Zelenskyj hromží na Izrael. Hnev padá aj na Nemecko. Ukrajina dostáva zo zahraničia veľa zbraní, ale mohlo by ich byť ešte viac. Kyjev však naráža na neochotu Izraela a Nemecka. Ich vyspelá vojenská technika by určite pomohla ukrajinskej armáde v boji proti ruským vojakom, no napadnutý štát sa stretáva s odmietaním a s otáľaním.

 Ukrajinský prezident Zelenskyj sa po siedmich mesiacoch vojny obul do vlády v Jeruzaleme. „Neviem, čo sa stalo s Izraelom. Úprimne: Som šokovaný, pretože nechápem, prečo nám neposkytli protivzdušnú obranu,“ zdôraznil v rozhovore pre francúzsku televíznu stanicu TV5Monde. Zelenskyj poukázal na to, že sa dokonca nedá hovoriť o nijakej vojenskej pomoci od židovského štátu: „Izrael nám nič nedal. Nič, nula,“ posťažoval sa doslova.

Zelenskyj má veľký záujem o systém protivzdušnej obrany, ktorý sa v hebrejčine nazýva kipat barzel (v preklade železná klenba). Tento systém už niekoľko rokov úspešne chráni pred raketami krátkeho doletu, čo odpaľujú teroristické organizácie Hamas a Hizballáh. Muníciu má drahú: jedna protiraketová strela stojí v prepočte okolo 45-tisíc eur. Rozhodujúca je však ich efektívnosť.

Železná klenba by jednoznačne posilnila ukrajinskú obranu proti ruským vzdušným útokom. Prečo Zelenskyj nepochodil so žiadosťou v Izraeli? Naznačil, že dostal odpoveď v zmysle, že židovský štát potrebuje mať všetky batérie svojej železnej klenby na vlastnom území. Ukrajinského lídra však podľa jeho slov šokovalo, že zo spravodajských informácií vyplýva, že Izrael tento systém protivzdušnej obrany iným štátom predáva.

Čo stojí v pozadí

Neochota Izraela odhalila, že v tomto prípade platí, že košeľa je bližšia ako kabát. „Odmietnutie je považované za snahu Jeruzalema udržiavať vzťahy s Moskvou v súvislosti s ruskou kontrolou sýrskeho vzdušného priestoru. Izraelské letectvo tam vykonalo stovky bojových letov proti dodávkam zbraní z Iránu,“ napísal server Times of Israel s tým, že Kremeľ prižmuruje oči pred týmito údermi. Izrael tvrdí, že z Iránu prúdia cez Sýriu zbrane do rúk protižidovských teroristov.

Izrael sa dá dokonca označiť takpovediac za nulového spojenca Ukrajiny. Od začiatku ruskej invázie jej neposkytol ani jeden náboj. Obmedzil sa na zásielku 100 ton humanitárnej pomoci a na zriadenie poľnej nemocnice na šesť týždňov na západe Ukrajiny. A poslal ešte dvetisíc prilieb a 500 nepriestrelných viest pre záchranárov. Na porovnanie jeden príklad: vojenská pomoc z Washingtonu do Kyjeva dosiahla doteraz v tomto roku v prepočte až 13 miliárd eur.

Nepochopenie nad postojom Izraela vyjadril aj šéf ukrajinskej prezidentskej kancelárie Andrij Jermak. Kladnej reakcie sa však zatiaľ nedočkal. „Izrael a Ukrajina bojujú v rovnakej vojne, vo vojne proti teroristom, ktorí chcú vyhubiť ich národ. Vyzývame Izrael, aby viac pomohol Ukrajine brániť naše životy,“ napísal Jermak v texte, ktorý zverejnili noviny Israel Hayom. Zároveň upozornil, že ruské útoky zničili už aj niekoľko židovských pamiatok na ukrajinskom území.

Nemecko pomáha, ale nie tak, ako chce Ukrajina

Kyjev má podobný problém s Berlínom. Ukrajine sa nepáči postoj Nemecka napriek tomu, že jej dodalo veľa vojenskej techniky: od samohybného delostrelectva cez raketomety až po samohybné protilietadlové delá. Dovedna v hodnote za viac ako 733 miliónov eur.

Ukrajinskej armáde však stále chýbajú moderné nemecké tanky typu Leopard 2. Pre jeho kvality ich zaradilo do svojej výzbroje viacero členských štátov NATO. Nemecký sociálnodemokratický kancelár Olaf Scholz ich však otáľa poskytnúť Zelenskému. Dosiaľ ho nepresvedčilo ani naliehanie zo strany menších koaličných partnerov, ani nátlak opozičných konzervatívcov.

 Šéf ukrajinskej diplomacie Dmytro Kuleba nedávno opakovane jasne naznačil, že Berlín by sa mal rozhýbať. „Dodanie týchto tankov z Nemecka je dôležité. Nevidíme v tom žiadne prekážky,“ citoval ho server Ukrinform. Kuleba predtým poznamenal, že pomalosť Nemecka v tomto smere naznačuje, že si nechce veľmi pohnevať ruského prezidenta Vladimira Putina. O signáloch Berlína súvisiacich s leopardmi podotkol, že je z nich sklamaný.

Spojenci sa dohadujú a tanky chýbajú

Pred pár týždňami sa posťažoval aj jeden zo Zelenského kľúčových poradcov: „Už šesť mesiacov sa spojenci dohadujú, kto predá tanky Ukrajine. Šesť mesiacov neexistujú žiadne tanky, pretože neexistuje politické riešenie,“ napísal Mychajlo Podoľak na twitteri.

Maslo na hlave má nielen Nemecko. Ide o to, že tanky typu Leopard 2 by mohli dodať aj iné členské krajiny NATO. Dokopy je ich trinásť, pričom celkovo ich vo výzbroji majú približne dvetisíc kusov. „Ukrajine chýba vojenská technika na úspešné uskutočnenie protiútokov, najmä v rozľahlom trávnatom teréne. Preto hľadá pomoc s tankmi,“ objasnil pre stanicu Deutsche Welle bezpečnostný analytik Nico Lange.

 Zároveň poukázal na to, akým spôsobom by sa Kyjevu dalo vyjsť v ústrety. Je to pritom recept, ktorý dané členské štáty NATO už mohli použiť, ale neudialo sa to. „Združenie niekoľkých európskych krajín, ktoré majú tanky typu Leopard 2, by mohlo podporiť Ukrajinu takpovediac rovnako výživne ako USA. Washington totiž dodal Ukrajine s veľkým náskokom najviac zbraní,“ povedal Lange.

Znamenalo by to teda vytvorenie akéhosi konzorcia štátov, ktoré by poskytli určitý počet leopardov podľa ukrajinských potrieb. Organizácia Európska rada medzinárodných vzťahov vo svojej analýze odporúča, aby týchto tankov bolo 90. Odpoveď na otázku, či sa to naozaj stane, je nateraz celkom neznáma./agentury/

X X X

ROGERS  WATERS  ZELENSKÉ:  PŘIMĚTE  MUŽE  K  VYJEDNÁVÁNÍ   S  RUSKEM

Nechte si Krym s východní Ukrajinou a jděte do p*dele, píše Putinovi zakladatel Pink Floyd

Spoluzakladatel rockové skupiny Pink Floyd Roger Waters na svém Facebooku zveřejnil otevřený dopis adresovaný ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Šéfa Kremlu vyzval k ukončení války na Ukrajině. Podle něj by si ale Ruská federace mohla ponechat okupované území Ukrajiny. Hudebník se uchýlil také k vulgaritám.

„Od počátku invaze jsem se pokoušel využít svého malého vlivu, abych podpořil příměří a diplomatické urovnání konfliktu, které by uspokojilo bezpečnostní potřeby Ukrajiny i Ruské federace,“ stojí ve zpěvákově dopisu.

 Podle Waterse by si Rusko nicméně mohlo udržet části Ukrajiny, které v současnosti okupuje. „Chtěl byste vidět (k Vladimiru Putinovi, pozn. red.) konec této války? Jestliže byste odpověděl ano, udělalo by to věci mnohem snazší. Kdybyste řekl, že Ruská federace nemá další teritoriální zájmy mimo zajištění bezpečnosti ruskojazyčné populace na Krymu, v Doněcké a Luhanské oblasti, mohlo by to také pomoci,“ napsal Waters.

„Někteří lidé říkají, že chcete ovládnout celou Evropu a začal byste Polskem a pobaltskými státy. Jestli toto opravdu hodláte učinit, jděte do p*dele,“ rozzlobil se zakladatel kapely Pink Floyd. Na jaderné mocnosti apeloval, aby si přestaly hrát s možností použít nukleární zbraně. „Tak vyhoďte jeden druhého do vzduchu a roztrhejte svět na kusy,“ dodal sarkasticky.

Už nikdy nikoho nenapadnete, apeloval Waters na Putina

Ve svém dopisu se Waters věnuje i možnému vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem. „Pokud jsem správně pochopil vaše předchozí projevy, chtěl byste vyjednat neutrální stav pro suverénní sousední Ukrajinu. Za předpokladu, že by se takový mír podařilo vyjednat, musel by obsahovat naprosto závaznou dohodu, že už nikdy nikoho nenapadnete,“ vyzval hudebník Vladimira Putina.

 „USA a NATO napadají jiné suverénní státy pro pár barelů ropy. To ovšem neznamená, že byste to měl dělat vy. Vaše invaze na Ukrajinu mě naprosto zaskočila, je to ohavná agresivní válka,“ zakončil Waters svůj dopis.

Dopis nasvědčuje tomu, že zakladatel rockové skupiny Pink Floyd změnil názor na válku na Ukrajině. Na začátku srpna totiž šokoval rozhovorem, kde se zastával Ruska. Hudebník tehdy obhajoval své tvrzení, že je americký prezident Joe Biden válečný zločinec. Prohlásil také, že Biden „na Ukrajině přilévá olej do ohně a kdyby chtěl, válka by zítra skončila“.

Britský rockový zpěvák na začátku září zveřejnil také otevřený dopis určený Oleně Zelenské, ve kterém ji vyzýval, aby svého muže přiměla k vyjednávání s Ruskem a pomohla „zastavit krveprolití“. Ukrajinská první dáma na dopis reagovala se slovy, že Waters o mír žádá představitele špatné země.

X X X

Experti: Rusové mění strategii. S jarem přijde nová válka, Ukrajince čekají problémy

Ruské síly mění strategii. Podle vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se Kreml nyní zaměří na Doněckou oblast. Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just a vojenský analytik Jiří Vojáček v pořadu 360° přiblížili, jak se válka na Ukrajině bude v následujících měsících vyvíjet.

Peskov ve středu prohlásil, že cílem ruské „speciální operace“ je získat Doněckou oblast. Podle Justa se ze strany Kremlu jedná o významný posun. „Neuvedl denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Pokud by od začátku cíl Ruska představovala jen Doněcká oblast, tak proč se tím pádem v březnu snažili dobýt Kyjev nebo Černigov? Vypadá to spíše tak, že se ruská strategie mění a Kreml zřejmě zhodnotil své síly,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Pravděpodobně padají sny Ruska o získání Podněstří. „A také to, že by dobyli i Oděsu a Mykolajiv. Je možné, že Rusko začíná hledat východiska pro politická jednání s Kyjevem anebo přiznávají, že jim nestačí síly na celé obsazení Ukrajiny,“ doplnil.

Vojáček s úvahami Justa souhlasil. „Zároveň se ale obávám ‚čečenizace války‘. Putin si uvědomil, že na Ukrajinu vtrhli nepřipraveni a nedosáhli svých vytyčených cílů. Přesto se obávám, že mobilizace Ruska má za cíl válku zejména zbrzdit, a to minimálně přes zimu. Na jaře budou v Rusku další odvody do armády. Nezapomínejme, že tam opakují odvody dvakrát do roka. Další se chystá na přelom roku,“ sdělil Vojáček.

Zásadní je spolupráce se Západem

Početní stavy armády tak doplní až 200 tisíc mužů, kteří s největší pravděpodobností po zaškolení zamíří na Ukrajinu. „Nastane nová válka. Nové ruské jednotky vtrhnou na východ Ukrajiny a Ukrajinci pak budou mít co dělat, aby je odrazili. Uvědomme si, že pro Ukrajinu je zásadní spolupráce se Západem, tedy jaké zbraně, letouny či tanky jim poskytne,“ pokračoval.

Právě v této spolupráci podle něj leží budoucnost obrany Ukrajiny. „Obávám se, že pokud by Rusové na Ukrajinu nahrnuli takový počet sil, jaký se předpokládá, může mít problémy s udržením území, která nyní ovládá,“ uzavřel.

X X X

MÍSTO  ČR  BY  SE  MĚLA  O  HRANICE  POSTARAT  EU,  NATO,  OSN  ŘEŠIT  UPRCHLÍKY  OSN,  USA  Z  DŘÍVĚJŠÍCH  BOJŮ

Tvrdá slova slovenského premiéra k hraničním kontrolám: Česko selhalo, takto se to nedělá

Slovenský premiér Eduard Heger ve středu kritizoval Českou republiku za její rozhodnutí obnovit v souvislosti s rostoucí migrací hraniční kontroly se Slovenskem. Naznačil, že problém je v zajištění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu osob v Maďarsku. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec chce jednat se sousedními zeměmi; pro případ nedohody na opatřeních Slovensko podle něj zavede kontroly na hranicích s Maďarskem. Český ministr vnitra Vít Rakušan krok Česka hájí s tím, že situace na hranicích se Slovenskem začala být v posledních dnech neúnosná.

Kontroly mají začít ve čtvrtek. „Budeme samozřejmě jednat jako předsednická země o dalších krocích i na celoevropské úrovni, a to ve všech souvislostech, ke kterým se migrační krize váže,“ uvedl Rakušan.

„Trochu zde selhala práce na straně České republiky. Takto se to nedělá. Je potřeba to řešit komunikací, nikoliv takovýmito překvapeními. Krok, který udělala Česká republika a zavádějí ji další země, není správný, protože jde proti principům Schengenu,“ řekl novinářům Heger.

Kromě Česka od čtvrtka zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem také Rakousko. Podle slovenského premiéra je absurdní očekávat, že Slovensko bude v rámci Schengenu chránit hranici s Českem nebo Maďarskem. „Zavádějí kontroly, protože je migrace, ale to není problém Slovenska. Řešení je pomoci Maďarům na hranici se Srbskem,“ řekl Heger.

Ministr vnitra Mikulec řekl, že Bratislava chce využít všechny možnosti, aby neznepříjemňovala život lidem kontrolami na hranicích, a stejně jako Heger navrhl pomoc Maďarsku. O možných opatřeních chce Mikulec jednat s kolegy ze sousedních zemích příští týden. Pro případ nedohody Slovensko podle něj zavede kontroly na hranicích s Maďarskem; už v současnosti tam pracují společné hlídky obou států.

Právě trasu přes Maďarsko, Slovensko a Česko využívají podle slovenských úřadů migranti při cestě do západní Evropy.

Readmisní dohody jako cár papíru

Český ministr vnitra Vít Rakušan v souvislosti s obnovením kontrol na hranicích se Slovenskem dříve řekl, že od slovenského kolegy žádal plnění mezinárodních smluv ohledně návratu migrantů a že diplomatickými kroky nebylo dosaženo očekávaných úspěchů.

Slovenský policejní prezident Štefan Hamran podle listu Denník N označil zmíněné readmisní dohody za cár papíru. Slovensko by podle něj nezvládlo přebírat všechny migranty z Česka; tvrdil také, že ani Maďarsko je nepřijímá od Slovenska.

Šéf slovenské diplomacie Rastislav Káčer uvedl, že Bratislava považuje schengenský prostor za zásadní záležitost a dělá všechno proto, aby zůstal volný. „Problém vzniká na vnější hranicích Schengenu. Vzniká kaskáda opatření pod tlakem Německa, který se přesouvá na Česko, Rakousko,“ řekl šéf slovenské diplomacie.

X X X

 Radim Fiala: Sankce nás zasáhly víc než Rusko. Putin si s námi hrál už před válkou, odmítl Munzar

Na Václavském náměstí demonstrovaly ve středu proti vládě desetitisíce lidí. Jedním z důvodů byla i obava o budoucnost v aktuální energetické krizi. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu 360° v této souvislosti uvedl, že protiruské sankce nám uškodily více než Rusku. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) ale podotkl, že Putin si s cenami energií hrál již před válkou.

Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy začala energetická krize Green Dealem a následně protiruskými sankcemi. „Rusko je dokázalo otočit proti nám. Jako Českou republiku nás zasáhly daleko víc než Rusko,“ uvedl Fiala v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

S tím, že příčin krize je více, souhlasil i místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Válka to akcelerovala. Jako Evropa jsme nabídli Putinovi možnost vést ekonomickou válku proti nám,“ řekl Munzar. Podle něj si s námi ale Putin hrál už dávno před vyhlášením sankcí. „To už bylo před válkou, byla to příprava,“ podotkl Munzar.

Podle Fialy současná vláda nedokáže domluvit zásobování plynem. „Kdybychom byli ve vládě, dokázali bychom plyn sehnat. Vláda bude raději kupovat osminásobně předražený plyn z LNG terminálů,“ sdělil. Munzar ale upozornil, že Rusko není důvěryhodný dodavatel. „Podívejte se do Německa, kde měl Uniper dlouhodobý kontrakt s Gazpromem. Ten plyn nedodával a kvůli tomu začal Uniper krachovat,“ řekl Munzar.

Poslanec Jan Lacina (STAN) v debatě na CNN Prima NEWS zdůraznil, že zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu je důležité kvůli dlouhodobé bezpečnosti celé Evropské unie. „Vlády na tom měly začít pracovat dávno. Neudělaly to, teď tu situaci musíme řešit,“ sdělil.

„Fakt, že vláda ve spolupráci s ČEZ dokázala dojednat kapacity na LNG terminálu, je nedoceněný úspěch. To, co se vyjednává léta, se stihlo za několik měsíců,“ podotkl Munzar.

Lacina také přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Reagoval tím na skutečnosti, že řečníci během demonstrace na Václavském náměstí požadovali dohodu s Putinem o cenách plynu. „Můj dědeček byl učitel, který nastoupil před rokem 1938 do Chebu. Když potom Češi museli opustit Sudety, bylo málo míst pro učitele ve zbytku republiky. Nedokážu si představit, že by někdo pořádal protesty proti vládě, že není schopna zajistit dostatek míst a že by bylo dobré domluvit se s Hitlerem,“ řekl. Podle něj se řečníci na demonstraci dostali na hranu této situace. „Jsou to dva rozdílní politici. Srovnání je laciné,“ odmítl to Fiala.

X X X

Komunisté, němečtí poslanci i exšéf zpravodajství ČT v Ostravě na demonstraci na severní Moravě

Na protivládní demonstraci na svatého Václava dorazily desetitisíce lidí. Na pódiu se vystřídaly desítky řečníků, mnohdy kontroverzních. K davům promluvili opoziční politici i odborníci. Objevily se ale i překvapivé tváře jako němečtí poslanci z AfD nebo bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize v Ostravě Petr Bohuš.

Organizátoři akce rozdělili řečníky do tří skupin, jako první hovořili odborníci na jednotlivá odvětví. Nejprve se chopil slova ekonom Miroslav Ševčík, který vystupuje jako poradců hnutí Trikolóra, a následně energetičtí experti Vladimír Štěpán s Ivanem Noveským. Před protestujícími mluvili také bývalý ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický nebo podnikatel a exprezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.

 Na demonstraci vystoupil také někdejší šéf publicistiky a ostravského studia České televize Petr Bohuš, který v minulosti pracoval i na Slovensku jako ředitel programu a moderátor v televizi TA3. Na demonstraci vyzýval, aby vznikla diskuse o zachování, či dobrovolnosti veřejnoprávních poplatků. „Když ti, kteří šíří propagandu a cenzuru, nebudou mít peníze, uvidíte, kdo je dezinformátorem a kdo šiřitelem pravdy. Potřebujeme objektivní a vyvážené informace, jeden společný kanál. Pravda musí zvítězit,“ řekl Bohuš, který nyní provozuje web Modrý jelen.

Na jednom pódiu komunisté i Foldyna

Na rozdíl od první demonstrace vystoupili na středeční akci i zahraniční hosté. Organizátoři pro ně vytvořili speciální blok, zajistili i tlumočníky. Jako první vystoupila europoslankyně za německou politickou stranu Alternativa pro Německo Christina Andersenová. Ze stejné strany se na pódiu objevil i německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který získal ze zahraničních řečníků největší ovace.

 Kromě něj vystoupili na akci slovenský politický analytik Ján Baránek, Mads Palsving, bývalý výkonný ředitel bank Morgan Stanley, Barclays a Creditt Suisse, či britská aktivistka Justina Walkerová.

Jako poslední vystoupili někteří političtí představitelé jako šéfka KSČM Kateřina Konečná, kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála, poslanec SPD Jaroslav Foldyna (a v Ostravě šéf hnutí Tomio Okamura), předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová, šéf Svobodných Libor Vondráček nebo předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

 Protivládní demonstrace se ve středu kromě Prahy konaly i v několika dalších městech. V metropoli se na Václavském náměstí podle odhadu policie sešly „nižší desítky tisíc“ účastníků.

X X X

Omikron se stal dokonalým, říká Hostomský a varuje rizikové skupiny. Přibyla jedna nová

Počet nakažených lidí s covidem v Česku v poslední době narůstá. Na vině může být zejména varianta omikron, která se podle biochemika Zdeňka Hostomského stala ve svém šíření dokonalou. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS následně doporučil, které skupiny lidí by se měly očkovat. Ukázal i na novou rizikovou skupinu.

„Máme zde novou virologickou situaci, která přišla s omikronem. Tím, jak je vyselektovaný, je v šíření dokonalý. Respirátory ani rozestupy na něj neplatí. Není náhodou, že je zde skoro rok a nová varianta, která by mohla přijít, není na obzoru. V roce 2021 se varianty a mutace měnily během několika měsíců. Omikron a jeho subvarianty jsou však blízko tomu, kdy si virus evolučně myslí, že s námi může soužít i několik desetiletí,“ uvedl Hostomský.

 Podobný názor má i epidemiolog Roman Prymula. „Omikron je schopen úspěšně prolomovat naši obranyschopnost i po očkování či prodělání nemoci. Při svém rychlém šíření dosáhl omikron pro virus evolučně velmi pozitivního stavu. Šíří se i přes překážky, které mu klademe. Přitom nemá potřebu se selekčně dál vyvíjet,“ podotkl.

Dodal, že se teprve uvidí, jak se situace v budoucnosti změní. „Nedá se totiž vyloučit, že by vznikla další mutace,“ přiznal.

Covid ohrožuje i plod

Kvůli růstu počtu nakažených v Česku přichází na řadu opět i otázka, kteří lidé by se proti covidu měli očkovat. Hostomský vyjmenoval rizikové skupiny, k nimž nedávno jedna přibyla.

„Rizikovou populací jsou zejména lidé nad 65 let, chronicky nemocní a nedávno se také připojily těhotné ženy, a to ty straší, kterých je v Česku poměrně hodně. Ukazuje se, že pokud jsou ženy nakaženy, tak dochází k indikaci, kdy je ohrožen i plod. Může dojít k předčasnému porodu. Těhotné ženy patří do rizikové skupiny a měly by se nechat očkovat,“ sdělil.

Doplnil, že by se dětmi, adolescenty či osobami mladšími 50 let v této fázi pandemie příliš nezabýval. „Vakcíny jsou k dispozici, očkování je na dobrovolné bází. Celostátní kampaň bych proto nedělal,“ uzavřel.

X X X

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

Zatímco dopady západních sankcí jsou často zpochybňovány, o důsledcích vyhlášené mobilizace nemá ruský ekonom Vladislav Inozemcev pochyby. Ekonomika kvůli rozhodnutí Vladimira Putina přijde podle experta o tři až čtyři miliony zaměstnanců. Devastující budou následky mobilizace především v chudších oblastech, protože peníze původně směřované do investic odkloní vláda na frontu. Do zimy by se tak mohla ruská ekonomika podle Inozemceva zcela zhroutit.

„Ruská ekonomika se do zimy zhroutí, napsal jsem začátkem března. Myslím, že jsem měl pravdu. Mobilizace ohlášená 21. září byla milníkem, který skutečně rozdělil ruskou historii na před a po. Jde o událost, kterou začalo finální odpočítávání Putinovy éry,“ komentoval ruský ekonom Vladislav Inozemcev aktuální situaci pro ruskou verzi webu The Insider.

Před mobilizací Inozemcev odhadoval pokles ruského HDP kolem čtyř až pěti procent. Teď to podle něj bude stejný propad jen za říjen. Peníze totiž nepůjdou do ekonomických investic, ale na frontu. „Má jarní předpověď desetiprocentního pádu se zdá příliš optimistická. A to ještě nebereme v potaz nevyhnutelnou novou vlnu (západních) sankcí, které budou brzy oznámeny,“ doplnil.

Vyhlášená mobilizace tak bude podle Inozemceva skutečnou ekonomickou katastrofou, větší než sankce, větší než samotné válčení na Ukrajině. Pro chudší oblasti budou důsledky podle ekonoma drtivé, tisíce rodin zůstanou zcela bez příjmu, menší podnikatelé zkrachují.

Z pracovního trhu zmizí odhadem tři až čtyři miliony lidí. Odvodoví komisaři totiž začnou doručovat povolávací rozkazy na pracoviště, což donutí lidi skončit nebo zkrátka do práce nedorazit. „To bude největší zásah do ekonomiky. Několik milionů lidí raději v zaměstnání skončí, než aby odešli do armády. Ve velkých městech může ztráta byť jen několika pracovníků způsobit rozsáhlé ekonomické škody. A Rusko je ekonomikou velkých měst a velkých firem,“ vysvětlil své obavy ekonom.

Mobilizace se může týkat až 1,2 milionu lidí

V nezávislých médiích se šíří zprávy, že odvod se bude týkat nikoliv 300 tisíc lidí, jak bylo oznámeno, ale až 1,2 milionu Rusů. Přestože to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl, zprávy z některých oblastí Ruska hovoří jinak. Zejména menšiny prý mobilizace může zdecimovat, odvody jsou tam údajně disproporční.

„Mobilizace není částečná. Ne v Burjatsku. Povolávací rozkazy přišly studentům, důchodcům, otcům mnoha dětí, hendikepovaným,“ řekla pro CNN Alexandra Garmazhapová, předsedkyně Svobodné burjatské nadace. Burjatsko je chudým regionem na Dálném východě. Odvod se tam podle ní dotkl poloviny populace.

Odpor proti mobilizaci je přitom mezi Rusy nemalý. V posledních dnech se odehrálo hned několik incidentů. Jeden muž střílel na odvodní komisi, jiný se na protest podpálil. V důsledku protestů v řadě měst po celé Ruské federací bylo zadržení několika tisíc lidí a útěk dalších desítek tisíc zejména mladých mužů.

X X X

Žádný útěk před mobilizací. Rusko bude prchající muže rekrutovat přímo na hranicích

Rusko se snaží, seč může, aby nahnalo co nejvíce mužů do své armády. Ta na Ukrajině podle všeho utrpěla velmi závažné ztráty, a tak Kreml potřebuje doplnit stavy. Mnoho Rusů však prchá do okolních států, přičemž Moskva zatím ponechává hranice otevřené. Kolony se tvoří například u hranic s Gruzií. Rusové, kteří prchají touto cestou, však dostali do cesty novou překážku. Putinův režim totiž na vytíženém hraničním přechodu Verchny Lars zřizuje svůj odvodový úřad.

O opatřeních ve Verchnym Larsu mezi Ruskem a Gruzií informovalo lokální ministerstvo vnitra Severní Osetie, tedy samozvané republiky, kterou však uznává jen Rusko či jiné neuznávané státečky. Šéf resortu Artur Achmetchanov s policejním ředitelem Andrejem Sergejevem kvůli tomu přímo v místě vedli diskuse.

„Účastníci setkání rozhodli, že umožní občanům překročit hranice pěšmo. Množství dalších opatření je plánováno v rámci zachování práva a pořádku na silnicích,“ uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram. Navíc bude na přechodu v brzké budoucnosti zřízen mobilizační bod pro armádní registraci a spolu s ním i odvodová kancelář,“ oznámil resort.

Ministerstvo samozvané republiky dále zmínilo, že skutečně eviduje velký nárůst množství aut, které k přechodu míří. Gruzie se totiž stala jednou z hlavních cest ven z Ruska. U hranic se proto tvoří kilometrové kolony. V ní jsou mnohdy zdraví a mladí Rusové, tedy ideální materiál pro ruskou válečnou mašinérii.

Severní Osetie navíc podle dostupných informací směřuje k tomu, že kvůli situaci s ruskými uprchlíky na hranicích vyhlásí nouzový stav. Prezident Sergej Menjajlo rovněž slibuje, že u hranic zřídí provizorní ubikace pro utíkající Rusy.

 Rusové prchají i do Finska a postsovětských republik

Gruzie není jedinou destinací, kam se Rusové, kteří nechtějí narukovat do armády, se svými rodinami snaží dostat. Velké kolony byly rovněž u hranic s Finskem. Vedle toho se Rusové snaží dostat také do Kazachstánu, Kyrgyzstánu a dalších bývalých sovětských republik. Mnozí prchají i do jinak velmi zaostalého Mongolska.

Některé státy již oznámily, že Rusy utíkající před mobilizací nepřijmou. Tento postoj zaujaly pobaltské státy, Slovensko, ale také Česká republika. „Naším cílem nemůže být, aby se u nás hromadili dezertéři, to by bylo i bezpečnostní riziko pro náš vlastní stát. Můžou mezi nimi být ruští agenti. A já dlouhodobě a úspěšně pracuji na tom, aby se vliv ruských tajných služeb v Evropě snižoval,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

 Verbíři na mnoha místech berou všechny

Ruská částečná mobilizace, kterou v minulém týdnu vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, se má oficiálně týkat pouze mužů, kteří jsou v aktivní záloze nebo mají vojenskou zkušenost. Objevují se však zprávy, že verbíři na mnoha místech v Ruské federaci berou každého muže na potkání, i když s armádou do té doby nikdy nepřišel do styku.

Ministr obrany Sergej Šojgu v návaznosti na Putinův projev uvedl, že by ruská armáda tímto způsobem měla získat 300 tisíc nových mužů.

Mnoho Rusů již skutečně narukovalo, další ale otevřeně protestují. V mnoha městech, včetně Moskvy či Petrohradu, došlo k rozsáhlým demonstracím, proti kterým tvrdě zasáhli policisté. Skoro až otevřená revolta vypukla v kavkazském Dagestánu, kde se místní muži i ženy pouštějí do ostrých střetů s ozbrojenými policisty.

X X X

‚Jsme odhodlaní donutit Kreml zaplatit.‘ Evropská komise plánuje strop na cenu ropy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

 „Tento strop na cenu ropy pomůže na jednu stranu omezit ruské příjmy, na straně druhé zachová na globálním trhu stabilitu,“ prohlásila von der Leyenová. „Dnes v tomto balíku připravujeme právní základ pro tento strop na cenu ropy,“ pokračovala.

Postup Evropské komise navazuje na plán ohlášený v létě skupinou vyspělých ekonomik G7, která si vytyčila cíl od 5. prosince zavést globální maximum na cenu ruské ropy.

Detaily mechanismu zatím nejsou jasné. Předpokládá se, že jeho jádrem by byl zákaz přepravovat či pojišťovat dodávky ruské ropy prodávané za cenu nad stanovenou hranicí. Plán vychází z předpokladu, že systém bude výhodný i pro země, jako je Čína, zatímco Rusko bude stále finančně motivované ropu na trh dodávat.

Evropská unie přípravou nových sankcí reaguje na mobilizaci vyhlášenou minulý týden prezidentem Vladimirem Putinem i na hlasování o připojení k Rusku narychlo uspořádaná v Moskvou okupovaných částech Ukrajiny a v samozvaných proruských útvarech na východě země.

„Jsme odhodlaní donutit Kreml zaplatit za tuto novou eskalaci,“ řekla předsedkyně Evropské komise. Nové restrikce v obchodu podle ní mohou Moskvu připravit o další miliardy eur a dotkly by se sektorů spojených s „ruským vojenským komplexem“.

Zda se plán týká také dovozu ruských diamantů, o jehož zákazu se v posledních dnech spekulovalo, nebylo ihned jasné.

X X X

 Prokop: Chudší lidé se teď plošným tarifem skládají na to, aby dotovali vlastníky nemovitostí a chat

O víkendu proběhly v Česku komunální volby a výsledky ukázaly nespokojenost lidí v chudších oblastech země. V některých městech se lidé znovu vydali demonstrovat proti současné vládě. Ta by se podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research měla více zaměřit na regionální rozvoj podobně, jako tomu je například v Německu. „Bylo by to mnohem lepší než tam posílat nějaké jednotky miliard přes dotace,“ říká Prokop pro Radiožurnál.

 Rozhovor vedeme v týdnu, kdy byly volby do městských a obecních zastupitelstev. Jsme mezi prvním a druhým kolem doplňovacích voleb do třetiny Senátu. Jak se mají výsledky voleb k regionálním nerovnostem?
Koukněte se třeba na deset měst, kde je největší míra exekucí. Těch větších měst, což je hodně severozápad, Ústecký a Karlovarský kraj, ale i část Moravskoslezska. Tam je dominance ANO a SPD opravdu relativně velká. V průměru posílily asi o pět procentních bodů. I když se k tomu přičtou hlasy levice.

Někdo říká, že ANO a SPD jenom nahradily ČSSD a KSČM, ale když sečtete hlasy ČSSD, KSČM, ANO, SPD před čtyřmi lety a dnes, tak v těchto městech v průměru tato skupina – a nechtěl bych říct, že to jsou stejné strany – posílila asi o pět procentních bodů. A v některých městech, jako je Česká Lípa, Teplice, Cheb, ještě víc.

Takže to není jenom nahrazení hlasů tradiční levice. Tam je posílení ještě vůči původní sumě hlasů i na úkor středopravice a na úkor lokálních hnutí. To signalizuje nespokojenost v těchto oblastech.

My sice máme nějaké programy, které tam posílají evropské fondy. Ale při základních systémových reformách, třeba zrušení superhrubé mzdy, zkrátka ve velkých daňových věcech vůbec nemyslíme na rozvoj těchto regionů. Snížení daní pomohlo Praze a bohatým regionům, protože to vyhovovalo lidem se středními a vyššími příjmy.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ

Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.

Ale zaměstnanci, kteří mají 15 až 25 tisíc, což je častější v chudších regionech, ti z toho vydělali velmi málo. Udělali jsme změny za 130 miliard a jen malinko jsme tím pomohli chudým regionům.

A potom samozřejmě vzniká frustrace, protože kdyby ty změny byly udělány naopak, nebo byly levnější, pomohlo by to Ústecku a Karlovarsku víc a zůstala by tam spousta kupní síly, která by podpořila lokální služby.

To je mnohem lepší než tam posílat nějaké jednotky miliard přes dotace. Takže poučení pro vládu je myslet v daňových reformách a ve velkých věcech na regionální rozvoj. To dělají Němci, my jsme to v podstatě nedělali posledních 15 let.

x  Jaké tedy plynou z těch sociálních nerovností a jejich příčin úkoly pro politickou elitu?

Některé jsou krátkodobé. Teď se zastropovaly ceny, ale jak ukázala analýza pro Český rozhlas, přesto pro nějakých 20 procent nejchudších domácností jsou ty stropy hodně vysoko.

A zrovna teď asi většině posluchačů a čtenářů přišlo na účet 2 až 3,5 tisíce korun, respektive na účet dodavatele elektřiny, protože děláme plošný tarif.

To je věc, která možná měla malinký smysl předtím. Ale co jsou stropy na ceny energií, tak plošné opatření existuje i v těch stropech a zmíněné až 3 tisíce korun bohužel podpoří lidi, kteří mají hodně nemovitostí nebo chaty. Protože se to dostane na každé odběrné místo.

Takže se lidé, kteří jsou chudší, skládají na to, aby dotovali vlastníky nemovitostí, což není úplně šťastné.

Myslím si, že tyto plošné věci bychom měli už teď omezit. Plošná pomoc je v zastropování cen energií a měli bychom se zaměřovat na systémová opatření pro spodní polovinu obyvatel, což je třeba lepší valorizace důchodu. Aby ti chudší důchodci nedostávali tři stovky valorizaci.

A potom jsou tu dlouhodobé věci, kde stát musí začít šetřit, protože máme obrovský schodek. Je to mnohem horší než v roce 2010, když jsme strašili Řeckem, byť to stále není žádná katastrofa. Musí se začít šetřit tak, aby to nepoškodilo sociální soudržnost.

X X X

Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobců. Bývalí šéfové státních rezerv Páleník a Perutka žádný trestný čin nespáchali

 Definitivně nevinni. To je resumé Nejvyššího soudu v Brně, který se zabýval případem údajně nevýhodného dodatku ke smlouvě Správy státních hmotných rezerv s kontroverzní společností Viktoriagruppe na pronájem tanku státní firmy Mero v Nelahozevsi. Tímto dodatkem byl pronájem ukončen s vizí velkého státního nákupu ropy.

Obžalováni byli bývalý šéf Vojenského zpravodajství a později správy rezerv Ondrej Páleník a jeho předchůdce a podřízený Tomáš Perutka. K žádné trestné činnosti ale podle Nejvyššího soudu nedošlo, naopak oba manažeři jednali v zájmu státu. Ekonomický deník si mohl prostudovat rozhodnutí soudu.

U soudu prvního stupně byl na konci října 2019 Ondrej Páleník zproštěn obžaloby a Tomáš Perutka uznán vinným zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, s pětiletým podmíněným odkladem. Zároveň mu byla uložena povinnost nahradit poškozené České republice – Správě státních hmotných rezerv, majetkovou škodu ve výši 49 659 840 korun.

Rozsudek soudu napadl odvoláním Tomáš Perutka, jeho dcera Eva Perutková a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Minx.

Vrchní soud v Praze svým rozsudkem z 1. září 2020 napadený rozsudek zrušil, a Perutku zprostil obžaloby v celém rozsahu.

Podle trestního řádu pak soud poškozenou Českou republiku – Správu státních hmotných rezerv odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Odvolací soud dále zamítl odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství podané v neprospěch obou obžalovaných.

Neúspěšné dovolání

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze podal dovolání Nejvyšší státní zástupce.

„V jednání obviněného Ing. Tomáše Perutky nelze spatřovat úmysl, a to ani nepřímý, ke způsobení škody státu. Je zřejmé, že obviněný Ing. Tomáš Perutka neukončil smluvní vztah z libovůle a s úmyslem ať již přímým či nepřímým, že jeho jednáním vznikne státu škoda, ale naopak z důvodu předpokládaného naskladnění ropy a probíhající revize nádrže, která s naskladněním ropy úzce souvisela. Vzhledem k chybějícímu úmyslu způsobit státu škodu nebo bezdůvodně zvýhodnit Viktoriagruppe, nelze obviněného Ing. Tomáše Perutku uznat vinným ani zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku ani zločinem zneužití pravomoci úřední osoby,“ lze se dočíst v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Podobně soud vyhodnotil dovolání nejvyššího žalobce v případě Ondreje Páleníka.

„Vzhledem k výše uvedenému nelze ani jednání obviněného Ing. Ondreje Páleníka, MBA, genpor. v. v., posuzovat jako tyto trestné činy, neboť i on měl, stejně jako jeho předchůdce Ing. Tomáš Perutka, povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud podepsal Dodatek č. 14, kterým byla formálně ukončena povinnost Viktoriagruppe hradit náklady za uvolněnou skladovací kapacitu, pouze řádně ukončil vztah, který předtím nebyl Ing. Tomášem Perutkou ukončen zcela v souladu se smluvním ujednáním.

Na tomto místě je možno sice přisvědčit nejvyššímu státnímu zástupci, že Dodatek č. 14 nebyl nadbytečný či pouhý deklaratorní právní úkon, byl nezbytný k řádnému ukončení povinnosti Viktoriagruppe hradit měsíční náklady za uvolněnou skladovací kapacitu. Pokud však jednání obviněného Ing. Tomáše Perutky nelze považovat za jednání zakládající jeho trestní odpovědnost za shora uvedené zločiny s ohledem na důvody, které jej k jeho jednání vedly, jak v zásadě správně vysvětlil ve svém rozsudku již odvolací soud, nelze ani v jednání obviněného Ing. Ondreje Páleníka, MBA, genpor. v. v., spatřovat porušení péče řádného hospodáře či způsobení škody státu,“ konstatoval senát Nejvyššího soudu.

Jednali v zájmu státu

Páleník i Perutka podle Nejvyššího soudu jednali podle svého nejlepšího vědomí, jednali v zájmu státu, usilovali o splnění svých povinností, které jim zákon ukládal v souvislosti s jejich postavením a funkcí ve Správě státních hmotných rezerv.

„V tomto směru lze opět odkázat i na závěry, které učinil ve svém rozsudku již odvolací soud. Ačkoli lze vyslovit jisté pochybnosti o racionalitě a hospodárnosti počínání obviněných, je nutno toto jejich jednání hodnotit i v časovém kontextu, v němž svá rozhodnutí činili. Nelze ani pomíjet všechny okolnosti, které při svém rozhodnutí museli brát v úvahu. Nelze pominout ani princip ´ultima ratio´ použití prostředků trestního práva. Jak ostatně konstatoval i Ústavní soud ´ne každé neracionální či nehospodárné jednání je nutně jednáním, které by mělo být postiženo trestněprávními nástroji, ne každé porušení povinnosti při správě majetku státu dosahuje takové intenzity společenské škodlivosti, aby bylo možno konstatovat, že došlo ke spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Při menší míře škodlivosti jednání lze ovšem uvažovat například o odpovědnosti a porušení povinnosti v rámci pracovněprávního vztahu,“ uvedl dále Nejvyšší soud.

Pokud by totiž dle soudu tato zásada neplatila, pak by mohla nastat i situace, kdy by každý vedoucí pracovník byl příslovečně „jednou nohou ve vězení“, což by reálně mohlo vést k alibismu, nerozhodnosti
a ke zlidovění rčení, podle kterého „kdo nic nedělá, ani nic nezkazí“.

„Od vedoucích pracovníků se přitom očekává pravý opak: invence, kreativita a schopnost nést za svoje rozhodnutí i odpovědnost, která však má být vedena v trestněprávní rovině teprve v krajním případě,“ konstatuje Nejvyšší soud.

Páleník s Perutkou museli podle usnesení soudu při svém rozhodování zohlednit nejenom krátkodobé hledisko možného příjmu státu od Viktoriagruppe s ohledem na znění jednoho z dodatků ke smlouvě, podle něhož měla Viktoriagruppe hradit správě rezerv skutečné náklady za uvolněnou skladovací kapacitu o velikosti 125 000 m3 na ropu v zásobníku společnosti MERO v Nelahozevsi, ale i skutečnost, že Viktoriagruppe může namítat neoprávněný majetkový prospěch státu za dobu, v níž by tuto uvolněnou skladovací kapacitu nemohla použít.

„Rovněž obvinění nemohli pominout skutečnost, že bylo jejich
povinností zajistit potřebnou skladovací kapacitu pro nákup ropy, pokud by vláda respektovala pokyn k navýšení skladovaných zásob ropy v rámci státních hmotných rezerv a vydala pokyn k nákupu této ropy. Přitom ani v době rozhodování obviněných nebylo zřejmé, jaký typ ropy by byl nakoupen. Obvinění tedy byli povinni v rámci zastávané funkce činit rozhodnutí nejen z hlediska krátkodobého zájmu či prospěchu státu, ale i z hlediska dlouhodobého, v němž strategickým zájmem státu bylo navýšení státních hmotných rezerv ropy. Pokud upřednostnili naposledy uvedený zájem státu, nelze v tomto jejich rozhodnutí
shledat bez důvodných pochybností naplnění objektivní stránky uvedených trestných činů s ohledem na obhajobu, kterou obvinění uplatnili,“ uzavřel Nejvyšší soud.

Chtěli dostát právu

Společnost Viktoriagruppe, která pro Správu státních hmotných rezerv skladovala od roku 2004 pohonné hmoty, měla ve smlouvě určeno platit také za jeden velkokapacitní tank společnosti Mero v Nelahozevsi. Firma v minulosti několikrát požádala o zrušení této smluvní povinnosti, protože pohonné hmoty neskladovala v České republice, ale v německém Kraillingu.

K dohodě mezi správou rezerv a Viktoriagruppe o ukončení plateb došlo až v květnu roku 2012. V průběhu tohoto roku si Viktoriagruppe vyměnila se Správou státních hmotných rezerv několik dopisů z nichž vyplynula společná dohoda o ukončení plateb pronájmu zásobníku.

O několik měsíců poté, na sklonku roku, převzal vedení správy generál Ondrej Páleník. Protože nebylo vypovězení platby za zásobník v Nelahozevsi definitivně papírově stvrzeno, Páleník v dubnu 2014 podepsal dodatek ke smlouvě s Viktoriagruppe.

Příběh skladování české nafty v Německu nakonec skončil fiaskem a právními třenicemi mezi oběma zeměmi. Společnost zkrachovala a stát složitě odvážel naftu z německých skladů zpět do České republiky. V České republice měla tato story ovšem i již výše zmíněnou trestně právní dohru.

Policie a žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Minx Ondreje Páleníka a Tomáše Perutku totiž vinili z toho, že se vypovězením smlouvy, respektive sepsáním dodatku k ní, měli dopustit závažné trestné činnosti.

Připravili stát o čtvrt miliardy, tvrdil žalobce

Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Minx škodu vyčíslil na čtvrt miliardy korun.

„České republice zastoupené Správou státních hmotných rezerv způsobil škodu tím, že neučinil kroky k tomu, aby společnost Viktoriagruppe uhradila náklady spojené s volnou skladovací kapacitou v centrálním tankovišti ropy Nelahozeves za měsíce červen 2012 až březen 2013 ve výši nejméně 49 536 000 korun, a jeho jednání podpisem Dodatku 14, kterým zrušil ustanovení článku VI odst. 8 Dodatku 11 stanovící povinnost společnosti Viktoriagruppe hradit náklady za uvolněnou skladovací kapacitu v centrálním tankovišti bylo způsobilé přivodit škodu za období od dubna 2013 do 18. února 2017 až do výše 232 819 200 korun,“ pohnal k soudu Páleníka Minx. Pro vysvětlení, k této cifře možné škody došel s ohledem na dobu trvání smlouvy s Viktoriagruppe.

Svědectví právničky hmotných rezerv

Jednou z nejdůležitějších postav popisovaného případu byla vedoucí legislativně právního oddělení Správy státních hmotných rezerv Alena Černá, která k problematickému vypovězení plateb za zásobník v Nelahozevsi sepisovala právní stanoviska.

„Svědkyně Alena Černá, právnička Správy státních hmotných rezerv, uvedla, že se smluvním vztahem SSRH a Viktoriagruppe se setkala v rámci auditu, který nařídil Ondrej Páleník. Vyhotovený audit převzal pan Perutka, pan Páleník pak zde již nepracoval. Pokud jde o Dodatek č. 14, k tomu jako právní útvar Správy státních hmotných rezerv měli výhrady, které zanesli do písemného stanoviska. Stanovisko vytvořil pan Jankovský a ona ho pak schvalovala. Mimo jiné upozornili na to, že retroaktivní působení smlouvy nelze takto řešit, pokud si obě strany nevypořádají své závazky a povinnosti. Byla toho názoru, že tímto způsobem není možné řešit ukončení pronájmu skladovací kapacity ropy v CTR Nelahozeves, tedy zrušení článku VI. odst. 8. Ten dotyčný, který měl dodatek uzavírat, se měl pozastavit nad tím, že není něco v pořádku,“ tvrdil v obžalobě žalobce Tomáš Minx.

K ukončení pronájmu bylo podle Minxe potřeba uzavřít písemný dodatek nebo písemnou smlouvu. Sama Alena Černá vznik nějaké škody neshledala. Formulaci ve vypracovaném stanovisku považovala za nedoporučující stanovisko a upozorňující na právní nedostatky.

„Kdyby s dodatkem souhlasila, tak by to přímo uvedla. Ve stanovisku je jasně napsáno, co považují za nutné k návrhu doplnit a upravit tak, aby bylo možné ho doporučit k podpisu. Právní odbor podpis dodatku nedoporučil. Audit smluv nařízený Ondrejem Páleníkem uvítala, Ondrej Páleník se rozhodl audit učinit vlastní silou,“ konstruoval překročení zákona Páleníkem a Perutkou žalobce Minx.

Ekonomický deník proto konfrontoval tvrzení žalobce s dokumenty správy rezerv, pod kterými je Alena Černá podepsána.

„K předloženému návrhu dodatku číslo 14 ke Smlouvě o ochraňování státních hmotných rezerv č. 2004 0884 se společností Viktoriagruppe tímto odbor legislativně právní uvádí, že předložený návrh dodatku je plně v souladu s platnými právními předpisy a odbor legislativně právní k němu nemá žádné připomínky,“ napsala 1. června 2012 právnička Černá.

Alena Černá se problematikou ukončení plateb za prázdný tank v Meru zaobírala také v březnu 2013, kdy se jej chystal po určité době neaktivity ze strany Viktoriagruppe podepsat tehdejší předseda správy rezerv Ondrej Páleník.

„Část C návrhu dodatku, v níž se navrhuje zrušení odstavce 8. článku VI. s odůvodněním, že se stal nadbytečným 1. 6. 2012, jde podle názoru odboru legislativně právního o určitou quasi retroaktivitu, která je obecně nepřípustná a proto tuto úpravu odbor legislativně právní nedoporučuje. V textu dodatku by postačilo uvést, že se ruší odstavec 8 článku VI. a deklarovat, že strany jsou ohledně ukončení pronájmu skladovací kapacity v CTR Nelahozeves finančně a majetkově vyrovnány,“ stojí v interním dokumentu správy rezerv z 20. března roku 2013. Šlo o vyžádanou interní právní analýzu k ukončení plateb ze strany Viktoriagruppe, kterou o pár dnů později šéf správy rezerv stvrdil svým podpisem. Shrnuto, podtrženo: dle právníků správy k žádné škodě nedošlo, a zrušení plateb za zásobník v Nelahozevsi bylo „plně v souladu s platnými právními předpisy“ a odbor legislativně právní k němu neměl „žádné připomínky“.

Kam s ropou?

Jak již Ekonomický deník vypíchl, vypovězení povinnosti společnosti Viktoriagruppe přitom mělo i jiný důležitý důvod – státní zájem. Bezpečnostní rada státu (BRS) totiž Správě státních hmotných rezerv uložila nakoupit ropu. A tento artikl měl být dle informací ze správy uskladněn právě v prázdném tanku v Nelahozevsi, za který do června 2012 Viktoriagrupe platila a správa rezerv peníze přeposílala společnosti Mero.

Dokládá to výslech dalšího právníka správy rezerv Jana Pilečka, z nějž žalobce Tomáš Minx v obžalobě také citoval.

„Z obsahu Dodatku 11 dále vyplývá, že Správa státních hmotných rezerv může ukončit tento pronájem skladovací kapacity společnosti Viktoriagruppe v případě, že bude předmětnou skladovací kapacitu potřebovat pro své potřeby. Ukončení pronájmu této kapacity bylo provedeno v návaznosti na plán pořízení ropy podle usnesení BRS, která měla být v dané skladovací kapacitě uskladněna. Společnost Viktoriagruppe byla o ukončení pronájmu skladovací kapacity vyrozuměna korespondenčně, a to dopisem ze dne 28.5.2012 zaslaným Tomášem Perutkou. Společnost Viktoriagruppe ukončení pronájmu ke dni 31.5.2012 akceptovala,“ řekl u výslechu právník Pileček.

Na tvorbě dopisu správy rezerv se podle svých slov Pileček sice nepodílel, ale seznámil se s ním seznámil v době, kdy správa rezerv řešila pořízení ropy na základě usnesení Bezpečnostní rady státu.

Žalobce Minx v obžalobě ale dovozoval, že pouze dvě varianty mohly společnost Viktoriagruppe její povinnosti hradit náklady za uvolněnou skladovací kapacitu zprostit.

„Zaprvé šlo o faktický úkon spočívající v tom, že Správa státních hmotných rezerv hmotu do kapacity naskladní, a zadruhé to, že správa umožní třetímu subjektu, aby volnou skladovací kapacitu užíval. Uvedené ustanovení smlouvy poskytuje jasný taxativní výčet případů, kdy společnosti Viktoriagruppe zmiňovaná povinnost zanikne. Jinou skutečností je změna dodatku jako takového,“ tvrdil v obžalobě Minx.

Audit, ale od koho?

Policie a žalobce Páleníka také vinili, že údajně neposlechl Bezpečnostní radu státu, která mu uložila vypracovat externí nezávislé audity smluv Správy státních hmotných rezerv s Viktoriagruppe.

„Takto jednal, ačkoliv si byl vědom toho, že Bezpečnostní rada státu vydala dne 20. října 2011 usnesení, ve kterém uložila předsedovi Správy státních hmotných rezerv povinnost realizovat provedení nezávislého externího auditu smluv mezi správou a Viktoriagruppe, který měl za cíl vyhodnotit aktuální stav způsobu ochraňování ropy a ropných produktů, tuto povinnost však vědomě ignoroval, provedení nezávislého auditu nezajistil, čímž se připravil o informace o rizicích obchodní spolupráce mezi Správou státních hmotných rezerv a společností Viktoriagruppe, dále o varianty řešení těchto rizik s možnostmi jejich eliminace a v neposlední řadě též doporučení dalšího postupu s vyčíslením dopadů jednotlivých ekonomických, právních a odborných variant obchodní spolupráce mezi Správou státních hmotných rezerv a společností Viktoriagruppe,“ konstatoval dále žalobce.

Podle Minxe Páleník podepsal vypovězení plateb Vikroriagruppe, aniž by vyčkal na závěry jím zadaného interního auditu ze dne 17. ledna 2013 vybraných platných smluv správy rezerv, který se zabýval právními a ekonomickými riziky smluvních vztahů mezi správou a privátním ochraňovatelem.

Páleník od začátku tvrdil, že šlo o manipulaci s fakty.

„Usnesení o zahájení trestního stíhání nepostřehlo či zamlčelo, že podle usnesení vlády ze dne 7. 3. 2012 musely být veškeré konzultační, poradenské a právní služby požadované ústředním orgánem státní správy s cenou dodávky nad 1 milion korun předem projednány, respektive předkládány pro informaci členům vlády. Předložení nemohl učinit předseda správy sám, ale pouze cestou ministerstva průmyslu a obchodu, o což bylo opakovaně žádáno, ale bez výsledku. Žádal o to můj předchůdce, po ustanovení do funkce i já,“ tvrdí Páleník.

Válečný veterán Ondrej Páleník tvrdí, že je nevinný. „Pokud pronájem skončil, nebylo proč za něj dál platit,“ říká.

Páleník přiznával, že on sám rozhodl o provedení auditu vlastními silami.

„Ale to nikoli z jakýchkoliv špatných úmyslů, ale protože zpracovatelem vnitřního auditu byl odbor legislativní a právní Správy státních hmotných rezerv. Tedy tentýž útvar, který předem připomínkoval návrh Dodatku č. 14 a neuplatnil jakékoliv výhrady k připravenému textu v tom, že pronájem výše již několikrát zmíněné uvolněné nádrže byl ukončen před mnoha měsíci a peníze, o něž v této trestní věci jde, byly placeny právě za tento pronájem. Výstup z toho stanoviska byl i pro mne jako neprávníka zcela srozumitelný, a sice že pokud byl pronájem, bylo za něj placeno, pokud skončil, nebylo proč dál platit,“ uzavřel Páleník neúspěšný návrh na zastavení trestního stíhání.

Nakonec mu dal zcela za pravdu až Nejvyšší soud. Informace o tom, zda bude své trestní stíhání a ostrakizaci žádat náhradu po státu zatím známy nejsou. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Drzý princ George má hlášku, kterou dokáže uzemnit spolužáky. Dobře ví, že bude králem

Od narození ho sleduje celý svět, a tak není překvapením, že si nejstarší syn prince Williama a Catherine, princezny z Walesu, moc dobře uvědomuje, kým je a zejména, kdo jsou jeho příbuzní. O tom podle Katie Nichollové, autorky nové publikace o královské rodině, vypovídá i fráze, kterou se prince George snaží budit respekt u svých spolužáků.

Už v devíti letech si je princ George moc dobře vědom svých budoucích královských povinností, přesto si zachovává dětské rošťáctví. Spisovatelka Katie Nichollová ve své nové knize The New Royals (Noví členové královské rodiny) přiblížila, jak si v pořadí druhý nástupce na britský trůn dokáže zjednat ve škole respekt, uvádí Daily Mail.

Tvrdí, že se princátko ohání svým otcem. „George chápe, že jednou bude králem. Už jako malý chlapec se ve škole přetahoval s kamarády a překonával své vrstevníky hláškou: ‚Můj táta bude král, tak si dávejte pozor,‘“ uvádí autorka.

Princ William, prvorozený syn krále Karla III., se po smrti královny Alžběty II. stal v pořadí prvním následníkem trůnu. Své budoucí povinnosti si je William vědom, stejně jako toho, že by po něm měl na trůn usednout právě George. Stejně jako jeho sourozence – sedmiletou princeznu Charlotte a čtyřletého prince Louise – proto s princeznou Catherine vychovávají k úctě monarchii a smyslu pro povinnost.

 Kdy princ zjistil, že se stane králem?

„Vychovávají své děti, zejména prince George, s vědomím toho, kdo jsou a jakou roli zdědí. Přesto je nechtějí zatěžovat přílišným pocitem povinnosti,“ uvádí Nichollová. Poprvé se měl o svém osudu princ dozvědět v sedmi letech. „Předtím se této diskusi vyhýbali, aby Georgeovi dopřáli normální rodinnou výchovu,“ uvedl další autor knihy o královské rodině Robert Lacey.

Zda se o svých budoucích povinnostech a o tom, co vše konkrétně zahrnují, princ George dozvěděl opravdu před dvěma lety, je stále předmětem diskusí. Pokud je však informace pravdivá, tak princ ještě v prosince 2019 netušil, že je budoucím králem. Přitom právě v této době pózoval na fotografii, jíž se přezdívá snímek „čtyř monarchů“. Zachycen byl totiž ve společnosti královny Alžběty II., otce prince Williama a svého dědečka – současného krále Karla III.