Pracovní morálka Němců uvadá. Merz velí ke změně, cílí na důchody i malé úvazky. Německý kancléř Friedrich Merz v rámci restartu uvadající ekonomiky vyhlásil boj paradoxu trhu práce. Nezaměstnanost je sice na historickém minimu, Němci však na individuální úrovni nikdy nepracovali méně. A další rána ještě přijde, do roku 2035 trh opustí takřka pět milionu lidí, kteří odejdou do důchodu. Vláda proto musí dotlačit mladší ročníky, aby svůj volný čas obětovali na oživení největší evropské ekonomiky.

 Merzův kabinet vtrhl do funkčního období nepříliš přesvědčivě, šéfa CDU/CSU v roli kancléře potvrdil Bundestag potupně až ve druhém hlasování. Protivahou je odstranění takzvané dluhové brzdy a schválení bilionů eur na investice. Jenže prosté utrácení německou ekonomiku nespasí, shodují se ekonomové.

„Peníze samy o sobě nepostaví dálnice a mosty, potřebujeme spoustu dělníků navíc,“ uvedl pro list Financial Times šéf ekonomického think tanku Clemens Fuest. Jeho kolega z institutu IAB Bernd Fitzenberger vysvětluje, že zaměstnanost vystoupala v roce 2024 na rekordní úroveň, i díky pracovníkům ze zahraničí, kterých je v Německu přes šest milionů. „Pět ze šesti Němců v produktivním věku má práci. Celkově tedy němečtí občané pracují jako nikdy v historii,“ míní.

Jenže průměr v odpracovaných hodinách na hlavu je rekordně nízký. Podle dat OECD mají Němci nejmenší průměrný počet odpracovaných hodin ze všech velkých evropských ekonomik. A do budoucna může být ještě hůř, varuje Martin Werding z vládní komise ekonomických expertů, zmiňuje zejména sektory zdravotnictví a školství.

Zkracování pracovní doby a důchodový věk

Snahy o zkracování pracovní doby přitom provází Německo od konce 2. světové války. Odborové svazy v padesátých a šedesátých letech dlouhodobě tlačily na uzákonění pětidenního pracovního týdne. Do učebnic historie se dostal i jejich emocionální plakát, na kterém malý chlapec hlásá: „V sobotu je tatínek můj!“

V osmdesátých letech se odboráři uchýlili k vůbec nejdelší stávce v historii s cílem prosadit zkrácení týdenního penza odpracovaných hodin ze 40 na 35. Paradoxní je, že v roce 1993 na sebe tehdejší kancléř Helmut Kohl poštval hněv veřejnosti, když si stěžoval na malé pracovní nasazení občanů a jejich brzký úprk do důchodu, od té doby se délka strávená v práci snížila o 13,5 procen  ta.

Ani nesouhlasné výkřiky veřejnosti nezastavily v roce 2007 krok vlády Angely Merkelové na zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let. S prosazením agendy tehdy CDU pomáhali i Sociální demokraté. A jak to tak vypadá, v nepopulárních krocích budou pokračovat i v aktuálním koaličním svazku s Merzem. V programovém prohlášení vlády najdeme pasáž o tlaku na občany ohledně větší hodinové nálože práce i růstu minimálního věku pro odchod do důchodu.

Ekonomové tento závazek pochopitelně vítají, podle profesora ekonomie z Mnichovské univerzity Andrease Peichla však jsou vládní plány zatím „vágní a neurčité“. „Klíčové jsou přitom v tomto ohledu detaily. Vládní iniciativa tak zřejmě bude neefektivní, nebo se z toho stane byrokratická a řádně drahá noční můra,“ tvrdí.

Opatření, která budou bolet

Největší neplechu dělá ve statistice velmi početná skupina zaměstnanců na částečné úvazky, aktuálně tvoří zhruba třicet procent. Podle analytika Sebastiana Dulliena z think tanku IMK tito zaměstnanci velmi zkreslují dlouhodobé statistiky. Jako příklad uvádí, že lidé zaměstnaní na plný úvazek pracují 40,2 hodiny týdně, což je o pouhou hodinu méně než v roce 1991. Když do mixu přidáme částečné úvazky, jako tomu je u aktuálních statistik, průměr padá ke 34 hodinám, to je o sedm procent méně oproti celounijnímu průměru a o 16 procent méně než v případě Řecka.

Podle průzkumů by velká část oslovených byla ochotná úvazek rozšířit, v cestě jim však stojí, zejména ve velkých městech, nedostačující kapacita jeslí a školek či alternativní péče o děti. „Najít v Německu dobrou pečovatelskou službu pro děti je opravdu obtížné. Matky to pak odrazuje k návratu do práce na plný úvazek,“ popisuje Stephanie Poggemöllerová ze seberozvojové skupiny Práce a rodina.

Merz má v zásobě i další opatření, jak Němce nahnat do práce, ta však budou krajně nepopulární. Nabízí se osekání poměrně štědrého počtu státních svátků, těch lze v některých spolkových zemích napočítat až třináct. Jejich výraznější redukcí by mohlo do státní kasy přitéct osm miliard eur za rok. Vyšší věk odchodu do důchodu je na tom v otázce příjmů do rozpočtu ještě lépe. Z politického hlediska by však šlo do dalších voleb pro už nyní křehký kabinet o sebevraždu.

 X X X

 Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání o konci války, prohlásil Trump po telefonátu s Putinem

Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Putin podle agentury TASS po telefonátu prohlásil, že Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech.

 Trump také sdělil, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macron či německého kancléře Friedricha Merze.

Putin více než dvouhodinový rozhovor podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.

Také Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu.

„Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. Když před více než třemi lety vydal rozkaz k invazi na Ukrajinu, hovořil o potřebě tuto zemi denacifikovat a demilitarizovat.

‚Zájem o setkání‘

Putin podle TASS uvedl, že podrobnosti o telefonátu s Trumpem později sdělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a prezidentův poradce Jurij Ušakov. Ušakov novinářům řekl, že jedním z témat byla i možná schůzka Trumpa a Putina.

„Oba prezidenti mají o takové setkání zájem. Ale oba prezidenti mají zájem i na tom, aby tato schůzka nebyla bezobsažná, ale zaměřená na výsledek,“ řekl Putinův poradce s tím, že oba státníci se shodli na potřebě takové setkání pečlivě připravit. Termín ani místo schůzky zatím podle Ušakova nejsou stanoveny.

 Ušakova dále řekl, že Putin s Trumpem se vyslovili pro normalizaci vztahů svých zemí. Americký prezident upozornil, že Rusku kvůli pokračující válce s Ukrajinou hrozí nové sankce, ačkoli sám jejich příznivcem není, poznamenal Putinův poradce.

Nový balík sankcí připravuje Evropská unie, aby Moskvu přinutila přistoupit na příměří, a návrh tvrdých protiruských sankcí vzniká také v Senátu USA, kde má širokou nadstranickou podporu.

Peskov k pondělnímu telefonátu řekl, že Putin ho vedl ze Soči. Mluvčí také řekl, že evropští představitelé se Trumpa, který zastává neutrální pozici, snaží získat na svou a proukrajinskou stranu.

Moskva v minulých týdnech opakovaně ocenila Trumpův postoj jako vyvážený a naopak kritizovala evropské země, které podle ní naopak stojí o další pokračování války a oslabování Ruska.

 X X X

USA,  TRUMP,  ROZDĚLIT  UKRAJINU   POLSKU,  SR,  MAĎARSKU

ODSTRANIT  FAŠISTY  HITLERA  Z  UKRAJINY  MERZEM,  JAK  ŽÁDÁ  PREZIDENT  NĚMECKA

TRUMP  DRŽET  RAD  ITÁLIE,  MELÁNIOVÉ,  NEPOSLOUCHAT  ANGLII,  NENÍ  V  EU

 Orbán hovorí o riziku hniezda ukrajinskej mafie, v Kyjeve ho podozrievajú, že by si chcel uchmatnúť časť Ukrajiny

Špionážny škandál utíchol, medzištátne vzťahy sa naďalej zhoršujú. Týždeň od vyhostenia diplomatov a zatýkania podozrivých osôb nič nenasvedčuje tomu, že by sa politická atmosféra mohla zlepšiť. Naopak, realitou sú ochladzujúce sa vzťahy medzi Kyjevom a Budapešťou. Najnovšie sa pod to podpísali výroky dvoch čelných predstaviteľov Maďarska na adresu Ukrajiny.

Premiér Viktor Orbán, ktorý dôrazne odmieta vstup susedného štátu do EÚ, ostrými slovami zopakoval svoju pozíciu na konferencii v Budapešti: „Nechceme zmeniť najbezpečnejší štát v Európe na hniezdo (ukrajinskej) mafie. Nechceme, aby peniaze Maďarov išli cez Brusel na Ukrajinu. Nie, nie a nie.“ Zároveň tvrdil, že členstvo Ukrajiny v únii by s jej lacnou produkciou viedlo k likvidácii maďarského poľnohospodárstva.

Orbán ďalej tvrdil, že vstup susedného štátu, ktorý už viac ako tri roky čelí ruskej invázii, by vtiahol Maďarsko do vojny. „Ukrajinské členstvo v EÚ je našou najväčšou hrozbou,“ zdôraznil. Pokračoval, že Ukrajinci nestáli na vlastných nohách ani pred vpádom ruskej armády a do únie sa chcú dostať čo najskôr za každú cenu, aby od nej získali peniaze.

Šéf diplomacie za predsedom vlády nezaostal v ostrej rétorike. Péter Szijjártó sa najprv zmienil o tom, ako by malo NATO pristupovať k Ukrajine: „Keď rozprávame o obrane, hovoríme o našej vlastnej obrane, nie o obrane vonkajšieho hráča. Obrana Ukrajiny nie je obranou aliancie… Ukrajina je teraz hrozbou,“ povedal po neformálnom rokovaní ministrov zahraničných vecí členských krajín Severoatlantickej aliancie. Na konferencii, kde rečnil Orbán, sa Szijjártó znovu obul do susedného štátu: „Ukrajina je najskorumpovanejší štát v Európe. Je krajina, odkiaľ by státisíce pracovníkov zaplavili maďarský trh práce. Ak im dovolíme vstúpiť do únie, tá sa stane miestom, kde sa objaví ukrajinská mafia.“

 Mimochodom, mal pravdu Szijjártó, keď označil Ukrajinu za najviac skorumpovaný európsky štát? Čiastočne. V minuloročnom rebríčku vnímania korupcie, ktorý zostavila medzinárodná organizácia Transparency International, sa totiž nachádza na rovnakom 105. mieste spolu so Srbskom (horšie na tom už nie ani jedna európska krajina). Ešte dodajme, že napriek tomuto faktu Budapešť výrazne podporuje snahy Belehradu o vstup do EÚ, čo je v úplnom protiklade s jej postojom k ambíciám Kyjeva.

Falošná správa o pohybe maďarskej armády

Kanonáda ostrých slov sa dá považovať za signál, že maďarská vláda nemá záujem upokojiť vášne a, naopak, takpovediac prilieva olej do ohňa. Pripomeňme, že nedávny škandál odštartovala ukrajinská polícia, keď zadržala dvoch svojich občanov (zrejme maďarskej národnosti), ktorých obvinila zo špionáže pre Maďarsko (mali zbierať vojenské informácie v Zakarpatskej oblasti a tiež zisťovať nálady obyvateľov, ako by reagovali na príchod maďarskej armády). Budapešť reagovala vyhostením dvoch ukrajinských diplomatov, o ktorých tvrdí, že vyvíjali spravodajskú činnosť. Kyjev sa hneď revanšoval tým, že nariadil odchod dvoch maďarských diplomatov. Maďarsko ešte raz odpovedalo: v Budapešti zatkli bývalého ukrajinského diplomata s trvalým pobytom v krajine pre jeho údajnú špionáž, vyhostili ho a zakázali mu vstup na maďarské územie.

O niekoľko dní po týchto udalostiach sa napätie presunulo do priestoru dezinformácií, respektíve do šírenia nezmyslov. Najprv sa na sociálnych sieťach objavili zábery, z ktorých malo vyplývať, že maďarská armáda presúva ťažkú vojenskú techniku k hraniciam s Ukrajinou. Neuniklo to ani pozornosti ruských médií. „Maďarsko pravdepodobne posilnilo ochranu hraníc, očakávajúc provokácie. Alebo Budapešť má ďalekosiahle plány – napríklad zabrať Zakarpatskú oblasť, pokiaľ je Ukrajina oslabená vojnou,“ konšpiroval server Novorossija.

 Kyjev poprel správy o presúvaní maďarských vojakov. „Nevšimli sme si nijaké neštandardné situácie pozdĺž hraníc,“ citoval server Novini hovorcu ukrajinskej pohraničnej stráže Andrija Dimčenka. Ozrejmil, že na internete sa objavili staré videonahrávky z maďarskej vojenskej prehliadky a zo zbrojárskeho veľtrhu v Budapešti. „Myslím si, že k tomu priložilo ruku Rusko,“ pokračoval Dimčenko v narážke na možnú snahu Moskvy eskalovať napätie medzi dvomi susednými štátmi. Pripomenul, že už viackrát viedla stopa dezinformácií do Ruska, keď sa napríklad šírila obrazová správa, podľa ktorej Ukrajina kladie míny pri hraniciach s členskými štátmi EÚ a Moldavskom. V skutočnosti išlo o archívne videozábery z Kolumbie.

Dezinformácia o zostrelení ukrajinského dronu

Medzitým vznikla ďalšia fáma. Zdá sa pritom, že mohlo ísť o zámernú dezinformáciu, o ktorú sa postarala vláda v Budapešti. Noviny Magyar Hírlap totiž napísali s odvolaním sa na zdroje v maďarskej tajnej službe, že vojenské letectvo zostrelilo dron, ktorý prenikol cez hranice z ukrajinského vzdušného priestoru. Konšpirátori interpretovali túto správu ako pokus o špionáž. Zaradili spiatočku maďarskí vládnuci predstavitelia v prípade, že Magyar Hírlap získal informáciu naozaj zo spravodajskej služby? Ministerstvo obrany totiž potom oznámilo, že to nie je pravda. Vysvetlilo, že dve stíhačky vzlietli nie preto, aby zlikvidovali dron, ale museli sprevádzať civilné lietadlo, ktoré sa pre veľmi zlé počasie odklonilo od plánovanej dráhy svojho letu.

K zhoršeniu medzištátnych vzťahov prichádza v období, keď sa v Maďarsku konajú takzvané národné konzultácie o možnom vstupe Ukrajiny do EÚ. Občanom doručujú do poštových schránok dotazník, ktorý majú vrátiť s odpoveďou, či súhlasia s jej prípadným členstvom. Samozrejme, že Orbán robí kampaň proti integrácii susedného štátu do únie. Konzultácie sa skončia až 20. júna. Je to náhoda? Následne sa 26. a 27. júna uskutoční summit lídrov EÚ, takže Orbán by naň mohol prísť s tvrdením, že väčšina Maďarov si neželá vstup Ukrajincov do únie…

 Brzdiť zbližovanie Ukrajiny s EÚ môže mať ešte jeden špecifický motív z pohľadu Orbána: vlani sa začalo predpokladať, že Kyjev by mohol otvoriť prístupové rokovania s Bruselom do konca polročného poľského predsedníctva v Rade EÚ, ktoré potrvá do 30. júna tohto roku. Vzťahy medzi Budapešťou a Varšavou, ktorá silno podporuje Ukrajincov vo vojne proti Rusku aj dodávkami zbraní, vôbec nie sú dobré, takže Orbán by sa nepochybne potešil, keby poľskému premiérovi Donaldovi Tuskovi prekazil začatie prístupového procesu s Ukrajinou.

Mapa od Medvedeva: časť Ukrajiny v rukách Maďarska

Parlamentné voľby sa v Maďarsku uskutočnia v apríli 2026, strašenie vstupom Ukrajiny do EÚ zrejme Orbán využije ako jeden z dôležitých bodov svojej kampane. Pri moci je nepretržite od roku 2010, pričom premiér, ktorý 31. mája oslávi 62 rokov, dáva najavo, že by chcel riadiť štát ešte dlhé roky.

V Kyjeve podozrievajú Orbána, že jeho protiukrajinské postoje súvisia so snahou o zmenu hraníc. Aj preto, že dobre vychádza s Ruskom, ktoré by zjavne privítalo, keby Ukrajina prestala existovať ako štát. Za zmienku stojí napríklad mapa, ktorú dávnejšie zverejnil ruský exprezident Dmitrij Medvedev: upravil ju tak, že väčšinu ukrajinského územia by zabralo Rusko, severozápadné časti by pripadli Poľsku a zvyšné teritóriá by sa stali súčasťou Maďarska. Čo si o tom myslia v Kyjeve?

 Bývalý zástupca ukrajinskej tajnej služby generál Viktor Jagun tvrdí, že Orbán naozaj sníva o tzv. veľkom Maďarsku, respektíve aspoň o čiastočnom návrate do podoby hraníc pred Trianonskou mierovou zmluvou z roku 1920. „Nedávne zadržanie špiónov, o ktorom informovala naša spravodajská služba, je len článkom v reťazci akcií Maďarska s cieľom obsadiť ukrajinské územia,“ citoval ho server Reporťor.

Špekulácia o tajnej dohode Orbána s Putinom

Redaktor agentúry UNIAN Andrej Popov, naopak, považuje vojenskú hrozbu zo strany Maďarska skôr za fantasmagoriu. Pripúšťa, že zatknutie dvoch údajných špiónov v Zakarpatskej oblasti padlo Orbánovi vhod: podozrieva ho, že to bola spravodajská hra, od ktorej čakal, že ju Ukrajinci odhalia. Popov naznačil, že Orbán sa možno spoliehal na to, že ich zadržia, správa o tom sa dostane na verejnosť, čo mu poslúži ako ďalšia munícia do protiukrajinskej rétoriky zameranej najmä na maďarských voličov žijúcich na vidieku. Tvrdenie Popova však pôsobí nevierohodne.

Naopak, Oleksandr Livčinko, ktorý v období 2010 – 2017 pôsobil ako ukrajinský veľvyslanec v Chorvátsku a v Bosne a Hercegovine, sa prikláňa k teritoriálnemu apetítu maďarského lídra. Pripomenul, že Orbán rokoval v Kremli s ruským prezidentom Vladimirom Putinom krátko pred inváziou na Ukrajinu (stretli sa 1. februára 2022): „Existuje vážny predpoklad, že tam bola dohoda, ak Rusko rýchlo obsadí Ukrajinu, potom Zakarpatská oblasť prejde pod jurisdikciu Maďarska,“ povedal pre server Obozrevateľ.

 Livčinko poznamenal, že už pred februárom 2022 Orbán tvrdil, že je pripravený ochrániť príslušníkov maďarskej národnostnej menšiny žijúcich v Zakarpatskej oblasti. „Vtedy to nevyšlo, ale ako vidíme, plány voči susednému štátu nikto nezrušil,“ tvrdí Livčinko. Naznačil ešte, že Putina by nepochybne potešilo, keby Ukrajinu porcioval nielen on, ale pridal by sa ešte iný štát, zvlášť člen EÚ i NATO. Doplňme, že Orbán je aj od invázie v priamom kontakte s ruským lídrom: v októbri 2023 sa stretli počas medzinárodného podujatia v Číne a v júli 2024 spolu rokovali v Moskve.

Server Evropejskaja pravda naznačil, že členské štáty EÚ asi nedokážu primať Orbána, aby sa prestal správať k Ukrajine nepriateľsky, a preto treba hľadať iný spôsob, aby sa konečne polepšil: „Ukrajina a Európa majú teraz len jednu šancu prinútiť Orbána zmeniť jeho naratív – zapojiť Donalda Trumpa. Nie je to jednoduché, ale treba to skúsiť.“ Prečo by sa však prezident USA mal angažovať v urovnaní sporu medzi Budapešťou a Kyjevom, keď rieši zo svojho pohľadu oveľa dôležitejšie problémy? A zaujíma ho to vôbec?

X X X

 Historie odsoudí váhavost Evropy vůči ruské agresi, varuje analytik Smetana

 Zatímco Ukrajina čelí další vlně ruských útoků a pokusy o diplomatické jednání opět uvázly, bezpečnostní analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy varuje před nebezpečnou pasivitou Evropy. V Rozstřelu upozornil, že Západ dělá fatální chybu, když podceňuje rozhodnost Vladimira Putina.

 Evropská politika vůči Rusku podle Michala Smetany často selhává v důsledku nesouladu mezi rétorikou a činy.

„Politika jednotlivých členských států je velmi často v rozporu s extrémně silnou rétorikou, která mluví o Rusku jako existenční hrozbě.“

Příkladem je podle něj chování německého kancléře Merze, který před spolkovými volbami slíbil Ukrajině dodávku raket Taurus, ale minulý týden couvl. „To je obrovský problém a myslím, že historie na to bude koukat velmi kriticky,“ zdůraznil ředitel Pražského centra pro výzkum míru.

Evropa podle něj navíc selhává i v oblasti sankcí. „Evropa signalizovala, že pokud do pondělí Rusko nepřistoupí na třicetidenní příměří, budou ho čekat naprosto devastující sankce. A to jsme samozřejmě neviděli, to je obrovská chyba.“

Váhání nahrává Moskvě

Západní váhavost podle Smetany nahrává Moskvě. „Když bude příště nějaký stát čelit hrozbě ze strany Evropské unie, na tohle si vzpomene a řekne si: no, stejně je to víceméně jenom blufování,“ dodal analytik.

Podle něj jsou to v tuto chvíli Spojené státy americké, které by měly využít svou sílu k většímu tlaku na Moskvu. „Spojené státy mají aktuálně schopnost, aby ovlivnily strategické volby Vladimira Putina,“ říká s tím, že ze strany Donalda Trumpa se nic podobného pravděpodobně nestane.

Smetana upozornil i na zvláštní dynamiku mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. „Ty osobní sympatie jsou tam velmi silné, víme to už z dřívějška. Donaldu Trumpovi je blízká jak osoba Vladimira Putina jako taková, tak víceméně i jeho politický styl,“ uvedl.

Podle Smetany Trumpovi imponuje představa „velmocenského koncertu“, kde si mocnosti rozdělují sféry vlivu a Spojené státy v této situaci dominují bez ohledu na menší spojence, jako je Evropa.

Smetana připustil, že Rusko tuto náklonnost chytře využívá. „Rusko chce dávat prezidentu Trumpovi najevo vůli jednat a držet ho v tom, že Moskva je pro Spojené státy potenciální partner,“ řekl.

Volná ruka pro Putina

Výsledkem podle něj může být scénář, v němž Spojené státy pod Trumpovým vedením Rusku ustoupí, a na Ukrajině tak Putinovi zůstane volná ruka k prosazení jeho cílů.

Z pohledu Ruska je tak současná situace příznivá. „Rusko se navíc aktuálně skutečně neobává nějaké západní hrozby. NATO nemá chuť intervenovat vojensky,“ míní Smetana.

 Upozorňuje i na hrozivý scénář pro Ukrajinu. Pokud by přijala současné ruské podmínky, se kterými přišel Kreml na jednání v tureckém Istanbulu, stane se z ní „…stát, který bude politicky velmi křehký, teritoriálně okleštěný a vojensky bezbranný“.

 Naděje vidí Smetana ve stabilním, byť ne úplně spravedlivém míru. „Tedy že si Ukrajina zachová schopnost fungovat jako svébytný stát a bude mít bezpečnostní záruky,“ vysvětlil.

Na závěrečnou otázku, kdy by válka mohla skončit, odpověděl opatrně. „Obávám se, že pokud se dočkáme skutečného konce války, to znamená nějaké formy mírové smlouvy, bude to trvat ještě velmi dlouho.“

 X X X

 Rusko věří, že do konce roku zvítězí. Trump začíná ztrácet trpělivost

 Ruský prezident Vladimir Putin věří, že ruská armáda je schopná do konce letošního roku získat čtyři ukrajinská území, které si Moskva nárokuje jako vlastní. Proto nepospíchá s uzavřením míru, jak po něm žádá americký prezident Donald Trump. Uvádí to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Podle finského prezidenta Alexandera Stubba Trumpovi dochází s Putinem trpělivost.

 „Putin je přesvědčen, že jeho síly mohou do konce roku prolomit ukrajinskou obranu a plně ovládnout čtyři regiony, které si nárokoval pro Rusko,“ cituje Bloomberg nejmenovaný zdroj obeznámený s myšlením šéfa Kremlu.

Rusko si nárokuje Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, v prvním roce války provedlo i jejich formální anexi, i když je neovládalo. Svět anexi neuznává.

„To znamená, že ruský prezident pravděpodobně nenabídne Trumpovi žádné významné ústupky, až spolu budou oba lídři hovořit,“ dodává zdroj. Trump má hovořit se svým ruským protějškem o zastavení „krveprolití“ v pondělí. Následně chce o rozhovoru spravit i evropské lídry a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

I když podle Bloombergu Putin naznačuje, že je připraven k ukončení války, tak je odhodlán ji naopak prodloužit, pokud to bude nutné k dosažení svých cílů. Kreml je prý i optimistický ohledně hrozby zavedení dalších amerických sankcí. Těmi Trump hrozí, pokud Putin nezasedne k jednacímu stolu.

Ukrajina a její evropští spojenci Rusku nabídli třicetidenní příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května. Moskva ale na návrh nereagovala přerušením bojů. Na příměří se nedohodly ani ruská a ukrajinská delegace při pátečním jednání v Istanbulu.

Podle finského prezidenta Putinovo kličkování šéfa Bílého domu přestává bavit. „Můžeme říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy k Rusku,“ prohlásil po telefonátu s Trumpem Stubb. Podle něj protrumpovský americký senátor Lindsey Graham připravuje „kosti drtící“ balíček sankcí zaměřený na zahraniční firmy dovážející ruskou energii.

 Stubb se snaží přesvědčit Trumpa, že Rusko „již není zemí, kterou by bylo možné považovat za velmoc“. Poukazuje, že jeho ekonomika je menší než italská a už tři roky se mu nedaří vojensky porazit menší Ukrajinu.

Podle Bloombergu Evropané nesdílí Putinovo přesvědčení, že ruská armáda je schopná získat čtyři ukrajinská území. Upozorňují na její obrovské ztráty. Zdroj blízký Kremlu tvrdí, že skepsi projevují i mnozí příslušníci ruských ozbrojených sil. Zejména díky ukrajinským bezpilotním letounům je pro Rusko nákladné a neefektivní provádět rozsáhlé ofenzívy.

X X X

ZELENSKÝ  ODMÍTÁ  PO  JEDNÁNÍ  TRUMPA  VOJSKA  Z  DOBYTÝCH  ÚZEMÍ  RUSKEM  STÁHNOUT

NAČASE  RYCHLE  ODSTRANIT  ZELENSkÉHO,  UŽ  NEMÁ  MANDÁT  PREZIDENTA

TRUMP,  RUSKO  POTŘEBUJE  JEDNAT  S  NOVÝM  PEZIDENTEM  UKRAJINY

UKRAJINA  POTŘEBUJE  NOVOU  HLAVU  STÁTU,  ZELENSKÝ  DĚLAL  KORUPCI

NĚMECKO,  ANGLIE,  FRANCIE  NEPLÉST  DO   JEDNÁNÍ   USA,  RUSKA

COBŘE,  ŽE  ROZUMNÁ  ITALKA   MELONIOVÁ   VYNADALA   MACRONOVI

 Jaké memorandum? Kyjev zvažuje schůzku pěti lídrů kvůli příměří, vojska nestáhne

Ukrajina chce s EU, USA, Ruskem a Británií sjednat schůzku lídrů. V pondělí to uvedl její prezident Volodymyr Zelenskyj, který ale zároveň odmítl, že by s ruským vůdcem Vladimirem Putinem spolupracoval na memorandu. Ruský prezident přitom po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o memorandu informoval. Evropští lídři se dohodli, že budou koordinovat vyjednávací proces mezi těmito válčícími zeměmi.

 Ve snaze ukončit válku Kyjev s partnery zvažuje uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, EU a Británie, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Schůzku chce co nejdřív.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.

Kornelius uvedl, že Američané a Evropané se dohodli na dalších krocích. „Souhlasili s úzkou koordinací procesu vyjednávání a s tím, že budou usilovat o další technickou schůzku,“ řekl mluvčí Merzovy vlády. „Evropští účastníci (telefonátu s Trumpem) oznámili, že zvýší tlak na ruskou stranu s pomocí sankcí,“ dodal.

Von der Leyenová minulý týden v pátek v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) ohlásila, že Evropská unie pracuje na novém balíčku protiruských sankcí.

Zahrnovat podle ní bude sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází stávající exportní omezení, snížení cenového stropu na ruskou ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.

Setkání může být ve Vatikánu

Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o pondělním telefonátu s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Merze, von der Leyenovou, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italskou premiérku Giorgii Meloniovou a finského prezidenta Alexandera Stubba.

Americký prezident také sdělil, že hostit jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se nabídl Vatikán. Meloniová podle agentura Reuters uvedla, že evropští lídři ochotu papeže Lva XIV. oceňují.

„Chci poděkovat prezidentu Trumpovi za jeho neúnavné úsilí přinést Ukrajině příměří,“ napsala von der Leyenová na X. „Je důležité, že USA zůstávají zapojeny,“ dodala. Trump a další američtí představitelé nedávno opakovaně uvedli, že pokud Spojené státy nezaznamenají mezi Moskvou a Kyjevem pokrok, z role zprostředkovatele se stáhnou.

Kyjev vojska nestáhne

Putin po telefonátu s Trumpem řekl, že Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Trump následně uvedl, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však v pondělí před novináři prohlásil, že Ukrajina nestáhne svá vojska ze svého území, jak Rusko požaduje. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po svém telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Server deníku Ukrajina pravda napsal, že Trump krátce hovořil se Zelenským ještě před telefonátem s Putinem. Americký prezident po rozhovoru s šéfem Kremlu uvedl, že Zelenského a evropské lídry následně informoval o jednání s Putinem.

Zelenskyj telefonátu s Trumpem využil podle AFP k tomu, že amerického prezidenta požádal, aby nečinil žádné rozhodnutí týkající se Ukrajiny bez souhlasu Kyjeva.

Evropští lídři také Trumpovi podle Berlína sdělili, že na Rusko zvýší sankční tlak. Nový sankční balík již v pátek v Tiraně oznámila von der Leyenová.

 X X X

 Státní zástupci jdou do boje o platy. Unie podpořila žaloby na stát

Unie státních zástupců vyjádřila podporu podávání žalob na doplacení platů státním zástupcům za část loňského a letošního roku. Rozhodlo o tom Shromáždění zástupců sekcí na svém jednání v Kutné Hoře. Státní zástupci tak následují příklad soudců, kteří již desítky žalob na platy podali.

Platy státních zástupců byly podle unie kráceny i zpětně

„Shromáždění zástupců sekcí na svém zasedání v Kutné Hoře podpořilo podání civilních žalob vybraných státních zástupců na doplacení platu státního zástupce, a to za období části roku 2024 a části roku 2025,“ uvedla Unie státních zástupců v tiskové zprávě. Podle jejího vyjádření nebyly od července 2024 platy vypláceny v zákonem předpokládané výši 90 procent soudcovského platu. Zároveň byly platy za únor a březen 2025 podle unie stanoveny zpětně účinným zákonem, což považuje za rozpor s ústavními zásadami.

Zatímco soudci žalují předsedy soudů, kteří vydali výměry podle vládní novely, státní zástupci musí volit jinou právní strategii. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna již dříve upozornil, že nálezy Ústavního soudu ve věci platů soudců na státní zástupce přímo nedopadají, protože ti podle ústavy nejsou součástí soudní moci. „Skutečně nemáme ohledně letošního roku jasno. Jsou kolegové, kteří jsou rozhodnější, ale jako celek držíme spíše zpátky, i s ohledem na nález Ústavního soudu z roku 2010,“ uvedl před týdnem pro Českou justici.

Důvodem žalob je zpětná účinnost a snížení platové základny

Sporná vládní novela, kterou v březnu prosadila Sněmovna i přes prezidentské veto, způsobila faktickou stagnaci platů soudců a navázaně i státních zástupců. Norma zároveň stanoví, že se má použít zpětně od 1. ledna 2025, což Justiční grémium – tedy zástupci soudů a státních zastupitelství – považuje za protiústavní. Vzory žalob, které poskytla Soudcovská unie, pracují i s variantou přerušení řízení a postoupení otázky Ústavnímu soudu, případně s přímou aplikací práva EU. Dva články napadené novely podle Justičního grémia odporují jak českému ústavnímu pořádku, tak evropskému právu.

Shromáždění Unie státních zástupců zároveň přijalo změny stanov organizace. Po formální části jednání následoval společenský program u příležitosti 30. výročí založení Unie. V rámci večera vystoupili čestná prezidentka Lenka Bradáčová, bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, zakládající člen Jan Jakovec a současný prezident Tomáš Foldyna.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Právní manévry. Korejci podají vlastní stížnost proti opatření soudu k Dukovanům

Korejská firma KHNP podá vlastní kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit proti vzniku škod, které jí mohou vzniknout, vyplývá z dnešního vyjádření firmy. Podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) připravuje i společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má jaderný tendr na starosti.

Podpis finální dohody s KHNP byl původně plánovaný na 7. května, Krajský soud v Brně ovšem den předtím předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Rozhodl tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj byl tendr v pořádku. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl.

Útok na zásady spravedlivé soutěže

„Domníváme se, že současná situace může způsobit značné škody českým národním zájmům i společnosti KHNP, která je preferovaným uchazečem. KHNP proto plánuje v nejbližších dnech podat vlastní kasační stížnost, aby se proti vzniku těchto škod bránila,“ uvedla korejská firma. KHNP zároveň uvítala, že stejný krok chystá i společnost EDU II.

KHNP zároveň dnes zopakovala, že je pevně přesvědčena, že výběrové řízení na dostavbu Dukovan bylo transparentní a v souladu se zákonem. „Pokusy zpochybnit výsledek prostřednictvím právních manévrů považujeme za nešťastné a představují podle nás přímý útok na zásady spravedlivé soutěže,“ uvedla společnost. Připomněla, že doufá v rychlé rozhodnutí soudu.

Napadení u antimonopolního úřadu

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF. Dalšího uchazeče – Westinghouse – vyřadila ze soutěže už dříve. EDF i Westinghouse tendr napadly u antimonopolního úřadu, který se jím zabýval několik měsíců. Nakonec námitky zamítl, předseda Petr Mlsna pak 24. dubna zamítl i rozklad firem, ceskajustice.cz

X x x

 Hanušovice slaví 700 let. První část oslav začne už tuto sobotu

 Významné výročí si letos připomínají Hanušovice. Jedno z nejstarších sídel na Šumpersku totiž právě letos slaví 700 let od založení. V sobotu 24. května se proto ve městě uskuteční první část narozeninových oslav.

„Celý program proběhne v areálu Hpark a potrvá od dopoledních hodin až do večera. Vstup je po celý den zdarma. Začínáme v deset hodin slavnostním průvodem městem,“ uvedl Marek Kostka, starosta Hanušovic.

Akce lidem nabídne například šermíře, vystoupení historických spolků, rytířské souboje, prezentaci kynologů, řezbářskou show a přednášky s historickou tematikou. O hudební doprovod se postará cimbálovka a Trocha klidu. Během dne se budou prezentovat také místní spolky včetně základní a umělecké školy.

„Druhá část oslav se uskuteční na konci léta a bude probíhat v horní části Hanušovic na rychtě, což je vlastně původní a dnes historické centrum Hanušovic,“ doplnil Ondřej Vilček z pořadatelského týmu.

 Hanušovice jsou městem na křižovatce Jeseníků. Můžete z nich vyrazit nejen do nejvyšších moravských hor, ale třeba i na Králický Sněžník nebo prozkoumat zapomenuté Rychleby. A pokud se vám tady zalíbí, můžete v Hanušovicích klidně bydlet. Zdejší radnice aktuálně připravuje realizaci projektu H-blok, který nabídne moderní bytové a cenově dostupné jednotky. V současné době patří Hanušovice mezi regionální centra s plnou občanskou vybaveností a krátkými dojezdovými vzdálenostmi do dalších měst i do krajské metropole.