústavních soudců s platovou základnou 137 690 korun. Na růst jejich platů půjde letos o 11,2 milionu korun více. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc uvedl, že výši platů určuje nález Ústavního soudu a vláda ji nemůže měnit. U obecných soudů má letos průměrný plat soudce dosáhnout 197 tisíc korun, u státních zástupců 163 tisíc.

Každému z dvanácti ústavních soudců připadá ročně přibližně 260 věcí. V průměru tak každý pracovní den obdrží jeden nový spis. Ke zvládnutí agendy mají k dispozici administrativní aparát.

Škrty zasáhnou i kybernetickou bezpečnost

Ten čítá 130 zaměstnanců s průměrným platem 58 958 korun. Letos soud přijde o jedno tabulkové místo, přestože v posledních letech usiloval o jeho navýšení. Zrušená pozice měla být určena pro analytika kybernetické bezpečnosti.

„Ač se může zdát, že si rozpočet Ústavního soudu o tři miliony korun polepšil, i přes navýšení platů se v průměrném odměňování zaměstnanců propadá do druhé desítky státních institucí,“ uzavřel Göttinger.

Ústavně-právní výbor návrh rozpočtu Ústavního soudu jednomyslně podpořil bez úprav.

Škrty neziskovkám

Letošní rozpočet ministerstva spravedlnosti má vzrůst v porovnání se schváleným loňským rozpočtem o zhruba 1,2 miliardy korun na asi 40,6 miliardy korun. Příjmy mají stoupnout přibližně o půl miliardy korun na 4,3 miliardy korun. Tejc řekl, že úřednické platy v justici vzrostou letos v průměru o 3000 korun a platy příslušníků Vězeňské služby o 6000 korun. Průměrný soudcovský plat činí letos podle ministra 197.900 korun a státního zástupce 163.560 korun.

Ministerstvo škrtalo například v částkách na dohody o provedení práce a na dotace pro neziskové organizace. „Stát není od toho, aby financoval provoz neziskových organizací,“ míní Tejc. Plánované výdaje na investice meziročně klesnou na 888 milionů korun z 1,14 miliardy korun schválených na loňský rok. Snížení odráží odkládání výstavby justičního areálu v Ústí nad Labem kvůli nálezu tábořiště lovců mamutů. Archeologický průzkum už stál podle Tejce asi 70 milionů korun. Martin Drtina ceskajustice.cz

X X X

 Podpora Ukrajine z Česka dosiahla už takmer deväť miliárd korún, vláda plánuje veľké škrty

České humanitárne organizácie poskytli Ukrajine pomoc za 8,9 miliardy korún, no vláda Andreja Babiša plánuje výrazné škrtanie humanitárnej podpory. Organizácie upozorňujú, že zníženie prostriedkov ohrozí tisíce ľudí a žiadajú premiéra o prehodnotenie tohto kroku.

České humanitárne organizácie poskytli od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu pomoc vo výške približne 8,9 miliardy korún (vyše 360 miliónov eur), pričom zhruba 3,4 miliardy korún pochádzali z verejných zbierok. Vláda Andreja Babiša plánuje v rozpočte na rok 2026 škrtnúť výraznú časť českej vládnej humanitárnej pomoci vrátane financií určených pre Ukrajinu. Zástupcovia organizácií to kritizovali a premiéra požiadali o schôdzku. O podrobnostiach českej pomoci informovali v stredu na spoločnej tlačovej konferencii, píše spravodajkyňa TASR v Prahe.

• České humanitárne organizácie pomohli Ukrajine sumou 8,9 miliardy korún.
• Vláda plánuje výrazne škrtať rozpočet na humanitárnu pomoc.
• Pomoc smerovala na opravy infraštruktúry, zdravotnú starostlivosť a utečencov.
• Organizácie kritizujú plánované škrty a žiadajú stretnutie s premiérom.

Do pomoci Ukrajincom je zapojených mnoho českých humanitárnych organizácií, napríklad Človek v ohrození, Post Bellum, Charita ČR, ADRA, Lekári bez hraníc, Koridor UA a ďalšie. Vlani sa ich pomoc dostala podľa stanice ČT24 približne k 880-tisíc Ukrajincov. Financie boli použité napríklad na opravu teplární, čistenie vody, opravy bytov, domov či zdravotníckych zariadení. Nakúpili sa za ne lieky a zdravotnícky materiál a poslúžili aj na poskytnutie psychologickej pomoci, stavbu modulárnych domov pre vysídlené osoby, protileteckých krytov v školách či na mapovanie vojnových zločinov.

Pomáhajú aj utečencom

Organizácie pomáhali aj ukrajinským utečencom v Česku. Aktuálne sa ich v ČR nachádza 398-tisíc, podľa dát ministerstva práce a sociálnych vecí je ekonomicky aktívnych približne 172-tisíc. Príjem z ich daní a odvodov do českého rozpočtu je podľa dát z minulého roka o viac než polovicu vyšší než výdavky na ich podporu.

Organizácie kritizovali zámer vlády výrazne zoškrtať humanitárnu pomoc, ktorú Česko pravidelne vo svete poskytovalo. Ako uviedlo České fórum pre rozvojovú spoluprácu (FoRS), ktoré združuje veľkú časť týchto organizácií, pomoc na projekt Ukrajina v rozpočte ministerstva zahraničných vecí bola škrtnutá z 500-tisíc korún na nulu. Znížil sa tiež rozpočet na pomoc v iných krajinách sveta.

Podľa riaditeľa FoRS Pavla Přibyla môže Česko vyjsť takáto úspora, ako to rezort zdôvodňuje, veľmi draho. „My tú pomoc poskytovať môžeme a má to pre nás zásadný význam, lebo posilňuje odolnosť a bezpečnosť v našom širšom susedstve a je to aj prevencia väčších výdavkov, ktoré by nás čakali, ak by k nám dorazili ďalšie veľké utečenecké vlny,“ podotkol. Zástupcovia organizácií preto požiadali premiéra Babiša o schôdzku a dúfajú, že rezort diplomacie a vláda ešte postoj k tejto časti rozpočtu prehodnotia.

X xx

V Ženeve sa skončili náročné rokovania Ukrajiny, Ruska a USA. Ich výsledok ostáva nejasný

Americká delegácia na čele so špeciálnym vyslancom Stevom Witkoffom a zaťom amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredom Kushnerom čaká na začiatok stretnutia v prvý deň tretieho kola trojstranných rokovaní medzi delegátmi z Ukrajiny, Ruska a USA.Zdroj: Press service of the National Security and Defence Council of Ukraine/Handout via REUTERS

Trojstranné rokovania medzi Ukrajinou, Ruskom a USA v Ženeve trvali dva dni a skončili sa bez konkrétnych výsledkov. Podľa zúčastnených boli diskusie zložité a ďalšie kolo sa chystá čoskoro.

Vo švajčiarskej Ženeve sa v stredu po dvoch hodinách skončili trojstranné rokovania medzi Ukrajinou, Ruskom a USA o ukončení vojny. Žiadna zo strán neposkytla bližšie informácie o predmete rokovaní, ani o tom, či sa na niečom dohodli. Obe však naznačili, že rokovania boli zložité, informuje TASR podľa agentúry AFP.

Šéf ruskej delegácie Vladimir Medinskij pre agentúru TASS uviedol, že rokovania boli náročné, ale mali pracovný charakter. Ich ďalšie kolo sa podľa neho uskutoční čoskoro.

Rokovania ukončené

„Ako viete, rokovania trvali dva dni. Včera boli veľmi dlhé, v rôznych formátoch. Dnes sme rokovali dve hodiny,“ upresnil. Rozhovory v utorok trvali až šesť hodín.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ktorý sa na stretnutiach delegácii nezúčastňuje, krátko pred koncom stredajšieho stretnutia na sociálnej sieti X napísal, že rozhovory sú náročné a že Rusko sa ich pokúša úmyselne naťahovať. Podľa jeho slov by mohli vstúpiť do záverečnej fázy.

Úloha Európy

Zelenskyj sa zároveň poďakoval európskym spojencom. „Účasť Európy v tomto procese považujeme za nevyhnutnú pre úspešnú implementáciu realizovateľných dohôd,“ napísal.

Predchádzajúce dve kolá mierových rokovaní sa konali 23. a 24. januára a 4. a 5. februára v Abú Zabí. Kyjev a Moskva sa tam dohodli na výmene vojnových zajatcov v počte 157 na každej strane.

X x x

 Americká vojenská operácia proti Iránu by pripomenula vojnu, píše Axios

Americká vojenská operácia proti Iránu by bola rozsiahla a existuje až 90-percentná pravdepodobnosť, že k nej dôjde už v najbližších týždňoch. Prípravy podčiarkuje aj masívne posilňovanie amerických síl na Blízkom východe.

Americká vojenská operácia proti Iránu by bolo masívna a podobala by sa skôr na plnohodnotnú vojnu, než na precíznu vojenskú akciu amerických špeciálnych jednotiek vo Venezuele, pri ktorej začiatkom januára z krajiny odvliekli prezidenta Nicolása Madura. V stredu o tom s odvolaním na svoje zdroje napísal portál Axios.

• Americká operácia proti Iránu by bola rozsiahla vojna.
• Zrejme by išlo o spoločnú americko-izraelskú akciu.
• Rokovania o iránskom jadrovom programe dosiahli len mierny pokrok.
• USA výrazne posilnili vojenské kapacity na Blízkom východe.

Zdroje amerického webu uvádzajú, že s najväčšou pravdepodobnosťou by išlo o spoločnú americko-izraelskú vojenskú akciu. Na rozdiel od minuloročnej 12-dňovej vojny medzi Izraelom a Iránom, do ktorej sa USA zapojili bombardovaním iránskych jadrových zariadení, by nová vojenská operácia predstavovala väčšiu a existenčnú hrozbu pre iránsky režim.

Axios pripomína, že USA v poslednom období významne posilňujú svoje vojenské kapacity na Blízkom východe, kam americký prezident Donald Trump vyslal dve lietadlové lode. Nasadené sú tiež desiatky bojových lodí, stovky stíhačiek a niekoľko systémov protivzdušnej obrany. Iba za uplynulých 24 hodín na Blízky východ dorazilo dodatočných 50 amerických stíhačiek F-35, F-22 a F-16.

Na rokovaniach dosiahli pokrok

V Ženeve medzičasom predstavitelia Washingtonu a Teheránu rokujú o budúcnosti iránskeho jadrového programu. Hoci obe strany uviedli, že „dosiahli pokrok“, rozdiely sú veľké a americkí predstavitelia nie sú optimistickí, pokiaľ ide o ich prekonanie, upozorňuje Axios. Americký viceprezident J. D. Vance v utorňajšom rozhovore pre Fox News naznačil, že Irán nie je ochotný zohľadniť Trumpove červené čiary. Hoci šéf Bieleho domu podľa slov svojho viceprezidenta chce dosiahnuť dohodu, mohol by dospieť k záveru, že diplomatické riešenie nie je realizovateľné.

„Šéf má toho dosť. Niektorí ľudia z jeho okolia ho varujú pred vojnou s Iránom, ale ja si myslím, že je 90-percentná šanca, že v najbližších týždňoch dôjde k vojenskému zásahu,“ povedal jeden z Trumpových poradcov. Prezidentova rétorika mu navyše podľa Axiosu sťažuje dohodnúť sa bez významných ústupkov zo strany Iránu.

Izraelská vláda, ktorá presadzuje maximalistický scenár zameraný na zmenu režimu v Teheráne, ako aj likvidáciu iránskeho jadrového a raketového programu, sa podľa dvoch nemenovaných izraelských predstaviteľov pripravuje na vypuknutie vojny v priebehu niekoľkých dní.

X x x

 I  SOUDCI  BUDOU  DOJÍŽDĚT

Co se soudci ze zrušených soudů? S platem 200 tisíc mohou dojíždět jinam, míní Tejc

Cílem slučování jsou podle Jeronýma Tejce nejen úspory, ale také lepší zastupitelnost i větší specializace soudů. Foto: Ministerstvo spravedlnosti

 Soudců je nyní příliš mnoho. A to i vzhledem k plánovanému rušení některých okresních soudů. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) proto chce minimálně zbrzdit výběr kandidátů na nové. Zároveň v rozhovoru pro Českou justici přiznává, že někteří soudci budou muset po slučování okresních soudů dojíždět jinam, než byli zvyklí.

Slyšela jsem, že během vašeho funkčního období nebudou jmenováni noví soudci. Je to pravda?

Ne, takhle přesně to není. Ten proces je jen pozastaven, neboť jsme se dostali do situace, kdy na konci předchozí vlády byla soudcovská místa naplněna na sto procent. To se téměř nikdy nestalo. V tuto chvíli v podstatě ani nemám možnost někoho jmenovat. Máme desítky uchazečů, kteří byli vybráni, mají se stát soudci, ale my pro ně nemáme žádná místa. A já nevidím důvod, proč bychom měli vybírat další, aby se nám ti lidé hromadili a očekávali – oprávněně – že budou jmenováni, a nakonec se to třeba nestane vůbec nebo až za mnoho let. Proto chci, aby se v tuto chvíli pozastavily další výběry minimálně tam, kde už je dostatek předvybraných kandidátů.

Nebudete tedy obsazovat uvolněná místa jedna ku jedné?

Ne. Teď skutečně nebudu obsazovat místa automaticky. Pokud bych třeba rok nejmenoval žádného soudce, dostaneme se zhruba na procento až dvě neobsazenosti. Kdybych dva až tři roky nikoho nejmenoval, dostali bychom se do běžného stavu.

To je důsledek rozhodnutí bývalé vlády. Ta rozhodla o jmenování soudců v rozsahu, který znamená dlouhodobé finanční závazky. Možná s vědomím, že už nebude muset pro ně zajišťovat finanční prostředky a po nás potopa.

Předpokládám, že stopka ale nebude plošná.

Samozřejmě vím, že to nelze udělat plošně. Někde může skončit více soudců najednou, někde jde o specializovanou agendu. Tam budu muset jmenování navrhovat. Ale etapy nebudou tak velké jako v minulosti.

Zejména v některých obvodech si kandidáti stěžují, že uspěli ve výběrovém řízení, ale soudcovské místo pro ně není.

Naprosto chápu jejich stížnosti. Považuji za nesprávné, pokud někoho předvybereme a není jasný výhled, kdy se soudcem stane. Tato situace prostě není správná.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) při jednání vlády. Foto: Úřad vlády

Argumentujete i rozpočtem.

Běžná neobsazenost byla kolem dvou až pěti procent. To znamená desítky, možná stovky milionů ročně, které ve státním rozpočtu chybí. Já bych tyto prostředky raději použil na platy administrativy. Ta je levnější a pomáhá zvýšit výkon soudcům, které máme.

Plánujete, že zanikne 20 až 30 procent okresních soudů. Nabízí se otázka, co bude se soudci a zaměstnanci z těch soudů?

Technické řešení ještě projednáváme. Pokud dojde ke sloučení soudů, ideální by bylo, aby se změnila působnost soudu tak, aby soudci nemuseli být překládáni, ale stali se ze zákona soudci nových soudů. Slučování samo o sobě nemůže mít za následek snížení počtu soudců. To Ústava ani zákon neumožňují.

Dotkne se to spíše funkcionářů a některých administrativních pracovníků, například v oblasti investic, správy budov nebo personální agendy. Zapisovatelek nebo vyšších soudních úředníků se to týkat nebude.

Mluvíte ale o úsporách v řádu stovek milionů.

Pokud bude postup razantní, mohou to být stovky milionů. Pokud umírněný, desítky milionů. Úspory vzniknou i tím, že některé budovy opustíme nebo přestaneme platit nájem. Ale nejde jen o úspory. Jde i o lepší zastupitelnost a specializaci. Menší soudy mají problém, když někdo nečekaně vypadne třeba z důvodu dlouhodobé nemoci.

Připouštíte, že někteří soudci budou muset dojíždět jinam?

Může se to stát. Pokud jde o sousední okresy, nemyslím si, že by šlo o dramatické vzdálenosti. V některých regionech to nebude problém vůbec, například ve velkých městech a jejich okolí. Zároveň ale platí, že nemusí dojít k fyzickému sloučení do jedné budovy. Pokud by kancelářské kapacity nebyly dostatečné, může z jednoho ze stávajících soudů vzniknout pobočka. To by řešilo i otázku zaměstnanců, které bez dalšího přesouvat nemůžeme. Těch si vážím o to víc, neboť pracují často za nízké platy a nerad bych, aby kvůli reorganizaci odcházeli. Pokud jde o soudce, tam se může stát, že někteří budou muset dojíždět třeba 30 kilometrů, což pro ně nemusí být komfortní, ale vzhledem k jejich postavení a průměrnému platu téměř dvě stě tisíc korun mi to nepřijde jako nepřiměřený požadavek.

Eva Paseková,ceskajustice.cz

X X X

 Španielska aerolinka obnovila lety do Venezuely po zosadení Nicolása Madura americkými silami

Španielska spoločnosť Air Europa ako prvá európska aerolinka obnovila lety do Venezuely po prevrate, ktorý viedol k zajatiu prezidenta Madura a vzniku dočasnej vlády podporovanej Spojenými štátmi. Washington po tejto zmene zmiernil sankcie voči Venezuele.

Lietadlo španielskej spoločnosti Air Europa pristálo v utorok podľa monitora letov vo venezuelskej metropole Caracas. Išlo o prvý európsky komerčný let, ktorý pristál vo Venezuele odkedy Spojené štáty zvrhli prezidenta Nicolása Madura, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

Množstvo medzinárodných dopravcov prestalo lietať do tejto juhoamerickej krajiny po tom, čo Spojené štáty koncom novembra varovali pred možnou vojenskou aktivitou vo Venezuele.

Záťah na Madura

Americké špeciálne sily 3. januára v rámci vojenskej operácie v Caracase zajali Nicolása Madura a jeho manželku Ciliu Floresovú a letecky ich previezli do New Yorku, kde sú obvinení z „narkoterorizmu“, obchodovania s drogami a držania zbraní. Zadržaniu predchádzala intenzívna vojenská kampaň USA v Karibskom mori zameraná na boj proti pašovaniu drog z Venezuely.

Delcy Rodríguezová zložila prísahu ako dočasná prezidentka Venezuely 5. januára. Americký prezident Donald Trump po zatknutí Madura oznámil, že Washington má v úmysle riadiť Venezuelu až do odvolania. Pod americkým tlakom odvtedy podpísala Rodríguezová so Spojenými štátmi dohodu o predaji ropy, podporila otvorenie ropného sektora zahraničným investorom, iniciovala legislatívne reformy a avizovala rokovania s opozíciou.

Trump a venezuelská ropa

Washington minulý mesiac zmiernil svoje sankcie voči Venezuele po tom, čo Rodriguezovej vláda prijala zákon o otvorení ropného sektoru pre súkromné investície. Trump chce, aby veľké americké ropné spoločnosti rýchlo oživili tento sektor a zvýšili produkciu o milióny barelov denne.

X x x

 Štát otvára ropné rezervy, Slovensko vyhlásilo stav núdze. Reverzný tok na Ukrajinu stopol Slovnaft i Maďari

Vláda vyhlásila na návrh Správy štátnych hmotných rezerv stav ropnej núdze. Reaguje tak na dočasný výpadok dodávok ruskej ropy ropovodom Družba, ktorý súvisí s udalosťami na Ukrajine.

Útoky na ropné tankery pri Novorossijsku: drony zasiahli kľúčovú tepnu Kazachstanu.

Kabinet zároveň rozhodol o uvoľnení časti núdzových zásob ropy formou pôžičky pre spoločnosť Slovnaft, ktorá prevádzkuje jedinú rafinériu na území Slovenska. Podľa návrhu má podnik získať maximálne 250-tisíc ton ropy, čo by malo postačiť na približne jeden mesiac prevádzky v minimálnom režime pri zachovaní zásobovania domáceho trhu.

Podľa najčerstvejších dát Eurostatu z mája 2025 je celkový objem slovenských zásob surovej ropy na úrovni 562-tisíc ton. Slovenská republika disponuje primeranými strategickými zásobami ropy a ropných produktov na približne 90 dní, tie máme v objeme dokopy 816-tisíc ton.

Stopka na Ukrajinu

Premiér Robert Fico (Smer) po rokovaní vlády informoval, že Slovnaft nateraz zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu aj ďalšie vývozy. „Všetko, čo bude vyrábať, bude určené pre slovenský trh,“ povedal. Fico tiež ubezpečil, že na Slovensku nebudeme mať nedostatok ropných výrobkov. Na dennú produkciu Slovnaft potrebuje 7300 až 7500 ton ropy, aby mohol vyrábať produkty dostatočné pre územie SR.

Zastavenie dodávok nafty na Ukrajinu oznámilo popoludní aj Maďarsko. Maďarský minister zahraničia Péter Szijjártó podľa agentúry PAP uviedol, že krajina dodávky obnoví až vtedy, keď Ukrajina obnoví tranzit ropy ropovodom Družba. Aj podľa maďarského ministra zahraničia Ukrajina dodávky ropovodom Družba odmieta obnoviť z politických dôvodov. Szijjártó uviedol, že rozhodnutie urobil osobne ukrajinský prezident Zelenskyj. Dodal, že cieľom tohto „politického vydierania“ je prinútiť Maďarsko k splneniu požiadaviek Kyjeva, a to okrem iného k umožneniu vstupu Ukrajiny do Európskej únie.

Premiér Fico dnes ďalej informoval, že odkedy došlo k prerušeniu toku ropy cez Družbu, prebiehala intenzívna komunikácia vlády so Slovnaftom, v akom stave sú alternatívne dodávky ropy, na koľko dní má ešte zásoby a kedy bude musieť zakročiť štát.

„Oceňujem, že spoločnosť Slovnaft ako súkromná spoločnosť od prvého okamihu hľadá alternatívne spôsoby zásobovania ropou, plus využíva vlastné zásoby ropy, ktoré má k dispozícii,“ uviedol Fico. Slovnaft postupne prechádza transformáciou, aby nemusel spracovávať len ruskú ropu a hľadá alternatívne dodávky ropy.

O detailoch prerušenia ropovodu Družba v bode Brody na Ukrajine hovoril Robert Fico s veľvyslancom SR na Ukrajine. Podľa jeho slov ukrajinská strana doteraz neposkytla žiadnu informáciu o udalosti, preto slovenský veľvyslanec podal oficiálnu nótu so žiadosťou o vysvetlenie.

„Navrhnem nášmu veľvyslancovi, aby požiadal o možnosť navštíviť Brody. Nielen on, ale aj expertná skupina zo Slovenska, nech na vlastné oči vidíme, čo sa tam stalo, či to poškodenie je také, ako tvrdí Ukrajina, alebo je to výmysel, pretože naše spravodajské informácie hovoria, že je to opravené a technicky pripravené na dodávky ropy. Obrátime sa aj na Európsku komisiu, aby poslala monitorovaciu skupinu, aby sa pozrela, čo sa vlastne v Brodoch stalo, pretože ak je to politické vydieranie ako pri plyne, je to plne neakceptovateľné,“ vyhlásil predseda vlády SR.

Slovnaft má aj vlastne zásoby

Uvoľnených 250-tisíc ton podľa predsedu predstavenstva Slovnaftu Gabriela Szabóa postačí približne na jeden mesiac optimalizovanej výroby tak, aby bol pokrytý celý dopyt na slovenskom trhu. „Ľudia, verejnosť nemusia mať obavy, že dôjde k nedostatku palív na slovenskom trhu,“ ubezpečil. Vlastné zásoby má podľa jeho slov Slovnaft ešte približne do polovice budúceho týždňa, následne bude potrebné začať čerpať ropu zo štátnych rezerv.

Szabó zároveň priznal, že situácia je bezprecedentná. „Nikdy nedošlo v takom rozsahu k prerušeniu ako dnes,“ povedal s tým, že spoločnosť postupuje podľa pripraveného krízového protokolu. Slovnaft už objednal sedem tankerov s ropou, ktoré smerujú do chorvátskeho prístavu Omišalj v Jadranskom mori. Dodávky pochádzajú zo štyroch krajín – zo Saudskej Arábie, z Líbye, z Kazachstanu a z Nórska.

Vyústenie ropovodu Družba v rafinérii Slovnaft v Bratislave.

Ministerka hospodárstva Denisa Saková (Hlas) po rokovaní vlády potvrdila, že je v kontakte s chorvátskym ministrom, ktorý garantoval, že spoločnosť Janaf prispôsobí prevádzku tak, aby vedela pokryť požiadavky skupiny Mol Group, pod ktorú patrí aj Slovnaft, pre maďarský aj slovenský trh.

Saková zároveň otvorila aj alternatívu v podobe reverzného toku ropy z Česka. Uviedla, že komunikuje s českým ministerstvom hospodárstva, ktoré preveruje, aký objem ropy a ropných produktov by vedelo Slovensku v krízovom režime poslať späť. Takýto reverzný tok by si však vyžadoval výrazné investície na českej strane, keďže tamojšia kapacita dnes z veľkej časti pokrýva domácu spotrebu. „Zaoberáme sa aj strednodobými a dlhodobými projektmi, ktoré by mohli zvýšiť energetickú bezpečnosť Slovenska,“ uviedla.

K vývoju na Ukrajine ministerka dodala, že ukrajinská strana síce poslala harmonogram obnovenia tranzitu, no termín sa opakovane posúva. „Dnes sme dostali správu, že dátum spustenia sa zasa prekladá na piatok,“ povedala s tým, že podobné odklady sa opakujú už niekoľko dní.

Kedy sa vyhlasuje ropná núdza

Stav ropnej núdze je podľa zákona možné vyhlásiť v prípade, keď hrozia vážne problémy so zásobovaním ropou a ropnými výrobkami, ktoré nie je možné vyriešiť bez mimoriadnych opatrení. Jedným z nich je aj uvoľnenie núdzových zásob.

Slovnaft požiadal o pomoc v polovici februára. V liste informoval, že po výpadku dodávok využíva vlastné zásoby, obmedzil export a zabezpečuje alternatívne dodávky cez ropovod Adria. Preprava ropy tankerovou dopravou a plné natlakovanie ropovodu však podľa spoločnosti potrvá približne 20 až 30 dní.

Komisia pre ropnú bezpečnosť následne odporučila Správe rezerv postupovať podľa zákona a navrhnúť vláde vyhlásenie stavu ropnej núdze.

Pôžička núdzových zásob má trvať najdlhšie do 30. septembra 2026. Slovnaft bude musieť za poskytnutú ropu zložiť finančnú zábezpeku alebo bankovú záruku vo výške účtovnej hodnoty zásob. Zároveň zaplatí úrok, ktorý bude vychádzať zo šesťmesačného EURIBORu s maržou jedného percentuálneho bodu, pričom minimálna sadzba bude jedno percento ročne.

Núdzové zásoby sú určené na ochranu ekonomiky a na riešenie krízových situácií v zásobovaní. Vlastní ich Agentúra pre núdzové zásoby ropy a ropných výrobkov, ktorá ich môže na základe rozhodnutia vlády uvoľniť formou predaja alebo pôžičky.

X x x

 Danko vyzýva, aby si vláda pre ropovod Družba predvolala veľvyslanca Ukrajiny

Vláda by si mala predvolať pre poškodený ropovod Družba veľvyslanca Ukrajiny na Slovensku. Ak sa preukáže, že ropovod poškodili Ukrajinci, mala by ho vyhostiť. Uviedol to na sociálnej sieti predseda Slovenskej národnej strany (SNS) Andrej Danko v súvislosti so stavom ropnej núdze, ktorý v stredu vyhlásila vláda SR a súhlasila s uvoľnením 250 000 ton ropy pre slovenskú rafinériu zo štátnych hmotných rezerv. Prerušenie dodávok ropy považuje Danko za hrubé zasahovanie do maďarských parlamentných volieb.

„Je nesporným faktom, že situácia v Slovnafte je vážna. Slovnaft nemá ropu. Preto som uvítal kroky našej vlády a súčasne vyzývam predsedu vlády SR, aby si predvolali veľvyslanca Ukrajiny. V prípade, že sa preukáže, že ropovod Družba poškodili Ukrajinci, mali by ho vyhostiť. Absolútne nedáva logiku, aby Rusi poškodzovali niečo, čo im zarába. Už v minulosti sa prezident (Volodymyr) Zelenskyj vyhrážal, že budeme ľutovať niektoré naše vyjadrenia a kroky,“ spresnil Danko.

Keďže Slovnaft spadá pod maďarskú skupinu MOL, je to podľa predsedu SNS atak aj na Maďarsko. „Je nesporným faktom, že v Maďarsku prebiehajú parlamentné voľby a že toto je zásah do maďarských parlamentných volieb. Viktor Orbán sa im nehodí, pretože hlása myšlienky, ako hlása aj naša vláda. V mnohých veciach je Viktor Orbán principiálny,“ upozornil predseda SNS.

„Mám vážne obavy, že ak niekto prezidenta Zelenského nezastaví, tak aj EÚ môže byť vtiahnutá do vojnového konfliktu. Hádam nikto nepochybuje, že pán Zelenskyj nie je svojprávny. Preto ma vždy mrzelo, ak Robert Fico (Smer-SD) hovoril, že chce spoločné rokovania vlády SR (s ukrajinskou vládou, pozn. TASR), že nedajbože ešte Ukrajina má ísť do EÚ. Za Slovenskú národnú stranu hovorím, že Ukrajina nemôže byť ani v NATO, ani v Únii,“ podčiarkol.

Doplnil, že budúci rok očakáva zasahovanie do predvolebnej kampane na Slovensku zo zahraničia. „To peklo, ktoré príde budúci rok, keď budú na Slovensku parlamentné voľby, si asi nevieme predstaviť. Budú likvidovať lídrov Smeru, Hlasu aj SNS, tak ako to vždy bolo. A keď si to v našej vláde neuvedomíme, tak to dopadne veľmi zle,“ dodal predseda SNS.

Pobavený Zelenskyj pri maďarskej výčitke po útokoch na ropovod

 X xx              

Zvrat v prípade leteniek za 12 500 eur v hotovosti. Šutaj Eštok pred kauzou neutiekol, zasiahol prokurátor

Za letenky v Dubaji mali zaplatiť v hotovosti takmer 12 500 eur. Kešom uhradili aj hotel.

Polícia sa znova pozrie zblízka na výlet ministra vnútra Matúša Šutaja do Spojených arabských emirátov. Predseda koaličného Hlasu tam strávil spolu s partnerkou súkromnú dovolenku ešte koncom roka 2024 a navštívil aj preteky Formule F1.

Aktuality.sk ešte v januári informovali, že za letenku mali zaplatiť 12500 eur v hotovosti a po prílete do Emirátov uhradili kešom aj hotel. Takéto boli závery preverovania polície, ktorá konala na základe trestných oznámení opozičných Demokratov a Nadácie Zastavme korupciu. Napokon vyšetrovateľ vec odmietol a prokurátor následne jeho rozhodnutie potvrdil.

Minister nevysvetlil, prečo takú vysokú sumu platil v keši. „Je to moja súkromná vec,“ odpovedal na otázky novinárov po zverejnení článku.

X x X

TEPLÁRNĚ  DLUŽÍ  ZA  TEPLO

Skupina SUAS GROUP chce dořešit s městem Chodov neuhrazené dodávky tepla

Skupina SUAS GROUP prostřednictvím dceřiné firmy SUAS Teplárenská řeší dlouhodobě nehrazené dodávky tepla do Chodova. Přestože lidé ve městě své platby za teplo řádně hradí, společnost Marservis, která inkasuje od občanů peníze za odebrané teplo, od roku 2024 většinu vybraných prostředků neodvádí městské firmě Teplo Chodov. Ta pak nemá z čeho platit dodávky tepla výrobci, tedy SUAS Teplárenské. Dluh za dodané teplo stále narůstá. Situaci na začátku února završilo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil, že Marservis přišel o licenci a oprávnění k provozování rozvodů tepla ve městě.

Počátek sporu o vlastnictví tepelného hospodářství v Chodově spadá do roku 1993, kdy Marservis uzavřel s městem smlouvu, která byla následně soudem označena jako neplatná od samého počátku. Na spor navazovaly další, týkající se licence k provozování rozvodů tepla ve městě. V posledních týdnech však soud definitivně rozhodl v obou případech v neprospěch společnosti Marservis. Přes tato rozhodnutí ale kauza neuhrazených dodávek a neoprávněně zadržovaných peněz zjevně nekončí a riziko narůstajícího dluhu společnosti Teplo Chodov vůči SUAS Teplárenské se prohlubuje.

„Ten řetězec se dá popsat jednoduše. Sokolovská uhelná vyrobí teplo a prostřednictvím SUAS Teplárenské jej dodá Teplu Chodov. Odtud jde teplo rozvody, již nyní prokazatelně neoprávněně, provozovanými Marservisem k lidem. Ti zaplatí, ale peníze končí u Marservisu, dál se z velké části nedostanou. Teplo Chodov tedy nemá jak zaplatit za dodávky tepla SUAS Teplárenské. Aktuálně jde o více než 60 milionů korun. Je otázkou, zda a kdy vůbec společnost Marservis rozvodné tepelné zařízení předá a vybrané peníze od občanů za dodávky tepla zaplatí. Úzce spolupracujeme s vedením města Chodov, abychom situaci vyřešili a musím ocenit úsilí ze strany radnice i organizace Teplo Chodov o řešení celé kauzy. Stávající stav je ale pro nás i pro město dlouhodobě neudržitelný,“ vysvětlil Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné a SUAS GROUP. Podle něj zůstává Sokolovská uhelná stabilním partnerem pro výrobu tepla v regionu, což ostatně podtrhuje i schopnost dlouhodobě nést bez celkové úhrady veškeré náklady na výrobu tepla. Není ale únosné, aby společnost jako výrobce nesla veškeré náklady s rizikem, že nebudou vypořádány. Kauzou se zabývalo i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Energetický regulační úřad.

Kvůli řešení sporu se starosta města Chodova Patrik Pizinger obrátil dopisem na premiéra Andreje Babiše. „Naše dlouhotrvající bezmoc už musí skončit. Proto jsem nastínil premiérovi situaci s důrazem na to, že se obyvatelé města ocitli v roli rukojmích, kteří se fakticky nemohou účinně bránit, protože jim byly ze strany Marservisu už jednou přerušeny dodávky tepla. Přitom firma nadále ovládá systém tepelného hospodářství, nezákonně nakládá s majetkem města, neoprávněně inkasuje milionové zálohy od obyvatel i firem a současně dluží za odebrané teplo. Městu Chodov již dnes vznikly škody odhadované na přibližně půl miliardy korun a tato částka se nadále zvyšuje. Požádal jsem pana premiéra, zda by případu mohl věnovat osobní pozornost. Jde nám o to, aby se majetek vrátil jeho právoplatnému vlastníkovi, tedy městu, a řešení bylo v souladu se zákonem i zájmy občanů,“ vysvětlil Pizinger.

Nejvyšší soud v prosinci 2025 zamítl tvrzení firmy Marservis, že je vlastníkem části systému, a tím definitivně potvrdil, že jediným oprávněným vlastníkem celého systému je město. Na počátku února tohoto roku rozhodl Nejvyšší správní soud, a tímto rozhodnutím zároveň potvrdil, že společnost Marservis pozbyla licenci a oprávnění k provozování rozvodů tepla ve městě. I přesto firma odmítá neoprávněně užívaný majetek městu vydat a uhradit desetimilionové dluhy za odebrané teplo. Jana Pavlíková

X X X

EXPERT  VOJÁČEK  ZNOVU  V  ČELE  LESŮ  ČR

Novým generálním ředitelem Lesů České republiky se stane Josef Vojáček

 Do čela státního podniku Lesy ČR se po čtyřech letech vrátí Josef Vojáček. Uspěl ve výběrovém řízení, které na uvolněné místo generálního ředitele Lesů ČR vypsalo v polovině ledna Ministerstvo zemědělství. Nominaci Vojáčka ještě musí potvrdit vládní výbor pro personální nominace. Funkce by se měl ujmout ještě do konce února.

„Řízení podniku se ujme zkušený manažer, který v minulosti obstál mimo jiné při krizovém řízení podniku souvisejícím s projevy sucha a kůrovcové kalamity. Josefa Vojáčka vnímám jako zkušeného stratéga, který zvládne čelit aktuálním výzvám podniku při naplňování Surovinové strategie na podporu využívání dřeva v České republice, nebo při posilování kroků k adaptaci lesů po rozsáhlé kůrovcové kalamitě,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Josef Vojáček má dlouholeté odborné zkušenosti a manažerské schopnosti. V minulosti působil ve státních podnicích Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky, zkušenosti má také z akademické sféry.

Výběrová komise doporučila Josefa Vojáčka jako nejvhodnějšího kandidáta z přihlášených uchazečů. Ocenila jeho odborné znalosti a schopnost vést efektivně tým čítající více než tři tisíce zaměstnanců. Po schválení vládním výborem pro personální nominace uvede ministr zemědělství nového generálního ředitele oficiálně do funkce.

X X X

Trump pochválil Macinku za střet s Clintonovou. Skvělá práce, ocenil

Vyostřená debata ministra zahraničí Petra Macinky s bývalou první dámou a ministryní zahraničí Spojených států Hillary Clintonovou se dostala až k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Macinku pochválil za jeho výstup. „Pozdravujte všechny ve vaší skvělé zemi!“ uvedl také. Macinka na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřil například nesouhlas s „genderovou revolucí“ a „klimatickým alarmismem“.

„Skvělá práce ve vaší debatě s Hillary Clintonovou na různá témata, včetně jejích absurdních názorů na gender,“ pochválil výroky českého ministra zahraničí Donald Trump na sociální síti Truth Social.

Macinka v debatě komentoval Trumpovo počínání v USA. „Viděli jsme woke revoluci, nesouhlasím s genderovou revolucí ani s klimatickým alarmismem,“ uvedl Macinka v Německu. „Který gender? Že ženy mají práva?“ opáčila demokratická politička Clintonová.

Czech Deputy PM Petr Macinka: Great job in your Debate against Hillary Clinton on various subjects, including her ridiculous views on Gender. Say hello to everybody in your wonderful Country! President DJT

19. února 2026 v 1:03, příspěvek archivován: 19. února 2026 v 7:51

Ministr zahraničí pokračoval, že si na rozdíl od jiných myslí, že existují pouze dvě pohlaví. „Já si myslím, že je tu muž a žena, a ten zbytek je zřejmě sociální konstrukt,“ uvedl s tím, že toto je něco, co došlo v USA moc daleko. „Příliš daleko od běžných lidí, příliš daleko od reality,“ řekl.

„Opravdu mě mrzí, že vás to znervózňuje,“ uvedl na adresu Clintonové poté, co opětovně vyjádřila nesouhlas. „Myslím, že opravdu nemáte ráda Trumpa,“ řekl také. Republikánský politik Trump porazil Hillary Clintonovou v roce 2016 v prezidentských volbách.

Výměna názorů mezi Macinkou a Clintonovou se krátce nato začala šířit na sociálních sítích a zanedlouho si jí všimla americká média.

V noci na čtvrtek pak americký bulvární list New York Post (NYP) uveřejnil Macinkův komentář, ve kterém se ministr vrací k panelové diskuzi. V textu uvádí, že to vypadalo, že Clintonové bylo nepříjemné slyšet pravdu.

„Moje výměna názorů s ní se nestala virální proto, že šlo o provokaci, ale proto, že přinesla to, o čem někteří komentátoři vtipkovali jako o dlouho očekávaném „českém připomenutí reality“ pro politickou třídu, která ztratila směr,“ píše.

Macinka na návštěvě USA

Komentář od americké hlavy státu přišel ve chvíli, kdy se Macinka nachází ve Spojených státech. Ve čtvrtek se má jako pozorovatel zúčastnit zasedání Rady míru a setkat se se zástupci americké administrativy.

Zda se v rámci návštěvy setká také se svým americkým protějškem Marcem Rubiem, není jasné, uvedl ve středu mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Sdělil ale, že se Macinka sejde se zástupci konzervativního think-tanku Heritage Foundation, který je spojován s hnutím MAGA, a představiteli dalšího vlivného think-tanku Hudson Institute.

Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do střetu také s šéfem polské diplomacie Radoslawem Sikorským. Macinka si stěžoval, že Evropská unie není založena na přímé demokracii a občané si tak podle něj nemohou zvolit zástupce v Evropské komisi. Sikorski mu oponoval s tím, že ani ministři v Česku nejsou přímo zvoleni občany do své funkce.

X X X

V  ČT  VYMĚNIT  MORAVCE,  KÁDRUJE  POLITIKY

JAKÝ  MÁ  PLATAT,  PTAJÍ  SE  DIVÁCI

KDO  HO  CHRÁNÍ  V  ČT?

UTAJENÁ  ČT

Okamura: V Praze už to vypadá jako v Kyjevě. Ukrajinci podsekávají české platy