Voják ozbrojených sil Ukrajiny o situaci na frontě. Vždy je jedinečnou příležitosti získat věrohodný plastický pohled o skutečných dějích a náladách z reálného bojiště. Nezávislý a zčásti, ale jen zčásti, tolerovaný portál Strana UA, uveřejnil podrobný zápis o průběhu bojů, tak jak je vidí z pohledu vojáka Ukrajiny, vojáka, který jako ostřelovač má specifické postavení a musí mí přehled, co se děje na bojišti.

 Nenechte si ujít jeho zajímavý závěr, že Rusko, kdyby chtělo, by mohlo vrhnout do boje mnohem více šahídů a raket, ale nedělá to. Má to svůj záměr

Konstantin Prošinskij, odstřelovač ozbrojených sil Ukrajiny bojující u Bachmutu (skutečné jméno – Andrej, volací znak „Dědeček“).

Včera Konstantin Prošinskij, odstřelovač ozbrojených sil Ukrajiny (vlastním jménem Andrej, volací znak Dědeček), který bojuje u Bachmutu, řekl, že je nyní nereálné, aby Ukrajina dosáhla hranic z roku 1991 a dokonce ani roku 2022 . A řekl, že armáda bude na zmrazení konfliktu reagovat normálně podle „korejského“ scénáře (příměří a příměří podél frontové linie).

V rozhovoru s politologem Jurijem Romaněnkem také podrobně hovořil o své vizi situace na frontě jako celku.

X Mobilizace. Podle jeho názoru je provedena nesprávně. Na frontu jsou posíláni rekruti, kteří nebyli nikým vycvičeni a často jim je přes 50 let a mají spoustu nemocí.

Velitelé navíc pravidelně dávají rozkazy vyslat tyto nevycvičené lidi do bitvy, aniž by poskytli pár dní na výcvik již přímo v předsunutých jednotkách (na čemž trvají mladší velitelé, kteří budou muset bojovat s tímto doplňováním).

Podle Prošinského bylo mezi rekruty nedávno poslanými do Bachmutu „nejmladšímu“ 52 let. Mezi zbytkem byli pacienti s tuberkulózou, hepatitidou a cukrovkou. Tito lidé byli mobilizováni, bylo jim dovoleno strávit noc ve vojenském registračním a náborovém úřadu a druhý den ráno byli posláni do Bachmutu.

Mnoho z těchto rekrutů po první bitvě, kde mají  „plnou prdel“, napíše odmítnutí účasti na nepřátelských akcích a nebojí se žádné odpovědnosti.

Prošinskij říká, že sepsání odmítnutí účasti na nepřátelských akcích neznamená trestní odpovědnost, protože to není dezerce. Dále musí být žadatel převeden na podpůrnou společnost a brzy takové společnosti „budou čítat tisíce lidí“.

Vyslovil se také proti zákazu cest mužů do zahraničí – během války i po ní. Podle armády se obecně „tvrdá mobilizace“ nestane podmínkou vítězství, protože „válku proti Rusku nikdy nevyhrajeme počtem“.

X Bez rotace. Voják říká, že na frontě bojují „stejné brigády“ a lidé nejsou staženi z frontové linie po dobu šesti měsíců nebo déle. Zatímco podle západních standardů mohou být drženi ve válečné zóně ne déle než tři měsíce.

Prošinskij se diví, proč při celkovém počtu ozbrojených sil Ukrajiny jednoho milionu bojuje v první linii asi 300 tisíc lidí (odstřelovač tvrdí, že jde o otevřená data).

X Chování středních a vyšších velitelů.

Podle Prošinského se mnoho z nich snaží na pozicích zřídit „ministalingrad“, který je nutí zahájit frontální útoky na dobře opevněné ruské pozice.

Vypráví o tom, jak se pokusili poslat jeho jednotku do útoku, kde bylo nutné ujít 7 kilometrů do výškové budovy Rusů otevřeným terénem sestřeleným nepřítelem. Bojovníci se velmi často „plazí“ na takovou vzdálenost několik dní a někdy se musí vrátit bez ničeho.

Důvodem je, jak armáda vidí, to, že armáda šetří vojenskou techniku a je extrémně obtížné vyřadit potřebný počet tanků, bojových vozidel pěchoty, minometů pro útok. Často jsou do útoku vyslány jednotky lineárních pušek, vyzbrojené pouze kulometem, s minimem připojených těžkých zbraní.

Tuto situaci vysvětluje instalací těžké techniky pro úsporu peněz.

„Pokud je zařízení vyřazeno, je to asi dvě stě zpráv ve čtyřech kopiích, které je třeba napsat a odeslat… U mrtvého člověka vyplňte dva kusy papíru,“ říká Prošinskij. Podle něj se kvůli takové byrokracii velitelství armády nazývá „UPA“ – „Ukrajinská armáda“.

V armádě je přitom podle něj nedostatek rovnoměrných nábojů do ručních zbraní.

X Armáda Ruské federace začala lépe bojovat. Zpočátku častěji využívali frontální útoky, přičemž utrpěli velké ztráty. Nyní útočí ve skupinách po 6-12 lidech.

„Učí se. Už se začali přizpůsobovat našemu způsobu vedení války. Naše metoda je docela úspěšná – alespoň byla. Ale teď jsme to někam dohnali. Přitom mají víc lidí než my, tanky , granáty, zbraně a tak dále,“ říká.

Nepřátelské jednotky mimo jiné rozprášily svou logistiku. A například pomocí čtyřkolek doručují jídlo a munici svým jednotkám. „Nikdo za ně nebude utrácet granáty. Vyletí nahoru, vyloží se a letí zpět. Vypadali jsme – skvělá věc, a také jsme začali kupovat čtyřkolky,“ říká Prošinskij.

Také Rusové, řekl, začali používat taktiku vietnamské války. Dělají prohlubně v zeleni pro 2-3 osoby, které jdou pod kořeny stromů.

Pokud se útočné skupiny Ozbrojených sil Ukrajiny přiblíží k jejich pozicím, Rusové „jdou pod kořeny“ a volají po minometné palbě. Stormtroopeři utrpí ztráty a začnou ustupovat a Rusové, kteří se uchýlili pod kořeny, zůstávají nezraněni.

Poté armáda Ruské federace vyleze z úkrytu a začne z kulometu dorážet ustupující skupinu ozbrojených sil Ukrajiny.

Také Rusové „mají mnohem více dronů než my“, včetně Orlanů, které jsou docela účinné. „Neslyšíte ho, nevidíte – jen v noci za světla. Průzkum vede velmi dobře a jasně řídí,“ říká děd.

Nepřítel má více přenosných systémů elektronického boje.

X Prošinskij se domnívá, že Rusko dosud proti Ukrajině mnoho z toho, co má, nepoužilo.

„Pokud relativně vzato poletí na Kyjev 30 raket a my je sestřelíme. Co když na Kyjev poletí za jeden den 300 raket. Nebo 500 šahidů ze všech stran najednou. Pak bude situace mírně řečeno jiná?“ Proto by mohli dělat spoustu věcí, ale nedělají to,“ říká voják.

Z toho vyvozuje, že Rusové nyní nejsou nakloněni bojovat dál, než držet současnou frontovou linii. A to podle dědečka pravděpodobně ukončí válku.

Jiří Vyvadil: Mě to dalo víc než běžné, navíc vždy propagandistické zpravodajství z našich médií. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

 X X X

 SPOLUPRÁCE  USA  S  RUSKEM

Velký šok pro Západ. Sankce na Rusko vůbec nezabírají, Moskva trikem dováží i čipy z USA

Jen za poslední půlrok se do Ruska dostaly západní mikročipy v hodnotě přesahující půl miliardy dolarů (11 miliard korun). Moskvě se totiž překvapivě efektivně daří obcházet západní sankce. Přes prostředníky nadále importuje i motory do letadel nebo oblíbené iPhony. K šokujícímu zjištění dospěla analýza ruského nezávislého projektu Vjorstka.

Od začátku války uvalil Západ na Rusko přes 13 500 sankčních zákazů a omezení, které měly významně omezit proudění zboží z Evropy a Spojených států. Žádná jiná země světa v současnosti nečelí tak enormnímu počtu sankcí, Moskva snáší třikrát větší omezení obchodu než Írán.

Přesto se Rusku s největší pravděpodobností daří sankce obcházet. V analýze o tom informoval mediální projekt Vjorstka, který vznikl po státním zákazu televize Dožď. Produkty západní výroby tak paradoxně v Rusku nadále zásobují nejen civilní, ale i vojenský sektor. Řada pokročilých ruských zbraní totiž využívá americké součástky.

 Čipy, motory i telefony

Když začaly po 24. únoru 2022 na Kreml pršet sankce, zdálo se, že Rusko zůstane ekonomicky naprosto odříznuté od zbytku světa. Alespoň to tak Washington s Bruselem zamýšlely. Jenže se to úplně nestalo.

Moskva využívá spřátelené země i ziskuchtivé západní firmy a nadále dováží potřebné komponenty. Využívá k tomu prostředníky, na které se sankce nevztahují. Do Ruska se dostávají nejen špičkové americké čipy, ale i letecké motory nebo iPhony.

„Naše vyšetřování ukázalo, že prakticky všechno z jakéhokoli koutu světa – od čipů s dvojím užitím (které lze využít v civilním i vojenském sektoru, pozn. redakce) po turbínové motory do Airbusu – se do Ruska dostane. Západní společnosti se na tom podílejí prostřednictvím třetích stran a ruským úřadům se tak bezpečně daří obcházet evropské a americké sankce,“ uvádí Vjorstka.

Pomáhá Čína i Turecko

Analýza mediálního projektu tvrdí, že k obcházení sankcí Moskvě nejvíce pomáhá Čína a Hongkong. Ať už jde o vědomou spolupráci nebo konání jednotlivých firem.

Rusko pak nadále využívá spojence z bývalého sovětského prostoru. Zboží do země chodí přes Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán nebo Arménii. Na procesu obcházení sankcí se mají podílet také Spojené arabské emiráty. S odkazem na zmíněnou analýzu o tom informoval web Euro Integration.

V podivném schématu mají hrát roli také firmy z Turecka a Evropy. Konkrétně z Německa, Itálie nebo Estonska.

O českých firmách se analýza nezmiňuje.

 Ukrajinský web Pravda připomněl, že Rusko používá západní součástky například při výrobě rakety s plochou dráhou letu Ch-101. Zbraně, kterou Moskva využívá ve válce na Ukrajině.

„Rusko k jejich výrobě stále dostává procesory Intel, mikročipy Xilinx a Texas Instruments a vysílače Analog Devices Inc.,“ uvedlo médium.

X X X

Ľuboš Blaha: TIBORA GAŠPARA PREPUSTILI

Verejný tlak zabral. Lipšicovi mäsiari sa zľakli a Tibora Gašpara dnes museli pustiť na slobodu.

Od včerajška sa pred Policajné prezídium hrnuli ľudia, aby vyjadrili solidaritu Tiborovi Gašparovi. Stal sa obeťou politických represálií čaputovského režimu proti opozícii.

Chceli ho zlikvidovať ako Milana Lučanského, ale zľakli sa tej mohutnej vlny podpory. Dokonca reagovalo aj zahraničie, maďarský šéf diplomacie vyhlásil, že každý, kto má iný názor ako liberáli, je dnes stíhaný a za príklad použil Tibora Gašpara ako popredného opozičného politika na Slovensku. Čaputovej vláda utŕžila obrovskú hanbu. Už aj vonku vidia, čo za fašistov tu vládnu.

Najlepšie je, že truhlík Šimečka z PS napísal, že Maďarsko nemá zasahovať do našej suverenity – pritom ten istý Šimečka kope v Európskom parlamente do Maďarska a jeho suverenity od rána do večera.

Ten chlapec je mimo ako feťák po pixli toluénu. Len tým potvrdil, že za celým týmto politickým terorom stojí Progresívne Slovensko.Chystajú sa ukradnúť voľby. Pozatvárať opozíciu a zmanipulovať volebný proces. A ich hlavný terč je Smer. Boja sa nás ako splašené krysy. Krágľujú demokraciu v priamom prenose, ale narazili. Celé Slovensko vidí, ako zneužívajú moc. A ľudia už toho majú plné zuby.

Na čele liberálnej chobotnice stojí Čaputová so svojím mopslíkom Odorom. Slúži im Lipšic, Hamran aj mäsiari z Naky.

A áno, slúžia im aj liberálne médiá a vybraní sudcovia ako Mazák či Záleská. Tá spolu s Tódovou likviduje opozíciu priamo z postele.

Neprejdú. No pasaran. Budeme bojovať a tak ako naši starí otcovia – aj my fašistov porazíme. Ďakujeme za podporu, priatelia, venceremos. Ľuboš Blaha, poslanec NR SR a místopředseda strany Smer-sd, server vasevec.cz

X X X

POLSKO  ROZHODNE  O  MIGRAČNÍCH  PLÁNEH  EU

 Poláci v referendu rozhodnou o migračních plánech EU

„Podporujete přijetí tisíců nelegálních přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky v rámci mechanismu nuceného přesídlení zavedeného evropskou byrokracií?“ — to je třetí otázka v referendu, které se bude v Polsku konat 15. října společně s parlamentními volbami. Včera to v nahrávce zveřejněné na sociálních sítích vládní strany Právo a spravedlnost oznámil dnes premiér Mateusz Morawiecki.

„Potřebujeme vaši silnou podporu. Říkáme ne nelegální imigraci. Všichni vidíme, co se děje v ulicích západní Evropy. Znásilňování, vraždy, žhářství, demolice ulic, děsivé čtvrti,“ uvedl premiér. Při té příležitosti také zaútočil na šéfa hlavní opoziční strany Donalda Tuska. „Tusk je největší hrozbou pro naši bezpečnost. Je největší hrozbou pro bezpečnost Polska. Nenechme Tuska jako vyslance bruselské elity demolovat bezpečnost v Polsku,“ prohlašuje Morawiecki ve videu.

Nebude to ovšem jediná otázka referenda, ve kterém se Poláci vyjádří k důležitým otázkám. Již v pátek Lídr Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński informoval o první otázce, která má znít: otázkou „Podporujete prodej státních podniků?“. V tomto směru existuje obava, že by dnešní opozice rozprodala funkční a cenný majetek státu, např. i v Česku známou firmu Orlen.

Další referendovou otázku vyhlásila v sobotu bývalá premiérka Beata Szydło a bude znít: „Jste pro zvýšení důchodového věku, který je dnes 60 pro ženy a 65 pro muže?“ „Donald Tusk mluví hodně o ženách, ale Občanská platforma je přiměla pracovat téměř až do smrti. Totéž platí pro muže,“ říká Szydło. Připomíná také výrok Tuska z roku 2012, kdy souhlasil se zvýšením důchodového věku na 67 let, server vasevec.cz

X X X

PILOT  SMIK  Z  ARMÁDY  NA  ZÁCHRANU  LIDÍ

Za kniplem je pilot Smik přes 40 let. Armádu vyměnil za soukromou záchranku

Při pohledu na Petera Smika mu jen málokdo tipne šedesát let. Je sportovcem, udržuje se ve skvělé formě a pochází z rodu stíhacího esa II. světové války Otty Smika. I jeho syn slouží v armádě na významném postu. Přes to vše byl pro armádu v pětapadesáti letech již starý. Proto chvíli létal jako civilní zaměstnanec, a ačkoli uniformu opustil, kniplu se nevzdal. Nyní úspěšně létá pro leteckou záchrannou službu.

 Petera to k letectví táhlo již od útlého věku, jelikož nad jeho rodnou vesnicí dotáčely třetí zatáčku letouny Aero při přistávacím manévru na letiště Poprad. K tomu pochopitelně přispělo i vyprávění jeho tety o strýci Ottovi, který byl druhoválečným leteckým esem RAF. Obdiv k letectví Petera přivedl na střední leteckou školu, poté se stal mechanikem na letounech MiG.

Když pro hašení požáru nabíráte do bambivaku vodu z rybníka, můžete nabrat i kapry. To neovlivníte, nevidíte, ale stávalo se. Na zemi pak každý nechápavě kouká, ale je co na gril.

To mu ale nestačilo. Láska k létání byla silnější a pozemní práce a servis nebylo to pravé. V roce 1982 se Smik proto stal vojákem z povolání. Absolvoval kurz pro piloty vrtulníků na stroji Mi-2. O dva roky později nastoupil k bojovému útvaru a složil typové zkoušky na vrtulník Mi-24, který armáda vyřadila teprve nyní, s příchodem nových vrtulníků Viper z USA. Dvacet čtyřka se pro něj stala srdeční záležitostí.

„To byl sen pilotů. Satanův koráb, výkonná mašina, která budila respekt. Rychlá, obratná, po zuby ozbrojená. Létat v tom byl zážitek, ale také obrovská míra sebekázně a sebekontroly, ale to k pilotáži patří, obzvlášť, když máte přebytečný výkon,“ říká ke svým začátkům Peter.

U letectva následně prošel všemi funkcemi pilota, včetně velitele letky, kde působil do roku 2017. Tomu všemu předcházela dlouhá příprava a také dlouhá léta postgraduálního studia a potřebných kurzů, včetně jazykových znalostí. „Doba šla dál. Musíte se neustále vzdělávat, nebo vám ujede vlak,“ přibližuje nároky.

Peter Smik na letišti ve Kbelích. V pozadí letoun Mi-8, respektive dříve Mi-9 Ivolga s trupovým označením 0001. Nyní je tato unikátní helikoptéra v muzeu nedaleko této základny.

V Afghánistánu cvičil piloty, přepravoval i prezidenta

Peter se účastnil i řady misí, k té poslední patřil Afghánistán, kde cvičil tamní piloty na vrtulnících Mi-17. Jak sám říká, jeho letecká kariéra se prolínala jak tady v České republice, tak při létání a předávání zkušeností na misích. V roce 2003 začal Peter létat u letky, která zabezpečovala leteckou záchrannou službu v západních Čechách pro Plzeňský a Karlovarský kraj.

Současně patřil k vybraným pilotům, kteří přepravovali naše nejvyšší ústavní činitele, včetně prezidenta. Tento úkol zabezpečoval vrtulníkem Mi-8, který je k těmto účelům uzpůsoben. Zajišťování tohoto druhu přepravy samozřejmě vyžaduje značnou míru plánování, organizačních schopností a v neposlední řadě flexibility.

A protože Peter patřil k těm nejlepším, stal se i display pilotem na vrtulníku Sokol, kdy předváděl letecké ukázky pro veřejnost, tedy ukázky vysoké pilotáže. To bylo, podle jeho slov to nejhezčí. K tomu všemu i nadále létal pro záchranku, měsíčně měl šest až osm čtyřiadvacetihodinových služeb.

Smik jako špičkový pilot se záchrankou Kryštof 13 často přistává i na relativně malých místech, což mu umožňuje nejen znalost pilotáže, ale i desetimetrový průměr rotoru.

Společně s dalším leteckým a pozemním personálem pomáhal v začátcích provozu záchranky na stanovišti v Bechyni. Tím byla zahájena přímá letecká pomoc lidí v nouzi v jižních Čechách v rámci Integrovaného záchranného systému, a to v nepřetržitém provozu.

A právě tato lokace je mu domovem i nyní. Létá u DSA, soukromé společnosti, která provoze záchrannou službu. Označení jeho vrtulníku je Kryštof 13. „Už nemám čtyřiadvacetihodinové směny, ale dvanáctky a nestěžuji si. Zázemí tu je skvělé, máme výborný tým, šikovné lékaře, techniky, prostě i v civilu to může fungovat jako na drátkách,“ říká Peter.

Ve svém vojenském životě létal na vrtulnících Mi-2, Mi-8, Mi-17/171, Mi-24 a W-3A Sokol. S posledně jmenovaným létal nejen display ukázky pro veřejnost, ale i stovky záchranných letů, včetně pověstného bambivaku pro hašení požárů.

Když s vodou naberete i kapry

„Když letíte k nehodě nebo požáru, musíte se soustředit na vše. Vezete posádku, odpovídáte za jejich bezpečnost, ale také za bezpečnost lidí na zemi. Zkrátka nemůžete přistát na hulváta,“ říká..

Někdy podle něj nastávaly vtipné situace. „Třeba když do bambivaku nabíráte vodu z rybníka pro hašení nedalekého požáru domu a s vodou naberete i kapry. To neovlivníte, nevidíte, ale stávalo se. Na zemi pak každý nechápavě koukal, ale bylo co na gril,“ směje se pilot.

„Armáda byla celý můj život, ale nelituji, že jsem v civilu. Prostě mají nějaké podmínky a přes ty nejede vlak. Já nezapšknul, konec konců můj syn je důkazem zářné vojenské kariéry. Ale to víte, když končíte a naposledy oblékáte vojenskou kombinézu, je to smutné, navíc, když máte ještě co předávat,“ zamýšlí se.

Bývalý vojenský pilot Peter Smik mohl létat v armádě do 55 let. Životy zachraňuje i v civilu.

Smik si létání v civilu pochvaluje, ale začátek byl náročný. „Musel jsem si udělat typovky (zkoušky, pozn. red.) na Eurocopter, a i přes mé zkušenosti bylo dost věcí, co překvapilo. Třeba ližiny. Ty armádní vrtulníky neměly, tam se jelo na kola a ty mnohé odpustí, zatímco ližiny ne. Jdete natvrdo, nepruží,“ popisuje Smik.

„Plzeňsko je mi domovem, ale tady máme špičkové zázemí. Jihočeský kraj je krásný, většinou dělám jednu denní a jednu noční, dvanáctky. Je nás tady víc pilotů. Mám tady i skvělý pokoj, vše perfektně zařízené. Prostě i po letech v uniformě vidím, že to funguje i v civilu. A funguje to dobře, možná i líp,“ dodává na závěr se svým pověstným úsměvem. Létat bude, dokud to půjde a zdravotní stav a předpisy mu to umožní.

X X X

LÉKAŘI:  NECHRÁNĚNÝ   SEX  ROZŠIŘUJE  V  ČR  SIFILIDY,  KAPAVKU

 Pozor na nechráněný sex. V létě přibývá syfilidy i kapavky, varují lékaři

Lékaři varují před nechráněným sexem, zvlášť s neznámými partnery na dovolené. Laboratorní výsledky totiž ukazují, že opět přibývá syfilidy, kapavky, chlamydiových infekcí i dalších pohlavně přenosných chorob.

„O prázdninách nám každý den volá nejméně jeden člověk, dnes třeba tři, kteří se ptají, jak se mohou po návratu z dovolené nechat anonymně otestovat. Rovnou jim ale vysvětlím, že anonymně to možné není,“ řekla MF DNES Hana Bílková Fránková, vedoucí laboratoře klinické mikrobiologie společnosti Laboratoře AGEL.

Jen v tamní moravskoslezské laboratoři od začátku roku testovali vzorky více než 2 500 pacientů na kapavku a další nemoci, přes 2 200 na syfilis a kolem 1 550 na HIV.

„Zatímco v minulých letech jsme nepotvrdili syfilidu ani u jednoho vzorku, letos již u šesti. Některé případy spolu souvisejí. Dost nás ten počet překvapil,“ přiznala Fránková. Virus HIV nezjistili u žádného pacienta. Chlamydie potvrdili u 64 vzorků, což je srovnatelné s minulými lety. Kapavku odhalili u 24 pacientů, což je v tamní laboratoři mírný nárůst.

Aktuální data za celé Česko zatím podle odborníků nejsou k dispozici, protože u pohlavních nemocí se kvůli nutnému opakování kontrol hlásí se značným zpožděním. Podle lékařky Hany Zákoucké ze Státního zdravotního ústavu ale jejich výskyt strmě roste na celém světě.

Lidé už se nemocí tolik nebojí

Jen za posledních 12 let stoupl počet Čechů nakažených syfilidou téměř trojnásobně a počet pacientů s kapavkou zhruba dvojnásobně. Kapavka je ale téměř dvakrát častější než syfilis.

„Zatímco za rok 2011 je hlášených 709 případů kapavky a 737 případů syfilidy, tak loni přibylo do systému 1 986 lidí s kapavkou a 1 102 se syfilidou, přičemž nakažených mohlo být víc,“ uvedla Zákoucká.

Důvodů, proč pohlavně přenosných nemocí přibývá, je podle ní několik. Hlavní jsou však dva – změny v chování lidí a vzrůstající podíl původce kapavky, který je odolný vůči běžně používaným antibiotikům.

„Na konci devadesátých let minulého století se lidé při sexu mnohem více chránili, protože se báli onemocnění AIDS. Poté, co se výrazně zlepšily možnosti léčby, se lidé přestali bát a ztratili zábrany. Proto teď sledujeme vzestup pohlavně přenosných nákaz,“ uvedla Hana Zákoucká.

Navíc se podle ní ve světě postupně šíří nové kmeny bakterie Neisseria gonorrhoeae, což je původce kapavky, na které nestačí běžná antibiotika. Někteří lidé mohou skončit v těžkém stavu v nemocnici.

X X X

 „Jsme Ukrajinci maďarského původu.“ Zakarpatští Maďaři se odvracejí od Orbána?

Hrad Svatý Mikuláš v nejzápadnějším ukrajinském okrese roky pořádal středověká představení s rytířskými souboji s dřevci, aby posílil identitu etnických Maďarů, kteří tu žili po staletí. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se však maďarská menšina v Zakarpatské oblasti cítí být blíže ke Kyjevu než k Budapešti, kde premiér Viktor Orbán ještě utužil své vztahy s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem, píše deník Financial Times.

Maďaři jsou největší z desítek etnických menšin, které žijí v historicky rozmanitém regionu vklíněném v Karpatech mezi Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Maďarská komunita, kdysi téměř 150 tisíc lidí, nyní čítá zhruba 70 tisíc až 80 tisíc příslušníků.

„Tady nejsou žádní Maďaři, jen já. Ostatní se asimilovali… nebo odešli,“ řekl kastelán hradu József Bartos. „Pocítili jsme důsledky“ nynější animozity mezi Budapeští a Kyjevem, dodal.

Status Maďarů – zvláště právo na vzdělávání v jejich vlastním jazyce – byl dlouho jablkem sváru mezi Maďarskem a Ukrajinou. Orbán letos ve svém projevu popisujícím jeho politickou vizi obvinil Kyjev z „hungarofobie“. Opakovaně také hrozil blokováním přihlášek Kyjeva do EU a NATO kvůli právům menšin.

Maďaři a práva menšin na Ukrajině

Poté, co Rusko po roce 2014 anektovalo Krym a části východní Ukrajiny, Kyjev usiloval o posílení národní identity a v roce 2017 přijal zákon omezující práva menšin, a to i ve školství. To pohněvalo maďarskou komunitu a přimělo ji podporovat Orbána. Ale po loňské plnohodnotné invazi většina Maďarů na Zakarpatské Ukrajině změnila názor.

„Dříve jsem se cítil jako Maďar s ukrajinským občanstvím,“ řekl György Buleca, ředitel firmy dovážející zboží z Maďarska. „To se změnilo, když Orbán řekl, že toto není jeho válka a že bychom se měli dohodnout na příměří. To, co dělá Orbán, dává smysl pouze jako agenda někoho jiného,“ řekl Buleca s odkazem na Putina. „Válka změnila všechno. Maďaři v Zakarpatí už Orbána nepodporují,“ dodal s tím, že práva menšin už nejsou tématem.

Školy mohou nadále vyučovat vše v maďarštině děti do deseti let, poté musí postupně zavádět ukrajinštinu. „Zákon je zákon. Jsme na Ukrajině. Je v pořádku, pokud nemluvíte ukrajinsky? Ne,“ řekl Buleca. „Celé toto téma zneužili Rusové; Orbán je jejich figurka,“ dodal.

Pomohli osvobodit ukrajinskou vesnici

Moskva se skutečně snažila podněcovat etnické napětí, řekl Jaroslav Galas, který byl zástupcem gubernátora Zakarpatské oblasti, než se loni v březnu připojil k ukrajinským silám bojujícím na frontě.

Jedno maďarské kulturní centrum v Zakarpatské oblasti se v roce 2018 stalo dvakrát terčem útoku. Ačkoli nebyl nikdo zraněn, ukrajinská tajná služba SBU zahájila rozsáhlé vyšetřování. Galas řekl, že s vyšetřovateli úzce spolupracoval a dozvěděl se, že první explozi spáchala skupina Poláků s vazbami na Rusko. Druhý výbuch byl podle Galase čistě ruskou záležitostí.

„Moskva chtěla přilít olej do ohně, který zažehl školský zákon,“ řekl Galas. V době útoků Ukrajina podle Galase měla informace, že Rusko identifikovalo Zakarpatskou Ukrajinu jako zranitelné místo vhodné ke zneužití etnického napětí a případně i k odštěpení regionu od Ukrajiny. „Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem byly napjaté a Rusko vidělo příležitost do toho vstoupit,“ dodal Galas.

Po loňské invazi se však Rusové na Zakarpatskou Ukrajinu tolik nezaměřují. Podobně jako Galas se stovky etnických Maďarů zapojily do války a pomohly 23. října osvobodit vesnici Ambarne v Charkovské oblasti, což se časově shodovalo s maďarským svátkem připomínajícím protisovětskou revoltu z roku 1956.

V té době se internetem šířilo video zachycující poručíka Sándora Fegyira, jak se dvěma spolubojovníky drží ukrajinské a maďarské vlajky a volají „Maďarsko vpřed!“. Fegyir brzy dostal od maďarských občanů stovky nabídek pomoci a během dvou týdnů jeho jednotce začalo přicházet nezbytné vybavení, včetně nabíječek, dronů a vysílaček.

Podle Fegyirových údajů je na frontě 374 Maďarů a 31 jich v boji padlo. Kyjev navrhl Fegyira na svého příštího velvyslance v Budapešti. Maďarsko ho ještě nepřijalo, ale on věří, že se funkce ujme. „Maďarsko je v našich srdcích a myslích jako vlast, ale žijeme na Ukrajině, jsme Ukrajinci maďarského původu,“ řekl Fegyir.

Maďarskojazyčná média na Ukrajině jsou také v rozporu s oficiální maďarskou linií. „Informujeme o obětech Maďarů,“ řekl Gábor Fehér, editor maďarského zpravodajství v ukrajinských státních médiích v největším zakarpatském městě Užhorodě. „Ale Orbán pak tvrdí něco v tom smyslu, že se nemůže vzdát ruské energie, a lidé nás zase zaplavují nenávistnými komentáři. ‚Běžte zpátky do Maďarska, kam patříte‘ je z nich ještě nejmírnější,“ říká Fehér.

Fehér tvrdí, že nedostává instrukce z Kyjeva – na rozdíl od maďarských státních médií, která jsou k dostání na Zakarpatské Ukrajině a která papouškují Orbána. Blíže k hranicím, kde žije více Maďarů a státní média jsou hojně sledována, mají Orbánovy vzkazy svou odezvu. Obyvatelé si dokonce nařizují hodinky o hodinu zpět, podle budapešťského času.

Státy se mění, my tu chceme jen žít…

„Lidé tady říkají, že to není naše válka,“ řekl vysoce postavený duchovní, který si přál zůstat v anonymitě ze strachu z následků. Dodal, že dějiny tohoto příhraničního regionu – který byl během jednoho století součástí Rakouska-Uherska, Rumunska, Československa, Sovětského svazu a Ukrajiny – mají za následek jeho slabší naladění na vlastenecké cíle Kyjeva oproti zbytku země.

„Zakarpatí je naše vlast, ale Ukrajina ne,“ vysvětlil. „Můj dědeček se narodil v Maďarsku, vyrůstal v Československu, žil v SSSR a zemřel na Ukrajině, aniž kdy opustil tuto vesnici. Politické systémy přicházejí a odcházejí a my tu jen chceme žít,“ dodal muž.

Orbánova vláda maďarskou komunitu deset let kulturně a finančně podporovala a umožňovala i rychlé získávání občanství a unijních pasů díky kontroverznímu programu. To mnohé přimělo k opuštění Zakarpatska a hledání lepšího života v jiných evropských zemích.

Když loni Rusko zahájilo invazi, vůdcové maďarské komunity vyzvali mladé muže, aby okamžitě odešli do Maďarska. Celé vesnice se vyprázdnily ve dnech před tím, než Ukrajina zakázala mužům ve vojenském věku opustit zemi. Náboženský vůdce tyto včasné evakuace ocenil jako „velmi prozíravé kroky, které nám umožnily ušetřit životy“.

To povede k omezení maďarského politického a školského života, obává se László Zubánics, šéf strany zakarpatských Maďarů UMDSZ. „Nakonec se staneme menší, méně silnou komunitou,“ soudí Zubánics.

Během poslední prohlídky hradu sv. Mikuláše se Bartos oblékl do rytířského a pózoval se skupinou převážně ženských návštěvnic z regionu. „Maďarská komunita se zmenšuje a to už nelze zvrátit,“ řekl Bartos.

X X X

OKAMURA   MINISTROVI  VNITRA  RAKUŠANOVI:  JSTE  ODPORNÁ  ZRŮDA

Jste odporná zrůda, nazval Okamura Rakušana.

 Do přestřelky se na sociální síti Twitter dostali dva lídři parlamentních stran. Potyčku začal předseda SPD Tomio Okamura, který si tentokrát za svůj cíl vybral ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana. Toho nazval „lidskou hyenou a zrůdou“. Ministr pro změnu reagoval, že Okamuru dříve považoval „jen za směšného podivína“, ale nyní „povýšil na šejdíře národního formátu“.

 „Tak takovou lidskou hyenu a zrůdu jsem snad v politice ještě neviděl. Ministr vnitra a předseda vládních STAN Vít Rakušan kryje pachatele odporného znásilnění a pokusu o vraždu české 15leté dívky v Plzni, když doteď odmítá vyslovit národnost pachatele a záměrně mluví jen o ‚cizinci‘, aby chránil Ukrajince,“ vztekal se Okamura na Twitteru.

Šéf opozičního hnutí SPD, který pro osobní urážky v politickém boji nechodí daleko a na paškál si bere takřka všechny představitele vládnoucí pětikoalice, reagoval na aktuálně propíraný případ, který řeší plzeňští kriminalisté. I tamní primátor Roman Zarzycký se nechal slyšet, že 18letý pachatel, který v Česku žije delší dobu a dívka jej znala, je ukrajinské národnosti.

Okamura šéfa resortu vnitra kritizoval za jeho slova, že kvůli národnosti útočníka „není důvod ke generalizacím a rozdmýchávání nesnášenlivosti“. „Rakušan je fakt neuvěřitelně odporný. Chtěl bych tyhle obhájce migrantů z Fialovy vlády vidět, kdyby to byla jejich dcera nebo někdo z rodiny,“ pokračoval šéf SPD.

X X X

V  SR  DO  VĚZENÍ  ZA  TAŠKU  ZELENINY

 Vězení za zeleninu. Úřednice si má odsedět pět let natvrdo, přijala kuriózní úplatek

Pětiletý trest ve vězení. Takový rozsudek si vyslechla slovenská úřednice u soudu, před kterým stála za přijetí úplatku. Případ je však neobvyklý kvůli bizarní formě uplácení. Nešlo totiž o peníze, žena měla dostat tašku plnou zeleniny.

Bývalá ředitelka Úřadu práce v Piešťanech Zuzana Komárková byla u Specializovaného trestního soudu v Banské Bystrici odsouzená k pěti letům vězení. „V obžalobě šlo o přijetí úplatku,“ vysvětlovala prokurátorka Martina Kellerová pro slovenskou TV JOJ.

Úřednice dostala jako úplatek tašku, ve které byly rajčata, papriky či ředkvičky. Přímo do její kanceláře jí to měla přinést žena, která se ucházela o finanční příspěvek na rozjezd podnikání. U soudu navíc proti Komárkové vypovídal svědek, který jí měl za pomoc v jisté věci přinést víno a čokoládu.

 Někdejší šéfka úřadu a nyní odsouzená však vinu popírá. „Popírala a popírá, jsem překvapený z výsledku,“ uvedl po skončení tribunálu obhájce Komárkové Dalibor Kuciaň.

Tribunál přitom úřednici odsoudil již podruhé. Původní rozsudek totiž zrušil slovenský Nejvyšší soud, protože jeden ze svědků při své výpovědi nesložil přísahu, uvedla TV JOJ.

Soudkyně úřednici mimo 5letého nepodmíněného trestu uložila také dvouletý zákaz činnosti. Obhájce Komárkové se již proti rozsudku odvolal.

Vysoký trest za marihuanu pro nemocného

Nedávno vyvolaly na Slovensku pozdvižení také tresty pro lidi kvůli přechovávání a pěstování marihuany. Velmi medializovaný byl případ 63letého muže, který marihuanu pěstoval, neboť trpí nevyléčitelnými nemocemi a tlumí díky ní své bolesti. Drogu přitom neměl dále prodávat. Soud mu však uložil 11letý trest a propadnutí majetku.

Do hry se však vložila prezidentka Zuzana Čaputová, která nedávno udělila tomuto muži prezidentskou milost. „Z uloženého 11letého trestu odnětí svobody vykonal už více než polovinu. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu je odkázaný na invalidní vozík a nachází se v nemocnici pro obviněné a odsouzené. Další výkon trestu by byl v jeho případě podle prezidentky nehumánní,“ vysvětloval podle deníku Pravda tiskový mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

Čaputová tehdy udělila milost i 40letému muži, který si odpykával deset let za stejný přečin. Také v jeho případě prezidentka zohlednila, že si odpykal polovinu trestu a navíc byl jediným živitelem rodiny. „Prezidentka mu zbytek trestu odpustila pod podmínkou, že dva roky ode dne udělení milosti nespáchá úmyslný trestný čin,“ doplnil posléze mluvčí Čaputové.