JUDr. VYVADIL: Co takhle kapitulace, pane Zelenský? Zpočátku to jistě vypadalo, že Donald Trup je schopen zařídit urychlené ukončení konfliktu na Ukrajině, ale s tím bychom se měli asi rozloučit.  Momentálně už zcela zešílel a každý den přichází s jiným státem, který by mohl zabrat. Navíc má problémy.

Venezuelská akce v podstatě ztroskotala. Delta force sice zabodovala, ale Vladimír Putin jasně prohlásil, že Rusko plní dohody vůči spojencům a nadále je plní vůři spolupracující viceprezidentce Rodrigezové, ale když selžou vlastní režimní  generálové, které jdou na ruku Američanům a nebrání útoku nedá se nic dělat.

Ekonomický projekt na využití zdá se největších světových zásob těžké ropy selhal, protože zástupci amerického ropného jej veřejně a před kamerami vyhodnotili jako neufinancovatelný. Mimochodem, ta jeho zběsilost, že při všech těch svých teatrálních akcí má přítomné novináře a kamery je pěkná pitomost.

Nově propadl touze uchvátit Grónsko a může to mít jeden důsledek, že tím úspěšně rozbije konstrukci NATO. Vtipné. A Rutte už raději mlčí. 

Portál Echo 24 dnes přinesl zpravodajství (s opakuje tím jen zpravodajství, které se objevuje i v jiných médiích), že celý Kyjev je po ruském útoku bez proudu

Celý Kyjev je po ruském útoku bez proudu

V noci na úterý provedlo Rusko sérii masivních útoků na Kyjev, Kyjevskou oblast a řadu regionů Ukrajiny, přičemž odpálilo několik sérií raket typu šahíd, balistických střel a střel s plochou dráhou letu.

V noci na úterý provedlo Rusko sérii masivních útoků na Kyjev, Kyjevskou oblast a řadu regionů Ukrajiny, přičemž odpálilo několik sérií raket typu šahíd, balistických střel a střel s plochou dráhou letu. Pod útokem byly také Oděská, Dněpropetrovská, Žytomyrská oblast a předměstí Charkova. Od rána nejde elektřina na řadě míst v Kyjevě na levém břehu Dněpru, odpoledne postihly výpadky proudu i pravý břeh řeky. Podle ukrajinských médií to uvedl generální ředitel společnosti YASNO Serhij Kovalenko.

„Jaký je teď stav v hlavním městě. Celé město je v nouzové odstávce (elektřiny). Jednoduše řečeno, situace na pravém břehu se zhoršila na úroveň levého břehu,“ uvedl na Facebooku Kovalenko.

Náměstek ministra energetiky Mykola Kolisnyk během briefingu uvedl, že práce na obnově energetických zařízení hlavního města poškozených nepřítelem stále probíhají. Zároveň podle něj v současné době neexistuje žádný časový harmonogram pro obnovení dodávek elektřiny. „ V tuto chvíli nemůžeme dělat žádné předpovědi, protože nepřítel pokračuje v intenzivních útocích,“ řekl Kolisnyk.

Ta válka samozřejmě skončí. Mimochodem  nové použití Orešniku způsobilo mohutnou odezvu na Západě a viděli jsme již i reakci premiérky Meloniové, která vyzvala k navázání dialogu s Putinem, ačkoliv ještě vyloučila možnost, že by se mohl účastnit G7.

V tomto smyslu šlo o úlet, protože doba, kdy asi Putin o to stál, je už dávno minulá. To platilo v době, kdy neexistoval silný BRICS. Putin se jasně vyjádřil, že dnes o toto uskupení Rusko zájem nemá.

Jak říkám, válka skončí. Ale neskončí ji roztěkaný Trump, který pravděpodobně neuspěje v midermu, který bude měnit složení Sněmovny reprezentantů i Senátu, neboť to se v historii podařilo jenom třem prezidentům F.D.Roosveltovi kvůli jeho New Dealu, Clintonovi, kterého republikáni neuváženě impeachovali kvůli Lewinské, což mu dodalo hlasy a  Bushovi jr. Kvůli útoku Usáma bin Ládina na Dvojčata.

Takže zapomeňme pomalu Trumpa. Ten bude rád, že bude rád. Putin se nyní mimochodem do něho ostře opřel kvůli Iránu…

A pan Zelenský by měl přemýšlet, zda nevyřešit raději katastrofickou situaci nějakou kapitulací.

Nejen voliči Okamury, ale i my ostatní bychom to jistě uvítali.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

TRUMP:  ZELENSKÝ  BRZDÍ  KONEC  VÁLKY,

UŽ  DÁVNO  MĚL  BÝT  ODSTRANĚN

ZELENSKÉHO  ODSTRANIT  SAMI  UKRAJINCI,

ZKORUMPOVANÁ  ZEMĚ,  NIKDO  JI   NEPOSLOUCHÁ  VE  SVĚTĚ

 To Zelenskyj brzdí mír na Ukrajině, nikoli Putin, vzkázal Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters, který byl zveřejněn ve čtvrtek, to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější.

Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

„Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ řekl Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená,“ uvedl. „Zelenskyj,“ odpověděl Trump na otázku, proč americké zprostředkování dosud nevedlo k ukončení největšího vojenského konfliktu v Evropě od druhé světové války.

Rusko vyhošťuje pracovníka britské rozvědky působícího pod diplomatickým krytím, oznámila Moskva a pohrozila reakcí na případnou britskou odvetu.

Ruské síly za první polovinu ledna dobyly přes 300 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Dnes to podle agentury Reuters oznámil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.

Agentura Reuters poznamenala, že Trumpova nová vyjádření naznačují jeho obnovenou frustraci z ukrajinského prezidenta. Oba prezidenti mají nesnadné vztahy.

Agentura dále uvedla, že Trump bývá ochotnější přijmout Putinova ujištění než naopak jiní američtí spojenci, což naopak frustruje Kyjev, Evropany či americké zákonodárce včetně některých republikánů.

 V prosinci Reuters informoval o tom, že americké tajné služby varují, že Putin neopustil svůj cíl ovládnout celou Ukrajinu a opět získat některé části Evropy, které v minulosti patřily do sovětské sféry.

X X X

V čele ukrajinské obrany stanul Fedorov, slíbil audit náborových středisek

Ukrajinští poslanci ve středu většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Fedorov po hlasování složil potřebnou přísahu. Na druhý pokus ve středu parlament také schválil jmenování expremiéra Denyse Šmyhala prvním místopředsedou vlády a ministrem energetiky.

 V úterý v parlamentu jmenování Šmyhala do nové vládní funkce neprošlo, když jej podpořilo jen 210 zákonodárců a k potřebné většině mu tak chybělo 16 hlasů. Ve středu pro jeho jmenování hlasovalo 248 poslanců, dva byli proti, 20 se zdrželo a 33 zákonodárců nehlasovalo, uvedl server Ukrajinska pravda.

Připomněl, že předchozí ministři energetiky – Svitlana Hrynčuková a její předchůdce Herman Haluščenko, který byl následně ministrem spravedlnosti – přišli o vládní funkce kvůli korupčnímu skandálu v energetice.

 Od Šmyhalova nového pověření si prezident Volodymyr Zelenskyj slibuje rychlejší obnovování ukrajinské energetiky po ruských útocích, poznamenal server RBK-Ukrajina.

Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany. Pro jeho odvolání z této funkce v úterý hlasovalo 265 poslanců.

Pro jmenování Fedorova dnes hlasovalo 277 poslanců. Zdrželi se či nehlasovali někteří opoziční poslanci a také 17 zákonodárců z vládní strany Sluha národa, napsala Ukrajinska pravda.

Fedorov v parlamentu prohlásil, že ozbrojené síly jsou hlavním garantem bezpečnosti země, která se už skoro čtyři roky brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Připustil problémy, které brání v efektivní práci, například přehnanou byrokracii, „sovětské“ přístupy a výpadky v zajišťování potřeb jednotek nasazených na frontové linii.

 „Nechci být populista, chci být realista,“ řekl Fedorov. Upozornil, že ministerstvo obrany přebírá v situaci, kdy se obranný rozpočet oproti loňsku zmenšil o 300 miliard hřiven (asi 145 miliard korun), dva miliony Ukrajinců se vyhýbají povolání do armády a asi 200 tisíc vojáků se „svévolně vzdálilo“ od jednotky, což je v ukrajinském právu mírnější přestupek než dezerce.

„Musíme si udělat domácí úkoly, vyřešit tyto problémy, abychom se mohli pohnout dále,“ řekl poslancům podle agentury Interfax-Ukrajina

Slíbil také audit dosavadního systému armádních náborových středisek. Poté chce přijít s návrhem systémového a komplexního řešení vlekoucích se problémů s tímto systémem doplňování armády, a to bez ohrožení obranyschopnosti země.

„Nelze dnes bojovat novými technologiemi, ale se starou organizační strukturou. Nezbytné jsou změny. Naším cílem je změnit systém, provést reformu armády, zlepšit infrastrukturu na frontě, vykořenit lež a korupci, udělat z vůdcovství a důvěry novou kulturu,“ prohlásil Fedorov podle serveru Ukrajinska pravda a slíbil také audit ministerstva obrany a ozbrojených sil s cílem najít dodatečné možnosti, jak zlepšit finanční a sociální zajištění vojáků.

 X X X

 Carlson: USA nemají právo odsuzovat Rusko

Spojené státy nemají právo odsuzovat ruskou speciální vojenskou operaci na Ukrajině poté, co USA provedly invazi do Venezuely, která vedla k zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky. Uvedl to na svém YouTube kanálu celosvětově známý americký novinář Tucker Carlson, který je často označován za mluvčího prezidenta Donalda Trumpa.

„Jakmile nahlas řeknete: ‚Přebíráme Venezuelu, protože se nám nelíbí, že prodávají naši ropu Číně, našemu konkurentovi,‘ je těžké říct, že například Rusko nemůže mít zájem o to, co se děje na východě Ukrajiny,“ uvedl Carlson, říká ve zveřejněném videu.  Je nyní „těžké kritizovat Putina“ za speciální vojenskou operaci na Ukrajině.

„Existuje velká země s hrozbou na svých hranicích a podniká opatření k vlastní ochraně, a my tomu říkáme nevyprovokovaná agrese,“  a připomíná, že Washington v posledních čtyřech letech zakládal svou politiku vůči Rusku na tomto hodnocení.

„Tento argument už nemůžete vážně používat. Co je špatného na tom, že se velká země, jako je Rusko, brání? S novými pravidly, kterými se nyní řídíme, na tom není nic špatného. Nemůžete citovat nějaké abstraktní normy a říkat, že je to absolutně špatně,“   zdůvodňuje Carlson.

Připomeňme, že americká operace na území Venezuely   vyústila v zajetí Madura a jeho manželky a poté jeho předvedení   k federálnímu soudu v New Yorku. Jsou obviněni z obchodování s drogami. Maduro a jeho manželka se k vině nepřiznali. Trump dříve prohlásil, že Spojené státy převezmou dočasnou kontrolu nad Venezuelou. Před několika dny zveřejnil Trump fotografii, kde v pozadí je uvedeno, že je od ledna 2026 úřadujícím prezidentem Venezuely.

Server vasevec.cz

X XX

 infoBRICS: Je nejvyšší čas na bezpečnostní radu bloku BRICS

Tichá diplomacie vyčerpala svůj strategický význam. Expanze BRICS prohloubila vnitřní rozpor. Blok se prezentuje jako nově vznikající centrum globálního přeskupení, přesto nadále funguje prostřednictvím diplomatické zdrženlivosti v systému, který nenabízí žádný reciproční respekt k suverénní autonomii. Jak argumentoval Hedley Bull v knize Anarchická společnost (1977), mezinárodní řád závisí na minimálním konsensu mezi hlavními mocnostmi. Tento konsenzus již neexistuje. Západní aktéři nyní zacházejí s rostoucími mocnostmi jako s entitami, které je třeba omezit, spíše než jako s rovnocennými účastníky pluralního řádu.

Rusko a Čína se snažily tuto situaci zvládnout tichou diplomacií. Chovaly se, jako by trpělivost a nekonfrontace mohly ochránit přeskupení globálního Jihu před odvetnými opatřeními. Tento předpoklad se zhroutil. Vnější mocnosti stále více utvářejí vnitřní politické a informační prostředí členů BRICS. Tichá diplomacie nyní poskytuje přístupové body pro pronikání spíše než ochranu. Multipolarita se v takovém rámci nemůže prohlubovat.

Hybridní válka jako současný operační stav

BRICS působí v rámci globálního systému definovaného hybridním nátlakem. Sankce, mechanismy finančního vyloučení, cílené právní předpisy, institucionální vliv řízený dárci, kybernetické narušení a narativní operace se používají k narušení soudržnosti spíše než k zajištění konvenčního vítězství. Práce Susan Strangeové o strukturální moci, zejména v knize Státy a trhy (1988), pomáhá vysvětlit tuto dynamiku. Západní dominance nad financemi, informační infrastrukturou a globálními institucemi jim umožňuje utvářet podmínky, za kterých musí členové BRICS fungovat. Tyto strukturální výhody nejsou epizodické. Jsou kontinuální.

Hybridní tlak neovlivňuje všechny státy BRICS stejnou měrou. Barry Buzan ve svých článcích o nerovnoměrných bezpečnostních zranitelnostech to jasně ukazuje. Rusko, Čína a Írán čelí přímému omezení. Jihoafrická republika a Brazílie jsou silně vystaveny mediálním ekosystémům řízeným dárci. Indie je pod tlakem v důsledku konkurenčního sladění. Státy BRICS na Blízkém východě a v Africe působí v rámci sporných regionálních prostředí formovaných globálním vlivem. Tato nerovnoměrnost umožňuje znepřáteleným mocnostem narušovat blok zaměřením se na jeho nejproniknutelnějšího člena.

Diplomatické sdružení, které funguje v rámci donucovacího systému, si musí vybudovat kolektivní bezpečnostní kapacitu, jinak zůstane trvale nestabilní.

Argumenty pro Bezpečnostní radu bloku BRICS

Nedávný incident kolem bezpečnostního výcviku jihoafrických vojáků z MK v Rusku ukázal institucionální mezeru v jádru spolupráce BRICS. Bez blokově řízeného systému pro povolování vojenských přesunů mezi zeměmi mohou znepřátelení aktéři zneužívat nejednoznačnost jako zbraň. Dobrovolná výměna výcviku je chápána jako nezákonnost. Společné obranné cvičení je interpretováno jako tajná mobilizace. Absence struktury vede k destabilizaci.

Bezpečnostní rada bloku BRICS by tento problém řešila institucionalizací autorizačních postupů, společných registrů, prověřování personálu a koordinované diplomatické ochrany. To je v souladu s poznatkem odvozeným z Buzanovy teorie bezpečnostního komplexu, že regiony s vysokou vzájemnou závislostí vyžadují institucionální mechanismy, které by zabránily dezinterpretaci a vnější manipulaci.

Účel je spíše obranný než expanzivní. Je to zajistit, aby zahraniční aktéři, kteří se snaží oslabit vnitřní stabilitu bloku, nemohli snadno zkreslit spolupráci.

Informační válka a vnitřní eroze suverenity

Informační oblast se sama o sobě stala dějištěm konfliktů. Mediální sítě, struktury občanské společnosti a digitální platformy fungují jako nástroje vlivu. Tato dynamika rezonuje s analýzou Frantze Fanona v knize Ubozí ze Země (1961), kde popisuje, jak se dominance reprodukuje nejen silou, ale i psychologickou a epistemickou manipulací.

Jihoafrická republika demonstruje, jak funguje informační válka. Zahraniční financované narativy vyvolávají politické turbulence, kdykoli se stát zapojí do jednání s partnery BRICS. Soudní řízení, parlamentní debaty a kampaně občanské společnosti tento vliv odrážejí. Suverenita se destabilizuje zevnitř ještě předtím, než je politika vůbec zavedena. Bez koordinované informační obrany jsou členové BRICS stále náchylní k vnitřním narušením organizovaným zvenčí.

To vyvolává zásadní strategickou otázku, zda státy s vysokou vnitřní zranitelností mohou zaujmout autonomní bezpečnostní postoje bez kolektivní ochrany.

To vyžaduje skutečné zamyšlení nad budováním think-tanků, které mohou přispívat k silně financovanému a intelektuálně náročnému ekosystému alternativních médií. Takové instituce by musely produkovat vysoce kvalitní výzkum, dodržovat přísné metodologické standardy a odmítat ideologické odchylky, protože informace se staly strategickým terénem pro spory spíše než neutrálním prostorem. Státy BRICS se nemohou orientovat v hybridním konfliktu, zatímco své interpretační rámce získávají od institucí financovaných a formovaných západními strategickými zájmy. Nezávislý informační ekosystém je nezbytný pro potlačení tlaků vytvářených mediálními operacemi řízenými impériem. Tento systém by nefungoval jako propaganda, ale jako suverénní struktura produkce znalostí, která chrání demokratické jednání, podporuje autonomii zahraniční politiky a poskytuje analytickou integritu v prostředí, kde se informace běžně používají k destabilizaci vlád zavázaných k multipolárnímu přeskupení. Bez této intelektuální infrastruktury zůstávají státy BRICS závislé na konfrontačních epistemických systémech, což podkopává právě tu suverenitu, kterou se snaží znovu získat.

Kolektivní bezpečnost a budoucnost multipolární stability

Venezuela ilustruje cenu odporu západnímu nátlaku o samotě. Zažila sankce, pokusy o rozbití své armády, informační válku a dlouhodobé ekonomické škrcení. Přežila díky intervenci Ruska. Tato intervence představovala koncentrované sdílení zátěže. Cena dopadla na jednoho spojence, nikoli na kolektivní strukturu. Pokud by Venezuela patřila do bezpečnostního rámce BRICS, odveta by byla rozptýlená a prahy eskalace by se posunuly.

Jihoafrická republika demonstruje druhý rozměr zranitelnosti. Každý krok směrem k BRICS vyvolává domácí turbulence, které jsou živeny institucemi napojenými na dárce, frakčními elitami a strategicky načasovanými mediálními intervencemi. Vnitřní volatilita se stává geopolitickým tlakovým bodem. Rusko a strana MK jsou v roce 2025 obzvláště terčem útoků deníků Daily Ma*er*ck a News 2*.

Bloková bezpečnostní rada by poskytovala institucionální kapacitu pro koordinaci zpravodajských služeb, regulaci přeshraničních nasazení, stabilizaci vnitřních nepokojů a rozložení břemene vnějšího tlaku. To je v souladu s logikou strukturálních reforem, na kterých Susan Strange a později teoretici rozvoje globálního Jihu trvali jako na nezbytnosti při konfrontaci s asymetrickými mocenskými systémy.

Budoucnost BRICS závisí na tom, zda se rozhodne tento orgán vytvořit. Bez něj blok zůstává symbolickým útvarem fungujícím uvnitř systému, jehož cílem je oslabit jakýkoli pokus o reorganizaci suverénních států.

Gillian Schutte, infoBRICS.org, server vasevec.cz

X X X

 Mercosur: Skandální plán Evropské komise

Mluvčí Evropské komise Olof Gill v pondělí oznámil, že v pátek podepsaná obchodní dohoda se zeměmi Mercosuru by mohla být spuštěna ještě předtím, než ji projedná Evropský parlament. To znamená, že k vstupu dohody v platnost by mohlo stačit rozhodnutí vlád EU.

Vysvětlil, že tato možnost vyplývá přímo z ustanovení samotné dohody. Poznamenal také, že Evropská komise stále usiluje o podporu většiny poslanců Evropského parlamentu, aby dohodu formálně schválil Evropský parlament.

Provádění dohody se dlouhodobě setkává s odporem mnoha skupin, zejména zemědělců , kteří opakovaně protestují proti jejím dopadům na zemědělský trh v Evropské unii.

Připomeňme, že   uudit zveřejněný samotnou Evropskou komisí v říjnu uvádí, že Brazílie nemůže zaručit maso bez hormonů, třetina pesticidů používaných v Brazílii je v EU zakázána a jihoameričtí producenti nemusí nutně splňovat environmentální normy požadované od evropských zemědělců. Latinskoamerické země mají navíc mnohem nižší náklady na pracovní sílu a povolují pěstitelské a chovatelské techniky, které v EU nejsou povoleny, což vytváří příležitosti pro nekalou soutěž.

Zemědělci varují, že příliv levnějších produktů z Jižní Ameriky by mohl  oslabit zemědělskou produkci v EU . Evropští producenti potravin čelí tvrdé konkurenci, protože náklady na práci a energie jsou v Jižní Americe výrazně nižší. Zemědělská produkce v zemích EU se vyznačuje nejvyššími standardy kvality, které by měly sloužit jako vzor pro světové producenty, server vasevec.cz

X X X

  Diplomacie ropných dělových člunů

Americké vrtulníky přeletěly nad tankerem MT Skipper s venezuelskou ropou a příslušníci Navy SEAL se na palubu spustili pomocí lan, s automatickými zbraněmi doběhli na kapitánský můstek a převzali kontrolu nad lodí. Tak uvádí svůj zajímavý text v magazínu Polské myšlení, č. 3-4 (18.-25.01.2026), zveřejněný rovněž na portálu myslpolska.info, ekonomický a politický publicista, odborník na trh s ropou a palivy, zkapalněný a zemní plyn, energetickou bezpečnost a energetickou politiku Andrzej Szczęśniak.

Nebylo to těžké; malé posádky (20-25 lidí) takových tankerů jsou neozbrojené a okamžitě se vzdávají – ať už somálským pirátům nebo americkým speciálním jednotkám. To bylo 10. prosince a podobný osud později potkal i několik dalších tankerů. Marinera (dříve Bella 1 – tato stínová flotila mění jména jako rukavice) byla trochu k smíchu. Když v prosinci plula do Venezuely pro ropu, neuposlechla požadavky americké pohraniční hlídky a uprchla na otevřený oceán. Změnila si vlajku na ruskou, protože se zdálo, že ji to ochrání před dlouhou rukou americké jurisdikce.

O dva týdny později však byl prázdný tanker, pronásledovaný americkou lodí v otevřených vodách Atlantiku navzdory zimním bouřím a vichřicím, zajat speciálními jednotkami amerického námořnictva, letectvem i pozemními silami. Hrdinská operace „tuleňů“ – vylodění s využitím mnoha vrtulníků proti neozbrojeným námořníkům – byla úspěšná pouze u britského pobřeží. A to se značnou pomocí bývalého vládce moří a oceánů (Vládni, Británie! vládni vlnám!). Dnes však mořím vládne někdo jiný a toto pirátství je oficiálně označováno jako „Amerika na prvním místě na moři“.

Před našima očima se odehrává další akt diplomacie dělových člunů, zaměřený na ropu. Oficiálně prezident Trump na svém soukromém twitterovém účtu (Truth Social) oznámil „úplnou námořní blokádu všech sankcionovaných tankerů“ až 16. prosince, poté, co lodě amerického námořnictva již byly nasazeny u pobřeží Venezuely. Námořní blokáda je podle mezinárodního práva považována za válečný akt. Ale ať už je právo jakékoli, rozpadá se, protože mocnosti, které ji kdysi vytvořily, se snaží změnit rovnováhu sil. Stejně jako Rusko už nechce být poraženou mocností ve studené válce, tlačenou stále dále na východ, tak i Amerika, která se vzdala nastolení globálního liberálního řádu, považuje západní polokouli nejen za svou bezpečnostní zónu, ale i za svůj majetek.

Tato verze na bázi ropy má kořeny v evropských a amerických praktikách 19. století. Využívali svou námořní sílu k tomu, aby pouhou demonstrací donutili oběť přijmout podmínky silnější mocnosti, a zároveň se vyhnuli válce. Američané tuto metodu použili mnohokrát, včetně Perryho nátlaku na Japonsko k otevření jeho trhu v roce 1853 a „diplomacie velké hole“ Theodora Roosevelta (prezidenta USA v letech 1901–1909), jehož mottem bylo „mluv tiše, ale mávej velkou holí; dotáhneš daleko“. To vedlo k výstavbě Panamského průplavu a zóna kolem něj se stala exteritoriálním územím Spojených států s americkou policií, soudy, školami a poštovním systémem.

Vynucená poslušnost je předehrou k zabavení majetku někoho jiného. Kdysi šlo o otevírání trhů a kontrolu nad územím, nyní jde o ropu. Americký ministr zahraničí oznámil, že „vezmeme 30 až 50 milionů barelů ropy, kterou Venezuela nemůže vyvézt. Prodáme ji na mezinárodním trhu za tržní ceny bez slevy. Výtěžek budeme kontrolovat a utratíme sami – pro dobro venezuelského lidu.“ Marco Rubio pouze „doufá“ v „pozitivní výsledky pro venezuelský lid“, ale je si naprosto jistý, že „to bude v národním zájmu Spojených států, což je prvořadé“.

Tyto ubohé 2–3 miliardy dolarů jsou jen začátek. Trumpova doktrína, oficiálně oznámená Bílým domem, se zaměřuje na ropu, která „patří americkým společnostem“ a byla jim nespravedlivě „odebrána“, přestože to byly právě ony, kdo „rozvinul venezuelský ropný průmysl“. Donald Trump také tvrdí, že ropu budou těžit americké společnosti, prodávat americké instituce a on, americký prezident, bude o všem rozhodovat. Peníze budou drženy v bankách kontrolovaných Washingtonem a Venezuela je může použít pouze na nákup nějakého zboží, za předpokladu, že bude vyrobeno v USA. Toto je dnešní geopolitická verze starého Fordova rčení o barvě auta.

Spojené státy si v současnosti podmaňují největší světové zásoby ropy, aby z nich profitovaly, ale také aby odřízly své nepřátele. Jednou z prvních podmínek Caracasu bylo ukončení spolupráce s Čínou a Ruskem, nemluvě o Kubě nebo Íránu. Před lety Washington s jemnějším přístupem požadoval, aby Evropa přerušila energetické vazby s Ruskem; nyní to dělá mnohem brutálněji.

No… a pak se odehrálo velkolepé druhé dějství této „velkolepé diplomacie“ – únos prezidenta Madura a jeho manželky z Venezuely a jejich spoutání před newyorským soudem. Takže se věci budou dál vyvíjet…

Andrzej Szczęśniak, myslpolska.info

(vybrala, připravila J. Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

 Korupčný škandál Tymošenkovej. Ukrajinskú expremiérku usvedčujú nahrávky a hrubé zväzky bankoviek

Jednej z kľúčových postáv oranžovej revolúcie na jej politickej ceste asi zasvietila červená: s veľkou pravdepodobnosťou sa presunie z verejného života do väzenia. Juliju Tymošenkovú obvinili z korupcie. Kriminalisti získali proti niekdajšej ukrajinskej premiérke silné dôkazy o úplatkárstve.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková. V súčasnosti je poslankyňa a šéfka politickej strany Baťkivščyna.

Národný protikorupčný úrad a špeciálna protikorupčná prokuratúra informovali, že Tymošenková čelí obvineniu z poskytovania neoprávnených výhod oficiálnym predstaviteľom. Preložené z právnickej terminológie do obyčajnej reči to znamená, že podľa vyšetrovateľov sprostredkovala poslancom úplatky za to, ako budú hlasovať. Tymošenková, ktorá má 65 rokov, je tiež členka parlamentu. Vykonáva funkciu šéfky politickej strany Baťkivščyna (Otčina). 

O razii u Tymošenkovej sa zmienili nielen kriminalisti, ale aj expremiérka. Na sociálnej sieti Facebook sa sťažovala, že k nej prišlo viac 30 po zuby ozbrojených mužov, ktorí obsadili budovu. Domovú prehliadku vykonali v sídle strany Baťkivščyna. „Toto nemá nič spoločné s právom ani so spravodlivosťou. Bolo to na politickú objednávku. Kategoricky odmietam všetky absurdné obvinenia,“ zdôraznila Tymošenková. Pripomeňme, že v roku 2004 viedla protesty proti sfalšovaným výsledkom prezidentských volieb. Po tzv. oranžovej revolúcii sa stala predsedníčkou vlády (funkcie prezidenta sa ujal Viktor Juščenko).

Obrazové a zvukové záznamy, ktoré zverejnili orgány činné v trestnom konaní, však vyzerajú celkom inak v porovnaní s tým, čo uviedla Tymošenková. Ide o hrubé zväzky bankoviek a o debatu, z ktorej evidentne vyplýva, že sa hovorilo o rozdávaní úplatkov. Nedá sa vylúčiť, že na expremiérku nasadili agenta provokatéra, respektíve niekoho, kto sa rozhodol spolupracovať s orgánmi činnými v trestnom konaní.

Prečo prichádza do úvahy táto domnienka? Na zvukovej nahrávke je zreteľný hlas Tymošenkovej, ale hlas muža, ktorý sa s ňou rozpráva, je technicky upravený, aby nebolo možné určiť jeho identitu. Druhá vec: dá sa predpokladať, že raziu u Tymošenkovej uskutočnili hneď po tom, čo jej niekto priniesol hrubé zväzky bankoviek (čiže kriminalisti išli takpovediac na istotu). 

A čo sa nachádza na uvedených záznamoch? Na obrazovom zázname policajt v civile otvára väčšiu obálku v kancelárii, kde sedí Tymošenková. Keď vysype jej obsah, na stole sa objavia štyri zväzky bankoviek. Všetky sú v nominálnej hodnote 100 amerických dolárov. Na zvukovom zázname, ktorý tajne zhotovili, Tymošenková zjavne hovorí o korupčnom mechanizme: „Ak sa dnes dohodneme, určíme, kto bude s tebou – buď ty alebo ktokoľvek, kto bude s tebou – a ja ti to dám. A ty mi to dáš v hotovosti.“ Ďalej poznamenala, že sa berie „desať-dvadsať“, čo malo asi znamenať 10-tisíc až 20-tisíc amerických dolárov za splnenie nejakých úloh počas hlasovaní v parlamente.

Protikorupčný úrad i prokuratúra informovali, že nešlo o jednorazovú dohodu, ale o pravidelný mechanizmus spolupráce, ktorý zabezpečoval vyplácanie úplatkov v predstihu (pred hlasovaniami v parlamente) a bol navrhnutý na dlhšie obdobie. V prípade, že súd uzná Tymošenkovú za vinnú, hrozí jej trest odňatia slobody až na desať rokov.

 X X X

Generál Syrskyj odhalil, čo chceli vlani Rusi dosiahnuť na Ukrajine. A čo tvrdí o stratách na bojisku?

Keby sa Putinovej armáde podarilo to, čo si v minulom roku zaumienila, Ukrajina by stratila prístup k moru a nad jej tretím najväčším mestom by zaviala ruská vlajka. Vyplýva to z vyjadrenia hlavného veliteľa ukrajinských ozbrojených síl Oleksandra Syrského. Generál poukázal na nevydarené plány ruských vojsk vo svojom príspevku na sociálnej sieti Facebook.

Generál Oleksandr Syrskyj je hlavný veliteľ ukrajinských ozbrojených síl.

Rusi zabíjali v metropole Ukrajiny

Rusi spustili v noci zo štvrtka na piatok 9. januára kombinovaný útok na Kyjev. / Zdroj: Reuters

Syrskyj napísal, že Rusko chcelo vlani dosiahnuť vojenskú porážku Ukrajiny. „Nepriateľ plánoval dostať k sa k Odese, aby úplne odrezal Ukrajinu od Čierneho mora,“ tvrdí generál. Odesa, v ktorej žije milión ľudí, má kľúčový strategický význam: je najväčším ukrajinským prístavným mestom. Jej obyvateľom sa však utrpenie počas vojny nevyhýba – Rusi naň útočia s dronmi, ktoré vážne poškodzujú energetickú infraštruktúru.

V kontexte týchto ruských zámerov Syrskyj dal najavo spokojnosť s výsledkami obrany napadnutého štátu počas lanského roka: „Zabránili sme dôležitým prielomom agresora, narušili sme jeho plány a opakovane sme ho nútili odložiť pripravované operácie.“

Je to lúpež. Ale prečo sa táto lúpež nemôže vykonať? Pretože následky by mohli byť vážne. Nie je to len úder na imidž. Je to podkopávanie dôvery v eurozónu a mnohé krajiny, nielen Rusko, ale predovšetkým krajiny produkujúce ropu, ukladajú svoje zlaté a devízové rezervy v eurozóne. Pozrú sa na to, čo sa deje, a budú mať obavy. Už teraz majú obavy a strach. / Zdroj: Reuters

Syrskyj ďalej zdôraznil, že vlani sa ukrajinskej armáde podarilo znížiť svoje straty o 13 percent v porovnaní s predchádzajúcim rokom. Počet zabitých a zranených ukrajinských vojakov však nekonkretizoval. Naopak, jasne sa zmienil o likvidácii príslušníkov ruskej armády: „Počas roku 2025 sa nepriateľské sily znížili o viac ako 418-tisíc zabitých a zranených.“

Pravdivosť tohto tvrdenia sa nedá overiť. Ak by však slová Syrského boli hodnoverné (alebo sa aspoň výrazne blížili k realite), potom by ruské straty vyzerali byť veľké: nedávno totiž tento generál odhadol, že do ruskej invázie je zapojených viac ako 710-tisíc vojakov.

Vráťme sa k Odese. Vzdušnou čiarou je vzdialená od území okupovaných Rusmi približne 100 kilometrov. Útoky proti tomuto mestu nedávno komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: „Určite chcú odrezať Odesu a ďalšie mestá od infraštruktúry. Útočia a ničia ľudí aj ekonomiku, čím znižujú naše možnosti exportu cez námorný koridor,“ citoval ho server RBK-Ukrajina.

Aký význam zohráva Odesa v ukrajinskom hospodárstve? Až 90 percent jej poľnohospodárskeho vývozu do zahraničia smeruje z tamojšieho prístavu. „Rusko sa snaží zničiť všetky kľúčové prvky exportných logistických reťazcov,“ upozornil podľa novín Wall Street Journal ukrajinský dopravný analytik Serhij Vovk.

Pri pohľade na útočné operácie sa potvrdzuje, že čoraz väčší význam majú drony. Odhaduje sa Rusko vlani nasadilo proti Ukrajine až 52-tisíc bezpilotných lietadiel. Je to rastúci trend, pretože v období 2022 – 2024 ich Rusi použili dokopy 14-tisíc.

Čo povedal Zelenskyj o zajatí Madura?

K zajatiu venezuelského prezidenta Nicolása Madura americkými vojakmi sa vyjadril aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. / Zdroj: Reuters

Čo sa týka všeobecného hodnotenia rusko-ukrajinskej vojny v minulom roku, je evidentné, že zvrat nenastal. Výstižne to komentovala rozhlasová stanica Rádio Sloboda: „Celková situácia z pohľadu Ruska v roku 2025 bola kombináciou tlaku a stagnácie. Ruské ozbrojené sily postupovali, ukrajinské ozbrojené sily čelili tlaku, ale Rusi stále nedokážu dosiahnuť taký operačný úspech, ktorý by zmenil strategickú rovnováhu síl.“

X X X

 MINISTR  SPRAVEDLNOSTI  TEJC:

REZORT  OD  FIALY,  MINISTRŮ  BLAŽKA,  DECROIX

V  HROZNÉM  NEPOŘÁDKU

 Tejc: Spravedlnost přebírám ve špatné kondici. Pospíšil se ptá, jak vláda zrychlí soud.

Ministr spravedlnosti Tejc líčí problémy justice. Pospíšil upozorňuje na délku řízení a procesní předpisy.

 Ministerstvo spravedlnosti se podle ministra Jeronýma Tejce (za ANO) nenachází „v nejlepší kondici“ a vyžaduje zásadní „úklid“ – od auditu po bitcoinové kauze až po změny ve fungování soudů. Řekl to v Poslanecké sněmovně při projevu v rámci hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše. Poslanec TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kritizuje, že vládní program v oblasti justice postrádá konkrétní plán a dlouhodobou vizi. Podle poslance Karla Dvořáka (STAN) vláda staví trestní politiku na represi a zaměňuje spravedlnost za tvrdost.

Zatímco úterní odpoledne vyplnili svými projevy členové vlády při představování priorit kabinetu a kritice předchozího týmu Petra Fialy (ODS), dnešek zatím patřil vystoupení představitelů opozice. Podle nich koaliční kabinet vznikl kvůli tomu, aby umožnil nevydat premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše a případně další koaliční politiky k trestnímu stíhání. Vytýkali vládě mimo jiné to, že její program je plný slibů, jejichž realizace bude znamenat hluboké zadlužování země.

Tejc v úterý v Poslanecké sněmovně uvedl, že ministerstvo spravedlnosti přebírá ve špatném stavu, a to jak reputačně, tak finančně. „Pachuť bitcoinové kauzy stále ještě zatěžuje pověst Ministerstva spravedlnosti. Pokud chceme tuto důvěru obnovit, musíme udělat pořádek nejdříve tam, kde ta situace nastala, tedy právě na ministerstvu,“ uvedl.

Na bitcoinech nemáme nic

Proto podle něj přichází na řadu interní audit. „Provedeme audit, který jasně pojmenuje, co se stalo, kdo za to nese odpovědnost a jaká opatření musíme přijmout, aby se nic podobného neopakovalo,“ řekl s tím, že audit má být čistě interní, bez dalších nákladů.

Ministr zároveň otevřeně mluvil o finanční bilanci celé kauzy. „Ministerstvo spravedlnosti na bitcoinech doposud nic nezískalo. Naopak na právní, konzultační a auditorské služby vyčerpalo 7,5 milionu korun a dalších 45 milionů korun zaplatilo na vyrovnání,“ konstatoval.

Pospíšil: důvěru nelze posilovat vágními prohlášeními

Jiří Pospíšil na úvod ocenil, že vláda vůbec spojuje oblast justice s tématem důvěry. Současně ale varoval, že samotná prohlášení důvěru nezajistí. „Vládní prohlášení nemá být slohové cvičení. Má to být itinerář konkrétních závazků, podle kterého může opozice i veřejnost vládu kontrolovat,“ řekl.

Právě v kapitole Právo a spravedlnost mu konkrétnost chybí. „Mnoho věcí je formulováno natolik obecně, že není zřejmé, jakými prostředky a s jakými cíli jich chce vláda dosahovat. To vytváří prostor, aby se později dalo tvrdit, že bylo splněno, aniž by se cokoli stalo,“ upozornil.

Soudní mapa: Pospíšil mluví o chybějícím mandátu

Jedním z nejvýraznějších Tejcových témat byla změna soudní mapy. Ministr poukazoval na to, že struktura soudů odpovídá spíše šedesátým létům než dnešku. „Máme 86 okresních a obvodních soudů. Více než 60 procent z nich nemá ani 25 soudců, což je minimum pro smysluplnou specializaci,“ uvedl. O záměru Tejce již Česká justice dříve informovala.

Slučování soudů podle něj nemá vést ke snižování počtu soudců, ale k úsporám ve správě a provozu. „Každý soud má bez ohledu na velikost předsedu, místopředsedu, správu budovy. To jsou náklady, které dnes stát nese, aniž by to zvyšovalo kvalitu rozhodování,“ řekl.

Pospíšil s logikou specializace souhlasí, problém ale vidí jinde. „Je to fatální téma, ale ve vládním prohlášení vůbec není. Pan ministr o něm mluví, ale já nevím, jakou závaznost jeho slova mají, když to vláda sama do svého programu nenapsala,“ namítl.

Délka řízení a „soudní ping-pong“

Zatímco Tejc se soustředil hlavně na strukturu a finance, Pospíšil otevřel otázku délky soudních řízení. „Pro občany je klíčové, zda justice rozhoduje rychle a kvalitně. O délce soudního řízení ale v programovém prohlášení není napsáno vůbec nic,“ uvedl.

Podle něj je stále prostor omezit takzvaný soudní ping-pong. „Jsme svědky případů, kdy soudy raději alibisticky ruší rozhodnutí a vracejí věc první instanci, než aby rozhodly konečně. Spravedlnost, na kterou se čeká deset nebo patnáct let, už spravedlností není,“ řekl.

Klíčová digitalizace

Elektronický spis označil Tejc za klíčový projekt. Připustil ale, že je v hlubokém zpoždění. „Projekt měl být hotový v září 2023. Bylo proinvestováno přes sto milionů korun a dnes ani nevíme, zda je vůbec dokončitelný,“ řekl. Upozornil také na riziko ztráty evropských peněz a oznámil „krizové řízení“ projektu.

Pospíšil v reakci připomněl, že digitalizace justice se řeší desítky let. „E-spis se diskutuje už dvacet let. To není selhání jednoho ministra, to je systémový problém. O to víc bych čekal, že vláda přijde s jasným plánem, ne jen s obecnou tezí o modernizaci,“ uvedl.

Nové kodexy

Největší výhradu měl Pospíšil k absenci ambice přijmout nové procesní kodexy. „Máme hmotné právo zreformované, ale trestní řád a občanský soudní řád jsou pořád ze šedesátých let, jen mnohokrát záplatované. Je škoda, že vláda rezignuje na jejich kompletní reformu,“ řekl.

Tejc naproti tomu mluví o „zmodernizování“ procesních předpisů tak, aby odpovídaly 21. století. Konkrétní podobu ale zatím nepředstavil.

Tvrdší tresty a výživné

U návratu trestnosti neplacení výživného se oba shodují v hodnotovém cíli, ale rozcházejí se v pohledu na legislativní stabilitu. Tejc zdůraznil jasný vzkaz rodičům: „Starejte se o své děti. Pokud nebudete plnit vyživovací povinnost, budete postiženi i trestním právem.“

Pospíšil však varoval před rychlými obraty. „Novela začala platit 1. ledna a už po několika dnech slibujeme zásah do ní. To nepřispívá ke stabilitě a předvídatelnosti trestního práva,“ upozornil, přestože sám podporuje trestnost neplacení výživného.

Navzdory opoziční kritice se dá předpokládat, že trojice vládních stran ANO, SPD a Motoristů vzhledem ke své většině 108 hlasů důvěru Sněmovny získá. Hlasovat se mělo podle původních představ dnes večer, pravděpodobnější je ale čtvrtek. 

Dvořák: Vláda staví politiku na represi

Poslanec a bývalý náměstek na ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) při debatě o důvěře vládě nezpochybnil její vznik ani ústavní legitimitu, odmítl jí ale dát politickou důvěru. Podle něj nevzniká hlasováním, ale z hodnot a směru, kterým vláda zemi vede. Kritizoval vztah kabinetu k občanské společnosti a styl vládnutí založený na poslaneckých návrzích bez odborné diskuse a připomínkového řízení. To podle něj snižuje kvalitu práva i důvěru ve stát.

Podle Dvořáka vláda staví trestní politiku na represi a zaměňuje spravedlnost za tvrdost. „Spravedlnost není soutěž v přísnosti paragrafu,“ uvedl. Varoval před plošným zpřísňováním trestů i úvahami o snížení věku trestní odpovědnosti. Česko už dnes patří k zemím s vysokým počtem vězněných a další tlak na represe podle něj neřeší příčiny kriminality.

Za problematické označil i další body programu. Vláda slibuje zavést povinné vzdělávání soudců, které už platí, a v oblasti justice opomíjí oběti trestných činů a jejich podporu. Kriticky se vymezil také proti rétorice o zneužívání státní moci vůči názorům občanů.
Podle Dvořáka tím vláda bez důvodu zpochybňuje nezávislost justice. Přesto deklaroval ochotu vést odbornou debatu o soudní mapě, alternativních trestech i snižování recidivy. Důvěru vládě ale dát odmítl s tím, že „důvěra se neuděluje za jednotlivé body, ale za směr“.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Kněz si držel dívku na sex. Ať případ znovu vyšetří policie, vybízí Ústavní soud

Nepřípustné je očerňování a bagatelizace oběti, píše Ústavní soud.  

Ústavní soud varuje policii. Musí napočtvrté vyšetřit případ kněze, který si vydržoval dívku na sex. Muž využíval závislosti ženy i rodiny na jeho podpoře. Ústavní soud ve středu v obnoveném řízení vyhověl stížnosti dívky, a to po zásahu Evropského soudu pro lidská práva. Ústavní soudci dali policii i konkrétní plán a nenajde-li důkazy, má hledat dál. Oběť nesmí očerňovat v odůvodnění, ani případ bagatelizovat. Pět soudců mělo odlišné stanovisko, podle tří z nich je věc promlčená.

Vyplývá to z dnešní zprávy Ústavního soudu k vyhlášenému nálezu pléna Ústavního soudu. Pět soudců ale k nálezu připojilo odlišné stanovisko. Uplatnili ho Tomáš Langášek, Milan Hulmák, Veronika Křesťanová, Dita Řepková a Jan Wintr. Soud měl podle nich stížnost odmítnout jako nepřípustnou.

Disent: Více a lépe už nelze. Věc je promlčená

Podle disentů soudců Tomáše Langáška, Dity Řepkové a a Jana Wintr je navíc případ promlčený a stížnost měla být zamítnutá: „Navzdory představám našich kolegů a kolegyň jsme se utvrdili v tom, že tuto věc již nelze více či lépe účinně vyšetřit. I kdyby se nově objevily důkazy prokazující jinak hájitelná tvrzení stěžovatelky, je trestní odpovědnost s největší pravděpodobností promlčená,“ stojí v odlišném stanovisku. 

„Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Přibáň) v obnoveném řízení ženě vyhovělo,“ uvádí zpráva Ústavního soudu.

Žena už v roce 2024 uspěla se stížností na Českou republiku před Evropským soudem pro lidská práva. Stát jí musel zaplatit 25 000 euro. Česká justice o případu Y. v. Česká republika podrobně informovala.

 Nebylo to znásilnění ve smyslu zákona

První vyšetřování česká policie uzavřela proto, že dívka knězi kladla jen malý odpor. V druhém rozhodnutí v lednu 2017 policie usoudila, že jednání kněze PJ nebylo znásilněním ve smyslu zákona.

Žena nebyla schopná vyjádřit nesouhlas tak, aby kněz pochopil, že jde o vážný odpor. „Stěžovatelka podle policie raději snášela sexuální jednání PJ, aby nepřipravila svou rodinu a sebe o materiální a finanční zajištění PJ,“ popsal situaci v rozsudku Evropský soud pro lidská práva (ESLP).

Podle ESLP český stát proto nedostál svému závazku k účinému uplatňování trestněprávního systému tak, aby kriminalizoval nekonsenzuální sexuální akty, upozornil Ústavní soud.

Žena vznesla hájitelná tvrzení

Podle Ústavního soudu stěžovatelka vznesla hájitelná tvrzení k prokázání relevantních znaků skutkových podstat v té době aplikovatelných trestných činů znásilnění a sexuálního nátlaku. Uvedla, za jakých okolností podezřelý k sexuálním praktikám vůči ní přistupoval a jak na ně reagovala.

„Podle ní ji při provádění sexuálních praktik muž například zamkl, natlačil do rohu, silou ji tam držel. K atakům podle ní docházelo se vzrůstající intenzitou. Muž jí měl údajně říkat, že je jeho ,duchovní dcerka´, a donutit ji odpřisáhnout, že o situaci nikomu neřekne,“ uvedl Ústavní soud.

Kněz v pozici vedlejšího účastníka sexuální jednání přiznal. „Přikládal mu jiný význam,“ říká soud k muži narozenému v roce 1945. Násili nebo nátlak odmítl. Případ proto zůstával v mrtvém bodě na úrovni tvrzeí proti tvrzení.

Případ už jednou skončil promlčením

Policie i ve svém třetím rozhodnutí v červenci 2017 usoudila, že jednání kněze nepředstavuje sexuální nátlak. V říjnu 2014 na sebe nechala žena převést byt, cestovala s ním po farnostech, přespávala s ním na různých místech, argumentovala mimo jiné.

Od roku 2020 ale žena žádala o přezkum městské státní zastupitelství a ani státní zástupce nesouhlasil se závěry vyšetřování. Podle něj nebylo dostatečně důkladné a skončení případu bylo předčasné. 

Se závěrem, že nešlo o násilí, ale o jinou formu nátlaku, a že přečin sexuálního nátlaku je promlčeý, se ztotožnil v roce 2021 český Ústavní soud.

Pokud policie nenajde důkazy, bude hledat dál

Podle středečního nálezu pléna Ústavního soudu ale orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) „zasáhly do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování“. Takové právo vyplývá z jejího práva na nedotknutelnost osoby, zákazu nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí. Případ se nyní vrací k došetření.

„Pokud v dalším řízení dospějí OČTŘ k tomu, že závěry dokazování dosud nepřinesly dostatečné podklady pro potvrzení či vyvrácení hájitelného tvrzení stěžovatelky, bude třeba je doplnit a z provedeného dokazování vyvodit skutková zjištění,“ uvádí Ústavní soud.

Co vše znovu policie posoudí?

Zejména je podle ÚS nutné odstrannění rozporů a nesrovnalosti v tvrzení stěžovatelky o možném násilí a jeho intenzitě. Dále je podle Soudu třeba nové posouzení stavu závislosti stěžovatelky na podezřelém s ohledem na jeho duchovní autoritu a soustavné vyžadování projevů vděku za materiální pomoc stěžovatelce.

„Hlouběji je nutné se zabývat významem pojmů násilí, pohrůžka násilí, zneužití bezbrannosti a závislosti, což OČTŘ dosud neučinily,“ uvádí Ústavní soud.

Ústavní soud varuje policii

Ústavní soud rovněž varuje před „chybnými reakcemi a primární viktimizací oběti v odůvodnění“.

„V odůvodnění OČTŘ je nutné vyvarovat se chybných reakcí na primární viktimizaci oběti. Viktimizace (zraňování) oběti trestného činu je v rozhodnutí OČTŘ nepřípustná a orgány státu se jí musí vyvarovat. Nepřípustné je očerňování oběti, přenášení viny na oběť či bagatelizace její újmy,“ vzkazuje policii Ústavní soud.

Ve stejném případě se totožná stěžovatelka domáhá po České republice další částky 500 000 korun za způsobenou újmu. Soud zatím její návrh zamítl.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Dr. Sváček končí ve vedení. Vrchní soud má nového místopředsedu

Na Vrchním soudu v Praze byl s účinností od 1.1. 2026 pověřen výkonem funkce místopředsedy trestního úseku Mgr. Bg. Viktor Mach. 

Na Vrchním soudu v Praze došlo ke změně ve vedení soudu. Od 1. ledna 2026 převzal funkci místopředsedy soudu Viktor Mach, který nahradil Jana Sváčka, jemuž uplynulo sedmileté funkční období. Ve funkci soudce ale zůstává. České justici to potvrdila mluvčí soudu Eliška Duchková.

Viktor Mach působí v justici od počátku 90. let. Soudcem se stal v roce 1993 na Obvodním soudu pro Prahu 2, kde později zastával i manažerskou roli místopředsedy trestního úseku. Od roku 2003 působí na Vrchním soudu v Praze, kde pracuje v trestním senátu. V minulosti zde vykonával také funkci předsedy kárného senátu.

V souvislosti s novou úpravou kárných řízení byl v roce 2025 losem vybrán jako náhradník předsedy senátu při rozhodování o kárné odpovědnosti státních zástupců a evropských pověřených žalobců.

Konec mandátu Jana Sváčka

Jan Sváček patří mezi výrazné postavy české trestní justice. V minulosti vedl Městský soud v Praze a dlouhodobě působil v jeho vedení, později se stal soudcem Vrchního soudu v Praze. Funkci místopředsedy vrchního soudu zastával od roku 2019.

Sváček byl v minulosti opakovaně nominován na soudce Ústavního soudu, jeho kandidatury ale Senát neschválil. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Detaily zo zadržania Madura: Ochranka ostala paralyzovaná, záhadná americká zbraň bodyguardov šokovala

Príslušníci špeciálnych síl vo Venezuele zajali a odviezli do USA prezidenta Nicolása Madura pomocou novej technológie, ktorá zneškodnila celú jeho ochranku. Tvrdí to jeden zo strážcov, podľa ktorého bodyguardi venezuelského vodcu „nemali šancu“.

Z vrtuľníka do obrneného vozidla. Madura eskortovalo na súd ozbrojené komando

Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová boli v pondelok 5. januára 2025 eskortovaní na federálny súd v newyorskom Manhattane. / Zdroj: Reuters

„Nemali sme žiadnu možnosť konkurovať ich technológii, ich zbraniam. Prisahám, nikdy som nič také nevidel,“ opísal jeden z členov Madurovej ochranky podľa magazínu Forbes americký zásah.

Správa, ktorú nemožno overiť z nezávislých zdrojov, opisuje americký útok ako veľmi zvláštny. „V jednej chvíli niečo spustili – neviem, ako to popísať. Bolo to ako veľmi intenzívna zvuková vlna. Zrazu som cítil, ako by mi hlava explodovala zvnútra. Všetci sme začali krvácať z nosa. Niektorí vracali krv. Padli sme na zem, neschopní sa pohnúť,“ opísal strážca.

Podľa jeho výpovede sa asi dvom desiatkam Američanov nič nestalo, zatiaľ čo Madurových ochrancov to poslalo k zemi. „Prisahám, že som nikdy nič také nevidel. Po tej sonickej zbrani, alebo čo to vlastne bolo, sme sa nemohli ani postaviť,“ uzavrel podľa Forbesu bodyguard.

Toto všetko sa môže zdať ako výhovorka, ktorou sa Madurovi ochrancovia snažia vysvetliť, prečo svojho vodcu nedokázali ochrániť a utrpeli ťažké straty. Prepis výpovede, ktorý sa šíri na sociálnych sieťach, však zdieľala napríklad aj hovorkyňa Bieleho domu Karoline Leavittová. „Všetko nechajte a prečítajte si toto,“ dodala. 

USA strávili celé desaťročia výskumom zbraní, ktoré by mohli vyvolať popísané účinky. Mali ľudí zneškodniť alebo paralyzovať bez toho, aby im ublížili.

Pentagon pracoval na širokej škále konceptov. Jedným z nich bol systém, ktorý by dokázal spôsobiť silnú bolesť a donútiť protivníkov ustúpiť zo vzdialenosti niekoľko sto metrov. Napokon vznikla drahá jednotka veľkosti nákladného auta, ktorej trvalo niekoľko hodín, kým dosiahla prevádzkovú teplotu a bolo možné ju použiť.

Existovalo aj množstvo projektov akustických zbraní. Zvuk sa využíva ako zbraň už od pradávna. Nejde len o biblické „trúby z Jericha“, ale aj o bubny používané na zastrašovanie nepriateľov, alebo napríklad gajdy.

Trump o útoku na Venezuelu a o jej budúcnosti

Vystúpenie prezidenta USA Donalda Trumpa o útoku, zajatí prezidenta Madura a o budúcnosti Venezuely. / Zdroj: ta3

Seriózny vývoj zvukových zbraní sa začal počas druhej svetovej vojny vývojom systémov dostatočne hlasných na to, aby spôsobili fyzické poškodenie obyčajnou hlasitosťou, ako napríklad nacistická „Schallkanone“ alebo zvuková pištoľ, ktorá dokázala na päťdesiat metrov spôsobiť prasknutie ušných bubienkov.

Najbližšie k sonickým zbraniam je americké akustické zariadenie LRAD. Nejde o zbraň, ale iba o volacie zariadenie, ktoré je možné použiť na diaľku – či už ide o vojnovú loď volajúcu na malý čln, alebo bezpečnostné sily vyzývajúce dav, aby sa rozišiel.

Čítajte viacZ prvej dámy prvá bojovníčka socializmu. A prečo Lukašenko tvrdí, že Trump neuniesol Madurovu manželku?

Vývojári tiež pracovali na zariadení známom ako „elektromagnetická kontrola zákazu prístupu osôb (EPIC)“. Toto zariadenie využíva rádiové vlny, ktoré na rozdiel od zvukových prechádzajú múrmi a inými prekážkami. Konkrétne sa EPIC snaží dočasne deaktivovať vestibulárny aparát vo vnútornom uchu, ktorý riadi rovnováhu. Cieľ by sa nemohol postaviť ani urobiť krok. Problémy s rovnováhou majú za následok aj pocit, že sa miestnosť točí. 

Podľa zaregistrovaného patentu EPIC spôsobí „zneschopnenie dostatočné na to, aby sa subjekt dočasne nemohol brániť zatknutiu či úplnému ovládnutiu“. Nespôsobuje poškodenie nervových buniek a telesných tkanív. Magazín však pripomína, že neexistujú žiadne dôkazy o tom, že by EPIC pokročil.

Účinky popísané pri americkom útoku vo Venezuele sa však zdajú byť v súlade s technológiou EPIC. Rádiový pulz by mohol byť vnímaný ako hlasný zvuk a mohol by vyvolať pocit, že hlava exploduje. Mohol by tiež spôsobiť, že by obete spadli a neboli by schopné postaviť sa na nohy alebo namieriť zbraň. Extrémna kinetóza by potom spôsobila, že by vracali, aj keď to nemusela byť krv.

RQ-170 Sentinel, ktorý mal operovať nad Venezuelou

Záber utajovaného amerického dronu RQ-170, ktorý bol spozorovaný v Portoriku po tom, čo podporil americké útoky na Venezuelu. Video na sociálnej sieti zverejnil miestny obyvateľ. / Zdroj: X / Nando Curbelo Rodriguez

To všetko znie ako účinok zbrane, ktorú by špeciálne jednotky mohli použiť na zneškodnenie ochranky predtým, než sa pustia do zajatia cenného cieľa, ktorý potrebujú živý.

Pripomína to tiež tzv. havanský syndróm, ktorý bol po prvý raz zaznamenaný u zamestnancov amerického a kanadského veľvyslanectva na Kube koncom roka 2016 a odvtedy v niekoľkých ďalších krajinách, vrátane USA.

X X X

 USA sťahujú časť personálu z kľúčových základní na Blízkom východe pre rastúce napätie 

Stiahnutie časti amerického personálu z kľúčových základní na Blízkom východe je preventívnym krokom v čase zvyšujúceho sa napätia s Iránom. Americká armáda už začala s evakuáciou z Kataru.

Rozhodnutie stiahnuť časť personálu z kľúčových amerických základní na Blízkom východe je podľa nemenovaného amerického predstaviteľa preventívnym opatrením, keďže v regióne rastie napätie. Americký prezident Donald Trump nedávno pohrozil Iránu intervenciou na ochranu účastníkov protivládnych demonštrácií, ktoré iránske bezpečnostné zložky násilne potláčajú. Podľa ľudskoprávnych organizácií už počas nich zahynulo viac ako 2 500 ľudí. Informuje o tom TASR podľa agentúry Reuters.

• USA sťahujú časť personálu zo základní na Blízkom východe.
• Opatrenie je reakciou na rastúce napätie v regióne.
• Trump pohrozil Iránu intervenciou po násilnom potlačení protestov.
• Irán varoval okolité krajiny pred útokmi na americké základne.
• Presun sa týka hlavne základne al-Udajd v Katare.

Teherán krátko predtým podľa nemenovaného vysokopostaveného iránskeho predstaviteľa varoval okolité krajiny, že v prípade útoku USA na svoje územie zaútočí v odvete na tamojšie americké vojenské základne. Iránska vláda podľa neho upozornila najmä Saudskú Arábiu, Spojené arabské emiráty a Turecko.

Presun personálu z Kataru

Spojené štáty už odporučili časti personálu na leteckej základni al-Udajd v Katare, aby odtiaľ do stredy večera odišiel. Základňa bola v júni minulého roka terčom iránskeho útoku v rámci odvety po amerických úderoch na iránske jadrové zariadenia.

V okolí Iránu je viacero amerických vojenských základní. Na základni al-Udajd sídli predsunuté veliteľstvo Ústredného velenia americkej armády (CENTCOM). V neďalekom Bahrajne má sídlo veliteľstvo piatej flotily amerického námorníctva. Ďalšie základne sú v Kuvajte, Spojených arabských emirátoch, Iraku a Turecku, ktoré je členským štátom NATO.

X X X

 Vláda premiéra Lecornua ustála nedôveru, farmári aj opozícia kritizujú dohodu s Mercosurom 

Francúzska vláda Sébastiena Lecornua odolala dvom opozičným pokusom o vyslovenie nedôvery, ktoré boli podnietené nesúhlasom s obchodnou dohodou EÚ s Mercosurom a výčitkami voči Macronovmu vedeniu. Hlasovanie ukázalo pretrvávajúcu rozdelenosť francúzskeho parlamentu a politickú neistotu po nedávnych voľbách.

Vláda francúzskeho premiéra Sébastiena Lecornua v stredu ustála obe hlasovania o opozičných návrhoch na vyslovenie nedôvery. Informuje o tom TASR na základe správy agentúry Reuters.

• Vláda Sébastiena Lecornua ustála hlasovanie o nedôvere.
• Návrhy na nedôveru podali strany RN a LFI.
• Dôvodom bola nespokojnosť s dohodou EÚ s Mercosurom.
• LFI kritizovalo aj Macronov postoj k vojne vo Venezuele.
• Francúzsko je po voľbách v roku 2024 v politickej kríze.

Samostatné návrhy podali v piatok pravicové Národné združenie (RN) a ľavicové Nepoddajné Francúzsko (LFI). Predseda RN Jordan Bardella predtým uviedol, že strana o hlasovanie požiada pre „zradu francúzskych farmárov“ prezidentom Emmanuelom Macronom v súvislosti s dohodou EÚ so združením Mercosur. LFI to odôvodnilo „robením hanby v Bruseli i vo Washingtone“.

Dohoda s Mercosurom

Členské štáty EÚ minulý týždeň napriek opozícii Francúzska schválili dlho očakávanú obchodnú dohodu s Mercosurom (Argentína, Brazília, Paraguaj a Uruguaj). Dohoda podľa Európskej komisie vytvorí najväčšiu zónu voľného obchodu na svete a umožní členským štátom EÚ zvýšiť vývoz vozidiel, strojov, vína a liehovín do Latinskej Ameriky. Európski farmári však budú čeliť tlaku lacnejších poľnohospodárskych výrobkov z Južnej Ameriky, čo môže spôsobiť bankrot menších fariem.

LFI okrem toho návrh podalo aj z dôvodu, že Macron „nebol schopný odsúdiť nelegálnu a nelegitímnu vojnu Spojených štátov proti Venezuele“. „Vnútri krajiny ste vládou vazalov slúžiacich bohatým. Navonok ponižujete našu krajinu pred Európskou komisiou a americkým impériom,“ vyhlásila v stredu predsedníčka poslaneckého klubu LFI Mathilde Panotová.

Výsledok hlasovania

Návrh z dielne LFI podporilo 256 poslancov, o 32 menej než bolo potrebné. Za návrh RN hlasovalo len 142 poslancov. Podľa Lecornua sa parlament mohol radšej sústrediť na rokovanie o rozpočte.

Francúzsko po predčasných voľbách v roku 2024 upadlo do politickej krízy. Prezident Macron dúfal, že ich vypísaním si skonsoliduje svoju väčšinu, výsledky volieb však priniesli hlboko rozdelenú dolnú komoru parlamentu bez jasnej dominancie niektorej zo strán.

X X X

 Zabíjení v Íránu ustalo, popravy nebudou, odkázal Trump na „důvěryhodný zdroj“

Prezident Donald Trump ve středu uvedl, že mu bylo „z důvěryhodného zdroje“ sděleno, že plány na popravy v Íránu byly zastaveny. I když Teherán naopak naznačil, že se chystají rychlé soudy a popravy v rámci tvrdého potlačování protivládních protestů.

Tvrzení amerického prezidenta, které bylo uvedeno bez bližších podrobností, následuje poté, co protestujícím Íráncům sdělil, že „pomoc je na cestě“ a že jeho administrativa „bude jednat odpovídajícím způsobem“, aby reagovala na represe íránského vládnoucího režmu.

Trump však neposkytl žádné podrobnosti o tom, jak by USA mohly reagovat, a nebylo jasné, zda jeho nynější komentář naznačuje, že s akcí počká, nebo od ní dokonce zcela ustupuje.

„Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu ustává – ustalo – ustává,“ řekl Trump podle agentury AP. „A neexistuje žádný plán poprav – tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje.“

USA dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů, který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi, píše Reuters.

Situace ohledně Grónska se nějak vyřeší, řekl prezident Trump podle médií a zopakoval, že USA ostrovní zemi potřebují kvůli národní bezpečnosti.

Zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. Dnes to podle agentur uvedl v Oválné pracovně americký prezident Donald Trump s tím, že se to dozvěděl z důvěryhodného zdroje.

Prezident se v úterý radil se svým týmem pro národní bezpečnost o dalších krocích poté, co novinářům řekl, že považuje rozsah obětí v Íránu za vysoký.

Viceprezident J. D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a klíčoví představitelé Rady národní bezpečnosti Bílého domu už pro Trumpa vypracovali možnosti, jak reagovat, a to od diplomatického přístupu po vojenské údery.

 V Íránu pokračují třetím týdnem rozsáhlé celonárodní protesty proti teokratickému režimu, které provází střelba bezpečnostních složek a ozbrojených milicí do demonstrantů a které si podle aktuálních ověřených údajů nevládní organizace vyžádaly nejméně 3420 obětí. Přes 10 tisíc dalších osob bylo zatčeno a režim jim hrozí trestem smrti.

Západ Trumpův optimismus nesdílí

Itálie, Španělsko a Polsko dnes důrazně vyzvaly své občany pobývající v Íránu, aby zemi kvůli bezpečnostní situaci okamžitě opustili. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí, Spojené státy vyzvaly Američany k opuštění Íránu v úterý. Velká Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu, zatímco Německo varovalo letecké společnosti před vstupem do vzdušného prostoru Íránu.

Italské ministerstvo zahraničí dnes znovu důrazně vyzvalo své občany, aby Írán opustili. V zemi se nachází přibližně 600 Italů, většina z nich v oblasti Teheránu, dodalo. Španělská diplomacie svým občanům, kteří se nacházejí v Íránu, doporučila opustit zemi „pomocí dostupných prostředků“.

 K okamžitému opuštění Íránu vyzvalo také Polsko. „Ministerstvo zahraničí naléhavě vyzývá k okamžitému odjezdu z Íránu a nedoporučuje do této země cestovat,“ uvedlo polské ministerstvo na síti X.

Server Politico citoval mluvčího britské vlády: „Dočasně jsme uzavřeli britskou ambasádu v Teheránu, která bude nyní fungovat na dálku. Cestovní doporučení ministerstva zahraničí byla aktualizována tak, aby tuto změnu v konzulárních službách odrážela.“

Německé úřady vydaly směrnici, která varuje letecké společnosti v zemi před vstupem do íránského vzdušného prostoru, uvedl server pro sledování leteckého provozu Flightradar24.

Spojené státy kvůli možné hrozbě íránského útoku preventivně stahují část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě, napsala dnes už dříve agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Informaci o doporučení stáhnout část personálu ze základny Al-Udajd potvrdil Katar, na jehož území se tato největší americká základna v regionu nachází. K částečnému stažení personálu z této základny přistoupila i Británie, uvedl Reuters s odvoláním na svůj zdroj.

 X X X

 Americký postoj se nepodařilo změnit, uvedlo po schůzi Dánsko. Dohodli se na pracovní skupině

Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina, která se poprvé setká v příštích týdnech. Americký prezident Donald Trump později podle médií řekl, situace ohledně Grónska se nějak vyřeší, a zopakoval, že USA ostrovní zemi potřebují kvůli národní bezpečnosti.

Rasmussen a Motzfeldtová ve středu v Bílém domě jednali se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území, přičemž jako důvod Trump zmiňuje otázku americké národní bezpečnosti.

Rasmussen uvedl, že se americký postoj v otázce Grónska nepodařilo změnit. „Je jasné, že prezident (Trump) si přeje dobýt Grónsko,“ uvedl po jednání dánský ministr podle agentur AFP a dodal, že společně s grónskou kolegyní dali americkým zástupcům najevo, že „to není v zájmu“ Dánska

 Zmíněná pracovní skupina má podle něj prozkoumat, zda je možné najít společnou cestu. „I když spolu jasně nesouhlasíme, dohodli jsme se, že dává smysl zkusit si společně na vysoké úrovni sednout a prozkoumat, zda existují možnosti, jak uklidnit obavy prezidenta (Trumpa) při současném respektování nepřekročitelných červených linií Dánského království,“ uvedl Rasmussen na tiskové konferenci, kterou například stanice BBC vysílala živě.

„Chceme pracovat s našimi americkými přáteli a spojenci, ale musí to být spolupráce založená na respektu, a musí respektovat naše hranice,“ dodal šéf dánské diplomacie, který zároveň jednání s americkými činiteli označil za „přímou, ale také konstruktivní diskusi“. „Ideje, které by nerespektovaly územní celistvost Dánského království a právo na sebeurčení grónského lidu, jsou samozřejmě naprosto nepřijatelné,“ uvedl Rasmussen.

Trump ještě před začátkem jednání na své sociální síti zopakoval, že USA potřebují Grónsko pro zajištění národní bezpečnosti. Pokud Grónsko USA nezískají, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína.

Následně se na účtu Bílého domu na síti X objevil odkaz k tomuto sdělení s animovaným obrázkem, na kterém je vidět psí spřežení s grónskými vlajkami, které má na výběr ze dvou směrů: jeden vede k Bílému domu s blankytnou oblohou a svítícím sluncem, druhý k Číně a Rusku, s bouří a bleskem na obloze.

„Grónsko je velmi důležité pro národní bezpečnost,“ řekl později Trump novinářům. „A problém je, že Dánsko nemůže nic dělat s tím, pokud Rusko nebo Čína chtějí Grónsko okupovat, ale my můžeme udělat cokoliv. Zjistili jsme to minulý týden s Venezuelou,“ prohlásil šéf Bílého domu podle agentury Reuters.

Dodal, že Rubio s Vancem ho zatím o výsledcích středečního jednání neinformovali.

 

 Rasmussen ve středu prohlásil, že neexistuje žádná „okamžitá hrozba“ ze strany Číny a Ruska, kterou by Dánsko a Grónsko nemohly zvládnout. Oba ministři zároveň upozornili na dlouholeté spojenectví Dánska se Spojenými státy.

Trump v posledních dnech opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, čímž šokoval spojence v NATO, jehož členem je i Dánsko. Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.

Proti úmyslu Spojených států získat strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý arktický ostrov se už dříve vyslovili političtí představitelé Dánska i Grónska. Obě země jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé. Grónská a dánská vláda mezitím oznámily, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě.

X X X

 USA zmrazí víza pro občany 75 zemí, kromě Ruska či Íránu i několika evropských států

Americké ministerstvo zahraničí pozastaví vyřizování víz pro občany 75 zemí, včetně Ruska, Íránu, Brazílie či Somálska, uvádí Fox News s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí.

Opatření, které se podle agentury Reuters nevztahuje na dočasná víza pro turisty či obchodníky, vejde v platnost 21. ledna a bude trvat až do odvolání, zatímco ministerstvo přezkoumá své postupy prověřování a kontroly.

Mezi postižené země patří podle zprávy Somálsko, Rusko, Írán, Irák, Egypt, Jemen, Afghánistán, Brazílie, Nigérie a Thajsko. Občané některých zemí na seznamu, jako Rusko, Írán, Somálsko a Afghánistán, mají už nyní jen malou šanci na získání víza pro vstup do USA.

Nové opatření však bude šokem pro občany dalších zemí na seznamu, míní Bloomberg.

Mezi dotčenými zeměmi, jejichž seznam Fox News zveřejnila, jsou mimo jiné také Kosovo, Makedonie, Moldavsko, Černá Hora, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán a Kyrgyzstán.

 Úplný soupis 75 zemí americká média zatím nezveřejnila.

Zástupci ministerstva zahraničí okamžitě nereagovali na žádost o komentář k uvedené zprávě, která podle Fox News nařizuje americkým ambasádám odmítat víza podle stávajících zákonů, zatímco ministerstvo přehodnocuje své postupy. Žádný časový rámec nebyl uveden.

Uvedené pozastavení přichází uprostřed rozsáhlého zákroku proti imigraci, který prosazuje republikánský prezident USA Donald Trump od svého nástupu do úřadu loni v lednu.

 Jedná se o jeden z nejradikálnějších kroků administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci jeho tvrdé protiimigrační kampaně, píše agentura Bloomberg.

„Ministerstvo zahraničí učiní přítrž zneužívání amerického imigračního systému těmi, kteří by se chtěli obohacovat na úkor amerického lidu,“ uvedlo ve středu podle Reuters ministerstvo zahraničí v prohlášení.

V listopadu Trump slíbil „trvalé pozastavení“ migrace ze všech „zemí třetího světa“ po střelbě v blízkosti Bílého domu, při které afghánský občan zabil člena Národní gardy.

Pozastavení začne 21. ledna a bude trvat na dobu neurčitou, dokud ministerstvo neprovede přehodnocení zpracování víz.

 X X X

 Za Grónsko nikto bojovať nebude, ale z NATO by to urobilo papierovú alianciu, hovorí Tomáš Valášek z PS v relácii NA ROVINU

Bude vojna medzi Iránom a USA, a zapojí sa do nej Izrael? Čo sa stane s Grónskom a najmä – čo bude potom s NATO? Podľa bývalého veľvyslanca SR pri NATO a v súčasnosti tieňového ministra obrany za PS by o Grónsko nikto nebojoval, lebo by ho Američania mohli obsadiť za pár hodín. Z NATO by to však mohlo urobiť papierovú alianciu. Európa by sa ale podľa neho dokázala ubrániť Rusku aj bez USA, akurát nie okamžite. Okamžitý útok podľa neho nehrozí. O Kaliňákovej novej luxusnej kancelárii pre ministra hovorí, že ak by sa ním stal, nikdy si do nej nesadne.

X X X

 Niečo sa deje. Európske krajiny vyzvali okamžite opustiť Irán. Trump: Zabíjanie sa skončilo

Španielsko, Taliansko a Poľsko v stredu vyzvali svojich občanov v Iráne, aby okamžite opustili krajinu pre pretrvávajúce protivládne demonštrácie.

Tento záber z videí natočených medzi 9. a 11. januárom 2026, ktorý koluje na sociálnych sieťach, údajne zobrazuje zábery z márnice s desiatkami tiel a smútiacich po zásahu v Kahrizaku, na okraji metropoly Teherán.

„Španielom, ktorí sa nachádzajú v Iráne, sa odporúča, aby opustili krajinu s využitím dostupných prostriedkov,“ uviedol španielsky rezort diplomacie v aktualizovanom cestovnom odporúčaní.

Talianske ministerstvo zahraničných vecí vo vyhlásení dôrazne vyzvalo svojich občanov, aby opustili Irán z dôvodu zhoršenej bezpečnostnej situácie v krajine. Podľa údajov rezortu sa v krajine nachádza približne 600 Talianov, a to najmä v oblasti Teheránu.

Brutalita v Iráne: režim potláča protesty ostrou streľbou

Iránske sily používajú ostrú paľbu proti protestujúcim. / Zdroj: Mossad Commentary

Poľské ministerstvo zahraničných vecí rovnako vyzvalo svojich občanov, aby okamžite opustili Irán. „Ministerstvo zahraničných vecí nalieha na okamžitý odchod z Iránu a neodporúča žiadne cesty do tejto krajiny,“ napísalo na sociálnej sieti X.

Veľvyslanectvo Spojeného kráľovstva v Teheráne podľa informácií magazínu Politico dočasne pozastavilo svoju prevádzku. „Dočasne sme zatvorili britské veľvyslanectvo v Teheráne, to bude teraz fungovať na diaľku. Cestovné odporúčania ministerstva zahraničných vecí boli aktualizované tak, aby odrážali túto konzulárnu zmenu,“ citoval magazín hovorcu britskej vlády. 

Nemecké úrady zároveň vydali upozornenie pre svoje letecké spoločnosti, aby sa vyvarovali preletu ponad iránsky vzdušný priestor, uviedla v stredu služba FlightRadar24.

Trump hovorí o konci zabíjania

Americký prezident Donald Trump s odkazom na „dôveryhodný zdroj“ zase vyhlásil, že jeho administratíva bola informovaná o tom, že „zabíjanie a popravy v Iráne sa skončili“. TASR o tom informuje podľa správ agentúr AFP a AP a televízie NBC News.

„Bolo nám povedané, že zabíjanie v Iráne sa končí, skončilo sa, končí sa,“ vyhlásil Trump v Bielom dome. „Neplánujú popravy, ani popravu, ani popravy – to mi bolo povedané na základe spoľahlivých informácií. Som si istý, že ak sa to stane, budeme všetci veľmi sklamaní,“ doplnil bez ďalších podrobností.

Ulice v plameňoch, tisíce mŕtvych. Irán pripomína vojnovú zón

Iránske štátne médiá odvysielali následky celoštátnych protestov, ktoré sa odohrali ešte 9. a 10. januára 2026. Reuters sa z dôvodu výpadku internetu v Iráne dostal k záberom až 13. januára. / Zdroj: Reuters

V Iráne mali podľa viacerých ľudskoprávnych skupín v stredu popraviť prvú osobu, ktorá sa zapojila do celoštátnych masových demonštrácií. Trump v utorok vyzval Iráncov, aby pokračovali v rozsiahlych celonárodných protestoch a prevzali kontrolu nad inštitúciami. Ubezpečil ich, že „pomoc je na ceste“.

Najväčšie demonštrácie v Iráne od prelomu rokov 2022 a 2023 vypukli vlani 28. decembra po tom, ako obchodníci v Teheráne zorganizovali protest proti rastúcim cenám a pádu iránskej meny rial. Odvtedy sa protesty zintenzívnili a prerástli do rozsiahlych protivládnych demonštrácií. Vláda 8. januára v snahe o ich obmedzenie zablokovala v krajine internet a telefonické hovory do zahraničia.

Podľa stredajšej správy nórskej mimovládnej organizácie Iran Human Rights (IHR) počas demonštrácií zabili bezpečnostné zložky najmenej 3428 ľudí a ďalších viac ako 10 000 zatkli.

 X X X

 Novým šéfom Rady pre mediálne služby sa stal Michal Dzurjanin

 Dzurjanin sa poďakoval za dôveru. Funkciu označil za výzvu.

Novým predsedom Rady pre mediálne služby (RpMS) sa stal Michal Dzurjanin. Rozhodli o tom členovia na stredajšom zasadnutí rady. Dzurjanin získal hlasy od šiestich členov z deviatich. TASR o tom informovali z komunikačného odboru RpMS.

Dzurjanin deklaroval, že sa ju bude snažiť vykonávať tak, aby činnosť rady vyvolávala čo najmenej kontroverzií. „Mojím cieľom je zvýšiť význam rady na mediálnom trhu. Treba pokračovať v doterajších aktivitách v oblasti mediálnej gramotnosti, a to nielen vo vzťahu k mládeži, ale aj k dospelej populácii,“ priblížil s tým, že médiá môžu prispieť k upokojeniu polarizovanej spoločnosti, no vyžaduje si to ich odbornosť.

Dzurjanin sa zároveň poďakoval za prácu doterajšiemu podpredsedovi Pavlovi Izraelovi, ktorý RpMS od októbra minulého roka viedol. Do funkcie podpredsedu po svojom zvolení navrhol Ondreja Krivuša. Ten nomináciu prijal a hlasovaním ju potvrdili aj šiesti z deviatich členov rady. „Plne sa stotožňujem s cieľmi, ktoré prezentoval pán predseda, a budem maximálne súčinný pri ich napĺňaní,“ skonštatoval Krivuš.

X X X

 Dáni rokovali v USA: Naše názory ohľadom Grónska sa líšia. Po Venezuele môžeme čokoľvek, odkázal Trump

Dánsky minister zahraničných vecí Lars Lökke Rasmussen v stredu po rokovaní v Spojených štátoch o Grónsku vyhlásil, že postoje oboch strán ohľadom budúcnosti tohto dánskeho autonómneho územia sa naďalej líšia. Je podľa neho zrejmé, že americký prezident Donald Trump chce „dobyť“ Grónsko, avšak predstavitelia sa na stretnutí dohodli, že budú pokračovať v dialógu. Trump neskôr podľa médií povedal, situácia ohľadom Grónska sa nejako vyrieši, a zopakoval, že USA ostrovnú krajinu potrebujú kvôli národnej bezpečnosti.

Dánsky minister zahraničných vecí Lars Loekke Rasmussen (v strede) a grónska ministerka zahraničných vecí Vivian Motzfeldtová (vľavo v strede) prichádzajú na stretnutie s viceprezidentom USA J. D. Vanceom a ministrom zahraničných vecí Marcom Rubiom do Bieleho domu vo Washingtone v stredu 14. januára 2026.

Rasmussen diskusiu označil za úprimnú a konštruktívnu. Hlavnou témou podľa neho bolo zaistenie dlhodobej bezpečnosti Grónska. Na stretnutí vo Washingtone sa zúčastnili americký viceprezident J. D. Vance, šéf americkej diplomacie Marco Rubio a grónska ministerka zahraničných vecí Vivian Motzfeldtová.

Trump o grónskom premiérovi: Neviem, kto to je, ale bude to pre neho veľký problém

„Je zrejmé, že prezident (Trump) túži dobyť Grónsko. My sme dali veľmi jasne najavo, že to nie je v záujme Dánskeho kráľovstva,“ vyhlásil Rasmussen. Šéf dánskej diplomacie však „naďalej verí, že dlhodobú bezpečnosť Grónska je možné zabezpečiť v súčasnom rámci“. Zdôraznil, že Dánsko a Grónsko považujú „akékoľvek nápady, ktoré by nerešpektovali územnú celistvosť Dánska a právo grónskeho ľudu na sebaurčenie“ za „absolútne neprijateľné“.

Na rokovaní sa zástupcovia oboch strán dohodli na zriadení pracovnej skupiny na vysokej úrovni. Zameria sa na bezpečnostné obavy USA týkajúce sa Arktídy, pričom bude rešpektovať dánske červené čiary. Prvé stretnutie by sa podľa šéfa dánskej diplomacie mohlo uskutočniť „už o niekoľko týždňov“. 

Americký prezident Donald Trump opakovane hovorí, že chce získať Grónsko, pričom tento záujem odôvodňuje potrebami národnej bezpečnosti USA a tiež snahou zabrániť Rusku a Číne, aby sa ho zmocnili. Na dosiahnutie tohto cieľa nevylúčil ani použitie vojenskej sily. Na účte Bieleho domu na sieti X objavil odkaz k tomuto oznámeniu s animovaným obrázkom, na ktorom je vidieť psie záprahy s grónskymi vlajkami, ktoré má na výber z dvoch smerov: jeden vedie k Bielemu domu s blankytnou oblohou a slnkom, druhý k Číne a Rusku, s búrkou a bleskom na oblohe.

„Grónsko je veľmi dôležité pre národnú bezpečnosť,“ povedal neskôr Trump novinárom. „A problém je, že Dánsko nemôže nič robiť s tým, pokiaľ Rusko alebo Čína chcú Grónsko okupovať, ale my môžeme urobiť čokoľvek. Zistili sme to minulý týždeň s Venezuelou,“ vyhlásil šéf Bieleho domu podľa agentúry Reuters. Dodal, že Rubio s Vancom ho zatiaľ o výsledkoch dnešného rokovania neinformovali.

Rasmussen na stredajšom stretnutí zdôraznil, že neexistujú žiadne bezprostredné hrozby zo strany Číny a Ruska, ktoré by Dánsko, Grónsko a ich spojenci nedokázali zvládnuť sami. Americkej strane tiež obaja ministri odkázali, že je náročné hľadať riešenia na americké bezpečnostné obavy v Arktíde, keď zo strany USA každý deň prichádzajú nové vyhrážky.

Dánsko v stredu pred rokovaniami vo Washingtone oznámilo, že okamžite posilní svoju vojenskú prítomnosť v Grónsku. Na ohlásených cvičeniach na ostrove sa zúčastnia aj vojaci z Nórska, Švédska a Francúzska. Vyslanie 13-člennej prieskumnej jednotky potvrdilo aj Nemecko.

Podporu Grónsku a Dánsku v spore s USA medzičasom vyjadrili lídri politických skupín v Európskom parlamente. Všetky pokusy o narušenie suverenity a územnej celistvosti Dánska a Grónska by podľa nich boli porušením medzinárodného práva a Charty Organizácie Spojených národov.

X X X

 To nejméně efektivní, co kdy dělala. Práce ve Sněmovně Šichtařovou už znechutili.

Poslankyně za SPD Markéta Šichtařová si stěžuje na fungování Poslanecké sněmovny, kde se podle ní neřeší zákony, které by mohly pomoci lidem. „Neodhlasovalo se naprosto nic, co by se týkalo něčeho užitečného pro občany,“ říká Šichtařová, ačkoli SPD má přímo křeslo předsedy Sněmovny a spolu s hnutím ANO a Motoristy sobě tvoří vládní koalici.

„Drtivá většina hlasování se týkala jenom byrokracie a obsazování různých komisí. Ani jediný zákon, který by opravdu někomu pomohl,“ pokračuje Šichtařová ve videu, které ve středu zveřejnila na sociální síti X.

Podle poslankyně většina jejích kolegů řadových poslanců dělá jen to, že přebírá dary od firem, které jim nechávají u Sněmovního sekretariátu, nebo sledují obstrukce v jednacím sále. Sama pak ve videu ukázala na několik dárkových tašek a obrazovku s přímým přenosem z jednacího sálu Sněmovny.

 „Možnost něco opravdu užitečného odhlasovat je prozatím nula,“ konstatuje Šichtařová s dodatkem, že práce poslankyně je to nejméně efektivní, co kdy dělala.

Šichtařová je členem strany Svobodní, do Sněmovny se dostala jako lídr kandidátky SPD v Praze. Ve Sněmovně je členkou výboru pro zdravotnictví, kterého se prozatím nezúčastnila ani jednou, poněvadž se z ustanovující schůze v listopadu omluvila.

 Podobně jako Šichtařová kritizoval Sněmovnu už dříve také Andrej Babiš, který v roce 2016 znechuceně prohlásil, že je to pouhá žvanírna. „Já nebudu v opozici. To je vyloučeno. Naprosto vyloučeno. Nebudu sedět ve žvanírně, kde si lidé jako Kalousek hrají na demokracii,“ reagoval tehdy Babiš na dotaz, co by dělal, kdyby se hnutí ANO nedostalo do vlády. Nakonec ale vytrval – jak v opozici, tak i po loňském volebním vítězství.

X XX

 Zombie droga v uliciach: Čínske chemikálie menia ľudí na chodiace mŕtvoly a zabíjajú ich tisíce denne

Fentanyl, syntetický opioid 50-krát silnejší ako heroín, spôsobuje v USA najhoršiu drogovú krízu v histórii a ročne zabíja desaťtisíce ľudí. Tento smrtiaci reťazec začína v čínskych chemických továrňach, pokračuje cez mexické kartely Sinaloa a Jalisco, ktoré drogu vyrábajú a pašujú, a končí tragédiami v amerických rodinách.

Spojené štáty americké v súčasnosti čelia najnebezpečnejšej a najsmrteľnejšej drogovej kríze, akej kedy museli čeliť. V centre tohto ničivého hurikánu stojí jediná látka: fentanyl. Tento syntetický opioid, pôvodne vyvinutý na tlmenie extrémnej bolesti v klinickom prostredí, sa v rukách kriminálnych organizácií zmenil na zbraň hromadného ničenia. Podľa údajov Centra pre kontrolu a prevenciu chorôb (CDC – Centers for Disease Control and Prevention) sú syntetické opioidy, predovšetkým fentanyl, zodpovedné za takmer všetky smrteľné otravy drogami v krajine. Len v prvých šiestich mesiacoch roku 2023 usmrtil tento „neviditeľný zabijak“ takmer 38 000 Američanov. Fentanyl je približne 50-krát silnejší ako heroín a až 100-krát účinnejší ako morfium, čo z neho robí extrémne rizikovú látku aj v mikroskopických dávkach. Smrteľná dávka sa zmestí na špičku ceruzky – ide približne o dva miligramy. Táto kríza však nie je dielom náhody. Je výsledkom sofistikovanej globálnej spolupráce medzi čínskymi dodávateľmi chemikálií a mexickými drogovými kartelmi, ktoré transformovali drogový trh od základov.

Dávka fentanylu

Od rastlín k chémii: Revolúcia v drogovom biznise

Tradičný obchod s drogami bol po desaťročia závislý od poľnohospodárstva. Produkcia heroínu vyžadovala makové polia, kokaín zasa plantáže koky. Tieto plodiny boli náchylné na výkyvy počasia, škodcov a vládne eradikačné programy. S príchodom syntetických drog sa však pravidlá hry dramaticky zmenili. Mexické kartely, najmä Sinaloa a Jalisco (CJNG – Cártel de Jalisco Nueva Generación), pochopili, že syntetické drogy ako fentanyl a metamfetamín ponúkajú obrovské výhody. Výroba v laboratóriu nie je závislá od úrody, prebieha nepretržite, je lacná a výsledný produkt je extrémne ziskový. Náklady na výrobu jedného kilogramu čistého fentanylu sa pohybujú okolo 810 dolárov, no jeho trhová hodnota môže dosiahnuť milióny. Tento posun od rastlinných drog k syntetike umožnil kartelom zaplaviť trh drogami, ktoré sú lacnejšie, silnejšie a smrteľnejšie než kedykoľvek predtým. Kartely už nemusia čakať na žatvu; stačí im prístup k chemikáliám a základné know-how.

Syntetická droga je psychoaktívna látka, ktorá nevzniká prirodzene (ako napríklad marihuana z rastliny konope alebo ópium z makovíc), ale je vyrobená umelo v laboratóriu chemickou syntézou. Tieto látky sú navrhnuté tak, aby napodobňovali účinky prírodných drog, ale často sú mnohonásobne silnejšie, nebezpečnejšie a lacnejšie na výrobu.

Čínska spojka: Zdroj prekurzorov

Kľúčovým prvkom v tomto smrtiacom reťazci je Čína. Hoci finálny fentanyl sa už do USA z Číny dováža menej často, ázijská veľmoc zostáva dominantným zdrojom prekurzorov – chemických látok nevyhnutných na výrobu drogy. Čínsky chemický a farmaceutický priemysel je obrovský, no slabo regulovaný. Existuje tam viac ako 160 000 chemických spoločností, pričom mnohé z nich operujú v šedej zóne alebo nelegálne. Tieto firmy, často dotované štátom prostredníctvom daňových úľav, vyrábajú a exportujú prekurzory, ktoré nemajú žiadne známe legálne využitie, priamo mexickým kartelom. Vyšetrovanie ukázalo, že čínska vláda v niektorých prípadoch nielenže zlyháva v stíhaní týchto výrobcov, ale dokonca im poskytuje finančné granty a ocenenia. Čínske spoločnosti využívajú rôzne taktiky na maskovanie týchto zásielok: Zámerné nesprávne označovanie tovaru (napríklad ako krmivo pre psov alebo prací prášok). Využívanie sprostredkovateľov a zasielanie cez tretie krajiny. Úprava chemickej štruktúry látok tak, aby tesne obchádzali existujúce zákazy. „Pre čínskych dodávateľov to nie je o drogách, to o chémii a dopyte. Ak to niekto chce kúpiť, oni to predajú a nájdu spôsob, ako to doručiť,“ naznačuje pragmatický a cynický prístup týchto obchodníkov

Mexické laboratóriá: Kuchyne smrti

Keď prekurzory dorazia do Mexika – najčastejšie cez tichomorské prístavy ako Manzanillo či Lázaro Cárdenas, ktoré sú pod kontrolou kartelov – začína sa proces syntézy. Kartely Sinaloa a Jalisco (CJNG) vybudovali rozsiahlu sieť tajných laboratórií. Tieto dve kriminálne organizácie efektívne eliminovali konkurenciu a ovládli celý dodávateľský reťazec. Kartel Jalisco, známy svojou brutalitou a franšízovým modelom riadenia, sa špecializuje na výrobu metamfetamínu a fentanylu v „super laboratóriách“. Kartel Sinaloa zasa využíva svoje desaťročia budované pašerácke trasy a kontakty. V týchto laboratóriách sa fentanyl nielen vyrába, ale často sa aj lisuje do tabliet, ktoré vyzerajú ako legitímne lieky na predpis, napríklad OxyContin, Xanax alebo Adderall. Práve toto je jedna z najzákernejších taktík kartelov: mnohí užívatelia, vrátane tínedžerov, netušia, že užívajú smrteľný fentanyl, keď si kupujú tabletku na čiernom trhu. Analýzy DEA ukázali, že až 7 z 10 takýchto falošných tabliet obsahuje potenciálne smrteľnú dávku fentanylu.

Pojem drogový kartel označuje rozsiahlu zločineckú organizáciu, ktorej hlavným cieľom je kontrolovať výrobu, prepravu a predaj nelegálnych drog. Hoci slovo „kartel“ v ekonómii znamená dohodu legálnych firiem o cenách, v tomto prípade ide o vysoko organizovanú kriminálnu sieť, ktorá často funguje skôr ako nadnárodná korporácia alebo armáda.

Štruktúra a hierarchia – Moderné kartely už nie sú len skupinami pašerákov. Majú prísne rozdelenú štruktúru:

• El Kápo (Boss): Najvyšší vodca, ktorý robí strategické rozhodnutia.

• Poručíci: Riadia konkrétne územia (tzv. plazas) a dohliadajú na logistiku.

• Hitmeni (Sicarios): Ozbrojená zložka zodpovedná za vraždy, ochranu územia a boj proti armáde či konkurencii.

• Falcons (Halcones): Najnižšia úroveň – informátori (často taxikári alebo deti), ktorí sledujú pohyb polície.

• Špecialisti: Účtovníci, právnici, chemici a experti na kybernetiku, ktorí perú peniaze a zabezpečujú technológie.

Spôsob fungovania – Kartely sa snažia ovládnuť celý dodávateľský reťazec:

• Výroba: Pestovanie koky (Kolumbia) alebo výroba syntetických drog ako fentanyl v tajných laboratóriách (Mexiko).

• Preprava: Používajú všetko od ponoriek, cez drony až po tunely pod hranicami.

• Korupcia: Základným nástrojom je politika „Plata o Plomo“ (Striebro alebo olovo) – buď vezmeš úplatok, alebo ťa zabijeme. To im umožňuje infiltrovať políciu, súdy aj vlády.

Pranie špinavých peňazí: Nová éra finančnej kriminality

Obrovské zisky z predaja drog je potrebné „vyprať“ a vrátiť späť do Mexika. Aj v tejto oblasti došlo k revolúcii, ktorú vedú čínske organizácie na pranie špinavých peňazí (MLO). Príbeh gangstra menom Xizhi Li ilustruje, ako tento nový systém funguje. Li, ktorý mal väzby na čínsku elitu aj podsvetie, zaviedol metódu, ktorá obchádza tradičný bankový systém. Systém funguje na princípe zrkadlových transakcií:

• Drogoví díleri v USA odovzdajú hotovosť čínskym maklérom.

• Títo makléri následne v Číne prevedú ekvivalentnú sumu v jüanoch zo svojich účtov na účty čínskych tovární alebo exportérov tovaru, ktorí potrebujú dostať peniaze do zahraničia (čím obchádzajú čínske kapitálové kontroly).

• V Mexiku medzitým spolupracovníci maklérov vyplatia kartelom peniaze v miestnej mene.

Tento systém je rýchly, lacný a takmer nevystopovateľný, pretože bankovým prevodom peniaze fyzicky neprekračujú hranice. Často sa využívajú aj kryptomeny na anonymizáciu transakcií.

Zombie droga: Desivý nástup Xylazínu

Situáciu na amerických uliciach ešte zhoršuje prítomnosť novej látky – xylazínu. Ide o veterinárne sedatívum určené pre kone a dobytok, ktoré nie je schválené pre ľudí. Díleri ho primiešavajú do fentanylu, aby predĺžili jeho účinok a zvýšili zisky. Táto zmes, známa ako tranq alebo zombie droga, má devastujúce následky. Xylazín spôsobuje u užívateľov hlbokú sedáciu, spomaľuje dýchanie a krvný obeh, no najhoršie sú jeho fyzické prejavy. Pri injekčnom podaní spôsobuje ťažké nekrózy – tkanivo v mieste vpichu, ale aj inde na tele, začne odumierať, hniť a vytvárať otvorené rany, ktoré často vedú k amputáciám. Užívatelia pod vplyvom tejto látky často upadajú do bezvedomia v bizarných polohách, čo pripomína scény z hororových filmov, odtiaľ pochádza aj prezývka zombie droga. Keďže xylazín nie je opioid, liek naloxón, ktorý sa používa na zvrátenie predávkovania fentanylom, naň neúčinkuje, čo komplikuje záchranu životov.

Najväčšie kartely dnešnej doby – V súčasnosti dominujú najmä mexické a kolumbijské skupiny:

• CJNG (Jalisco Nová generácia): Najagresívnejší mexický kartel súčasnosti.

• Kartel Sinaloa: Tradičný, hoci fragmentovaný gigant s obrovskou globálnou sieťou.

• Clan del Golfo: Aktuálne najmocnejší kartel v Kolumbii, ktorý USA v decembri 2025 oficiálne zaradili na zoznam teroristických organizácií.

Sociálny dopad a boj s veternými mlynmi

Dopad tejto krízy na americkú spoločnosť je katastrofálny. Fentanyl sa stal hlavnou príčinou úmrtia Američanov vo veku 18 až 45 rokov. V roku 2022 zomrelo na predávkovanie viac ako 100 000 ľudí, pričom dve tretiny úmrtí súviseli so syntetickými opioidmi. Mestá ako Hazard v Kentucky sú živým dôkazom tejto skazy. Miestni obyvatelia popisujú, ako drogy zničili celé komunity, pričom mnohí začali užívať opiáty z nudy alebo depresie po strate zamestnania v uhoľnom priemysle. „Fentanyl je droga chudobných,“ hovorí jeden z miestnych obyvateľov, poukazujúc na ekonomický rozmer problému. Americké úrady, na čele s DEA (Úrad pre boj proti drogám – Drug Enforcement Administration), vedú neúnavný boj. Operácie ako Last Mile a Overdrive cielia na distribučné siete a násilných dílerov. V roku 2023 DEA zhabala takmer 79 miliónov tabletiek obsahujúcich fentanyl a viac ako 13 ton práškového fentanylu. Množstvo zhabaného fentanylu by teoreticky stačilo na usmrtenie celej populácie Spojených štátov. Díleri však neustále inovujú. Využívajú sociálne siete ako TikTok, Snapchat či Instagram na predaj drog mladým ľuďom, pričom používajú emotikony a kódovaný jazyk na dohodnutie obchodov. Drogy sú často doručované až k dverám nič netušiacich rodičov.

Skratka DEA znamená Drug Enforcement Administration – kľúčový federálny policajný orgán v USA, ktorý spadá pod Ministerstvo spravodlivosti. Zatiaľ čo agentúra CDC (spomínaná vyššie v texte) rieši drogovú krízu z pohľadu zdravia a prevencie, DEA je represívna zložka – jej úlohou je presadzovanie zákonov a boj proti zločinu. DEA vznikla v roku 1973 za vlády prezidenta Richarda Nixona v rámci jeho vyhlásenej vojny proti drogám. Tu sú hlavné fakty o DEA:

Hlavná úloha – DEA sa zameriava na boj proti nezákonnému obchodu s drogami, ich výrobe a distribúcii. To zahŕňa:

• Rozbíjanie kartelov: Vyšetrujú a zatýkajú vysoko postavených členov organizácií ako sú CJNG alebo Sinaloa.

• Kontrola legálnych liekov: Monitorujú lekárne a farmaceutické firmy, aby zabránili zneužívaniu liekov na predpis (napr. spomínané opiáty).

• Zastavovanie toku peňazí: Bojujú proti praniu špinavých peňazí, ktoré pochádzajú z predaja drog.

Medzinárodné pôsobenie – DEA nie je aktívna len v USA. Má pobočky v desiatkach krajín sveta (vrátane Mexika, Kolumbie či Európy), kde spolupracuje s miestnymi vládami na ničení laboratórií a zachytávaní zásielok drog ešte predtým, než sa dostanú na americký trh.

Rozdiel medzi DEA a FBI – Hoci obe sú federálne agentúry, ich zameranie sa líši:

• FBI má veľmi široký záber (terorizmus, kyberzločin, korupcia, násilná trestná činnosť).

• DEA je špecializovaná agentúra, ktorá rieši výhradne drogovú problematiku.

Záblesk nádeje: Výskum vakcíny

Napriek temným štatistikám existuje nádej v podobe vedeckého pokroku. Tím vedcov z University of Houston vyvíja vakcínu proti fentanylu. Táto vakcína by mala fungovať tak, že stimuluje telo k tvorbe protilátok, ktoré sa naviažu na fentanyl v krvi a zabránia mu preniknúť do mozgu.

„Naša vakcína dokáže vytvárať proti fentanylu protilátky… Telo ho potom vylúči cez obličky“

Vedúci výskumu Colin Haile

Ak by bola táto vakcína úspešná aj u ľudí, mohla by sa stať revolučným nástrojom v boji proti závislosti a prevencii predávkovania, keďže by užívateľ nepociťoval euforické účinky drogy. Kým sa však takéto riešenie nestane realitou, USA a svet čelia nepriateľovi, ktorý je lacný, všadeprítomný a smrteľnejší než akákoľvek droga v minulosti. Spolupráca na medzinárodnej úrovni, najmä tlak na Čínu a Mexiko, zostáva kľúčová pre zastavenie tohto toku smrti.

X X X

Český exposlanec Feri je obžalovaný z ďalšieho znásilnenia

6Štátna zástupkyňa Obvodného štátneho zastupiteľstva pre Prahu 3 podala v utorok obžalobu na bývalého českého poslanca Dominika Feriho z ďalšieho znásilnenia. V stredu o tom informoval hovorca Mestského štátneho zastupiteľstva v Prahe Aleš Cimbala. Feri si už vo väzení odpykáva trojročný trest za dve znásilnenia a jeden pokus oň. Vo štvrtok by mal Okresný súd v Tepliciach rozhodovať o jeho žiadosti o podmienečné prepustenie. Na základe správy servera Novinky.cz píše spravodajkyňa TASR v Prahe.

„K podaniu obžaloby došlo v nadväznosti na skončenie prípravného trestného konania týkajúceho sa skutku, ktorým sa v minulosti zaoberal tiež ústavný súd,“ uviedol Cimbala.

Prípad sa týka dievčaťa, ktoré vypovedalo, že ako 17-ročné malo s Ferim dobrovoľný sexuálny styk, počas ktorého si však Feri dal dole kondóm, s čím dievča nesúhlasilo. Polícia tento prípad najskôr odložila s tým, že nešlo o trestný čin. Ústavný súd však rozhodol, že podobné konanie je možné kvalifikovať ako znásilnenie, a prípad vrátil polícii. Argumentoval, že vyslovenie súhlasu s určitou sexuálnou aktivitou nevylučuje trestnú zodpovednosť páchateľa, ktorý obeť donúti k inej sexuálnej aktivite.

Feri si trojročný trest, ktorý dostal za dve znásilnenia a jeden pokus oň, odpykáva od mája 2024 vo väznici v Tepliciach v Úsťanskom kraji. Vinu vo všetkých prípadoch odmieta. V návrhu na podmienečné prepustenie podľa servera Seznam Zprávy píše, že je „nový človek“, ktorý sa správa disciplinovane, má schopnosť úsudku, je rozvážny a na všetko sa pozerá inak než pred desiatimi rokmi. Advokátka obetí Adéla Hořejší s tým však nesúhlasí. Podľa jej slov sa Feri nezmenil a neoľutoval, čo urobil.

X X X

 Tragédia v Moskovskej oblasti. Odchovanec CSKA vypadol z okna výškovej budovy a zomrel

Odchovanec CSKA Moskva a bývalý obranca ruskej futbalovej reprezentácie do 18 rokov Lionel Adams zomrel po páde z okna výškovej budovy v Moskovskej oblasti.

Lionel Adams bol od prvého januára bez klubu. Naposledy pôsobil v kirgizskom tíme FC Alga Biškek.

V decembri bol futbalista napadnutý a hospitalizovaný so strelným poranením stehna. O tragickej udalosti v stredu večer informovali ruské médiá.

Podľa telegramového kanála Mash na športe Adams vypadol z okna bytu bývalého hráča FC Rubin Jalta Timura Magomedova, ktorého navštívil. Adamsova matka neverí, že išlo o nehodu a domnieva sa, že jej syn sa stal obeťou trestného činu.

Tlačová služba CSKA Moskva vyjadrila sústrasť rodine a priateľom bývalého zverenca. „Náš zverenec Lionel Adams dnes zomrel. Mal iba 31 rokov. Vyjadrujeme úprimnú sústrasť celej jeho rodine a priateľom. Odpočívaj v pokoji, Lionel!“ uvádza sa vo vyhlásení. 

Práve s Magomedovom sa Adams v decembri zaplietol do medializovanej šarvátky v Zvenigorode, ktorá sa skončila strelným poranením jeho stehna.

„Futbalisti najprv doma pili, potom išli von, kde sa dostali do hádky a bitky s neznámymi osobami. Okoloidúci vodič sa pokúsil bitku prerušiť, ale aj on sa dostal do problémov. Športovci potom vošli do baru, kde vypukla ďalšia bitka,“ napísal telegramový kanál Mash na športe.

Napriek tomu, že bol zranený, Adams po útoku odmietol podať správu polícii a nechať si zdokumentovať svoje zranenia.

Adams bol synom nigérijského otca a ruskej matky. V minulosti hral v Rusku za Jenisej, Volgu Tver či Kamaz, ale aj za kluby v Kazachstane, Bielorusku, Arménsku, Španielsku, Čiernej Hore, Tadžikistane a Kirgizsku.